Ve dvou sálech se vždycky tančilo až do rána. Hrál Karel Vlach a další kapely, zpěváci, Chladil, Simonová a mnozí další. Nikdy nechyběla Helena Růžičková a další umělci, zpěváci. Pro lidi z venková ČR, SR to bylo vyznamenání za celoroční práci. Ministr Šebestyán to neodmítl. Určitě bude souhlasit i i premiér Babiš, protože zemědělci ČR, SR se musejí znovu spřátelit. Řada Slováků jezdí do Prahy i na další plesy, které pořádají organizace SR. Praha táhne lidi z celé ČR i SR.

X X X

 Ministr Šebestyán po jednání s komisařem pro akvakulturu Kadisem: Potřebujeme jednodušší pravidla, méně byrokracie a adekvátní finanční rámec

 O budoucím směřování evropského rybářství a akvakultury v Praze jednal ministr zemědělství Martin Šebestyán a eurokomisař pro rybolov a oceány Costas Kadis. Hovořili o společné rybářská politice ve vazbě na návrh Víceletého finančního rámce 2027+, problematice rybožravých predátorů a dalších tématech.

„Měli jsme jedinečnou příležitost prodiskutovat s panem komisařem Costasem Kadisem budoucí podporu evropského rybářství a akvakultury i naplňování českých potřeb v kontextu evropských priorit. V souvislosti s návrhy Evropské komise k nastavení evropských politik po roce 2027 jsem upozornil, že máme návrh představující omezené finanční zdroje, množství nových potřeb a úkolů, priorit a výzev. Informoval jsem pana komisaře, že při vyjednávání pravidel budeme prosazovat flexibilitu v jejich nastavení, aby byla zohledněna národní specifika rybářského sektoru, a přitom nebyla ohrožena jeho konkurenceschopnost. I v této oblasti prioritou zůstává produkce kvalitních potravin,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Rozpočet společné rybářské politiky musí být podle ministra Šebestyána dlouhodobě stabilní a odpovídat možnostem EU i potřebám všech členských států.

„Pouze stabilní a předvídatelný finanční rámec umožňuje rybářům plánovat, investovat a adaptovat se na budoucí výzvy. Potřebujeme jednodušší pravidla, méně byrokracie, větší flexibilitu pro členské státy, a především odpovídající finanční rámec. Aktuální návrh představující pokles až o 60 % je v tomto ohledu nedostačující,“ uvedl ministr Martin Šebestyán.

Komisaře Kadise seznámil s českým rybníkářským systémem, který je ve světovém měřítku unikátní, a proto si zaslouží dlouhodobou pozornost, ochranu i rozumný rozvoj. Je tedy třeba hledat rovnováhu mezi produkčními a environmentálními požadavky, adaptací na klimatickou změnu a ochranou biodiverzity. Diskutováno bylo také rekreační rybářství, které má v Česku mimořádný společenský, environmentální i výchovný význam.

Ministr Šebestyán a komisař Kadis jednali také o problémech sektoru akvakultury, jako jsou rybožraví predátoři, administrativní zátěž, rostoucí poptávka po mimoprodukčních funkcích rybníků, nárůst energií v posledních letech či invazní druhy ryb.

„Kormorán, jako predátor, decimuje rybí populace napříč celou Evropou. Jen u nás dosahují škody kolem devíti milionů eur ročně. Významné lokální dopady mají i vydra říční, morčák velký, volavky a racci. Tento stav ohrožuje konkurenceschopnost producentů, vážně narušuje biodiverzitu našich vodních ekosystémů a přispívá k socioekonomickým problémům v odvětví. Vzhledem k tomu, že jde o celoevropský problém, který nelze řešit jednostranně, podporujeme celoevropská řešení,“ řekl ministr zemědělství Šebestyán.

Ministr ujistil komisaře Kadise, že přestože je Česká republika vnitrozemským státem bez přístupu k moři, je pro nás problematika rybolovu a akvakultury – včetně mořské – dlouhodobě důležitým tématem.

„Jsme aktivní součástí evropské odborné debaty, přispíváme svými zkušenostmi zejména v oblasti udržitelného hospodaření s vodou a akvakultury a na mezinárodní úrovni vystupujeme jako rovnocenný partner a cenný spolupracovník,“ uvedl ministr Šebestyán. To potvrdily i pozice sektorových zájmových organizací a zapojení akademické obce na úrovni Jihočeské univerzity, Mendelovy univerzity a vědeckého centra Cenakva. Vojtěch Bílý

X X X

Ministerstvo zemědělství bude letos hospodařit s 63 miliardami korun, navýšení půjde na kofinancování evropských programů, lesnictví nebo vodu

 Díky navýšení původně navrženého rozpočtu na letošní rok bude moci Ministerstvo zemědělství (MZe) pokrýt mandatorní výdaje na kofinancování evropských investičních programů. Doplatí také část neproplacených podpor pro soukromé vlastníky lesů. Navýší se i investice do oblasti vodního hospodářství a rovněž národní dotační programy Ministerstva.

„Bohužel jsem Ministerstvo zemědělství převzal ve velmi podfinancovaném stavu. V rozpočtu chybělo minimálně šest miliard korun na kofinancování evropských programů. Tyto výdaje původní návrh rozpočtu, připravený předchozí vládou, neobsahoval, přestože jde o povinné kofinancování z národního rozpočtu, ke kterému se Česká republika zavázala,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán. Pokud by MZe tyto prostředky nezajistilo, hrozilo by zastavení čerpání evropských podpor v řádu miliard korun.

Dojednané navýšení rozpočtu MZe umožní také navýšit rozpočet na strategické vodohospodářské stavby a další podpory v oblasti vody, které patří mezi priority ministra. „Oblast vodního hospodářství posílíme o 800 milionů korun. Do lesnictví půjde oproti původnímu návrhu rozpočtu o 600 milionů korun více, což nám umožní alespoň částečně pokrýt dluh, který v minulosti vznikl u výplaty podpor soukromým vlastníkům lesů,“ uvedl ministr Šebestyán.

Ministerstvo také v rámci hledání vnitřních úspor ušetří zhruba 750 milionů korun. V rámci převodů uvnitř rozpočtu MZe budou také posíleny prostředky na národní dotační programy. Celkem tak zemědělci, včelaři, ovocnáři nebo potravináři získají 4 miliardy korun.

„Velká část z těchto podpor půjde na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat. Z národních titulů ale podporujeme i činnost včelařů, potravinových bank nebo ovocnářů. Po několika letech se také otevře program na podporu zpracování zemědělských produktů. Jde o důležité investice, které nám pomohou zvýšit přidanou hodnotu. Naším cílem je, abychom místo vývozu jednoduchých komodit, jako jsou obiloviny, živá zvířata nebo mléko a dovozu hotových potravin, tyto komodity zpracovali v tuzemsku a na trh dodali hotové potraviny,“ řekl ministr Šebestyán. Pravidla tohoto programu nyní MZe připravuje, o konkrétním zacílení podpor ještě není rozhodnuto.

