Exprezident Klaus: Jaká vládní krize? Měli bychom tleskat, ministři za Piráty byli irelevantní a bezcenní. Ministři za Piráty byli irelevantní a bezcenní. Myslím, že si oddechneme, když je nebudeme mít ve vládě. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl Václav Klaus. Exprezident by současné dění na české politické scéně neoznačil za vládní krizi. „Jaká krize? Měli bychom tleskat,“ zdůraznil.

 „Bezcenná miniaturní stranička, která má čtyři poslance a měla tři ministry. To je světový rekord, který by měl být zapsán v Guinnessově knize rekordů,“ řekl Klaus ve studiu s tím, že by současné dění na české politické scéně neoznačil za vládní krizi.

 „Vláda má pořád drtivou většinu. Označení krize je uměle vyhrocený termín, aby mohla vláda nepracovat a vymlouvat se. Žádná krize není, kdo to vymyslel? Kabinet normálně funguje, má pohodlnou většinu ve Sněmovně. Ministři za Piráty byli stejně irelevantní a bezcenní. Myslím, že si oddechneme, když je nebudeme mít ve vládě. Jaká krize? Měli bychom tleskat,“ sdělil někdejší prezident.

 Konec Pirátů v kabinetu souvisí s rozhodnutím premiéra Petra Fialy (ODS) navrhnout odvolání Ivana Bartoše z postu vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj. Fiala zmíněný krok zdůvodnil dlouhodobým stavem nefunkční digitalizace stavebního řízení.

Prezident Petr Pavel premiérovi vyhověl, Bartoše odvolal z funkce v pondělí. Šéf Pirátů již potvrdil, že v kabinetu skončí i zbylí dva pirátští ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun. Strana si také v pondělí odhlasovala, že odstoupí od koaliční smlouvy s ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

Odchod Pirátů z vlády nebude znamenat pád kabinetu. Koalice má nyní 108 poslanců, i bez čtyř Pirátů disponuje ve Sněmovně většinou 104 hlasů.

X X X

 FIALA   STRACH  ZE  VZPOURY  VĚZŇŮ

Fiala strach ze vzpoury vězňů, 14 mld. pro strážce. Rusko napravuje chyby Gorbačová. Znovu velký Stalinův svaz

Vězeňská služba (VS) by měla příští rok podle návrhu státního rozpočtu získat na výdaje nejvíce peněz ve své historii – přes 14 miliard korun. Uvedl to ekonomický náměstek bezpečnostního sboru Jaroslav Myšička. Na sněmovní konferenci o stavu vězeňství ale zároveň upozornil, že ačkoliv rozpočet VS roste, zvyšují se i náklady. Letos měl sbor na výdaje schváleno 13,1 miliardy korun, v průběhu roku dostal přidáno dalších několik set milionů.

Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák dnes uvedl, že sbor by měl oproti letošku získat zhruba o půl miliardy více na platy, do čehož se promítá i plánované navýšení platů ve veřejném sektoru. Dostane také zhruba o 400 milionů korun více na provoz, což zahrnuje vše od jídla až po výstroj. Dále získá navíc 35 milionů korun na odměny pro vězně pracující v rámci věznic, které se odvozují z minimální mzdy. „Při každém jejím navýšení je potřeba na tuto oblast myslet a ne vždy se to povedlo,“ podotkl Dvořák.

 Letos VS dostala podle Myšičky oproti schválenému návrhu zatím 300 milionů korun na věcné výdaje a má zažádáno ještě o 200 milionů. Dalších 152 milionů putovalo na platy. „Máme výdaje, o jakých se nám ani nezdálo. Před třemi lety vyšly všechny energie včetně pohonných hmot na 600 milionů a potraviny na 400 milionů. Nyní je to 900 milionů za energie a 600 milionů za potraviny,“ sdělil vězeňský náměstek účastníkům konference. Uvedl, že sbor byl sice letos schopný ušetřit různými opatřeními desítky až stovky milionů korun, bez mimořádného přidání by ale podle něj „nepřežil“.

Jeden vězeň stojí stát přes 1900 korun denně. Denní stravní dávka pro jednoho vězně vychází na 76 korun. V 35 českých věznicích je aktuálně 19.676 vězňů, VS se zároveň potýká s nedostatkem dozorců. Ministerstvo spravedlnosti odeslalo minulý týden vládě návrh změn trestních předpisů, které by měly přispět ke snížení počtu vězňů a k častějšímu ukládaní alternativních trestů, jako jsou tresty peněžité nebo trest domácího vězení. „Když se sníží počet vězňů na polovinu, náklady se na polovinu nesníží,“ upozornil v té souvislosti Myšička. Pro takové snížení by bylo zapotřebí uzavřít některé areály nebo propouštět některé zaměstnance, což podle náměstka nepřipadá v úvahu.

