Rozhodl americký odvolávací soud. Trump mluví o zaujatosti. Americký federální odvolací soud v pátek rozhodl, že většina cel uvalených prezidentem Donaldem Trumpem je nezákonná. Soud tak potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance, že Trump při uvalování cel překročil své pravomoci. Soud však zároveň povolil, aby cla zůstala v platnosti do 14. října, a umožnil tak Trumpově administrativě podat odvolání k Nejvyššímu soudu.

 Trump na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu označil za nesprávné a stranicky zaujaté a zdůraznil, že platnost všech cel nadále trvá.

Americký federální obchodní soud v květnu pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Soud argumentoval, že zavádění cel je pravomocí Kongresu

 X X X

 Na oslavy konce války dorazí do Číny 26 politiků včetně Kim Čong-una a Putina

Severokorejský vůdce Kim Čong-un, který opouští svou zemi jen výjimečně, se příští týden vypraví do Číny na oslavu konce druhé světové války. Informují o tom světové agentury s odkazem na oficiální čínská a severokorejská média. Na slavnostní vojenskou přehlídku dorazí politici 26 zemí včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedla agentura Nová Čína.

 Čína je dlouhá léta nejdůležitějším spojencem severokorejské diktatury, v posledních letech však podle agentury AP vztahy poněkud ochably a Pchjongjang se je snaží posílit. Kim se naposledy do Pekingu vypravil v roce 2019, nyní přijede na pozvání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, potvrdila KLDR, aniž uvedla podrobnosti o délce návštěvy.

Čína si 80. výročí konce války připomene 3. září a na vojenskou přehlídku dorazí i Putin. Ten má být podle dřívějších informací agentury TASS v Číně na přelomu srpna a září na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).

Účast státníků západních zemí se na oslavách neočekává, napsala AP.

X X X

 Čína ukazuje světu, že po USA přebírá globální vedení, říká o připravovaném summitu sinoložka Lomová

Čínský prezident Si Ťin-pching bude na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci hostit ruského prezidenta Vladimira Putina, indického premiéra Naréndru Módího, íránského prezidenta Masuda Pezeškjána a další představitele zemí, které jindy rozdělují spory. „Čína ukazuje světu, že přebírá po Spojených státech globální vedení,“ říká pro Český rozhlas Plus sinoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Olga Lomová.

 Šanghajská organizace pro spolupráci má v tuto chvíli deset členských států a další pozorovatelské. Patří mezi ně vedle Číny i Rusko, Uzbekistán, Indie nebo třeba Kazachstán. K čemu toto spojenectví slouží?
Ta organizace původně vznikla jako taková eurasijská organizace regionální bezpečnosti. Zvlášť mezi Ruskem a Čínou. Zakládajícími členy byly postsovětské republiky ve střední Asii a Rusko tam mělo mnohem dominantnější roli, než má dnes.

 Rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou

X Ale Čína postupně proměňuje Šanghajskou organizaci pro spolupráci v jakousi alternativu mezinárodního společenství, které má ukázat nezávislost zbytku světa na Západu. Respektive na pravidlech, která se v západním světě ustavila.

A je to ještě zamotané v tom, že Čína a ostatní členové prohlašují, že oni jsou těmi pravými strážci myšlenek multilateralismu a spravedlivého mezinárodního vládnutí, které tedy chtějí dát do pořádku coby reprezentanti takzvaného globálního Jihu.

X Summit se ale koná poprvé po osmi letech, naposledy byl v roce 2018. To nesvědčí o úplné urgenci. Lze z něj očekávat nějaké konkrétní závěry?

Byla bych velmi opatrná s konkrétními závěry, i když se v čínském tisku množí nejrůznější projekty možné kulturní spolupráce, ekonomické spolupráce a tak dále.

Jak jsem řekla, ze začátku to byla především otázka bezpečnosti, která tyto státy dostávala k sobě. Myslím, že hlavní výstup tohoto setkání bude demonstrativní vystoupení Číny obklopené dalšími státy – které ani zdaleka nemají společnou agendu, programy a politické systémy – jako alternativy k západnímu světu.

  X Může se Čína těmito kroky připravovat na jednání se Spojenými státy? Chce je tím trošku znervóznit před tím, než se začnou domlouvat, jak to bude se vzájemnými cly?

>Určitě ano. Čína tím dává najevo sílu. Tady je pozoruhodná účast indického ministerského předsedy Módího, který v Číně údajně také zůstane na oslavy 80. výročí konce války na Dálném východě.

Mimochodem je to jedno z velkých gest, kterým Čína ukazuje světu, že přebírá po Spojených státech globální vedení. A jestli je to pravda, nebo jestli je to jenom demonstrace, přání, to uvidíme v budoucnu.

Co je na agendě

X Je pravděpodobné, že se na summitu v Číně bude řešit také válka na Ukrajině?

O tom velmi silně pochybuji. Naopak si myslím, že se tomuto tématu budou přítomní vyhýbat, protože jedním z hlavních hostů bude Vladimir Putin, pro kterého je to úžasná příležitost legitimizovat své postavení. Je obviněn z válečných zločinů a ve slušných státech by měl být zatčen. Takže si myslím, že válka na Ukrajině vůbec nebude téma.

