Podle Le Penové se ji soud záměrně snaží zabránit v kandidatuře na prezidentku. Tvrdí, že je nevinná. Šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová míní, že se jí soud záměrně snaží zabránit v kandidatuře na prezidentku v roce 2027. Podle agentury AFP také uvedla, že je nevinná. Francouzský soud ji  uznal vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu, s okamžitou platností jí zakázal ucházet se pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům vězení, z toho dvou podmíněně. Le Penová se chce odvolat.

 „Šlo o politické rozhodnutí, které by mělo pohoršit každého, kdo věří v demokracii,“ řekla dnes večer Le Penová. Dodala, že je fakticky „mimo hru“, vzdávat se ale nehodlá, z politiky neodchází a bude bojovat až „do hořkého konce“. Verdikt dnes odsoudila jak její strana, tak i představitelé evropské krajní pravice.

Podle francouzských médií má však 56letá politička jen malou šanci, že by nyní mohla kandidovat v prezidentských volbách, které se konají za dva roky. O Elysejský palác již Le Penová bojovala třikrát, pokaždé neúspěšně.

 Prokuratura obvinila Le Penovou a asi dvě desítky dalších lidí z toho, že mezi lety 2004 a 2016 platili zaměstnance své strany Národní sdružení penězi, které byly určeny na financování asistentů v europarlamentu.

Soud dnes spolu s Le Penovou uznal vinnými také osm dalších členů RN a 12 parlamentních asistentů ze zpronevěry evropských fondů, napsala agentura Reuters. Podle AFP soud odhadl, že celková škoda dosáhla 2,9 milionu eur (necelých 73 milionů korun).

X X X

 Just: Útoky na Kyjev jsou vzkaz pro Trumpa. Eskalace před příměřím je normální, říká Macháček

Ruské útoky na Ukrajinu, jejichž cílem je v poslední době stále častěji Kyjev, jsou vzkazem pro amerického prezidenta Donalda Trumpa. V pořadu Zprávy Plus to řekl spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just. Podle poradce prezidenta pro bezpečnostní otázky Jana Macháčka je normální, že útoky před uzavřením příměří eskalují.

Intenzita ruských útoků na Ukrajině se zvyšuje a drony bombardují i hlavní město Kyjev. „Je to signál, ani ne pro ukrajinskou společnost a prezidenta Volodymyra Zelenského, ale hlavně pro Donalda Trumpa. Rusko chce ukázat sílu a dát najevo, že pokud Spojené státy a Ukrajina nepřistoupí na jeho požadavky, tak bude dál bombardovat Kyjev,“ řekl Just.

 Podle Macháčka je normální, že pokud se blíží příměří, dochází k eskalaci útoků. „Takový vývoj se dal očekávat. Je ale otázka, jestli se nějaké příměří skutečně blíží. Američané a Rusové si závěry proběhlých dohod vykládají úplně jinak,“ sdělil Macháček.

Trump se tlakem na rychlý mír oslabuje, míní Macháček

Trumpův tlak na rychlé uzavření míru podle Macháčka dlouhodobě oslabuje pozici Spojených států. „Nejprve mluvil o 24 hodinách. Teď si přeje nějakou velikonoční dohodu. Ale když dáváte najevo, že máte deadline, tak vás to samozřejmě oslabuje. Je to jako byste se snažili co nejrychleji prodat dům, druhá strana bude tlačit na cenu,“ popsal Macháček.

Just se domnívá, že ačkoli současná jednání mezi oběma velmocemi pomalu vedou k jistému zlepšení vzájemných vztahů, postup je velmi pomalý. „V dohledné době výrazné zlepšení vztahů nelze očekávat. Vypadá to, že Rusko spíše Trumpem trochu manipuluje a zdá se, že si to americký prezident začíná uvědomovat. Putinovi jde hlavně o vlastní zájmy,“ dodal Just.

 X X X

 EXHOKEJISTA  MACHÁČEK  SI  CHTĚL  V  PARDUBICÍCH  PŘILEPŠIT?

 Radní Pardubic a bývalý hokejista Janecký čelí trestnímu stíhání. Opoziční ODS ho vyzvala k odchodu

Policie zahájila trestní stíhání radního Pardubic, bývalého hokejisty Otakara Janeckého (Žijeme Pardubice). Janecký to řekl na pondělním jednání zastupitelstva města. Trestní stíhání souvisí s jeho funkcí člena představenstva Rozvojového fondu Pardubice. Vyjádření policie ČTK zjišťuje.

 Opoziční ODS v pondělí Janeckého vyzvala k odstoupení z rady města a z funkce ve fondu. Rozvojový fond Pardubice média zmiňovala při policejní razii v listopadu 2023 související s manipulací s veřejnými zakázkami.

„Jsem si vědom toho, že každý, kdo měl možnost seznámit se s obsahem usnesení o zahájení trestního stíhání, musí vědět jednu zásadní věc: není zde žádný důkaz o mém úmyslném protiprávním jednání, nebyla a není mi přičítána žádná způsobená škoda, žádné obohacení, žádná aktivní role v údajném pochybení. Policie mi klade za vinu skutečnost, že jsem se údajně nezastal správného postupu, přestože jsem se v dané věci při hlasování v představenstvu zdržel,“ uvedl bez bližšího upřesnění Janecký.

 Policie po razii v listopadu 2023 obvinila z manipulace veřejných zakázek 19 lidí včetně bývalého primátora Martina Charváta (ANO) a jeho náměstkyni Helenu Dvořáčkovou a dvě firmy, později začala stíhat dalších šest firem. Charváta a Dvořáčkovou policisté obvinili za to, že chtěli ovlivnit, kdo získá zakázku na výstavbu parkovacího domu.

