SPD s Okamurou bojují za důchodce, přidají se i odboráři se Středulou? Paroubek s Haškem do politiky, zachrání ČR?

O odborářích ČMKOS, který vede Josef Středula, je málo slyšet. Měli by se učit ve Francii, v Německu i v jiných zemích Evropy a světa, kde odboráři bouří, když jsou lidé v zemi nespokojeni a je jim křivděno. A v ČR Fiala a spol. už křivdí delší dobu celému národu, jak na to upozornil i exprezident Klaus na semináři v ČNB v Praze. Vzpamatuje se Středula, nebo se bojí, aby nepřišel o koryto?

Fiala už má na Úřadu vlády dvě patra kanceláři, a dokonce kanceláře udělal i z tělocvičny. Tady jsou vyhozené miliardy, které pak chybějí pro důchodce. A dále 70 zbytečných nových úředníků. Kdo bude Fialu za to stíhat?

X X X

OKAMURA  V  PARLAMENTU  HOVOŘIL  PŘES  7 HODIN

Okamura zlomil svůj vlastní rekord. Kvůli penzím mluvil 7 hodin a 7 minut

Kdo sledoval dění Sněmovny, zažil v úterý déjà vu. Po roce stál u pultíku předseda SPD Tomia Okamura a překonal svůj vlastní řečnický rekord, když dokázal kvůli vládou navrženému růstu penzí mluvit 7 hodin a 7 minut. Loni 15. února mluvil šest hodin kvůli snaze vládní koalice prosadit novelu pandemického zákona.

 „Je to 108 na 20, ale bojujeme ze všech sil,“ řekl v úterý večer, když zlomil svůj vlastní řečnický rekord. Ve své mnohahodinové řeči Okamura v úterý mimo jiné argumentoval, ze vyplácení důchodů nejsou hospodářské škody.

Právě tím, že bez přijetí zákona a bez omezení zvyšování důchodů hrozí značné hospodářské škody, zdůvodnila vláda svůj návrh.

Můžete nám definovat, kde je ta škoda, chtěl vědět i Vondráček

Argumentům vlády, že hrozí škoda velkého rozsahu, se podivoval i bývalý šéf Sněmovny za ANO Radek Vondráček. „Můžete nám definovat, kde je ta škoda?“ ptal se ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky.

Jak vláda hájí přijetí zákona v legislativní nouzi

Důvody pro tento výjimečný postup jsou spatřovány zejména ve značných hospodářských škodách, které státu bez přijetí návrhu zákona hrozí.

Inflace vzrostla způsobem, který se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších (bod 84 nálezu). Urychlené a včasné přijetí zákona má potenciál tyto dopady výrazně zmírnit, tj. přinést finanční úsporu na výdajové straně státního rozpočtu v rozsahu 19,4 mld. Kč v roce 2023 a 33 mld. Kč v roce 2024.
Zdroj: důvodová zpráva k návrhu vlády

„Nemůžeme schodek dál zvyšovat,“ hájil návrh Jurečka. V případě původního navýšen í penzí by to v příštím roce stálo už 58,8 miliardy korun a byl by to už mandatorní, tedy povinný výdaj.

Šéf SPD Okamura, který si pro sebe privatizoval velkou část úterního jednání, napadal vládu, že se stará hlavně o Ukrajince. „Pro Fialovu vládu je prioritou Ukrajina a české občany jste hodili přes palubu,“ tvrdil Okamura. Vybídl také koalici, aby neomezovala řečnické lhůty pro promluvy řadových poslanců. Těch je zatím do rozpravy přihlášeno 156.

Proti vystoupení šéfa SPD plnému výpadů vůči Ukrajině čelící válce, kterou rozpoutalo Rusko, se ohradil na Twitteru bývalý velvyslanec Ukrajiny v Česku, nyní náměstek ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. „Akutní záchvaty ukrajinofobie jsou obvykle symptomem chronické kolaborace,“ napsal Perebyjnis.

Před rokem uťal Okamuru Skopeček

Od řečnického pultu dostal Okamuru před rokem místopředseda Sněmovny za ODS Jan Skopeček. „Já vás na chvíli přeruším. Upozorňuje mě na to váš předseda vašeho poslaneckého klubu SPD. V Poslanecké sněmovně se nenachází v sále žádný z ministrů. Pokud se pletu, tak mě opravte – rozhlížím se. Není tomu tak. Vyhlásím přestávku na deset minut,“ řekl Skopeček po šesti hodinách Okamurova vystoupení.

A po pauze přes protesty šéfa SPD nechal hlasovat o návrhu pětikoalice, aby se mohlo jednat a hlasovat i po jednadvacáté hodině a po půlnoci.

„To je nastupující totalita a diktatura,“ vztekal se Okamura. Šéf SPD také kritizoval premiéra Petra Fialu za to, že proti tomuto postupu nezakročil. „Vy jste normální srab,“ prohlásil tehdy na adresu premiéra. Tu noc pak nepomohlo vládě ani noční jednání, které si prosadila.

 Nabízím všem poslancům, kteří brečí nad nocováním ve spacáku ve vytopené Sněmovně s otevřenou kantýnou, kurz přežití. Nemusí to být ani Himaláj, ani Sahara. Bude stačit zimní Šumava. Bude to přínosnější než nekonečné obstrukce ve Sněmovně.

Okamura dal už v úterý dopoledne najevo, že je připraven lámat rekordy. „Jsme připraveni nekonečně bránit tomu, aby vláda mohla okrást důchodce,“ pohrozil vládě šéf SPD.

Do půlnoci poslanci nic nevyřešili

Sněmovna má podle kuloárových informací jednat přes noc až do středečních 10 hodin, kdy by měla být schůze přerušena na dvě hodiny kvůli zasedání vlády.

Kluby ANO a SPD si ale v noci zřejmě vyberou každý dvouhodinovou přestávku, kterou budou moci poslanci využít ke čtyřem hodinám spánku. Do půlnoci z úterý na středu poslanci nic nevyřešili.

X X X

FOLDYNA:  DŮCHODCI  UŽ  KUPUJÍ  NEKVALITNÍ  JÍDLO  VINOU  VLÁDY  FIALY

ZA  DR:  HUSÁKA  SE  NIC  TAKOVÉHO  NESTALO,  FIALA  CHCE  OKRÁST  DŮCHODCE

FIALU  BY  MĚL  POUČIT  VATIKÁN,  KDYŽ  SE  HLÁSÍ  K   BOHU,  TAK   SE    JEŽÍŠ  KRISTUS  NIKDY  NECHOVAL  A  NEJEDNAL ,  NEBYL  ŽÁDNÝ  SOBEC

Emotivní Foldyna ke Skopečkovi: Důchodci už kupují jen nejméně kvalitní jídlo. Chcete je okrást

Senioři jsou v obřích problémech, žijí „z ruky do huby“. V supermarketech kupují nejlevnější a nejméně kvalitní jídlo, prohlásil poslanec SPD Jaroslav Foldyna na úterním mimořádném jednání Poslanecké sněmovny. Vládní koalici vyčetl snahu snížit valorizaci důchodů a místopředsedu dolní komory Jana Skopečka (ODS) vyzval, aby navštívil ústecký region. „Přijďte ke Kauflandu nebo k Lidlu a podívejte se, co lidi kupují,“ vzkázal Foldyna.

Ani po několika hodinách se sněmovní diskuze příliš neposunula. Vládní i opoziční politici se střídají v projevech a sérii faktických poznámek. Zástupci hnutí ANO a SPD zazlívají kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS), že se snaží „okrást důchodce o peníze, které nemají“ a že se pokouší návrh zákona protlačit v režimu legislativní nouze. Horlivá diskuze se rozhořela mezi poslancem SPD Jaroslavem Foldynou a místopředsedou Sněmovny Janem Skopečkem.

