Mír na Ukrajině není v dohledné budoucnosti v dohledu. Proto je legitimní zvážit vyslání bojeschopných Ukrajinců zpět do jejich vlasti, aby si mohli zajistit bezpečnost své vlastní země, řekl bavorský premiér a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder v rozhovoru pro německý list Rheinische Post. Politik také poznamenal, že v Německu je počet zaměstnaných ukrajinských uprchlíků nižší než v jiných evropských zemích kvůli vyplácení peněžních dávek.

Deník Bild 3. srpna informoval, že výdaje na dávky v nezaměstnanosti v Německu v roce 2024 vzrostly na rekordní úroveň a dosáhly téměř 47 miliard eur. Uvádí se, že mezi zahraničními příjemci je i několik stovek tisíc Ukrajinců. Podle německého ministerstva sociálních věcí na ně bylo v roce 2024 vynaloženo přibližně 6,4 miliardy eur.

Söder se dříve v rozhovoru pro televizní stanici ZDF vyslovil pro úplné zrušení dávek v nezaměstnanosti (Bürgergeld) pro uprchlíky z Ukrajiny, včetně těch, kteří se již nacházejí v Německu.

Již v  prosinci 2024 Denys Šmyhal , tehdejší premiér Ukrajiny a nyní šéf ministerstva obrany, v rozhovoru pro RTL a n-tv uvedl, že se ukrajinská vláda dohodla s německými úřady na spolupráci na rychlém návratu Ukrajinců.

Server vasevecc.cz

X X X

ROPOVOD  ZNOVU  NARUŠEN

BUDOVA  VLÁDY  UKRAJINY  POŠKOZENA

KONEC  VÁLKY  JEDINĚ  KAPITULACÍ  UKRAJINY,  ZAJISTIT  USA,  TRUMP

Ukrajinci v noci zasáhli ropovod Družba, Rusko poprvé trefilo úřad ukrajinské vlády

 Ukrajina v noci na neděli zasáhla ropovod Družba v ruské Brajnské oblasti, uvedl velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi. Rusové v noci na Ukrajinu zaútočili 805 drony, devíti střelami Iskander-K a čtyřmi balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo. Při úderech na Kyjev zemřeli tři lidé včetně ročního miminka, dalších 18 lidí bylo zraněno.

 Ukrajina v noci na neděli zasáhla ruský ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě země, napsala ráno agentura Reuters. Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi uvedl na Telegramu, že zařízení strategického významu pro transport ropných produktů z běloruských rafinerií do Ruské federace bylo výrazně poškozeno požárem.

Ruské síly v noci na Ukrajinu zaútočily 805 drony, devíti střelami Iskander-K a čtyřmi balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ráno na sociálních sítích ukrajinské letectvo. Obráncům se podle sdělení ukrajinských vzdušných sil podařilo zničit 747 dronů a čtyři střely.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády.

Podle ní s ohněm v budově úřadu ukrajinské vlády stále bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Útok v noci podle premiérky zasáhl také Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu.

„Na naše mírumilovná města, obytné budovy a infrastrukturu dnes útočilo rekordní množství dronů. Jako vždy i tentokrát braly nevinné životy. Ostřelování pokračovalo až do rána,“ uvedla na síti X manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská.

 Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo 1:15 SELČ. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě a oheň částečně poničil i další budovy.

Hořelo také v Pečerské čtvrti, kde se nacházejí vládní budovy. Ruské útoky v metropoli zranily 18 lidí, včetně těhotné ženy, a zabily dvě ženy a roční dítě, citoval Reuters starostu Vitalije Klička. Podle šéfa kyjevské vojenské správy Tymura Tkačenka Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle.

 Desítky explozí byly slyšet mimo jiné i ve středoukrajinském Kremenčuku, kde částečně vypadla elektřina, jak uvedl starosta města Vitalij Maleckyj. Ruské útoky ve městě Kryvyj Rih cílily na dopravní a městskou infrastrukturu, uvedl tamější náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. V jihoukrajinské Oděse pak byla poškozena civilní infrastruktura a obytné domy, informoval šéf zdejší oblastní správy Oleh Kiper.

Poté, co Rusko zahájilo letecké údery i na západní Ukrajinu poblíž hranic s Polskem, vzlétla polská a spojenecká letadla. Pozemní protivzdušná obrana a radarové průzkumné systémy byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti, uvedlo polské operační velení.

Ukrajina pokračuje v úderech na infrastrukturu

Ukrajinský dronový útok naopak podle Reuters způsobil požár v Ilské rafinerii u Krasnodaru na jihozápadě Ruska, který byl rychle uhašen a který si nevyžádal žádné oběti. Zdejší personál se při zásahu evakuoval do krytů, dodala agentura.

Ukrajina, která se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem, se snaží zničit infrastrukturu, jež je považována za klíčovou pro vojenské snahy Moskvy. Cílem jejich útoků se tak stávají ruské elektrárny, plynovody i ropovody.

Například benzín se podle vyjádření Brovdiho, známého také pod přezdívkou Maďar, v Rusku stává ve válce nedostatkovým produktem. Kyjev uvádí, že jeho útoky na území Ruska jsou reakcí na pokračující ruské útoky na Ukrajinu.

 Ropu z Družby stále odebírají Slováci a Maďaři a jejich vlády v srpnu reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V pátek o věci jednal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým slovenským protějškem Robertem Ficem.