 X Americký prezident Donald Trump se nechal v předešlých dnech slyšet, že by se opět rád setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Je to zvláštní načasování, když zrovna teď Kim Čong-un oznámil, že pojede do Číny. Myslíte si, že právě tam může Si Ťin-pching sehrát nějakou roli a podat Donaldu Trumpovi pomocnou ruku? Tím, že třeba usnadní toto setkání?

Je zajímavé, že Kim Čong-un strašně dlouho, možná nikdy v Číně nebyl a ty vztahy vypadaly trochu jako pod pokličkou. I když jsou Čína a Severní Korea bratrské státy a při různých výročích se to v čínském tisku dává patřičně najevo.

Ale že teď přijede, v tom je možné spíš vidět posilování viditelného spojenectví mezi Čínou a Severní Koreou. A já se strašně zdráhám vyjadřovat k plánům a výsledkům toho, co dělá prezident Trump, protože tomu úplně nerozumím. Ale myslím si, že Čína tady jednoznačně hraje svou demonstrativní hru, ve které ukazuje, kdo má navrch.

X Měl by z toho být Západ nervózní?

Myslím, že ano. Měl by být rozvážný a měl by pracovat na tom, aby si získával zbytek světa. Například konflikty s Indií v poslední době, ty jsou velmi neprozíravé. Indie je ve válečném sporu s Čínskou lidovou republikou spoustu let, a přesto se Západu podařilo ji vehnat do přátelského vystoupení, kterým je návštěva indického premiéra v Číně.

 X X X

VRAŽDA   POLITIKA   PARLAMENTU  UKRAJINY  VE  LVOVĚ

 Ve Lvově zastřelili exšéfa ukrajinského parlamentu. Pachatel ujel na kole

 Ve Lvově na západě Ukrajiny byl v sobotu zabit předseda ukrajinského parlamentu z let 2016 až 2019 Andrij Parubij. Na síti X o tom informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pátrání po pachateli podle něho pokračuje. Šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že Parubij se stal obětí střelce.

 Útočník se podle deníku The Kyiv Independent údajně přiblížil k Parubému, zahájil palbu a z místa činu ujel na kole. Policejní zdroje sdělily serveru Suspilne, že se na místě činu našlo sedm nábojnic. Podle tohoto webu byl pachatel oblečen jako kurýr a mělo se jednat o elektrické kolo. K možnému motivu vraždy se úřady nevyjádřily.

V současném parlamentu byl Parubij poslancem za stranu Evropská solidarita Zelenského předchůdce v prezidentském úřadu Petra Porošenka.

 Zelenskyj vyjádřil soustrast rodině a blízkým tohoto politika.

Parubij se podílel na takzvané Oranžové revoluci v roce 2004 i událostech z přelomu let 2013 a 2014 označovaných jako Euromajdan, které vedly ke svržení tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Lvovský politik Parubij patřil k vůdcům masových protestů v Kyjevě, v červnu 2014 se stal šéfem vlivné Rady národní bezpečnosti a obrany.

X X X

 POLSKO  LIKVIDUJE  UKRAJINCE,  HROZBA  PRO  ZEMI,  KRADLI

 Polsko vyhostilo 15 Ukrajinců. Představovali hrozbu pro bezpečnost a pořádek

Polsko vyhostilo 15 ukrajinských občanů, kteří podle úřadů představovali hrozbu. Na hranice s Ukrajinou je převezla polská pohraniční stráž, která je předala ukrajinské straně. Informuje o tom polská stanice RMF24.

Polská pohraniční stráž na hranicích předala ukrajinské straně 15 vyhoštěných Ukrajinců

Ukrajinští občané vyhoštění z Polska byli opakovaně trestáni za krádeže, loupeže nebo řízení vozidel v opilosti a představovali hrozbu pro bezpečnost a veřejný pořádek na území Polska, uvedla podle stanice pohraniční stráž.

Jeden z Ukrajinců už byl na seznamu osob, jejichž pobyt v Polsku je považován za nežádoucí. Další vyhoštěné osoby se na tento seznam dostaly poté, co byly vyhoštěny.

Pohraniční stráž uvedla, že všech 15 osob bylo vyhoštěno z „důvodů obrany nebo bezpečnosti státu nebo ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku nebo zájmu Polské republiky“.

Vyčmuchá vám politiku, reportáže, podcasty i kde je psina. Buďte na internetu jako doma

„Zároveň jim byl uložen zákaz opětovného vstupu do Polska na dobu 5 až 10 let,“ uvedla v tiskové zprávě pohraniční stráž.

 X X X

 FIALOVY  MILIONOVÉ  DÁVKY  ČR  PODVODNÍKŮM  Z  UKRAJINY

Ukrajinci vozili do Česka krajany a žádali pro ně dávky. Ze státu podvodem vysáli 11 milionů

Výnosný byznys si na válečném utrpení svých krajanů udělala dvojice z Ukrajiny. Ivan Savarin a Khrystyna Savchynová naložili na Ukrajině do dodávky krajany, přivezli je do Česka, kde jim za pomoci nepravdivých údajů o ubytování pomohli získat oprávnění k pobytu coby válečným uprchlíkům, a pak už jen inkasovali dávky. Žadatele obratem odvezli zpět.