MZe bude v dalších dnech ještě upravovat vnitřní strukturu rozpočtu resortu, může tak dojít ještě k dílčím přesunům a úpravě konečných částek na jednotlivé oblasti výdajů. Finální podobu vnitřní struktury rozpočtu chce mít MZe hotovou zhruba za týden. Vojtěch Bílý

X X X

Okovy z molekul svobody

V souboji o Grónsko tahá Evropa svázaná závislostí na kapalném zemním plynu z USA za kratší konec.

Pryč jsou časy, kdy jsme byli totálně závislí na ruském plynu. Vždycky, když v dávných časech vznikl spor s východním sousedem, rozdávaly se přátelské rady, ať tedy mudrlant jde, udělá dírku do potrubí a podívá se, kterým směrem to teče.

Jednou z prvních věcí po Listopadu bylo zkoumání možností nakupovat zkapalněný plyn v Alžírsku a dopravovat ho nevyužívanými trubkami z Terstu. To byl důvod cesty federální vlády do severní Afriky hned na jaře 1990. Naši závislost nakonec trochu snížil plynovod TAL a možnost brát plyn z Norska. Ale znalci poukazovali na to, že v trubce je plyn jako plyn, je jedno, jak mu říkáme a odkud se tam dostal, takže k nám pořád jde hlavně ten ruský.

Na přílišnou závislost nás upozornila plynová krize v lednu 2009, kdy spory mezi Ruskem a Ukrajinou o cenu plynu a tranzitní poplatky na spřátelených trubkách Družba skončily krátkodobým uzavřením ruských kohoutků. Moc to nebolelo, ale všichni viděli, že to jde. Jako řešení vznikla plynová objížďka potížistů Ukrajiny a Polska přímo do Německa v podobě podmořského plynovodu Nord Stream, později posíleného o Nord Stream II. Kdyby roku 2022 konečně spustil, byly by obě větve (čtyři potrubí) schopny dodávat do Evropy110 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně.

To se nelíbilo nejen Ukrajincům a Polákům, ale taky Američanům. Rostlo napětí na ukrajinsko-ruské hranici a Washington nás chtěl ochránit před zneužitím ruského plynu jako politické zbraně. Když viděl, jací jsou v Evropě pytlíci, americký prezident Joe Biden výslovně varoval, že pokud Rusko překročí ukrajinskou hranici, bude po Nord Streamu: „Skoncujeme s ním.“

Ne všechny jeho výroky se musely brát vážně (to už je taková americká tradice), ale tady Biden zjevně věděl něco, co jsme nevěděli. Stačilo půl tuny armádních výbušnin, pár zkušených potápěčů, shodou okolností i námořní manévry NATO, kdy se zhasnou přístroje pro sledování trasy lodí, a potvrdilo se, že plynovod jde vypnout i z druhé strany. A když se to udělá šikovně, dá se to dalo hodit na kohokoliv. Třeba na ty Rusy.

Ale už předtím nebylo pochyb, co ruský plyn nahradí. Přece zkapalněný americký. Molekuly závislosti byly nahrazeny molekulami svobody. Volný obchod s americkou energií podpořily americké a evropské sankce proti Rusku.

„Na pomoc přišly Spojené státy. Tankery naložené v amerických terminálech přepravily velké množství zkapalněného zemního plynu zejména do evropských přístavů v Nizozemsku, Francii a Belgii a pomohly tak nahradit ruské palivo a uklidnit trhy.

Když to začínalo, Spojené státy byly skromným dodavatelem zemního plynu do Evropy s podílem asi 5 procent na konci roku 2019, ale od té doby se jejich podíl zvýšil a v roce 2025 pokrývaly více než čtvrtinu dovozu plynu do Evropské unie.“

Jenže nezměnil se jen plyn, brzy na to se změnila i Amerika. Nezávislost se změnila v novou závislost. Donald Trump, připomínají New York Times, které ho však nemají rády, využívá obchod ve sporech s jinými státy, a stejného nástroje chce využít i ve své snaze získat Grónsko.

Máme to potvrzeno i vědecky:

„V Evropě roste obava, že Trump by mohl silnou pozici, kterou Spojené státy získaly v ropném a plynárenském průmyslu, proměnit ve zbraň, kterou by se pokusil donutit ostatní země. „V poslední době si lidé začínají uvědomovat, že jsme pravděpodobně až příliš závislí na americkém LNG,“ řekla Anne-Sophie Corbeau, globální výzkumná pracovnice v Paříži pro Centrum globální energetické politiky na Kolumbijské univerzitě.“

To by nevzdělance nenapadlo.

Podle další výzkumné organizace Breugel vzrostl dovoz amerického zkapalněného plynu do Evropy v roce 2025 o 60 procent. A měl by růst dále, protože evropské obnovitelné zdroje, ani přes jejich překotný rozvoj v posledních letech, nestačí. A ložiska ropy a plynu v Severním moři už jsou dost vyčerpaná. Těžba klesá a do průzkumu chudých zbytků se nikdo moc nehrne.

Sankcemi a politickými opatřeními omezený dovoz ruského plynu tvořil v loňském roce jen 12 procent evropské spotřeby a měl směřovat k nule. Největším evropským zdrojem se stalo Norsko, které poskytuje 30 procent spotřeby, když jede na doraz.

Evropská unie se tváří, že Grónsko nedá. Má v zásobě „nukleární řešení“ v podobě sankcí na Spojené státy, kdy zdražíme a omezíme, co se dá. Všichni doufají, že o nich bude stačit mluvit, aby se Washington vyděsil. Je tu také nemalá šance, že Trumpa mezitím napadne něco jiného, třeba útok na Írán, a Evropa znovu vystačí s pochlebováním a vyšponováním zbrojních výdajů na maximum.

Ale co když ne? Co když Trump vidí velké územní zisky jako hlavní trumf pro podzimní volby „v mezidobí“ do Kongresu, které by jinak mohly skončit katastrofou? Co když si všimne, že všechno to, co Evropa v USA prodává, auta, léky, běžné technologie, se dá v Americe vyrobit také, zatímco to, co Evropa kupuje, jako ten kapalný plyn, nemá a nemá čím nahradit.

V Evropě už vyskakují z bloků odvážlivci, kteří říkají, že bychom se měli aktivněji zapojit do diplomatického řešení ukrajinské války, aby se to nedohadovalo za našimi zády, a při té příležitosti zkusit obnovovat i obchodní kontakty s Ruskem. Ta trubka pod Baltickým mořem tu pořád je.