Fico dlouhodobě obhajuje dovoz ruské ropy a plynu na Slovensko, zatímco některé další evropské země včetně Česka se závislosti na dodávkách ruských energií postupně zbavily. K přerušení dodávek ruské ropy vyzval evropské země také šéf Bílého domu Donald Trump

X X X

BABIŠOVY  BESEDY  NA  OSTRAVSKU: 

Tady gigafactory určitě nebude, prohlásil Babiš v Dolní Lutyni na Karvinsku

 Nedůvěru až odmítavý postoj projevil šéf hnutí ANO a současně jeho moravskoslezský volební lídr Andrej Babiš k projektu gigafactory na Karvinsku. Řekl to na dotaz jedné z účastnic mítinku v obci Dolní Lutyně, na jejímž katastru se obří továrna na autobaterie plánuje.

 Andrej Babiš po pondělním napadení 64letým mužem na tři dny předvolební akce na doporučení lékařů vynechal, ale v pátek a dnes opět jezdil po Moravskoslezském kraji, v sobotu křižoval Karvinsko.

Po Petřvaldu a Petrovicích u Karviné se sešel se zhruba stovkou svých příznivců také v Dolní Lutyni. V obci, ve které má vzniknout průmyslová zóna pro stavbu gigafactory, tedy továrny na výrobu baterií pro elektrovozy pro celkem sedm tisíc zaměstnanců. Zatím oficiálně nepotvrzeným investorem má být jihokorejský Samsung.

Co také Babiš řekl na mítincích Jsme jediní, kteří ví, o čem mluví. Bojujeme s dezinformacemi, které o náš šíří konkurence a hlavně média, která všechno, co řekneme, zpochybňují. Víme, jak funguje svět. Například jsem pětkrát mluvil s Trumpem. Proč v Polsku uhlí patřilo a patří státu a tady to Bakala vytuneloval za 130 miliard? Zničili Novou huť, je v bankrotu. Pokud bych se stal premiérem, tak bych hned propustil 350 lidí na Úřadu vlády. Můžeme všude šetřit, například zrušit ministra pro EU i ministra pro vědu a výzkum. Vše, co vám říkáme, jsou oficiální čísla úřadu statistického českého a víme hlavně, jak funguje Evropa. Já jsem nepolíbil prsten Ursuly von der Leyen, na rozdíl od Petra Fialy.

Ke konci mítinku se jedna z návštěvnic na gigafactory expremiéra Babiše zeptala. „Gigafactory tady nebude, protože to bude zbytečné, od elektroaut se odchází. Takže tady něco slibují, ale podle mého názoru ani ten investor vlastně nepřijde, protože proč by někdo sem chodil podnikat, když vláda na začátku něco slíbí a pak dělá úplně něco jiného,“ odvětil Babiš bez dalšího upřesnění.

„Tady gigafactory určitě nebude. Jedna se staví myslím na Slovensku, ale tady určitě ne,“ zopakoval Babiš.

Stavba průmyslové zóny je zatím odložená, protože investor čeká na vhodnější čas. S uskutečněním projektu by se mohlo začít nejdříve v roce 2028.

Příznivci i několik odpůrců

Jinak se předvolební akce odvíjela podobně jako na jiných místech, tedy nejprve s představením hlavních bodů volebního programu hnutí ANO, následují otázky a odpovědi, vše končí autogramiádou a fotografováním se zájemci. Většinou se dotazy týkají možností povolební spolupráce, takzvané bitcoinové aféry, nebo sociálních či energetických problémů.

„Já jsem ekonom a absolvoval jsem fakultu obchodu. Vybudoval jsem nějakou firmu, která živí čtyřicet tisíc lidí, koupil jsem tisíc firem, které jsem taky zachránil. A přesto jsou stále v tomto prostoru o mně lži,“ řekl například Andrej Babiš s tím, že hnutí ANO vydalo publikaci o mýtech spojených s jeho vládnutím.

Většinou se mítinky odehrávají v klidu a se vstřícnosti návštěvníků, některé fanynky dokonce Babišovi upekly koláče nebo bystřické větrníky.

Ale na několika místech se objevily protesty. Například v Bystřici na Jablunkovsku dva místní vysokoškoláci nesli hesla „Marketing dobrý, politika na hovno…..sorry jako“ a „Upeč si názor, né koblihu“.

Asi nejsilněji zněly protesty v obci Kunčice pod Ondřejníkem na Frýdecko-Místecku, kde několik let dělala starostku lídryně kandidátky STAN Michaela Šebelová. Tam několik lidí neslo transparenty s nápisy „Nás si nekoupíš“ a „Nechci splácet tvůj dluh“. Ti se navíc dostali do sporu s několika příznivci hnutí ANO.

„Vláda s Babišem by byla katastrofa pro tento národ. A to musí být jasné i laikovi. Proto jsme chtěli vyjádřit svůj názor. Je potřeba říct, co si myslíme, protože po výhře takových lidí to bude hodně špatné,“ řekl za protestující například Jiří Kabut (v obecních volbách kandidoval za Nezávislé 2010 a STAN) – pozn. red.).

Babiš se zúčastnil slavností ve dvou moravskoslezských městech, která vede hnutí ANO. Jak v pátek v Novém Jičíně, tak i v sobotu v Havířově sice nebyl oficiální součástí programu a ani tam veřejně nevystupoval, nicméně slavnosti byly uvedeny na plakátech jeho mítinků a sám avizoval, že se tam s ním lidí mohou potkat.