Ivan Savarin a Khrystyna Savchynová u brněnského krajského soudu.

Nová superskupina Reflections of Karma hlásí album, singl i turné

Ivan Savarin a Khrystyna Savchynová u brněnského krajského soudu.Video: Petr Kozelka, Novinky

Takto se jim dařilo „dojit“ stát takřka celý rok, přičemž bez větší pozornosti úředníků takto postupovali v 830 případech a přišli si na 11 milionů. Jak Novinkám napsala mluvčí brněnského krajského soudu Klára Belkovová, dvojice dostala za podvod čtyři roky vězení. Savarin a Savchynová musí také vrátit podvodem získané prostředky, k tomu jim soud ještě přidal vyhoštění na pět let.

Do Česka podle informací Novinek dvojice jezdila jen na otočku s novou várkou žadatelů, jinak žila na Ukrajině. O dávky žádali na Úřadu práce v Brně a Jihlavě. Peníze z humanitárních dávek podle všeho dvojice vybírala v hotovosti a podle vyšetřovatelů je pak utratila pro svou potřebu.

Když přivezli krajany do Česka, zřídili jim tu bankovní účty, které si obratem dvojice zabrala pro sebe, a pak už jela skupina zase zpátky na Ukrajinu, kde se v dodávce vystřídala s dalšími „uprchlíky“.

Zabavili jim auto i peníze

Savarina a Savchynovou odhalili detektivové brněnské kriminálky při sledování podezřelých toků peněz.

„Dvěma cizincům z východní Evropy se dostali na stopu v okamžiku, kdy prověřovali podezření, že pomáhají zakládat bankovní účty, přes které následně protékají peníze pocházející z trestné činnosti. Záhy se ukázalo, že mají na svědomí závažnější trestnou činnost,“ popsal již dříve policejní mluvčí Pavel Šváb.

Právě při výjezdu do Česka si na ně policisté počkali. „V moci kriminalistů skončilo vozidlo obviněných i finance, celková hodnota zajištěných prostředků přesáhla dva a čtvrt milionu korun,“ dodal Šváb.

Verdikt ještě není pravomocný, státní zástupkyně i obžalovaní si nechali čas na rozmyšlenou.

 X X X  

 OPICE   NA  BUDOVĚ  MUZEA  V  PRAZE  MÍSTO  VLAJKY  UKRAJINY

 Muzeum v Praze nahradilo ukrajinskou vlajku opicí, radují se Rusové

Ruská média neskrývají nadšení z toho, že české Národní muzeum vyměnilo ukrajinskou vlajku, jež byla před budovou v Praze, za poutač na výstavu unikátních fosilií předků člověka Lucy a Selama, které do České republiky zapůjčila Etiopie. Zmiňují i tvrzení, že za tím má být tlak etiopských diplomatů. Muzeum argumentuje, že Česko fosilie získalo exkluzivně a muzeum potřebuje využít veškeré možnosti propagace.

„Rozhodnutí o odstranění vlajky nesouvisí s četnými protesty občanů ani s postojem vedení muzea, ale je výsledkem diplomatického zásahu. Důvodem změny bylo uspořádání jedinečné výstavy zkamenělin předků člověka, které poskytla Etiopie,“ uvedl ruský server Komsomolskaja pravda (KP).

„Skandálně známá ukrajinská vlajka, která několik let zdobila fasádu Národního muzea v Praze a stala se příčinou četných protestů, byla konečně odstraněna,“ napsal zase server Moskovskij Komsomolec (MK).

KP a MK, stejně jako například Gazeta či Argumenty i fakty, o změně vlajky informovaly s odkazem na Parlamentní listy, ačkoli o skutečnosti informovala všechna relevantní česká média.

Ukrajinská vlajka musela dolů, na Národním muzeu ustoupila fosiliím

Budova Národního muzea bez ukrajinské vlajky.

Ruská média jako důvod odstranění vlajky uvedla tlak etiopských diplomatů, což právě tvrdily i zmíněné Parlamentní listy.

Muzeum samo uvedlo, že potřebovalo využít veškerou možnost propagace, neboť Praha fosilie získala jako jediná v Evropě.

„Národní muzeum má v současnosti jako jediné muzeum v Evropě zapůjčeny originály unikátních fosilií předků člověka Lucy a Selama. Vzhledem k nutnosti propagace této světově výjimečné události potřebujeme aktuálně využít všechny prezentační plochy na průčelí historické budovy,“ sdělila Novinkám mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová.

O tom, že by k odstranění došlo po nátlaku Etiopie, muzeum neinformovalo.

 Národní muzeum ukrajinskou vlajku vyvěsilo jako výraz solidarity poté, co Rusko zahájilo 24. února 2022 agresivní válku proti Ukrajině. Následně se v areálu muzea uskutečnilo několik protestů za její stržení, k čemuž v roce 2023 vyzval například aktivista Jaroslav Popelka na protivládní demonstraci na Václavském náměstí. Skupinka lidí se pak do muzea pokusila vtrhnout.