„U nás je to dost problematické. Ano, ráno stojí důchodci před supermarketem a čekají, aby si mohli nakoupit ve slevě. Těžce se mi to říká, ale pane Skopečku – jsem z místa, kde lidé žijí z ruky do huby. Přijďte se podívat. Když se ještě snaží pomoct rodině, je to velice emotivní. Přijďte ke Kauflandu nebo k Lidlu a podívejte se, co si lidi kupují – to nejlevnější a to nejméně kvalitní. Peníze nemají a chcete je okrást o zbytek,“ řekl Foldyna u řečnického pultu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hádka o důchody ve Sněmovně pokračuje. Lidovec nabídl kolegům kurz přežití

Ekonomický expert za občanské demokraty se proti jeho slovům ohradil. Připomněl, že se státní kasa nenachází v nejlepším stavu, spíše naopak. „Solidarita musí jít oběma směry – jak ke starším občanům, tak i mladším generacím. I ta bude jednou potřebovat důchody. Musíme to mít na paměti,“ snažil se uklidnit kritické ohlasy na konto vládní pětikoalice.

Opozici rozhořčila také skutečnost, že se z diskuze o legislativní nouzi omluvil ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová se proto opakovaně dožadovala odpovědi, kde je a co dělá.

„Je to normální? Vláda si svolá mimořádnou schůzi, chce vzít důchodcům, na co mají nárok, schválit to v legislativní nouzi a ministr pro legislativu tu není? Od 12 hodin se omluvil? Nehorázné,“ rozčilovala se a navrhla přerušení schůze.

Vzápětí ale byla upozorněna, že tak mohou učinit jen předsedové poslaneckých klubů a předsedající. Nedlouho poté se dočkala vysvětlení, proč není Šalomoun na jednání dolní komory – do pozdních odpoledních hodin projednává v Senátu ústavní parametry.

Až okolo 14:00 pokračovala rozprava vystoupeními poslanců s přednostními právy. Sérii opoziční kritiky odstartoval místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, na něhož navázal předseda SPD Tomio Okamura. Ten se pustil do vlády za to, že podporuje Ukrajinu a ignoruje pomoc českým občanům. Opřel se také do neziskových organizací jako Amnesty International a Evropské hodnoty, o kterých řekl, že jsou „vymývači mozku“. Premiéra Fialu přitom označil za „předsedu národní zkázy“. Vedle toho Havlíček mluvil o „znásilňování zákonů“.

Konec jednacího dne je zatím v nedohlednu, diskuze o snížené valorizaci důchodů se nejspíše protáhne do noci.

X X X

Pikora: Snížení valorizace penzí mělo přijít před rokem. Je za tím politická hra

S tím, jak rostla inflace, všichni věděli, že musí dojít ke snížení valorizace penzí. Mělo k tomu tak dojít už před rokem, řekl ekonom Vladimír Pikora ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj je tudíž v pozadí politická hra. Ekonomka Jana Matesová v pořadu Co na to vaše peněženka podotkla, že ke snížení valorizace nicméně dojít musí. Jinou cestu z inflace nevidí.

Sněmovna od úterního dopoledne jedná o vládním návrhu na snížení červnové valorizace důchodů. Podle ekonoma Vladimíra Pikory mělo ke snížení dojít už před rokem. „Když rostla inflace, všichni věděli, že to tak musí být. Předpokládám, že v pozadí je nějaká politická hra, že se to nehodilo před prezidentskými volbami,“ poznamenal ekonom.

Podle něj vláda navíc špatně komunikuje nejen navrhované snížení valorizace, ale také případný posun věkové hranice odchodu do důchodu. „Vláda ještě v listopadu říká, že to nebude, a pak s tím přichází. Je to o komunikaci. Je třeba získat důvěru občanů, že stát bude fungovat,“ zdůraznil Pikora.

Že měla být úprava valorizačního vzorce provedena již dávno, si myslí také ekonomka Jana Matesová. „Vláda to dělá pozdě. Úprava velmi špatného valorizačního vzorce, který funguje tak do tříprocentní inflace, ale pak už ne, měla být provedena nejlépe před rokem,“ řekla ve vysílání.

Podle ní ke snížení valorizace ale musí dojít, jinak se „z inflace nevymotáme“. „Mzdy ekonomicky aktivních lidí o inflaci nerostly a reálné příjmy klesaly. To je z hlediska řízení inflace nutné a je to v pořádku. Jakkoliv bychom to důchodcům přáli, tak nemohou příjmy růst ani u nich,“ vysvětlila svůj pohled ekonomka.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že v případě přijetí důchodové novely může vše skončit u Ústavního soudu. To je podle Pikory to nejhorší, co by se mohlo stát. „Můj stát se nechová v souladu se zákonem? Podkopání důvěry je velký problém, vláda ji bude těžko získávat zpět,“ míní ekonom.

X X X

DALŠÍ  „CHYTRÝ“  VĚŘÍCÍ  LIDOVEC  JUREČKA,  MYSLÍ  JEN  NA  SEBE

CHCE  ŠETŘIT  NA  CHUDÁCÍCH,  PROČ  NEPŘIKÁŽE  FIALOVI  SNÍŽIT  POČET  LIDÍ  VE  VLÁDĚ,  JAKO  BYLO  ZA  KLAUSE?

Poslanci bojují o vládní návrh na zvýšení důchodů od června. Má být v průměru o 760 korun místo 1 770 korun, na něž by měli důchodci nárok, kdyby vláda neměnila znění zákona. „Nemůžeme schodek dál zvyšovat,“ hájil vládní návrh ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. V případě původního navýšení penzí by to v příštím roce stále už 58,8 miliardy korun.

„Stáhněte ten návrh, dokud je čas,“ řekla před tím šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Vyzvala vládu k jednání o valorizaci penzí.

I kvůli tomu, že šéf SPD Tomio Okamura měl projev, který trval 7 hodin a 7 minut. Navrhl zrušení vyhlášené legislativní nouze.

Poukázal na to, že stav legislativní nouze lze využít jen v situacích vymezených zákonem. Kabinet argumentuje hrozbou značných hospodářských škod.n„Vyplácení důchodů nejsou hospodářské škody,“ prohlásil Okamura zhruba dvou hodinách své řeči, při níž si pomáhal citováním publikace Marka Loužka Důchodová reforma.

Okamura si na obstrukci vybral četbu knižní publikace o důchodech, která je v přímém rozporu s politikou hnutí SPD. ‍♂️
Konečně má alespoň čas si přečíst názory skutečných odborníků. Větší „bizár“ tady už dnes asi neuvidím.

„Pokoušel jsem se opravdu najít judikát na to, jestli šetření nějakých mandatorních výdajů státu je nebo není tady touto škodou, s kterou se operuje v rámci toho stavu legislativní nouze. Ale nic takhle explicitního jsem rozhodně nenašel,“ připustil před tím ve Sněmovně ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

Opozice ohlásila dosud největší obstrukce a poslanci počítají i s nočním jednáním. „Pohádky ovčí babičky předčítat nebudeme,“ řekla Schillerová k formě obstrukcí. „Uděláme všechno pro to, abychom to tu zdržovali,“ řekla šéfka poslanců ANO k vládou předloženému návrhu.

„Nebojujeme jen za důchodce, ale i za právní stát,“ řekla Schillerová. Zákonný nárok již vznikl, argumentuje Schillerová. „Druhý bod, kde vidíme protiústavnost, je způsob, jak to chce koalice projednat. Nebyly naplněny podmínky pro vyhlášení legislativní nouze,“ prohlásila šéfka klubu ANO.

Poslanci SPD vložili k novele do sněmovního systému stovku pozměňovacích návrhů. Chtějí zvýšit zásluhovou část důchodu o 2,3 procenta, tedy stejně jako vláda. Zatímco kabinet chce nad to přidat každému penzistovi 400 korun, podle poslanců SPD by měla být tato pevná částka zhruba o tisícikorunu vyšší. Každá z jejich úprav předpokládá jinou sumu s korunovými rozdíly. Z hnutí ANO zaznívá, že obstrukce potrvají nejméně do pátku.

„2,7 milionu důchodců v přímém přenosu sleduje, jak s nimi zástupci koalice rozehráli pořádně cinknuté skořápky o jejich důchody. Tato špinavá hra skončí u soudu,“ oznámila již před pár dny Schillerová. Na sociální sítě umístila svou fotografii ve spacáku, s nimiž se poslanci do dolní komory Sněmovny vydali.

