Nezávislý žalobce Šaroch trestní stíhání politika Babiše odložil, protože si byl zřejmě vědom, že BabIŠ udělal dobrou věc, stavbu, pro lidi v ČR, když na to dostal od politiků Středočeského kraje finanční prostředky. Babiš je totiž podnikatel, který se snaží budovat a rozvíjet firmu. Ke stejnému názoru určitě dospěl i dr. Šaroch.

Jenže NSZ Zeman přes urgence prezidenta Zemana nestíhal Bakalu za 60 miliard OKD, čímž byli a jsou horníci poškozeni. A nejen horníci. Nařídil tedy podřízenému Šarochovi, aby se pustil do Babiše, aby také sám sebe NSZ Zeman zachránil, protože byl vyšetřován i ministryní spravedlnosti a  v nelibosti prezidenta Zemana. A přesto všechno, že v ČR, jako NSZ neuspěl, se hlásil k justici EU. Naštěstí tam nebyl doporučen.

X X X

BABIŠ  U  MS V  PRAZE  SOUDCI  ŠOTTOVI:  NIC  JSEM  NEUKRADL…

Skončil první den soudu s Babišem. ,V životě jsem nic neukradl,‘ hájil se expremiér

V devět hodin ráno začal dlouho očekávaný soud v kauze Čapí hnízdo. V prvním dni došlo na obhajoby obou obžalovaných. Andrej Babiš (ANO) i Jana Nagyová uvedli, že se cítí být nevinní, a odmítli odpovídat na případné otázky. „Je faktem, že je zde politická poptávka po mém odsouzení. Dochází tím k porušení mého práva na spravedlivý proces,“ hájil se Babiš. Hlavní líčení bude pokračovat opět v úterý.

 Obžaloba tvrdí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš zajistil svým vlivem a činností vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu.

Podle trestního zákoníku hrozí jemu i Janě Nagyové (kandiduje za hnutí ANO do Senátu) až desetileté vězení, státní zástupce pro ně ale navrhuje podmínky a peněžité tresty.

Bývalý premiér Andrej Babiš v doprovodu svých advokátů Eduarda Bruny a Michaela Bartončíka dorazil zhruba v osm hodin k pražskému městskému soudu, mezi novináře však přišel až o tři čtvrtě hodiny později. V devět hodin poté zahájil soudce Jan Šott hlavní líčení.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch následně klidným hlasem přečetl obžalobu, během této zrhruba půlhodiny si Babiš dělal vlastní poznámky. Poté se ke slovu dostal Josef Bartončík, advokát Jany Nagyové, který odmítl vinu své klientky.

Na řadu přišel i Babišův obhájce – bratr Josefa Bartončíka – Michael Bartončík. Ve své řeči vyjádřil pochybnost nad usnesením Poslanecké sněmovny o vydání poslance Andreje Babiše. „Popis zde prezentovaných skutků je diametrálně odlišný než v usnesení Poslanecké sněmovny o vydání poslance Andreje Babiše,“ uvedl. Pro skutek popsaný v obžalobě je podle Bartončíka nadále chráněn poslaneckou imunitou. Soud však již před začátkem jednání tuto námitku zamítl.

Po přestávce přistoupil před soudem ke své obhajobě obžalovaný expremiér Babiš, přinesl si obsáhlý štos poznámek a snažil se svůj text obhajoby číst. „V obžalobě je všechno špatně, pane předsedo, dokonce nesedí ani číslo popisné,“ prohlásil hned na úvod ve své řeči, která trvala přes půl hodiny.

X X X

Babiš ve své řeči označil obžalobu za nepravdivou, nereálnou a nepodloženou důkazy. Před soudem stojí podle svých slov proto, že šel do politiky. Politizaci trestního řízení vidí mimo jiné v tom, že jeho původně zastavené stíhání pokračovalo po zásahu někdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Jeho jméno během dnešního jednání zaznělo vícekrát.

„Žádný trestný čin jsem nespáchal, zásadně to odmítám,“ zdůraznil u pražského městského soudu Babiš. „Obžaloba mi klade za vinu i kroky, které jsem neudělal,“ podotkl a dodal, že věří, že soud nerozhodne pod tlakem, ale spravedlivě.

„Výslovně vylučuji, že bych znal podmínky vyhlášené dotační výzvy a že bych věděl něco o problematice malého a středního podniku. O dotaci jsem se dověděl od paní Nagyové na sklonku 2007, a to velmi povrchně,“ řekl.

Babiš dále uvedl, že zatímco dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch je nezávislý, bývalý nejvyšší státní zástupce Zeman – který se zasadil o pokračování stíhání – nezávislý nebyl.

Politizaci případu vidí i v tom, že byl obviněn tři týdny před volbami. „Jednání policie bylo zcela účelové, aby mohli spříznění novináři křičet,“ poznamenal. Kauza podle něj ovlivnila minimálně dvoje parlamentní volby, během své řeči se několikrát obrátil přímo na předsedu soudce a často také slovně útočil na přítomné novináře.

Obhajoba Nagyové

Hned poté si slovo vzala další podezřelá Jana Nagyová. Obžaloba i provedené přípravné řízení trpí podle jejího právníka Josefa Bartončíka zásadními vadami. Popřel tvrzení obžaloby, že Nagyová uvedla v omyl poskytovatele dotace na stavbu kongresového areálu. Nemohlo tak dojít k dotačnímu podvodu, zdůraznil právník.

Dále odmítl obvinění, že tehdejší místopředsedkyně představenstva firmy Farma Čapí hnízdo Nagyová zatajila poskytovateli dotace a že firma je propojená s holdingem Agrofert.

Obžaloba také tvrdí, že Babišova bývalá poradkyně v žádosti o padesátimilionovou dotaci neuvedla, že společnost Farma Čapí hnízdo hodlá po dokončení výstavby areálu působit na stejných trzích jako Babišův Agrofert.

„V době podání žádosti o dotaci Farma Čapí hnízdo nepůsobila na žádném relevantním trhu,“ uvedl k tomu Bartončík. Trhy, na kterých firma působila následně, jsou podle něj zdaleka jiné než ty, kde se vyskytuje Agrofert.

