Za co, soudruzi? Za co? Mstí se Slovensku i dalším státům Stalina? Bez Stalina by se Hitlera nezbavili, RA by se nedostala až do Berlína. Bez pomoci USA Hitler by neopustil ani Anglii, Francii a další země Západu. NATO s pomoci USA se rozšiřuje ve světě. Když po Stalinovi byla dohoda o zrušení Varšavské smlouvy, armád soc. dem., měla být dohoda o zrušení NATO. Měl by se dnes o to postarat gen. Pravel, který po Hitlerovi se nastěhoval na Pražský hrad, jako prezident.

Nejdříve však od komunistů, jako voják utekl k Západu, k NATO, za což se omlouvá, ale pro NATO stále pracuje. Nadále myslí na války a ničení Ukrajiny bojem a vraždění lidí, kteří už mají války dost a utíkají před ní do ciziny. Už přes 11 milionů Ukrajinců je v zahraničí, a kteří jsou doma, odmítají nastoupit do války.

O život lidí a podniků ČR, aby se měli dobře, se Pavel nestará, nic pro ně nedělá. Mnoho je zbídačených, bez peněz, bydlení. Nesnaží se odstranit hlavní překážku Fialu, jemuž se nechce odejít, podat demisi, když ho o to národ žádá, protože je spojen s miliony a miliardami politiky ČR. Jinde by tyto finance nezískal, protože je neschopný.

Stejně je na tom i gen. Pavel, protože se mu dobře žije, když má před 300 tisíc, nebo i více, měsíčně. A chudákům nevěří. Novou vládu odborníků ČR Pavel neustavuje. Nesnaží se jednat ani o konci vraždění lidí na Ukrajině, i když nový prezident USA Trump o skončení bojů na Ukrajině už hovoří delší dobu.

Totéž vyslovuje také kancléř Německa Scholz, ale nadále za miliardy posílá Ukrajině zbraně. Takovým jednáním a chováním válka na Ukrajině nemůže skončit. Takže Západ válku na Ukrajině neopustí? Stále tam nechává i nacisty Hitera, které Ukrajinci nadále oslavují. Dokud nezmizí, nebude konec války. Ukrajina bez NATO a EU. Jediné řešení je neutrální stát, jako Švýcarsko, a žádné zbraně.

X X X

UKRAJINCI  SE  ZELENSKÝM  SE  MSTÍ  SLOVENSKU  ZA  POMOC

SE  ZELENSkÝM  RYCHLE  SKONCOVAT,  NENÍ  ŽÁDNÝ  POLITIK

NA  UKRAJINĚ  ROZMOHL  JEN  KORUPCI  LIDÍ,  FIREM

Zavření kohoutků ukrajinských plynovodů je další rána ze zázračné zbraně, střílející za roh jako bumerang. Navazuje na tradici kajícníků, kteří putovali krajinou a šlehali se bičem po zádech. Jenže teď to schytají i ti kolem.

Uzavření kohoutků na ukrajinských trubkách s ruským plynem představuje bahnitý start roku po nejisté trase. Obavy evropských výrobců zachycuje index podnikatelské důvěry, který se drží u dna. Setrvává na hodnotě 45,1, což znamená, že jen menší polovina dotázaných podnikatelů a manažerů věří, že si pomůže nebo to nějak ustojí. Větší polovina, skoro 55 procent, to vidí černě.

Originální je představa našeho premiéra Petra Fialy, že zrušení závislosti na levném ruském plynu je dobrá zpráva, kterou si nesmíme nechat zastřít nějakými prodavači strachu. Největší země EU, tedy Německo, Francie a Itálie už jsou v recesi, připomínají Reuters. Jedině Španělsko, zásobované tradičně z Alžírska, pokračuje v růstu.

Proč by se měl loajální český občan budoucnosti bát? Stačí se podívat na oficiální prognózy, kterými je vyzdoben náš státní rozpočet. Ty slibují růst HDP téměř o tři procenta!

Kdybychom se však soustředili jenom na růst nákladů se kterými se bude muset náš průmysl vyrovnat, aby splnil tento náročný státní plán (a v nejhorším aspoň nezdechl), narazíme bohužel na mnohem větší čísla.

Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje za jednu z hlavních brzd ekonomického růstu vysoké ceny energií v mezinárodním srovnání a silnou regulační zátěž firem, varuje v bilanční analýze v Hospodářských novinách můj někdejší kolega z Ekonoma Martin Petříček. Jak uvádí, potvrzují to i samotní byznysmeni, zejména ti z energeticky náročných provozů.

„Pokud stát nepřehodnotí tvorbu koncepce ceny energií pro průmysl, nebudeme v rámci Evropy úspěšní. Pro podnikání v Česku bychom proto uvítali proaktivní přístup vlády, i té budoucí zvolené, ke strategickému řízení průmyslu v Česku,“ říká generální ředitel skupiny Třinecké železárny Roman Heide. Jinak hrozí uzavírání provozů podobně jako v Německu.

 S tím bojem s prodavači strachu si premiér Fiala vybral hodně těžkou disciplínu, protože kromě nás, v Evropě skoro na nic jiného nenarazí. A teď i čeští byznysmeni?? Že by to s tím zavíráním provozů přeháněli?

Jak se do toho promítne záducha ukrajinských trubek? Teoreticky o moc nejde, podle oficiálních statistik EU klesl podíl ruského plynu dodávaného plynovody ze 40 procent roku 2021 na 8 procent roku 2023. Jenže teorií se nezahřejeme. Naštěstí ne vše je tak, jak se říká.

Podle červnové analýzy amerického  Brookings Institution, zavření kohoutků plynovodů z Ruska neznamená, že tento plyn nenakupujeme jiným způsobem a jinou cestou. Zprávu o studii jsem zaznamenal na odborném webu oEnergetice.cz.

 Evropská unie má energetickou politiku ve své DNA, připomíná americký think tank, neboť vznikla z Evropského společenství uhlí a oceli, které bylo založeno v roce 1951 s cílem řešit otázky dodávek energie vzniklé po druhé světové válce.

Pozdější historie energetické politiky Evropské unie (EU) je však ve znamení neustálého napětí mezi národním protekcionismem a snahou EU prohloubit integraci a odstranit překážky přeshraničního obchodu s energií, řešit otázky klimatu a udržitelnosti, a nakonec, po rusko-ukrajinských sporech o plyn v polovině roku 2000 a geopolitickém napětí v severní Africe a na Blízkém východě, dosáhnout i bezpečnosti dodávek.

Jenže ono je to docela zamotané:

Vyvstává otázka, zda je v zájmu Ukrajiny zastavit přepravu plynu z Ruska. Až ukrajinská ekonomika opět začne růst a na poptávku po plynu nebude stačit domácí produkce, vzniknou Ukrajině značné náklady na dodávky z jiných částí Evropy.

Země EU navíc využívají zásobníky plynu na západní Ukrajině (s téměř 33 miliardami m3 jsou v Evropě druhé největší po Rusku), ale plyn do těchto zásobníků ve skutečnosti nepřepravují. Místo toho „vyměňují“ plyn v zařízeních EU za ruský plyn držený na Ukrajině, aby jej později využily. Tyto transakce by nebyly možné bez dodávek ruského plynu.

Loňská teplá zima nám problémy s plynem značně ulehčila. I proto cena zemního plynu celou zimu soustavně klesala a na konci února dosáhla poloviční hodnoty, než má dnes. Jinými slovy, plyn je teď dvakrát dražší než na konci minulé zimy.