Fiala se vydal za Petrem Pavlem

Ve stejnou chvíli, kdy v úterý začala schůze Sněmovny, zamířil premiér Petr Fiala za zvoleným prezidentem Petrem Pavlem do Hrzánského paláce.

Pavel zatím neřekl, jak se zákonem naloží, když ho dostane na stůl k podpisu. Slíbil, že jasné slovo k tomu chce poví 10. března. Den poté, kdy ve Vladislavském sálu na Pražském hradě složí slib do rukou šéfa Senátu.

X X X

SOUDIT  PŘEDSEDU  ÚS  RYCHETSKÉHO?

Dlouhodobé zasahování předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského do aktivní politiky vyvrcholilo v čase prezidentských voleb. Jeho výrok proti jednomu z kandidátů už podle ústavního právníka Jana Kudrny překročil únosnou mez. „Soudce soudců“ tím ohrožuje nezávislost a nestrannost české justice, píše člen Legislativní rady vlády.

Prezidentské volby jsou za námi a přichází čas bilancování. Pozornost si jistě zasluhuje zapojení předsedy Ústavního soudu do těchto voleb. Do veřejného prostoru vstupuje Pavel Rychetský se svými politickými vyjádřeními v uplynulých letech opakovaně. Poslední předvolební kampaň ale znamenala posun hranic. Připomeňme jeho vyjádření, koho by si za prezidenta nepřál. Konkrétně Andreje Babiše, a to proto, aby se prý Ústavní soud nestal součástí holdingu Agrofert.

Pokud se jedná o apel na svobodu projevu soudců, stojí za připomenutí, že to byl právě Ústavní soud pod vedením Rychetského, který takové právo soudců jasně odmítl. Stalo se tak před sedmi lety.

X X X

PAROUBEK  S  HAŠKEM  ZNOVU  DO  POLITIKY,  ZACHRÁNÍ  ČR  PO  FIALOV?

Na české politické scéně by se na sklonku léta mělo objevit nové hnutí. Vznikne ze spolku Nespokojení, které založil bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek. Bývalý premiér v rozhovoru pro Rádio Impuls rovněž představil některé další členy spolku. Je mezi nimi i bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

 Pojmenování spolku Nespokojení podle Paroubka sice nejlépe vystihuje momentální rozpoložení členů spolku, název ovšem plánuje změnit. Nové označení ale zatím nechce prozrazovat.

Ze známých osobností je ve spolku aktivní bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek a politici. Hašek, bývalý sociální demokrat, který byl v televizi usvědčen ze lži ohledně Lánského puče, nebude dle Paroubka diskvalifikován v další politické činnosti. Nešlo o lež, nýbrž o selhání, míní Paroubek.

„V čele sociální demokracie jsem dosáhl historicky nejlepších výsledků. Prohry patří do politiky a mé počínání v čele sociální demokracie bylo velmi úspěšné“, řekl Paroubek. „Dnes se nejsou schopni sociální demokraté ani komunisté samostatně dostat do Poslanecké sněmovny“.

Podle Paroubka je tedy potřeba sjednotit síly levice, aby postupovaly na jedné kandidátce a dosáhly tak osmi až desetiprocentní úspěšnosti.

V úterý plánuje Paroubek demonstraci se spolkem Nespokojených na pražském Malostranském náměstí s cílem poukázat na problém důchodů a představit petici týkající se právě této problematiky.

Války na Ukrajině se demonstrace dotkne jen velmi okrajově. „Jedním z důvodů proč dochází k tak výraznému poklesu životní úrovně občanů je ukrajinská válka, takže je potřeba ji ukončit“, říká Paroubek.

X X X

PUTIN  PROTI  SABOTÉRŮM

 Nesmí se u nás aktivizovat verbež, apeloval Putin na FSB a mluvil o sabotérech

Ruský prezident Vladimir Putin při setkání s vedením Federální bezpečnostní služby (FSB) řekl, že kontrarozvědka by měla i nadále zasahovat proti těm, kteří chtějí rozdělit Rusko. K posílení bezpečnosti Ruska by podle něho měla využít zkušenosti, které její příslušníci získali při plnění úkolů na Ukrajině.

 „Musíme odhalit a potlačit nezákonné aktivity těch, kteří se snaží využívat separatismus, nacionalismus, neonacismus a xenofobii jako zbraň,“ uvedl Putin na zasedání rady FSB.

Podle něj dochází v ruské společnosti k pokusům aktivizovat „všechnu tu verbež“ s cílem rozdělit zemi. Řekl také, že Západ se snaží „oživit buňky extremistů a teroristů“ a jeho „starých přátel“ v Rusku.

Putin dále nařídil, aby FSB držela pod zvláštní kontrolou rusko-ukrajinskou hranici a postavila překážky, které by zamezily možnosti pronikání ukrajinských sabotážních skupin do Ruska.

„Úkol čelit teroristické hrozbě je stále aktuální. Za poslední rok se počet takových trestných činů zvýšil,“ řekl Putin s tím, že Ukrajina se uchyluje k používání teroristických metod.

Na okupovaných územích by se měla kontrarozvědka soustředit na vytváření a posilování ruského bezpečnostního aparátu. Měla by také pokračovat v

X X X

POLSKO  ZBROJÍ,  CHCE  ZÍSKAT  I  ČÁST  UKRAJINY  A  NĚMECKA?

Polsko dál masivně přezbrojuje. Pořizuje „jezevce“ a násobí výdaje na obranu

Varšava pokračuje v masivních investicích do vlastní obrany. Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak v úterý potvrdil uzavření rámcové smlouvy na nákup až 1 400 pásových obrněnců Borsuk domácí výroby. Půjde o jeden z nejrozsáhlejších polských přezbrojovacích projektů v historii a zároveň projektů pro tuzemský průmysl.

„Jde o největší projekt polského zbrojního průmyslu. HSW jsou závody, které vyrábějí moderní a osvědčené zbraně,“ uvedl ministr obrany a vicepremiér Mariusz Błaszczak.

Podle rámcové smlouvy má firma vyrobit a dodat polské armádě více než tisíc bojových vozidel pěchoty a přes 300 pásových vozidel ve specializovaných modifikacích. Od velitelské, přes průzkumnou až po evakuační nebo zabezpečovací. Celkově má jít o přibližně 1 400 obrněnců.Polské ministerstvo obrany ani státní Agentura pro vyzbrojování zatím neuvádějí hodnotu kontraktu. Podle odhadů to budou desítky miliard zlotých. Jen pro srovnání, české ministerstvo obrany jedná o nákupu 210 pásových obrněnců CV90 ze Švédska za zhruba 50 miliard korun.

„Držíme slovo. Garantujeme bezpečnost Poláků,“ prohlásil v reakci polský premiér Mateusz Morawiecki. Tovární zkoušky obrněnce Borsuk skončily už loni. Polská armáda má v nejbližších měsících převzít první čtyři vozidla a provést vojskové zkoušky.

Borsuk je středně těžký obojživelný pásový obrněnec. Bojová hmotnost v základní variantě je 28 tun. Obsluhu zajišťuje tříčlenná osádka a pojme šestičlenný výsadek vojáků.

Dodávky prvních obrněnců přímo k jednotkám jsou plánovány už v letech 2024 až 2025. Každý rok by měla polská armáda obdržet asi stovku těchto nových obrněnců.

Na obranu až čtyři procenta HDP

Další obří polská zbrojní zakázka přímo koresponduje s plánem vlády Mateusze Morawieckého. Kvůli ruské válce na Ukrajině chce dát na obranu země až čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Varšava přitom původně počítala s výdaji kolem tří procent a většina ostatních spojenců z NATO včetně Česka se snaží dosáhnout dvouprocentní hranice.

 Letošní polské výdaje na obranu by tak mohly dosáhnout až 130 miliard zlotých, tedy v přepočtu přes 650 miliard korun. Loni přitom Varšava na obranu a modernizaci armády vynaložila zhruba 70 miliard zlotých, z toho zhruba polovinu tvořily investice do nákupu moderní techniky. Před ruskou invazí na Ukrajinu byly výdaje na obranu Polska zhruba 13 miliard zlotých.