 X X X

 SPD  ŽÁDÁ  KONTROLU  POBYTU  UKRAJINCŮ  V  ČR

 Okamura si klade podmínky pro vstup do vlády. Žádá revizi pobytu Ukrajinců

Mezi zásadní podmínky opozičního hnutí SPD pro vstup do vlády patří revize pobytových povolení všech Ukrajinců v Česku. Předseda SPD Tomio Okamura to řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut 12. Zopakoval, že ambicí hnutí je vládní angažmá po říjnových volbách do Sněmovny.

 „Chceme realizovat náš program, a to můžeme realizovat pouze ve vládě,“ řekl Okamura. SPD má na kandidátkách zástupce Svobodných, Trikolory a strany Právo Respekt Odbornost (PRO), v průzkumech má v poslední době podporu zhruba od deseti do 13 procent respondentů.

Většina Ukrajinců pobývá v Česku na základě takzvané dočasné ochrany v souvislosti s ruskou vojenskou agresí v jejich zemi. Okamura řekl, že se kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po vypuknutí ruské invaze zhoršila v Česku dostupnost nájemního bydlení a prodloužila se čekací doba u lékařů.

„To není žádná nenávist, ale já jsem český politik a jsem na straně českého občana,“ prohlásil předseda SPD. V Česku by podle plánů hnutí mohli zůstat jen ti ukrajinští občané, kteří prokazatelně pracují na místech, o něž není mezi Čechy zájem.

Mezi dalšími nepřekročitelnými programovými body SPD pro vstup do příští vlády je podle Okamury odmítnutí migračního paktu Evropské unie a nového systému emisních povolenek ETS 2, které by podle něj prudce zdražily vytápění domácností a dopravu.

„Lidé se nedoplatí, lidé na to nebudou mít peníze,“ podotkl. SPD by trvalo podle Okamury také na vyšší valorizaci důchodů, vrácení hraničního věku pro odchod do starobní penze na 65 let, na ukončení zneužívání sociálních dávek, na vyšší podpoře lidí se zdravotním postižením a na zvýšení trestů za týrání zvířat.

Kabinet, v němž by figurovalo hnutí SPD, by dále musel prosazovat uzákonění obecného referenda. Lidé by v něm podle Okamury mohli rozhodovat v podstatě o všem kromě základních práv a svobod, státního rozpočtu a ustanovování osob do funkcí. Hlasovat by mohli i o mezinárodních závazcích, mezí něž patří členství Česka v Evropské unii a v NATO. Okamura zdůraznil, že se neobává ovlivňování veřejného mínění při všelidových hlasováních. „Nikdy nebudu říkat, že český občan je hloupý. Český občan je inteligentní,“ uvedl.

 X X X

 Trump uspořádá summit G20 ve svém klubu. Chce, aby přijel Putin i Si

 Americký prezident Donald Trump chce příští rok uspořádat summit velkých světových ekonomik G20 ve svém floridském klubu Doral nedaleko Miami. Prohlásil také, že by na schůzce rád uvítal ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Polsko dostane pozvání jako pozorovatel.

 „Každý to chce (v Doralu), protože je to hned vedle letiště. Je to nejlepší místo,“ citoval Trumpa portál Politico. „Všechno je krásné,“ dodal Trump o svém klubu.

Agentura Reuters poznamenala, že během svého prvního funkčního období chtěl Trump v Doralu uspořádat jiný globální summit, ale po kritice od vlastní Republikánské strany ohledně vhodnosti místa od takového plánu ustoupil. Nyní Bílý dům tvrdí, že výběr Doralu není ve střetu zájmů, neboť Trumpův klub má nezávislou správu.

Letošní summit G20 se uskuteční v listopadu v Jihoafrické republice. Trump se ho ale nezúčastní, ačkoli ho na něj osobně během květnové návštěvy v Bílém domě pozval jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Trumpa na akci zastoupí viceprezident J. D. Vance.

Americký prezident už dříve naznačoval, že se události zřejmě nezúčastní. „Možná pošlu někoho jiného, protože mám velké problémy s Jihoafrickou republikou,“ řekl v červenci. Trump vládu JAR opakovaně kritizoval za přístup k bělošské menšině.

 X X X

 TRUMP,, USA , PŘIJDE\  O  PARTNERY?

  Trumpova silová diplomacie spojuje rivaly USA. Po Indii může ztratit další partnery

 USA hrozí ztráta spojenců, popisuje analýza The New York Times. Zatímco Donald Trump demonstruje sílu Spojených států drakonickou celní politikou i svérázným způsobem jednání se svými protějšky, namísto posílení pozice USA tím může docílit opačného výsledku. Spojené státy ztrácejí v očích svých partnerů důvěryhodnost, a ti si kromě chladnějších vztahů s Washingtonem dokonce začínají hledat cestu k americkým rivalům, jakými jsou Čína nebo Rusko.

Ještě v lednu seděl indický ministr zahraničí v první řadě při inauguraci prezidenta Trumpa v Kapitolu. Nenápadné gesto bylo podle analýzy deníku The New York Times důkazem utužování vztahů, o což se Spojené státy léta ve vztahu s nejlidnatější zemí světa snažily.

Nyní – jen o několik měsíců později –Trump lamentuje, že jej Indie opustila a přiklonila se místo toho k Číně, strategickému rivalovi Washingtonu.