Sama Nagyová ve své obhajobě uvedla, že se cítí nevinná. „Obžaloba mě viní z toho, že nejsem dobrý právník. Ano, já nejsem vůbec právník. Měla jsem vědět něco, co v té době nevěděl nikdo. V té době jsem byla na 100 % přesvědčená, že vše bylo v pořádku, a myslím si to dodnes,“ hájila se Nagyová poměrně roztřeseným hlasem. Ani jeden z obžalovaných nechtěl v pondělí odpovídat na případné otázky soudu.

Soudce Šott musel během dne vykázat ze sálu staršího muže, který začal tleskat poté, co Babišův právník dočetl jeho obhajobu. „Omlouvám se, pane soudče, hlas občanské poroty,“ řekl následně.

Lidé, kteří měli zájem jednání sledovat, dorazili před budovu soudu už před sedmou hodinou. Zájem veřejnosti však nebyl příliš velký. Na místě také od rána hlídkovali policisté.

Před jednáním se před soud dostavili také zástupci spolku Milion chvilek pro demokracii, kteří přivezli klec s kavalcem uvnitř – symbolickou celu pro Babiše.

Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, která v roce 2018 spornou dotaci státu vrátila. Babiš vlastnil holding do roku 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů

X X X

Slova expremiéra Andreje Babiše o tom, že je proti němu veden politický proces kvůli kauze Čapí hnízdo, jsou absurdní. To v pořadu 360° řekl komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko. Společně s Martinem Schmarczem z webu Info.cz se pak shodli na tom, že protesty jeho odpůrců před soudem jsou nevkusné a i Babiš má mít právo na důstojnost.

Soud s Babišem kvůli Čapímu hnízdu začal v pondělí. Novinářům pak na dotaz redaktorky České televize tvrdil, že nikdy nepoužil výraz jako „politický proces“. „Já jsem řekl, že trestní stíhání bylo politické. Ne, že soud je politický. Věřím v nezávislost české justice,“ pronesl u tribunálu expremiér a novinářku označil za manipulátorku.

 Jen pár dní předtím však skutečně o svém soudu hovořil jako o „politickém procesu“, a to přímo na půdě Poslanecké sněmovny. Taková slova jsou každopádně podle Kubička mimo mísu. „Jestli o něm Andrej Babiš mluví, tak je to absurdní. Jestli o nějaké politice mluvíme, tak spíš naopak. Řekl bych, že justice nedobře fungovala, když měla stíhat politickou personu a premiéra,“ zmínil Kubičko. Celá kauza prý měla být vyšetřena už dávno.

Podobně hovořil i komentátor Info.cz Schmarcz. Podle něj je klidně možné, že kdyby Babiš v loňských sněmovních volbách uspěl, tak by k soudu dojít nemuselo. Schmarcz zároveň dodal, že za posledních „10 let to vypadalo, že zákony pro někoho neplatí“.

Oba komentátoři se věnovali i protestu, který před budovou soudu vznikl. Organizoval jej spolek Milion chvilek pro demokracii, přičemž před úřad přivezl pojízdnou celu s různými upomínkovými předměty, které byly s Babišem spjaté. Do cely se navíc nechal zavřít muž ve vězeňském mundůru a s Babišovou maskou na obličeji.

Nevkusný protest Milionu chvilek

„Dovedl bych si představit, že by spolek Milion chvilek protestoval, kdyby kauza nebyla vyšetřována. Ale ve chvíli, kdy je u soudu, tak toto může být vykládáno jako nátlak na justici,“ řekl Schmarcz. Akce mu tak rozhodně nebyla po gustu. „Je to nevkusné proti obviněnému. Když jde někdo k soudu, tak bychom měli ctít jeho důstojnost. Takto měli demonstrovat před dvěma roky, když se ta kauza táhla,“ dodal komentátor.

Kubičko zmínil, že by sílu onoho protestu rozhodně nepřeceňoval. „Ale rozhodně souhlasím s tím, že je to nevkusné a nemělo by se to dít. Je to o něco méně škodné než šibenice,“ reagoval komentátor Českého rozhlasu s odkazem na nedávné protivládní demonstrace před Poslaneckou sněmovnou, kam lidé přinesli právě šibenice.

„Žádný trestný čin jsem nespáchal,“ hájil se Babiš

Babiš u soudu prohlásil, že obžaloba je nepravdivá, nereálná a nepodložená důkazy. „Žádný trestný čin jsem nespáchal, zásadně to odmítám. V té obžalobě je všechno špatně, pane předsedo, dokonce ani číslo popisné nesedí,“ zdůraznil směrem k soudci. „Věřím, že soud rozhodne ne pod tlakem, ale spravedlivě,“ poznamenal s tím, že právo na spravedlivý proces mu stejně jako ostatním zaručuje česká Ústava.

Obžaloba tvrdí, že Babiš svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky. Podle státního zástupce si byl přitom vědom toho, že společnost je propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert.

 „Výslovně vylučuji, že bych znal podmínky vyhlášené dotační výzvy a že bych věděl něco o problematice malého a středního podniku. O dotaci jsem se dověděl od paní Nagyové na sklonku 2007, a to velmi povrchně,“ řekl. Právě tehdejší místopředsedkyně firmy Čapí hnízdo a Babišova bývalá poradkyně Jana Nagyová usedla s předsedou opozičního hnutí ANO na lavici obžalovaných.

Babiš dále uvedl, že zatímco dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch je nezávislý, bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman – který se zasadil o pokračování stíhání – nezávislý nebyl. Politizaci případu vidí i v tom, že byl obviněn tři týdny před volbami. „Jednání policie bylo zcela účelové, aby mohli spříznění novináři křičet,“ poznamenal. Kauza podle něj ovlivnila minimálně dvoje parlamentní volby.

X X X

Blažek vzkázal Babišovi: Nesouhlasím s demonstracemi. Jsem ale přesvědčen, že nejdete pro předem dané odsouzení

 Sedm let poté, co policie začala prověřovat okolnosti získání padesátimilionové dotace pro farmu Čapí hnízdo, vstoupí kauza bývalého premiéra Andreje Babiše do další fáze – dnes ji začne veřejně projednávat pražský městský soud. Babiš si v této souvislosti v Poslanecké sněmovně v pátek stěžoval na mediální tlak a zopakoval slova ministra spravedlnosti Pavla Blažka, podle kterého se dnes odvaha u soudců a státních zástupců projevuje zejména tím, že nepodléhají mediálním tlakům a soudí podle zákonů.