 Letos se začalo topit dřív a zásobníky byly o něco méně plné než loni, a tak už vidíme pokles naplnění z 92 na 73 procent, o pětinu, tedy značný. Přitom je otázka, jak daleko lze při čerpání zásobníků dojít, čili jak nízko může tlak v zásobnících klesnout, aby to ještě fungovalo.

 Skutečně Rusko hospodářsky utrpí víc než ten, kdo se mu snažil zredukovat zdroje příjmů na válku?

Česká ekonomika vypovídá spíše o tom druhém. Komentátoři mluví o ztracené pětiletce, kdy na covidové lockdowny plynule navázaly sankce proti Rusku. Jenže tím jsme mu docela pomohli, protože jsme ho fakticky osvobodili od omezujících obchodních pravidel a dohledu nadnárodních institucí, jak je WTO, které ve skutečnosti jen garantují zisky největších globálních korporací. Dokládá to fakt, že oproti nebezpečnému vývoji evropské ekonomiky, jak jej signalizuje i výše zmíněný index podnikatelské důvěry, ruská ekonomika loni vzrostla podle amerických expertních odhadů o 4 procenta.  

Samozřejmě, že Američané v tom hledají nějaké slabiny:

Průmyslová zařízení pracují na 81 % kapacity a 73 % podniků hlásí nedostatek pracovních sil. Nezaměstnanost dosáhla rekordně nízké úrovně 2,3 procenta, přičemž odhadem zůstává neobsazeno 1,6 milionu pracovních míst. Z praktického hlediska nemůže domácí ekonomika uspokojit poptávku vyvolanou agresivními výdaji státu a domácností, což vyžaduje větší závislost na dovozu. To následně zvyšuje poptávku po zahraniční měně, vytváří tlak na pokles rublu a podporuje inflaci.

 Tady je možná vhodné připomenout, že Rusku se zároveň daří vést válku s nižšími náklady než Západu, aspoň když porovnáme výši rozpočtových výdajů na obranu, které mají letos v Rusku činit v přepočtu 145 miliard dolarů, zatímco v USA mají v návrhu rozpočtu na letošní rok částku 850 miliard dolarů. To je skoro šestkrát tolik.

 Vraťme se k tomu, že přerušení zásobování ruským plynem je koncipováno jako sankce.  Opravdu však není jasné, vůči komu. Americký plyn, kterým má být ruský plyn nahrazován, je dražší. To jsou holt náklady boje. Ale jak je to s bezpečností zásobování? Nemluvě o klimatu, který dostává zabrat emisemi z těžby, ze zkapalňování a zplyňování, a zejména z cest tankerů kolem světa. Je taky otázka, co se stane, až Američané budou ten plyn potřebovat více než my. Třeba právě teď, kdy se po USA rozlévá příliv ledového vzduchu z Arktidy.

Dokonce i Brookings to vidí jako náročnou výzvu pro budoucnost evropského průmyslu:

Celkově lze říci, že Evropa prozatím zůstává do značné míry závislá na dovozu plynu; pouze diverzifikovala své dodavatele a zvýšila svou relativní závislost na dražším LNG. Udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu vzhledem k vysokým cenám LNG a obrovským vládním dotačním programům pro čistou energii ve Spojených státech a Číně bude výzvou. Energetická autarkie je pro Evropu samozřejmě nedosažitelná. Zkušenosti z let 2022-2024 by však měly být mocnou hnací silou pro posílení bezpečnosti dodávek, zajištění přeshraničních toků a investice do obnovitelných zdrojů a přechodu na zelenou energii.

Je zřejmé, že nás čeká náročný rok, a to jsme se rozhodli, že do něj vběhneme se svázanýma nohama. Zdá se však, že to není ono. Něco důležitého nám zřejmě uteklo.

Připomíná to dobu dávno minulou, kdy znavený muž, kterého kalné ráno uložilo na ulici tváří do mříže od kanálu, bezmocně šeptá: „Za co, soudruzi? Za co?“

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

INAUGURACE   PREZIDENTA  USA  TRUMPA

Manuál k Trumpově inauguraci: klíčové body i ozvěny minulosti

Už 20. ledna se Donald Trump složením slibu stane 47. prezidentem Spojených států. Na ceremonii svázané řadou pravidel nebudou chybět slavné osobnosti ani významné postavy americké politiky. Portál iDNES.cz sestavil přehled toho hlavního, co potřebujete před jednou z nejdůležitějších událostí letošního roku vědět.

 Akce sevřená mnoha bezpečnostními opatřeními začne ve Washingtonu, D.C. pozvolna příjezdem hostů brzy ráno místního času. Slavnostní přísaha zvoleného viceprezidenta je naplánována na poledne, tedy 18 hodin SEČ, na západních schodech Kapitolu. V krátkém sledu bude následovat vrchol programu, tedy převzetí prezidentského úřadu Donaldem Trumpem.

Původně američtí prezidenti do funkce nastupovali později. Posledním inaugurovaným podle starého systému byl v roce 1937 Franklin D. Roosevelt, který se úřadu ujal 4. března. Dlouhé přechodné období od tradičního listopadového termínu voleb bylo nejen po politické stránce poněkud nepraktické, a dodatek ústavy proto termín inaugurace změnil na 20. leden.

Trump, podobně jako jeho předchůdci, s rukou na Bibli pronese v souladu s ústavou následující slova: „Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat úřad prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit ústavu Spojených států.“ Nový prezident posléze přednese první projev ve funkci.

 Poté se Trump přesune do takzvaného Prezidentského pokoje, bohatě zdobené místnosti v Kapitolu, kde podepíše patřičné dokumenty a zapózuje pro první oficiální fotografie. Pak už na prezidenta, viceprezidenta i lídry obou kongresových komor a jejich doprovod čeká inaugurační oběd. Po něm budou na východních schodech Kapitolu sledovat přípravu tradičního průvodu, kterým následně nová hlava Ameriky po Pennsylvania Avenue odcestuje do Bílého domu, před nímž se od devíti hodin večer SEČ bude konat přehlídka armádních i civilních zástupců jednotlivých amerických států.

Kdo přijal pozvání na inauguraci?

To je otázka, na kterou zatím nelze zcela odpovědět. Trump se nechal slyšet, že má s inaugurací velké plány, příliš konkrétní však nebyl. „Pozval jsem spoustu významných lidí a všichni potvrdili svou účast,“ uvedl v jednom z rozhovorů. Žádná jména však neuvedl. Během prosince prozradil, že jedním z pozvaných je i čínský prezident Si Ťin-pching. „Je to příklad, že prezident Trump chce vést otevřený dialog i se státy, které nepovažujeme za spojence,“ uvedla Trumpova mluvčí Karoline Leavittová. Zdroje stanice CNN však tvrdí, že čínského prezidenta na inauguraci zastoupí jen početná delegace.

Základní informace o prezidentském úřadu USA Po ratifikování 22. dodatku Ústavy Spojených států amerických v roce 1951 nikdo nesmí být zvolen na více než dvě volební období. Do té doby šlo pouze o nepsanou tradici nastolenou Georgem Washingtonem, i proto byl Franklin D. Roosevelt zvolen čtyřikrát; pomohla mu k tomu i probíhající 2. světová válka. Prezident USA musí splňovat i další podmínky. „Volitelnou na úřad prezidenta může být jen osoba, která získala občanství Spojených států zrozením či měla toto občanství v době přijetí ústavy, dosáhla věku třiceti pěti let a bydlí alespoň čtrnáct let ve Spojených státech,“ stojí v ústavě. Americký prezident je nejvyšší autoritou v řízení státních záležitostí a práce federální vlády. Je předsedou kabinetu tvořeného viceprezidentem a ministry, rovněž stojí v čele Národní bezpečnostní rady. Jeho hlavním úkolem je ochrana ústavy a prosazování zákonů schválených Kongresem, zajišťuje financování federálních agentur a navrhuje rozpočet, který následně musí schválit Kongres. Jmenuje také velvyslance a konzuly a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Do fungování státu může zasahovat přímo takzvanými exekutivními příkazy, zároveň má možnost vetovat kterýkoli Kongresem schválený zákon. Kongresmani mohou následně veto přehlasovat dvoutřetinovou většinou ve Sněmovně reprezentantů i Senátu, k tomu však dochází v minimálním počtu případů. Důležitou pravomocí prezidenta je i jmenování federálních soudců včetně Nejvyššího soudu.