Vítěze soutěže, společnost Porr, se podle informací z médií snažili vyřadit tím, že si dali zpracovat znalecký posudek, který měl dokázat, že slibovaná doba výstavby je nereálně krátká. Posudek to ale nepotvrdil a Porr začal parkovací dům stavět, otevřen byl letos 1. února. Mezi obviněnými byli také tehdejší šéf Rozvojového fondu Pardubice a zastupitel první městské části Michal Drenko či předseda představenstva Rozvojového fondu Pardubice Pavel Nevečeřal. Tuto větev případu policie dosud neuzavřela.

Podle dřívějších informací Mladé fronty Dnes policisté začali v souvislosti s parkovacím domem vyšetřovat i zadání zakázky na provedení stavebně-technického dozoru na stavbě. Ten údajně představenstvo Rozvojového fondu Pardubice svěřilo firmě, která nepodala nejvýhodnější nabídku.

 Zastupitel opoziční ODS Jan Mazuch v pondělí Janovského vyzval k odstoupení z rady města a z funkce ve fondu. Zastali se jej naopak zástupci koalice. Podle radního Františka Brendla (Společně pro Pardubice) by odstupování funkcionářů městských společností už při obvinění znemožnilo činnost těchto firem. Náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice) vyjádřil za zastupitelský klub Janeckému podporu.

Podle Janeckého by měla pro každého platit presumpce neviny. „Nemělo by se o něm rozhodovat na základě domněnek, ale na základě objektivních skutečností,“ řekl Janecký. Uvedl také, že každý, kdo někdy pracoval ve veřejné správě, chápe, že člen představenstva se spoléhá na odborníky a informace, které má k dispozici.

X X X

 Fico žertoval o nadávkách od Leyenové. Opozice jeho vtip vzala vážně

 Slovenský premiér Robert Fico vyvolal rozruch, když na tiskové konferenci ironicky popsal telefonát s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou. Tvrdil, že mu „strašně vynadala“, ale později přiznal, že šlo jen o kousavý žert. Opozice i média to však pochopila doslova.

Na pondělní tiskové konferenci premiér ironicky hovořil o rozhovoru s předsedkyní Evropské komise. S nadsázkou tvrdil, že mu vyčítala jeho postoj k plánovaným americkým clům, která mohou zasáhnout i slovenský průmysl. „Půl hodiny mi nadávala, že jsem úplný idiot,“ stěžoval si podle televizní stanice TA3 Robert Fico.

Později na sociálních sítích premiér přiznal, že šlo jen o vtip, který byl nesprávně interpretován. Zdůraznil, že jeho vyjádření bylo myšleno humorně, a vyjádřil přesvědčení, že předsedkyně EK to pochopila. Na druhé straně opozice a média si jeho slova vyložila po svém a spustila kritiku.

Kromě vtipné epizody Fico poukázal i na vážnější problém – možná americká celní opatření, která by mohla ovlivnit slovenský automobilový průmysl. Uvedl, že cla budou mít široký dopad a zasáhnou nejen Slovensko, ale i celou Evropskou unii.

V reakci na situaci nabídl předsedkyni EK aktivní účast Slovenska při hledání řešení. Plánuje setkání s automobilovými výrobci, kterých se cla nejvíce dotknou, a navržení opatření, která by mohla pomoci minimalizovat dopady na ekonomiku.

Opozice Ficovi vyčítala, že se problémem nezabýval už během své nedávné návštěvy USA. Premiér však reagoval tvrzením, že ani jiní světoví lídři zatím neodvrátili plánovaná americká opatření. Podle něj je důležité, aby Evropská unie v této otázce vystupovala jednotně.

X X X

Konec těžby OKD v dole ČSM pokryjí miliardy. Fiala slíbil regionu nové investice a možnosti

Těžební společnost OKD ukončí těžbu uhlí v dole ČSM s rezervou více než osmi miliard korun na účtech. Peníze pokryjí likvidaci dolu, sanaci, odstupné pro zaměstnance i budoucí podnikání OKD. Po pondělním setkání s firmou to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Prostřednictvím společnosti Prisko vlastní OKD stát. Podle premiéra bude přechod na nové období bezproblémový. Vytěžení posledních porubů provede OKD v prvním čtvrtletí 2026.

„Značka OKD nezaniká – její další plány zahrnují mimo jiné vybudování průmyslového areálu a vysoce kapacitního datacentra, které přinesou regionu nové investice a perspektivu,“ uvedl předseda vlády.

 V letech 2022 až 2024, kdy měl být provoz Dolu ČSM zastaven, vytěžila společnost OKD 3,5 milionu tun uhlí. Čistý zisk za toto období přesáhl devět miliard korun. Státu odvedla firma dividendu 3,8 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Stát nebude platit nic, řekl ředitel

„Za toto období dosáhla OKD výborných výsledků hospodaření, díky čemuž má nyní dostatek financí pro technickou likvidaci Dolu ČSM, odstupné zaměstnancům, likvidaci důlních škod a pokrytí sanačně-rekultivačních nákladů i následnou pohornickou činnost. Stát za nás nebude muset platit nic,“ dodal generální ředitel OKD Roman Sikora.

Podle ministra Stanjury bylo prodloužení těžby do letošního roku důležité pro řešení energetické krize a zabezpečení plynulých dodávek elektrické energie a tepla. „Mělo tak jednoznačně pozitivní vliv pro odběratele, zaměstnance a stát jako vlastníka,“ podotkl Stanjura.

Odstupné ve výši jedenáctinásobku mzdy

V OKD nyní pracuje přibližně 3 300 lidí. Na sociální program pro zaměstnance má firma připraveno 1,3 miliardy korun. Pracovníkům, s nimiž ukončí pracovní poměr z organizačních důvodů, vyplatí odstupné ve výši až jedenáctinásobku průměrné měsíční mzdy.