Starosti s plynem však mají i v Americe. Ceny futures zemního plynu stouply okamžitě po nástupu současné staleté sněhové bouře napříč Spojenými státy o 17 procent, protože nikdo neví, jak dlouho to potrvá. Doma se musí víc topit, ale tahle spotřeba se pere s potřebami exportu, nemluvě o potížích těžby a zpracování v nečekaně arktických podmínkách.

Až bouře pomine, vstoupí do hry ještě něco většího. Trump podporuje záměr, že dlouhodobá americká převaha se musí opírat o umělou inteligenci. Když necháme stranou, zda to bude opravdu převaha, podle některých jsou Číňané dál, je to strašlivý žrout elektřiny. Musí se vybudovat násobky elektrárenských kapacit, aby se zvažovaný rozvoj uživil.

Vzhledem ideologickém upřednostňování fosilních zdrojů bude potřeba plynu doma násobně růst. Pomůže mu i uhlí. V sázce na budoucnost teď Američané spoléhají hlavně na minulost. Jistě, bude i jádro, ale kdy? A kdo to zaplatí?  Microsoft to zkusil na Trumpa, ale ten státní pomoc odmítl, Vždyť neví, z čeho se bude platit příští týden samotná vláda!

Ať se poperou, když je to baví. Ale dejme si tyto plány dohromady s požadavky exportu plynu a zahajme sázky, co vyhraje.

Cenu plynu teď zvedá i geopolitická nejistota. Nejde jen o Grónsko, dřív může přijít útok na Írán. Tato nejistota je však obousměrná. Pamětníci si vzpomenou, že už rok před první Válkou v zálivu v létě 1990 prudce stoupaly ceny ropy, což tehdejší československou vládu přimělo ke stanovení směnného kurzu dolaru na 28 korun, aby nás nutné nákupy nepřipravily o veškeré devizové rezervy.

Jenže uvedené ceny ropy byly cenou za předzásobení. Když to pak vypuklo, všichni si oddechli, že nejistota je pryč, a cena rekordně spadla. Skoro celé desetiletí se pak plouhala u dna, pod 15 dolary za barel.

Z toho se nabízí úvaha, že plyn nebude a zmrznem, nebo že ho bude tolik, až nikdo nebude vědět, co s ním. Možná bychom se tedy měli k Trumpovi lísat, ale možná to budou utopené náklady.

Ještě vědečtěji zní zajištění, že žádná ropa a žádný plyn se neskládají z molekul svobody.

Podobná věta, leč s opačným smyslem, říká, že z molekul svobody se skládá jen žádná ropa a žádný plyn. Klidně nadávejte na Green Deal, když to lidi rádi slyší, ale nikdy nepropásněte příležitost snižovat spotřebu (to jsou ty negawatty) a opírat se stále více o slunce a vítr, které nikdo nekontroluje.

Tedy aspoň zatím. Časy jsou zlé. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Maďarsko protestuje proti financovaniu vojny na Ukrajine, spúšťa celoštátnu petíciu 

Maďarsko spúšťa petíciu proti finančnej podpore Ukrajiny z peňazí svojich občanov. Orbán tvrdí, že požiadavky Bruselu na financovanie vojny predstavujú neprimerané bremeno pre maďarské rodiny.

Maďarsko spustilo vo štvrtok národnú petíciu, ktorá má za cieľ vyjadriť nesúhlas s financovaním rusko-ukrajinskej vojny z peňazí maďarských daňových poplatníkov. Premiér Viktor Orbán o tejto iniciatíve informoval prostredníctvom sociálnych sietí, pričom zdôraznil, že Maďarsko odmieta niesť finančné bremeno vojnového konfliktu. Petícia sa zameriava aj na rastúce režijné náklady domácností, ktoré podľa Orbána predstavujú ďalšiu záťaž pre maďarských občanov.

• Maďarsko spustilo petíciu proti financovaniu vojny na Ukrajine.
• Premiér Orbán zdôraznil nesúhlas s požiadavkami Európskej únie.
• Petícia reaguje aj na rastúce životné náklady domácností.
• Občania môžu petíciu vyplniť do 23. marca.
• Maďarsko varuje pred ekonomickými dôsledkami ďalšej finančnej pomoci.

Orbán vo svojom príspevku na Facebooku, na ktorom figurovala vlajka Európskej únie, odkázal: „Nebudeme platiť.“ Hárky petície budú distribuované poštou a občania ich môžu vyplniť do 23. marca. Podľa informácií servera magyarnemzet.hu má táto iniciatíva za cieľ mobilizovať verejnosť proti požiadavkám Bruselu, ktoré Orbán označil za neprimerané.

Odmietnutie bruselských požiadaviek

Premiér už 14. januára vyzval Maďarov, aby spojili svoje sily a odmietli požiadavky Európskej únie na financovanie vojny. Podľa Orbána Ukrajina požaduje od EÚ astronomickú sumu 800 miliárd dolárov, ktorú chce Brusel vybrať od členských štátov vrátane Maďarska. „Tieto požiadavky by znamenali veľkú záťaž pre maďarské rodiny,“ zdôraznil premiér a vyzval na rázne odmietnutie návrhov zo strany Bruselu.

Európska komisia 14. januára predstavila legislatívny balík, ktorý zahŕňa pôžičku pre Ukrajinu vo výške 90 miliárd eur. Táto finančná pomoc má byť poskytnutá v rokoch 2026 a 2027 a pokrytá z rezerv rozpočtu EÚ. Na tento účel navrhla Komisia zmenu viacročného finančného rámca a tzv. Nástroja pre Ukrajinu.

Výnimka pre strednú Európu

Na decembrovom summite EÚ si Slovensko, Maďarsko a Česko vyjednali výnimku z povinnosti istenia tejto pôžičky. Napriek tomu Maďarsko pokračuje v kritike plánov Bruselu a zdôrazňuje, že akékoľvek ďalšie finančné záväzky by mohli negatívne ovplyvniť ekonomickú situáciu krajiny. Orbánova vláda sa dlhodobo stavia proti opatreniam, ktoré by mohli zvýšiť finančné zaťaženie maďarských občanov, a petícia je ďalším krokom v tejto línii.

Maďarská iniciatíva prichádza v čase, keď sa v Európe vedú intenzívne diskusie o ďalšej finančnej pomoci Ukrajine. Táto otázka rozdeľuje členské štáty EÚ, pričom niektoré krajiny, vrátane Maďarska, vyjadrujú obavy z dlhodobých ekonomických dôsledkov takýchto opatrení.

