Biden povolil Ukrajině raketové útoky v hloubi ruského území. Americký prezident Joe Biden připravil Rusku velké překvapení, když dva měsíce před odchodem z Bílého domu nakonec povolil Ukrajině používat rakety delšího doletu proti cílům v hloubi ruského území. Biden se tomu z obav z eskalace konfliktu doposud bránil.
Prezident USA každopádně vyslyšel dlouhé volání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který argumentoval tím, že se jeho země nemůže invazi úspěšně bránit, když není s to tvrdě zasahovat v ruském zázemí.
Zelenskyj neuvedl, zda ho Biden kontaktoval, ale oznámil, že Ukrajina střely na Rusko zřejmě odpálí. „Dnes (v neděli) mnohá média uvádějí, že jsme dostali povolení k příslušným krokům. Údery se ale neprovádějí slovně. Takové věci se neoznamují. Střely budou hovořit samy za sebe. Budou,“ napsal Zelenskyj na Telegramu.
A to, že Ukrajina plánuje provést první útoky na velké vzdálenosti už v nadcházejících dnech, uvedly nejmenované zdroje citované agenturou Reuters a listem The New York Times, aniž by sdělily podrobnosti kvůli obavám o bezpečnost operací. Agentura Bloomberg nicméně upozorňuje, že USA ani tak nesplnily všechna ukrajinská přání k využívání příslušných raket.
| Nejméně osm obětí včetně dvou dětí si vyžádal ruský večerní útok na ukrajinské město Sumy. S odvoláním na místní úřady to píše server Ukrajinska pravda a ruská služba stanice BBC. Několik desítek lidí podle nich utrpělo zranění. Ruský raketový útok večer zasáhl hustě obydlenou část oblastní metropole, uvedla regionální prokuratura.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neuvedl, zda ho Biden kontaktoval, ale oznámil, že Ukrajina střely na Rusko zřejmě vyšle. „Dnes (v neděli) mnohá média uvádějí, že jsme dostali povolení k příslušným krokům. Údery se ale neprovádějí slovně. Takové věci se neoznamují. Střely budou hovořit samy za sebe. Budou,“ napsal Zelenskyj na Telegramu. |
Změna amerického postoje následuje po ruském nasazení severokorejských pozemních jednotek na pomoc ruské armádě, což vyvolalo znepokojení ve Washingtonu i v Kyjevě.
Bílý dům informaci oficiálně nekomentoval. Spekuluje se mimo jiné o tom, že se tím má zlepšit ukrajinská vyjednávací pozice v případě vynucených mírových rozhovorů v době, kdy se vlády v USA ujme Trumpova administrativa.
První hloubkové údery provedou podle zdrojů pravděpodobně rakety ATACMS, které mají dolet až 300 kilometrů. Podle webu The New York Times Ukrajinci tyto zbraně nasadí nejspíš právě proti ruským a severokorejským vojákům v ruské Kurské oblasti, aby tím ulevili svým pozemním silám, které tam překvapivě před pár měsíci pronikly. Nyní se brání ofenzivě asi 50 tisíc Rusů a Severokorejců.
Není jasné, zda Trump Bidenovo rozhodnutí po svém nástupu do funkce zase změní. Trump dlouhodobě kritizuje rozsah americké finanční a vojenské pomoci Ukrajině a slíbil, že válku rychle ukončí, aniž by však vysvětlil jak.
Na to, aby se umožnilo Ukrajině ostřelovat vzdálenější cíle v Rusku, naléhala i řada republikánských kongresmanů. Biden už jednou původní omezení zmírňoval, a to když pomáhal Ukrajincům ubránit před ruským útokem jejich druhé největší město Charkov. Uplatnily se přitom salvové raketomety HIMARS, které mají dostřel asi 80 kilometrů. Rakety ATACMS naopak k tomu použít nedovolil.