Z investic plánuje VS v příštím roce pokračovat zejména ve výstavbě ženské „otevřené“ věznice ve Velkých Přílepech u Prahy.

  X X X

 Meloniová, Wilders, AfD… A teď Kickl. S čím uspěla „nová pravice“

Volání po vystoupení z NATO, konci eura nebo zákazu výstavby mešit? To už od nich neuslyšíte. Strany tvrdé pravice v evropských zemích se kultivují a prezentují jinak než v minulosti. Naopak mainstreamoví politici přehlížejí migraci či zdražování. Posledním důkazem toho jsou proběhlé volby v Rakousku.

Tamní parlamentní volby ovládla očekávaně pravicová strana Svobodných (FPÖ), bylo to její historicky první vítězství. Jenže ještě víc se mluví o tom, že její oponenti, lidovci a sociální demokraté, nebyli ještě nikdy tak slabí. Rakousko vězí v hluboké ekonomické stagnaci. Voliče děsí vysoká inflace, vysoká nelegální imigrace i kriminalita. A mainstreamoví politici nenabízejí přesvědčivé recepty.

Vládní zkušenost radikální pravici trochu zmírní a oslabí. Jejich témata, pokud je nikdo neřeší, ale nikdy sama nezmizí.

 X X X

 Zelenského tanec mezi vejci. Americké zklamání završil trapas s Trumpem

Rozpaky na všech stranách skončila poslední cesta Volodymyra Zelenského do Spojených států amerických. Návštěvu poznamenala vypjatá předvolební atmosféra, ve které se ukrajinský prezident pokusil zavděčit oběma stranám. Republikány si nezískal, největší přání mu však nesplnila ani Bidenova administrativa.

Bylo to celé dost trapné. Když minulý pátek Volodymyr Zelenskyj po boku Donalda Trumpa předstoupil před novináře, ani jeden z nich se netvářil, že by ze setkání byli kdovíjak nadšení. Trump na schůzku kývl na poslední chvíli a před Zelenským zopakoval, že by válku dokázal „velmi rychle ukončit“.

Jestliže v prosinci 2022 se v Kongresu dočkal ovací vestoje a domů si odvezl 50 miliard dolarů vojenské pomoci, dnes titulní stránky plní válka Izraele proti Hamásu a Hizballáhu. Podle některých expertů jsou obě krize propojenější víc, než se zdá.

 X X X

RUSKO  NAPRAVUJE  CHYBY  GORBAČOVA,  PO  STALINOVI  NOVÝ  SVAZ

 Putin napravuje chyby po Gorbačovovi, pokrčuje po Stalinovi, nový Sovětský svaz. Západ se bojí, hlavně Německo. Chrání Hitlerovi nacisty na Ukrajině

 Kdyby Putin pohltil ukrajinskou armádu, dojel by až na hranice Varšavské smlouvy, varuje analytik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Spojené státy americké a jednal o svém plánu na vítězství jak s prezidentem Joem Bidenem, tak s kandidáty Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem. „Pokud se Zelenskyj nedostal k jasnému diplomatickému úspěchu, pokud nemá černé na bílém, že se může bránit alespoň v té míře, jak na něj Vladimir Putin útočí, tak je to určitě dobrá zpráva pro Putina,“ hodnotí v Osobnosti Plus analytik Vladimír Votápek.

„Postup amerických politiků pro mě není ani srozumitelný, ani jasný a už vůbec ne pochopitelný. Škodí celé části planety, která se chce držet práva a principů civilizace. Podlamuje ji, nebo minimálně nahrává silám chaosu,“ říká Votápek s tím, že rozpačitý je i přístup evropských státníků.

Podpora Ukrajiny by podle něj neměla být závislá na politických názorech, naopak by měla spojovat i opačné tábory. Mezinárodní spolupráci přitom přirovnává k renovaci domu – pokud ho neopečováváme, chátrá. Obdobně se nyní rozpadá i světový pořádek. „Ztrácíme měsíc za měsícem a světoví chuligáni sílí,“ kritizuje.

Nejslabší stránkou Ruska? Putin

Samotnému Rusku se ale nedaří špatně. „Rusko trpí mnohem méně než Ukrajina. A když už, tak rozhodně netrpí oligarchická vrstva, která v Rusku vládne,“ popisuje Votápek. „Jsou statistiky, které říkají, že ruští oligarchové během války zbohatli. Jim se vůbec nic neděje, tak proč by Putina neměli podporovat?“

 Proto také nevyšly odhady, že se Putina zbaví nespokojení oligarchové. Každý, kdo má v Rusku své podnikání, se totiž bojí veřejně vystoupit. A hlasy emigrantů nejsou natolik silné, aby mohly cokoliv ovlivnit.