X X X

Paul Craig Roberts: Shakespeare byl proměněn a tím i rehabilitován

Před pár lety, nebo tak nějak, nám říkali, že první Švédové byli černoši. Zajímalo mě, jak přežili s nedostatkem vitamínu D, tmavou pletí a malým a slabým sluncem.

Dále nám bylo řečeno, že první britské ženy byly černošky. A teď slyšíme, že William Shakespeare nebyl bílý muž ze Stratfordu, ale černošská feministka židovského původu z benátské rodiny. Matkou anglicky mluvícího světa byla Emilia Bassano Willoughby.

Často jsem přemýšlel, co se lidé, kteří pronášejí tato nepravděpodobná tvrzení, snažili dokázat. Je smyslem odebrat bílou historii?

Možná je v těchto tvrzeních něco pozitivního. Nyní, když Shakespeare už není rasistický antisemita, ale tmavovlasá feministická Židovka, by ho snad mohli opět číst na univerzitách a jeho hry by se mohly hrát bez bojkotu.

Když se nad tím zamyslíte, je to úžasné. Kolik naší literatury bylo zakázáno na základě obvinění, že je namířena proti Židům, proti černochům nebo proti ženám. Zdá se, že každá organizovaná zájmová skupina má knihy a umělecká díla, která chce zakázat, aby zabránila šíření misogynních, rasistických a antisemitských názorů. Nejsou to jen Shakespeare, Tom Sawyer, Huckleberry Finn, příběhy o strýčku Remusovi a Malý černý Sambo, kteří byli zakázáni. Velká část klasické literatury se nevyučuje kvůli obavám profesorů, že budou označeni za antisemity nebo rasisty za výuku knihy obviněné z politicky nekorektních názorů nebo projevů.

Profesoři, kteří nacházejí rasismus a antisemitismus tam, kde nejsou, zatím ponechali jen britské detektivní romány z první poloviny 20. století. Dnes by jich mohlo být vydáno jen málo. Například v knize Vražda se zrcadly od Agathy Christie se policejní superintendent ptá: „Kdo je ten negr v hromadě dříví?“ Tato fráze nemá s rasismem nic společného. Je to způsob, jak se zeptat, jaký je fakt značného významu, který není odhalen. Ale ti, kteří jsou odhodláni dokázat, že každé slovo, které kdy napsal bílý člověk, je rasistické, nekonečným opakováním své lži proměnili tuto frázi v rasistický přívlastek. To se stalo s tolika jazyky, že je překvapivé, že žádná kniha napsaná v angličtině nebyla spálena.

Anglické romány, detektivky i díla klasické anglické literatury, odrážejí postoje Angličanů k Francouzům, Řekům a Italům, kteří jsou podle britských měřítek nedostateční. Dnes by tyto knihy nemohly být vydány, protože by byly považovány za urážlivé pro ty, kteří je vnímají Britové. Ve jménu rozmanitosti se toho děje tolik, což ve skutečnosti rozmanitost potlačuje a vše redukuje na amorfní skvrnu postrádající rozmanitost.

Oslavme odhalení spiknutí bílých, kteří chtějí dílo tmavovlasé židovské feministky označit za počin bílého muže. Můžeme si z díry v paměti vybavit Shakespeara, alias Willoughbyho, a znovu se těšit z jeho díla.

Paul Craig Roberts, Institut pro politickou ekonomii

(výběr a překlad J. Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

Bezprecedentní situace. Vláda překračuje absolutní strop, říká Hampl o schodku rozpočtu 310 miliard

Vládou schválený návrh státního rozpočtu počítá s deficitem 310 miliard korun, což je o 63 miliard korun víc, než povoluje zákon. Návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Za nezpochybnitelné to považuje Národní rozpočtová rada. „Vláda v návrhu rozpočtu překračuje povolené výdajové limity,“ upozorňuje v rozhovoru ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Říkáte, že jde o bezprecedentní situaci, je to jen v tom, že byl porušen zákon nebo i v nějakých dalších aspektech?
V mnoha ohledech, sledujete to jako veřejnoprávní média, stejně tak jako veřejnost. Příprava rozpočtu na rok 2026 má řadu nových bezprecedentních momentů. My, jakožto rozpočotvá rada, mluvíme v tom vyjádření, které jsme dnes dávali ven, o tom, že bezprecedentnost je i v té míře, v jaké vláda v návrhu rozpočtu překračuje povolené výdajové limity. Tedy v tom, jak moc přetéká objem výdajů rozpočtu na rok 2026, maximální strop, který je dán zákonem. V tom je to taktéž bezprecedentní.

Rozhovor s ekonomem a předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem

Vy jste uvítali, že ten současný návrh nevykazuje nadhodnocování příjmů. Nezvětšil se ten schodek právě proto?
Tak to není. Ten návrh by měl počítat s příjmy, které jsou realistické, což jsou. Pak by měla vláda mít šanci utratit ne víc než ty legálně schválené příjmy, které má a legálně povolený deficit, nikoliv víc. To je podle zákona absolutní strop a ten je právě porušen o sumu, kterou jsme my dnes komunikovali.

Víme, že ministerstvo financí úplně nesouhlasí s touto interpretací a používá dva způsoby obrany. V jednom říká, že překračuje limity, ale jenom trochu, s tím nesouhlasíme. A ve druhém, se kterým přišlo ministerstvo v průběhu týdne, dokonce říká, že ten zákon se vůbec nevztahuje na aktuální situaci, kdy je rozpočet vrácen Poslaneckou sněmovnou k přepracování.

My to považujeme za opravdu velmi kreativně účelový výklad zákona, tak ten zákon určitě konstruován není. Neplatí jenom některé dny v týdnu, anebo některé měsíce v roce, platí celý rok a zavazuje tím pádem vládu v jakémkoliv okamžiku, kdy připravuje návrh rozpočtu pro Poslaneckou sněmovnu.

Když říkáte, že takto se zákon nedá vykládat, z čeho přitom vycházíte?
Ze znění toho zákona.

To říká ministryně financí Alena Schillerová také, že ten zákon umožňuje tento kreativní výklad.
Kdyby zákon umožňoval po vrácení Sněmovnou vládě nerespektovat žádné limity, žádná omezení a vytvářet výdaje absolutně bezbřeze, tak by přece platilo, že žádný zákon ani nemáme.