„Řvou na náměstí: Babiš patří do vězení. Neuvěřitelné. Takže já s ministrem spravedlnosti souhlasím,“ uvedl ve sněmovně Babiš. Ministr Blažek reagoval, že slova, která nedávno pronesl, nebyla řečena v souvislosti s kauzou Čapího hnízda. Zopakoval také, že politika se podle něj nemá řídit trestním právem.

Podle Blažka není v této souvislosti problém, pokud je někdo vyšetřován. V politickém boji jsou ale zneužívány nezákonné úniky ze spisů. Ministr tuto problematiku nedávno otevřel na Bezpečnostní radě státu. Pokud se podle něj řízeným únikům nezabrání, bude tím dále ohrožována demokracie. I poslanci Hnutí ANO podle něj ve sněmovně několikrát četly úniky ze spisů. „Řekl bych biblické: kdo jsi bez viny, hod po ní kamenem. Celá politická scéna, jak tady sedíme, je odpovědná za to, že různé úniky ze spisů nám tady zasahují velmi tvrdě a velmi špatně do politického systému téhle země. V kauze Dozimetr to dosáhl úplný vrchol, kdy jeden obviněný chodí vyprávět něco novinářům, a na základě toho, že jeden obviněný, to znamená trestně stíhaný, jmenuje různé osoby a na základě tohoto tvrzení padají hlavy,“ uvedl ministr s tím, že odpovědnost za toto jednání není na novinářích, ale na politicích.

Blažek obecně uvedl, že si zatím nevšiml, že by soudy postupovaly nějak politicky. „Očekávám, že to bude zákonný proces,“ řekl. Postavil se proti tomu, aby „nějaké nátlakové skupiny demonstrovaly před soudy“. Nemají tam podle něho co dělat, protože takové akce mohou ovlivnit soudní řízení. Happening před soudní budovu, kde se bude konat řízení v kauze Čapí hnízdo, na pondělí svolal spolek Milion chvilek pro demokracii. „Já, pane poslanče Babiši, prostřednictvím předsedajícího, jsem přesvědčen, že si k tomu soudu nejdete pro před dané odsouzení, půjdete si jako každý jiný pro rozsudek, a jak už jsem řekl, naprosto kompletně celá veřejnost to může kontrolovat. Ale nechme ty soudce rozhodovat svobodně,“ uzavřel.

Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil svým vlivem a činností vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu. Podle trestního zákoníku hrozí jemu i jeho někdejší poradkyni Janě Nagyové až desetileté vězení. Státní zástupce pro ně ale navrhuje podmínky a peněžité tresty.

Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, která v roce 2018 spornou dotaci státu vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Přítel soudce Sováka dostal za pohyb s Covidem-19 na veřejnosti podmínku. Jako důkaz posloužil záznam z jiné kauzy

 Okresní soud v Mladé Boleslavi potrestal přítele bývalého soudce Zdeňka Sováka, stíhaného pro nepřímé úplatkářství v mediálně známé kauze, Jiřího Hlávku dvouletým podmíněným trestem za to, že se pohyboval na veřejnosti nakažený Covidem-19. Absurdní případ se zdrodil kvůli nasazení operativní techniky do domova bývalého soudce Vrchního soudu v Praze.

Národní centrále proti organizovanému zločinu, která případ předala na okres, u soudu jeden důkaz neprošel. Je až zarážející, že policie v rámci případu údajné korupce soudce Zdeňka Sováka zajišťovala v tomto jiném, banálním, případ záběry z kamer a z hygienické stanice. Záznamy ze sledování z jiného případu totiž mohou být použity jako důkaz v jiné kauze jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíchž práv a svobody bylo sledováním zasahováno.

Případ bývalého soudce pražského Vrchního soudu Zdeňka Sováka, obviněného z korupce, dostává absurdní rozměry. Nejprve se ztratilo jeden a půl milionu korun jako řízený státní úplatek, pak mu žalobce zabavil z banky vybraný důchod a penzijní spoření s odůvodněním, že prý bude odsouzen a dostane i peněžitý trest. Ve třetím dějství pohnali detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu před soud přítele bývalého soudce kvůli tomu, že ho při policejním sledování navštívil nemocný Covidem-19.

Důchodce Jiří Hlávka je přítelem bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka. Zdeňka Sováka, s dalšími čtyřmi podezřelými, mimo jiné podnikatelem Milanem Bíbou a jeho přítelkyní Charlotte Mulénovou, policie zadržela předloni o prvním prosincovém víkendu. Sováka obvinila z nepřímého úplatkářství. Na přátelství se Zdeňkem Sovákem nyní zcela absurdně doplácí Jiří Hlávka.

Kauzu iniciovali detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), kteří si vyšlápli na soudce Sováka a v rámci sledování „odchytili“ jeho Covid pozitivního přítele Hlávku.

Okresní soud v Mladé Boleslavi Jiřího Hlávku v létě odsoudil ke dvouletému podmíněnému trestu s dvouletým odkladem, přestože se Sovákovou údajnou korupční kauzou nemá nic společného.

Jiřímu Hlávkovi byla podle hygienické stanice nařízena loni 26. listopadu karanténa z důvodu kontaktu s Covid-19 pozitivní osobou – rodinným příslušníkem. Druhého prosince se Hlávka podrobil PCR testu s pozitivním výsledkem, a měl od 2. prosince nařízenu izolaci nejméně do 12. prosince. Hlávka ohledně nařízené karantény a izolace neobdržel žádný písemný dokument, žádný ani nepodepisoval. O všem byl informován telefonicky.

NCOZ soudu předložila jako důkaz Hlávkova pohybu mimo karanténu úřední záznam o průjezdech jeho osobního motorového vozidla Škoda z
dne 19. ledna 2020, který měl prokázat, že jeho vozidlo bylo zachyceno mezi dny 6. až 20. prosince dopravními kamerami na různých místech hlavního města Prahy.

Důkaz neuspěl. Ani z jedné předložené fotografie nebylo možné zjistit, kdo vozidlo řídil, případně kdo jel ve vozidle jako spolujezdec.

Dále byly soudu předloženy nahrávky Jiřího Hlávky s pracovníkem hygienické stanice.

Dalším důkazem NCOZ byly videozáznamy pořízené ze sledování soudce Zdeňka Sováka, která zachytily 4. prosince kolem 10 hodiny po dobu cirka jedné hodiny, že Jiří Hlávka přišel do bytu za svým přítelem.