„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny,“ napsal Trump v pátek ráno na síti Truth Social a doprovodil to fotografií indického premiéra Narendry Módího a ruského prezidenta Vladimira V. Putina s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Ti se setkali v Číně na začátku tohoto týdne.

Indie nechala tuto poznámku bez komentáře. V reakci na dotaz médií mluvčí indického ministra zahraničí Randhir Jaiswal podle agentury Reuters pouze poznamenal, že vztahy mezi Indií a USA jsou pro Dillí důležité.

Později v průběhu pátku se Trump pokusil svou dřívější kritiku zlehčit. „Vždy budu přítelem Módího. Je skvělý,“ sdělil novinářům. „Jen se mi nelíbí, co dělá v tuto konkrétní chvíli. Indie a Spojené státy mají ale zvláštní vztah. Není se čeho bát. Jen občas máme nějaké neshody.“

Indický premiér Narendra Módí se účastní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v rámci summitu Šanghajské organizace spolupráce (SCO) v čínském Tchien-ťinu.  Zdroj: Profimedia, Sputnik 

USA jako nespolehlivý partner

Devashish Mitra, profesor ekonomie na Syracuse University, pro The New York Times uvedl, že Trumpova ambivalentní vyjádření o Indii posilují obavy této země z důvěryhodnosti USA.

„V současné době má Indie pocit, že Spojené státy nejsou příliš spolehlivým partnerem,“ popsal Mitra. „Mysleli si, že USA jsou jejich spojencem. Pokud se Indie přiklání k Číně, jde o přátelství z rozumu.“ Zatímco Rusko a Čína se podle něj sbližují již řadu let, změna ve vztazích s Indií nastala až za vlády Donalda Trumpa – a to z velké části jeho vlastní vinou.

V přiznané snaze o získání Nobelovy ceny míru například Trump prohlásil, že „vyřešil“ vojenský konflikt mezi Indií a Pákistánem. Právě tím Nové Dillí nutně urazil. Samo totiž razantně odmítá, že by Trump měl s nedávno uzavřeným příměřím cokoli společného.

Zahánění do rohu nefunguje

Dalším předmětem sporu se stala horentní 50procentní cla, která na Indii Trump uvalil. Ta měla být podle USA reakcí na indický dovoz ropy z Ruska – úplně stejně ale ruskou ropu dováží i Čína, a ta se s žádnými podobnými cly ze strany Washingtonu nepotýkala ani nepotýká. Pravděpodobně proto, že má mnoho způsobů, jak se pomstít.

Americký prezident Donald Trump  Zdroj: AP Newsroom 

„Prezident Trump rád zahání své spojence do kouta a pak využívá této výhody k vymáhání ústupků,“ řekl Joshua T. White, profesor na Johns Hopkins University School of Advanced International Studies. „I kdyby se mu podobná taktika s premiérem Módím podařila, mohla by zanechat trvalé jizvy na vztahu, který je pro Spojené státy nepopiratelně důležitý.“

Trump se naučil tvrdé vyjednávací taktiky během svého vzestupu v newyorském světě nemovitostí a úspěšně je využil k převzetí Republikánské strany.

Zatímco řada zemí přispěchala s podpisem obchodních dohod, návštěvami Bílého domu, pochlebováním i dary pro Trumpa, jiné pokusy Bílého domu vyvíjet tlak se ukazují podle Whita jako kontraproduktivní a potenciální spojence posílají do náruče Číny.

Ztráta spojenců i technologického náskoku

Indie zdaleka není jediným příkladem takového scénáře. Setkání po boku ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho protějšku Si Ťin-pchinga se zúčastnili také představitelé Egypta, Turecka a Vietnamu. Ty všechny zasáhla Trumpova cla, zdůrazňuje deník The New York Times.

Podobně si Trump znepřátelil také Brazílii – zejména kvůli procesu s bývalým prezidentem Jairem Bolsonarem, kterého považuje za politického spojence. Bílý dům veřejně potupil i Jihoafrickou republiku, jejímuž prezidentovi si stěžoval, že bílí Jihoafričané jsou diskriminováni novým pozemkovým zákonem.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.

Setkání v Číně tak bylo podle The New York Times jasným varováním, že dochází k rychlému přeskupování sil a USA musí nutně změnit svou strategii.

Bývalí Bidenovi úředníci Kurt M. Campbell a Jake Sullivan varovali tento týden v časopise Foreign Affairs, že napjaté vztahy mezi USA a Indií by mohly vést k tomu, že Čína získá kromě nových spojenců také náskok v oblasti inovací.

„Současný vývoj hrozí rozkolem, který by bylo obtížné napravit, a způsobil by oběma zemím velkou škodu,“ píší v časopise. „Jak jasně ukázalo Módího přátelské víkendové setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Spojené státy by mohly Indii nakonec vehnat do náruče svých protivníků.“

 X X X

V  LONDÝNĚ  ZAVÍRAJÍ  TERORISTY

 Londýnská policie zatkla stovky lidí podporujících propalestinské teroristy

Londýnská policie zatkla zhruba 425 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda zakázala na základě protiteroristických zákonů.

 Vláda přistoupila k zařazení Palestine Action na seznam teroristických organizací poté, co aktivisté 20. června vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a poškodili pomocí červené barvy a páčidel dvě letadla.

Skupina tvrdí, že britská vláda je spoluviníkem izraelských válečných zločinů v Gaze, cílem útoku podle ní bylo narušit to, co označuje za britskou podporu izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy a širší vojenské aktivity Západu na Blízkém východě.

