K Fialovi s bydlením na ulici se teď přidal i pirát Hraba, který chce lidi na ulici trestat místo toho, aby trestal Fialu, že lidem nezajistil slušné bydlení, jako bylo za dr. Husáka. Pirát Hraba teď obrací. ‚Trestání lidí bez domova není řešením.‘ Podle experta situaci zlepší zejména poskytování bydlení

Senátor Zdeněk Hraba (ODS a TOP09) začal pracovat na návrhu zákona, který by z bezdomovectví udělal trestný čin. Jeho vyjádření už kritizovaly některé neziskové organizace, které lidem bez domova pomáhají. V mnoha českých městech představují podle senátora bezdomovci nejenom sociální, ale i bezpečnostní problém. Lidem na ulici by nabídl veřejně prospěšné práce a pokud by se do nich nezapojili, má je stát podle senátora i posílat do vězení.

 Starosta Říčan David Michalička z uskupení Za klidné město, kde senátor Hraba žije, řekl, že považuje tento plán za ambiciózní. S trestem odnětí svobody ale nesouhlasí, se zákazem žití na ulici ano.

„Bydlet na ulici nebo na autobusové zastávce není správné. Konkrétně v Říčanech děti začaly upozorňovat, že někde spí bezdomovec ve spacáku, a že nechtějí jezdit autobusem a čekat na zastávce. V jednoduché otázce, zda umožnit nebo neumožnit žití ve městě na ulici, tak tam bych byl také pro to neumožnit,“ řekl Michalička pro Český rozhlas. 

Situaci okolo bezdomovectví okomentoval ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

X Co říkáte na návrh senátora Hraby?

Snad jediné pozitivní je, že na ten obrovský sociální problém, problém tisíců lidí v České republice a současně také určitý problém celé společnosti, upozorňuje. Trestání lidí bez domova samozřejmě není řešením. Řešení je předcházení bezdomovectví a především nabídka takových služeb, které pomohou lidem se z ulice dostat, primárně do bydlení, protože to, že lidé jsou bez domova prakticky znamená, že nemají alternativu pro své životní podmínky.

X Senátor Hraba současně říká, teď ho parafrázuji, že těm, kteří stojí o to, aby se jim pomohlo, je potřeba pomoct a je potřeba finančně i personálně posílit sociální oblast.

To je pravda. Ta praxe, kterou pomáháme zavádět nebo ji prakticky děláme, říká, že ti lidé potřebují poměrně významnou dopomoc.

 Uvědomme si, že lidé na ulici jsou často jenom v těžké sociální nebo kritické sociální situaci, ale častokrát jsou to lidé, kteří mají další potíže. Mezi ty patří různé závislosti anebo onemocnění, ty služby na to musí dokázat reagovat.

Naprosto primární podmínkou je vyřešit nejprve to, že ti lidé nebydlejí. Aby jim služby mohly pomáhat, tak musíme mít k dispozici také to, co potřebují, to znamená alespoň nějaké základní ubytování, ve kterém tyto služby mohou být k dispozici.

X Senátor Zdeněk Hraba řekl v rozhovoru pro server Seznam zprávy: „V případě, že máte volbu mezi tím, že ti lidé budou ve veřejném prostoru nebo budou v rámci odnětí svobody omezení na pohybu, tak si myslím, že to druhé řešení jediné přichází do úvahy, pokud selže všechno ostatní“. Co vy na to?
To řešení předpokládá, že ti, kteří se nepodvolí, tak budou moci být uvězněni nebo respektive bude tam hrozit trest vězení. To prakticky znamená, že náklad na toto takzvané řešení té situace bude extrémní.

Ti lidé budou, řekněme v uvozovkách a s nadsázkou, bydlet ve vězení, ale nebude tam docházet k vyřešení toho problému, k vyřešení té situace, pro kterou se do toho extrémního bezdomovectví dostávali. Máme v tuto chvíli desítky, respektive stovky praxí, které ukazují, jak při zabydlení těchto lidí do pobytové služby a vyřešení základních potřeb, které mají, vede k tomu, že se skutečně stabilizují, že skutečně začínají sami být připraveni řešit to, co pan senátor do veřejného prostoru říká.

 X To znamená svoje dluhy, možnost pracovat, aktivně se zapojit do řešení své vlastní sociální situace. Především, to je podstatné a důležité, oni při té stabilizaci získávají i určitou sebehodnotu, schopnost ve společnosti uspívat. Bezdomovectví je mimo jiné jeden z nejkomplikovanějších fenoménů proto, že na ulici jsou takoví lidé, kteří ztratili schopnost ten svůj život vyřešit nebo ztratili svoji sebehodnotu.

Nemají povědomí, jak to udělat, aby se z kritické situace dostali. To vězením nevyřešíte. To není ta cesta, jak těm lidem pomoci a jak docílit toho, co pan senátor říká, to znamená zmenšení počtu bezdomovců.

X Pan senátor se odkazuje konkrétně na maďarský model. Říká tedy, že tam bylo zavedeno něco podobného, co on by si představoval prosadit u nás v Česku. Je to případ vhodný k následování?