Začátek třetí světové války, zní z Ruska
Povolení úderů americkými střelami do hloubi Ruska je bezprecedentní, může vést k začátku třetí světové války, myslí si ruský senátor Vladimir Džabarov ze strany Jednotné Rusko. Moskva dlouhodobě varuje, že by to považovala za výraznou eskalaci konfliktu.
Na zprávy nedlouho poté reagovala podle serveru RBK také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se už k takové možnosti vyjádřil dříve.
Šéf Kremlu podle ruského portálu uvedl, že něco takového by znamenalo, že „s Ruskem bojují země NATO“. Povolení Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu by změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu, tvrdil podle RBK Putin v září.
„Prezident Biden na vstup severokorejských vojáků do války a na (nedělní) masivní nálet ruských raket zareagoval jazykem, kterému Putin rozumí – zrušením omezení pro Ukrajinu v používání západních raket,“ uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Síla odrazuje, slabost provokuje,“ napsal na síti X.
Ukrajina se v neděli stala terčem dalšího rozsáhlého ruského vzdušného útoku. Hlásila výbuchy na řadě míst země. Útok mířil především na energetickou infrastrukturu. Rozsah škod je těžké odhadnout, protože úřady prozrazují jen málo informaci o výsledku útoků a stavu energetické sítě.
Energetici už během neděle přistoupili k nouzovým odstávkám v dodávkách energií v některých regionech. Ruský útok připravil podle úřadů o život asi deset lidí a dvě desítky utrpěly zranění.
Příchod zimního období vzbuzují obavy z dalších dlouhých výpadků v dodávkách energií, jako už země zažila kvůli ruským útokům v minulosti. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022, kdy Moskva zahájila invazi na území svého souseda.
X X X
U Národního muzea v Praze se setkaly stovky odpůrců vlády a podpory pro Ukrajinu
Od Hlavního nádraží v Praze vyrazila po 14.00 asi stovka odpůrců vlády na pochod k budově České televize. U Národního muzea se potkali s kritiky pomoci Ukrajině. Těch se tam sešly asi tři stovky, vadí jim ukrajinská vlajka vyvěšená na budově instituce a přístup vlády k podpoře Ukrajiny. Protest svolal na Mezinárodní den studentstva aktivista Ladislav Vrabel.
Vrábel shromážděným oznámil, že po projevech chce jít na Národní třídu, kde v neděli lidé slaví 35. výročí pádu komunistického režimu.
Přímo ke vstupu do muzea přišli akci oponovat sympatizanti Ukrajiny s vlajkou země, která už téměř tři roky čelí ruské agresi. Jsou jich desítky. Situaci na místě sleduje policie.
„Půjdeme na Národní třídu, abychom požádali o vládu lidu,“ uvedl Vrabel za výkřiků proukrajinské skupiny „Ať žije svoboda“.
Z pódia pod schody Národního muzea promluvil za pískotu odpůrců akce také komunista Josef Skála. Na zpochybňování sametové revoluce reagovali podporovatelé Ukrajiny skandováním jména disidenta a pozdějšího prezidenta Václava Havla. Hovořila také učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině.
Řečníci před Národním muzeem přirovnávali současný režim s okupační vládou čtyřicátých let, vzpomínali také na dobu před listopadem 1989 s tím, že země nebyla zadlužená, zdravotnictví a školství byly bezplatné.
„Stojíme tu poníženi, oklamáni a okradeni, současný režim je zlo, symbolem ukrajinská vlajka na Národním muzeu,“ uvedl jeden z nich. Další konstatoval, že nepřítelem nejsou lidé utíkající z napadené země, ale zdejší vláda.
Podle zpravodajky ČTK na místě policie zadržela jednoho člověka. Před muzeem stejně jako u Hlavního nádraží a po trase plánovaného pochodu je antikonfliktní tým, státní i městská policie. Policie také zhruba na deset minut uzavřela magistrálu.
X X X
JAK VLÁDNOUT? NEJLEPŠÍ PŘES 50 %
BABIŠ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI PUSTIL VEDENÍ
HEJTMANKA PECKOVÁ SI TEĎ TROUFÁ , CHCE ODROVNAT ANO, BABIŠE
17.11.2024: Od jedné totality ke druhé?