Pro technickou likvidaci Dolu ČSM bude OKD potřebovat 600 zaměstnanců, kteří budou schopni udělat potřebné útlumové práce. Potrvá přibližně tři roky. OKD na likvidaci dolu vynaloží 3,3 miliardy korun.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale firma těžbu ve většině dolů ukončila, protože se dlouhodobě nevyplácela. Těží už jen v Dole ČSM s lokalitami Sever a Jih.

X X X

TLUSTÝ:  ZA  ZDRAŽENI  VAJEC  MŮŹE  FIALA,  JAKO  ZA  ÚPADEK  ČR

Kdo může za zdražování vajec? Kovanda ukázal na aktivisty, Tlustý obvinil Fialovu vládu

Za zdražení vajec v Česku si částečně můžeme sami svými aktivistickými snahami. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý naopak obvinil současný kabinet Petra Fialy (ODS).

Potraviny v Česku, včetně vajec, dál zdražují. „Chcete-li nějakou jednoduchou příčinu, jmenuje se Fialova vláda. A to i u vajec,“ uvedl exministr financí Tlustý. Dodal, že je přesvědčen, že rozhodující podíl na úpadku české ekonomiky a životní úrovně má právě vláda Petra Fialy (ODS).

 Podle Kovandy si ale za situaci kolem vajec můžeme tak trochu sami. „V roce 2018 vyšli do ulic aktivisté, říkali si obránci zvířat, nasadili si masky slepic a tvrdili, že se musíme zbavit klecových chovů,“ připomněl ekonom. Doplnil, že „v rámci populistického tažení“ se politici a některé řetězce zavázali, že tyto chovy do roku 2025 zruší a nahradí je voliéry s podestýlkami.

„To je sice pro nosnice určitě více komfortní, ale také dražší. Jestliže chceme, aby se slepičky měly lépe, tak si za vejce zkrátka připlatíme,“ popsal Kovanda. „Problém je v tom, že jsme si to prosadili sami. Tuzemští chovatelé proto musí vydávat větší sumy na investice, aby zajistili welfare chov,“ vysvětlil.

Podle něj se zrušením klecových chovů u nás situace stejně nevyřeší. „Pouze už vejce nebudeme mít z Česka, ale z klecových chovů z Polska nebo z jiných zemí. Takže stejně zapláčou jak slepice, tak peněženka českého spotřebitele,“ doplnil Kovanda.

X X X

PŘEDSEDA  NSS  ŠIMKA:  PRÁVNÍ  STÁT  LASKAVÝ,  DRAHÝ

Právní stát je laskavý a drahý. Společnost musí zmužnět, říká předseda NSS Šimka

Za poslední tři roky se Nejvyšší správní soud (NSS) podle předsedy Karla Šimky stabilizoval – přibyli soudci a asistenti, zkrátila se délka řízení, snížil se počet neskončených věcí. „Začínáme rozhodovat v rozumných časových dimenzích. To je stav, který je potřeba udržet,“ říká v bilančním rozhovoru k výročí svého působení v čele soudu. Mluví i o tom, proč se soudnictví nemusí vždy přizpůsobovat mediálnímu světu, proč může právní stát ustoupit v časech krize a proč má Evropa problém bránit svůj vlastní blahobyt.

Začněme bilančně: jsou to tři roky, co stojíte v čele Nejvyššího správního soudu. Co se za tu dobu podařilo? A co pro vás naopak zůstává jako výzva?
Nevidím žádný velký strukturální problém. Když jsem nastupoval, byla největší potíž v nepoměru mezi počtem případů a rozhodovací kapacitou soudu. Ten jsme ale v posledních třech letech napravili. Přibyli soudci i asistenti, nápad lehce klesl a práce se stabilizovala. Dnes se počet nových věcí drží okolo 3500 ročně, což je solidní stav pro 37 soudců. Odpovídá to zhruba 100 spisům na soudce ročně. To je dlouhodobě udržitelné zatížení.

X Takže jste blízko ideálnímu stavu?

Ještě dočistíme starší resty, ale už držíme rozumné lhůty. Tři čtvrtiny soudců mají dnes průměrné stáří neskončených věcí pod 200 dní, tedy rozhodují v průměru do šesti měsíců. Když jsem nastupoval, bylo to jen u čtvrtiny soudců. Posun je znatelný.

Městský soud v Praze udělal velký krok vpřed

X Jak vypadá situace na krajských soudech, zejména v Praze, kde byla dřív situace kritická?

Velmi dobrý vývoj je i tam. Zvláště bych vyzdvihl Městský soud v Praze, kde se podařilo zkrátit průměrnou délku řízení na o něco víc než půlrok. A to tam v minulosti nebyly výjimkou délky řízení i kolem čtyř let. Díky dobrému vedení, kontrole i nárokům na výkon soudců tam došlo k masivnímu snížení počtu neskončených věcí. Situace se zlepšuje i jinde, například v Brně nebo Ostravě.

X Zlepšení tedy přišlo i z krajské úrovně?

Ano. Posílení kapacit začalo nejdřív tam. Právě krajské soudy dostaly jako první nové soudce a díky tomu rozhodly obrovský balík spisů, který u nich dlouho ležel. Tím se ale v následujících letech zvedl i nápad u nás na NSS. Dnes se ale držíme v rovnováze. V evropském srovnání jsme na tom jako správní justice velmi dobře.

 X  Zaznamenali jste výrazné zlepšení i na Městském soudu v Praze, který býval mnoho let v délce správního řízení na spodních příčkách. Čím to podle vás je?