Já jsem se zabýval situací v Maďarsku při své předchozí profesní praxi. Musím říct, že mě to žádným způsobem nepřesvědčuje, že bychom tudy měli ty služby vést. V Maďarsku jsou služby poměrně komplikovaně poskytovány, respektive utlačovány, z hlediska politických zadání. To teď ale asi nechme stranou

X Já bych rád znovu se vrátil k meritu věci. Lidí bez domova jsou v České republice vysoké tisíce. Zejména v zimních měsících se často dostávají do kritické situace, to je moment, kdy těm lidem hrozí, že přijdou o život. To se také stává. Desítky lidí ročně zemřou právě proto, že nemají k dispozici základní podmínky pro to, aby tu svoji situaci měnili.

 To jsou potom momenty, kdy třeba v kontaktu s veřejností to může být trochu nebezpečné nebo nepříjemné ostatním lidem. Ale v tomto momentu, v této situaci, vidíme, že tisícovkám lidí je možné prakticky a velice efektivně pomáhat tím, že se ta situace nahlíží konstruktivně. To znamená, že jsou k dispozici právě služby, o kterých hovořím, a nikoli, že se primárně zaměří pozornost na represi. Represe situaci nevyřeší.

X Máme popsáno, že předcházení bezdomovectví je vůbec nejúčinnější. To znamená vytvářet podmínky pro to, aby se ti lidé na ulici vůbec nedostávali. A potom, pokud už tam jsou, tak využívat nástroje, které máme k dispozici, abychom je odtamtud pomáhali začlenit zpátky do společnosti, pomáhali je stabilizovat.

Tím bychom efektivně vyřešili to, co pan senátor popisuje, to znamená ten problém, který se na veřejnosti projevuje zejména v zimních měsících tím, že on má před sebou lidi bez domova, kteří skutečně nejsou v uspokojivém stavu a ostatní lidé to vnímají. Jak ale říkám, máme tady desítky, stovky služeb, které říkají, jakým způsobem s těmi lidmi pracovat, abychom to vyřešili i v ohledu v kontaktu s ostatní veřejností.

 X x x

ZA  DR.  HUSÁKA  NIKDO  NA  ULICI  NEBYDLEL

BYTY  PRO  LIDI  ZAJIŠŤOVALY  PODNIKY,  ÚŘADY,  OBCE,  MĚSTA,  BYTOVÁ  DRUŽSTVA

HODNĚ  BY  O  TOM  MOHL  VYPRÁVĚT  I  EXPŘEDSEDA  ÚS  DR  RYCHETSKÝ

DR  RYCHETSKÝ  BYL  ŘADU  LET  PRÁVNÍKEM   SBD  PRAHA

PO  PŘEVRATU  VŠECHNO  DOBRÉ  NOVÍ  POLITICI,  JAKO  SOUDRUH  FIALA,  RUŠILI

Pavel Rychetský je český politik, právník a od srpna 2003 do srpna 2023 předseda Ústavního soudu České republiky. Od července 1998 do července 2002 byl místopředsedou vlády Miloše Zemana a zastával post předsedy Legislativní rady vlády. V následující vládě Vladimíra Špidly zastával až do srpna 2003 stejné posty, navíc byl ministrem spravedlnosti. Od ustavení Senátu v roce 1996 až do jmenování ústavním soudcem byl rovněž senátorem za Strakonicko.

Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Členem KSČ byl v letech 1966 až 1969. Po studiích nastoupil k Městskému soudu v Praze jako justiční čekatel, ale bylo proti němu zahájeno soudní stíhání kvůli jeho nesouhlasu s procesem vedeným proti účastníkům tzv. majálesových událostí. Od té doby pracoval jako asistent na právnické fakultě. Od roku 1968 až do sametové revoluce pracoval jako podnikový právník v SBD Pokrok. Stal se signatářem Charty 77, publikoval v samizdatu i exilových časopisech. Dne 8. ledna 1990 byl jmenován generálním prokurátorem  České socialistické republiky (od března 1990 České republiky).

Dne 27. června 1990 byl jmenován místopředsedou federální československé vlády Mariána Čalfy a z toho důvodu byl 20. července 1990 na vlastní žádost odvolán z funkce českého generálního prokurátora.  Z pozice místopředsedy vlády předložil Federálnímu shromáždění řadu ústavních zákonů. Od roku 1992 vykonával advokátní praxi a přednášel politologii na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze.

V letech 1996 až 2003 byl senátorem za ČSSD ve volebním obvodu č. 12 (Strakonice). Do jmenování místopředsedou vlády ČR zastával funkci předsedy Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR, byl členem Mandátového a imunitního výboru a Organizačního výboru.

Dne 6. srpna 2003 byl jmenován soudcem a předsedou Ústavního soudu. Funkce ústavního soudce trvá deset let, v květnu 2013 jej ale prezident Miloš Zeman hodlal jmenovat opětovně a v červnu k tomu získal potřebný souhlas Senátu. Rychetský nicméně dopředu prohlásil, že podruhé chce funkci soudce Ústavního soudu zastávat jen do roku 2017. Tento názor později změnil. Například v Hospodářských novinách dne 2. ledna 2020 prohlásil, že mandát dokončí.

Po amnestii, vyhlášené prezidentem Václavem Klausem, kritizoval Pavel Rychetský její rozsah a celkovou nepřipravenost. „Od roku 1920 všechny amnestie připravovala vždycky vláda v čele s ministrem spravedlnosti, ne Hrad,“ uvedl Rychetský.

Dne 27. října 2023 mu za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky udělil Řád Bílého lva, občanské skupiny I. třídy, český prezident Petr Pavel.

