Prý ironicky komentoval svědka před médii.  U Městského soudu v Praze v pátek pokračuje hlavní líčení v kauze Čapí hnízdo. Na řadě jsou výpovědi někdejšího vedení farmy. Bývalý manažer Tomáš Rak odmítl vypovídat, protože se cítí ohrožen vyšetřováním druhé „reklamní“ větve kauzy. Soudce Jan Šott také pokáral Babišova advokáta Eduarda Brunu kvůli tomu, že ve čtvrtek po jednání pro média ironicky komentoval výpověď svědka.

 Soudce Jan Šott začal páteční jednání napomenutím Babišova advokáta Eduarda Bruny, který ve čtvrtek po konci líčení komentoval na chodbě pro média výpověď svědka Jana Bareše. Ten pracoval pro Babiše jako zástupce investora a dozor na stavbě farmy.

Před soudem řekl, že si byl vědom, že farma neměla nárok na dotaci. „Paní Nagyová řekla, že to nějak zařídí. Myslel jsem si, že vyjedná nějakou výjimku,“ uvedl ve čtvrtek Bareš.

Bruna pak na chodbě po konci líčení jeho výpověď okomentoval pro média. Bareš se podle něj těmito věcmi na Čapím hnízdě nezabýval, a vše slyšel pouze z doslechu. Podle Bruny si jeho výpověď také odporovala. „V jeho původní výpovědi řekl, že ho paní inženýrka Nagyová ujistila, že dotaci není problém získat,“ řekl Bruna novinářům.

Jelikož však výpověď Bareše nebyla dokončena, protože si Babišův druhý advokát Michael Bartončík vyžádal kvůli rozsáhlosti výpovědi čas na přípravu, soudce Šotta tento komentář nepotěšil. „Není na místě, aby advokát pro média komentoval, v čem si odpovědi odporují a ironicky komentoval svědka. Pane doktore, takové jednání je nekorektní vůči svědkovi i soudu. Doufám, že se nebude opakovat,“ řekl soudce Šott.

 Poté už přišla řada na výpovědi svědků. Bývalý manažer farmy Tomáš Rak však vypovídat odmítl. „Opakovaně jsem orgánům poskytl součinnost, ale v dnešní době je situace zcela jiná. Běží trestní řízení, které se týká Čapího hnízda (reklamní větev kauzy) a to se také zabývá obdobím, kdy jsem byl předseda představenstva. Využiji proto svého práva,“ vysvětlil Rak.

Soudce shledal jeho důvody jako oprávněné. Ze zákona mohou svědci odmítnout výpověď, pokud by tím uškodili sobě nebo svým blízkým.

Po Rakovi předstoupil před soud další bývalý manažer farmy František Šlingr, který uvedl, že vypovídat bude. U soudu uvedl, že Babiše znal pouze jako hosta na Čapím hnízdu, osobní vztahy prý nemají. Akcionáře farmy Šlingr neznal, vždy jednal pouze s advokáty Václavem Knotkem, Alexejem Bílkem a Gabrielou Knapovou, kteří akcionáře na jednání představenstva zastupovali. U soudu také přiznal, že se mu akciemi nikdy neprokázali. „Neměl jsem ale důvod jim nevěřit,“ vysvětlil Šlingr.

Po konci jeho výpovědi se Andrej Babiš omluvil ze zbytku jednacího dne a ze soudní síně odešel. Soudce Šott nyní čte výpověď exmanažera farmy Tomáše Raka, který v pátek mluvit odmítl, z přípravného řízení na policii.

Babiš podle obžaloby svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky. Podle státního zástupce si byl přitom vědom toho, že společnost je propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert. Úspěšnou žádost o dotaci na stavbu kongresového areálu podala Nagyová. Oba obžalovaní vinu odmítají.

X X X

Bývalý manažer Rak se obává trestního stíhání. V kauze Čapího hnízda odmítl vypovídat

Pražský městský soud v pátek již po deváté zahájil soudní líčení v kauze Čapí hnízdo. Soud měl pokračovat výslechem bývalého manažera Čapího hnízda Tomáše Raka. Ten ale odmítl vypovídat. Před soud nicméně předstoupil jeho kolega František Šlingr. Dění v soudní síni sleduje server iROZHLAS.cz minutu po minutě v online reportáži.

 V pátek měl proti Andrejovi Babišovi (ANO) vypovídat bývalý manažer Čapího hnízda Tomáš Rak, výpověď ale odmítl podat z toho důvodu, že by sám sebe mohl inkriminovat.

Babiš s Nagyovou věděli, že Čapí hnízdo nemá na dotaci nárok, vypověděl svědek. Označil ji za lobbistku

   Rak vypovídal na policii dvakrát, protože požádal o doplnění svého výslechu. Podruhé – během loňského roku – měl ve své výpovědi otočit a označit Andreje Babiše za vedoucí osobu projektu Farmy Čapí hnízdo.

K výslechu se však dostavil Rakův kolega, bývalý šéf Čapího hnízda František Šlingr. Během své výpovědi Šlingr označil Agrofert za strategického partnera. Farma podle něj měla závazky vůči bance HSBC a vůči společnosti Imoba.