Pozvánku obdrželi rovněž salvadorský prezident Nayib Bukele, italská premiérka Giorgia Meloniová či hlava Argentiny Javier Milei. Vyloučit nelze ani Viktora Orbána, který v uplynulých měsících příštího amerického prezidenta často chválil. Je důležité připomenout, že účast zahraničních státníků na inauguracích amerických prezidentů je spíše výjimečná. Tradiční je naopak přítomnost bývalých vládců Bílého domu, 20. ledna se tak na čestných místech určitě objeví Joe Biden a desítky dalších prominentních figur americké politiky.

První inaugurace a spor o velikosti davu

Jak je známo, Trump nebude při inauguraci žádným nováčkem, celým procesem si už prošel 20. ledna 2017. Jeho slibu o 1433 slovech, který byl vůbec nejkratší od proslovu Jimmyho Cartera v roce 1977, tehdy přihlíželi Barack Obama, Joe Biden, zmíněný Carter i Bill Clinton a George W. Bush. Trump vylíčil Ameriku jako zemi sužovanou tragédiemi, mluvil o „opuštěných továrnách, ekonomickém hněvu a masivním nárůstu kriminality“. „Teď ale přichází nová éra americké politiky,“ slíbil.

Spíše než slova nového prezidenta se však řešila dvě mnohem bulvárnější témata. První dáma Melania Trumpová totiž na inauguraci zvolila modrý kostýmek nápadně připomínající šatník své dávné předchůdkyně Jackie Kennedyové a nejen zámořská média ji kritizovala za to, že měla být během největšího kariérního úspěchu svého manžela poněkud originálnější.

 Následovalo mnohadenní dohadování ohledně velikosti davu, jenž přišel Trumpa během inaugurace před Kapitol podpořit. Na sociálních sítích koloval obrázek, který porovnával počet přihlížejících s první inaugurací Baracka Obamy. Trump z poměřování davu vyšel nelichotivě, Obamovi příznivci zaplnili většinu parku National Mall. Při republikánově inauguraci však byly na stejném snímku patrné obrovské prázdné plochy.

Trump posměch odmítal. „Pronesl jsem projev, rozhlédl jsem se a vypadalo to, že na té ploše je milion, milion a půl lidí. Novináři ale ukázali plochy, kde prakticky nikdo nestál,“ rozhořčil se krátce po inauguraci.

„Byl to největší počet diváků, který kdy inauguraci sledoval. A to jak osobně, tak po celé zeměkouli,“ dodal tehdejší mluvčí Bílého domu Sean Spicer. Následovalo dnes již dobře známé slovní spojení o „alternativních faktech“ z úst Trumpovy poradkyně Kellyanne Conwayová.

 X X X

V  RAKÚSKU  NIKTO  NECHCE  PRAVICOVÚ  VLÁDU

 Rokovania o vytvorení novej rakúskej vlády trvali niekoľko týždňov, no neprišli k záveru.

Rakúska liberálna strana NEOS v piatok oznámila, že sa sťahuje z rokovaní o vytvorení koaličnej vlády s ľudovcami (ÖVP) a sociálnymi demokratmi (SPÖ). Líderka strany Beate Meinlová-Reisingerová odôvodnila tento krok nedostatočnou ochotou potenciálnych partnerov na uskutočnenie reforiem, ako aj tým, že v niekoľko týždňov trvajúcich rozhovoroch sa nedosiahol žiadny relevantný pokrok. TASR o tom informuje na základe správy verejnoprávnej televízie ORF.

Predsedníčka NEOS o tomto kroku ráno informovala kancelára a lídra ÖVP Karla Nehammera, šéfa SPÖ Andreasa Bablera a spolkového prezidenta Alexandra Van der Bellena.

Lídri troch strán rokovali vo štvrtok do neskorých večerných hodín. Podľa ORF ešte nedávno sa hovorilo o tom, že dohodu chcú dosiahnuť do Troch kráľov. Strana NEOS vstúpila do koaličných rokovaní vzhľadom na recesiu a nestabilnú situáciu vo svete s cieľom uskutočniť ďalekosiahle zmeny, no podľa Meinlovej-Reisingerovej neboli lídri ÖVP a SPÖ ochotní uvažovať „za horizont ďalších volieb“.

 Nikto nechcel s pravicou spolupracovať

Voľby do rakúskej Národnej rady sa konali 29. septembra a s výrazným náskokom ich vyhrala Slobodná strana Rakúska (FPÖ). Rakúsky prezident však zostavením novej vlády poveril Nehammera, čo zdôvodnil tým, že všetky ostatné parlamentné strany odmietli s krajnou pravicou spolupracovať.

Strana NEOS v posledných týždňoch čoraz viac signalizovala nespokojnosť s priebehom rozhovorov. Hlavným problémovým bodom sa ukázala byť reštrukturalizácia rozpočtu. Zatiaľ čo ÖVP a NEOS chceli šetriť len na strane výdavkov, sociálni demokrati chceli rokovať aj o daniach. Účastníci rokovaní sa len krátko pred Vianocami zhodli aspoň na tom, že rozpočet by sa mal reštrukturalizovať počas siedmich, a nie štyroch rokov.

Ľudovci a sociálni demokrati v minulosti vládli Rakúsku spoločne, no v novom parlamente majú väčšinu jedného hlasu – 92 zo 183 kresiel. Podľa agentúry DPA by teraz mohli vytvoriť vládu bez tretieho partnera, alebo by sa mohli konať nové voľby. Najnovšie prieskumy však naznačili, že FPÖ by v nich získala okolo 40 percent hlasov, teda ešte viac ako v septembri 2024.

X X X

EUROPOSLANEC  SLOVENSKA  BLAHA

 Ľuboš Blaha: Slovensko chystá reakci, Zelenskyj zaplatí

 Predseda vlády Slovenskej republiky Robert Fico pred chvíľou potvrdil, že Slovensko je budúci týždeň pripravené prijať zásadné protiopatrenia voči nepriateľskému rozhodnutiu Ukrajiny vypnúť nám plyn.

Najskôr naši experti budú rokovať v Bruseli, potom zasadne koaličná rada aj vláda. Všetko má svoj postup, riešenie je na ceste. Pozícia Smeru je jasná – na Zelenského jednostranné kroky musí prísť tvrdá odpoveď.

Konkrétne: vypnutie elektriny na Ukrajinu a radikálne zníženie podpory pre ukrajinských migrantov. Ukrajina pripraví Slovensko o pol miliardy ročne. V ideálnom prípade by naše protiopatrenia mali dosiahnuť túto sumu, ktorú nám musí Ukrajina plne kompenzovať.

Zelenskyj nemá žiadne právo viesť svoju vojnu proti Rusku tak, aby ubližoval Slovákom. Nemá na to žiaden mandát od Slovenskej republiky a jeho akt je teda aktom agresie voči nám. Za daných okolností považujem za samozrejmé, že Slovenská republika nikdy nepodporí vstup Ukrajiny do NATO ani do EÚ.