X X X

Putin s obrovským pochopením hovořil o Trumpovi

Někdy se mi vyčítá, že si až idealizuji vztah Putina a Trumpa coby přátelský. Nuže věřím, že mohou mezi světovými politiky, byť zdánlivě jsou na zásadně odlišných pozicích a formálně v nepřátelských vzájemných pozicích, pokud jsou to skutečné osobnosti být vynikající vztahy.

Konečně Trump s Putinem je měli 4 mi roky a ze svého úhlu pohledu se k nim jen navrací. Navíc Trump vůbec není výlupek euroatlantické mašinérie a liberálního mainstreamu už vůbec ne.

U NATO, které pokládá za přežitek studené války ho dráždí náklady, NATO by nejraději zrušil a nikdo nemohl z jeho úst slyšet nějaké blahořečení tohoto vojenského paktu.

Proč o tom hovořím?

Na otevřených portálech indické zpravodajské stanice  se mi dostalo do ruky vystoupení Vladimíra Putina na jakési tiskové konferenci v kazašské Astaně, kde velice přátelsky a s upřímným úsměvem hovořil o Donaldu Trumpovi. Líčil necivilizované postupy amerických justičních orgánů, které vůči němu používali a označil je za banditismus.

Konstatoval rovněž,  že Trump je  chytrý a odvážný člověk a že léta utrpení ze strany amerického systému ho poučily.

Putin svého Donalda už zná a zná ho vlastně každý, kdo ho roky sleduje.

Ví, že miluje, když ho někdo chválí a v Astaně dne 28. listopadu se to stalo veřejně vědomě před novináři, kteří rovněž s úsměvem pokyvovali. A  Putin jistě nepochybuje, že to americké tajné služby Trumpovi předají.

Takže znovu opakuji : Ti dva pánové se nakonec dohodnou…

A to je pro svět velice dobrá zpráva… JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

ŠICHTÁŘOVÁ  KRITIZUJE  FIALU

Šichtařová: Vláda fixluje s rozpočtem. Kdybych takhle platila daně, tak na mě stát zaklekne

Vláda celkem vědomě fixluje s rozpočtem. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Markéta Šichtařová (Svobodní). Doplnila, že kdyby takto platila daně, stát ji „zaklekne“. Vláda má podle ní sklon některé výdaje ze státního rozpočtu schovávat.

„Vláda je poslední tři roky velmi hrdá na své kroky a na svůj rozpočet, realita je ale bohužel trošku jiná. Často se dokonce ukazuje, že i celkem vědomě fixluje,“ řekla Šichtařová. Jako příklad uvedla, že podle kabinetu činil celkový schodek za rok 2023 zhruba 288 miliard korun. Po přepočítání ale Eurostat uvedl, že skutečný deficit dosáhl 347 miliard. „Vláda má sklon některé výdaje ze státního rozpočtu schovávat,“ komentovala to ekonomka.

Podle ní to však není jediný hřích vlády. „Další problém je, že prognóza státního rozpočtu je postavena na velmi optimistickém odhadu pro příští rok. Já prostě nevěřím tomu, že česká ekonomika poroste tak, jak se od ní očekává,“ tvrdí Šichtařová.

„Co se týče růstu ekonomiky na příští rok, měl by se pohybovat někde kolem 2,5 procenta. Tento odhad potvrzuje jak ministerstvo financí, tak Česká národní banka, Mezinárodní měnový fond, odborníci z České republiky i odborníci ze zahraničí,“ reagoval v pořadu 360 hlavní ekonom BH Securities a ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.

Evropský speciál CNN Prima NEWS ve Štrasburku se neobešel bez ostrých názorových sporů. Jeden z nich vedli europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Kateřina Konečná (KSČM). Její příznivci podle lidoveckého politika považují všechny Ukrajince za fašisty a banderovce. Následovala velmi ostrá reakce šéfky komunistů.

V návrhu státního rozpočtu jsou nevyjasněné položky, nesedí zhruba o 40 miliard, a proto jej nedoporučuji podepsat, podotkl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom David Marek, poradce prezidenta Petra Pavla. Podle Křečka se však jedná o zhruba jedno procento rozpočtu. „Mediální pozornost je z 99 procent směřována na toto jedno procento. Problém celé diskuze je v tom, že se říká, že kvůli tomu je celý rozpočet nerealistický, což je samozřejmě nesmysl,“ zdůraznil Křeček.

„To je neuvěřitelná bagatelizace,“ reagovala ostře Šichtařová. „Kdybych řekla státu, když po mně bude chtít daně, no, ale my se neshodneme, jaké jsou hospodářské výsledky v mé firmě, tak mě okamžitě zaklekne,“ řekla. Dodala, že v účetnictví neexistují dva různé názory.

„Ono to vypadá, že všichni jsou blázni, jenom paní Šichtařová je letadlo,“ rýpnul si Křeček. Dodal, že daně se vždy dělají až za uplynulý rok, takže hospodářský výsledek je přesně znám a na jeho základě se vypočítávají daně na další rok. V případě rozpočtu je to ale podle něj přesně naopak. „My teď v roce 2024 odhadujeme, jak bude vypadat příští rok, což samozřejmě nikdo neví přesně, proto se bavíme o odhadech,“ uvedl.