Londýnská metropolitní policie uvedla, že na protestu zatýkala za podporu zakázané organizace, ale i z jiných důvodů, včetně napadení policistů. „Policisté … byli vystaveni mimořádnému násilí, včetně úderů pěstmi, kopanců, plivání a házení předmětů,“ uvedla policie na X s tím, že strážníci také museli čelit slovním útokům.

 Britská policie v uplynulých týdnech zatkla stovky stoupenců Palestine Action, včetně více než 500 za jediný den v srpnu. Mnohým ze zadržených bylo více než 60 let, poznamenala agentura Reuters.

Stovky demonstrantů se dnes shromáždily nedaleko britského parlamentu v centrálním Londýně na protest proti zákazu organizace. Řada účastníků nesla transparenty, na nichž stálo „Jsem proti genocidě, podporuji Palestine Action“.

Londýnská metropolitní policie potvrdila, že řadu stoupenců skupiny dnes zatkla, ale neupřesnila kolik. Podle svědků agentury Reuters byly zadrženy desítky lidí.

Podle deníku The Guardian policie dnes zatkla mimo jiné dva seniory na elektrických vozících, zatímco účastníci skandovali „hanba“. „Jsem tady, protože se stavím proti genocidě a také proti tomu, že vláda překročila své pravomoci, když zakázala Palestine Action,“ řekl listu 55letý Steve Masters, který 19 let sloužil u britského letectva jako letecký mechanik. Podle něj vláda „snížila laťku“ toho, co je terorismus, a význam slova takřka vyprázdnila. „Jako někdo, kdo sloužil u letectva, bych na stíhací letoun nikdy nezaútočil,“ řekl. „I když je to nepříjemné, většina lidí nepovažuje ničení majetku za terorismus. Nejde jim výslovně o to ubližovat lidem. Je to pokřivení spravedlnosti,“ dodal.

Zařazení Palestine Action na seznam teroristických skupin po boku Al-Káidy či Islámského státu činí z podpory či členství v organizaci trestný čin, který může být potrestán až 14 lety vězení, poznamenal Reuters.

„Mohu být jednoznačný: pokud projevíte podporu Palestine Action, což je trestný čin podle zákona o terorismu, budete zatčeni,“ řekl v pátek zástupce náměstka komisaře Met Ade Adelekan. Dodal, že policie má dostatek sil k zatčení tolika lidí, kolik bude nutné.

Rozhodnutí Británie zakázat Palestine Action řada lidskoprávních skupin označila za nepřiměřené s tím, že to omezuje svobodu projevu pokojných protestujících.

Vláda naopak viní Palestine Action ze způsobení škod ve výši milionů liber a zároveň uvádí, že zákaz skupiny neznamená zákaz jiných propalestinských protestů.

 X X X

 MACRON  PŘIJDE  O  VLÁDU?

MÍSTO  STAROSTí  O  UKRAJINU,  VĚNOVAT  SE  FRANCII,

VÍC  TO  POTŘEBUJE

 Francouzská vláda je ve slepé uličce. Pokud nepřijme škrty, hrozí zemi dluhová krize řeckého stylu

Po parlamentním hlasováním o důvěře 8. září zřejmě padne francouzská vláda premiéra François Bayroua. A spojenci prezidenta Emmanuela Macrona zjevně netuší, co bude dál. Vládu může vést nový předseda kabinetu, problémy by to však nevyřešilo, protože by byl ve stejné bryndě jako jeho předchůdce, soudí evropská odnož zpravodajského serveru Politico.

Předčasné volby po loňském hlasování do Evropského parlamentu nenávratně poškodily Macronovu pověst 

Francouzská vláda bude dál rozštěpená a nebude moci prosadit důležité reformy s cílem snížit deficit. Bayrou varuje, že Francie směřuje k dluhové krizi v řeckém stylu, pokud nepřijme nepopulární rozpočtové škrty ve výši skoro 44 miliard eur.

 Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. O soukromé armádě pro Ukrajinu, o čínských ambicích, o slepé uličce francouzské vlády, o německém zvládnutí migrace a o úspěších populistů v Evropě

I kdyby Macron vyhlásil nové volby, Francie bude ve stejné slepé uličce. Vina by padla spíše na něj než na premiéra a finanční trhy by s Francií ztratily trpělivost. Podle nejmenovaného poradce jednoho ministra navíc po očekávané demisi Bayroua hrozí masové protesty, popisuje Politico.

Zdá se, že Macronovi centristé jsou zoufalí. Podle prvních náznaků však prezident neuvažuje o rozpuštění parlamentu ani vypsání nových voleb. Šéf Elysejského paláce se údajně kloní k tomu, že vedením vlády pověří mladého ministra ozbrojených sil Sébastiena Lecornua.

Kandidátem je i ministr spravedlnosti Gérald Darmanin, jenž o post premiéra usiluje už dlouho, ale nechce převzít funkci, která působí jako sebevražedná mise. Lecornu i Darmanin pocházejí ze středopravé strany Republikáni a s Macronem spolupracují od roku 2017. Lecornu je považován za poslušnějšího, zatímco Darmanin je velmi ambiciózní a nezávislý.

Podle jednoho zdroje blízkého Lecornuovi se tento 39letý politik v soukromí chlubí dobrými vztahy s krajně pravicovým Národním sdružením Marine Le Penové a tvrdí, že by mohl stát v čele koaliční vlády pravice a levice.