 X X X

  Turecko označilo Izrael za teroristický stát

 Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že Ankara přerušuje veškeré hospodářské a obchodní vazby s Izraelem a uzavírá svůj vzdušný prostor pro izraelská letadla. Tureckým lodím je navíc nyní zakázán vstup do izraelských přístavů.

Tato opatření proti Izraeli jsou přijímána v souvislosti s probíhající válkou v pásmu Gazy. Ankara také zdůrazňuje, že Izrael podkopává stabilitu svého syrského souseda a nové vlády v Damašku.

„Bezohledné útoky Izraele na Gazu, Libanon, Jemen, Sýrii a Írán jsou jasným znamením, že teroristický stát zpochybňuje mezinárodní řád,“ řekl Fidan v tureckém parlamentu.

V květnu 2024 turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan  oznámil, že země pozastavuje obchodní vztahy s Izraelem kvůli válce v pásmu Gazy.

Uprostřed krize ve vzájemných vztazích izraelský premiér Benjamin Netanjahu tento týden řekl, že Izrael uzná   genocidu Arménů Osmanskou říší.

X X X

 EUROPOSLANEC  SLOVENSKA  BLAHA:

 Ľuboš Blaha: ĎAKUJEME NAŠIM HRDINOM Z SNP

Naši starí otcovia a mamy porazili hnedý fašizmus. Dnes je na nás, aby sme porazili ten dúhový.

Pri príležitosti 81. výročia SNP treba zdôrazniť tri veci. V prvom rade musíme vyjadriť úctu slovenským hrdinom, ktorí povstali proti nemeckej okupácii. Áno, aj oni čelili nenávisti zo strany kolaborantského režimu a vtedajšej kultúrnej obce. Spisovali proti SNP nenávistné petície, tak ako dnešní PS-kárski herci a akože-intelektuáli.

Každá okupácia má vždy svojich režimových apologétov. Vtedy to bol Gardista a Slovák, dnes je to N-ko a Smečko. Aj vtedy sem chodili nemeckí beráteri a Hitler sem posielal svoje peniaze a propagandu. Aj vtedy z povstalcov robili dezolátov a extrémistov.

Západní fašisti si platili svojich sluhov, tak ako aj dnes – áno, aj vtedy proti SNP vyvreskovali rôzni Šimečkovia či Ostrihoňové, vraj povstalci sú ruskí agenti a komunisti a tak. Ako cez kopirák. Druhú vec, ktorú dnes musíme zdôrazniť – chráňme si historickú pravdu. Chceli by z našich dejín vyškrtnúť našich osloboditeľov zo ZSSR.

Chceli by vyškrtnúť Rusov aj Bielorusov, lebo dnes sa do západnej propagandy nehodí, že zohrali kľúčovú úlohu pri našom oslobodení. Chceli by vyškrtnúť komunistov, lebo dnes sa im nehodí, že zásadnú politickú úlohu v SNP zohrávali také osobnosti ako Gustáv Husák, Laco Novomeský či Karol Šmidke.

Chcú zamlčať historickú pravdu, že vojna prišla zo Západu (Nemecko a zjednotená západná Európa) a sloboda prišla z Východu (ZSSR). Hádžu sa o zem, vždy, keď tento historický fakt vyslovím. Pretože sa boja, že by sa ľudia začali logicky pýtať, ktože nás to okupuje dnes? A kto šíri vojnovú propagandu? Žeby opäť Západ?

Musíme hovoriť historickú pravdu. Aj o ukrajinských banderovcoch, ktorí plienili Slovensko a potláčali SNP. Dnes ich pohrobkovia vládnu v Kyjeve a útočia na Slovensko a jeho infraštruktúru. Náhoda? Do tretice: musíme si chrániť Slovensko. Chcú nám ukradnúť všetko slovenské. Chcú nám zobrať naše tradície, mýty a legendy, chcú nás obrať o národnú integritu.

Preto ten lynč na národných velikánov. Od Štúra až po Duchoňa. Potrebujú ich všetkých vykresliť ako zloduchov, aby zosmiešnili akékoľvek puto k slovenskému národu. Chcú slovenský národ rozpustiť v kokakole, národných hrdinov nahradiť tými hollywoodskymi, vlastenectvo nahradiť prázdnym liberalizmom a individualizmom.

O tomto je progresivizmus. Respektíve liberálny fašizmus. A my musíme kričať – nie. Zatočíme s vami ako naši starí rodičia v SNP zatočili s fašistami. Česť a sláva našim hrdinom z SNP! Česť a sláva našim sovietskym osloboditeľom! Česť a sláva nášmu milovanému Slovensku!

Nech žije mier!

Ľuboš Blaha, server vasevec.cz

X X X

 Čech bez povolení prezidenta bojoval na Ukrajině proti ruským vojákům. ‚Obžalujte ho,‘ žádá policie

Státní zastupitelství se podle zjištění Radiožurnálu a iROZHLAS.cz zabývá novým případem Čecha, který nelegálně sloužil v ukrajinské armádě. Neměl k tomu svolení tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Státní zástupce už má na stole návrh na podání obžaloby. Bojovník vnímá případ jako politický. Nedává mu smysl, proč ho stát stíhá, když pomáhal bránit Ukrajinu proti nepřátelské zemi.