Krajina, ktorá ekonomicky ubližuje Slovákom a celej EÚ a svoje rozhodnutia prijíma arogantne a bezohľadne, nemá miesto v Európskej únii. Slovensko pre Ukrajinu urobilo neuveriteľne veľa. Humanitárna podpora, pomoc migrantom, mnohé cezhraničné projekty…

Ako sa hovorí – za dobrotu na žobrotu. Nič sme od Ukrajiny nechceli, len aby brala do úvahy naše ekonomické záujmy a nevypínala nám plyn. A čo urobil Zelenskyj? Začal vydierať, podplácať, nepríčetne nás obviňoval, vraj niečo robíme na pokyn Putina a ešte aj drzo vypisoval, vraj nášho premiéra majú riešiť slovenské orgány činné v trestnom konaní.

Prepáčte, ale takto sa nespráva sused. Ani partner. Ani žiaden príčetný štátnik. Takto sa správa – primitív. A agresor. Zelenského útoky sú útokmi na celé Slovensko. A je úplne jedno, že PS či liberálna tlač mu za to tlieska – iba potvrdzujú, že sú zradcovia národa.

Amerike rastú zisky z toho, že v EÚ sa kupuje jej drahý a neekologický plyn, a tak americkí poskokovia na Slovensku obhajujú americké záujmy. Nič nové. Soros ich platil celé roky za to, aby robili to, čo sa po nich chce. A tak dnes kryjú Zelenského v jeho protislovenskom ťažení. Judáši.

My budeme Slovensko brániť. Zelenskyj za svoje zločiny zaplatí. Bodka. Ľuboš Blaha, server vasevec.cz (Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP)

 X X X

 Mexiko omezuje migraci i drogové kartely. Snaží se tím předejít naplnění Trumpových hrozeb

Do návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zbývají necelé tři týdny, Mexiko se na něj ale připravuje už od listopadu. Úřady zakročily proti obchodníků s drogami i s falešným zbožím a rozehnaly karavanu migrantů. Nikdo si však není jistý, jestli to Trumpovi hrozícímu cly i armádou postačí.

 V předvolebních proslovech Donalda Trumpa se často objevovalo téma Mexika. Budoucí americký prezident, který se postu chopí 20. ledna, mluvil o krocích, které podnikne, pokud mu jižní soused nevyjde vstříc v jeho požadavcích. Konkrétně, pokud Mexiko nezastaví migranty proudící přes jeho území do Spojených států a neomezí dovoz drog do země, budou následovat tvrdé kroky.

Trump pohrozil, že zavede cla sahající k 25 procentům na mexické zboží, zruší humanitární program svého předchůdce Joea Bidena, díky kterému si mohou migranti zajistit schůzku s imigračním úředníkem a legálně vstoupit do země, nebo že zařadí drogové kartely mezi teroristické organizace. Následně by na boj s nimi poslal armádu, která má právo bojovat s teroristy i mimo území Spojených států. Byla by tím narušena suverenita Mexika.

 Podobné výhrůžky měl Trump i za svého prvního prezidentství. Tehdy ale v čele Mexika stál Andreas Manuel Lopez Obrador, který podle analytika Matii Gomeze Leautauda z Eurasia Group uměl se svým americkým protějškem jednat a dařilo se mu omezovat jeho megalomanské požadavky. Nová prezidentka Claudia Sheinbaumová to podle něj bude mít složitější.

„Sheinbaumová je o něco slabší, což bude komplikovat její schopnost dostát Trumpovým požadavkům, aniž by politicky poškodila svou zemi,“ uvádí Leautaud pro americkou stanici NPR.

Projevilo se to už po prvním hovoru mezi Sheinbaumovou a Trumpem, který budoucí americký prezident označil za vynikající. Hned na druhý den mexické úřady rozehnaly karavanu dvou tisíc migrantů ze Střední a Jižní Ameriky mířící do Spojených států, výrazně také stoupl počet zadržených migrantů – za poslední tři měsíce úřady zatkly přes 450 tisíc lidí, stejný počet jako za zbytek loňského roku.

Následně při zátahu na budovy v pohraničních oblastech odhalily falešné zboží z Asie v hodnotě za 20 milionů eur (v přepočtu 503 milionů korun) a na začátku prosince došlo také k zabavení více než tuny fentanylových tablet, které jsou z velké části zodpovědné za opioidovou krizi ve Spojených státech.

Bývalá mexická diplomatka v New Yorku Olga Pellicerová se přesto domnívá, že to nebude na uklidnění Trumpa stačit. „Jsou to silná diplomatická gesta, ale jsme daleko od vyřešení bezpečnostního problému, kterému čelíme,“ uvádí pro francouzský deník Le Monde.

„Trump v roce 2024 je stejný jako ten v roce 2016: nepředvídatelný, vzdorovitý a chvástající se, ale nyní v extrémnější verzi a s touhou po odplatě a akumulovanou zlostí,“ souhlasí s ní bývalá mexická velvyslankyně ve Washingtonu Martha Barcenová.

Příprava na deportace

Jedním z prvních kroků Trumpa ve funkci má být i program masivních deportací nelegálních migrantů, kterých může být až několik milionů, přibližně pět z nich by měli tvořit právě Mexičané.

Jelikož není jasné, jak by mohlo vyhošťování ze země fungovat, připravily mexické úřady strategii na legální pomoc zasaženým lidem – v mobilní aplikaci by měli nouzové tlačítko, které by je spojilo s mexickými ambasádami. Zároveň na hranicích otevře vláda 20. ledna, tedy v den Trumpovy inaugurace, 25 speciálních táborů pro ty, kteří budou z USA vyloučeni. Po několika dnech je pak úřady pošlou do jejich rodných měst.

„Z jeho kampaně víme, že vyhrožuje tím, že to udělá. A protože už byl prezident, tak věříme, že co se týká deportací, tak teď bude striktnější a přísnější,“ obává se podle lokálního deníku Washington Times guvernérka pohraničního mexického státu Baja California Marina del Pilar Avilaová.

Přístup do nich budou mít jen Mexičané, pravděpodobné však je, že budoucí americká administrativa by k původu migrantů při vyhošťování nepřihlížela. „Musíme vzít v potaz, že v ideálním světě budoucího prezidenta Trumpa nepůjde jen o Mexičany, ale lidi ze všech zemí v Latinské Americe,“ říká analytik Leautaud. „Stát by musel přijmout, že už není jen tranzitní zemí nebo tou, ze které migranti odchází, ale i cílovou destinací.“

Příležitost, nebo hrozba

Nová americká administrativa by mohla ovlivnit také mexický trh, stejně jako se to stalo za minulého Trumpova prezidentství, kdy sousední země těžila z obchodní války s Čínou. Továrny, které dříve vyráběly v Číně, se ve velkém začaly přesouvat do Mexika, aby si snížily cla.

Trend hlavně v pohraničních oblastech funguje dodnes, kvůli Trumpově rétorice se ale některé firmy rozhodly vyčkávat, co z hrozeb budoucí hlava Spojených států splní. Mezi nimi jsou například automobilky Mazda a Honda, na které by se mohly vztahovat až 200procentní cla. Republikánský budoucí prezident uvedl, že by je mohl uvalit na veškeré automobily mířící z Mexika, protože mezi nimi jsou i čínští výrobci.

Jiní jsou naopak optimističtí a věří, že Washington se opět zaměří hlavně na Peking. „Trump nesnáší Čínu víc než Mexiko. Je to velká příležitost,“ říká americkému deníku New York Times Isaac Presburger, jehož rodina má firmu s oděvy a dováží do USA.