Nejslabším článkem ruského autoritářského režimu je tak aktuálně Putin sám.

„Každý diktátorský režim má nejslabší stránku ve fyziologii svého vůdce, protože ten dřív, nebo později odejde. A režim je na výměnu vedoucí hlavy systémově nepřipraven,“ vysvětluje Votápek a dodává, že podobné krize často vedou k demokratizaci.

Kromě věku a zdravotního stavu ale Putinovi hrozí i reputační problémy. Třeba kdyby vyhlásil celonárodní mobilizaci a zahájil hromadné nábory do armády. Anebo kdyby výrazně zlevnila ropa.

„Saúdský korunní princ oznámil, že hodlá snížit cenu ropy, aby z trhu vytlačil menší exportéry. To dává naději, že by se mohl snížit export ruské ropy. A to by byl velmi silný faktor, který by mohl zamávat s Putinovou pozicí,“ domnívá se Votápek. „Jakmile by mu došly peníze a oligarchie by na vlastní kůži pocítila důsledky války, pak bychom hráli úplně jinou hru.“

Držíme Ukrajině ruku za zády

Pesimistickou vizí ve vývoji války na Ukrajině je varianta, že by Rusko ještě posílilo a zaútočilo na země Severoatlantické aliance.

„Pokud by se Putinovi podařilo ovládnout a pohltit Ukrajinu, bude mít pod kontrolou dvě nejostřílenější armády na evropském kontinentu. Takže by klidně dojeli až na hranici Varšavské smlouvy a nikdo by je neměl jak zastavit,“ konstatuje.

„Celá Putinova politika je o tom, že zastrašuje Západ,“ uzavírá Votápek. „My částečně pomáháme Ukrajině a částečně jí držíme jednu ruku za zády a říkáme, že nesmí bombardovat něco, co je dál v Rusku, nesmí použít tuhle zbraň a tuhle zbraň. A pak se divíme, že Ukrajinci nevyhrávají.“

Jak nebezpečná je osa Rusko–Čína–Írán? A je podle Votápka v Rusku možné nastolit demokracii? Dozvíte se v záznamu celého dílu pořadu Osobnost Plus výše.

X X X

 Dudu od návštěvy Zemana odrazovali. Ať si najde jiné kamarády, radil Sikorski

Polské ministerstvo zahraničí odrazovalo prezidenta Andrzeje Dudu od cesty na sobotní oslavu 80. narozenin bývalého českého prezidenta Miloše Zemana. V rozhlasové stanici TOK FM to sdělil šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. „Rozmlouvali jsme mu to,“ uvedl Sikorski. „Radil bych panu prezidentovi, aby si vybíral jiné přátele,“ dodal.

 Dudovu cestu na Zemanovu oslavu do Hluboké nad Vltavou už o víkendu komentovala různá polská média. Ta, která jsou vůči současnému polskému prezidentovi kritická, připomínala, že se vydal na akci politika známého svými sympatiemi k Rusku a že poblahopřát přijeli politici, kterým jsou vytýkány autoritářské sklony. Naopak podle Dudových zastánců byla jeho účast na oslavě důkazem šíře jeho politických kontaktů.

„Myslím, že pan prezident toho už lituje, to zřejmě neposiluje jeho autoritu,“ řekl také Sikorski. Připomněl, že minulý týden se Duda při cestě do Spojených států „zasazoval o zájmy bojující Ukrajiny a tady (v Česku) se potkává s lidmi, kteří mají jsou jiní. 

Mezi současnou polskou proevropskou vládou premiéra Donalda Tuska a prezidentem Dudou panují často napjaté vztahy. Duda patří k politickým spojencům největší opoziční strany v Polsku, národněkonzervativního Práva a spravedlnosti. Tuskův kabinet prezidenta obviňuje, že s využitím svého práva veta blokuje některé jeho reformy.

Na oslavu Zemanových osmdesátin dorazil například šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš nebo maďarský premiér Viktor Orbán, jeho slovenský protějšek Robert Fico nebo srbský prezident Aleksandar Vučić.

X X X

 Baptistický kazatel i jaderný inženýr. Exprezident Carter slaví stovku

V pořadí 39. prezident USA raději užíval v úřadě lidovější jméno Jimmy než formálnější James Earl. Měl se stát po otcově vzoru úspěšným pěstitelem burských oříšků, ale lákala ho veřejná služba, nejprve v baptistické církvi, později v politice. Jimmy Carter se narodil 1. října 1924, právě dnes slaví neuvěřitelné sté narozeniny a je nejstarším žijícím exprezidentem v historii.