Titulek záměrně provokuje a již v tom, že jej takto mohu formulovat se ukazuje, že bohudík není zcela pravdivý. Před rokem 1989, bych jej vůbec nemohl napsat. Ale zčásti jistě ano. Jinak pocit obecného zmaru, pocit totálního prokoučování možností země, které se otevíraly po roce 1989 je ovšem až děsivý.
Jedinou skupinou, ve které převažuje spokojenost s porevolučním vývojem, jsou příznivci vlády a Pirátů. U příznivců mimosněmovních stran je naopak polovina nespokojených a mezi příznivci ANO či SPD je podobné množství lidí se smíšenými pocity jako lidí nespokojených.
„Ve veřejnosti přetrvává i v listopadu 2024 blbá nálada, která se ve společnosti rozšířila zejména během souběhu krizí v roce 2022. Jen 17 procent lidí si myslí, že se situace u nás vyvíjí správným směrem, polovina má za to, že se vyvíjí naopak špatným směrem, a třetina soudí, že se situace nijak nevyvíjí,“ uvedla agentura STEM v exkluzivním průzkumu pro CNN Prima NEWS.
Ale nejde rozhodně jen o sociálně – ekonomický vývoj, jehož kritika je mohutná, v zásadě nijak cenzurovaná, ale bohužel vlastně nic nemění. Ještě více platí, že údajná demokracie a svoboda ve vyjadřování politických názorů platí jen pro vládní nomenklaturu a jejich mediální přisluhovače a s nástupem Fialovy vlády nastoupil režim ostrakizace a často i trestního stíhání stoupenců nesouhlasu s politikou státu ohledně zahraniční politiky a například tupá a do budoucna zcela nerealistická podpora pro porážku Ruska a vítězství Ukrajiny se vlastně stala jediným politickým cílem Bidenova Západu, který nadšeně převzaly i všechny satelity v EU a NATO.
Stejně tak ovšem ve svým důsledcích působí nerealistická podpora unijní klimatické politiky, která se zcela odpoutala od přirozených ekonomických souvislostí a žene Evropskou unii na rozdíl od diferencovaného přístupu například Číny či Vietnamu do skanzenu zaostalosti.
Západ zcela zadupal svou zásadní historickou komparativní výhodu kritického uvažování, která ho kdysi udělala oprávněným hegemonem světa.
A tak Rusko přirozeně porazí Ukrajinu, protože ani celé spojené NATO a EU není schopno jej porazit a Čína ekonomicky porazí Západ.
Zastydlé ideologické uvažování, které žel plně sdílí i naše rozhodující elity – vládní i opoziční ( není například rozdílu mezi primitivním ideologickým protiruským uvažováním Petra Fialy či Karla Havlíčka, coby pretendenta na možného budoucího premiéra, klade otázku, jak mohou dopadnout české parlamentní volby za rok.
A nevypadá to nijak radostně.
Zvítězí-li například ANO jako jediný hegemon a nebude-li mít ve vládě alespoň nějakou korekci v tupých zahraničně politických konceptech, které provázely jak Fialovu tak i dříve Babišovu vládu (viz likvidace diplomatických vztahů s Ruskem, které v mezidobí za tři roky při rozvratu Německa a Francie upevnilo své postavení jediné vojenské i ekonomické velmoci této části světa, prostřednictvím dalších dnešních opozičních stran stran, mohli bychom se částečně dostat z deště pod okap.
Bohudík nás může zachránit, že to už bude jen zčásti záležet jen na nás.
Vývoj bohudík bude ovlivněn minimálně pro prvé dva roky plnou dominancí prezidenta Donalda Trumpa (spolu s většinou v Senátu i Sněmovně reprezentantů) a je téměř jisté, že i po našich volbách v září příštího roku může zavládnout urychleně rozum.