Každá vláda by v takovém okamžiku mohla kdykoliv sama sobě svůj původní návrh vrátit, přepracovat si ho a najednou zvyšovat výdaje a deficit donekonečna. To je zjevně absurdní výklad pravidel. To je jako kdybyste rovnou od začátku říkala, že ta pravidla ani neexistují, což ten zákon samozřejmě neříká. On počítá s tím, že vláda sestavuje návrh rozpočtu v mezích, které jsou tam řečeny

Samozřejmě je tam specifická, mimořádná situace, a to, když se Poslanecká sněmovna v průběhu rozpočtového období nebo v průběhu fiskálního roku už u existujícího řádně schváleného rozpočtu rozhodne zvyšovat výdaje nad rámec toho, co ten řádně schválený rozpočet obsahoval.

Rozpočtová rada posléze stejně konstatuje, že jsou ty výdaje nelegální nebo mimo rámec zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Poslanecká sněmovna jako suverén, na kterém už dál nikdo navázaný není, to udělat může, byť nemá. To je asi speciální situace.

Některé strany, hlavně opoziční, teď začaly mluvit o tom, zda by rozpočtová brzda neměla být zakotvená v ústavním pořádku. Jak to vnímáte vy?
Existují země, například Německo, kde to tak v minulosti bylo. Jsou země, jako je třeba Slovensko, kde je celá ta sada pravidel ohledně rozpočtového hospodaření z ústavy nejenom dluhová brzda.

 Nezdá se, že to vždycky úplně pomáhá, protože tou hlavní brzdou nějakého nezřízeného utrácení a neodpovědného zvyšování schodku je nakonec stejně jenom vůle té politické elity chovat se zodpovědně a vůle nás jako voličů vymáhat to po své volené elitě.

Nejsem si stoprocentně jistý, že i ty ústavní limity mohou mít tu stoprocentní jistotu. Ostatně si myslím, že takový návrh by měl stejně malou šanci projít politickým procesem, protože politický provoz tomu většinově určitě není nakloněn.

X X X

Nemecký kancelár Merz: Trump podľa osobnej skúsenosti zvláda svoje povinnosti bez obáv 

Nemecký kancelár Friedrich Merz po osobných stretnutiach vyjadril plnú dôveru v schopnosti Donalda Trumpa vykonávať prezidentský úrad. Jeho vyjadrenie prichádza uprostred špekulácií a verejných diskusií o zdravotnom stave amerického prezidenta.

Nemecký kancelár Friedrich Merz sa v stredu vyjadril k otázkam týkajúcim sa zdravotného stavu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na tlačovej konferencii zdôraznil, že na základe svojich osobných stretnutí s Trumpom nemá dôvod pochybovať o jeho schopnosti vykonávať prezidentské povinnosti. „Mám dojem, že je plne schopný plniť svoje úlohy. Nemám žiadne náznaky, ktoré by naznačovali opak,“ uviedol Merz.

• Nemecký kancelár Merz nepochybuje o schopnostiach Donalda Trumpa.
• Médiá opäť špekulujú o zdravotnom stave amerického prezidenta.
• Biely dom vysvetlil modriny na rukách Trumpa podávaním rúk.
• Premiér Fico odmietol obvinenia o šírení obáv o Trumpovo zdravie.
• Zdravotný stav prezidenta Trumpa zostáva predmetom verejných diskusií.

Vyjadrenia nemeckého kancelára prichádzajú v čase, keď sa zdravotný stav Donalda Trumpa opäť stal predmetom verejných diskusií. Podľa agentúry DPA sa v médiách objavili špekulácie o modrinách na rukách prezidenta, ktoré sú údajne často zakrývané mejkapom. Hovorkyňa Bieleho domu Karoline Leavittová tieto dohady odmietla a vysvetlila, že modriny sú výsledkom častého podávania rúk.

Špekulácie o zdraví

Magazín Politico v stredu zverejnil správu, podľa ktorej slovenský premiér Robert Fico na nedávnom zasadnutí Európskej rady v Bruseli vyjadril obavy o psychologický stav amerického prezidenta. Podľa magazínu sa Fico o tejto téme rozprával s niektorými lídrami členských štátov EÚ po stretnutí s Trumpom v jeho floridskom sídle Mar-a-Lago. Politico sa pritom odvoláva na informácie od piatich nemenovaných európskych diplomatov.

Robert Fico však tieto tvrdenia rázne odmietol. Vo svojom stanovisku označil informácie magazínu za nepravdivé a zdôraznil, že neexistujú žiadni svedkovia, ktorí by ich mohli potvrdiť. „Nikto nič nepočul, nikto nič nevidel, nič však nebránilo portálu Politico prísť s klamstvami,“ uviedol slovenský premiér.

Fico popiera obvinenia

Zdravotný stav Donalda Trumpa je dlhodobo predmetom záujmu médií a verejnosti, pričom Biely dom opakovane uisťuje, že prezident je v dobrom zdravotnom stave. Napriek tomu sa špekulácie o jeho fyzickej a psychickej kondícii pravidelne objavujú. Aktuálne vyjadrenia nemeckého kancelára a slovenského premiéra tak pridávajú ďalšiu vrstvu do tejto kontroverznej témy.

X X X

Švédska vláda chystá v EÚ nové konanie proti Maďarsku, hrozí strata hlasovacích práv 

Švédska vláda zvažuje obnovenie právneho postihu voči Maďarsku podľa článku sedem EÚ, čo by mohlo viesť až k pozastaveniu hlasovacích práv a vážne ovplyvniť postavenie Budapešti v únii. Za uzavretými dverami hľadajú Švédi podporu ďalších krajín.

Švédska vláda v zákulisí pracuje na obnovení právneho konania podľa článku sedem Zmluvy o Európskej únii voči Maďarsku, ktoré hrozí až pozastavením hlasovacích práv Maďarska v EÚ. Podľa servera privatbankar.hu to uviedol v utorok magazín Politico, podľa ktorého Štokholm robí tieto kroky pre prípad, že Fidesz premiéra Viktora Orbána vyhrá v aprílových parlamentných voľbách, informuje spravodajca TASR v Budapešti.

• Švédska vláda pripravuje obnovenie konania podľa článku sedem.
• Tým Maďarsku hrozí pozastavenie hlasovacích práv v EÚ.
• Štokholm koná v prípade víťazstva Orbána v aprílových voľbách.
• Švédska ministerka hľadá podporu medzi ďalšími krajinami EÚ.
• Slovenský a český premiér chcú v konaní podporiť Maďarsko.

Švédska ministerka pre záležitosti EÚ Jessica Rosencrantzová v pondelok uskutočnila niekoľko bilaterálnych stretnutí s cieľom získať podporu pre opätovné otvorenie konania. Konanie bolo proti Maďarsku spustené v roku 2018, ale zastavilo sa vo fáze vypočutí.