Před devíti lety uspořádal Jimmy Carter v Atlantě setkání s novináři, na kterém oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina kůže. Zhoubné nádory se následně rozšířily i do jater a mozku.

Ještě na začátku 21. století by podobná diagnóza znamenala maximálně rok života. Místo toho prodělal 39. prezident USA úspěšnou imunoterapii a dnes slaví stovku, ke které mu už o víkendu poblahopřál současný prezident Joe Biden. Oba mají mnohé společné: jsou dlouholetými přáteli, jsou členy Demokratické strany a oba strávili v Bílém domě pouze jedno funkční období.

Zatímco Jimmyho Cartera porazil v listopadu 1980 republikánský konzervativec Ronald Reagan, Joea Bidena „porazil“ vysoký věk, jehož vinou jen obtížně čelil v prezidentské kampani mnohem energičtějšímu Donaldu Trumpovi. Carter Bidena nejprve podporoval, ale později prostřednictvím svého vnuka Jasona vzkázal, že se jeho 99letý dědeček se „nemůže dočkat“, až bude hlasovat pro viceprezidentku Kamalu Harrisovou.

Na jaderné ponorce

Carter se narodil 1. října 1924 v Plains v americkém státě Georgia, jako první z amerických prezidentů přišel na svět v nemocnici, a to díky tomu, že tam jeho matka pracovala jako zdravotní sestra.

Jeho otec James Earl starší pracoval postupně jako majitel obchodu, obchodní cestující, a nakonec i jako farmář, který se zabýval pěstováním burských oříšků. Na syna byl přísný. Budoucí prezident prý od něj dostal několikrát výprask, ale svého otce respektoval.

Byl to zřejmě otec Carter, který své děti přiměl k podpoře Demokratické strany. James Earl starší to za demokraty na konci svého života dotáhl až do Sněmovny reprezentantů státu Georgia.

Britská premiérka Margaret Thatcherová při státní návštěvě USA. Za ní jde americký prezident Jimmy Carter. (17. prosince 1979)

Jimmy Carter měl tři sourozence: dvě sestry a jednoho mladšího bratra. Absolvoval univerzitu a technický institut v Georgii, titul inženýra získal v Annapolisu na Americké námořní akademii. V letech 1947 až 1953 byl u námořnictva. Jako námořní poručík nejprve sloužil na diesel-elektrické ponorce, ale na vlastní žádost byl následně převelen k ponorkovému loďstvu na jaderný pohon.

V roce 1952 proto absolvoval šestiměsíční kurz jaderné fyziky na Union College v Schenectady. V následujícím roce byl skutečně zařazen jako palubní inženýr do mužstva jaderné ponorky Sea Wolf, ale jeho plány mu překazila otcova smrt. Musel se vrátit do Georgie a převzal rodinný podnik s arašídy.

Na Jimmyho Cartera si vzpomněli v jeho rodném městě Plains odznáčky připomínající jeho 100 narozeniny. (28. září 2024)

Americký exprezident Jimmy Carter u příležitosti svých 99. narozenin v roce 2023.

Kazatel a učitel v nedělní škole

V roce 1946 se budoucí prezident oženil s Rosalynn Smithovou. Vzal si ji, když jí bylo pouhých sedmnáct let. Narodili se jim tři synové: John, James a Donnel a dcera Amy Lynn. Nejstarší John, obchodník a politik, se v roce 2006 neúspěšně pokoušel dostat do Senátu za stát Nevada. O třicet let dříve pomáhal otci při úspěšné prezidentské kampani.

Exprezident má 11 vnoučat, Jason Carter v roce 2014 neúspěšně kandidoval na guvernéra Georgie. Carterova žena Rosalynn zemřela 19. listopadu 2023 ve věku 96 let.

V Georgii si Jimmy Carter brzy získal oblibu veřejnosti, nejen jako úspěšný podnikatel, ale i jako baptistický kazatel a učitel v nedělní škole. Byl solidním řečníkem, lidé respektovali jeho zkušenosti a vzdělání, vážili si jeho bezúhonného rodinného života.

Jimmy Carter a Leonid Brežněv u podpisu smlouvy SALT II v roce 1979 ve Vídni.

I proto mu brzy místní představitelé Demokratické strany nabídli možnost vstoupit po otcově vzoru do politiky. Kariéru zahájil jako senátor za stát Georgia (1962 až 1966).

Guvernérem Georgie byl v letech 1971 až 1975 a získal si širokou podporu veřejnosti za ekologicky šetrnou politiku i za odstraňování rasové segregace. V roce 1974, s dvouletým předstihem, oznámil kandidaturu na prezidenta.