Ne vždy bylo dobré, když jsme podporovali politiku našeho hlavního spojence, ať už to byl Sovětský svaz či Bidenovy Spojené státy, ale podpora Trumpových USA se už nyní jeví jako jediná rozumná cesta, která i pro Česko znamená světlo na konci tunelu. JUDr. Vyvadil server vasevec.cz
X X X
Ministr Pistorius proti Scholzovi
Debata německých sociálních demokratů o kandidátovi na spolkového kancléře nabírá na síle. Ve hře jsou současný kancléř Olaf Scholz a ministr obrany Boris Pistorius. Kromě řady jiných článků se situaci věnuje na stránkách Junge Welt také Kristian Stemmler.
Po zhroucení semaforu se strany rychle připravují na předčasné federální volby 23. února. V SPD, která nyní drží kancléřský post, se přiostřuje spor o další personální obsazení tohoto místa. Zástupci druhé a třetí linie se odvažují z úkrytu a přimlouvají se za ministra obrany Borise Pistoriuse. Sstraničtí lídři podporují úřadujícího Olafa Scholze.
Pokud chce být SPD úspěšná, „pak je naší největší šancí Boris Pistorius,“ řekl předseda SPD v Durynsku Andreas Bausewein. Okresní sdružení SPD Bamberg ve středu Scholze požádalo, aby znovu nekandidoval. Navzdory svým „zásluhám“ uvedl předseda Olaf Seifert v prohlášení, že „se všemi upřenými zraky bychom šli do zbytečné volební porážky“. Proto musí SPD „vytvořit novou dynamiku pro federální volební kampaň, která již probíhá“ s „extrémně populárním“ Pistoriusem.
Někteří však Pistoriuse nevidí dobře kvůli požadavkům na větší finanční a vojenskou podporu pro Ukrajinu ve válce proti Rusku a vyšší vojenský rozpočet pro Spolkovou republiku Německo. Slogan o „válečně připraveném“ Německu mohl také vyvolat neklid mezi částmi voličů SPD.
SPD podle některých kritiků Scholze nepomůže, pokud bude mít v příštím Spolkovém sněmu jen 100 poslanců, proto by „neměla kandidovat s Olafem Scholzem“. Pro Pistoriuse se vyslovili někteří funkcionáři v Sasku-Anhaltsku či Osnabrücku.
Scholz naopak dostává podporu od stranického vůdce Larse Klingbeila. S ním bojujeme „za rodiny, za důchodce, za každého, kdo závisí na přiměřené mzdě,“ prohlásil Klingbeil v Bildu. SPD se tak „propracuje kupředu“ a dá jasně najevo, kde jsou rozdíly s lídrem CDU Friedrichem Merzem. Kancléře podpořil i ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Strana potřebuje někoho, kdo „nepřebírá nepředstavitelná mezinárodní rizika a také rozumí ekonomice a financím,“ řekl Lauterbach na Deutschlandfunk.
Pro Scholze jako kandidáta na kancléře se již dříve vyslovila předsedkyně SPD Saskia Esken, generální tajemník Matthias Miersch, ministryně výstavby Klara Geywitz a šéf poslaneckého klubu Rolf Mützenich. V úterý Mützenich potvrdil, že hanzovní Scholz má „potřebné emoce“ pro volební kampaň, server asevec.cz
X X X
Polská inspekce zadržela zapáchající ukrajinské maliny
Zemědělská a potravinářská obchodní inspekce (IJHARS) v polském Lublinu vydala zákaz uvádět na trh mražené ostružiny dovezené z Ukrajiny z důvodu probíhající fermentace. Jednalo se o 1,28 tuny již zapáchajících ostružin. Připojme, že nejčastěji zadržované potraviny na polských hranicích, ať již nesplňují normy nebo jsou zjevně zkažené, jsou původem právě z Ukrajiny.