Na dotazy ohledně reklamy na Čapím hnízdě připustil, že ze začátku příjem z reklamy převyšoval příjem z poskytovaných služeb. Cena za reklamu podle něj byla adekvátní.

U soudu v pátek vypovídal i stavař Jaroslav Mikyna, který na Čapím hnízdě vykonával technický dozor investora. Uvedl, že v počátcích měl zřejmě podepsanou smlouvu se společností Imoba, vlastníkem nemovitostí. Kontrolních dnů se podle něj několikrát zúčastnil i Babiš.

Po něm před soud předstoupil i ornitolog Pavel Křížek a následně někdejší provozní šéf Čapího hnízda Jan Gavenda.

Klíčový svědek o Čapím hnízdě: Šlo o srdeční záležitost pana generálního. Po výslechu jsem přišel o práci. Ve čtvrtek před soudem vypovídal například podnikatel Jan Bareš nebo reklamní specialista Jakub Antoš. Andrej Babiš se soudního líčení ve čtvrtek nezúčastnil, na páteční jednání přišel.

Bareš podle svých slov měl zprávy od Babiše, že shání půjčku od banky HSBC pro Čapí hnízdo. To se nakonec i stalo – banka se zárukou v podobě Agrofertu půjčila na stavby několik stovek milionů.

„Věděl jsem, že se zajišťuje půjčka pro Čapí hnízdo. Pan Babiš říkal, že zajistí úvěr a že to zaručí Agrofert, takže půjčku farma určitě dostane. Pan Babiš také věděl, že dotaci dostane pouze malý a střední podnik, to věděli všichni,“ zdůraznil s tím, že si i Babiš s Nagyovou (kandiduje do Senátu za ANO) byli vědomi toho, že nemají na dotaci nárok.

Padesát milionů

Státní zástupce Jaroslav Šaroch viní expremiéra Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou z dotačního podvodu, kdy farma žádala o padesátimilionovou dotaci, i když na ni podle obžaloby neměla nárok.

Obžaloba tvrdí, že předseda ANO zajistil, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu.

Nagyová pak jako místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo podala v únoru 2008 žádost, která podniku dotaci zajistila. Rekapitulaci celého případu si můžete přečíst zde.

Babiš i Nagyová jakoukoli vinu odmítli. Podle trestního zákoníku hrozí oběma až desetileté vězení, státní zástupce pro ně navrhuje podmínky a peněžité tresty.

X X X

Poslanci zrušili omezení počtu náměstků. Mračková končí ve vedení Sněmovny

 Sněmovna schválila novelu služebního zákona, která ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech i omezení počtu náměstků členů vlády. Novelu, kterou předložili poslanci pěti vládních stran, teď posoudí Senát. Neprošel návrh poslankyně ANO Zuzany Ožanové na zamítnutí návrhu.

 Opoziční poslanci z hnutí ANO a SPD kritizovali zrušení omezení počtu náměstků „Schvalovat neomezený počet náměstků? Znovu bych apelovala na zdravý rozum,“ řekla bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Opozici vadí i zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků. Má to přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně státní služby, naopak poslanci vládní pětikoalice.

Další oběť kauzy Dozimetr

V pátek také končí ve funkci místopředsedkyně dolní komory Jana Mračková Vildumetzová z ANO. Rezignaci ohlásila kvůli kontaktům se Zakariou Nemrahem, jedním ze stíhaných v pražské korupční kauze Dozimetr.

Mračková Vildumetzová bagatelizovala své kontakty s Nemrahem. Rezignovat se rozhodla až ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že obviněný podnikatel Nemrah byl svědkem na její svatbě a je také kmotrem jejího dítěte. Do té doby Mračková Vildumetzová tvrdila, že ho ani moc nezná.

Končící místopředsedkyně zdůrazňuje, že s případem Dozimetr nemá nic společného. Nemrah se podle ní přátelil s jejím manželem, někdejším členem výkonné rady ODS za Karlovarský kraj Janem Mračkem.

 Poslanci ANO a SPD si vynutili vysvětlení Stanjury ke zvyšování schodku

Poslanci ANO a SPD neuspěli v úvodu jednání s návrhy, aby Sněmovna znovu jednala o letošním schodku rozpočtu a také o sílící migraci.

Vládni koalice ale tyto body diskutovat odmítla a šéf poslanců SPD Radim Fiala si následně vzal přestávku na poradu na 45 minut. Opozice se během této přestávky dohodla s koalicí, že ministr financí Zbyněk Stanjura vystoupí po přijetí novely služebního zákona.

Vysvětlení ministra Stanjury požadovali šéfka poslanců ANO Alena Schillerová i předseda klubu SPD Radim Fiala.

Vláda navrhla zvýšení letošního schodku o 50 miliard korun na 330 miliard korun. Pozměňovací návrhy podané ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou a další podaný poslanci ODS Ivanem Adamcem a Tomášem Müllerem ze STAN by ovšem zvýšily schodek až na 375 miliard korun.

Řešit situaci v oblasti nelegální migrace navrhl bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček z ANO. Od čtvrtka byly obnoveny hraniční kontroly mezi Českem a Slovenskem, zatím na deset dnů, kvůli rostoucímu počtu migrantů. Podle ministra vnitra Víta Rakušana ze STAN jde především o Syřany, kteří z míří hlavně do Německa, ale i do dalších zemí západní Evropy.