V Polsku ovšem loni na jaře začal platit zákon, podle kterého musel stát navýšit výdaje na obranu na minimálně 2,2 procenta HDP a od letošního roku a v následujících letech pak musí jít na obranné výdaje nejméně tři procenta.

Vyšší výdaje na obranu se v Polsku projevily hned několika velkými nákupy vojenské techniky. Před několika týdny Varšava oznámila, že pořídí 116 repasovaných amerických tanků M1A1 Abrams za 1,4 miliardy dolarů (v přepočtu asi 32 miliard korun). V letech 2025-2026 pak očekává dodávky 250 tanků Abrams v nejmodernější verzi za 4,75 miliardy dolarů (téměř 108 miliard korun).

S Jižní Koreou pak Poláci podepsali rámcové dohody na nákup až 1 000 moderních tanků K2, 600 samohybných houfnic K9 a 48 letounů FA-50. Podle zatím neoficiálních informací za dodávky zbraní zaplatí až 14 miliard dolarů, tedy v přepočtu takřka 340 miliard korun. A očekává také dodávky 32 nejmodernějších nadzvukových letounů páté generace F-35A.

Varšava také v reakci na ruskou válku na Ukrajině buduje nové jednotky. Až patnáct tisíc polských vojáků tak má být rozmístěno převážně v Podlaském vojvodství a jejich primárním úkolem má být obrana území u hranic s Běloruskem.

X X X

USA rozjely diplomatickou ofenzivu ve Střední Asii. Blinken je v Kazachstánu

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý přiletěl na svou první návštěvu Kazachstánu. Na programu má setkání s prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem i představiteli dalších bývalých sovětských republik. Z Kazachstánu Blinken zamíří do Uzbekistánu.

Návštěva šéfa americké diplomacie přichází jen několik dní po prvním výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ta začala loni 24. února a po roce se stává také zkouškou pokračujícího vlivu Moskvy v Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu, protože lídři zemí regionu získali odvahu postavit se Rusku, píše agentura Reuters.

Moskva se také snaží obejít západní sankce, přičemž se zaměřuje na středoasijské trhy a obchodní trasy, dodala agentura.

Blinken se v úterý v Astaně setká s ministry zahraničí všech pěti středoasijských států a poté odcestuje do uzbeckého Taškentu. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena tvrdí, že se v regionu, na který válka na Ukrajině ekonomicky dopadá, snaží ukázat výhody spolupráce s USA.

V Astaně v úterý Blinken řekl ministru zahraničí Muchtarovi Tleuberdimu, že Washington podporuje svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Kazachstánu. Kazachstán vyhlásil nezávislost v roce 1991.

„Někdy tato slova jen vyslovujeme, ale ona mají skutečný význam a samozřejmě víme, že v této konkrétní době mají ještě větší ohlas než obvykle,“ řekl Blinken v narážce na ruskou invazi na Ukrajinu.

Blinkena později v úterý přijme prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev, který byl v listopadu znovuzvolen a veřejně se ohradil proti územním nárokům ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.

X X X

Ministr Blažek zasahuje do kauzy, kde je sám prověřován, míní TI. Žádá jeho odvolání

Nevládní protikorupční organizace Transparency International se v otevřeném dopise obrátila na premiéra Petra Fialu s výzvou k odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Jako důvod uvádí střet zájmů, kdy se Blažek podle organizace aktivně vměšuje do živé kauzy týkající se kupčení s městskými byty v Brně, v níž jsou podezřelí členové místní buňky ODS i sám ministr.

 Transparency International byla proti jmenování Pavla Blažka do funkce ministra spravedlnosti již od počátku. Na podzim například kritizovala vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, o kterém i s dalšími právními organizacemi a spolky uvedli, že jde podle nich proti omezování korupce.

Nyní však situace zašla podle organizace příliš daleko, když portál Seznam Zprávy přinesl informaci, že si ministr spravedlnosti zažádal od žalobců již potřetí o informace z živé kauzy, v níž je Pavel Blažek sám prověřován.

„Jedná se o neakceptovatelné vměšování do výkonu orgánů činných v trestním řízení, kterým narušuje nezávislost vyšetřování a trestního řízení,“ míní Transparency International a vytýká ministrovi i jeho veřejné vystupování.

„Pavel Blažek tomuto konkrétnímu případu věnuje nebývalou pozornost i na Twitteru, kde pro změnu neváhá útočit na orgány činné v trestním řízení, novináře a občanskou společnost. Toto si politik ve veřejné funkci nesmí dovolit a takové chování nemá být tolerováno,“ kritizuje David Kotora, vedoucí komunikace organizace.

„Ptát se není totéž, co zasahovat“

Ministr se brání, že ptát se orgánů činných v trestním řízení na jejich činnost jeho zákonem danou povinností. „Neboť jsem za ně jako člen vlády ústavně odpovědný. Stejně tak nesmím ignorovat časté dotazy a stížnosti občanů, ostatních členů vlády, poslanců a senátorů v této oblasti,“ uvedl Blažek.

„Ptát se není totéž, co zasahovat. A ptát se po zrušení nezákonného obvinění či vazby, jak se to mohlo stát, není žádné požadování informací z živé kauzy,“ oponoval kritice ministr v pondělí zveřejněném tiskovém prohlášení.

„Každý orgán veřejné moci, včetně státních zástupců, policistů a soudců, musí být ochoten a připraven se každodenně zodpovídat ze své činnosti,“ míní Blažek s tím, že pokud toto „základní pravidlo demokratického právního státu státní zástupci, policisté a soudci nechápou, měli by odejít pracovat tam, kde se jich nikdo na nic ptát nebude“.

Transparency International však situaci vidí tak, že Blažek aktivně využívá svou veřejnou funkci k tomu, aby zasahoval do kauzy týkající se jeho osoby a členů ODS, tedy politické strany, které je Fiala předsedou.

„Proto Vás pane premiére jménem TI vyzývám, abyste Pavla Blažka z čela ministerstva spravedlnosti odvolal, a dostál tak slibu, který jste občanům České republiky před sněmovními volbami v roce 2021 dal, tedy že Vaše vláda bude vládou ´Změny´, chcete občanům vrátit důvěru ve stát a budete vyžadovat vyšší politickou integritu než za vlády Andreje Babiše,“ napsal v otevřeném dopise předsedovi vlády ředitel organizace Ondřej Kopečný.

V bytové kauze už detektivové poslali do vazby Blažkova straníka a někdejšího advokátního koncipienta Otakara Bradáče, který podle obvinění zmanipuloval přidělení bytu i policejnímu agentovi.

X X X

Blažek ve střetu zájmů? Ať podá vysvětlení, nebo odejde z vlády, požadují někteří Piráti

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by měl odstoupit. S tvrdou výzvou přišla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová poté, co vyšlo najevo, že šéf resortu již potřetí požadoval od žalobců další informace ze živé kauzy. Do té jsou zapleteni nejen jeho spolustraníci, ale i on sám. Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš bude chtít po Blažkovi vysvětlení, stejnou optikou se na věc dívá i europoslanec Marcel Kolaja. Organizace Transparency International ČR (TI) se otevřeným dopisem obrátila i na premiéra Petra Fialu (ODS) s výzvou k odvolání Blažka.

Táhnoucí se kauza se týká údajných manipulací s brněnskými městskými byty. Část nemovitostí měla končit u některých vlivných politiků za úplatek. Loni policisté zasahovali u předsedy bytové komise Otakara Bradáče (ODS), mezi prošetřovanými je i sám Blažek. Ten podle webu Seznam Zprávy již potřetí požadoval od žalobců detaily ze zmíněné živé kauzy, což popudilo koaliční kolegy z řad Pirátů.