Určitě to souvisí s dobře nastaveným vedením. Chtěl bych zvlášť vyzdvihnout práci místopředsedy Martina Lachmana, který má na starosti správní úsek. Je velmi systematický, pečlivě sleduje výkonnost jednotlivých soudců, nastavuje přiměřený tlak, ale zároveň vytváří férové prostředí. A snaží se, aby jeho soudci spolu diskutovali a společně přemýšleli o kauzách. To je v justici klíčové. Výsledkem je, že se dostali na velmi rozumné lhůty a zároveň se zvyšuje i kvalita jejich rozsudků. To je opravdu úspěch, za který si zaslouží uznání.

Správní soudnictví se proměnilo. Ubylo azylu i „pojišťoven proti pokutám“

X Proměnila se i samotná agenda, kterou Nejvyšší správní soud rozhoduje?

Zásadně. Když jsem sem v roce 2004 přišel, tvořily azylové věci přes polovinu nápadu. Dnes jsou to jen střední stovky případů ročně. Vymizely i masové žaloby na dopravní přestupky, které podávaly specializované firmy. Dnes soudíme převážně věci typu daně, dotace, stavební řízení, ekonomické regulace, životní prostředí, pokuty nejrůznějších inspekcí. Jsou to komplikované kauzy s velkým dopadem na zúčastněné. Po dvaceti letech judikatury už ale méně často judikujeme nové silné principy, které bychom křičeli do světa tak jako v prvních letech naší existence. Řešíme dílčí věci, ovšem často za mnoho miliónů či jinak společensky důležité, v pralese tisíců už vydaných rozhodnutí. To je jiná, ale neméně náročná práce.

 X Sledujete v posledních letech vzestup klimatických žalob nebo kauz týkajících se umělé inteligence?

Mediálně jsou to témata atraktivní, ale v naší každodenní praxi to není významný trend. Klimatická žaloba tu byla zatím jedna jediná, u nás na NSS se otočila ve dvou kolech. Umělá inteligence se řeší na konferencích a při vývoji informačního systému pro správní soudy, ale zatím se netýká samotného souzení.

X NSS tedy rozhodoval první a zatím jedinou českou klimatickou žalobu. Jak se s ní vypořádal?

Podstatou sporu bylo, zda stát činí dostatečné kroky k ochraně klimatu a zda jeho nečinnost může být přezkoumatelná správními soudy. Trochu jsme přibrzdili Městský soud v Praze v jeho rozletu, ale ani oni nebyli žádní ekologičtí radikálové. Šlo o to, do jaké míry lze veřejné správě určovat soudním rozhodnutím, jaká opatření na ochranu klimatu má dělat. A jak moc konkrétní a soudně vynutitelné jsou mezinárodní klimatické závazky státu.

NSS nakonec rozhodl, že určité části státní klimatické politiky mohou skutečně být právně vymahatelné, pokud se na ně vztahují dostatečně konkrétní právní pravidla, typicky plynoucí z mezinárodního či unijního práva. Stát si musí zkrátka dávat velký pozor, k čemu se na mezinárodní scéně zaváže. Protože pokud něco takového udělá, může to pro něj znamenat soudně vynutitelnou povinnost, které se mohou domoci konkrétní lidé.

X Bylo to složité rozhodování?

Věcně i právně ano. Pracovala na tom trojice soudců a na NSS se k tomu vedla i širší vnitrosoudní debata. Ale zároveň je potřeba říct, že to byl spíše výjimečný případ. Klimatické žaloby nejsou zatím běžnou agendou správních soudů. Bylo to rozhodnutí, které má politický přesah, ale nijak výrazně nezasáhlo běžné fungování soudu.

Evropa je pohodlná. Ale bude muset být tvrdší

X Zajímá mě váš pohled na právní stát a stav společnosti v dnešní geopolitické situaci. Je udržitelná dnešní úroveň nebo se máme obávat, že současný standard poklesne.

Evropa je nejpříjemnější místo pro život na světě. Vybudovali jsme tu velmi komfortní právní a sociální stát. Ale to není samozřejmost. A obávám se, že ztrácíme ochotu ho bránit. Lidé rádi deklarují podporu Ukrajině, ale kolik z nich by zítra šlo dobrovolně do zákopů? Myslím, že časem bude potřeba větší tvrdosti, větší ochoty k obětem a schopnosti vzdát se části komfortu kvůli zajištění bazálních věcí.

X Znamená to i možný ústup zásad právního státu?

Možná ano. Právní stát je laskavý a drahý. Příliš pomalý pro situace, kdy je potřeba rychle jednat. Když bude nutné postavit třeba terminál na dovoz zkapalněného plynu nebo vojenské základny, může náš systém brzdit. A týká se to i migrace nebo klimatických cílů. Někdy bude nutné přitvrdit, omezit jednotlivá práva a ubrat na smělosti cílů, aby zůstal zachován celek.

Společnost musí zmužnět

X Evropa je pohodlná. Měla by se změnit i společnost jako taková?

Vůbec mě to netěší, protože jsem rád, v jakém pohodlí žijeme, a vůbec se mi nechce se omezovat, ale bojím se, že ano. Myslím, že společnost bude muset zmužnět – nebo, pokud chcete akademicky, bude muset být maskulinnější. Ta pohodlnost, v níž žijeme, nás totiž činí neschopnými čelit hrozbám. Už jsme si odvykli myslet v kategoriích oběti, disciplíny, odpovědnosti. Jen si představte, že by dnes někdo opravdu potřeboval vojensky bránit Evropu. Máme tu sice silná slova, ale minimum ochoty jednat.

X Máte na mysli válku na Ukrajině?