„Záznamy zachycují jak obrazově, tak zvukově rozhovor mezi obžalovaným a Zdeňkem Sovákem, při němž ani jeden ze jmenovaných nemají nasazenou roušku či jinou ochranu dýchacích cest. V průběhu rozhovoru sám obžalovaný Zdeňku Sovákovi sděluje, že má karanténu, nikdy tu nebyl, že po něm chtějí nahlásit jména, s kterými byl v Praze, kdy on řekl s nikým, s nikým jsem nebyl nikde,“ stojí v dokumentu.

Podaná obžaloba dávala Hlávkovi původně za vinu, že se trestné činnosti dopouštěl od 4. do 10. prosince, kdy měl vyjma návštěvy Zdeňka Sováka jezdit svým autem po Praze. To se ale nepodařilo prokázat. Skutek, za který byl obžalován, byl proto upraven.

Soud Hlávku odsoudil pouze na základě nahrávek NCOZ ze sledování bývalého soudce Zdeňka Sováka, což je zcela jiný případ. Což také Jiří Hlávka před soudem namítal. Sovák byl dne po návštěvě, 5. prosince, vzat do vazby.

Podle jednoho z ustanovení trestního řádu mohou být záznamy ze sledování v jiné věci za podmínek uvedených v trestním řádu použity jako důkaz, jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobody bylo sledováním zasahováno.

Soud ale záznamy ze sledování soudce Sováka jako důkaz připustil, přestože nakonec nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čin.

„Trestní řízení proti obžalovanému je vedeno pro zločin, kdy obžalovaný je ohrožen trestní sazbou od 2 do 8 let, jedná se tak o závažnější trestnou činnost. Nadto se jedná o zločin šíření nakažlivé lidské nemoci, konkrétně onemocnění Covid-19. Obžalovaný se předmětného trestného činu dopustil v době přetrvávající epidemie nemoci Covid-19, kdy v této souvislosti příslušné orgány, zejména zdravotnická zařízení vynakládala značné úsilí, aby této epidemii čelila… …S ohledem na uvedené má soud za zcela přiměřenou použitelnost takto získaných důkazů i v trestní věci obžalovaného,“ zkonstatoval soud.

Soud přijal jako důkaz i nahrávku z hygienické stanice.

Jednání Jiřího Hlávky soud právně kvalifikoval jako zločin šíření nakažlivé lidské nemoci.

„Neboť obžalovaný zvýšil nebezpečí rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, konkrétně onemocnění Covid-19… …a takový čin spáchal během vyhlášeného nouzového stavu na území České republiky, tedy za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Obžalovaný jednal přinejmenším v úmyslu nepřímém… …neboť věděl, že byl pozitivně testován na Covid-19, i přesto se pohyboval mimo své bydliště a byl přinejmenším srozuměn s tím, že svým jednáním způsobuje
nebezpečí rozšíření onemocnění Covid-19 v době epidemie takového onemocnění a za vyhlášeného nouzového stavu. Vzhledem k tomu, že se jedná o ohrožovací trestný čin, není třeba, aby k rozšíření skutečně došlo,“ zkonstatoval soudní senát, vedený Martinou Kuchaříkovou.

Přestože Jiřímu Hlávkovi hrozil dvou až osmiletý trest, odešel od soudu s dvouletou podmínkou.

Tak jak soud popsal Hlávkovo jednání, je už třetí variantu jednání jeho jednání, tzn. popis se liší od toho v usnesení o zahájení a zní jinak, než byl popsán v obžalobě.

Hlávka se měl podle této argumentace pohybovat na veřejnosti a stýkat se s lidmi, což se prokázalo jen díky sledování NCOZ u Zdeňka Sováka. Styk s nikým jiným mu prokázán nebyl.

Jiří Hlávka se podle zjištění Ekonomického deníku proti rozhodnutí soudu odvolal. Tento velmi zvláštní případ by tedy měl nyní řešit středočeský krajský soud. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

V Belgii začal soud s teroristy. Francie znovu soudí útočníky z Charlie Hebdo

Před belgickým soudem v pondělí začal proces s deseti muži obžalovanými z teroristických útoků na bruselském letišti a v metru z roku 2016. Zahynulo při nich tehdy 32 lidí. V ten samý den začal v Paříži odvolací soud s dvojicí mužů odsouzených kvůli útoku na Charlie Hebdo z roku 2015.

 Soud zahájil předběžným slyšením, kde se jednalo o procedurálních záležitostech, například o seznamu svědků a jejich pořadí. Při jednání 10. října bude vybráno deset členů poroty, hlavní řízení pak začne 13. října, kdy prokurátor přečte obžalobu. Proces bude trvat asi šest až devět měsíců a kvůli velkému zájmu veřejnosti jako soudní síň poslouží sál v bývalém sídle NATO v Bruselu.

Mezi deseti obžalovanými figuruje šest stejných jmen jako v procesu, v němž byli letos ve Francii odsouzeni pachatelé teroristických útoků z roku 2015 a jejich pomocníci. Například Abrini, který má strávit doživotí za mřížemi, podle belgické prokuratury na bruselském letišti Zaventem v březnu 2016 tlačil vozík s kufrem plným výbušnin. Když nálož selhala, místo opustil a uprchl.

Osm mužů je obžalováno z 32 případů vraždy, pokusů o vraždu dalších 695 lidí a z účasti na zločinném spolčení. Devátý muž je obžalován jen ze zločinného spolčení.

Předsedající soudce Laurence Massart se zabýval i stížností obhajoby, které se nelíbilo uspořádání soudní síně a to, že obžalovaní mají sedět v prosklených boxech. „Je tohle justiční palác, nebo antverpská zoo? Každý, kdo je tak uvidí, řekne, že jsou vinni a že by měli v těch skleněných krabicích zůstat,“ řekl právní zástupce jednoho z obžalovaných Smail Farisi.

V Paříži začal odvolací soud s odsouzenými z roku 2015

V Paříži začal v pondělí odvolací soud se dvěma muži odsouzenými za napomáhání terorismu v souvislosti s útoky na redakci časopisu Charlie Hebdo a na židovský obchod Hyper Cacher z ledna 2015. Proti rozsudku se odvolali dva ze 14 lidí, které před dvěma lety soud shledal vinnými – Ali Riza Polat odsouzený ke 30 letům vězení a Amar Ramdani odsouzený na 20 let.