Tyto vztahy mu však podle mnohých centristů nepomohou uspět tam, kde selhali Bayrou a jeho předchůdce Michel Barnier. Nezdá se, že by ho Le Penová nebo socialisté chtěli podporovat více než Bayroua.

Znovu rozpustit parlament?

Podle citovaného nejmenovaného poradce „neexistuje žádný scénář, který by krizi vyřešil“. Pro konzervativní republikány, kteří Bayrouovu menšinovou vládu podporují, je návrh na Lecornua coby premiéra jen dalším příkladem neochvějného optimismu prezidenta, který odmítá přijmout porážku.

I technokratická vláda odborníků, která by mohla rozpočtový chaos vyřešit, by se musela vypořádat s roztříštěným Národním shromážděním zákonodárců, kteří se soustřeďují na klíčové komunální volby v příštím roce a prezidentské volby v roce 2027.

Nový premiér Francie chce schválit rozpočet v polovině února. Vyjít má z návrhu svého předchůdce.

Vyhlásit předčasné volby by zase představovalo řadu rizik pro prezidenta, který se obává o své dědictví. Do současné patové situace uvrhly Francii právě nečekané předčasné volby po loňském hlasování do Evropského parlamentu, které nenávratně poškodily Macronovu pověst.

Průzkumy ukazují, že voliči by mohli v nadcházejících týdnech či měsících způsobit v parlamentu další patovou situaci. „Opětovné rozpuštění zákonodárného sboru by znamenalo Macronův pád,“ soudí další nejmenovaný ministerský poradce.

To však neznamená, že je to nemožné. Macron sice opakovaně vyloučil vypsání nových voleb před koncem svého funkčního období, ale nehodlá se zbavit svých ústavních pravomocí. „Záhadnost je součástí prezidentské strategie,“ prohlásil jeden Macronův blízký spolupracovník.

Stoupence Bayroua ohromila rychlost, s jakou jeho osud zpečetili zejména ultrapravicoví opoziční poslanci. Premiérovi zastánci se dál snaží přesvědčit veřejnost, že situace je pod kontrolou.

 Jeden z členů premiérova týmu vyjádřil naději, že Le Penová a Národní sdružení svůj postoj přehodnotí. Bayrouův tým by mohl do roku 2027 vyrovnat francouzský rozpočet, a vyhnout se tak riziku parlamentních voleb, v kterých by Le Penová nesměla kandidovat kvůli odsouzení za zpronevěru.

Bayrou zatím bojuje o přízeň veřejnosti a doufá, že odejde z funkce premiéra se vztyčenou hlavou. Jeho počínání vypadá jako volební strategie pro rok 2027, protože už dlouho doufá, že se stane prezidentem. „Aspoň si vyslouží pozici prezidentského kandidáta,“ cituje Politico jednoho z příznivců prezidenta Macrona.

 X X X

V  USA  PROTI  OČKOVANÍ? 

‚Jak můžete být takový ignorant?‘ Ministr Kennedy přetavuje nedůvěru k očkování v politické kroky

Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy jr. přetváří nedůvěru vůči očkování v politické kroky. Propustil všechny členy poradního výboru, který vydává doporučení pro očkování, a nechal vyhodit ředitelku předního zdravotnického úřadu. Při čtvrtečním slyšení v Senátu rovněž našlapoval kolem odpovědi na dotaz, kolik životů zachránily vakcíny proti covidu-19 během pandemie. Američané z většiny očkování podporují.

 Kennedyho slyšení před senátním finančním výborem ve čtvrtek opakovaně provázel křik a viditelná frustrace.

Bílý dům odvolal šéfku důležité zdravotní agentury. ‚Nebyla v souladu s prezidentovým programem‘

„Přijímáte, že milion Američanů zemřelo na covid-19?“ tázal se jeden z demokratických senátorů Mark Warner. „Nevím, kolik zemřelo,“ odvětil Kennedy.

„Jste ministr zdravotnictví a sociálních služeb a nevíte, kolik Američanů zemřelo na covid?“ pokračoval Warner. O chvíli později se Kennedyho ptal, jestli očkování podle něj pomohlo zabránit dalším úmrtím.

„Chtěl bych vidět data a mluvit o těch datech…,“ odpověděl Kennedy s tím, že vláda exprezidenta Joea Bidena podle něj ze Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) propustila všechny, kteří nesouhlasili s ortodoxním postojem vlády.

„Jak můžete být takový ignorant?“ hřímal ke konci výměny senátor na Kennedyho.

Chaos kolem očkování

Kennedy po osmi měsících v úřadu do politických rozhodnutí intenzivněji prosazuje svoji nedůvěru vůči očkování a tradičnímu zdravotnictví. Jeho mnozí představitelé jsou podle něj „zpolitizovaní“ a podplacení farmaceutickým průmyslem, a to včetně velkých organizací, jako je třeba Americká asociace pediatrů.

Stejně jako mnohé další konzervativní politiky, i Kennedyho hnutí MAHA (Make America Healthy Again – Učiňme Ameriku Opět Zdravou) se často opírá o nutnost chránit děti, v tomto případě jejich zdraví.

„Jsme nejvíce nemocná země na světě. Proto musíme vyhodit lidi ve Středisku pro prevenci nemoci. Neudělali svoji práci dobře.“

Robert F. Kennedy jr. (americký ministr zdravotnictví)

Kennedy před měsícem škrtnul financování 500 milionů dolarů (10,5 miliardy korun) na vývoj mRNA vakcín. Ministr rovněž propustil všech 17 členů poradní komise zaměstnané ve zdravotnickém CDC. Dotyční byli zodpovědní za přípravu doporučení, jak v USA podávat očkování.