O post hlavy státu se utkal s Geraldem Fordem, který jako viceprezident nahradil Richarda Nixona, jenž abdikoval v důsledku aféry Watergate. Cartera nakonec volilo přes 40 milionů Američanů a získal 50,1 procenta hlasů. V počtu volitelů porazil Forda poměrem 297:241.

Prezidentský úděl

Bílému domu šéfoval Carter v letech 1977 až 1981. Za jeho přispění byla například v roce 1978 dohodnuta v americkém Camp Davidu mírová smlouva mezi Izraelem a Egyptem. Obnovil také diplomatické kontakty mezi USA a Kubou a vyjednal propuštění tisíců politických vězňů. Carter dokončil jednání o navázání plných diplomatických vztahů mezi USA a Čínou a pod jeho vedením byla také uzavřena dohoda o navrácení Panamského průplavu Panamě.

Jako prezident byl méně úspěšný při rozhovorech se SSSR o omezení strategických zbraní. Jednání sice vedla v roce 1979 k podpisu smlouvy SALT 2, nezdařila se ale její ratifikace – po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu ji americký Kongres odmítl.

Americký prezident Jimmy Carter (vpravo) si vybral jako svého poradce pro otázky národní bezpečnosti slavného politologa Zbigniewa Brzezinského. Snímek je zachycuje na jednání v Oválné pracovně ve Washingtonu.

Druhý ropný šok a neúspěch pokusů o propuštění zajatých členů americké mise v Íránu zastínily přínosy Carterovy politiky. V boji o druhé prezidentské období ho v listopadu 1980 porazil republikán Ronald Reagan.

Po odchodu z prezidentského úřadu Carter v roce 1982 založil s manželkou Rosalynn humanitární středisko, které nese jeho jméno – Carter Centre. Středisko pomáhá v různých zemích při nastolování demokratického systému, při pořádání svobodných voleb a dozoru nad jejich průběhem. Zabývá se též dodržováním lidských práv a zmírňováním utrpení v zemích třetího světa. Známé jsou aktivity centra ve věci řešení sporů mezi Izraelci a Palestinci.

Carter po odchodu z prezidentského úřadu „žehlil“ konflikt na Haiti, přispěl k návratu rwandských uprchlíků do vlasti, navštívil i bývalou Jugoslávii ve snaze vyřešit válku mezi bosenskými Srby a Muslimy.

Nobelova cena

V roce 1994 poprvé navštívil komunistickou Koreu a setkal se s tehdejším vůdcem Kim Ir-senem. Do KLDR se vrátil mimo jiné v roce 2010, aby dosáhl propuštění zajatých Američanů. Několikrát také navštívil Kubu, poprvé v roce 2002.

Carter také ostře kritizoval politiku republikána George Bushe vůči Blízkému východu. Nesouhlasil rovněž s válkou v Iráku bez mandátu OSN. Již v roce 2004 se vyjádřil, že Bush a jeho britský spojenec (premiér Tony) Blair „pravděpodobně věděli“, že údaje o domnělých iráckých zbraních hromadného ničení vyplývají z „pochybných“ zpravodajských informací. Podle Cartera tehdy „padlo rozhodnutí jít do války a pak najdeme důvod, proč’“.

Královna Alžběta II. a americký prezident Jimmy Carter na snímku z roku 1977.

Za „desítky let neutuchajícího úsilí o hledání mírových řešení mezinárodních konfliktů“ získal Carter v roce 2002 Nobelovu cenu míru. Na prestižní ocenění byl přitom navrhován opakovaně, velmi blízko zisku byl již v roce 1978, kdy se laureáty stali izraelský premiér Menachem Begin a egyptský prezident Anvar Sadat za uzavření mírové smlouvy. Carter byl tehdy rozhodujícím prostředníkem jednání, do stanoveného termínu však nebyl formálně navržen.

V roce 1993 přijel Carter na krátkou jednodenní soukromou návštěvu Prahy. Setkal se s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, s nímž hovořil zejména o lidských právech.

Až do vysokého věku zůstal Carter aktivní a nepřestal působit ani politicky. V roce 2019 se například nabídl, že se jako prostředník pokusí oživit jednání o jaderném odzbrojení KLDR.

Mezi své koníčky řadí Carter malování, rybolov, práci se dřevem nebo jízdu na kole. Zajímá ho také poezie, zejména pak dílo básníka Dylana Thomase. Carter třikrát získal cenu Grammy v kategorii nejlepší mluvené slovo, v roce 2019 za audioverzi své knihy Faith – A Journey for All (Víra – Cesta pro všechny).