Ano, ta je v tomto ohledu symptomatická. Podporujeme Ukrajinu – materiálně, verbálně – ale kdyby zítra někdo z našich občanů měl jít osobně bránit Kyjev, dobrovolně, kolik by jich bylo? Skoro nikdo. Přitom válka na Ukrajině je přímou připomínkou toho, že bezpečí, které považujeme za samozřejmé, může kdykoliv zmizet. A právě to by nás mělo přimět přehodnotit, co znamená být odolná a suverénní společnost. Potřebujeme se opět naučit vycenit zuby, pokud to bude třeba, a kousat.

 X A co to znamená pro právní stát?

Pokud se opravdu dostaneme do situace, kdy budou ve společnosti převládat otázky přežití nad otázkami komfortu, bude to mít dopad i na právní stát. Právní stát, jak ho známe, je do značné míry produktem míru, stability a blahobytu. V čase krize může některé své rysy dočasně ztratit – například v oblasti ochrany práv jednotlivců, procesních záruk a podobně. A to bude těžká, ale možná nevyhnutelná debata. Nemám z toho radost.

Úsporné klimatické cíle jako civilizační riziko

X Zmínil jste i klimatickou politiku. V čem vidíte problém?

Jádrem problému je podle mě to, že se Evropa snaží být klimatickým lídrem světa, ale zůstává v tom z větší části sama a stojí ji to strašlivou cenu na blahobytu a schopnosti produkovat hmotné statky. Dali jsme si cíle, které nás s nyní dostupnými technologiemi budou stát obrovský díl našeho blahobytu, takový, že to možná evropské společnosti nebudou ochotny v nějaký moment dál nést.  A zatímco my na sebe nakládáme nákladná omezení, jiní hráči – Čína, Indie, Spojené státy – jedou dál pomaleji, racionálněji a podle vlastních priorit. Tím pádem dochází k destrukci našeho ekonomického základu, protože naše firmy ztrácí konkurenceschopnost. Uvěřili jsme, že za současné životní úrovně už nepotřebujeme produkovat tolik hmotných statků a že budeme především vytvářet a zpracovávat informace. Ale to je naivní. Náš blahobyt, a koneckonců i obrana, stojí na hmotných věcech a jejich výrobě, uspořádávání a užívání. K tomu je potřeba obrovské množství co možná nejlevnější a dobře dostupné energie a spousta surovin. A my si přesně toto klimatickou politikou zakazujeme.

x Takže jsme si dobrovolně nasadili brzdu, zatímco ostatní zrychlují?

Přesně tak. A navíc je v tom kus víry – skoro až sekulárně náboženské. Věříme, že když my budeme vzorem, ostatní nás budou následovat. Ale oni nás místo toho ekonomicky převálcují. V důsledku může klimatická politika oslabit naši schopnost bránit se jiným rizikům – ať už vojenským, technologickým nebo sociálním.

X Měla by Evropa ty cíle přehodnotit?

Měla by se především začít chovat pragmaticky. Určitým klimatickým změnám už svět nezabrání a jediné, co nám zbývá, je se jim přizpůsobit, případně je možná, pokud vyvineme příslušné technologie, v budoucnu geoinženýringem napravit. Pokud se ukazuje, že některé klimapolitické kroky likvidují průmysl, snižují životní úroveň a zároveň nemají skutečný globální dopad, pak by měla Evropa ty cíle upravit. Jinak budeme chudí, zranitelní a planetu rozhodně nezachráníme.

Trump rozhoduje přímočaře

X Co říkáte na současný vývoj ve Spojených státech, například na kroky Donalda Trumpa který se netají svou nelibostí tím, že mu právní stát brání v prosazování jeho politických kroků.

Jeho politika je založená na jednoduchém, přímočarém rozhodování, které může být krátkodobě účinné. Ale dlouhodobě nebude fungovat. Když odstraníte brzdy, odstraníte i pojistky a s nimi i rovnováhu. Centralizované rozhodování sice může působit krátkodobě efektivně, ale dlouhodobě začne dělat příliš mnoho chyb. Ale na druhé straně mám pro některé snahy Trumpovy administrativy pochopení, zejména pokud jde o zeštíhlení státu a omezení byrokracie. Jen se zdá, že jsou dělány příliš hrubě a metodou kobercového bombardování. Kvalitní správa potřebuje rovnováhu sil a nějaký typ kontroly a vyvažování. Prostě funkční zpětné vazby. To je základ úspěšných politických systémů.

X Na druhou stranu, právě evropská demokracie bývá někdy kritizována za pomalost a neschopnost rozhodovat.

To je pravda. Ale musíme se rozhodnout, jestli chceme rychlost, nebo stabilitu. Evropa možná potřebuje posílit svou akceschopnost. Takže možná by trochu víc rychlosti a méně právních jemnosti neškodilo. Ale nesmí to být za cenu zničení samotného principu omezené vlády a rozptýlení moci mezi více institucí. Proto mi Trumpův styl připadá nebezpečný – může krátkodobě přinést řešení, ale za cenu dlouhodobého chaosu. Ale přes všechny pochyby posledních týdnů věřím, že Spojené státy nakonec zvládnou sama sebe a svůj vnitřní nepokoj tak jako již několikrát v minulosti. Je třeba nepodléhat antiamerickým náladám. Spojenectví svobodných národů na obou březích Severního Atlantiku je zatím nejlepší známý způsob jak čelit geopolitickým a civilizačním rizikům i šíleným ideologiím.

Protekcionismus a cla: slepá ulička ekonomiky

X Jak se díváte na rostoucí tendence k ochranářství a zavádění cel – ať už v USA, nebo jinde ve světě?