„Nevíme, jak se rozhodne. Musíme se připravit pro různé scénáře. Je tu hodně proměnných,“ shrnuje nálady v Mexiku Daniel Córdova spravující americkou továrnu na topení a klimatizace.

X X X

 Trumpův novoroční taneček zachytily kamery. Zvolený prezident USA slavil s Muskem a spol.

Staronový americký prezident Donald Trump je pověstný svými tanečky před příznivci. Nyní je předvedl i mezi svými přáteli a spojenci během silvestrovského večírku ve své floridské vile Mar-A-Lago. Jeho party zachytili na své mobily jednotliví hosté, kteří videa posléze sdíleli na sociálních sítích. Zvolený prezident USA se vlnil do rytmu například na slavnou píseň YMCA od skupiny Village People, a to společně se svojí manželkou Melanií či nejbohatším mužem světa Elonem Muskem.

Kdo sleduje americkou politiku, ten si již na Trumpovy tanečky musel zvyknout a nevidí je prvně. Nejde o žádné fantastické taneční kreace, zvolený prezident se takřka vždy jen houpe do rytmu a lehce zvedá ruce. To nyní předvedl i na své silvestrovské party.

 Po jeho boku na YMCA tančila i jeho choť Melania Trumpová, která je takto odvázaná jen málokdy. Obzvlášť ne po boku svého manžela. Vedle ní tančil i její otec a Trumpův slovinský tchán Viktor Knavs. Jedno z videí sdílel Trumpův nejstarší syn Donald Jr.

Na druhé straně od prezidenta se pro změnu do rytmu vlní miliardář a Trumpův důležitý podporovatel Elon Musk. Ten na akci dorazil s jedním ze svých synů X Æ A-Xii, kterého na červený koberec přinesl na svých ramenou.

Zvolený republikánský prezident, který v lednu nahradí v Bílém domě demokrata Joea Bidena, je svými tanečky proslulý. Ve velkém je předváděl během prezidentské kampaně v uplynulém roce.

Jen pár hodin po večírku bylo Trumpovo jméno v amerických médiích zmiňováno také kvůli zcela jiné události. Před komplexem Trump Tower, prezidentova hotelu v Las Vegas, explodoval vůz Tesla Cybertruck, který pro změnu pochází z dílny Muska. Výbuch si vyžádal jeden lidský život a sedm zraněných.

X X X

 ‚Nikdo to tam nebere příliš vážně.‘ Trhovci v Polsku i Česku prodávají pyrotechniku pro profesionály

Trhovci v Česku a Polsku neberou příliš vážně pravidla omezující prodej zábavní pyrotechniky. Ve čtvrtek to uvedla veřejnoprávní regionální televizní a rozhlasová stanice MDR. V Sasku během silvestrovského veselí zemřeli při odpalování ohňostrojů dva lidé, nejméně jeden z nich při explozi takzvané kulové pumy dovezené z Česka.

 Kulová puma spadá do nejpřísnější kategorie F4. Pyrotechniku této kategorie si v Německu stejně jako v Česku a Polsku mohou koupit jen profesionálové se zvláštním povolením. I tak se ale dostala do rukou jistého muže ze saského městečka Hartha, který při jejím odpalování zahynul. Puma pocházela podle policie z Česka.

 Kulová puma o silvestrovské noci zabila dalšího muže také v saském městě Oschatz. Zda i ona byla z Česka, policie nechtěla kvůli vyšetřování sdělit.

Mluvčí spolkové policie Alfred Klaner z oddělení v saském Ebersbachu u hranic s Českem řekl stanici MDR, že na tržištích v Polsku a Česku je možné zmíněné kulové pumy koupit, i když je prodej oficiálně omezen jen na proškolené pyrotechniky. „Očividně to tam nikdo nebere příliš vážně,“ poznamenala MDR.

Kulové pumy je zakázáno odpalovat na zemi, což ale lidé dělají. Pyrotechnika je totiž určena k použití z tubusů, bezpečná zóna pro sledování je pak podle odborníků nejméně 70 metrů. Podle Klanera mnoho laiků chybně spoléhá u kulových pum na dlouhou zápalnou šňůru, která ale vyhoří ve zlomku sekundy. „Právě proto se při tom zraní tolik lidí. Znám i takové, kteří přišli třeba o zrak,“ vysvětlil.

Oblíbené Dum Bum

Klaner poukázal na to, že v Česku a Polsku si mohou dospělí lidé pořídit i dělobuchy z kategorie F3, která v Německu vyžaduje povolení jako F4. „Přistihli jsme s tím opět i patnáctileté,“ řekl Klaner.

MDR uvedla, že z kategorie F3 jsou u německé mládeže oblíbené petardy Dum Bum, které doprovází velmi hlasitá exploze. Právě tento dělobuch, u nějž výrobci jako minimální bezpečnou vzdálenost uvádějí 15 metrů, podle deníku Bild utrhl v pondělí v saské Pirně 16letému chlapci čtyři prsty. Bild s odvoláním na policejní zdroje napsal, že pyrotechnika pocházela z Česka.

V celém Německu kvůli zábavní pyrotechnice při novoročních oslavách na přelomu loňského a nového roku zahynulo pět lidí a desítky dalších utrpěly zranění. V Německu se kvůli tomu znovu debatuje například o zpřísnění kontrol na hranicích s Českem a Polskem, aby se napříště zabránilo pašování zakázaných petard.

  Vymáhání evropského práva trvá moc dlouho, říká zpráva. Pokuty často nefunguEvropské komisi trvá příliš dlouho, než uzavře případy týkající se porušování práva Evropské unie ze strany členských zemí. Uvedl to Evropský účetní dvůr (EÚD) v nově zveřejněné zprávě. Komise zahájila v letech 2012 až 2023 více než 9 tisíc případů porušení právních předpisů, vyřešení ale mnohdy trvá roky. Většina případů nesplnění povinnosti se tak vyřeší dříve, než Komise navrhne finanční sankce. Ty navíc ne vždy fungují: některé členské státy porušení nenapraví, ani když jsou na ně uvaleny finanční sankce.

Celkem mezi lety 2012 a 2023 předložil Evropský parlament podle zprávy Komisi více než 8 000 petic a bylo registrováno téměř 43 000 stížností ze strany občanů, podniků a zájmových skupin. Se zahrnutím případů iniciovaných Komisí bylo tak v období 2012–2023 zahájeno více než 9 000 případů řízení o nesplnění povinnosti.

„Komise sice zlepšila svou správu s cílem odhalovat a napravovat porušení práva EU, ale náprava porušení si stále může vyžádat i mnoho let. Porušování právních předpisů musí být řešeno rychleji, aby se tak zajistilo rovné zacházení a dodržování společných hodnot a zásad EU,“ uvedl Lefteris Christoforu, člen EÚD odpovědný za audit.

Zavedená opatření příliš nepomohla

Zpráva uvádí, že Komise sice v průběhu let usilovala o zlepšení postupu prosazování práva EU a zavedla řadu referenčních lhůt, mnohdy je však neplní. Například u kontroly směrnic. Když členské státy oznámí plné zavedení do vnitrostátního práva, zahájí Evropská komise kontrolu, která by měla být dokončena do
šesti měsíců. To se však podaří jen asi v polovině případů. Audit přesto upozorňuje, že celkově se průměrná doba od roku 2017 zkrátila.

Totéž platí pro stížnosti pro porušení práva. U těch si posuzování může vyžádat měsíce a řešení pak celé roky.