 X X X

 Izraelské útoky vyhnaly z domovů milion Libanonců

 Podle libanonských úřadů již sedm dnů trvající izraelské bombardování cílů po celém Libanonu, včetně hlavního města Bejrútu, vyhnalo z jejich bydliště až milion lidí. Informovalo o tom zpravodajství televize Al Jazeera.

Organizace spojených národů uvádí, že více než milion lidí v Libanonu bylo vysídleno v důsledku pokračujících a smrtících izraelských náletů po celé zemi. Uprostřed rostoucích obav z totální války mezi Izraelem a Hizballáhem prozatímní libanonský premiér Nadžíb Míkátí v neděli řekl, že intenzivní izraelské útoky pravděpodobně způsobily „nejhorší krizi vysídlení“ v historii země.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že za poslední dva týdny bylo Izraelci zabito více než 1 000 Libanonců a 6 000 bylo zraněno.

CBS oznámila, že Izrael by mohl zahájit pozemní operaci v omezeném měřítku v Libanonu během několika hodin. Izraelský ministr obrany Yoav Galant již ostatně oznámil brzký začátek další fáze války proti libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh.

Izrael informoval USA o operacích proti Hizballáhu poblíž libanonsko-izraelské hranice. Oznámil to šéf tiskové služby amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Informují nás o řadě operací… Tentokrát nám řekli, že se jedná o omezené operace zaměřené na infrastrukturu Hizballáhu poblíž hranic, ale my s nimi o této záležitosti nadále jednáme,“ uvádí sdělovací prostředky jeho vyjádření.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan dnes řekl, že Turecko zintenzivnilo diplomatické úsilí, aby zabránilo izraelským útokům v regionu. Po výrocích izraelského premiéra Benjamina Netanjahua totiž existuje vážná obava, že Izrael rozšíří své útoky i na další fronty.

X X X

 Viceprezidentem Evropské asociace trestních advokátů zvolen Miroslav Krutina

 Viceprezidentem Evropské asociace trestních advokátů (ECBA) byl na následující tři roky zvolen český advokát Miroslav Krutina, který tak obhájil svůj mandát. Jde o jednu z nejprestižnějších právních pozic v evropském měřítku. 

Miroslav Krutina založil svou advokátní kancelář v roce 2004 po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval v letech 1993-1999, dále po dlouholetém angažmá v Mezinárodní helsinské federaci pro lidská práva a zejména po absolvování povinné advokátní praxe.

Od počátku se profiluje jako obhájce v trestních věcech, nicméně vedle trestního práva v kanceláři ve spolupráci s dalšími specialisty rozvíjel i další specializace z oboru veřejného práva.

Historicky má advokátní kancelář Miroslava Krutiny kromě trestněprávní agendy blízko k otázkám ochrany lidských práv a jejich ochrany zejména před Ústavním soudem ČR.

Aktuálně působí Krutina též jako předseda Českého helsinského výboru. V rámci České advokátní komory pak pracuje v sekcích pro trestní právo, mezinárodní, resp. evropské právo a předsedá podsekci pro právo cizinecké. Zastupuje též Českou advokátní komoru v trestněprávním výboru Evropské asociace advokátních komor.

Evropská asociace trestních advokátů (ECBA) sdružuje nezávislé specializované obhájce, a to zejména členských států Rady Evropy. Záležitosti ECBA řídí osmičlenný výkonný výbor, jejímž členem byl zvolen i Miroslav Krutina. ECBA je lídrem v prosazování práv účastníků trestních řízení vůči veřejné moci. Má velmi těsnou vazbu na právní struktury EU.

ECBA upozorňuje na systémové nedostatky v jednotlivých zemích a staví se za vládu práva tam, kde se prosazují autokratické prvky vládnutí. Prostřednictvím práce svých specializovaných pracovních týmů se ECBA aktivně snaží utvářet budoucí právní předpisy EU, ale i vnitrostátní předpisy v jednotlivých zemích. I to je jedním z úkolů viceprezidenta Krutiny, ceskajustice.cz

X X X

 Piráti schválili odstoupení od vládní koaliční smlouvy. Pro odchod bylo 709 z 894 hlasujících

Členové Pirátů schválili v internetovém hlasování odstoupení strany od vládní koaliční smlouvy s koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Starosty a nezávislými (STAN). Pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících, informovali Piráti v tiskové zprávě. Jejich počet tedy jasně překročil nutné tři pětiny.

Strana končí ve vládě v reakci na rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat k pondělí 30. září šéfa Pirátů Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj.