 Říkejme mu pan M. Redakce nebude na přání dotyčného uvádět jeho jméno, vzhledem k fázi případu k tomu není ani důvod. Je mu 46 let. Prohlašuje se za celoživotního odpůrce Ruska a totality. Ostatně v Praze se živí jako průvodce po stopách komunismu. A když Rusko v únoru 2022 násilně vstoupilo na Ukrajinu, jeho odpor se proměnil v akci.

 „Byly tam zabíjeny děti, znásilňované ženy. Štvalo mě to osobně, humánně, politicky. Navíc jsem typ člověka, který potřebuje, aby měl jeho život smysl. Chtěl jsem něco dokázat. Mě sice práce baví, ale nejsem důležitý. Když umřu, Praha jen přijde o jednoho průvodce,“ vysvětlil motivaci vstoupit do ukrajinské armády.

Pomáhat okupované zemi proti ruské válečné agresi vyrazil hned na jaře 2022. Jenže s sebou neměl to zásadní, scházel mu souhlas tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Jeho dobrozdání přitom vyžaduje zákon. Policie ho proto obvinila z trestného činu služba v cizích ozbrojených silách. A případ už míří k soudu.

Návrh na podání obžaloby

Kolik je stíhaných Čechů za válčení

Případ pana M. je podle údajů poskytnutých redakci Nejvyšším státním zastupitelstvím teprve čtvrtým od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se někdo zodpovídá z trestného činu služba v cizích ozbrojených silách. 

V dubnu 2023 potrestal soud zběhlého příslušníka české armády za boje na Ukrajině podmíněným trestem 18 měsíců se zkušební lhůtou dvou let.

Filip Siman dostal za angažmá v ukrajinských ozbrojených silách osm let vězení, součástí verdiktu byl i trest za plenění, protože Siman okrádal padlé a raboval v opuštěných bytech.  

Letos v březnu Městský soud v Praze přijal obžalobu na muže, který chtěl nejprve bojovat v Iráku (za to bude souzen kvůli podpoře a propagaci terorismu). Když neuspěl, několik měsíců na jaře 2022 sloužil v ukrajinské armádě. 

„Vyšetřování v dané trestní věci bylo policejním orgánem skončeno a spis byl předložen k rozhodnutí státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby. Rozhodnutí lze očekávat v řádu jednotek týdnů,“ sdělil redakci Jan Vychyta, vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, jehož lidé vyšetřování dozorovali.

Český bojovník požádal hlavu státu o povolení služby v ukrajinských ozbrojených silách hned 1. března. Ale nečekal na to, až se Zeman vysloví. „Protože by to trvalo měsíce, protože tam umíraly děti. Ruský úder začal 24. února a já jsem rozhodl v podstatě okamžitě,“ podotýká.

Pan M. podepsal smlouvu o službě v ukrajinské armádě 27. května. Podle policie bojoval v dobrovolnickém praporu Karpatská Sič, což je odkaz na ukrajinskou nacionalistickou jednotku z konce 30. let 20. století. Pan M. odmítá, že sloužil v tomto útvaru. Každopádně podle jeho slov operovala jeho jednotka na východě země v Luhanské a Doněcké oblasti, o níž Rusové násilně usilují už od roku 2014.

A právě tam ho 15. července 2022 zastihlo rozhodnutí, které se stalo podstatou jeho možného provinění. Přišlo mu mailem. „Prezident republiky (…) sdělil zamítavé stanovisko. Souhlas se vstupem do ozbrojených sil Ukrajiny nebyl udělen na základě nedoporučujícího stanoviska ministerstva vnitra,“ píše policie v obvinění, s nímž se redakce seznámila.

‚Slibovali abolici‘

Český bojovník se hájí, že se řídil podle jiných prezidentových slov. Zeman hned v březnu upozornil na to, jak Hrad vzhledem k jejich počtu nestíhá žádosti dobrovolníků zpracovat. A proto jim slíbil abolici, když na vyřízení prosby nebudou čekat. To pak potvrdil i premiér Petr Fiala (ODS, ve sněmovních volbách kandiduje za koalici Spolu), který ze zákona abolice spolupodepisuje.

Prezident Miloš Zeman odmítl povolit panu M. službu 8. června 2022, rozhodnutí se bojovníkovi povedlo doručit e-mailem o měsíc později | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Takže já jsem jednal v dobré víře. Věřil jsem, že Česká republika stojí na nějakých principech. Předpokládal jsem, že tady platí předvídatelnost práva,“ vypráví k odchodu na Ukrajinu. „Ale zjistil jsem, že nic z toho neplatí. Česko je profízlovaná a zbolševizovaná země,“ míní o svém stíhání.

Redakce popsala základní okolnosti případu zkušenému trestnímu advokátovi a vedoucímu katedry trestního práva na pražské právnické fakultě Tomáši Gřivnovi. Podle něj nešlo o trestný čin, když se pan M. vydal na Ukrajinu bez požehnání prezidenta. Ale následné zamítavé stanovisko Hradu prý zásadně mění situaci.