 Kompas konkurenceschopnosti, vize pro farmáře. Co čeká evropskou politiku v roce 2025

Jako účinné se u složitějších případů ukázaly podle auditu neformální diskuse mezi Komisí a členskými státy. Ty umožnily vyřešit většinu případů bez formálního řízení o nesplnění povinnosti. V případě zahájení formálního řízení o nesplnění povinnosti však průměrná doba vyřizování může stále být více než dva roky a řešení rostoucího počtu případů tak trvá příliš dlouho. Proto je většina případů vyřešena ještě před tím, než Komise navrhne finanční sankce. Mezi lety 2012 a 2023 to platilo v 96,6 % případů.

Audit upozorňuje ještě na jednu skutečnost. V některých případech Komise na členské státy sankce sice uvalí, ty však přesto soulad s evropským právem nezajistí. A to klidně i po dobu několika let.

„V prosinci 2023 bylo 16 aktivních případů, v nichž členské státy nadále porušovaly právo EU, za což se na ně vztahovaly finanční sankce v celkové výši 1 406,8 milionu EUR,“ uvádí EÚD. Ve třinácti ze šestnácti aktivních případů platily dotčené členské státy finanční sankce déle než tři roky a v šesti z těchto třinácti případů dokonce déle než osm let.

Nejvíce takto zaplatila Itálie, následuje Řecko. Nejčastěji jde o politiky týkající se životního prostředí či hospodářské soutěže. Karolina Novotná, ceskajustice.cz

X X X

Pohřeb Heleny Zeťové. Rozloučit se přijeli Mareš a Kerndlová, smuteční řeč měl Semelka

Poslední rozloučení se zpěvačkou Helenou Zeťovou, která zemřela 20. prosince 2024 ve věku 44 let, se konalo v kostele Sv. Zdislavy v Prostřední Bečvě na Valašsku, kde žila se svým otcem Josefem Zetěm.

 Rozloučit se s Helenou Zeťovou kromě rodiny přišel i fotbalista Milan Baroš, politik Aleš Juchelka, moderátor Leoš Mareš, zpěvák kapely Doga Roman „Izzi“ Izaiáš nebo Tereza Kerndlová, pěvecká kolegyně ze skupiny Black Milk.

Smuteční řeč v kostele držel zpěvaččin nevlastní otec, zpěvák a hudebník Lešek Semelka. Zavzpomínal mimo jiné na to, jak Heleně pouštěl alba skupiny Pink Floyd, čímž ji přivedl k rocku a k hudbě jako takové.

„Bůh si k sobě bere vyvolených, a tak to asi je,“ zněla Semelkova slova na závěr.

 Osobní vzpomínku na Helenu Zeťovou přidal i farář, který vedl obřad posledního rozloučení.

„Helena již od dětství projevovala mimořádný talent pro zpěv. Valašské prostředí formovalo její temperament i živost. Helena byla nejen výjimečnou umělkyní, ale také člověkem hluboké osobní víry. Zažil jsem osobně loni setkání s Helenkou při Tříkrálové sbírce zde na Prostřední Bečvě, kdy malým třem překvapeným koledníkům přišla otevřít. A s láskou, s jakou nás přijala, ji budeme mít navždy ve svých vzpomínkách i modlitbách. Helenka milovala hvězdy a nebe, které tak ráda pozorovala,“ řekl.

„Talentovaná zpěvačka, jejíž hlas přinášel radost a útěchu mnoha lidem. Její hudba zůstane navždy v našich srdcích jako ozvěna jejího krásného ducha,“ stojí na smutečním oznámení.

Rodačka z Valašského Meziříčí Helena Zeťová se zpěvu a hudbě věnovala odmalička. V patnácti letech odešla z domova a koncertovala s rockovou skupinou. V začátcích kariéry také vystupovala po barech na španělském ostrově Lanzarote.

Proslavila se jako členka dívčí skupiny Black Milk, která vznikla na jaře 2001 a společně s ní ji tvořily Tereza Černochová a Tereza Kerndlová. Všechny tři zpěvačky měly rodinné vazby na známé zpěváky. Nevlastním otcem Heleny Zeťové byl zmíněný zpěvák a hudebník Lešek Semelka, Terezy Černochová a Kerndlová jsou dcerami Karla Černocha a Ladislava Kerndla.

Trio Black Milk natočilo alba Modrej dým (2002) a Sedmkrát (2003). V roce 2005 ukončilo činnost a všechny tři zpěvačky pokračovaly na sólové dráze.

Helena Zeťová vydala tři sólové desky, přičemž poslední Consequences vyšlo v roce 2020. Část života strávila v Řecku a plánovala desku pro tamní posluchače. Poslední roky žila v místě svého rodiště a údajně plánovala návrat na scénu.

 X X X

 V roce 2024 se vyplatily investice do akcií. Rostlo zlato i kryptoměny. Rok 2025 bude slabší

Ten, kdo se rozhodl nenechat rezavět své peníze na už opět nezajímavě úročených bankovních účtech, mohl v roce 2024 nejvíce vydělat na investicích do akcií, zlata či kryptoměn. Hodnota amerického akciového indexu S&P 500, který může být bezpečným cílem i pro začínající investory, loni meziročně vzrostla o 24 procent, což ekonomové označují za rekordní. Mimořádně dobře se ale podle investičních bankéřů a analytiků, které požádala o názor Česká justice, dařilo i české burze. Index PX investorům přinesl zhodnocení 25 procent a index PX-TR, který kromě růstu kurzu akcií zohledňuje i dividendu, dokonce 34 procent. A kdo držel akcie finanční skupiny Erste Group, která u nás vlastní Českou spořitelnu, mohl si od začátku roku připsat skoro 65 procent. Akcie Kofoly vzrostly o 42 procent.

„Rok 2024 přál hlavně rizikovým aktivům, tedy akciím a kryptoměnám. Výrazně se dařilo americké burze, kdy index technologických akcií Nasdaq a index Standard and Poor´s 500, sestavený z 500 nejvýznamnějších amerických firem, předvedly famózní výsledky a postaraly se o rozšíření dobré nálady i do ostatních regionů světa,“ řekl hlavní ekonom investiční společnosti BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček.  „Fascinující výsledky jsme viděli i u kryptoměn. Bitcoin pokořil hranici 100 tisíc dolarů, i když později jeho hodnota spadla. Zajímavě se vyvíjelo i investiční zlato, které profitovalo z poklesu úrokových sazeb, a zároveň fungovalo jako bezpečný přístav v době eskalujících geopolitických rizik. Slabší výsledky přinesly dluhopisy,“ uzavřel své hodnocení Křeček.

Stejně to vidí i Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management. „Akcie v letošním roce přinesly nebývale pohodovou jízdu. Amerika a dění na tamních parketech určuje akciový sentiment po celém světě, pro uplynulou dekádu to platilo naprosto zásadně. Ještě zkraje roku 2024 jsme vyhlíželi překonání pětitisícové hranice na indexu S&P 500, zatímco koncem stejného roku byl index i o více než o tisícovku výše,“ konstatuje. Index S&P 500 si od ledna do 30. prosince 2024 připsal 23 procent, Nasdaq pak 29 procent.

Rok 2025 bude slabší

Rok 2025 už ale analytici a investiční bankéři nevidí v tak výrazných barvách. „Akcie jsou opravdu vysoce naceněné, takže je otázka, zda je prostor pro tak mohutný růst, jako jsme viděli v letošním roce. Spíše se domnívám, že bude růst mírnější a koneckonců jsme viděli zprávy americké centrální banky Fed, která bude v příštím roce snižovat sazby pomaleji, než se doposud očekávalo, což škodí rizikovějším aktivům. Takže akcie dále porostou, ale pomaleji, než v roce 2024,“ usuzuje Štěpán Křeček.