 „Nechápu, že se ještě nevolá po odstoupení Pavla Blažka. Doufám, že se nejedná o dvojí metr. Je v pořádku si v demokracii říct, že i ministr demokratické strany selhal. Tak já to řeknu: Pavel Blažek by měl odstoupit,“ sdělila natvrdo pirátská europoslankyně Markéta Gregorová na svém Twitteru.

 „Jakožto bývalá zastupitelka v Brně vím, nakolik je s brněnskou buňkou ODS i jejími aktivitami Pavel Blažek propojený. Žádostmi o informace v běžící kauze od žalobců, v níž nefiguruje jen on sám, ale i množství jeho brněnských kolegů a přátel, by se daly minimálně označit za vysoce neetické. Jeho funkce ministra spravedlnosti do toho ale vtahuje prvek střetu zájmů, ba nepřijatelného nátlaku až ohrožení nezávislosti justice,“ doplnila Gregorová pro redakci CNN Prima NEWS.

Upozornila, že v kauze je šéf resortu tak osobně zainteresovaný, že možný střet zájmů nelze vyloučit. „Fakt, že nám tyto informace navíc namísto něj musí přinášet Transparency International, ukazuje, že svůj střet zájmů Pavel Blažek ignoruje. Zda záměrně, nebo z nedbalosti – samozřejmě nevím. Ale je to pro mě za hranou toho, co by mělo být přijatelné pro ministra demokratické vlády,“ uzavřela europoslankyně.

Její europarlamentní spolustraník Marcel Kolaja označil Blažkovy kroky za velmi závažné. „Jako ministr na to má sice právo, ale jen v případě, kdyby o souviselo s plněním funkce. Piráti proto budou jako koaliční partner požadovat vysvětlení. Celou věc není možné brát na lehkou váhu,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.

Chci vysvětlení, vzkázal Bartoš

Podobnou optikou se na třaskavé zjištění dívá také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Vyzveme Blažka, aby vysvětlil, proč žádal o informace ze živé kauzy. Členové vlády by do nich neměli zasahovat,“ okomentoval situaci, která může vést k napětí uvnitř vládní pětikoalice.

Do šéfa resortu spravedlnosti se pustila i nezisková protikorupční organizace Transparency International (TI), která se s otevřeným dopisem obrátila přímo na premiéra Petra Fialu (ODS) a požaduje Blažkovo odvolání z funkce.

„Pavel Blažek tomuto konkrétnímu případu věnuje nebývalou pozornost i na svém twitterovém účtu, kde pro změnu neváhá útočit na OČTŘ (orgány činné v trestním řízení, pozn. red.), novináře a občanskou společnost. Toto si politik ve veřejné funkci nesmí dovolit a takové chování nemá být tolerováno,“ sdělil David Kotora, vedoucí komunikace TI.

TI už v listopadu roku 2021 podle svých slov upozornila na jasná rizika, proč by Blažek neměl být ministrem spravedlnosti. „Naše obavy se posléze hned několikrát potvrdily, kdy se opakovaně dostával do střetu zájmů,“ uvedla organizace ve svém vyjádření.

Je to mou povinností, brání se ministr

Proti nařčení z médií se ale Blažek ohradil na webu ministerstva spravedlnosti. „Není to pravda. Ptát se orgánů činných v trestním řízení na jejich činnost je mojí zákonem uloženou povinností, neboť jsem jako člen vlády za ně ústavně odpovědný. Stejně tak nesmím ignorovat časté dotazy a stížnosti občanů, ostatních členů vlády, poslanců a senátorů v této oblasti. A především – ptát se není totéž, co zasahovat,“ sdělil svým kritikům.

„A ptát se po zrušení nezákonného obvinění či vazby, jak se to mohlo stát, není požadování informací z živé kauzy,“ dodal.

X X X

 Červené barety jsou elita. Technika ale zaostává, říká nový velitel

Elitní 43. výsadkový pluk má nového velitele. Jiří Líbal je voják s řadou zkušeností ze zahraničních misí. „Pluk je ve výstavbě. Plných operačních schopností by měl dosáhnout do tří let. Schopnosti ale nejsou jen o lidech, ale i nové, kvalitní technice, která by měla nahradit zastarávající útočné vozy Land Rover Kajman,“ říká velitel Líbal.

 x Před nedávnem jste převzal velení 43. výsadkového pluku z rukou plukovníka Róberta Dziaka. Co vám popřál?

Plukovník Dziak mi předal útvar, který je, co do své organizace, velmi mladý a ve fázi budování, na druhou stranu po stránce odbornosti velmi zkušený. Popřál mi hodně štěstí a pevné nervy při dokončování výstavby a rozvoji pluk

Jiří Líbal

Velitel 43. výsadkového pluku Chrudim. Absolvoval řadu misí v bývalé Jugoslávii – IFOR 1996, SFOR 2001, KFOR 2004, KFOR 2007 a v Afghánistánu – ISAF 2009. Od roku 2015 velel 41. mechanizovanému praporu a s ním absolvoval misi eFP v Litvě v letech 2018 – 2019.

Poté nastoupil na Sekci rozvoje sil MO na funkci náčelníka mechanizovaného vojska a následně na funkci náčelníka výsadkového vojska a výsadkové a záchranné služby. Od 1.12. 2022 je velitelem 43. výsadkového pluku.

Plukovník Jiří Líbal, velitel 43. výsadkového pluku Chrudim

x Přebíráte elitní útvar, červené barety. V jakém stavu pluk přebíráte a jaké jste si stanovil cíle?

Pluk jsem převzal ve fázi výstavby. Jako takový je schopen provádět základní operace na úrovni praporního výsadkového úkolového uskupení. Postupně se naplňuje lidmi, technikou a materiálem. K tomu jsem si stanovil cíle k udržení schopností vedení bojové činnosti praporního úkolového uskupení a dalšímu rozvoji na úroveň pluku. S tím souvisí nábor personálu a samozřejmě i intenzivní výcvik.

x Jaké výzvy vás nyní čekají?

V tomto roce je to zejména výcvik jak se zahraničními partnery, tak i u nás. V zahraničí bych zmínil zejména cvičení SWIFT RESPONSE 23, no a u nás cvičení CZECH LION 23. Dále je to výstavba nemovité infrastruktury v posádce Chrudim no a doufejme i zahájení přezbrojení na nová lehká útočná vozidla.

x Co výzbroj a výstroj? Jako elitní pluk jste již plně přezbrojeni na nové pistole P-10 a útočné pušky BREN 2?

Ano, na pušky BREN 2 jsme již přezbrojeni od loňského roku a na pistole P-10 přezbrojení právě probíhá.

x V těchto dnech finišuje možnost podání nabídek do tendru na lehká útočná vozidla. Jak se, bez ohledu na to kdo zvítězí, promění vaše možnosti oproti Land Rover Kajman?

Změna bude velmi výrazná v podstatě ve všech aspektech. Zejména po stránce spojení, palebné síly, možností manévru a logistického zabezpečení. Po stránce spojení a velení budou vozidla vybavena moderními komunikačními technologiemi umožňujícími hlasovou i datovou komunikaci na bojišti, jak v rámci pluku, tak s nadřízenými, včetně koaličních jednotek. Palebnou sílu umocní přechod na zbraňové systémy dle NATO standardů ze stávajících, které jsou stále ruské, potažmo sovětské provenience.

A co zodolnění vozů oproti předchůdci?
Vozidla budou mít také vyšší ochranu balistickou i proti minám, což umožní větší možnosti jejich použití na bojišti. Zjednoduší se i logistika sjednocením podvozkové platformy a usnadněním jejich údržby a oprav jak pro vozidla bojových jednotek, tak i pro vozy jednotek bojové podpory. Zvýší se i jejich počet na potřeby pluku, protože stávající vozidla jsou pouze na počty praporu a jen pro bojové jednotky, a ještě ne pro všechny.

Land Rover Kajman

x Říká se, že každý řetěz je tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. Jaké v pluku vidíte pozitiva, ale i slabiny a jak je chcete řešit?