X X X

 Policie odepřela vstup do Česka 176 migrantům převážně ze Sýrie

Stovky policistů od zahájení kontrol na slovenské hranici zkontrolovaly 23 521 lidí a zadržely 364 migrantů, kteří se pokusili překročit nelegálně naše hranice. První fáze kontrol potrvá do 8. října. Policie pak vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie, řekla mluvčí policejního prezidia Irena Pilařová.

 Lidé, kterým je odepřen vstup, jsou tak na hraniční čáře vráceni do sousední země. Ostatní zadržené si policie přebírá na starost v rámci dalších řízení s cizinci. Čas pak migranti tráví v přistěhovaleckých centrech k tomu určených

Kontroly začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska. Policie bude kontrolovat 27 bývalých hraničních přechodů se Slovenskem i zelenou státní hranici minimálně deset dnů. Na hranicích jsou stovky policistů.

O dočasném zavedení kontrol rozhodla vláda v pondělí. V první fázi potrvá do 8. října. V návaznosti na Česko ve čtvrtek zahájilo kontroly na hranicích se Slovenskem také Rakousko. Celostátní údaje o výsledcích kontrol policie zveřejňuje každé dopoledne, vždy k 7:00.

V úterý česká policie uvedla, že od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 tisíc migrantů. To výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Současně zadržela 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

X X X

Erdogan žaluje německého politika za pomluvu, nazval prezidenta krysou

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podal žalobu za pomluvu na německého politika Wolfganga Kubického, který ho nazval „malou krysou z kanalizace“. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německého advokáta Mustafu Kaplana, který Erdogana v Německu zastupuje. Kubicki, který je místopředsedou Spolkového sněmu a členem vládních liberálních svobodných demokratů (FDP), se žaloby neobává.

Kubicki označil Erdogana za kanalizační krysu při předvolebním mítinku, na němž komentoval rostoucí počet migrantů přicházejících do Evropské unie přes takzvanou balkánskou trasu. Podle politika za rostoucí trend může Turecko, které nehlídá dostatečně své hranice. Následovně Kubicki dodal, že považuje krysu za milé a inteligentní zvíře, které často vystupuje v pohádkách pro děti.

Advokát Mustafa Kaplan agentuře DPA potvrdil dřívější informaci týdeníku Der Spiegel, že podal v zastoupení tureckého prezidenta žalobu za pomluvu na německého politika. Podle ní chtěl politik svým výrokem Erdogana očernit. Tento týden si kvůli výroku povolala Ankara německého velvyslance.

Kubicki v pátek uvedl, že se žaloby neobává, protože Německo je právním státem, který chrání svobodu projevu. „To, že Erdogan od začátku svého mandátu v roce 2014 podal přinejmenším 200 000 takových žalob, mluví za vše,“ řekl německý politik.

Urážka prezidenta je v Turecku trestným činem, za který hrozí až šest let vězení, pokud je urážka pronesena na veřejnosti. Za Erdoganovy vlády úřady začaly stíhat několik desítek tisíc lidí za urážku hlavy státu. Podle prezidentových kritiků a ochránců lidských práv Erdogan používá článek 299 trestního zákoníku k zastrašování svých oponentů. Přístup tureckých úřadů v minulosti kritizovaly i mezinárodní organizace.

X X X

Z Muhammada bin Salmána je saúdský premiér, post mu může dát imunitu

V saúdskoarabské vládě došlo k nezvyklé rošádě. Korunní princ Muhammad bin Salmán se stal premiérem. Dostal tak na starosti post, který obvykle zastává král. Změna naznačuje, že faktický vládce muslimského království dál přebírá otěže, zatímco jeho otec, šestaosmdesátiletý panovník Salmán bin Abd al-Azíz pomalu odchází do důchodu.

 Král oznámil výměnu ve vládě v úterním dekretu, důvody překvapivého kroku však nevysvětlil. Podle státní agentury SPA bude ovšem i nadále předsedat vládním schůzím, kterých se zúčastní. Panovníka v poslední době trápí zdravotní problémy, kvůli nimž také v květnu skončil v nemocnici.

A tak dál předává moc svému synovi. Sedmatřicetiletý korunní princ přezdívaný MBS je už dnes faktickým vládcem království a v minulosti zastával posty vicepremiéra i šéfa obrany. Tím se nyní stal Chálid bin Salmán, mladší bratr nového premiéra.

Jmenování Muhammada bin Salmána předsedou vlády jde jednak proti zavedeným tradicím, ale i saúdskoarabské ústavě, připomíná deník The Times s tím, že nová funkce princi přinese jeden důležitý benefit. A sice míru imunity, jakou dosud navzdory svému i tak mocnému postavení neměl.

Korunní princ je stále podezřelý z podílu na smrti exilového novináře Džamála Chášukdžího, jehož Saúdové před čtyřmi lety brutálně zavraždili na své ambasádě v tureckém Istanbulu. Dřívější zpráva americké CIA popsala, že bez princova vědomí a souhlasu by k odstranění kritika režimu nemohlo vůbec dojít.