Mohlo by vás zajímat

Úřady nestíhají vydávat elektronické formuláře. Poslanci se zalekli žalob a digitalizaci odložili

O skromnějších očekávání spojených s rokem 2025 hovoří také Kryštof Mníšek, hlavní ekonom Argos Capital. „Akcie pravděpodobně nenaváží na tak silné zisky jako v předchozím roce. Některé investiční banky, například J.P. Morgan, předpokládají, že růst S&P 500 by mohl dosáhnout pouze sedmi procent,“ konstatuje Mníšek.

Slabší rok lze očekávat i pro kryptoměny. „Regulace v USA a v Evropě vytvářejí tlak na menší kryptoměny a decentralizované financování. Kryptoměnový trh je však stále mladý a nevyzpytatelný. Pravděpodobnost silné korekce, klidně i o více než polovinu, je podle mne 50 na 50,“ říká Ladislav Nagy, investiční analytik společnosti FinGO.sk. 

Zazářila i česká burza, české investory potěšilo i zlato

Letos ale co do zisků nezůstal pozadu ani český burzovní parket. „Pražská burza se v roce 2024 rozhodně nenechala zahanbit, index PX investorům přinesl 25 procent a dividendový PX-TR dokonce 34 procent. Tahounem indexu pak byly akcie Erste Group, které od začátku roku posílily o bezmála 65 procent,“ zdůrazňuje analytik Purple Trading Petr Lajsek. Bankovní sektor v Evropě podle něj těží ze stále relativně vysokých úrokových sazeb, které zlepšují marže z poskytování úvěrů. Erste jako jedna z předních bank ve střední a východní Evropě z této situace výrazně profituje. „Kromě toho se jí daří udržet nízké náklady na riziko díky stabilní ekonomické situaci v klíčových trzích, jako je Rakousko, Česko a Slovensko. Investoři také oceňují silné dividendy a důvěru v řízení banky, což spolu s optimistickými výsledky za první pololetí roku 2024 zvyšuje zájem o její akcie,“ vysvětluje Lajsek.

Jak upozorňuje hlavní investiční stratég ČSOB Jaroslav Vybíral, zklamáním se naopak stala výkonnost akcií energetické společnosti ČEZ, jejíž hospodaření bylo i nadále negativně ovlivňováno daní z mimořádných zisků. „Akcie se tak v bilanci od začátku ocitají na červené nule,“ podotýká Vybíral. Na pražské burze uzavřely akcie polostátního podniku s ročním mínusem 0,2 procenta.

České domácnosti vidí jako alternativu k dlouhodobě velmi málo výnosným vkladům u bank zlato a kryptoměny. Tyto investice se jim v roce 2024 vyplatily. Cena investičního zlata se k předposlednímu dni roku zvýšila o asi 26 procent a přiblížila se hodnotě 2600 amerických dolarů za unci. Cena bitcoinu, vyjádřená v dolarech, narostla o 119 procent.

„Zlato by mohlo zažít další rekordní rok a překonat hranici tří tisíc dolarů, bude-li v roce 2025 i nadále plnit úlohu bezpečného přístavu. Pokud se budou geopolitická rizika, jako válka na Ukrajině a Blízkém východě, případně obchodní válka mezi USA a Čínou, stupňovat, zlato zůstane pro investory lákavé. Pokud se geopolitická rizika ve světě zmírní, může to mít na zlato negativní vliv, protože investoři budou hledat vyšší výnosy v rizikovějších aktivech, tedy dluhopisech a akciích,“ předpovídá analytik Portu Marek Malina. Dodává, že ceně zlata by směrem nahoru mohlo pomáhat i snižování úrokových sazeb, které snižuje výnosy fondů peněžního trhu v eurech, dolarech, librách či jiných měnách. A negativní dopad na jeho cenu může mít i Trumpova politika, která bude mít za následek vyšší inflaci a pomalejší snižování úrokových sazeb v USA. „Očekáváme, že v roce 2025 budou investoři hledat aktiva s vyššími výnosy a zlato tak nezažije podobně dobrý rok jako ten minulý,“ uzavírá Malina.

Vyplatí se i nemovitosti

Podle Štěpána Křečka zůstávají dobrou příležitostí pro české investory i nadále nemovitosti. „Očekávám, že cena nemovitostí může v roce 2025 růst stejně rychle jako rok předtím anebo možná ještě trochu rychleji,“ říká poradce premiéra. Podle Deloitte Real Index, který pravidelně zpracovává člen takzvané Velké čtyřky globálních poradenských společností Deloitte, se ve druhém kvartále 2024 ceny nemovitostí v Česku zvýšily v průměru o 2,4 procenta, v prvním kvartále rostly o čtyři procenta. Novější údaje zatím nejsou k dispozici.

Nákup investiční nemovitosti samozřejmě není pro každého. Na ziscích z růstu nemovitostního trhu je ovšem možné se podílet i formou nákupu podílu v realitních fondech. „V oboru nemovitostí lze po předchozím zpomalení růstu jejich cen očekávat oživení. Dynamika růstu nebude tak prudká jako v letech 2020–2021, nicméně jako konzervativní složka investic nabídnou nemovitosti velmi dobrou stabilitu. Oživení lze očekávat u kolektivního investování do realitních fondů,“ říká místopředseda představenstva Atris investiční společnosti Tomáš Jícha.

 Udržet nervy na uzdě

A co investiční bankéři a analytici doporučují investorům? „Investorům lze doporučit udržet pevné nervy a být připraven dokupovat akcie v případných poklesech. Doba silné korekce u amerických akcií přijde, jen nevíme kdy. Pro úspěšnou investici je třeba být optimistou a umět vydržet divočejší období. Kdybych měl moji pozornost nasměrovat na jeden sektor, díval bych se po technologiích. Big Tech už vydělal opravdu hodně, ale výhled na další růst ziskovosti vypadá zase slibně. I ostatní technologie jako celek stále vypadají atraktivně díky svému dlouhodobému růstovému příběhu a vysokým maržím,“ říká stratég ČSOB Asset Management Jaroslav Vybíral. „Ať už půjde o komodity, akcie nebo dluhopisy, klíčem k úspěchu bude schopnost přizpůsobit se rychle se měnícímu prostředí. Prakticky každá Trumpova politika bude určitě plná rychlých změn názorů s velkým dopadem na globální finanční trhy,“ nabádá investory hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Mníšek.  Ivana Pečinková. ceskajustice.cz

 X X X

Arabský influencer odpálil rachejtli na byt v Berlíně, ten pak začal hořet

Německý influencer arabského původu Atallah Younes vyvolal svým videem ze silvestrovské noci v Berlíně na sociálních sítích rozruch. Ve videu odpálil rachejtli směřující na obytný dům, která zasáhla byt ve třetím patře a explodovala uvnitř místnosti. Případ vyšetřuje berlínská policie.

 „Video má berlínská policie k dispozici. Informace o zraněných nemůžeme zatím zveřejnit,“ potvrdil berlínský policejní mluvčí německému listu Tagesspiegel. Vyšetřování případu převzal hasičský komisař. Incident se odehrál v berlínské čtvrti Neukölln, kde žijí národnostní menšiny. Píše server Tagesspiegel.

Younes, který má přibližně 300 tisíc sledujících na Instagramu, video mezitím smazal. Pravděpodobně tak učinil kvůli mnoha negativním reakcím, které uživatelé Instagramu k videu zanechali.

Na sociální síti X se nahrávka i nadále šíří a vyvolává ostrou kritiku. „Vidím jen hloupého člověka, který dělá ještě větší hlouposti, aby získal slávu prostřednictvím kliknutí na internetu na úkor ostatních,“ napsal jeden z uživatelů X.