Pozitiva jsou zejména v motivovaném a zkušeném personálu, který chce sloužit a dál se rozvíjet. S tím souvisí i zkušenosti, které jsme schopni v rámci pluku předávat novým vojákům. Negativ je několik. Je to zejména vybavení již dosluhujícími vozidly Land Rover Kajman, ale i dalšími. To vyřeší už zmíněný nákup nových lehkých útočných vozidel a postupné doplňování nové automobilní techniky na počty pluku.

x A co základna? Konec konců, infrastruktura již něco pamatuje. Budou i zde změny, které pluk posunou vpřed?

Dalším krokem je, jak správně říkáte, výstavby nemovité infrastruktury, která se mírně zpomaluje oproti plánu, a to zejména navyšováním cen stavebního materiálu a prací. Toto přímo souvisí s rozvojem pluku a jeho naplňováním. Zde je jedno z možných řešení v navýšení peněz na jednotlivé projekty výstavby.

x Pluk má plné operační schopnosti dosáhnout v roce 2026. Daří se plnit plány náboru? Není dnes těžší nalézt schopné, zdravé a fyzicky zdatné muže a ženy?

Pro plné operační schopnosti nestačí mít jen dostatečný počet personálu, ale i techniky, materiálu a zásob. Každopádně v oblasti náboru je stav konstantní. Zájem o službu u pluku je stále poměrně vysoký. Počty kolísají v závislosti na celkovém náboru do armády. Pokud v loňském roce byl nábor snížen, tak logicky i k pluku jsme měli méně nových rekrutů. Tím jsme se dostali mírně do skluzu oproti plánu, ale věřím, že se nám to podaří dohnat. I když je pravda, že sehnat zdravé a fyzicky zdatné muže a ženy je stále těžší. K tomu ale máme nastaven program přípravy rekrutů po jejich příchodu k pluku k přípravě na vnitřní výběrové řízení.

x Jakých odborností se vám nedostává?

Obecně je to podobné jako u celé armády. Jsou to zejména spojovací odbornosti, dále dělostřelecké ale i klasické funkce výsadkářů – bojovníků.

x Mise v Mali, ale i v Afghánistánu byla nepochybně náročná, ale vojákům dala tolik potřebné bojové zkušenosti. Nebude tento aspekt chybět, když v současnosti je nasazení řekněme mírové a to především na Slovensku či v Pobaltí?

Ano, mise v Afgánistánu a Mali daly vojákům na jedné straně bojové zkušenosti, ale na straně druhé je taky odvedly od činností, které by prováděli jako organické jednotky v řekněme klasickém boji, který vidíme teď na Ukrajině. V těchto misích to bylo zejména o malých jednotkách a nadstandardní podpoře všech prvků, nebyly zde ale prováděny klasické bojové operace takzvaného doktrinálního charakteru s použitím vševojskových jednotek. To je právě ten velký rozdíl oproti konfliktu velkého rozsahu, který je na Ukrajině, a pro který je za normálních okolností armáda cvičena. Toto si ale armáda, nejen naše, už delší dobu uvědomovala a přijímala k tomu opatření.

Čeští vojáci v Afghánistánu u vozů MRAP

x Jaká?

Jedním z nich byla i naše brzká účast právě v misích v Pobaltí a teď i na Slovensku. Tyto, jak vy říkáte mírové mise, jsou naopak velmi přínosné právě pro rozvoj schopností vedení konfliktu velké intenzity v rámci koaličních jednotek. Do těchto misí vyjíždějí organické jednotky a dělají tam tu práci, pro kterou jsou prioritně určeny a cvičeny. Tím rozvíjejí své schopnosti, navíc ve spolupráci s ostatními koaličními partnery, takže v případě potřeby působení ve společné operaci na to budou připraveny. Což je z mého pohledu velký bonus.

x V misi eFP (v Litvě, pozn. red.) jste působil, hovoříte tedy z vlastní zkušenosti?

Z vlastní zkušenosti z eFP můžu říct, že pokrok ve výcviku a úrovni připravenosti je za takovou misi obrovský. Zejména z toho důvodů, že výcvik na těchto misích je velmi intenzivní, v mnohonárodním prostředí a blížící se reálným činnostem v maximální míře. Toto se promítá i do připravenosti jednotek po návratu, kdy vlastně nepotřebují další čas na docvičení jako po Afghánistánu, protože v misi dělali svoji práci, a to na vyšší a intenzivnější úrovni, než by často byly schopny dělat doma. Takže i připravenost na obranu České republiky, jak na teritoriu, tak v koaličních operacích, se tím neustále zvyšuje.

Chrudimští výsadkáři, elitní armádní pluk

Bývalým mluvčím 43. výsadkového pluku a zároveň zástupcem velitele byl současný šéf tiskového oddělení Generálního štábu AČR Ivo Zelinka. Byl pomyslnou tváří výsadkářů. Jak důležitý je mediální obraz pluku?
Je stále důležitý. S odchodem současného plukovníka Zelinky, který dělal výtečnou práci, odešel zároveň i tiskový a informační důstojník pluku. Tuto pozici ale již budeme mít obsazenou novým důstojníkem a předpokládám, že se rychle vrátíme minimálně do pozic, které jsme měli.

x Dovolím si otázku na tělo: vždy se říkalo, že mezi výsadkáři, tedy červenými barety a zbytkem armády, panuje rivalita. Vnímáte to tak, nebo si myslíte, že armáda vždy táhne za jeden provaz?

Armáda musí táhnout za jeden provaz. Už na výběrovém řízení se budoucí výsadkáři učí pracovat v týmu, a to pokračuje přes jejich doškolovací intenzivní výcvik až po vlastní výcvik na jednotkách pluku. Je zřejmé, že výsadková komanda jsou ti, co povedou bojovou činnost, jak by ale bojovali bez jednotek bojové podpory, které jim poskytnou informace a palebnou podporu, s čím by ji vedli bez jednotek bojového zabezpečení, které jim zajistí spojení, dopraví munici, opraví techniku a zbraně, uvaří a dovezou zásoby.

Jak řekl bývalý náčelník generálního štábu Opata: „Sám nejsi nic.“ V armádě to platí dvojnásob. Co by byl výsadkový pluk bez jednotek pozemních sil. Pozemní síly potřebují složku lehkou, což je výsadkový pluk, kterých je nedílnou součástí, ale i střední a těžkou, což je 4. brigáda rychlého nasazení a 7. mechanizovaná brigáda.

x Spolupráce je tedy klíčová?

V konfliktu vysoké intenzity má každý prvek své nezastupitelné místo a musí navzájem spolupracovat. Každá jednotka má v Armádě České republiky své nezastupitelné místo a své úkoly. Všechny se musí navzájem podporovat. Armáda jako celek musí být připravena působit ve všech doménách, a to bez vzájemné spolupráce nejde. Ano, určitá zdravá rivalita vždy byla a je zapotřebí, protože umožňuje budovat tzv. „esprit de corps“, ale nesmí přesahovat někam, kam nepatří. Tato rivalita je spíše v mírovém životě, ale v případě války rychle vymizí. Každý voják by měl být hrdý na příslušnost ke své jednotce nebo odbornosti. A Každá jednotka musí znát své místo a úkoly.

X X X

Nemocnice Sokolov má jako první v Česku sklad léků obsluhovaný robotem

Konec pracného hledání léků ve skladu. V sokolovské nemocniční lékárně začal fungovat unikátní automatizovaný robotický skladový systém. Je prvním a zároveň největším zařízením tohoto druhu v České republice.

„Díky novému systému odpadne rutinní postup naskladňování léků,“ konstatovala Ludmila Debnárová, vedoucí sokolovské nemocniční lékárny.

Výdej medikamentů pak je podle ní rychlý, efektivní a bezchybný. Pracovnice lékárny tak budou mít více času na to hlavní, tedy komunikaci s klienty. „Osmdesát procent času totiž trávily hledáním léků v šuplících,“ vysvětlila Debnárová.

Do útrob lékárenského robota se vejde přes 30 tisíc balení léků. Rychlost naskladnění je 180 krabiček léků za hodinu, což je pro potřeby běžného provozu dostačující. Sklad má vlastní zcela automatický modul plnění. Po zadání informací o balení tak obsluha pouze vyloží dodávku léků na pásový dopravník.