A přestože princ i nadále svou roli popírá, od vraždy ani jednou nepřiletěl do Spojených států, kde Chášukdží žil a pracoval. „Dosud si možná dával pozor na cesty do USA ze strachu, že by potenciálně mohl čelit právním krokům souvisejícím s vraždou sloupkaře listu The Washington Post Chášukdžím,“ míní expert na politiku království Simon Henderson.

„Ať už je důvod jeho jmenování jakýkoliv, tato změna může být pro Saúdskou Arábii a její zahraniční vztahy poměrně významná,“ dodává. List The Guardian pak upozorňuje, že i načasování vládní rošády má zřejmě svůj význam. Chášukdžího snoubenka Hatice Cengizová totiž na korunního prince podala žalobu.

A v pondělí vyprší ultimátum, které dal americký soud kabinetu tamního prezidenta Joea Bidena. Vláda Spojených států byla požádána, aby rozhodla, zda má princ mít v kauze imunitu. Bidenova vláda na žádost zatím neodpověděla. Takovou míru diplomatické ochrany ovšem tradičně mívají nejvyšší představitelé zemí, jako je král anebo právě premiér.

X X X

Šíření covidu zrychluje, za poslední týden přibylo přes 17 tisíc nakažených

Šíření koronaviru v Česku dál zrychluje, za posledních sedm dní přibylo 17 100 nových případů, asi o 1300 víc než předchozí týden. Týdenní počet nově nakažených stoupl i přesto, že byl ve středu státní svátek, kdy se méně testovalo a počty nakažených stouply jen o stovky. Na čtvrtek připadá 3670 nově nakažených. Počet hospitalizovaných s potvrzeným covidem stoupl v mezitýdenním srovnání asi o 370 na 1361, v těžkém stavu je 46 nakažených, o polovinu víc. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Nejvíce pozitivních testů v uplynulém týdnu odhalily laboratoře opět v pondělí – 4731, což bylo nejvíce od první poloviny dubna.

Denní nárůsty počtu nakažených v mezitýdenním srovnání rostou až na několik výjimek o víkendu a nyní ve svátek od začátku září. Horší situaci odborníci očekávají v dalších měsících a lékaři lidem doporučují, aby se nechali proti covidu očkovat či přeočkovat.

V tomto týdnu laboratoře poprvé od první poloviny dubna odhalily více než 4000 nových případů za jeden den. V pondělí jich testy potvrdily 4731, v úterý 4211, ve sváteční středu 763 a ve čtvrtek 3670. V předchozím týdnu bylo maximum pondělních 3757 případů.

X X X

Útok na anektovaná území bude útokem na Rusko, tvrdí Kreml

Moskva bude považovat útok na ukrajinské území, které hodlá anektovat, za agresi vůči Rusku samotnému. Prohlásil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kreml v pátek odpoledne chystá formální anexi okupovaných území Ukrajiny, ceremonie na moskevském Rudém náměstí se zúčastní i prezident Vladimir Putin.

 „Nebude to nic jiného,“ řekl doslova Peskov na otázku ohledně toho, zda útok na okupovaná území, které Kreml hodlá zařadit do Ruska, bude Moskva vnímat jako napadení Ruska.

Plánovaná anexe se týká mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky a DNR a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také Chersonské a Záporožské oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily.

„Lidové republiky Doněck a Luhansk uznává Rusko v hranicích stanovených v roce 2014. Co se týče území Chersonské a Záporožské oblasti, to si potřebuji ujasnit,“ řekl Peskov na dotaz novinářů.

Peskov novinářům taktéž řekl, že Moskva k Rusku zahrne „de jure“ i ty oblasti, které nejsou pod přímou kontrolou Ruska samotného. Ukrajinské síly na okupovaných územích momentálně provádějí protiofenzivu, vůdce DNR Denis Pušili připustil, že z poloviny obklíčily město Lyman v Donbasu.

Rusko kontroluje téměř celou Luhanskou oblast, na níž si klade národ separatistická LNR. V případě Doněcké oblasti kontroluje jen asi 60 procent. „Bude osvobozeno,“ prohlásil o zbylém území pod správou Ukrajinců Peskov. Podle něj celá Doněcká oblast, na níž si klade nárok DNR, bude připojeno k Rusku.

Ruský prezident Vladimir Putin odpoledne v Kremlu promluví před oběma komorami ruského parlamentu a oznámí anexi okupovaných ukrajinských území. Ceremonie v Kremlu se uskuteční v 15:00 moskevského času, tedy 14:00 SELČ, upřesnil Peskov. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští zákonodárci.

Ve čtvrtek večer Putin podepsal dekrety, jimiž uznal nezávislost Chersonské a Záporožské oblasti. Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, kde vznikly DNR a LNR. Ty Moskva oficiálně uznala až v předvečer invaze na Ukrajinu.

X X X

Američtí analytici: Putin patrně obchází vyšší velení armády. Nedůvěřuje ministerstvu obrany

Byrokratická selhání ruské částečné mobilizace mohou nasvědčovat tomu, že ruský prezident Vladimir Putin opět obchází vyšší velení ruské armády. Ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Informovali v ní také o tom, že ukrajinské síly téměř dokončily obklíčení ruského uskupení bránícího okupované město Lyman na východě Ukrajiny.