Diskusie za dverami

Nie je náhodné, že Švédi o tom diskutujú len za zatvorenými dverami, keďže švédska vláda, ktorá sa v poslednom čase zaplietla do viacerých sporov s maďarskou vládou, sa obáva, že takýto „útok“ by v skutočnosti zvýšil Orbánove šance vo voľbách. Pritom sa očakáva, že slovenský premiér Robert Fico a predseda českej vlády Andrej Babiš sa v prípade hlasovania postavia na stranu svojho maďarského spojenca, píše magazín.

Švédsky plán je preto teraz pokúsiť sa pripraviť pôdu tak, aby v prípade, že Fidesz zostane pri moci aj po voľbách a bude naďalej brániť spoločným rozhodnutiam, sa mohol postup konania posunúť do ďalšej fázy, uzatvára Politico.

X X X

Klaus udeřil: Kauza Macinka ukazuje, že prezident žije ve světě bezpečnostních složek.

Vyhrocení sporu mezi prezidentem republiky a ministrem zahraničí Petrem Macinkou považuje bývalý prezident Václav Klaus za politickou chybu, která podle něj nemůže mít dobré řešení. V rozhovoru pro Protiproud opakovaně zdůraznil, že jde o konflikt politické povahy, který se neměl přenášet do roviny trestního práva ani do sféry bezpečnostních složek. Řekl to v Protiproud Tv Petra Hájka.

Celé věci se podle něj dalo zabránit tím, že by nebyla schválená přímá volba prezidenta. Ta je podle něj „hrůzou hrůz. „Tohle nemůže dopadnout v žádném případě dobře. Je to neřešitelná politická situace,“ uvedl Klaus. Podle něj se spor neměl vůbec otevřít v podobě osobní konfrontace mezi ústavními aktéry. „Konfrontaci, ke které došlo, bylo možné nepřipustit. Připustit ji byla chyba,“ dodal.

Klaus kritizoval také způsob komunikace, který ministr zahraničí zvolil. „Nemá se po nocích posílat maily. Sám to přece kritizoval, když to bylo v případě jiných politiků,“ poznamenal s tím, že forma i načasování komunikace přispěly k eskalaci konfliktu.

Ústava jako zástěrka politického konfliktu

Klaus se v rozhovoru vymezil proti tomu, aby byl spor vykládán především prostřednictvím ústavních a právních argumentů. Podle něj tím dochází k zastření skutečné podstaty problému. „Ty silné výroky, že v ústavě je napsáno tohle nebo ono, že prezident musí nebo nemůže, to nikam nevede,“ uvedl.

Připomněl vlastní zkušenosti z výkonu prezidentské funkce, zejména spory o jmenování rektorů vysokých škol. „Zápolil jsem s tím xkrát. Musí prezident jmenovat? Je pošťákem, nebo není? Právnicky je to sporné, politicky nikoli,“ řekl

Podle Klause je právě útěk k právnictví v podobných situacích chybou. „Od útěku k právnictví nás nic dobrého nečeká. To je politický spor a ten měli odehrát prezident Pavel s premiérem,“ uvedl.

„Výstřel z Aurory“ a svět bezpečnostních složek

Za zlomový moment označil Klaus veřejné vyjádření prezidenta Petr Pavel, že hodlá komunikaci předat bezpečnostním složkám a právníkům k posouzení možného naplnění skutkové podstaty trestného činu vydírání.S Petrem Hájkem se v pořadu protiproud Tv shodli, že jde o „výstřel z Aurory“.

Zásadní problém vidí Klaus v samotném obracení se na bezpečnostní aparát. „Tím prezident prozradil, že žije ve světě bezpečnostních složek. To je svět, který jsme chtěli po roce 1989 opustit a nikdy se do něj nevrátit,“ uvedl Klaus.

Podle něj nemají materiály bezpečnostních služeb v politickém rozhodování žádnou relevanci. „Já jsem jako premiér, předseda parlamentu i prezident nikdy takové materiály nečet. To jsou většinou bezcenné cáry papíru,“ řekl.

Nejde o kampaň, ale o směřování státu

Klaus odmítl interpretaci, že by současné kroky prezidenta souvisely s jeho případnou další kandidaturou. „To, že prezident Pavel bude znovu kandidovat, o tom nebylo od začátku pochyb,“ uvedl. Podstatné podle něj není načasování, ale dlouhodobý posun fungování státu.

„Mně na tom vadí něco jiného – posouvání naší země a našeho státu k něčemu úplně jinému,“ řekl Klaus. V této souvislosti připomněl i zrušení plánované schůzky o zahraničněpolitické orientaci státu, kterou Hrad odvolal kvůli zpoždění premiéra a ministra zahraničí.

Zeman: Trestní zákoník je jednoznačný, o vydírání nejde

Do právní roviny sporu se zapojil také bývalý prezident Miloš Zeman. Komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky s Hradem označil za politicky nešťastnou, nikoli však trestněprávně relevantní.

„Trestní zákoník jednoznačně definuje vydírání jako vyhrožování za použití násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy. V tomto případě o nic takového nejde,“ uvedl Zeman. Zdůraznil, že politický tlak či ostrá komunikace mezi ústavními činiteli nelze zaměňovat s trestným činem.

Zeman se přihlásil k názoru trestních právníků, podle nichž z obsahu zpráv nelze dovodit znaky vydírání. Advokát Tomáš Sokol v této souvislosti upozornil, že chybí jakýkoli prvek násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy. Podle něj nelze za „jinou těžkou újmu“ považovat politický střet, byť by měl závažné politické důsledky.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Exprezident Zeman ke kauze Macinka: Trestní zákoník je jednoznačn

Bývalý prezident Miloš Zeman považuje komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě) s Hradem za politicky nešťastnou, nikoli však trestněprávně relevantní. Podle něj zprávy nemohou naplnit skutkovou podstatu trestného činu vydírání, jak o něm hovoří prezident Petr Pavel.

„Trestní zákoník jednoznačně definuje vydírání jako vyhrožování za použití násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy. V tomto případě o nic takového nejde,“ uvedl Zeman na Facebooku. Zdůraznil, že politický tlak či ostrá komunikace mezi ústavními činiteli nelze zaměňovat s trestným činem.

Zeman uvedl, že v tomto hodnocení sdílí názor trestních právníků, podle nichž z obsahu Macinkových zpráv nelze dovodit znaky vydírání. Advokát Tomáš Sokol v této souvislosti upozornil, že chybí jakýkoliv prvek násilí či pohrůžky jiné těžké újmy, který je pro trestní odpovědnost nezbytný.

Podle Sokola nelze za „jinou těžkou újmu“ považovat politický střet, a to ani tehdy, pokud by měl závažné politické důsledky. „Politický střet je něco, co se v politice očekává,“ uvedl s tím, že snaha přimět prezidenta ke změně postoje je politickým jednáním, nikoliv trestným činem.  Politické spory nemají řešit orgány činné v trestním řízení

Bývalý prezident zároveň nepovažuje za správné, aby se politické konflikty mezi ústavními činiteli přenášely do roviny trestního práva. Podle něj by právo mělo do těchto sporů zasahovat jen zcela výjimečně.