„Pokud se svobodně rozhodl, že tam zůstane i přes nesouhlas prezidenta, tak si myslím, že jeho obhajoba úspěšná nebude. Minimálně formálně naplnil skutkovou podstatu trestného činu. To už není legitimní očekávání, že něco prezident vyhlásil v médiích. On dostal rozhodnutí prezidenta, který mu souhlas neudělil. A neposlechl,“ zdůrazňuje Gřivna.

Vnitro povolení nedoporučilo

Bojovník z Prahy v letech 2022 a 2023 strávil na Ukrajině při obraně země celkem zhruba tři čtvrtě roku. Proč mu prezident Zeman povolení odepřel, nelze zjistit. V samotném verdikt jako důvod stojí to, že se proti postavilo ministerstvo vnitra. Resort jednotlivé případy nemůže ze zákona komentovat.

Zeman nepovolil 11 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Nedoporučilo to ministerstvo obrany

„Oni (vnitro) mi to nevysvětlili. Ale víte co, Rakušan, Hlubuček, Dozimetr, dyť je to jasný,“ vysvětluje si odpor resortu s odkazem na korupční kauzu, v níž jednu z hlavních rolí hrál někdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček z hnutí STAN, jehož předsedou je právě ministr vnitra Vít Rakušan (kandiduje ve sněmovních volbách).

Na námitku, že ministr se osobně v jeho věci zcela jistě neangažoval, protože taková agenda náleží úředníkům, reagoval, že „Rakušan za to nese politickou odpovědnost“. Podle jakého klíče vnitro (ne)udělovalo doporučení, není jasné. Ministerstvo na dotazy redakce neodpovědělo.

Ale z vyjádření tehdejšího Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka plyne, že resort posuzoval bezpečnostní spolehlivost dobrovolníků. Uchazeče limitovalo třeba pravomocné odsouzení, výkon trestu nebo vazební stíhání. Pan M. měl sice čistý trestní rejstřík, ale v první dekádě po roce 2000 dostal trest. Jak ale ujišťuje, nešlo o násilný delikt.

‚Policii pomáhala občanka Ruska‘

Český bojovník nepovažuje své stíhání za spravedlivé ještě z jednoho důvodu. Tím má být jeho bývalá žena, která je Ruska. Rozvedení už jsou několik let, mají spolu syna ve školním věku. Z usnesení o zahájení trestního stíhání plyne, že právě ona zásadní měrou přispěla k tomu, že kriminalisté pana M. obvinili.

Češi, kteří (ne)měli povolení

Bývalý prezident Miloš Zeman udělil souhlas ke službě v ukrajinské armádě 132 lidem. Dobrovolníci o tuto možnost žádali i jeho nástupce Petra Pavla. „Rozhodnutí se souhlasem bylo prezidentem Pavlem vydáno 78 osobám,“ sdělil iROZHLAS.cz hradní mluvčí Vojtěch Šeliga. Pavel naopak zakázal připojit se k ukrajinské armádě 155 lidem, Zeman takto podle posledních dostupných čísel nevyhověl 218 zájemcům.

„Důkazy získala policie ve spolupráci se státní příslušnicí Ruské federace. Jedná se tedy o do nemalé míry kauzu politickou,“ popisuje bojovník. Bývalá žena kriminalistům ukázala fotky z fronty, které jí posílal. Donesla jim také smlouvu s ukrajinskou armádou a deník, který si na místě psal. Ty dal původně synovi.

„Bez mého souhlasu a bez soudního povolení se mi hrabali ve věcech, což je na západ od nás nelegální,“ je přesvědčený. Exmanželka ho chce prý od syna odstavit (neplatí však alimenty, za což dostal loni podmínku). Mluví také o tom, že měl konflikt s jejím novým partnerem. Pan M. je kvůli tomu podezřelý z vyhrožování. Jeho bývalá žena tak má údajně zájem na tom, aby skončil ve vězení.

Nad zákonností vyšetřování kvůli službě na Ukrajině bdí dozorový státní zástupce. A jeho nadřízený, již citovaný vedoucí Jan Vychyta, uvedl, že nepřípustnému konání kriminalistů nic nenasvědčuje. „Mám za to, že postup policejního orgánu byl zcela v pořádku, byl zákonný a věcně správný. Neshledali jsme v něm jakoukoliv vadu,“ sdělil šéfžalobce.

Kdo je autorita a kdo je nezávislý

Bojovníkovi nedává smysl, proč je za službu ve prospěch napadané země popotahovaný. Mluví o tom, jak nevěří policii, žalobcům ani soudům. Kriminalisté jsou podle něj lidé s „jednoduchou nervovou soustavou“, kteří se „příliš dívají na Walkera, Texas Rangera“. A protože stejně jako žalobci a soudci dostávají plat ze státního rozpočtu, nejsou prý nezávislí.