Z investice profitují zaměstnanci i pacienti

„Systém si zboží oskenuje, přečte si z něj potřebné informace a uloží ho do skladu, odkud ho podle potřeby vydává,“ vysvětlil manažer lékové politiky skupiny Penta Hospitals Jiří Vaníček.

Výdej léků podle něj probíhá maximálně v řádu jednotek minut na čtyřech výdejních místech. Z toho dvě jsou přímo v lékárně pro veřejnost, další dvě jsou pak určena k výdeji pro samotné provozy nemocnice.

Právě kombinace výdeje pro potřeby nemocniční lékárny a jednotlivá oddělení Nemocnice Sokolov dělá podle Barbory Vaculíkové, generální ředitelky skupiny Penta Hospitals z technologie nejen český, ale i středoevropský unikát. „Jde o další investici, ze které budou profitovat jak naši zaměstnanci, tak klienti,“ zdůraznila Vaculíková.

Bez komunikace s klienty to ovšem nepůjde

Sebelépe zorganizované klasické skladování totiž podle Ludmily Debnárové nemůže konkurovat tomuto technickému řešení. „To, kvůli čemu naši zaměstnanci dříve nachodili denně hodně kilometrů, se nyní dá zvládnout z jednoho místa za zlomek času,“ vysvětlila.

Člověk ale bude mít v tomto systému stále své nezastupitelné místo. „Technika je jedna věc, ale léky musejí vždy vydávat lidé s potřebnou kvalifikací, kteří dokážou vyhodnotit potřeby pacienta, případně navrhnout náhradní lék. To za nás žádná technika neudělá,“ zdůraznila Debnárová fakt, že lékárníci se kvůli novému robotovi o práci obávat nemusejí.

Na nemocnice loni čtvrt miliardy korun

Do automatizovaného skladového systému investoval provozovatel Nemocnice Sokolov deset milionů korun. „Je součástí naší strategie modernizace a digitalizace,“ podotkla Vaculíková s tím, že realizace projektu trvala od loňského října.

Společnost Penta Hospitals loni do nemocnic po celé České republice investovala čtvrt miliardy korun. V Karlovarském kraji byla největší investicí rekonstrukce oddělení DIOP Nemocnice Ostrov za 26 milionů.

X X X

Lukašenko v Pekingu. Na stole může být čínský mírový plán i dodávky zbraní

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko přiletěl do Číny. Na státní návštěvě, která se koná na pozvání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, bude do čtvrtka. Lukašenkova cesta je sledovaná zejména kvůli možným náznakům skutečného postoje Číny vůči ruské invazi na Ukrajinu.

Lukašenko v nedávném rozhovoru s čínskými médii uvedl, že nyní je „jedinečná situace“ pro zastavení konfliktu. Ve funkci běloruského prezidenta byl v Číně už dvanáctkrát, uvedla běloruská agentura Belta.

Minsk je významným spojencem Moskvy a před rokem dokonce ruské armádě poskytl své území k útoku proti sousední zemi. Lukašenko se tak v Evropě ocitl v ještě větší izolaci a Evropská unie zavedla proti Bělorusku další sankce. V Bělorusku jsou nadále rozmístěni ruští vojáci, letouny a další zbraně.

Čína se oficiálně k válce staví neutrálně, ale američtí představitelé nedávno varovali, že Peking zvažuje Moskvě poskytnout vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice. Čína označuje americká tvrzení za očerňující kampaň a tvrdí, že prosazuje mírové rozhovory.

Peking tento týden zveřejnil dvanáctibodový plán, který by měl ukončit válku na Ukrajině rozpoutanou Ruskem. Kyjev návrh odmítl, pokud nebude zahrnovat stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991, ale zároveň uvedl, že je otevřen jednáním o některých částech plánu. Moskva ho naopak podpořila, Ukrajina by se podle ní měla smířit s „novou územní realitou“.

X X X

Řekové se po zemětřesení obávají nové vlny uprchlíků, opevňují hranice

Řecko posiluje kontroly na hranicích s Tureckem. Obává se, že v další uprchlické vlně přijdou lidé, kteří během nedávného zemětřesení přišli o domov a zůstali bez pomoci. Athény chtějí také pokračovat ve výstavbě hraniční zdi. Tureckou Malatyi navíc zasáhly další otřesy o síle 5,6. A Červený půlměsíc čelí kritice, že přeprodává stany určené obětem neštěstí.

 Řecko-tureckou hranici začaly o uplynulém víkendu hlídat stovky pohraničníků navíc, píše z Athén zpravodajka britského deníku The Guardian.

„Hromadný přesun milionů lidí není řešením,“ říká řecký ministr migrace Notis Mitarakis s tím, že se do Turecka a Sýrie musí poslat humanitární pomoc „dřív, než se tak stane“. Tedy než se lidé ponechaní na holičkách vydají do Evropy.

Mitarakis volá i po dalších způsobech, jak ochránit hranice. Rád by zesílil kamerový dohled a přistavěl nové ploty. Původní soustavu bariér o délce čtyřiceti kilometrů na řecko-tureckém pomezí dostavěla řecká vláda už v srpnu 2021. A na páteční unijní konferenci nedaleko Athén ministr prohlásil, že se zeď bude dá rozšiřovat i v případě, že na ni EU nepřispěje.

Do konce roku by se zeď měla zdvojnásobit. „Plot bude prodloužen podél celé řeky Evros, abychom dokázali ochránit evropský kontinent před nelegálním přílivem (migrantů),“ řekl Mitarakis, podle něhož migranti přichází do EU z bezpečných třetích zemí, a proto jsou kroky vlády „velmi odůvodněné“. Vláda rovněž k tureckému pobřeží vyšle hlídkovat další lodě.

Právě k tomu, aby Evropská komise poskytla více financí na ochranu vnějších hranic schengenského prostoru, v pátek spolu s Řeckem vyzvala skupina čtrnácti členských zemí. Mezi nimi je Polsko, Rakousko, Česká republika, Slovensko, Dánsko, pobaltské státy, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Kypr a Malta.

Chybí naopak všechny velké státy, a to včetně těch, jako jsou Itálie a Španělsko, které rovněž čelí na svých hranicích migračnímu náporu. Samotná Komise financování stavby plotů na hranicích z unijních fondů nepovažuje za dobré řešení, píše agentura AFP.

Text také vyzývá k větší spolupráci se zeměmi původu a tranzitu migrantů a rovněž k rozšíření působnosti unijní pohraniční agentury Frontex. Ta by podle států mohla působit i v nečlenských zemích a tam rovnou hodnotit žádosti o mezinárodní ochranu.

„V tuto chvíli je nanejvýš důležité, aby se Evropa rozhodla, jaký druh migrační politiky chceme mít, a obzvlášť, jak chceme kontrolovat hranice,“ podotkl řecký ministr. „Zjevně musíme poskytnout azyl lidem v nouzi, avšak řádným způsobem… Dnes to bohužel nejsme my, kdo by byl v organizaci azylu proaktivní, nýbrž pašeráci, kteří prodávají místa v našich společnostech – jenže ne těm, kdo je nejvíc potřebují, ale těm, kdo zaplatí poplatky,“ dodal.

Další otřesy v Malatyi, Syřané se vracejí domů

Tureckou provincii Malatya, která leží severně od regionů nejvíce zasažených tragickým zemětřesením ze začátku února, v pondělí postihly další otřesy. Podle tureckého portálu Hürriyet měly sílu 5,6 a epicentrum ve čtvrti Yeşilyurt na okraji města Malatya.

Nejméně dva lidé zahynuli a přes 140 dalších utrpělo zranění. Otřesy způsobily pád budov poškozených předchozím neštěstím. Z trosek se však podařilo vytáhnout několik lidí. Například otce s dcerou, které zemětřesení zastihlo ve chvíli, kdy si do svého zničeného domu šli pro své věci.

Ničivé zemětřesení z 6. února a následné otřesy už mají dohromady více než 50 tisíc obětí, a to nejen v Turecku, ale i sousední Sýrii. Tam už se podle agentury Reuters vrátilo na 40 tisíc uprchlíků. Z Turecka odešli do povstalci ovládané severozápadní části své vlasti.