Další komentující napsal: „To byl bytový dům. Měl by být za to zatčen a obviněn. Mohli zemřít lidé.“ Jiný uživatel dodal: „Kromě této nechutné akce zůstvá otázkou charakteru, proč se takové video vůbec nahrává. To je jedna věc druhá je, že takový člověk má 311 tisíc sledujících,“ posteskl si.

Atallah Younes se na Instagramu ve čtvrtek omluvil. „To, co se stalo, byla chyba. Majiteli domu jsme se omluvili,“ napsal. Na další fotografii na Instagramu je vidět, jak Younes sedí na pohovce mezi starším a mladším mužem a mluví arabsky: „Dnes jsme byli u Haga Abu Mohamada a prosili jsme ho o odpuštění,“ dodal na videu Younes.

Na Silvestra v Berlíně lidé čím dál častěji odpalují nelegální pyrotechniku, včetně velmi nebezpečných tzv. kulových pum. V noci na Nový rok byl berlínský policista těžce zraněn na noze a musel se podrobit akutní operaci. Jeden muž během oslav po zásahu pyrotechnikou oslepl.

 Po výbuchu na berlínském letišti Tegel bylo těžce zraněno sedmileté dítě. Po silvestrovské noci čítá Berlín 36 neobyvatelných bytů a během noci bylo zadrženo přes 400 lidí.

„Vzhledem k nebezpečí, které představuje zakázaná pyrotechnika dovážená především z Polska a Česka, budou přísnější kontroly,“ vyzval Burkard Dregger, mluvčí německé strany CDU.

X X X

 Jihokorejský prezident se schovává v rezidenci, třetí den odolává zatčení

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol, kterému byly pozastaveny pravomoci po jeho neúspěšném pokusu zavést na začátku prosince v zemi stanné právo, zůstává ve své rezidenci v Soulu a už třetím dnem vzdoruje zatčení. Svým stoupencům, kteří se kolem jeho domu sešli, v noci na čtvrtek vzkázal, že bude „bojovat až do konce“.

 Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO), který vede vyšetřování ve spolupráci s policií a vojenskými úřady, má čas na využití zatykače do 6. ledna. Ten na Jun Sok-jola vydal 31. prosince soud v Soulu. O zatykač úřad požádal poté, co se Jun třikrát nedostavil k výslechu.

Prezidentův advokát ovšem zatykač označil za nezákonný a tvrdí, že CIO nemá pravomoc o něj žádat. Dodal, že prezidentův právní tým požádá ústavní soudce o zrušení zatykače.

Soud také vydal příkaz k prohlídce prezidentova sídla a dalších míst. Prezidentská bezpečnostní služba však zatím vyšetřovatelům brání ve vstupu do objektů s odvoláním na zákon zakazující prohlídky prostor obsahujících státní tajemství bez souhlasu odpovědné osoby. Pozorovatelé předpokládají, že právě kvůli obavám z možného střetu s ochrankou se zatím vyšetřovatelé nepokusili vniknout do rezidence a Jun Sok-jola zatknout.

Od úterního vydání zatykače demonstrují Junovi příznivci i odpůrci nejčastěji poblíž jeho rezidence v Soulu a přes policisty, kteří od sebe oba tábory oddělují, na sebe pokřikují nadávky.

„Korejská republika je v současné době v nebezpečí kvůli vnitřním a vnějším silám ohrožujícím její suverenitu a kvůli aktivitám protistátních živlů,“ napsal Jun Sok-jol v dopise, který rozdal svým příznivcům tábořícím poblíž jeho domu a jehož pravost agentuře AFP potvrdil prezidentův právník Jun Kab- kun. „Přísahám, že budu bojovat po vašem boku až do konce, abych ochránil tento národ,“ dodal Jun Sok-jol.

Mluvčí hlavní opoziční Demokratické strany Čo Sung-le označil Junův dopis označil za „blouznění“ a obvinil ho z podněcování nepokojů.

Jun šokoval své spoluobčany i svět, když 3. prosince v zemi nečekaně vyhlásil stanné právo, což odůvodnil snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Po několika hodinách se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament a vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vládu.

X X X

 Arcibiskupské gymnázium: Spojení historie a moderního vzdělávání v srdci Kroměříže

Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, založené roku 1854, představuje unikátní spojení bohaté historie, kvalitního vzdělávání a duchovní péče. Škola se pyšní individuálním přístupem, moderním zázemím i odvážnými projekty, jako je přeměna bývalé fary ve Zlámance na nové vzdělávací centrum. Objevte, co tuto školu činí jedinečnou.

V srdci historické Kroměříže, v budově, která sama vypráví příběhy minulosti, se nachází Arcibiskupské gymnázium, vzdělávací instituce s více než 150letou tradicí. Založeno roku 1854, dnes spojuje bohatou historii s moderními vzdělávacími metodami a rodinným přístupem.

Individuální přístup ke studentům

Jedním z klíčových principů gymnázia je individuální přístup ke každému studentovi. Už od přijímacího řízení, kde kromě běžných zkoušek probíhají i motivační pohovory, je cílem poznat budoucí žáky a vytvořit základy pro úzkou spolupráci. Tento přístup pokračuje během studia, kdy mají studenti k dispozici tutory, kteří je provázejí nejen ve vzdělávání, ale i v osobním růstu a kariérním směřování. Tento systém vytváří prostředí, kde každý student cítí podporu a prostor pro své individuální potřeby.

Historická budova gymnázia dýchá tradicí, avšak během posledních osmi let prošla výraznou modernizací. Studenti mají k dispozici moderní učebny, špičkové laboratoře, knihovnu a zrekonstruovaný internát, což vytváří dokonalou kombinaci historického ducha a současných standardů. Přestože škola hostí více než 540 studentů, panuje zde atmosféra, která podporuje komunitní a rodinný přístup.

Duchovní rozměr a dvě kaple

Součástí života na gymnáziu je také duchovní rozměr. Dvě kaple, které jsou nedílnou součástí školního areálu, nabízejí prostor pro mše, meditaci i osobní rozjímání. Zároveň zde studenti mohou využívat historické varhany, které prošly nákladnou rekonstrukcí díky štědrosti dárců. Tento duchovní rozměr je však zcela dobrovolný a přizpůsobený zájmům jednotlivých studentů, což dává každému možnost objevit, co ho obohacuje.

Projekt fara Zlámanka

Jedním z největších projektů školy je přeměna bývalé fary ve Zlámance na nové vzdělávací centrum. Tento ambiciózní sen má za cíl vytvořit prostor pro volnočasové aktivity, neformální vzdělávání a komunitní setkávání. Studenti se na opravách této budovy aktivně podílejí, čímž se učí hodnotě fyzické práce a spolupráce. Přeměna fary, jejíž rekonstrukce je odhadována na deset milionů korun, ukazuje odhodlání školy investovat do budoucnosti a nabídnout svým studentům něco výjimečného.

Bohaté možnosti mimoškolních aktivit

Škola rovněž klade velký důraz na mimoškolní aktivity. Nabízí přes 30 různých kroužků, od historického šermu, přes sportovní aktivity, až po výuku cizích jazyků. Studenti se mohou zapojit do zahraničních výměnných pobytů v rámci programu Erasmus, navštívit partnerské školy v Německu, Irsku nebo Španělsku a účastnit se projektových týdnů zaměřených na rozvoj jejich zájmů a dovedností.

Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži je víc než jen vzdělávací institucí. Je to místo, kde se studenti cítí jako doma, kde se mohou plně rozvíjet a kde vznikají nezapomenutelné zážitky. Tato škola ukazuje, jak tradice a moderní přístupy mohou společně vytvořit prostor, který studenty nejen vzdělává, ale také inspiruje a motivuje k dosahování vyšších cílů.