Z ekonomického hlediska je to krok zpátky a nejhorší na tom je, že všichni jen trochu gramotní ekonomové to vědí. Cla neumožňují efektivně využít komparativních výhod jednotlivých výrobců, zemí či regionů. Svět jako celek bohatne tehdy, když jednotlivé země vyrábějí to, co jim jde nejlépe, a obchodují mezi sebou bez zbytečných překážek. Pokud se místo toho začneme chránit, jen si všichni vzájemně škodíme, i když na tom možná někteří dočasně vydělají.

Trumpova administrativa na tom ale postavila značnou část své politiky.
Ano a já to považuji za jeden z jejích nejnebezpečnějších aspektů. Ochrana domácího trhu možná krátkodobě přinese politické body, ale dlouhodobě znamená vyšší ceny, nižší konkurenceschopnost a stagnaci. Ve Spojených státech to možná nebude patrné hned, protože jsou velkou, komplexní a technologicky pokročilou ekonomikou, takže jsou schopny fungovat relativně efektivně i tehdy, oddělí-li se celními bariérami od zbytku světa. Ale nakonec je to doběhne. Místo aby se svět dál propojoval a bohatl, začínáme se uzavírat. A to je podle mě chyba. Evropě hrozí, že na tuhle vlnu naskočí také – i když zatím spíše jako reakce na to, co dělají jiní. Ale spirála cel a odvetných opatření je ekonomická past, ze které se těžko uniká.

 X Takže by Evropa měla odolat tlaku na zavádění cel?

Pokud chce zůstat otevřenou a konkurenceschopnou ekonomikou, tak rozhodně ano. Místo zdí bychom měli stavět mosty – ale samozřejmě ne naivně. Musíme umět chránit svoje klíčové zájmy a zároveň nepropadnout protekcionismu, který nás zavede do slepé uličky.

Soudcovské platy jsou problémem politiků

X Velké emoce vyvolalo rozhodnutí vlády zmrazit soudcovské platy. Poslanci dokonce přehlasovali veto prezidenta. Očekává se, že soudci začnou podávat individuální žaloby. Jak se na to díváte?

Celý ten problém se týká v první řadě politiků. Ti si platy každou chvíli osekávají, nejspíš v domnění, že to společnost od nich očekává. A neodváží se tu soutěž ke dnu zastavit. Stejně se lidem nezavděčí. A tohle se pak přenáší i na platy soudců. Ovšem u soudců je stabilita platů klíčovou ústavní zárukou jejich nezávislosti. Takže soudci se často zásahům do svých platů ubrání soudní cestou, zatímco politici dostávají setrvale na frak. Což politiky štve, neboť to vede k otevírání platových nůžek mezi nimi a soudci. Já politiky chápu. Ale není možné obecnou nenávist veřejného mínění vůči politice řešit permanentním snižováním platové úrovně ústavních činitelů, politiků i soudců. Soudci se tomuto tlaku nemají podvolit. Politiky před lidovým hněvem neumím ochránit, tady by mohl pomoci jen Ústavní soud, který by mohl říci, že i přiměřené platy politiků jsou nezbytné pro řádné fungování ústavního systému. Ale zatím to neřekl, i když by to podle mě bylo rozumné. V tuto chvíli ale ústavní argumenty chrání pouze soudce. Takže soudci prostě budou zas žalovat stát kvůli svým platům. Vůbec mě to netěší, ale nevidím jiné východisko.

Pokud máme fungovat jako právní stát, musíme respektovat, že existuje judikatura Ústavního soudu a nyní i Soudního dvora EU, která stanoví, jak může být plat soudce snížen nebo zmrazen. Podle těchto pravidel aktuální zmrazení pravděpodobně neobstojí. Bylo ve hře, že s oporou o unijní právo vydáme jako předsedové soudů platové výměry, které by šly proti schválenému platovému zákonu. Ale raději počkáme, až rozhodnou jednotlivé soudy o individuálních žalobách. Můžete nám vynadat do alibistů, jak to udělal Petr Dimun, vyvrátit vám to neumím. Máme zkrátka pocit, že v současné době je na místě být spíše zdrženliví. Ale ano, možná jsme měli být odvážnější.

Vyhoření v justici: soudce musí umět rozpoznat svoje limity

X V poslední době se hodně mluví o možném syndromu vyhoření v justici, mimo jiné i kvůli případu soudce Romana Kafky. Cítíte, že by se soudcům měla větší pozornost věnovat i v těchto oblastech?

Tohle je složitá otázka. Soudce je profesně, ústavně, společensky i finančně špičková pozice. Není to žádný běžný zaměstnanec. Očekávám od něho, že bude schopen rozpoznat, že se blíží vyhoření, a začne to řešit. Samozřejmě to někdy selže. Jsme jen lidé. Nevím, zda problém kolegy Kafky je vyhoření, podle toho, co prošlo médii, to vypadá spíš na morální selhání, ale nechci komentovat něco, o čem nic konkrétního nevím.

Ale pokud se bavíme o vyhoření, u soudců je to také důsledek dlouhých kariér. Člověk nastoupí krátce po třicítce k soudu a má dělat skoro 40 let de facto stejnou činnost. Každý případ je v detailu jiný, ale typově se opakují. Pořád dokola. A nikdy není hotovo, vždy je nějaký nový případ, který čeká na rozhodnutí. Ti, kdo chodí do jednaček, zažívají konflikty, emočně složité situace. My na vyšších soudech, co hlavně pracujeme s texty a spisy, se zas trápíme, jestli jsme vše dobře promysleli a na nic nezapomněli a jestli to, co řekneme a bude působit jako precedent, drží pohromadě a nenadělá v praxi nějakou paseku. Takže jsou to setrvalé větší či menší stresy.  Pomáhá změna agendy, nějaký přesun, nová výzva. Mě z vyhoření zachránilo před třemi lety, že jsem se stal předsedou. Začal jsem řešit jiný typ úloh, organizačních a manažerských. Ale univerzální recept nemám. Možná bedlivější oko předsedů, aby včas poznali problém, větší důraz na rovnováhu mezi prací a osobním životem, více dávat sám na sebe pozor a hlídat, zda se nezačínám sypat. Ale jinak je to součást toho, co si se soudcovstvím neseme, a nelišíme se od jiných podobně náročných pozic.