X X X

LEYENOVÁ   BILIONY  PŮJČEK

EU poskytla biliony v půjčkách. Důsledkem je nevypočitatelnost rozpočtu

Půjčky členským státům na oživení ekonomik po pandemii covidu, půjčka Ukrajině na obranu před ruskou agresí, záruky na investiční projekty. Z evropského rozpočtu putovaly v posledních letech biliony korun, které se do něj mají časem vrátit. To však znamená riziko –⁠⁠⁠⁠⁠ výrazně narůstá výše takzvaných kontingentních závazků, neboli rozpočtových „překvapení“, kterým by evropský rozpočet mohl nebo nemusel čelit. Do roku 2027 by se měla oproti hodnotě z roku 2022 zdvojnásobit.

„Předpokládáme, že celkové kontingentní závazky se do roku 2027 více než zdvojnásobí a dosáhnou 612 miliard EUR,“ uvádí studie, kterou si nechal zpracovat Evropský parlament. Pro srovnání –⁠⁠⁠⁠⁠ na konci roku 2021 činily tyto závazky asi 223 miliard eur, na konci roku 2022 to už bylo 312 miliard. Odhadovaná výše za tři roky tak znamená několikanásobný nárůst částky, která by mohla zatížit evropský rozpočet. Kdyby věřitelé nespláceli.

Částka se skládá ze tří složek: rozpočtových záruk, makrofinanční pomoci a pomoci členským zemím. Největší část nyní tvoří právě finanční pomoc členským státům, konkrétně hlavně půjčky poskytnuté v rámci nástroje pro oživení a odolnost, který Evropská komise zavedla v rámci snah podpořit evropskou ekonomiku po pandemii covidu-19. Na druhém místě jsou záruky, které EU poskytuje na krytí ztrát partnerů, jako je Evropská investiční banka, v případě platební neschopnosti příjemců investičních projektů. Na třetím místě pomoc třetím zemím, jako je Ukrajina.

A zatímco k roku 2022 byly necelé čtyři desetiny této částky kryté rezervami, zbylých šest desetin krytých není. A s postupem času se očekává nárůst právě nekryté částky. „Rizika plynoucí z těchto podmíněných závazků jsou velmi nejistá a těžko předvídatelná,“ uvádí autoři studie.

 Pravidelné analýzy udržitelnosti dluhu

Ti tak doporučují, aby Evropská komise provedla některé změny, aby dokázala rizikům čelit. „Význam podmíněných závazků stoupl a bude stoupat,“ uvedl na slyšení v Evropském parlamentu jeden z autorů studie Atanas Pekanov. To podle něj vyžaduje na harmonizovanější risk management ze strany Evropské komise. Konkrétně by měla zajistit sbírání dat v reálném čase. Dnes se totiž informace objevují jen fragmentovaně ve výročních zprávách. Na místě podle něj je také zapojit Evropský parlament. „V některých národních parlamentech probíhá dvakrát ročně slyšení o těchto závazcích,“ upozornil.

Kromě toho by měla Komise dále rozvíjet post takzvané hlavní osoby zodpovědné za rozpočtové riziko, kterou nedávno zavedla, nebo pravidelně vytvářet a publikovat analýzu udržitelnosti evropského dluhu. Karolina Novotná, ceskajustice.cz

X X X

 HEJTMANI  ODMITAJÍ  SOUDRUHA  FIALU

S  FIALOLU  NECHTĚJÍ  DO  SPOLKU,  FIALA  BY  JE  POTOPIL

 Úspěšní hejtmani dali Fialovi košem. Grolich ani Kuba na kandidátce Spolu nebudou

Koalici Spolu budou na kandidátkách ve volbách do Sněmovny chybět dvě „hvězdná“ jména, která by mohla přitáhnout desetitisíce hlasů. Hejtmani Jan Grolich (KDU-ČSL) a Martin Kuba (ODS) nebudou příští rok kandidovat za koalici Spolu. A to nehledě na skutečnost, že o oba úspěšné politiky stál lídr Spolu, šéf ODS a premiér Petr Fiala.

Oba hejtmani zaznamenali v letošních krajských volbách obrovský triumf. Ani jeden z nich však svůj úspěch nepřenese do voleb sněmovních.

 „Finální rozhodnutí pana hejtmana Grolicha je, že v parlamentních volbách z důvodu odpovědnosti, kterou má vůči Jihomoravskému kraji, kandidovat nebude. Nebude na kandidátce Spolu do sněmovních voleb. Respektuji to, byť jsem přesvědčen, že by byl velkou přidanou hodnotou,“ řekl CNN Prima NEWS šéf lidovců Marek Výborný.

O zapojení Grolicha do sněmovních voleb však lidovci velmi stáli. „Byl bych rád, kdyby kandidoval, je velice šikovný a oblíbený, ale je to jeho rozhodnutí. Byl by pro Spolu určitě přínosem,“ uvedl CNN Prima NEWS lidovecký poslanec Jiří Horák z jižní Moravy.

Fiala chtěl Grolicha přemluvit

Grolicha se snažil zlomit i premiér Petr Fiala (ODS), jak potvrzuje Výborný. „O možné kandidatuře jsem s Janem Grolichem hovořil hned po sjezdu KDU-ČSL, dali jsme si na stůl pro a proti. Vím, že se s Janem Grolichem sešel i pan premiér. Pro mě je důležité, že Jan Grolich bude nadále koalici Spolu intenzivně podporovat. Poskytl koalici Spolu svůj marketingový tým. Spolupráce tam je na vysoké úrovni,“ zhodnotil předseda KDU-ČSL.

 Podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) na něj Andrej Babiš (ANO) v pátek při jednání Sněmovny útočil proto, že se bojí zaměstnancům firem ze svých svěřenských fondů platit mzdy jako v Německu a v Rakousku. Babišovy verbální útoky na předsedu vlády odsoudil mimo jiné zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek.

Sám hejtman Grolich redakci řekl, že v politice člověk nemůže nic vyloučit, dokud není finálně rozhodnuto. „Kandidátní listiny se uzavírají až v červnu, neproběhly zatím ani primární volby u nás ve straně. Času je ještě dost. Stát se může cokoliv. Z toho důvodu musím říkat trapnou formuli, že v politice člověk nemůže vyloučit nic. Ale fakticky s tím nijak nepočítám,“ prohlásil Grolich.

Dodal, že v krajských volbách dostal tak silný mandát, že cítí silný závazek vůči voličům a chce nadále dělat hejtmana. Skloubit práci hejtmana a poslance podle něj není cesta.

„Post starosty na malé vesnici jsem měl vedle postu hejtmana asi přesně pět dnů. Jsem zastáncem toho, že tak vysoká funkce, jako je hejtman, se má dělat jako jediná. Ze zkušenosti co mám z asociace krajů, tak pan Červíček, který byl senátor, to s funkcí senátora skloubit mohl. Senát má jasnější řád. (Martin Červíček je senátor za ODS, do voleb byl také hejtmanem Královéhradeckého kraje, pozn. red.) Za mě je problém to, jak dnes funguje Sněmovna. Nevíte, jestli jdete do práce na dva dny nebo na čtyři dny. To je základní kámen úrazu. Myslím, že se to velice špatně kombinuje,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Grolich.

Kuba hájí samostatnou ODS

Kandidaturu za Spolu odmítá i Kuba, který v ODS platí za kritika současného vedení a směřování strany. Hned po úspěšných krajských volbách do Prahy vzkázal, že se rozhodně nejedná o úspěch vedení republikové ODS. Na otázku CNN Prima NEWS, jestli je reálné, že by za Spolu kandidoval do Sněmovny, odpověděl: „Myslím, že není.“

O zapojení Kuby ale vedení ODS stálo. Oficiálně to alespoň tvrdí jak premiér a šéf strany Fiala, tak první místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Při sestavování kandidátky v Jihočeském kraji bude převaha ODS, jsme tam jednoznačně nejsilnější. Až budeme vědět, kolik míst tam máme, tak naše regiony začnou naplňovat místa za ODS. Co se týče Martina Kuby, za mě by to smysl dávalo. Na druhou stranu, sněmovní volby jsou rok po krajských volbách a mnozí by to mohli chápat, že z postu hejtmana utíká příliš brzo. Ale nebudu takhle nikomu nic vzkazovat. Ten člověk musí nejdřív chtít sám. Potom musí přesvědčit svůj kraj, že je ten vhodný, potom se debatuje v rámci vedení a celé koalice,“ prohlásil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Stanjura.

  Já na Titanic naskočila, Grolichovo gesto je srabácké, říká členka vedení lidovců a bývalá miss

Naskočila jsem na potápějící se Titanic a mrzí mě, že Jan Grolich ne, říká v prvním rozhovoru po zvolení novou místopředsedkyní lidovců Monika Brzesková (Žídková). Rozhodnutí hejtmana Jihomoravského kraje Grolicha nekandidovat do vedení strany považuje za srabácké. V rámci strany se chce věnovat komunikaci a rodinné politice. Téma manželství pro všechny by měla podle ní lidová strana opustit a nepolitizovat ho.

Podobně mluvil i premiér Fiala. „Přál bych si, aby na kandidátkách byli lidé, kteří mají šanci voliče oslovit a posílit náš volební zisk. Tito dva (Grolich a Kuba, pozn. red.) jsou ve svých regionech jednoznačně oblíbení, což prokázali mimořádným úspěchem v krajských volbách. Nepochybně by byli přínosem, ale zda to tak dopadne a budou-li připraveni se pustit do celostátní politiky, je úplně jiná otázka. Je to debata, kterou určitě povedeme,“ řekl před měsícem v rozhovoru pro Deník premiér Fiala.

Koalici Spolu v Jihomoravském kraji pod vedením Grolicha volilo skoro 40 procent lidí, sám šéf kraje získal rekordní počet preferenčních hlasů – skoro 47 tisíc. Jihočeskému hejtmanovi Kubovi pak dalo kroužek 38,5 tisíce voličů. Kuba, který nekandidoval za Spolu, ale za samostatnou ODS, získal pro svoji stranu v jižních Čechách dokonce 47,5 procenta.

X X X

 Sokolové bojují o ukradené peníze. Policie u asistentky zajistila 11 milionů v hotovosti

Pražští kriminalisté zajistili u zesnulé asistentky bývalé starostky Sokola Elišky Colding 11 milionů korun a další majetek v hodnotě jednotek milionů. Pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál částku vyčíslil mluvčí pražských kriminalistů Jan Daněk. Podle něj zřejmě veškerý majetek pochází z její trestné činnosti. Sokolové teď bojují o to, aby peníze nevstoupily do dědického řízení a nesloužily k umoření dalších dluhů.

 „Kriminalisté z hospodářské kriminálky pražské policie zajistili v souvislosti s tímto případem 11 milionů korun v hotovosti a majetek v podobě šperků, značkových kabelek a dalšího luxusního oblečení v hodnotě jednotek milionů korun,“ popsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí pražských policistů Jan Daněk.