 „Tenhle stát perzekvuje 36 let po revoluci lidi za boj proti Rusům. Skončíte v Bartolomějský, kde vám berou otisky, DNA a zachází s vámi, jako se zločincem. Kvůli státu, který se k nám chová nepřátelsky, vyhazuje sklady do luftu a zabíjí naše lidi,“ poukazuje na útok ruské tajné služby GRU na vrbětické muniční sklady.

Již citovaný advokát Gřivna k tomu podotýká, že lidsky lze takovému pohledu rozumět. Ale že ve světle zákona neobstojí. „Je mi to líto, ale je naším státním občanem. Tady rozhodují jiní lidé, jestli je válečný stav. Máme na to autority, kterými se řídíme. Nemůže být autoritou sám o sobě, rozhodnout si, jak to je. Je vázán ke státu nějakými závazky.“

Pro pražského bojovníka přitom existuje šance, že by z případu mohl vyváznout bez trestu. Může požádat o abolici současnou hlavu státu Petra Pavla. „Počkám, co mi poradí právník,“ odpověděl na dotaz, zda tak učiní. S advokátem se sejde tento pátek.

X X X

 LIDOVEC  JUREČKA  ZRUŠIL  KARLOVARSKU  ÚŘAD  PRÁCE  V  KRASLICÍCH

 ZA  ANO  BY  SE  MĚLI  OZVAT  V PARLAMENTU  I  JUCHELKA,  NACHER

 Ministr Jurečka neplní sliby. Navzdory apelům kraje i obcí končí v Kraslicích pobočka Úřadu práce

Karlovy Vary (29. 8. 2025) K 31. srpnu 2025 končí v Kraslicích pobočka Úřadu práce. Rozhodnutí přišlo v době, kdy Sokolovsko čelí nejvyšší nezaměstnanosti v regionu a místní obyvatelé se potýkají s odchodem velkého zaměstnavatele. Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová krok Ministerstva práce a sociálních věcí dál ostře kritizuje a upozorňuje, že ministr Marian Jurečka nejenže nedodržel veřejné sliby, ale dokonce ignoroval i poslední dopis, který mu zaslala.

„Pan ministr opakovaně tvrdil, že v obcích s rozšířenou působností a zejména ve strukturálně postižených regionech pobočky Úřadu práce zůstanou zachovány. Realita je ovšem jiná. Na můj poslední dopis už vůbec nereagoval, do regionu se i přes opakované výzvy nikdy nepřijel podívat a problémy lidí, kteří tu žijí, ho očividně vůbec nezajímají. Přitom služby úřadu nevyužívají jen žadatelé o podporu v nezaměstnanosti, ale také zdravotně postižení a nemocní občané, kteří potřebují příspěvky na péči, mobilitu a další dávky. Kroky současného ministra jsou pro mne tedy naprosto nepochopitelné a svědčí o jeho absolutním nezájmu situaci v příhraničí řešit,“ vyjádřila zklamání hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Agenda spojená s podáváním žádostí má být převedena na místní pobočku České pošty. Kvůli dalším záležitostem pak budou muset lidé složitě dojíždět do několik desítek kilometrů vzdáleného Sokolova, kam se přesunuli i zaměstnanci pobočky Úřadu práce z Kraslic. Situaci v regionu navíc zhoršuje nedávné ukončení výroby v kraslické textilce Sametex, která propustila téměř všechny zaměstnance. Nezaměstnanost v Karlovarském kraji v červenci vzrostla na 5,4 procenta, přičemž na Sokolovsku až na 7,1 procenta.

 Mgr. Veronika Svobodová

 X X X

 Soud: Ministerstvo si problémy s digitalizací způsobilo samo. Milionová pokuta platí

Krajský soud v Brně dnes svým rozhodnutím potvrdil milionovou pokutu, kterou v roce 2024 vyměřil ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za zadání digitalizace stavebního řízení mimo tendr. Proti rozhodnutí je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, pokutu ministerstvo muselo zaplatit už před rokem. Vyhlášení rozsudku se dnes žádná ze stran nezúčastnila, soud jim rozhodnutí doručí v následujících dnech.

Úřad potrestal MMR za to, že veřejnou zakázku zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by splnilo zákonem stanovené podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Ze stejného důvodu loni v květnu ÚOHS zakázal plnění smlouvy společnosti InQool s odkladem na čtyři měsíce.

Ministerstvo si časovou tíseň způsobilo samo, řekl soud

Předseda senátu David Rous dnes v odůvodnění uvedl, že MMR nesplnilo jednu ze tří podmínek při zadávání zakázky.

„Situaci časové tísně si ministerstvo způsobilo samo tím, že předchozí postupy v otevřených zadávacích řízeních nezahájilo s dostatečným předstihem. Celou dobu řízení MMR argumentovalo tím, že se dostalo do nečekané situace tím, že jeden z dodavatelů v předchozím řízení podával námitky k průběhu řízení a poté podal i návrh na přezkum k ÚOHS. To jsou ale zcela legitimní prostředky, které zadávací řízení provázejí naprosto běžně,“ uvedl Rous.