Odstoupení od koaliční smlouvy, kterou podepsali lídři stran ve Sněmovně 8. listopadu 2021, Piráti zdůvodnili podstatným porušením smluvních podmínek. Fialovi vyčítají, že v rozporu s dohodou nehledal pro odvolání ministra podporu s šéfem koaliční strany. 

„Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů,“ uvedl v tiskové zprávě Bartoš.

Do celostátního fóra Pirátů patří všichni členové strany, kterých je podle hlasovacího systému 1164. Hlasovat mohli od pátečního rána. Rozhodnutí odejít z vlády v úterý projedná poslanecký klub Pirátů, ministři zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) současně podají demisi.

I v opozici se Piráti soustředí na své priority, které se propsaly i do programového prohlášení celé vlády, uvedl Bartoš. „Piráti budou nadále bojovat za zájmy občanů a prosazovat kroky, které pomohou naši zemi posunout vpřed, aby se nám tady společně zase o něco lépe žilo. Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí,“ dodal.

Odchod Pirátů nebude znamenat pád kabinetu, zbývající čtveřice stran s většinou 104 poslanců má v úmyslu ve vládnutí pokračovat. Bude mít i stejný program, Fiala proto nevidí důvod žádat o důvěru.

Piráti byli v listopadu 2021 poslední ze subjektů pětikoalice, který vstup do vlády schválil. Pro koaliční smlouvu bylo 82,1 procenta hlasujících. Hlasování v anketě tehdy doprovázela velmi vysoká účast, zúčastnilo se jí přes 90 procent oprávněných členů.

 X X X

 Ministr dopravy spolu s dalšími partnery podepsal na Sokolovsku memorandum o spolupráci na vzniku centra pro testování bezpilotních systémů

Nové Sedlo. Testování a vývoj moderních bezpilotních leteckých systémů – to je cíl společného projektu, který by měl v budoucnu přinést významný impuls pro rozvoj inovativního průmyslového odvětví a přispět k transformaci Karlovarského kraje. Memorandum o partnerství v projektu testovacího polygonu pro drony u Nového Sedla na Sokolovsku dnes podepsal ministr dopravy Martin Kupka, hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček a předseda představenstva skupiny Sokolovská uhelná a SUAS GROUP Jan Filip.

Podle ministra dopravy Martina Kupky se naše země do budoucna bez centra pro testování dronů neobejde. „Testovací polygon pro drony v ČR potřebujeme. Oblast bezpilotních systémů se velmi rychle vyvíjí a my zde musíme jít aktivně naproti tomu, abychom byli v Evropě nadále na špici pomyslného pelotonu v tomto dynamickém odvětví. Polygon v Karlovarském kraji tedy považuji za strategický projekt celostátního významu, který navíc pomůže inovativními technologiemi propojit centra s regiony,“ říká Martin Kupka.

V rámci memoranda se počítá s podporou investic souvisejících se záměrem vybudování polygonu pro bezpilotní letecké systémy, jeho provozu i navazujícími činnostmi. Myšleno je také na zajištění potřebné infrastruktury a podporu rozvoje odborného středního a vysokoškolského vzdělávání. Strany, které memorandum uzavřou, počítají rovněž s vytvořením legislativních a dalších nezbytných podmínek pro í rozvoj tohoto odvětví v Karlovarském kraji i mimo něj. „Memorandum o spolupráci přináší další možnost využití potenciálu Karlovarského kraje, a to s přesahem za hranice České republiky. Je skvělou zprávou, že v regionu, který se potýká s následky těžby uhlí a jejím útlumem, byla vytipována místa pro projekty s vysokou přidanou hodnotou. Vznik polygonu pro bezpilotní letecké systémy může nepochybně pomoci posílit nejen rozvoj středního a vysokoškolského vzdělávání v kraji, ale i rozvoj celého území,“ uvádí hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Rovněž Hospodářská komora ČR považuje investice do moderních technologií s vysokou přidanou hodnotou za naprosto klíčové pro další rozvoj ekonomiky v ČR. „Jedině tak budeme moci obstát v evropské a globální konkurenci. Jsem přesvědčen o tom, že na to máme potenciál, čehož je dokladem i dnešní memorandum o spolupráci a podpoře projektu centra pro testování bezpilotních systémů. Jsem upřímně rád, že se dnes nacházíme právě zde v Karlovarském kraji. Myšlenky a nápady je třeba dotahovat do úspěšné realizační fáze. To je cesta k prosperitě. Přejme si vzájemně hodně zdaru,“ vzkazuje prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Nový testovací polygon pro bezpilotní letecké systémy by měl vyrůst na pozemcích vlastněných skupinou Sokolovská uhelná a SUAS GROUP. Ideálně se tak využije území výsypky poblíž Nového Sedla. Skupina bude zároveň testovací centrum provozovat. „Hlavní přínos projektu vidíme v jeho zaměření na strojírenství v leteckém průmyslu, propojené s moderní elektronikou a informačními technologiemi. Tento komplexní přístup může zaujmout budoucí investory zabývající se výzkumem a výrobou moderních dopravních prostředků. Pro ně jsme schopni