V Turecku žije kvůli občanské válce v Sýrii, jež trvá od roku 2011, na 3,5 milionu syrských migrantů. V posledních několika letech však mezi Turky rostou protiuprchlické nálady. Po zemětřesení tak mnozí Syřané využili nabídky tureckých úřadů strávit na severozápadě země až šest měsíců, aniž by ztratili možnost návratu.

„Máme v plánu navštívit příbuzné a dostat se z této tíživé atmosféry tady,“ řekl padesátiletý syrský dělník Chálid Ahmad, který žil v turecké provincii Kahramanmaraş, jež patří mezi nejvíce postižené zemětřesením. O víkendu čekal se svými deseti dětmi, až budou moci přejít přes přechod Báb al-Hava a vrátit se do Sýrie poprvé po osmi letech, kdy ji opustili.

Jeho dům byl vážně poškozen a nyní nemá práci. „Lidé odcházejí, aniž by věděli, kam mají namířeno, chtějí se odsud prozatím jen dostat,“ řekl. Dodal, že se bude snažit vrátit do Turecka za měsíc nebo dva.

Stejně jako on se mnoho Syřanů nyní chce podívat, jak dopadly jejich rodiny a zda jsou v bezpečí. Řada dalších se přestěhovala ke svým příbuzným ve vlasti, protože v Turecku přišli o střechu nad hlavou nebo živobytí. Světová banka odhadla, že domov ztratilo na 1,25 milionu lidí.

Malatyi zasáhlo další zemětřesení:

Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana už od první chvíle čelí kritice, že obětem neštěstí neposkytla včas dostatečnou pomoc. Sám Erdogan později připustil, že se „staly chyby“. K nevoli Turků nyní přispívá i kauza, která se rozvířila kolem organizace Červený půlměsíc.

Ten prodal tisíce svých stanů charitě Ahbab – místo toho, aby je okamžitě zadarmo rozdělil mezi potřebné. „Bylo zjištěno, že Červený půlměsíc, který v regionu po zemětřesení, jež zabilo desítky tisíc občanů, nebylo vidět, měl plné ruce práce rozprodáváním stanů ze svých zásob, zatímco tisíce lidí umíraly pod troskami,“ napsal sloupkař opozičního listu Cumhuriyet Murat Agirel.

Obchod pak podle portálu Al-Monitor potvrdil zakladatel charity, turecký rockový zpěvák Haluk Levent. Stany nakoupil za 46 milionů lir (54 milionů korun). „Ve chvíli, kdy lidé k smrti mrzli a snažili se přežít, jsme neměli ten luxus debatovat, jestli máme tyto stany koupit nebo ne,“ tweetoval s tím, že mu Červený půlměsíc neboli Kizilay dal slevu, ačkoliv daň z přidané hodnoty si naúčtoval.

Ředitel Kizilaye Kerem Kinik svou organizaci brání slovy, že byly stany prodány za výrobní cenu. Celkem jde podle Hürriyetu o 2050 stanů, které neměly logo a původně je vyrobili pro jinou organizaci. Kinik dodal, že se nakonec stejně dostaly na místo tragédie a že peníze získané z tohoto prodeje půjdou na materiál pro výrobu nových stanů. Ty pak mají rovněž posloužit obětem zemětřesení, a to zadarmo.

„Když už, tak z toho měli vytřískat i zisk,“ glosoval aféru turecký komentátor Murat Yetkin. Lídryně opoziční Strany dobra Meral Akşenerová pak Červenému půlměsíci vzkázala, že by se měl stydět, protože kvůli penězům nechal Turky, aby se se svým osudem poprali sami.

X X X

ÚS: Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty

 Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Sporná věta v zákoně říká, že „peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu“. Chráněný účet má sloužit lidem v exekuci s obstavenými platebními účty. Lze na něm hospodařit s takzvaným chráněným příjmem.

Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka je cílem napadeného ustanovení ochrana před nepřiměřeně vysokým zpoplatněním zřízení a vedení chráněného účtu peněžními ústavy a v konečném důsledku zmírnění majetkové zátěže spojené s nuceným výkonem rozhodnutí. Napadené ustanovení podle něj také nezasahuje do samotného jádra práva podnikat a sleduje legitimní cíl.

„Upřednostňuje-li zákonodárce ochranu povinných na úkor peněžních ústavů a jejich převážně majetkových zájmů, dle Ústavního soudu nelze považovat omezení jejich podnikatelské činnosti za nelegitimní, natož svévolné,“ sdělil Fenyk.

Věta o bezplatném vedení účtu se do zákona dostala jako součást pozměňovacích návrhů. Podle senátorů zvýhodňuje lidi v exekuci oproti dalším lidem v tíživé sociální situaci, třeba starobním důchodcům s minimálními penzemi a nezaměstnaným. Navíc nečiní rozdíl mezi dlužníky v různých situacích, například mezi manželkou zadluženého gamblera a lidmi, kteří způsobili zaviněně škody nebo dluží na nákladech trestního řízení.

Zátěž spojená s vedením účtu se přenáší na peněžní ústavy, zákon tak podle senátorů nepřiměřeně zasahuje do jejich práv, což prý vytváří prostor pro další podobné zásahy v budoucnosti.

„Za předpokladu, že by napadené ustanovení bylo shledáno ústavně konformním, byla by otevřena cesta k jakýmkoliv v podstatě svévolným zásahům do práv třetích osob, například tím, že by povinným musel dopravce poskytnout slevu na jízdném, dodavatel energií na ceně elektřiny a plynu, pojišťovna na povinném ručení či pojištění domácnosti, provozovatel soukromé školy na školném, operátor na platbě za internet či mobilní telefon, apod.,“ stálo v senátorském návrhu.

X X X

 Soukalová bude mít vlastní dokument. Spousta věcí je možných, řekla o návratu k biatlonu

Bývalá česká reprezentantka v biatlonu Gabriela Soukalová rozšíří seznam sportovců, jejichž životní příběh bude zfilmovaný. Pro pořad Showtime prozradila, že nevylučuje návrat k biatlonu. Otevřená zpověď Soukalové má lidi motivovat k tomu, aby se nikdy nevzdávali.

„Mapuje to nejen můj závodní život a kariérní postup, ale i přechod do běžného života. To je jedno z témat, které řeší každý vrcholový sportovec a ne vždy je to snadné období. Ne vždy to končí dobře,“ popsala pro CNN Prima NEWS Soukalová.

Jeden příklad za všechny je nevydařené manželství s Petrem Koukalem. Také o tom Soukalová promluví. Podle režiséra dokumentu Petra Větrovského se diváci dočkají několika momentů, kdy bývalá sportovkyně neudrží slzy. „Máte tendenci to zastavit, jít ji obejmout, ale zase víte, že to, co natáčíte, se už nikdy nezopakuje. Je to vždycky strašně složité,“ popsal náročné okamžiky Větrovský.

 „Každý v sobě máme nějaké momenty, které nás nutí takhle reagovat,“ svěřila se Soukalová. Dodala, že si například nikdy nepustila vlastní závod. „Když jsem viděla sestřih záběrů, bylo to emotivní,“ přiznala ke vzniku dokumentu bývalá biatlonistka.

Vrátit se aktivně do bílé stopy ale zatím neplánuje. „Neumím si to představit. Ale zároveň jsem se v životě naučila ,nikdy neříkej nikdy‘,“ řekla Soukalová s tím, že za svůj život měla hodně potrhlých nápadů. „U mě je spousta věcí možných,“ dodala.

Její nástupkyní by ale mohla být dcera Isabela Gabriela, která má za sebou premiéru na lyžích. „Je fakt, že mě hodně překvapila, protože ujela celou rovinku u nás v Bedřichově na stadionu, s tím jsem nepočítala. Myslela jsem, že ji budu pořád sbírat a bude padat,“ poznamenala Soukalová. Na dokument o jedné z nejslavnějších českých biatlonistek se diváci mohou těšit příští rok.

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.