Antimonopolní úřad vyměřil ministerstvu pokutu loni, v listopadu ji potvrdil i předseda ÚOHS Petr Mlsna, který zamítl rozklad MMR. Poté muselo ministerstvo pokutu zaplatit, bránilo se správní žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který ji dnes zamítl. Rozsudek může napadnout kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

Bolavá digitalizace

Využívání digitálních systémů pro vyřizování žádostí o stavební povolení zřídil nový stavební zákon, který začal platit 1. července 2024. Rozjezd nového systému provázely vážné problémy. Ministerstvo pro místní rozvoj i jeho tehdejší šéf a vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) čelili kritice ze strany úředníků, stavebníků i politiků.

Napětí vyvrcholilo na podzim 2024 odvoláním Bartoše z vlády a odchodem Pirátů z vládní koalice. Přestože se za rok stav digitalizace zlepšil, některým stavebním firmám i úřadům působí problémy dodnes. Nový systém digitalizace stavebního řízení má být hotov do roku 2028.

 X X X

 Generál získá za nezákonné stíhání 5,36 milionu a rentu. Přišel o kariéru

Generál Halenka čelil spolu s dalšími lidmi od roku 2015 obvinění z toho, že prodali majetek ministerstva obrany za nižší ceny, než mohli. 

Za nezákonné trestní stíhání v kauze převodů vojenského materiálu má stát zaplatit generálovi ve výslužbě Vladimíru Halenkovi zhruba 5,36 milionů korun. Musí mu také vyplácet měsíční rentu. Dnes o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2. Podle verdiktu by Halenka v případě, kdy by nebyl stíhaný, dál pracoval v armádě, kariérně postupoval a zřejmě by se stal i zástupcem náčelníka generálního štábu.

Halenka se dnešního jednání nezúčastnil, jeho právní zástupce rozhodnutí uvítal. Pokud se ministerstvo spravedlnosti proti rozsudku odvolá, bude se žalobou ještě zabývat Městský soud v Praze.

Od letošního září do konce roku 2026 má stát Halenkovi podle rozsudku hradit měsíčně přes 62 000 korun. Od ledna 2027 by pak měl muži platit do konce života necelých 14 000 korun. „Soud má za to, že s vysokou mírou pravděpodobnosti nebýt trestního stíhání, tak by žalobce obsadil místo zástupce náčelníka generálního štábu,“ řekl soudce Ondřej Růžička.

V armádě by nejspíš zůstal

Halenka čelil spolu s dalšími lidmi od roku 2015 obvinění z toho, že prodali majetek ministerstva obrany za nižší ceny, než mohli. Pražský městský soud je v roce 2018 zprostil obžaloby. Odvolací soud následně verdikt zrušil a případ vrátil policii k došetření. Státní zastupitelství pak stíhání Halenky zastavilo pro nedostatek důkazů. Zbylé tři stíhané soudy nakonec pravomocně osvobodily.

Halenkův právní zástupce Martin Rezek rozhodnutí obvodního soudu uvítal: „Rozhodnutí dnešního soudu bylo spravedlivé. Myslím, že mému klientovi přiznalo náhradu škody, kterou si zasloužil. Můj klient vždy sloužil své republice. Nakonec se ukázalo, že v rámci řízení o náhradě škody je jeho nárok oprávněný. Je vysoce pravděpodobné, že by zastával vyšší posty a tudíž je v pořádku, že můj klient bude kompenzován.“

Mluvčí žalovaného ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka sdělil, že ve věci za stát jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle Řepky je navíc před doručením písemného vyhotovení rozsudku plánovat další procesní strategii či věc rozebírat předčasné.

U soudu dnes zástupce státu v závěrečném návrhu namítal, že není jisté, že by Halenka jiné místo v armádě získal. Mimo jiné proto, že mu na konci roku 2017 končil služební poměr ve druhém období. Soudce ale podotkl, že Halenkovi byl v minulosti poměr opakovaně prodlužován a je tak pravděpodobné, že by prodloužení nastalo znovu.

 Vypovídal i prezident

Ministerstvo spravedlnosti Halenkovi za nezákonné stíhání a náklady za obhajobu přiznalo v minulosti více než milion korun, obvodní soud mu následně přiřkl ještě více než 200 000 korun. Ve zbytku žalobu původně zamítl, rozhodnutí ale zrušil odvolací senát. Nařídil mimo jiné, aby soud vyslechl tehdejšího náčelníka generálního štábu a nynějšího prezidenta Petra Pavla. Ten před soudem vypovídal letos v dubnu.

Jednu z dosud nejvyšších pravomocně přiznaných částek za stíhání, konkrétně 5,95 milionů korun, získal od státu podle dostupných informací kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu. Ten strávil v polovině 90. let dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění.

Vyšší odškodné – přes 11 milionů korun – přiznal Obvodní soud pro Prahu 2 nepravomocně bývalému šéfovi Ředitelství silnic a dálnic Michalu Halovi za stíhání v kauze dálničních odpočívadel. Odvolací soud však část rozsudku zrušil, obvodní soud tak bude některé Halovy nároky řešit znovu.

Odškodné téměř 8,9 milionu korun také obvodní soud přisoudil Robertu Tempelovi, který byl nezákonně odsouzen za dvojnásobnou vraždu. Ve vězení byl téměř 20 let. Ani tento rozsudek zatím není pravomocný.