Stejný názor zastává i advokát Jaroslav Ortman, podle něhož nejde o vydírání ani o jiný trestný čin, protože zprávy neobsahují hrozbu násilím. Kriticky se vyjádřil také ke zveřejnění komunikace Kanceláří prezidenta republiky. „Zveřejnění zpráv je silné kafe a vztahy to ještě zhorší. Tahle válka nemá vítěze,“ uvedl s tím, že na trestní stíhání důvod nevidí.

Prezident Petr Pavel v reakci na obsah zpráv oznámil, že podá podnět bezpečnostním složkám a nechá komunikaci posoudit právníky z hlediska možné trestní odpovědnosti. Podle Zemana však případné řešení sporu patří výlučně do politické, nikoli trestněprávní roviny.

Spor o Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka zaslal prostřednictvím prezidentova poradce Petra Koláře prezidentovi textové zprávy, v nichž upozorňoval na možné politické důsledky dalšího postupu hlavy státu při nejmenování Filipa Turka ministrem.

Macinka v komunikaci uvedl, že stojí „před nevratným rozhodnutím, jak dál s panem prezidentem“, a naznačil, že pokud prezident Turka nejmenuje, dojde k zásadnímu vyhrocení vztahů mezi vládou a Hradem. Současně napsal, že prezident může získat klid, pokud bude Turek jmenován ministrem životního prostředí.

Prezident Pavel tyto zprávy označil za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Kancelář prezidenta republiky část komunikace zveřejnila a prezident oznámil, že podá podnět bezpečnostním složkám a nechá zprávy posoudit právníky, zda nemohou naplnit skutkovou podstatu trestného činu vydírání.Redakce České justice

X X X

Babišova vláda chce přiškrtit nárůst rozpočtu BIS, plánuje jí poslat o čtvrt miliardy méně než Fiala

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle schváleného návrhu rozpočtu na rok 2026 přidá bezpečnostním institucím v čele s kontrarozvědkou méně, než měl v plánu předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Plyne to z rešerše serveru iROZHLAS.cz. Podle opozičních poslanců je takový krok v době bezpečnostních hrozeb ze strany Ruska nerozumný. Ministerstvo financí reagovalo, že chod služby bude zabezpečený bezproblémově.

„Bezpečnost občanů a stabilita společnosti patří mezi naše nejvyšší priority. Budeme pracovat na zvýšení pocitu bezpečnosti občanů. Vybudujeme silné, moderní a profesionální bezpečnostní složky, které budou řádně financované, motivované a vybavené tak, aby mohly chránit každodenní život lidí i vnitřní bezpečnost státu.“

Takhle Babišův kabinet uvozuje v programovém prohlášení kapitolu o vnitřní bezpečnosti země. Jedním z jejích klíčových článků je Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka sběrem informací a zpravodajskými operacemi přímo v terénu brání působení agentů cizí moci na našem území, chrání i ekonomické zájmy země.

Podle vládou schváleného návrhu rozpočtu se jí však přidá výrazně méně, než jak to chystal Fialův kabinet. Podle něj měla kontrarozvědka mít v tomto roce k dispozici 2,837 miliardy korun. Po revizi ze strany ministerstva financí v čele s Alenou Schillerovou (ANO) by měla služba hospodařit s 2,597 miliardami.

‚Je to velký zářez‘

„Bezpečnostní situace nejen v Evropě se zhoršuje, vidíme narůstající útoky a sabotážní aktivity ze strany Ruska na našem území i našich sousedů. Snižování rozpočtů, ať už se to týká tajných služeb, nebo armády, vnímám jako ohrožení bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky,“ sdělil redakci člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Kontrarozvědka loni hospodařila s 2,368 miliardami korun, současný kabinet ji tedy plánuje přilepšit. Nyní avizovaná podpora má však být o 240 milionů menší, než jak stálo v návrhu rozpočtu, jejž Fialův kabinet poslal do Poslanecké sněmovny před loňskými sněmovními volbami.

„Vláda přistoupila k zreálnění části příjmů a výdajů a úspoře zbytných výdajů u všech kapitol, včetně BIS, NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) a NBÚ (Národní bezpečnostní úřad). Tyto úpravy jsou zaměřeny především na provozní výdaje s cílem zefektivnit hospodaření celého státního aparátu,“ popsal Stefan Fous z tiskového odboru resortu financí, proč se navrhuje krátit zvýšení peněz pro kontrarozvědku. „V žádném případě není narušena bezpečnost státu,“ dodal.

V pondělí přijatý návrh rozpočtu musí ještě projít Poslaneckou sněmovnou, která může celkový objem peněz i jednotlivých položek upravit. Proto je nyní Bezpečnostní informační služba ústy mluvčího Ladislava Štichy zdrženlivá. „Přepracovaný rozpočet na rok 2026 neprojednala Poslanecká sněmovna, takže je předčasné se k němu vyjadřovat,“ napsal redakci.

Člen bezpečnostního výboru sněmovny Pavel Žáček (ODS) rozpočtový nástin otevřeně kritizuje. Z jeho pohledu je v rozporu s tvrzením vlády, že chce posilovat vnitřní bezpečnost „Bezpečnostní informační služba chtěla navýšení rozpočtu na konkrétní projekty, technologie a posilování svých schopností, a tedy posilování bezpečnosti České republiky. Snížení té částky je poměrně dramatické, je to velký zářez,“ sdělil iROZHLAS.cz.

Méně peněz i pro kyberúřad

Návrh rozpočtu v tuto chvíli počítá s tím, že navýšení rozpočtu nebude tak velké ani v případě Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Fialova vláda mu pro tento rok chtěla přidělit 909,8 milionu korun, Babišův kabinet mu zatím hodlá poskytnout „jen“ 817,9 milionu. Loni měl úřad k dispozici 649 milionů korun. 

Úřad je zásadním hráčem pro kybernetickou odolnost České republiky a jejích institucí. Monitoruje slabiny v IT systémech ministerstev a dalších kritických orgánů státní správy. Představuje také podpůrnou složku pro Vojenské zpravodajství, jež brání přímému narušení tuzemského kybernetického prostoru.

Čísla pro resorty vnitra a obrany jsou menší i v úhrnu oproti tomu, jak je měl vypočítáno Fialův kabinet. Ten chtěl pro ministerstvo obrany letos vyčlenit 176,8 miliardy korun, Babiš navrhuje 154,8 miliardy (loni to bylo 154,2 miliardy). Vnitro pak má dostat 114,8 miliardy místo 119,7 miliardy (v roce 2025 to činilo 104 miliardy).