 Podle něj se policisté kloní k názoru, že všechny tyto zajištěné věci pocházejí z trestné činnosti Elišky Colding, asistentky bývalé starostky Sokola, která měla podle policie okrást spolek o zhruba 46 milionů korun. Když celá věc vyšla najevo, spáchala Colding v Tyršově domě sebevraždu.

Sokolové se teď obávají možnosti, že by peníze mohly vstoupit do dědického řízení. A tím pádem by posloužily k umoření dalších dluhů, které Colding měla. V centrálním registru exekucí jich je aktuálně evidováno devět z let 2013–2017.

„Vedení České obce sokolské (ČOS) podalo návrh na zajištění finančních a movitých věcí pachatelky. Dle slov našeho právního zástupce Richarda Šubrta se řeší vydání zadržených finančních prostředků, které nám byly z pohledu České obce sokolské odcizeny a měly by být vráceny,“ uvádějí sokolové s tím, že jde zcela určitě o jejich peníze.

Odkud peníze mizely?

Podle starosty České obce sokolské (ČOS) Martina Chlumského nepocházejí ukradené peníze ze žádných dotací. Zdroje jsou podle dosavadního šetření sokolů tři:

Úvěrové a kontokorentní smlouvy: asistentka Eliška Colding měla největší část peněz získat ze tří uzavřených úvěrových smluv v celkové hodnotě 36 milionů korun i s úroky.

Jistina za nájem Tyršova domu: zhruba 3,5 milionu korun měla Eliška Colding vyvést také z účtu, na kterém ležela jistina za nájem Tyršova domu.

Rozpočtová rezerva: posledních zhruba 6 milionů korun asistentka podle policie vzala z účtu, kde měla Česká obec sokolská rozpočtovou rezervu.

Podle vedení sokolů to zatím navíc vypadá, že se k názoru, aby peníze nebyly součástí dědického řízení, kloní také vyšetřovatel a státní zástupkyně. „Česká obec sokolská je samozřejmě přihlášena jako poškozená i do dědického řízení. V tom ale bude záležet i na dohodě s dalšími věřiteli,“ vysvětluje sokolský mluvčí Radek Smekal s odkazem na dřívější prohlášení vedení Sokola.

Krádež?

Policisté se případem, kdy asistentka Hany Moučkové, bývalé starostky České obce sokolské, měla vyvést ze spolku 46 milionů korun, začali zabývat začátkem letošního roku na podnět Finančního analytického úřadu.

Kauza stála na březnovém zasedání výboru místo nejen bývalou starostku Moučkovou, ale i člena vedení Borise Uhlíře, kterému výbor vyslovil také nedůvěru. Jako jednatel České obce sokolské skončil také Josef Těšitel, který rezignoval po výzvách z tělovýchovných jednot sám. Právě po Moučkové s Těšitelem, tedy statutárních orgánech, které měly zodpovídat za finance, chtějí sokolové také vymáhat ztracené peníze v civilním řízení.

Jak už totiž dříve server iROZHLAS.cz informoval, vedení Sokola vyčetlo z úvěrových smluv, že byly podepsány pomocí bankovní identity bývalé starostky a jednatele. Sama Colding ani nemohla podobné smlouvy uzavírat. Jaký přesně podíl na celé kauze tito bývalí statutárové měli, je předmětem vyšetřování policie.

Část stanov, která mluví o tom, že podpisové právo za ČOS mají společně starosta a jednatel | Zdroj: stanovy České obce sokolké

V tuto chvíli ale kriminalisté další osoby – mimo zesnulou asistentku – neprověřují. „Nicméně nevylučujeme, že se to do budoucna nemůže změnit, protože případ zatím nebyl uzavřen,“ doplňuje pro server iROZHLAS.cz mluvčí policie Daněk.

Civilní žalobu na oba bývalé členy vedení sokolové zatím nepodali, ačkoliv s tím počítali už během podzimu. Čekají na závěry vyšetřování.

Nové vedení České obce sokolské zároveň dopředu vyloučilo, že by kvůli kauze a ztrátě téměř 50 milionů korun museli sokolové prodávat nějaký majetek. „Nevylučuji, že bychom v budoucnu mohli část majetku pronajmout, ale nebyl by to důsledek této kauzy,“ uvedl Chlumský už dříve pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál. Přesto s touto ztrátou budou muset sokolové počítat při přípravě rozpočtu na příští rok.

X x x

 ZA  ZMRZLÉ  OVOCE  ZEMĚDĚLCI   MILIONY

 Pomoc pro pěstitele, kterým na jaře zmrzlo ovoce v sadech, je připravena. Ministr Výborný podepsal sazby mimořádné podpory

Více než 445 milionů korun dostanou pěstitelé, jejichž letošní úrodu v komerčních ovocných sadech spálily silné jarní mrazy. Peníze jim poskytne unijní i národní rozpočet. O kompenzace za škody se mohli sadaři hlásit do konce října letošního roku, celkem o náhrady požádalo 539 pěstitelů. 