 Obrana Lymanu se může zhroutit už v pátek večer nebo v sobotu, což vrhne stín na vyhlášení anexe čtyř ukrajinských regionů Ruskem, upozornil analytik Rob Lee z Foreign Policy Research Institute. Pád Lymanu by mohl vést k dalšímu průniku ukrajinských vojsk do hloubi Donbasu.

Nasazení mobilizovaných mužů v ohniscích bojů například na charkovské nebo chersonské frontě může podle ISW znamenat, že Putin spolupracuje přímo s veliteli v terénu, kteří pravděpodobně volají po posilách. Tím se porušuje standardní praxe, kdy nově povolaní do zbraně absolvují před vysláním na frontu výcvik.

Putin podepsal dekrety o uznání nezávislosti Záporožské a Chersonské oblasti

 Na vysílání některých nově mobilizovaných na místa intenzivních bojů upozornilo ve čtvrtek velení ukrajinské armády. Z poloostrova Krym například podle generálního štábu ukrajinské armády odjelo do Chersonské oblasti 2000 mobilizovaných. Vojenští komisaři na Krymu přitom podle zprávy štábu dostali instrukce, aby prioritně povolali do zbraně příslušníky menšiny Krymských Tatarů.

Další jednotky čerstvě mobilizovaných a nezkušených vojáků byly bez předchozí přípravy podle stejné zprávy vyslány do Doněcké oblasti.

Institut pro studium války podotkl, že už dříve zaznamenal četné případy, kdy Putin při rozhodování o postupu ruské invaze obešel vyšší velení. Děje se tak patrně proto, že šéf Kremlu nedůvěřuje ruskému ministerstvu obrany. Odporující si vyjádření kremelských představitelů a ruského ministerstva o mobilizaci mohou být také dokladem, že Putin jako vrchní velitel ozbrojených sil vydal protichůdné rozkazy.

Náhodné odvody a zhoršující se morálka

Putin nařídil částečnou mobilizaci minulý týden ve středu. Ministr obrany Sergej Šojgu při té příležitosti uvedl, že do zbraně má být povoláno asi 300 000 rezervistů s předchozí zkušeností z armády. V některých nezávislých ruských médiích se ale objevily zprávy, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí.

Byly popsány případy, kdy předvolání před odvodovou komisi dostávali lidé víceméně náhodně, například na protestech proti mobilizaci. Ve čtvrtek Putin kritizoval chyby, které se podle něj staly během mobilizace, a volal po jejich nápravě.

Britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě upozornilo na dopady zhoršujícího se zdravotnického zabezpečení ruských jednotek na morálku ruských vojáků a ochotu mnoha jednotek vést útočné operace.

Někteří nově zmobilizovaní záložníci dostali rozkaz sami si opatřit potřeby první pomoci. Znalosti základů první pomoci jsou nejspíše špatné.

Ruští vojáci, kteří dostali moderní tlakové obvazy, si je neupevňují za pomoci suchých zipů, ale pomocí stahovacích pásků, a to nejspíše proto, že obvazů je málo a mohou jim je ukrást. Ale toto upevnění ztěžuje či znemožňuje rychlé použití obvazu v situaci, kdy voják na bojišti silně krvácí.

Nejistota ruských vojáků, zda se dočkají dostatečné zdravotnické pomoci, téměř určitě podle Londýna snižuje bojovou morálku a vede k neochotě mnoha jednotek útočit.

X X X

Křetínského uhelná elektrárna má pomoct Francii překonat energetickou krizi. Na jaře ji přitom vypínali

Na jaře ji vypínali, teď ji kvůli energetické krizi znovu zprovozňují. To je příběh uhelné elektrárny ve francouzském městečku Saint-Avold u německých hranic. Zařízení patří už čtyři roky do Energetického a průmyslového holdingu českého podnikatele Daniela Křetínského. Francouzská vláda teď doufá, že mu Křetínského elektrárna – postavená už koncem 40. let – pomůže překonat zimu. Spustit by ji měli v první polovině října.

 „Elektrárna může dodávat elektřinu pro 600 tisíc domácností, což není zanedbatelný počet. Ve Francii jsme nikdy tak často nemluvili o možném výpadku proudu jako v posledních týdnech. Každé zařízení schopné vyrábět elektřinu proto musí být připravené na zimu.“

Co na českého miliardáře říkají francouzští zaměstnanci elektrárny? Poslechněte si reportáž od zpravodaje z místa

Jean-Pierre Damm je odborový předák ve společnosti GazelEnergie, která spadá do holdingu českého podnikatele Daniela Křetínského. Francouzská vláda chtěla původně uhelnou elektrárnu na jaře vypnout. Tento plán ale přehodnotila i kvůli rozsáhlým odstávkám jaderných bloků.“

„Zároveň dramaticky roste cena zemního plynu. Uhelné elektrárny jsou tak klíčové pro udržení stability sítě, což platí ještě víc pro Německo než pro Francii,“ popisuje mluvčí Křetínského holdingu EPH Daniel Častvaj.