Při útocích na Charlie Hebdo a následně na obchod s košer potravinami zahynulo celkem 17 osob. Útočníky – bratry Chérifa a Saida Kouachiovy a Amédyho Coulibalyho – policisté zastřelili a před soudem se ocitlo 14 údajných spolupachatelů. Polat a Ramdani, kteří si v roce 2020 vysloužili nejtvrdší tresty, spojení s útočníky odmítají.

Do soudní síně se dostavila jen část z bezmála 300 žalobců. Mezi přítomnými byl mimo jiné šéf týdeníku Laurent Sourisseau zvaný Riss, který byl při útoku zraněn, někdejší sloupkařka Vinsonová, která byla v době útoku v redakci, a jeden z rukojmích v obchodě Hyper Cacher Lassana Bathily.

Gala Renaudová, vdova po Michelovi Renaudovi zabitém při útoku na Charlie Hebdo, přišla do síně s plakátem s fotografiemi obětí.

První den procesu, který potrvá do 21. října, je podle agentury AFP plný procedurálních povinností, včetně identifikace obžalovaných či přečtení výsledků vyšetřování. Oproti masivnímu procesu v roce 2020 bude podle právních zástupců obžalovaných tentokrát dostatek času na podrobnosti a na nápravu chyb v justičním systému „zahlceném rozsahem těchto útoků“.

X X X

ÚOHS potrestal stravenkové firmy za kartel. Pokuta činí 280 milionů korun

Sodexo s rozhodnutím ÚOHS nesouhlasí a odvolá se. Je přesvědčena, že nepochybila. Rozklad zřejmě podá také Edenred a Up Česká republika. Obdobně vysoké pokuty za kartelové dohody ukládá ÚOHS pouze jednou za několik let.

„Podle rozhodnutí Úřadu soutěžitelé mezi lety 2004 a 2018 vzájemně koordinovali svoje obchodní podmínky vůči obchodním řetězcům ohledně maximálního počtu přijímaných stravenek na jeden nákup. Svým jednáním tak narušili hospodářskou soutěž na trhu vydávání, prodeje a odkupu papírových stravenek a služeb s tím souvisejících na území České republiky,“ uvedl úřad ve zprávě.

 Úředníci zjistili, že se firmy nejméně od roku 2003 snažily na základě společné předchozí dohody zavést obchodní podmínku, podle které nebudou maloobchodní prodejny přijímat víc než pět stravenek na jeden nákup. „Nejpozději od dubna 2004 pak obchodní podmínku o omezení počtu stravenek přijímaných k úhradě nákupu na maximálně pět kusů prosadily v nejvýznamnějších maloobchodních řetězcích, přičemž následně bylo dodržování této podmínky ze strany Asociace i jednotlivých vydavatelů stravenek kontrolováno,“ uvedl ÚOHS.

Firmě Sodexo vyměřil ÚOHS pokutu 132,271 milionu korun, firma Edenred má zaplatit 101,94 milionu korun a společnost Up 44,941 milionu korun. Pokuty jsou splatné do 90 dnů od doby, kdy rozhodnutí nabyde právní moci a budou příjmem státního rozpočtu.

Generální ředitel společnosti Sodexo Benefity Daniel Čapek dnes ČTK sdělil, že Sodexo s prvoinstančním rozhodnutím rozhodně nesouhlasí a odvolá se proti němu. „Sodexo vždy dodržuje platné právní předpisy v jednotlivých zemích. Etický přístup ke všem našim obchodním aktivitám vždy byl a bude nedílnou součástí našich firemních hodnot,“ uvedl Čapek.

Se závěry ÚOHS a uloženou pokutou nesouhlasí také Edenred. Firma ve vyjádření pro média popřela, že by se dopustila porušení pravidel hospodářské soutěže. „Jedná se o rozhodnutí první instance, proti kterému zamýšlíme podat v nejbližší době rozklad. S detailním obsahem právní argumentace úřadu se nyní seznamují naši právníci,“ doplnila společnost Edenred.

Společnost Up ČR podle právního zástupce firmy Michala Nulíčka rozhodnutí úřadu obdržela, nyní potřebuje čas ho podrobně prostudovat. „Z předcházející komunikace s ÚOHS ale mohu za klienta říci, že rozhodnutí nedává smysl a určitě podáme rozklad,“ řekl.

Vedle zaplacení pokut v případě, že proti nim nepodají rozklad, musí účastníci dohody také informovat do dvou měsíců maloobchodní partnery, že je dohoda neplatná, musí tuto informaci zveřejnit na svých internetových stránkách nejméně na rok a upravit všechny smlouvy, podle nichž nesmí maloobchody přijímat víc než pět stravenek na jeden nákup.

„Takto závažný případ se podaří odhalit jednou za několik let. Loni například úřad za všechny odhalené kartely uložil pokuty v celkové výši 153 milionů korun. Výše pokuty se odvíjí jednak od obratu potrestané firmy, ale také od délky platnosti zakázané kartelové dohody, která byla v tomto případě 14 let,“ řekl ČTK mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Společnost Sodexo Pass Česká republika vykázala podle výroční zprávy uložené ve Sbírce listin tržby za rok končící loni v srpnu téměř 861 milionů korun po předchozích 982 milionech. Společnost Edenred CZ měla za rok 2020 tržby přes 598 milionů korun po předchozích 628 milionech a společnost Up Česká republika vykázala za rok 2020 tržby přes 248 milionů korun po předchozích 283 milionech Kč.

X X X

Pneumologové: Pozor na záměnu plicních nemocí s postcovidovým syndromem

Idiopatická plicní fibróza trápí stovky lidí

  Za potížemi s dýcháním nemusí být vždy postcovidový syndrom– varují plicní lékaři. Poslední dva roky jim do ordinací chodí pacienti, u nichž došlo k záměně vážné plicní choroby, jakou je například idiopatická plicní fibróza (IPF), za postcovidový syndrom. Člověka, který přijde k lékaři s potížemi s dýcháním, je třeba pořádně vyšetřit, aby se na případné onemocnění plic přišlo co nejdříve, říkají pneumologové – mimo jiné u příležitosti Týdne IPF, který startuje 19. září.

„Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘ a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy – právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,“ vysvětluje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Vzácná nemoc IPF poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou, jizví se. Ubývá tak plochy na dýchání a nemocným nestačí kyslík ani když jsou v klidu. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. „To, že má pacient IPF, lze poměrně snadno poznat při poslechu plic fonendoskopem. Při nádechu a výdechu se ozývá zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu. Lze jej také přirovnat k rozepínání suchého zipu,“ říká doc. Šterclová. Pacienti s IPF často mají často i paličkovité prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček.

Bez léčby pacienti přežívají maximálně 5 let. Zpomalit proces devastace plic a prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu umí antifibrotická léčba, v Česku pomáhá přibližně 800 lidem s IPF. Lékaři ji nasazují v celkem 17 centrech pro intersticiální plicní procesy. Zdravotní pojišťovny začaly koncem loňského roku hradit antifibrotickou léčbu i dalším pacientům s postupujícím fibrotizujícím plicním onemocněním. Do té doby museli lidé žádat o proplacení léčby přes paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ten ale pojišťovně neukládal povinnost léčbu hradit.

Jak uvádí předsedkyně českých plicních lékařů prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., na část fibróz by se mohlo přijít díky letos spuštěnému programu časného záchytu karcinomu plic. „Program, při kterém vybraní rizikoví jedinci procházejí vyšetřením nízkodávkovým CT na akreditovaných radiologických pracovištích, pomůže odhalit nejenom rakovinu plic, ale také řadu dalších plicních nemocí včetně IPF. Do programu zveme bývalé a současné kuřáky ve věku mezi 55 až 74 lety a těchto lidí se nejvíce týká také IPF,“ vysvětluje prof. Koziar Vašáková.

Přesné příčiny vzniku IPF lékaři neznají, může jimi být genetika a zevní vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo právě kouření. Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také stále zkoumají vliv prodělání covidu-19 na vzniku fibróz. „U nás sledujeme přibližně 1 800 pacientů s postcovidovým syndromem. Přibližně 1–2 % z nich má určité fibrotické změny na plicích, ale zatím nevíme, zda postupně nevymizí. Na to ještě uplynula příliš krátká doba, přesnější data bychom měli mít na podzim tohoto roku.

Předpokládáme, že fibrotické změny po covidu budou mít v čase u řady pacientů spíše tendenci k postupnému hojení – na rozdíl od idiopatické plicní fibrózy, kde je tomu naopak. U každého pacienta nesporně pomáhá rehabilitace. Ve výzkumu je pak již několik nových léků cílených na plicní fibrózu vznikající po covidu, i zde zatím čekáme na první ověřené výsledky,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové. Podle prof. Koziar Vašákové však lze čekat, že se počet tzv. intersticiálních plicních procesů v souvislost s covidem-19 zvýší.

Jednou z dalších možností, jak IPF léčit, je transplantace plic. V loňském roce transplantační program nabídl kvalitnější život 52 pacientům. „Motolské transplantační centrum pomáhá nejen nemocným s plicní fibrózou více než 20 let. Transplantace je dobře zavedenou léčebnou metodou a jistě je namístě zamyslet se nad touto možností u řady pacientů s plicními fibrózami a jinými závažnými onemocněními plic,“ vyzývá pneumology doc. Šterclová.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku hrazená devět let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

DRAHÁ  ENERGIE  VINOU  NĚMECKA,  SCHOLZE

Kdo může za drahé energie? Vliv Německa se démonizuje, říká analytička

Ministři unijních zemí se minulý týden na mimořádné schůzce svolané Českem shodli, jakým způsobem zasáhnout do trhu s elektřinou. „Je to signál trhu i Putinovi, že se EU neštěpí,“ říká analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová. Co by předběžně navrhnutá řešení v praxi znamenala? Pocítíme je v účtech za elektřinu? A nekomplikuje Evropě situaci i německý odchod od jádra?

„Určitě to není ten zásadní problém, který teď Evropa má. Tím je Rusko a Putin, který záměrně šroubuje ceny nahoru už více než rok,“ myslí si o energetické transformaci v Německu Kateřina Davidová.

Roli podle ní sehrálo také sucho, kvůli kterému v létě v některých zemích chyběla elektřina z vodních elektráren a Francie kvůli problémům s chlazením musela přistoupit k odstávkám jaderných bloků.

Rozhodnutí Berlína pokračovat v ukončování provozu zbývajících elektráren a ponechat poslední dvě už jen jako rezervu pro tuto zimu, se podle Davidové přeceňuje: „Vývoj v Německu je u nás velmi často podáván jednostranně a démonizuje se. Plyn je samozřejmě třeba na vykrytí výkyvů u obnovitelných zdrojů, ale není ho potřeba tolik, aby jen německá Energiewende ovlivnila situaci v celé EU.“

x Skutečná pomoc, nebo plácnutí do vody?

Nejnovější díl Bruselských chlebíčků podrobně rozebírá, co bude znamenat páteční předběžná dohoda z mimořádné schůzky ministrů zemí EU v Bruselu ke snížení cen elektřiny. Podle Davidové jde o důležitý první krok, který vyslal trhům i do Ruska signál jednotného postupu.

Na návrzích teď bude pracovat Evropská komise. Klíčové ale bude, jak konkrétně národní vlády předběžně dohodnutá opatření uvedou do praxe.

„Bude hodně záležet na tom, jestli se to k lidem dostane – jestli pocítí pomoc, nebo jestli to dopadne tak, že se něco dohodlo, ale obyčejným lidem se život neulehčil a krize na ně dál dopadá. V tu chvíli si myslím, že by to bylo selhání,“ varuje Kateřina Davidová.

X X X

Vláda zastropovala cenu silové elektřiny na 6 korun za kWh, plynu na 3 koruny

Vláda určila na mimořádném jednání maximální cenu elektřiny i plynu. „Zastropujeme cenu silové elektřiny, včetně daně z přidané hodnoty, na 6 korunách a cenu plynu na 3 korunách včetně DPH za kWh,“ řekl premiér Petr Fiala. Pro domácnosti i malé podnikatele ze stanovené maximální ceny silové elektřiny vyplývá konečná cena 7 až 9 korun za kWh.

 Rozpočtové náklady opatření vláda v příštím roce odhaduje na 130 miliard korun. Z čeho se to celé zaplatí? Pomoci mají příjmy ze státních firem či z mimořádné windfall tax čili daně z mimořádných zisků a zvýšené příjmy z emisních povolenek.