„Jako mimořádnou podporu za škody po jarních mrazech poskytne Evropská unie našim ovocnářům přibližně 377 milionů korun. Nám se pro ně podařilo zajistit ještě další peníze, takže k tomu dostanou 68 milionů korun z rozpočtu Ministerstva zemědělství, celkem tedy půjde o více než 445 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Přidělené částky odrážejí předpokládané ztráty na tržbách za letošní sklizeň oproti pětiletému průměru. Nejvyšší sazby získaly ovocné druhy, které mrazy  

 Mrazy napáchaly největší škody na jabloních. Péče o jabloňové sady přitom vyžaduje nejvyšší náklady na výsadbu, technologii sklizně i skladování, třídění a balení. V České republice nejčastěji sadaři vysazují a pečují právě o jabloně. Proto půjde nejvyšší příspěvek mimořádné podpory na ně – téměř 341 milionů korun.

Velké investice na třídění a skladování vyžadují rovněž hrušně. Třešně jsou náročné na ruční ošetřování i sklizeň a mrazy je poškodily téměř stejně silně jako jabloně. Pro tyto ovocné druhy je vyčleněno více než 41 milionů korun.

Pěstitelé meruněk, višní, švestek, broskví, malin, ostružin, jahod, angreštu a borůvek získají kompenzace ve výši 59 milionů korun. Pěstitelé rybízu a vlašských ořechů dostanou 4 miliony korun.

Státní zemědělský intervenční fond, jako akreditovaná platební agentura, vyplatí veškerou podporu nejpozději do 31. ledna 2025. Celkem o náhrady požádalo 539 sadařů. O podporu mohli požádat pěstitelé ovoce, kteří mimo jiné prokázali poškození jarními mrazy u konkrétního druhu ovoce vyšší než 50 %. Žadatelé museli také doložit doklad o pojištění nebo prokázat, že využívají na svých pěstebních plochách protikroupové a protidešťové systémy. Pokud žadatel nesplnil podmínku pojištění, bude mu podpora přiznána v poloviční výši.

V letošním roce bude podle odhadu sklizně hlavních ovocných druhů pěstovaných v České republice nižší úroda oproti roku 2023 až o 74 %. Nečekaně silné mrazy totiž udeřily právě, když byly ovocné stromy v nejcitlivějším období kvetení. Kvůli teplému březnu byla vegetace v podstatě o měsíc napřed. Propad tržeb ovocnářů bude mít velmi nepříznivý dopad na ekonomickou situaci ovocnářských podniků. Kromě České republiky přiznala EU mimořádnou pomoc rovněž zemědělcům v Rakousku a v Polsku.

Z národního rozpočtu se také podařilo zajistit 32 milionů korun na částečnou kompenzaci škod letošními mrazy v ovocných a lesních školkách. Vojtěch Bílý

x X X

EMIGRANTI   ZABRALI  NĚMECKO

 130 migrantů na 280 místních. Bavorská vesnička protestuje a zamyká se doma

 Je to úhledná hornobavorská obec s tisíciletou historií. Bairawies se nyní dostalo velké pozornosti kvůli razantním protestům proti plánovanému azylovému centru, které by znamenalo, že 280 místních by se mělo sžít na malém místě se 130 příchozími migranty.

Takových vesnic je v Německu, které drtí masivní migrace, víc.

V Bairawies ale stojí v čele protestů politik za stranu Zelených. Tedy člen partaje, která i uprostřed migrační krize trvala na tom, že statisíce běženců z rigidních muslimských zemí Německo „obohacují“.

Nejsou vyřešeny hygienické podmínky a odpady, v plánovaném místě ubytování chybí toalety, chybí koncepce ochrany před kriminalitou a násilím.

 X X X

 MERZ  ZMĚNIT  NĚMECKO?,  SPOLUPRÁCE S POLSKEM?

 Zatočit s flákači, sblížit se s Polskem. Jak může kancléř Merz změnit Německo

Je to předem skoro jisté – německé spolkové volby v únoru vyhraje opoziční křesťanskodemokratická unie CDU/CSU. Ovšem pravicovější než v éře Angely Merkelové. Lídr CDU Friedrich Merz razí heslo „Znovu dopředu“ a láká na ekonomickou obnovu, která bude obnášet méně byrokracie, snížení daní a zvláště zpřísnění systému dávek. V bezpečnostní sféře volá po větší spolupráci s Polskem.

Logo volební kampaně CDU tvoří obrys Německa v jeho národních barvách a slogan „Znovu dopředu“ v modrém kruhu. Odstín modré byl zvolen záměrně, stejně jako první den horké fáze volební kampaně, který připadne na 5. ledna, uvádí list Die Welt. Modrá upomíná na město u italského jezera Como, kde měl vilu první kancléř CDU Konrad Adenauer. Den startu kampaně pak na datum jeho narození.

Důraz na připomínání Adenauera naznačuje, že konzervativní Merz se hodlá vrátit ke kořenům své strany a pokusit se o zopakování poválečného hospodářského zázraku. Chce se odvrátit od středové politiky, již nastolila poslední kancléřka CDU Angela Merkelová, označovaná za jeho „nemesis“, a ve které pokračuje současný kancléř Olaf Scholz ze Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).

„Znovu dopředu“ podle Merze znamená „nezbytnou změnu politiky, kterou naše země nyní potřebuje“. Plánuje z Německa znovu udělat „světovou špičkou v hospodářském růstu a inovacích, v kvalitě života a vyhlídkách do budoucna, v rovných příležitostech a vzdělávacích možnostech“.