Inspekce vydaly v období od 1. ledna do 30. června 2024 celkem 167 rozhodnutí o zákazu uvedení na trh, z toho 124 se týkalo Ukrajiny . Na druhém místě byla Velká Británie (14) a na třetím Srbsko (10). Během prázdnin, od 1. července do 31. srpna, bylo na Ukrajinu vydáno 18 zákazů. Redakce portálu Wirtualna Polska Finanse podle informací IJHARS uvedla, že nejčastěji problematickým zbožím bylo mražené ovoce z Ukrajiny kvůli plísním a larvám hmyzu , dále obiloviny z Ukrajiny (pohanka, proso) kvůli přítomnosti živých škůdců a zápachu způsobenému chemickými látkami.
Doplňme, že v srpnu byl vydán zákaz dovozu z Ukrajiny do Polska 42 tun malin, u kterých byla zjištěna plíseň . Měsíc předtím byla zjištěna plíseň při přepravě 20 tun malin z Ukrajiny. V předchozím období informace informovala o zjištění larev hmyzu při přepravě mraženého ovoce ze Srbska v dodávce 20 tun mražených malin obsahujících plasty dovážených z Ukrajiny. Na konci května byl vydán zákaz několika dovozů potravinářských výrobků z Ukrajiny, například více než 1330 kg kondenzovaného mléka, které obsahovalo nadnormativní množství cukru.
Potraviny a zemědělské produkty dovážené z Ukrajiny jsou ve srovnání s polskými produkty nepoměrně levnější. Je to dáno mimo jiné nekonkurenceschopností Polska, které je v Evropské unii, a Ukrajiny, která nemusí splňovat stejné požadavky na obsah pesticidů a umělých hnojiv jako evropské zemědělské produkty.
Podobné problémy s ukrajinskými zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky se v různé míře týkají i dalších států Evropské unie, server vasevec.cz
X X X
Polsko vyplatí za reformu justice po deseti tisících euro, Štrasburk případ vyškrtl proti vůli stěžovatelů
Jednostranné prohlášení Polska, že reorganizací justice došlo k porušení práva na spravedlivý proces, přijal Evropský soud pro lidská práva spolu s výplatou po deseti tisíci euro na stěžovatele. Dvaadvacet stížnosti vyškrtl ze seznamu, a to i proti vůli stěžovatelů. Bez mezinárodního rozsudku totiž může stěžovatel jen stěží dosáhnout v národním státu obnovy procesu. Soud pochválil Polsko za uzavřený smír založený na úctě k lidským právům.
Polsko přiznalo porušení práva na spravedlivý proces reorganizací soudního systému a vyplatí dvaadvaceti stěžovatelům po deseti tisících euro v případech Dudek a Luzar v. Polsko a I.G. a 19 dalších stěžovatelů v. Polsko. Celkem jde o dvaadvacet Poláků žijících v Polsku nebo v zahraničí, kterým bude vyplaceno více než pět a půl milionu korun.
Jejich případy se týkají soudních řízení, o nichž rozhodovala tělesa polského Nejvyššího soudu vzniklá reorganizací polského justičního systému. Stěžovatelé u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) tvrdili, že soudní uskupení nebyla „ustavena jako nezávislý a nestranný soud v souladu se zákonem“.
Soud akceptoval jednostranné prohlášení Polska
Evropský soud pro lidská práva prohlášení Polska a výplatu odškodnění přijal a všechny případy vyškrtl ze seznamu případů, oznámil Soud 7. listopadu 2024. Není to poprvé, kdy Polsko nese následky justiční reformy a vyplácí za ni peníze, jak Česká justice informovala.
„Ve věcech Dudek a Lazur v. Polsko Evropský soud pro lidská práva akceptoval jednostranná prohlášení vlády včetně přiznání porušení článku 6 (právo na spravedlivý proces) Úmluvy a nabídky kompenzace. V ostatních případech Soud přijal smírné urovnání dohodnuté mezi stranami. Vzhledem k tomu, že nebyl důvod pokračovat v přezkoumání případů, soud stížnosti vyškrtl ze svého seznamu,“ uvedl k tomu ESLP.