Vedle energetických firem a bank by se windfall tax mohla týkat ještě petrochemie. „Windfall tax jsme začali diskutovat,“ řekl po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura. Na dotaz iDNES.cz řekl, že počítá s výnosem této daně 70 miliard korun. Detaily mimořádné daně ale ještě vláda doladí ve středu.

Vláda svým rozhodnutím zastropovat ceny energií reagovala na jejich prudký růst v důsledku Putinovy války proti Ukrajině a energetické války Ruska proti Západu. Rusko se rozhodlo úplně zastavit plynovod Nord Stream 1.

Dodavatelé budou muset přepočítat zálohy

Opatření má začít platit v listopadu, takže dodavatelé elektřiny a plynu budou muset přepočítat zálohy, které platí zákazníci.

Změnu energetického zákona kvůli zastropování cen elektřiny a plynu budou muset schválit obě komory parlamentu. Sněmovna se mimořádně sejde v pátek.

Premiér Fiala, že vláda zvolila takové řešení, že by návrh vlády mohly schválit i opoziční poslanci. Ale hnutí ANO již reagovalo odmítavě.

„Jestliže se v tuto chvíli nastavuje strop šest korun za kWh, tak si uvědomme, že před dvěma lety byla ta cena koruna a před rokem přibližně dvě koruny. Je dobře, že se vláda rozhodla zastropovat ceny energií, ale sazby jsou extrémně vysoké,“ uvedl pro iDNES.cz bývalý ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček. Upozornil, že nakonec lidé zaplatí mezi osmi a devíti korunami za kWh, protože k ceně silové elektřiny je potřeba připočítat 30 až 40 procent.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš se opřel do bývalého premiéra, šéfa ANO Andreje Babiše, který minulý týden navrhl zastropovat cenu elektřiny na 1500 korun za megawatthodinu, stejně tak cenu plynu. Ministr návrhy označil jako neufinancovatelné nesmysly a vyzval Babiše, ať takové věci neříká.

X X X

DIPLOMATÉ  UKRAJINY  ZKRESLUJÍ  FAKTA,   OBLASTI  NĚMECKA  PŘESTĚHOVÁNY  K  POLSKU

 Velvyslanectví Ukrajiny v Polsku použilo v neděli fotografie polských vojáků se zajatými bandity z banderovské Ukrajinské povstalecké armády a ilustrovalo tak přestěhování Ukrajinců v rámci polské bezpečnostní operace „Visla“.

„Druhou zářijovou neděli uctíváme památku Ukrajinců násilně deportovaných z jejich domovů na polsko-ukrajinské hranici v letech 1944–1951,“ napsala ambasáda na Twitteru. Současně velvyslanectví tvrdilo, že někteří z deportovaných skončili v těch jižních a východních oblastech Ukrajiny, které jsou „v současnosti pod dočasnou ruskou okupací nebo na frontě“. Ve skutečnosti byla většina přestěhována do oblastí připojených po 2. světové válce na úkor Německa k Polsku.

Fotografie použitá v textu ukrajinského velvyslanectví pochází ze zdrojů ukrajinského Institutu národní paměti a tvrdí se o ní, že se jedná o deportované osoby. V říjnu 2020 kritizoval tuto mystifikaci předseda Ukrajinského židovského výboru Eduard Dolinský. „Ukrajinský Institut národní paměti představuje fotografii bojovníků UPA zatčených polskou armádou jako fotografii ‚nucené deportace mírumilovných Ukrajinců‘. UPA je vojenské křídlo OUN (Organizace ukrajinských nacionalistů, pozn.), které organizovalo masové vraždy více než 100 000 etnických Poláků, “ uvedl. Připomeňme, že tito bandité kolaborující s Němci zavraždili v rámci etnických čistek mezi jinými národnostmi i Čechy na Volyni.

Z jihovýchodního Polska na Znovuzískaná území bylo zejména v období od dubna do konce července 1947 přesídleno přes 140 000 osob. Během transportů zemřelo 27 lidí. Vojenské soudy odsoudily k trestu smrti 175 lidí za příslušnost nebo spolupráci s UPA.

K této informaci připojme, že městská rada v třetím největším ukrajinském městě Dnipro v rámci „dekomunizace, dekolonizace a derusifikace“ rozhodla o přejmenování téměř pěti desítek ulic. Jedna z centrálních ulic města bude nově pojmenována po předválečném teroristovi a válečném zločinci Stepanu

X X X

Ukrajinský postup se zastaví. Kreml může udělat krok, kterému se vyhýbal, varuje odborník

Současná protiofenzíva ukrajinské armády v Charkovské oblasti podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany zřejmě neznamená zásadní obrat v konfliktu. Vzhledem k dosaženému momentu překvapení se ale podle něj dá mluvit o selhání ruského velení.

Ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti podle Stojara svědčí o tom, že ukrajinské síly přebírají iniciativu a jsou schopny efektivně využít ruských slabin na mnoha místech rozsáhlé frontové linie. „Neznamená ale patrně zásadní obrat v konfliktu a poměru sil. Charkovský region byl pro obě strany periferním bojištěm, jejich priority byly a stále jsou v jiných, strategicky významnějších oblastech,“ upozornil Stojar.

Těžiště ruských operací a oznámených politických i vojenských cílů bylo podle něj v uplynulých měsících na Donbase. „Vzhledem k omezeným početním stavům nebylo v ruských možnostech vést ofenzivní operace na Donbase, vybudovat silnou obranu na jihu, respektive v Chersonské oblasti a zároveň udržovat dostatečné síly u Charkova. Relativně rozsáhlé okupované teritorium tam tak kontrolovalo omezené množství ruských sil, což nemohlo zůstat na ukrajinské straně nepovšimnuto, a ukrajinská armáda tak mohla situace efektivně využít,“ uvedl Stojar.

 Jak upozornil reportér František Lavička za zahraniční redakce CNN Prima NEWS, současný postup znamená největší úspěch ukrajinských ofenzivních sil od začátku války. „Zároveň pro Rusko jde o největší porážku od vzdání se pokusu o obsazení Kyjeva na konci března,“ řekl Lavička v pořadu Nový den.

Podle Stojara se vzhledem k dosaženému momentu překvapení dá mluvit i o selhání ruského velení, které nedokázalo vyhodnotit útočné záměry ukrajinských sil v tomto směru, a to i přes jejich zvýšenou koncentraci v nástupních prostorech. „Pravděpodobně se dá v příštích dnech očekávat zpomalení nebo zastavení ukrajinského postupu dále na jih. Ukrajinské síly musí konsolidovat své pozice, získat plnou kontrolu nad rozsáhlým osvobozeným teritoriem a zabezpečit nové zásobovací trasy a komunikační linie,“ uvedl Stojar.