X Takže víte, jaké to je, když přestane práce dávat smysl?

Ano. Měl jsem období, kdy už jsem nemohl spis ani vidět. Řada z nás si to zažila či zažije. Jenže soudce nemá moc možností, jak si na chvíli odpočinout. Proto musíme v justici mluvit o dlouhodobé udržitelnosti našeho povolání. Je náročné intelektuálně i lidsky a i ta výdrž, kterou musíme mít, má své hranice.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Podpora sportovců reprezentujících na mistrovství světa/Evropy 2025

Rada kraje schválila poskytnutí dotací v rámci dotačního titulu „Podpora sportovců reprezentujících Plzeňský kraj v celkové výši 185 tisíc korun“, kteří budou v letošním roce kraj reprezentovat na soutěžích mistrovství světa či mistrovství Evropy.

Tento dotační program vyhlásila v lednu letošního roku. Podáno do něj bylo celkem 14 žádostí, z toho 11 bude uspokojeno. Finanční podporu kraje získá ve výši 30 tisíc Kč pro reprezentaci kraje v terénním motocyklovém sportu například Jaroslav Kalný, který se zúčastní Mistrovství světa v enduru 2025.  Stejnou částku 30 tisíc Kč obdrží i střelci Sportovně střeleckého klubu Plzeň o. Smolný a P. Tvrdý, kteří se zúčastní Mistrovství Evropy 2025 do 16 a 18 let v Talinu. Hana Kolářová, která své síly poměří v triatlonu na Mistrovství světa Duatlon 2025 v Alsdorfu, obdrží 12 tisíc Kč. 

„Vážím si každého sportovce, který se svým úsilím a pevnou vůlí probojoval až na tento typ nadnárodních soutěží. Rádi jsme proto podpořili všechny, kteří nám byli doporučeni hodnotitelskou komisí. Vždyť jejich úspěchy a výsledky dosažené na akcích evropského či světového formátu rozhodně propagují i náš region a mohou se stát impulsem k výběru  turistických destinací anebo aktivnímu trávení volného času právě v našem regionu,“ říká hejtman PK Kamal Farhan.

 Dotace pro Hasičský záchranný sbor PK

Rada kraje doporučila Zastupitelstvu PK schválit poskytnutí dotace ve výši 14,2 milionu Kč pro Hasičský záchranný sbor PK, který ji tentokrát ve výši 12 milionů korun využije především na stavbu výcvikového a taktického objektu v areálu ŠSal Třemošná a dalších 2,2 milionu Kč využije na nákup osobních ochranných prostředků pro příslušníky hasičského záchranného sboru k zajištění jejich bezpečnosti při zásazích.

Nový výcvikový a taktický objekt vznikne v areálu školicího střediska a laboratoře HZS PK v Třemošné, kde se organizuje a provádí odborná příprava profesionálních pracovníků HZS našeho kraje, velitelů a vedoucích složek IZS včetně pověřených osob v oblasti krizového řízení, požární ochrany, IZS a ochrany obyvatelstva. Středisko rovněž zabezpečuje hotovostní službu s případným výjezdem k havárii, při které je potřeba detekce neznámých látek v prostředí.

„Investice do taktického výcvikového objektu vnímám jako zcela logické a strategické, protože v Třemošné vznikne nový školicí objekt, kde budou probíhat hasičské kurzy nejenom pro profesionální hasiče, ale také pro dobrovolné hasiče. Půjde například o školení velitelů, technické služby apod. Součástí je železobetonový domek, kde budou moct hasiči nacvičovat v plně zakouřeném prostředí hašení požárů, pohyb v takovém prostředí, práci se žebříky a spousty dalšího. Takhle ucelená stavba v kraji chybí a já jsem rád, že jsme i tento projekt mohli podpořit,“ přiblížil podobu a účel výcvikového objektu hejtman Kamal Farhan. Zároveň připomněl, že v letošním roce poskytuje Plzeňský kraj profesionálním hasičům o 2,2 milionu Kč více, než tomu bylo v loňském roce. Dobrovolným hasičům Plzeňský kraj poskytl dokonce 31,3 milionu Kč, což je skoro o 12 milionů víc než loni.

Zastupitelstvo PK bude rozhodovat o přidělení dotace na svém jednání v pondělí 7. dubna. (předkládá Kamal Farhan)

 Podpora výstavby nových prostorů útulku pro kočky v Sušici

Půl milionem korun se krajští radní rozhodli podpořit formou individuální dotace výstavbu nových prostorů pro útulek zapsaného spolku Šance pro kočku, který tento útulek provozuje.   Tento spolek je na území  Sušicka, Klatovska a Horažďovicka jediným registrovaným spolkem, který se stará o opuštěné, zraněné či týrané kočky již pětadvacet let. V péči má v současné době 100 koček. 

„Kočky se spolek snaží odchytávat v nahlášených „problémových“ lokalitách. Zajišťuje jim veterinární péči a kastraci, poté je socializuje a umisťuje do nových domovů. Tím přispívá k omezení počtu bezprizorních koček ve volné přírodě a k ochraně nejen koček samotných, ale i k ochraně venkovního ptactva,“ říká člen rady PK pro oblast životního prostředí a zemědělství Petr Fišer s tím, že Plzeňský kraj podpořil vybudování útulku půl milionem korun v loňském roce, které šly na nákup kontejnerů. „Předmětem letošní finanční podpory jsou stavební práce související s jejich umístěním na novém pozemku, kam byl útulek přemístěn,“ upřesnil Petr Fišer.