Kritika dávek

CDU pod jeho vedením zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na hospodářství. „Ekonomika nefunguje. Máme masivní odliv kapitálu,“ postěžoval si Merz. „Celý systém nefunguje. Potřebujeme lidi na trhu práce, ne na občanském příjmu.“

Právě občanský příjem, jenž od minulého roku nahradil dřívější systém podpory v nezaměstnanosti Hartz IV a další sociální dávky, je předsedovi CDU trnem v oku. Podle něj připomíná nepodmíněný základní příjem a odrazuje lidi od práce. „V každém druhém závodě zaměstnanci říkají: ‚Teď půjdu na občanský příjem‘,“ cituje jej list Frankfurter Rundschau.

CDU místo toho navrhuje takzvané „Nové základní zabezpečení“, jež by zavedlo striktnější pravidla. „Totální odmítači“, lidé, kteří bezdůvodně odmítají pracovní nabídky, by na něj zcela ztratili nárok. A pokud by příjemci dávek zmeškali více než jednu schůzku na úřadu práce, přišli by o ně též.

Merz nicméně zdůrazňuje, že hodlá zachovat německý sociální stát. „Podporuji zachování jádra sociálního státu. Ale naším úkolem je zajistit, aby se to dělo rozumně,“ uvedl s tím, že CDU není „čistě ekonomická strana“, nýbrž „strana sociálně tržního hospodářství“.

Program AfD Strana Alternativa pro Německo (AfD) ve svém novém předvolebním programu požaduje odchod Německa z Evropské unie a návrat k německé národní měně, uvádí magazín Der Spiegel, který získal jeho návrh. Ukrajina by se měla podle strany stát neutrálním státem „mimo EU a NATO“. O Putinově agresi vůči Ukrajině se program nezmiňuje, Rusko uvádí jako zdroj levného plynu.

V oblasti ekonomiky vnímá Merz jako velký problém současné vysoké ceny energií a velké dluhové zatížení, kvůli němuž Německo ztrácí svou konkurenceschopnost. Chce docílit levnější energie snížením daně z elektřiny na evropské minimum a poplatků za rozvodnou síť na polovinu. Plánuje snížení daní pro firmy a chce redukovat nadměrnou byrokracii tím, že za každý nový předpis musí jiný zmizet.

Bezpečnostní spolupráce s Polskem

Stanice Deutschlandfunk poznamenává, že CDU v poslední době jako středobod svého programu prezentuje stav hospodářství, zatímco dříve se spíše zaměřovala na témata vnitřní bezpečnosti a migrace. Změnu lze podle stanice přisoudit skutečnosti, že i Scholz slíbil vypovědět zamítnuté azylanty, a též faktoru amerických prezidentských voleb, v nichž byla nespokojenost s ekonomickou situací ústředním tématem.

V oblasti zahraniční politiky je Merz výrazně větším „jestřábem“ než Scholz. Prosazuje, aby Ukrajina dostala od Německa rakety Taurus, což se současný kancléř zdráhá udělat kvůli obavám z eskalace konfliktu s Ruskem. Merz se hodlá také více vymezovat vůči Číně.

Vzhledem ke stále patrnějšímu přesunu pozornosti USA směrem k Pacifiku a menší ochotě nastupující administrativy Donalda Trumpa věnovat se evropským záležitostem vyzývá lídr CDU k těsnější obranné spolupráci s Velkou Británií, Francií a Polskem. „Musíme přijmout společnou zahraniční politiku, bezpečnostní politiku a obrannou politiku,“ říká.

„Chceme být znovu hrdí na svoji zem,“ shrnuje Merz své volební poselství. Uvědomuje si, že jej může čekat osud výrazně neoblíbeného Scholze. „Musíme řídit očekávání, abychom lidi nezklamali,“ varoval.

Merzovy slabiny

V průzkumech CDU/CSU vede a Merz tak má vysokou šanci, že bude příštím kancléřem. Nedaří se mu nicméně příliš oslovit ženy, s jejichž podporou se straně vždy dařilo dosahovat volebních vítězství lépe. Příliš neboduje ani mezi lidmi ve věku mezi 18 a 30 lety.

Deutschlandfunk popisuje Merze jako schopného řečníka, který má ovšem sklon k impulzivnímu jednání a populistickým výrokům, čehož hodlají využít jeho soupeři. Nemá též žádné vládní zkušenosti, ani nevedl žádná koaliční jednání. „Jako předchozí lídr opozice by zřejmě musel změnit své způsoby,“ podotýká stanice.

Otázkou zůstává, s kým by byl ochoten vládnout. Die Welt upozorňuje, že CDU/CSU nechce ohledně možných koaličních partnerů činit žádná veřejná prohlášení. Do voleb hodlá jít sama ze sebe, nikoliv vést „koaliční kampaň“. Už se nicméně zavázala, že nepůjde do koalice s Alternativou pro Německo (AfD), Levicí a od ní odštěpeným politickým uskupením Sahry Wagenknechtové (BSW).

Na stole zůstává možnost spojení s některou ze stran donedávna fungující semaforové koalice. Nejpravděpodobnější je návrat velké koalice s SPD, jež fungovala tři ze čtyř funkčních období Merkelové. V dávnější minulosti CDU ráda vládla s FDP, ta se však do Spolkového sněmu možná vůbec nedostane. Pokud jde o Zelené, Merz a zvláště pak předseda CSU Markus Söder je označovali za své hlavní politické protivníky v „Ampelkoalition“ . Svá vyjádření už sice lehce zmírnili, možné spojenectví by však pravděpodobně narazilo na odpor části členské základny i voličů CDU/CSU.