Stáhnou se jednotky?

V severovýchodní části frontové linie se však dá podle Stojara předpokládat další ukrajinský postup k ukrajinsko-ruské hranici a možná i celkové stažení ruských jednotek na území Ruska. Ukrajinské úspěchy pak podle něj nepochybně opět zvýší odhodlání ozbrojených sil i společnosti. „Na ruské straně naopak povedou k dalšímu poklesu bojové morálky. Mohou však ruské politické a vojenské vedení vést i k opatřením, kterým se doposud vyhýbalo, tedy vyhlášení válečného stavu, mobilizace populace a podobně,“ uvedl Stojar.

Ukrajinské síly od začátku září osvobodily přes 3 000 kilometrů čtverečních území na severovýchodě Ukrajiny, uvedl v neděli, 200 dní po začátku ruské invaze na Ukrajinu, náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Ruská armáda v oblasti Charkova utrpěla značné ztráty, oznámila dříve ukrajinská armáda. O velkých ztrátách na straně nepřítele hovořily také ruské úřady. Šéf ruské okupační správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev uvedl, že ukrajinské síly v Charkovské oblasti pronikly až k ukrajinsko-ruské hranici a osvobodily několik osad.

X X X

 Od smrti Radka Brzobohatého uplyne 10 let

Jeho vysportovaná figura a charisma podlamovaly kolena řadě žen. Coby muzikant zvládal housle, basu, kytaru i trubku. Komunisty rozčílil rolemi v trezorových filmech Ucho či Všichni dobří rodáci. „Drsný sympaťák“ Radoslav Brzobohatý zemřel před deseti lety, ve středu 12. září, den před svými osmdesátinami.

Týden před skonem řekl novináři Tomáši Poláčkovi pro Magazín DNES, že chce umřít na jevišti, a málem mu to vyšlo, do poslední chvíle hrál na divadle i ve filmu. Brzobohatý to tenkrát myslel vážně i přeneseně.

„Jak říká Molière, herec má na jevišti umřít. Uvidíme, v tomhle věku člověk nikdy neví, co se mu stane třeba s tou pamětí, ale zatím se i nové texty učím snadno. A překvapuje mě, jak někteří mladí herci přijdou na plac a nedovedou text, to za mě neexistovalo. Kdybych to udělal před Marvanem, Plachým nebo Peškem, odejdou,“ vysvětlil, típl cigaretu a dal si chleba s ředkvičkami.

Těšil se, vždyť se pořád cítil jako silný a veselý chlap. „Život je tak krásný a tak rychle uteče, že je škoda občas se nezastavit a neužít si ho naplno i v pokročilém věku,“ vykládal v dubnu 2012 poté, co se na filmovém place potkal se svou někdejší ženou Jiřinou Bohdalovou.

X X X

Pro rodiny v Zálivu už pracují i Afričanky. A stejně jako Asiatky čelí násilí

Cizinky zaměstnané v Ománu jako pomocnice v domácnosti čelí násilí a zneužívání. Uvádí to nevládní organizace Do Bold, jež získala svědectví 469 žen ze Sierry Leone. Ze zneužívání cizinců jsou viněny i další země Perského zálivu. Do Keni se za velké pozornosti médií v úterý vrátila žena, která tvrdí, že zažila kruté zneužívání zaměstnavatelem v Saúdské Arábii.

Agentura AFP, která informovala o zprávě organizace Do Bold, uvedla, že ze 469 vyslechnutých žen se všechny až na jednu dají označit za oběti obchodování s lidmi. Pracovní podmínky mnohých se rovnají nucené práci.

Podle zprávy najali 78 procent žen ze Sierry Leone podvodným způsobem, 80 procent z nich pracovalo denně 16 až 20 hodin, 99 procent nemělo právo na volno, 91 procent se nemohlo volně pohybovat a 77 procent se setkalo s diskriminací. Krádež mezd ohlásilo 60 procent dotázaných, fyzické násilí 57 procent a sexuální násilí 27 procent.

Organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch uvádí, že v zemích Perského zálivu jsou zaměstnávány k domácím pracím hlavně Asiatky, ale čím dál častěji i Afričanky, protože migranti z Asie už mají lepší ochranu.

Jak napsal list The Guardian, v Ománu se používá pro zahraniční zaměstnance systém zvaný kafála, který dává legální odpovědnost za zaměstnance zaměstnavateli. Pokud pracovník kontrakt poruší a odejde nebo uteče, považuje se to za zločin, za nějž hrozí vězení.

Obavy z trestu tak odrazují mnoho zaměstnanců od pokusu obrátit se na úřady se žádostí o pomoc. Jedna z vyslechnutých žen ze Sierry Leone zavolala policii, protože za sebou měla několikaměsíční bičování, které mohla dokázat jizvami. Policisté sice přišli, ale odešli bez ní a zaměstnavatel ji zavřel do místnosti a nedával jí jídlo.

Jak uvádí The Guardian, ománská vláda na zprávu Do Bold nereagovala. Organizace pracuje od roku 2013 v zemích Perského zálivu a snaží se zlepšit podmínky, v nichž tam žijí zahraniční pracovníci.

Keňanka Diana Chepkemoiová po svém úterním návratu do Keni řekla, že její případ je jenom špička ledovce a cizinci v Saúdské Arábii trpí. Její zaměstnavatel jí podle jejích slov řekl, že si ji „koupil a může jí udělat cokoli“.

Chepkemoiová v Keni zanechala studia a přijala práci v saúdské domácnosti, aby pomohla uživit pět sourozenců a vydělat na matčiny účty za zdravotní péči. Keňská společnost se o jejím příběhu dozvěděl poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie, na nichž je čtyřiadvacetiletá žena vyhublá a vypadá vyčerpaná. Její rodina se obrátila na vládu, aby pomohla Chepkemoiové vrátit se domů.

Saúdskoarabské velvyslanectví v Nairobi popřelo, že byla žena v království vystavena špatnému zacházení, jak tvrdí. V Saúdské Arábii prošla lékařskou prohlídkou a její zdraví je v pořádku, uvedl úřad.