Útulek se původně dočasně nacházel v Sušici v areálu bývalé porodnice, ale bylo nutné jej z důvodu rekonstrukce objektu přesunout. Po jednáních mezi Plzeňským krajem a městem Sušice bylo rozhodnuto ho umístit na pozemek schválený městem Sušice. Na něm byl následně vystavěn útulek nový ve formě deseti kontejnerů, odpovídajících požadavkům veterinární správy na počet koček v útulku. Kontejnery byly zakoupeny a instalovány v loňském roce. Každý z nich  byl vybaven v souladu s hygienickými a veterinárními požadavky (např. nová lina, zasíťování oken, vybudování skladovacích prostor atd.).

Samotný provoz útulku je finančně náročný a pravidelně není podporován žádným městem. Jeho financování spolek Šance pro kočku, z.s., zajišťuje prostřednictvím aukcí, bazarů a díky dobrovolným příspěvkům veřejnosti. (předkládá Petr Fišer)

 Poskytnutí dotací v oblasti kultury a památkové péče

Rada PK schválila poskytnutí účelových neinvestičních dotací žadatelům v rámci programu „Zachování a obnova kulturních památek Plzeňského kraje“ v celkové výši 38 milionů korun pro 137 žadatelů a v rámci programu „Obnova historického stavebního fondu v památkových rezervacích a zónách a staveb drobné architektury kopie sochařských děl v exteriéru; podpora tvory plánů ochrany na území Plzeňského kraje“ schválila poskytnutí 5 milionů korun pro 53 žadatelů. 

V rámci dotačního programu „Podpora kultury v Plzeňském kraji pro rok 2025“ schválila poskytnutí neinvestičních dotací v celkové výši 9,2 milionu Kč. V tomto případě byly poskytnuty celkem 140 žadatelům.

Podpora rozvoje cykloturistiky a cyklistické dopravy pro rok 2025

Na podporu cykloturistiky a cyklistické dopravy v Plzeňském kraji krajští radní schválili poskytnutí účelově vázaných dotací v celkové výši 3,5 milionu Kč. Uspokojeno bude celkem 23 úspěšných žadatelů z celkem 26 podaných žádostí. „Většina přidělených dotací půjde na vypracování projektových dokumentací pro stavební povolení na vybudování cyklostezek, jako například pro obec Šťáhlavy na pořízení projektové dokumentace na vybudování cyklostezky mezi Šťáhlavy a Šťáhlavicemi, která pro tento účel obdrží dotaci ve výši 240 tisíc Kč, dále na vybudování nových solárních dobíjecích stanic pro elektrokola včetně servisního boxu, jako tomu bude kupříkladu v obci v obci Damyšli. Žadatelem o dotaci byla v tomto případě obec Staré Sedlo, která od Plzeňského kraje obdrží dotaci ve výši 150 tisíc Kč,“ uvedl radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka. (předkládá Libor Picka) Ing. Helena Frintová, Plzeň

X X X  

 Polští turisté jsou pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji velmi důležití

Koncem března proběhl v polské Wroclawi již čtrnáctý ročník veletrhu cestovního ruchu Miedzynarodowe Targi Turystyczne. Destinační společnost Východní Čechy prezentovala Pardubický kraj na české expozici agentury CzechTourism společně s dalšími regiony a partnery z České republiky.

 „Během tří dnů konání veletrhu jsme návštěvníkům předávali tipy na výlety nebo doporučovali konkrétní místa a aktivity pro jejich dovolené. O co byl největší zájem? Bezpochyby o hrady a zámky v česko-polském pohraničí, ale také o výlety na kole a tipy na cyklotrasy v regionu,“ řekla Petra Šimečková, radní Pardubického kraje pro majetek a cestovní ruch, která se polského veletrhu osobně zúčastnila.

 Mezi nejvyhledávanější turistické cíle veletrhu kromě hradů a zámků patřil také visutý most Sky Bridge 721 a celé horské středisko Dolní Morava v oblasti Králického Sněžníku na česko-polském pomezí. Návštěvníci se také zajímali o možnosti ubytování v Orlických horách. Jako inspirace jim sloužily i nabízené tištěné materiály, rádi si odnášeli především propagační image brožury, tipy pro rodiny s dětmi a cyklovýlety, mapy pivovarů, rozhleden, cyklomapy a mapy hradů a zámků. Velkou pozornost upoutaly také inspirativní programy z projektu Evropská stezka hradů a zámků. Veškeré materiály byly k dispozici v polském jazyce.

 „Časté dotazy se týkaly i dopravní dostupnosti regionu, přičemž velký zájem vzbuzuje nové vlakové spojení Baltic Express. Tato mezinárodní linka Ex32 propojuje Pardubický kraj s polskými městy a nabízí pohodlné spojení například do Wrocławi nebo až k Baltskému moři. Díky zastávkám v Pardubicích, Ústí nad Orlicí, Letohradu, Jablonném nad Orlicí a Lichkově se zlepšila dostupnost Pardubického kraje pro polské turisty, což otevírá nové možnosti pro rozvoj cestovního ruchu,“ poznamenala Alena Horáková, ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy.

 Veletrh byl i ideálním místem pro setkání s polskými partnery z Dolnoslezského vojvodství, které je partnerským regionem Pardubického kraje. Zástupci Destinační společnosti Východní Čechy projednávali na místě další spolupráci na česko-polských projektech s Dolnoslezskou turistickou organizací DOT Wroclaw.

 Mgr. Sylva Drašnarová, Pardubide