Odborný panel má 18. a 19. září hlasovat o nových doporučeních pro lékaře napříč Spojenými státy, které se týkají očkování proti covidu-19 a dalších imunizačních postupů. Jestli do té doby bude panel opět funkční, není jasné. V minulosti jeho členové procházeli několikaměsíčním jmenovacím procesem, podotýká server Politico.

Kennedy škrtne 500 milionů dolarů na vývoj mRNA vakcín v USA. Podle něj nejsou dostatečně efektivní

Kennedy už jmenoval osm nových členů panelu, z nichž někteří sdílejí jeho skeptické postoje vůči očkování, ačkoliv sám Kennedy říká, že „nejde o antivaxery“.

Jedním z členů je lékař Robert Malone, který získal na popularitě během koronavirové pandemie díky své kritice lockdownů. Malone tehdy rovněž tvrdil, že očkování na covid-19 „způsobuje formu AIDS“. Lékaři a výzkumníci vyvrátili, že by dotyčné očkování poškozovalo imunitní systém.

Další členy panelu skeptické vůči očkování hodlá ministr jmenovat v dalších dnech a týdnech, píše Politico, které získalo seznam navrhovaných jmen.

Kennedyho snaha o reformu CDC vrcholila v minulém týdnu odvoláním ředitelky úřadu Susan Monarezové, která pozici zastávala pouhých 29 dní.

Více než 1000 současných a bývalých zaměstnanců ministerstva zdravotnictví vyzvalo podle CNN Kennedyho k rezignaci. Ministrovy kroky jsou podle nich „hrozbou pro veřejné zdraví“.

Bývalá ředitelka v komentáři pro deník The Wall Street Journal uvedla, že „veřejné zdraví by nemělo být stranické“ a že byla vyhozena, protože stavěla „důkazy před ideologii“ a „fakta před strach“.

„Chtělo se po mně, abych schválila doporučení poradního panelu pro očkování, jenž nově obsadili lidé, kteří se v minulosti vyjadřovali proti očkování,“ napsala.

Kennedy při čtvrtečním slyšení v Senátu označil Monarezovou v reakci na její text za „lhářku“. Ministr při něm nevypovídal pod přísahou, byť o to na začátku jednání žádal šéf demokratické menšiny ve výboru Ron Wyden.

Američané věří vakcínám

Kritici poukazují na rozsáhlá zdravotní rizika, která Kennedyho kroky mohou způsobit. Možné změny v politice očkování rovněž přiměly několik amerických států odklonit se od federálních pokynů stanovených vládou prezidenta Donalda Trumpa.

Západní státy s demokratickými guvernéry Washington, Oregon a Kalifornie oznámily vytvoření koalice, která má v úmyslu vydávat vlastní doporučení pro očkování. Jen o několik hodin později oznámila Florida s republikánskou většinou, že se bude snažit ukončit veškeré povinné očkování ve školách.

Trumpova administrativa postupovala nezákonně. Harvardu už nemůže krátit financování, rozhodl soud

Američané nicméně z velké většiny podporují jak očkování obecně, tak povinné očkování ve školách, ukázalo několik průzkumů v nedávné minulosti, a to platí i pro podporovatele Trumpovy vlády.

Průzkum De Baumontovy nadace v červnu například ukázal, že obavy z bezpečnosti vakcín má asi jen každý dvacátý Američan. Ze všech občanů se 21 procent staví proti povinnému očkování ve školách a většina z nich jako velký důvod pro svoji skepsi uvádí, že by rodiče měli mít svobodu rozhodnout, zda nechají své dítě očkovat.

Nedůvěra v experty

Hned jako další velkou příčinu však odmítaví Američané uvádějí obavu, že očkovací pravidla „jsou příliš ovlivněná politikou a velkými společnostmi“.

Právě nízkou důvěru v instituce a odbornou veřejnost, která se rozšířila především po pandemii koronaviru, vnímají jako příčinu současné situace kolem amerického veřejného zdraví i političtí komentátoři.

Demokratičtí a republikánští senátoři se Kennedyho při čtvrtečním slyšení ptali, zda stále hodnotí pozitivně Trumpovu Operaci Warp Speed, tedy projekt výroby a distribuce vakcín a léků proti covidu-19 v letech 2020 a 2021. Kennedy potvrdil, že ano a že by za ni Trump podle něj zasloužil dostat Nobelovu cenu.

Proč se tedy nyní americký ministr zdravotnictví jednoznačně odmítá postavit za účinnost mRNA vakcín, které tehdy vyvíjely společnosti Pfizer-BioNTech a Moderna? Sloupkař deníku The New York Times (NYT) David Wallace-Wells podotýká, že mezi Kennedyho náměstky jsou nyní lidé, kteří v roce 2021 patřili mezi nejzapálenější propagátory vakcín.

Politici a odborníci během pandemie podle něj nedostatečně kočírovali, jaká očekávání bude veřejnost od očkování mít, ačkoliv bezpochyby zachránilo řadu životů – až dva miliony podle Jeromea Adamse, který pracoval v Trumpově první vládě během pandemie jako jeden z nejvýše postavených představitelů veřejného zdraví.