 vytvořit zázemí v podobě odpovídající infrastruktury průmyslových zón. Zároveň jde o první takový záměr u nás, tedy předpokládáme, že oslovíme nejen mladé lidi, kteří by rádi studovali příbuzné obory, ale i odborníky, jež by se mohli v Karlovarském kraji podílet na inovacích v oblasti bezpilotních systémů. Taková iniciativa je pro náš region klíčová,“ doplňuje Jan Filip, předseda představenstva skupiny Sokolovská uhelná a SUAS GROUP Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

 V britské pobočce McDonald’s pracovali jako moderní otroci Češi. Bydleli v kůlně

V britské pobočce amerického řetězce s rychlým občerstvením McDonald’s a v továrně na pečivo pracovali jako moderní otroci Češi, uvedl zpravodajský server BBC. Gang, jehož členové rovněž pocházeli z Česka, vykořisťoval podle BBC 16 lidí déle než čtyři roky. Zapojené firmy varovné signály dlouho přehlížely.

 Oběťmi byli lidé pocházející ze zranitelného prostředí. Většinou byli bez domova nebo drogově závislí. Pracovali buď v restauraci rychlého občerstvení nebo v továrně, která dodávala pečivo supermarketům, jako je Asda, Co-op, Marks & Spencer, Sainsbury’s, Tesco a Waitrose.

Vydělávali sice alespoň zákonem stanovenou minimální mzdu, ale gang jim ji téměř celou zabavoval. Na jeden účet chodila výplata pro čtyři lidi. Žili za pár liber denně ve stísněných podmínkách v děravé kůlně a v nevytopeném karavanu. Policie zjistila, že z jejich práce gang financoval luxusní auta, zlaté šperky a nemovitost v České republice.

Oběti pracovaly v pobočce McDonald’s v Caxtonu v hrabství Cambridgeshire. Další lidé byli zaměstnaní ve společnosti vyrábějící chléb pitta, která měla továrny v Hoddesdonu v hrabství Hertfordshire a v Tottenhamu v severním Londýně a vyráběla zboží vlastní značky supermarketů.

 Vykořisťovaným se podařilo utéct a uprchnout domů. Gang je ale vypátral a unesl zpět do Británie. Jejich utrpení skončilo v říjnu 2019, když kontaktovali policii v České republice, která následně dala tip svým britským kolegům.

Podle BBC v souvislosti s otrockými podmínkami práce bylo celkem odsouzeno ve dvou různých procesech šest rodinných příslušníků z České republiky, kteří tvořili gang. Ten řídili podle BBC dva bratři. Policie v pondělním prohlášení uvedla, že v souvislosti s podmínkami v jedné provozovně společnosti McDonald’s nedaleko Cambridge, kde pracovali Češi, soud loni v prosinci poslal na 12,5 roku do vězení šestačtyřicetiletého muže a na deset a půl roku stejně starou ženu. Podle policie se odsouzení tvářili jako přátelé svých obětí, zatímco jim kradli tisíce liber, vykořisťovali je a ve volném čase je využívali pro různé neplacené práce.

S BBC mluvil i Pavel, který se vzdal práva na anonymitu. Novinářům řekl, že byl v České republice bezdomovcem, když ho gang v roce 2016 oslovil. Říká, že ho nalákali na falešný příslib dobře placené práce v Británii, kde Češi v té době mohli legálně pracovat. Zkušenost, kterou si odtud odnesl, na něm ale podle jeho slov zanechala trvalé šrámy.

„Poškození mého duševního zdraví se nedá napravit, navždy to bude žít se mnou,“ říká muž a dodává, že mu vykořisťovatelé dávali v hotovosti jen několik liber denně, přestože v pobočce McDonald’s pracoval 70 hodin týdně.

Gang zabavoval pasy všech svých obětí a ovládal je násilím a strachem, uvádí policie. Zapojené firmy roky přehlížely varovná znamení, že zaměstnávají moderní otroky, napsala BBC po prozkoumání právních dokumentů z procesu s gangem a z rozhovorů se třemi oběťmi.

Britská odnož McDonald’s nyní uvedla, že zlepšila systémy pro odhalování „potenciálních rizik“. Britské maloobchodní konsorcium sdělilo, že jeho členové se z případu poučí.