Stěžovatel si přál pokračovat v řízení
V rozsudku Dudek a Lazur Soud zopakoval, že podle článku 37 Úmluvy může v jakékoli fázi řízení rozhodnout o vyškrtnutí žádosti ze svého seznamu případů. „Vyškrtnutí stížnosti ze seznamu stížností může nastat i na základě jednostranného prohlášení žalované vlády, a to přesto, že si stěžovatel přál, aby přezkoumání případu pokračovalo,“ uvádí doslova Soud.
„Soud shledal, že vznesené stížnosti jsou závažné povahy a míří na samu podstatu práva na spravedlivý proces. Vzal na vědomí kontext krize právního státu v Polsku a reorganizaci soudnictví. Zopakoval svá dřívější zjištění, že řada vzájemně souvisejících systémových problémů se rovnala opakovanému porušování základních principů právního státu, dělby moci a nezávislosti justice,“ uvádí k tomu zpráva Evropského soudu pro lidská práva.
Rozhodnutí znemožňuje obnovu řízení
Přesto ESLP polský případ vyškrtl ze seznamu a argumenty stěžovatelů pouze „vzal na vědomí“.
„Soud vzal na vědomí argumenty pana Dudka a pana Lazura, že pokud budou stížnosti vyškrtnuty ze seznamu bude to bránit ve znovuotevření jejich případů před vnitrostátními soudy. V souvislosti s odsouzením pana Lazura za trestný čin, které potvrdil Nejvyšší soud, vysledoval Soud, že článek 540 polského trestního řádu umožňuje znovuotevřít řízení před polskými soudy, pokud ,taková potřeba vyplývá z rozhodnutí mezinárodního tělesa jednajícího na základě mezinárodní smlouvy ratifikované Polskem´,“ stojí ve zprávě Soudu.
„Pokud jde o občanskoprávní spor pana Dudka, v zákoně není žádný srovnatelný postup pro znovuotevření případu po rozhodnutí mezinárodního soudu, jak je tomu u trestních případů. Proto se podle Soudu neprokázalo, že by stěžovatel byl v lepší situaci, kdyby Soud spíše vydal rozsudek, než učinil současné rozhodnutí o vyškrtnutí a přijetí kompenzace,“ uvádí ESLP.
Kromě toho Evropský soud pro lidská práva zdůraznil, že je na smluvních státech, aby rozhodly, jak provádět rozhodnutí Soudu v souladu se zásadou právní jistoty.
„S ohledem na přiznání vlády o porušení Úmluvy a výši kompenzace deset tisíce eur na stěžovatele, usoudil ESLP, že již není opodstatněné pokračovat v posouzení těchto stížností. Tyto stížnosti proto vyškrtl ze svého seznamu případů. Zdůraznil však, že pokud by vláda nedodržela podmínky jejich jednostranné prohlášení, mohou být stížnosti znovu zařazeny do seznamu podle článku 37 § 2,“ upozornil Soud.
Založeno na úctě k lidským právům
V případu stížnosti I.G. a dalších 19 osob v. Polsko vzal Soud na vědomí smírné urovnání mezi stranami. To spočívá ve „vzdání se jakýchkoli dalších nároků vůči Polsku v souvislosti se skutečnostmi, které vedly k těmto stížnostem“ spolu se závazkem polské vlády zaplatit každému ze stěžovatelů 10 000 euro na pokrytí případné majetkové a nemajetkové újmy, jakožto i nákladů a výdajů.
„Soud je spokojen s tím, že urovnání bylo založeno na úctě k lidským právům, jak jsou definována v Úmluvě a jejích protokolech, a nenalezl žádné důvody pro pokračování přezkumu stížností,“ stojí ve zprávě ESLP. Vyškrtl proto případy ze svého seznamu podle článku 39 Úmluvy.
V současné době je u Evropského soudu pro lidská práva stále kolem 700 stížností proti Polsku, které se týkají údajného porušení práva na „nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem“ v souvislosti s reformou soudnictví, jak se odehrávala v letech 2017 – 2023. Irena Válová, ceskajustice.cz