NYT ve stejném komentáři rovněž připomíná, že Robert Kennedy jr. byl sám dříve členem Demokratické strany. Jeho názory na zdravotnictví, čistotu potravin a půdy bez chemikálií a skepsi vůči očkování, byly dříve typické spíše pro lidi, kteří by se definovali jako levicoví liberálové.

„(Kennedyho hnutí) je špatnou odpovědí na správnou otázku“, jak řešit krizi upadajícího zdraví Američanů, píše deník.

Komentář webu UnHerd z druhého konce politického spektra než NYT v podobném duchu kritizuje demokratické senátory za údajné nepochopení, že Kennedy v roli ministra jedná jako zástupce té části Američanů, kteří jsou nedůvěřiví vůči institucím a expertům, byť většina Američanů očkování podporuje.

„Máte celé zdravotnické společenství na jedné straně – Americkou pediatrickou akademii zastupující tisíce pediatrů a Americké zdravotnické sdružení, ti nám říkají, že vakcíny jsou bezpečné a účinné,“ argumentoval ve čtvrtek před Kennedym demokratický senátor Bernie Sanders.

Kennedy v reakci odvětil, že „zdravotnický establishment“ je pod vlivem farmaceutického průmyslu, a tudíž je nedůvěryhodný.

X X X

 Golfová hřiště zvyšují riziko vzniku Parkinsona, šokovala studie

Lidé žijící v blízkosti golfových hřišť by mohli být ohroženi používáním pesticidů. Konkrétně se vystavují vyššímu riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Vyplývá to z americké studie zveřejněné už v květnu. V USA vyvolává v posledních měsících značný zájem.

 Golfová hřiště se často nacházejí v malebném prostředí s příjemnými životními podmínkami. Tyto klidné oblasti však mohou představovat zdravotní riziko kvůli pesticidům, které umožňují pěstovat krátce zastřižené golfové trávníky bez plevele.

Poukazuje na to studie týmu kolem Brittany Krzyzanowské z ústavu Barrow Neurological Institute ve Phoenixu v americkém státě Arizona ve spolupráci s renomovanou klinikou Mayo.

Studie se opírá o data shromážděná v letech 1991 až 2015. Vyplývá z nich, že riziko vzniku Parkinsonovy choroby je dvaapůlkrát vyšší, pokud člověk žije v blízkosti golfového hřiště.

Výsledky výzkumu byly zveřejněny v internetovém odborném časopise americké lékařské asociace JAMA Network Open a podle rakouského deníku Der Standard se studie už měsíce umisťuje v popředí žebříčku nejčtenějších publikací JAMA. To podle něj jasně ukazuje, jaké důležitosti se golf ve Spojených státech těší.

Na vině je podzemní voda

„Tato případová kontrolní studie zjistila, že největší riziko Parkinsonovy choroby je do vzdálenosti jedné až tří mil (zhruba 1,6 až 4,8 kilometru) od golfového hřiště a že toto riziko obecně klesá s rostoucí vzdáleností. Síla účinku byla největší v oblastech vodohospodářských služeb s golfovým hřištěm a ohroženou podzemní vodou,“ uvádí studie.

 Vědci porovnali 419 případů Parkinsonovy choroby s průměrným věkem 73 let s 5113 kontrolními osobami. „Po úpravě demografických údajů pacientů a charakteristik okolí byl život do jedné míle od golfového hřiště spojen se 126procentním zvýšením rizika vzniku Parkinsonovy choroby ve srovnání s osobami, kteří žily více než šest mil od golfového hřiště,“ zjistil tým.

Lidé žijící v dosahu vodohospodářských oblastí s golfovým hřištěm měli téměř dvojnásobné riziko (o 96 procent vyšší) vzniku Parkinsonovy choroby než ti, kteří žili v oblastech odebírajících vodu z oblastí bez golfového hřiště – a o 49 procent vyšší riziko než lidé se soukromými studnami.

Parkinsonova choroba se projevuje ztuhlostí nebo naopak nezvladatelným třesem. Je pravděpodobně důsledkem komplexní interakce mezi faktory prostředí a genetické predispozice.

 „Vystavení pesticidům je mezi rizikovými faktory prostředí spojovanými se zvýšeným rizikem Parkinsonovy choroby,“ upozorňují vědci. Zdůrazňují také, že v USA může být používání pesticidů na golfových hřištích ve srovnání s evropskými zeměmi až 15krát intenzivnější.

 X X X

 Na stánky v Karlových Varech spadl strom. Zraněného muže převezli do nemocnice, ženu ošetřili na místě

Na třídě T. G. Masaryka v Karlových Varech spadl v sobotu odpoledne strom na stánky. Dva lidi pád stromu zranil, informoval náměstek krajských hasičů Dušan Uhlík. Mluvčí krajské záchranné služby Simona Kratochvílová uvedla, že šlo o ženu, která utrpěla lehké zranění, a muže se středně těžkým zraněním.

 Strom spadl v dolní části třídy T. G. Masaryka u vstupu do Smetanových sadů. Podle Uhlíka zasáhl dva stánky a rozvaděč elektrické energie. Vyrazilo tam sedm jednotek hasičů, aby strom a následky jeho pádu odstranily, uvedl Uhlík.

„Záchranáři na místě ošetřili ženu, ročník 1970, kterou s lehkým zraněním převezli na pohotovost karlovarské nemocnice,“ řekla Kratochvílová. “Muž, ročník 1963, utrpěl středně těžká poranění v oblasti těla a dolních končetin a také skončil na pohotovosti karlovarské nemocnice,“ dodala mluvčí.