Skupina vlastní teplárny, uhelné i paroplynové elektrárny v Česku, ve Velké Británii, Německu a nově i v Nizozemsku. Podle Častvaje uhelné zdroje loni představovaly méně než šestiprocentní podíl na zisku skupiny. Vzhledem k nestabilitě trhu a připravovanému zdanění mimořádných zisků není podle něj možné odhadnout výnosy holdingu v následujících měsících.

Změna zásobování

Vedení francouzské uhelné elektrárny mělo půl roku na její opětovné spuštění. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a mezinárodním sankcím muselo změnit celý zásobovací řetězec.

„Uhlí teď dovážíme hlavně z Kolumbie, Ameriky a z Jižní Afriky. Dřív dvě třetiny uhlí v Evropě pocházely z Ruska. Museli jsme kompletně přeorganizovat dopravu. Teď jsme ve válce o nákladní lodě. Všichni chtějí dopravit uhlí do uhelných elektráren, ať už my tady ve Francii, nebo v Německu, které je od nás jen pět kilometrů,“ poukazuje mluvčí společnosti GazelEnergie Camille Jaffrelová i na prudký nárůst cen.

Zatímco v roce 2020 tuna ruského uhlí vyšla na 50 eur, teď se za dodávky z jiných zemí platí i sedmkrát víc. Vedení firmy neví, jestli uhelná elektrárna zůstane otevřená jen tuto zimu nebo i tu příští. Zaměstnanci mají smlouvy do konce března. Jejich kolegové za hranicemi mají delší výhled. Německá vláda rozhodla o definitivním odklonu od uhlí až od roku 2038.

„Kde je evropská jednota? Myslím, že má francouzská vláda pravdu, když říká, abychom se co nejvíc zaměřili na obnovitelné zdroje energie. Měli bychom to ale sladit s Němci. Nedovážejme elektřinu vyrobenou z uhlí,“ říká starosta francouzského města Saint-Avold René Steiner.

Steiner připomíná, že Evropa uhlí a oceli začínala právě v oblasti Saint-Avold – v Lotrinsku. Budoucnost regionu ale podle něj stojí na vodíku a přál by si, aby do něj investoval i český majitel uhelné elektrárny. Takové projekty už podle vedení společnosti existují:

„Do roku 2026 se tady bude pomocí hydrolýzy vyrábět 400 MW. To bude vyžadovat investice v řadech stovek milionů eur. A tady se projevuje síla EPH. Daniel Křetínský chce investovat ve Francii,“ potvrzuje mluvčí firmy GazelEnergie Camille Jaffrelová. Zaměstnanci uhelné elektrárny zažili několik majitelů – Španěle, Němce a teď českého miliardáře.

„Když jsem se dozvěděl, že to tady převezme Čech, tak jsem si říkal, že to můžeme zabalit. Jsem rád, že jsem se mýlil. Myslím, že právě s ním máme jasnější budoucnost. Španělé byli dobří, Němci nás nechali na holičkách, už tady nechtěli investovat. Je vidět, že český miliardář tady s tím chce něco dělat. Mohl shrábnout peníze, zavřít to tady a odejít,“ říká Sylvain.

V uhelné elektrárně pracuje přes 20 let. Přesto není zastáncem uhlí a těší se na nové  projekty s biomasou a vodíkem. Kvůli ruské invazi na Ukrajině a energetické krizi ale není jasné, kdy se společnost k těmto plánům bude moct vrátit.

X X X

Čtyři roky tajností. Ministerstvo zdravotnictví případ ‚mučení‘ na psychiatrii odmítalo zveřejnit

Ministerstvo zdravotnictví po třech letech a opakovaných výzvách zveřejnilo osmnáct zpráv z psychiatrických léčeben, které poukazují na kritická porušení lidských práv v oblasti psychiatrie. V jedné ze zpráv dokonce autoři popisují zacházení s pacientkou jako mučení, na které se vztahuje oznamovací povinnost. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že se ho tato povinnost netýká.

 Server iROZHLAS.cz v úterý zveřejnil zjištění týkající se případu mladé ženy, která byla dle oficiální zprávy ministerstva zdravotnictví po dobu 12 let kurtovaná. Odborníci, kteří zprávu z psychiatrické nemocnice v Opavě sepsali, se domnívali, že šlo o formu „mučení, v lepším případě nelidské zacházení“.

12 let byla kurtovaná k psychiatrickému lůžku: zpráva ministerstva spekuluje o mučení

 Zpráva popisující případ z opavské nemocnice je jednou z osmnácti, které v roce 2018 sepsaly speciální komise ministerstva zdravotnictví. Případ z Opavy zůstal ale čtyři roky v utajení. Nikdo z ministerstva ho nenahlásil. Případem by se měla policie zabývat až nyní, protože poté, co ministerstvo zdravotnictví po opakovaných žádostech o svobodném přístupu k informacím zprávy vydalo, padlo trestní oznámení.

Ministerstvo zprávy tutlalo

Zprávy, které obsahují závažná zjištění v oblasti porušování lidských práv, jako třeba dvoutýdenní omezení na svobodě, využívání medikace jako formu trestu, zcela nevyhovující pokoje, kde bylo i více než deset pacientů, nepřetržitý kamerový dohled a pohlavkování či okřikování ze strany personálu, ministerstvo nikdy nezveřejnilo.

Odtajnilo je až po půlroční snaze lidskoprávního aktivisty a právníků z mezinárodní neziskové organizace Validity Foundation, kteří chtěli získat obrázek o poměrech v psychiatrických zařízeních, jejichž stav jim již několik let popisovali pacienti, kteří z nemocnic vyšli.

KOMUNIKACE S MINISTERSTVEM OHLEDNĚ VYDÁNÍ DOKUMENTŮ

dubna 2022 letošního roku byla zaslána žádost o zveřejnění „závěrečných hodnotících zpráv sedmnácti psychiatrických nemocnic v České republice vypracovaných v letech 2018-2019 na základě metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO)“.

května ministerstvo zaslalo zcela jiný, již dávno zveřejněný dokument.

května bylo podáno odvolání s novou žádostí o zpřístupnění oněch sedmnácti hodnotících zpráv z roku 2018.

května byla žádost odmítnuta. „Ministerstvo ovšem poptávanými informacemi nedisponuje, resp. nemá je objektivně zaznamenány a zachyceny na žádném nosiči ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.,“ odpovědělo ministerstvo zdravotnictví.

června byl podán rozklad proti rozhodnutí ministerstva zdravotnictví s již třetí žádostí s nesouhlasem „s uvedeným postojem ministerstva a že to, že zprávy jsou v dispozici ministerstva, dokládají početné zdroje.“

srpna byly zprávy se čtyřměsíčním zpožděním poskytnuty.

„Člověk, který se na to nezaujatě podívá, tak v tom (jednání – pozn. red.) musí vidět záměr. Kdyby tu práci, kterou věnovali odůvodnění, proč mi to nedají, místo toho věnovali tomu, aby nalezli ty zprávy, tak by to celé mohlo být mnohem dřív,“ komentuje jednání aktivista, který zprávy získal a jehož identitu server iROZHLAS.cz zná. „Nikomu se to nehodí, nikdo s tím nechce jít ven. Už 30 let se tu vede válka o to, jestli léčebna je nemocnice, a mezitím jsou lidi, kterým je mizerně, a nikdo neví, jak jim pomoci,“ podotýká.

„Byl to podkladový materiál pro práci manažerů kvality a pracovníků psychiatrických nemocnic, na jehož základě byly podporovány změny v psychiatrických nemocnicích,“ vysvětluje důvody, proč zprávy nebyly zveřejněné, Tereza Palánová, bývalá gestorka projektu, v rámci kterého šetření v nemocnicích probíhalo.

Anonymní výstupy?

Dle ministerstva zdravotnictví šlo o anonymní pracovní výstupy. „Jak bylo uvedeno, nebyly za každé hodnocené zařízení vytvářeny závěrečné hodnoticí zprávy ve smyslu žadatelova dotazu, ale pouze pracovní výstupy pro další zpracování. Oddělení pro reformu péče o duševní zdraví se domnívalo, že tyto pracovní výstupy za každé zařízení nemohou být poskytnuty s ohledem na ust. § 8a odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Výzkum byl realizován jako anonymní. Všem účastníkům byla zaručena anonymita. Nebylo tak možné poskytnout informace, které by jakkoliv mohly vést k jejich identifikaci,“ uvádí mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Dodává, že žadatel argumentoval správně, pokud tvrdil, že výstupy má ministerstvo k dispozici, ale neměl pravdu v tom, že by se jednalo o závěrečné hodnoticí zprávy. „S ohledem na výše uvedené se Oddělení pro reformu péče o duševní zdraví domnívalo, že tyto pracovní výstupy nemohou být poskytnuty. Následně po argumentaci žadatele byla žádost přehodnocena a v anonymizované formě byly informace poskytnuty.“

Jenže zprávy, které redakce serveru iROZHLAS.cz dostala do rukou, anonymizované nebyly. Například v případě opavské psychiatrické nemocnice byl sice v první větě začerněný název lékařského zařízení, ale hned ve druhé větě stálo, že se jedná o psychiatrickou nemocnici v Opavě.

Případ pro policii

Zjištění o dlouhodobě kurtované pacientce z Opavy dostal do rukou také Jindřich Jašík, pracovník v sociálních službách, který se dlouhodobě věnuje duševnímu zdraví. Praxi popsanou jako „mučení“ se rozhodl nahlásit na policii.

„Neměl jsem možnost to nepodat. Z mého pohledu se tam jednalo o týrání. V té zprávě stojí, že se jedná o mučení. Z mého pohledu to podléhá oznamovací povinnosti,“ uvádí pro iROZHLAS.cz.

Policie mu údajně nechtěla uvěřit. „První půl hodinu na policii jsem se je snažil přesvědčit o tom, že se to stalo. Vůbec mi to nechtěli uvěřit. Následně zase nechtěli uvěřit tomu, že by to někdo už býval nenahlásil,“ popisuje Jašík.

Případ 12 let kurtované pacientky: když selže systém a ombudsman o vás neví

 Případ nahlásil, protože chtěl vědět, zda je takto dlouhodobé kurtování přípustné v 21. století. „Pokud k tomu mohlo takhle dlouho docházet, tak si v nemocnici museli myslet, že cokoliv, co udělají, je naprosto beztrestné. Takto dlouhé kurtování je z mého pohledu absolutně neobhajitelné.“

Argumentu opavské psychiatrické nemocnice, že na postupu pacientka a její rodina trvala, Jašík nerozumí. „Ona si to deset let přála, a pak si to po té kontrole přestala přát? Nějak se v tom ztrácím. Plním svou oznamovací povinnost a samozřejmě může policie říct, že tohle je v 21. století v pořádku, ale pak budu mít pocit, že není způsob, jak bojovat za lidská práva na psychiatrii, protože se tam může dít cokoliv beztrestně,“ podotýká.

Nikdo to nenahlásil

Redakce serveru iROZHLAS.cz u policie již dříve zjišťovala, zda trestní ohlášení bylo podané v době, kdy ministerstvo opavskou psychiatrickou nemocnici navštívilo. Dle krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje však žádné oznámení nedorazilo.

Tedy z ministerstva zdravotnictví případ nahlášen nebyl, ačkoliv definice mučení spadá dle § 368 trestního zákoníku do kategorii trestných činů, na které se vztahuje oznamovací povinnost.

„Pokud se o jejich probíhajícím páchání kdokoliv dozví, musí učinit kroky k jejich překažení, například tím, že je oznámí policii. Mezi těmito činy je například i týrání svěřené osoby nebo mučení,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz tisková mluvčí Markéta Bočková z Úřadu veřejného ochránce práv. Ke konkrétnímu případu z Opavy se vyjádřit odmítla.

Server iROZHLAS.cz mluvil s několika svědky, kteří byli se situací v opavské psychiatrické nemocnici osobně seznámeni a respektuje jejich přání zůstat v anonymitě. Jeden z nich popisuje, že ministerstvo upozornil, že by případ měl být oznámen na policii. Vedení ministerstva na něj však vyvíjelo tlak, aby situaci nenahlašoval sám s tím, že problém napraví interně.

Podle ministerstva zdravotnictví však „nevznikla oznamovací povinnost podat trestní oznámení“. „Záležitost byla řešena na úrovni náměstků ministra. Obdobným způsobem byla řešena i většina dalších zjištění,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

‚Detaily ke mně nechodily‘

V následující komunikaci mluvčí specifikuje, že tato agenda spadala pod náměstka pro zdravotní péči. Tím byl v té době dnes již bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Server iROZHLAS.cz Prymulu kontaktoval s dotazy, zda o zjištění z opavské nemocnice věděl a proč z něj nebyly vyvozeny trestněprávní následky. „To nevím a divím se, že by byl někdo dvanáct let kurtován nebo co to říkáte. To mi přijde podivné,“ sdělil Prymula po telefonu.

O tom, že kontroly v psychiatrických nemocnicích probíhají, věděl. „Tohle je nějaký konkrétní případ, ale moc se mi to nezdá. Tyhle detaily ke mně samozřejmě nechodily. Nevím, kdo to napsal do té zprávy, tak proč už to dávno neřešil, to taky nechápu,“ řekl Prymula.

X X X

Filip Salač v Thajsku zatím jedenáctý

 První den má za sebou Velká cena Thajska mistrovství světa silničních motocyklů MotoGP. Dvě tréninkové jízdy dnes odjel v kategorii Moto2 také Filip Salač, český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky. Po nich mu patří prozatím jedenácté místo.

V prvním tréninku zaznamenal Filip Salač na okruhu v Buriramu, v překladu „město štěstí,“ pátý nejlepší čas. Nejrychleji zajel poslední šestnácté kolo v čase 1:37,233 min se ztrátou 0,427 s na prvního. Ve druhém tréninku sice vylepšil čas na 1:37,094 min, ale stačilo to až na jedenácté místo.

„Před prvním tréninkem pršelo, proto jsme vyjeli na mokrých pneumatikách, trať rychle usychala. Útočil jsem na nejrychlejší čas. V průběhu jsme přezuli, povedlo se mi zajet pátý čas, což je super,“ zhodnotil Filip dopoledne. Mokré počasí panovalo v Buriramu také odpoledne, pršelo i na začátku tréninku kategorie Moto3. „My jsme ale už vyjížděli na suchý povrch, na začátku jsme zkoušeli tvrdou pneumatiku, která k mému překvapení poměrně dobře fungovala.

Ke konci jsem na měkké pneumatice zajel pouze jedno rychlé kolo a nebylo to úplně ono. V dalším to bylo lepší, ale v prvním sektoru jsem ale měl lehký pád na předek. Pak už to nešlo, jel jsem bez stupačky a s ohnutým řídítkem. Ale dnešek hodnotíme pozitivně. Cíl na zítřek je samozřejmě přímý postup do druhé kvalifikace,“ popsal Filip Salač průběh druhé tréninku a očekávání na zítřek.

Velká cena Thajska pokračuje zítra třetími tréninky a kvalifikací. Start posledního tréninku kategorie Moto2 s Filipem Salačem začíná v 9.55 hod místního času (u nás ve 4.55), první kvalifikace ve 13.30 (8.30), na kterou navazuje druhá se začátkem ve 13.55 (8.55). Bohumil Pácl, Marketing, Media a PR manager