X X X

Robert Fico sa hlási k Vladimírovi Mečiarovi. Jeho sila však Slovensku iba poškodila

Prihlásiť sa dnes k Mečiarovi znamená prihlásiť sa k pokusu o autokratické vládnutie, k ohrozeniu integrácie Slovenska do EÚ a NATO, zbabranej privatizácii či k obrovskej korupcii a klientelizmu.

K príbehom 20. storočia na Slovensku nepochybne patrí aj príbeh mečiarizmu, teda obdobia medzi rokmi 1992 až 1998, kedy bol – s výnimkou krátkeho obdobia deviatich mesiacov v roku 1994 – predsedom vlády líder Hnutia za demokratické Slovensko (HZDS), Vladimír Mečiar.

Jeho vláda, ktorú dnes kategorizujeme ako mečiarizmus, sa ako forma vládnutia zvykne zaraďovať medzi takzvané neliberálne alebo iliberálne demokracie. Mnohí napriek faktom Mečiarov režim dodnes glorifikujú. Nedávno sa k nim zaradil aj predseda vlády Robert Fico.

V jednej kategórii s Miloševičom

„Nikto Slovensku neveril. A bola to len silná politická reprezentácia, ktorá v tom čase – v roku 1993 – na Slovensku bola, ktorá zagarantovala, že Slovensko prežilo dva najťažšie roky 1993 a 1994…,“ vyhlásil 10. januára 2026.

„Musím spomenúť silnú politickú reprezentáciu v osobe vtedajšieho predsedu vlády Slovenskej republiky, pána Mečiara, bez ktorého by Slovensko neprežilo. Píše sa rok 2026 a potrebujeme takú istú silnú politickú reprezentáciu,“ povedal Fico. Ten istý Robert Fico, ktorý v začiatkoch svojej kariéry Mečiara kritizoval a proti mečiarizmu verejne vystupoval.

Vladimír Mečiar v júni 1992 po posledných parlamentných voľbách v spoločnej federatívnej republike.

Okrem mečiarizmu sa v tom istom období do podobnej kategórie zvykne zaraďovať aj vláda Iona Iliescua v Rumunsku, Slobodana Miloševiča v bývalej Juhoslávii a neskôr v Srbsku, a Franja Tuđmana v Chorvátsku. Aj keď zásadným rozdielom je, že u nás nebola – na rozdiel od Balkánu – do politického diania zapojená armáda.

Paralely by sme však našli aj so situáciou v Taliansku 80. rokov kvôli vplyvu organizovaného zločinu na všetky úrovne politiky. Nemecký politológ Wolfgang Merkel zaraďuje režim tretej Mečiarovej vlády k neliberálnym demokraciám s určitými delegatívnymi prvkami. Označuje sa tým režim, v ktorom slobodne zvolené vlády porušujú základné ľudské práva a občianske slobody, respektíve nerešpektujú právny štát.

X X X

Maďarské „ne“ pro konopí u soudu pohořelo. Orbánova vláda porušila loajalitu.

Maďarský premiér Viktor Orbán obviňuje unijní instituce z takzvaného „bruselského diktátu“ například v rámci migrační politiky nebo při hodnocení dodržování zásad právního státu.

Nejvyšší soudní instituce v Unii rozhodla o tom, že Maďarsko porušilo společná evropská pravidla. V roce 2020 hlasovalo proti zmírnění omezení pro konopné látky v rámci komise OSN. Budapešť nedodržela „zásadu loajální spolupráce,“ která odporuje základním smlouvám o Unii, uvedl soud v Lucemburku.

Bruselská exekutiva dosáhla menšího právního vítězství nad Maďarskem. Soudní dvůr EU totiž rozhodl, že Budapešť porušila právo evropské sedmadvacítky, když v roce 2020 hlasovala proti uvolnění omezení týkajících se konopí.

„Maďarsko nedodrželo postoj Unie na zasedání Komise pro omamné látky Hospodářské a sociální rady OSN, aby projednala změnu seznamu konopí a souvisejících látek,“ vysvětlil soud v Lucemburku. Dohlíží na to, aby unijní právo platilo ve všech členských zemích stejně.

Maďarská vláda nesplnila své povinnosti

Maďarská vláda totiž „nesplnila své povinnosti vyplývající z rozhodnutí Rady, porušila výlučnou vnější pravomoc Unie a nedodržela zásadu loajální spolupráce“, uvedl předseda soudu a uznávaný belgický právník Koen Lenaerts.

Maďarsko hlasovalo v roce 2020 v Komisi pro omamné látky Hospodářské a sociální rady OSN proti uvolnění pravidel pro konopí.

Během 63. zasedání Komise pro omamné látky při Organizaci spojených národů ve Vídni v roce 2020 diskutovaly členské země, včetně států EU, o změně klasifikace konopí a souvisejících látek. Diskuse se zaměřují na otázky týkající se veřejného zdraví, léčebného použití a mezinárodní politiky kontroly drog.

Před zasedáním se členské státy EU shodly na prosazování jednotného postoje ke klasifikaci konopí. To zahrnovalo podporu návrhu na přeřazení konopí a souvisejících látek do méně přísné kategorie, aby se mohly tyto látky ve větší míře využívat v lékařských a vědeckých studiích.

Nezávislá Budapešť

Maďarsko Viktora Orbána se ale během tohoto zasedání odchýlilo od dohodnutého postoje unijních zemí. Budapešť následně hlasovala proti návrhu, na kterém se evropský blok kolektivně dohodl. Přiklonila se k restriktivnějšímu postoji. To pak vedlo k žalobě proti Maďarsku ze strany Komise.

Rozhodnutím nepřipojit se k postoji EU Maďarsko fakticky jednalo nezávisle, nikoli jako součást bloku. Tím porušilo právo EU, které vyžaduje, aby členské státy vystupovaly jednotně v otázkách, na kterých se dohodly.

Země navíc musí zaplatit finanční sankci za porušení povinností EU. „Maďarsko musí uhradit náklady řízení,“ uvedl soud. Jejich výše není v rozsudku uvedena. Pokud bude i nadále podunajská země ignorovat unijní pravidla, může čelit dalším finančním postihům nebo právním krokům. To může vést k dalšímu vyostření napětí mezi Budapeští a Bruselem. Daniel Deyl, ceskajustice.cz

X X X

Kremeľ je zmätený. Trump hral s Ruskom dvojitú hru a v Moskve rastú obavy, píše The Times

Ani v Moskve zatiaľ nepanuje jasná zhoda v tom, či má Kremeľ vnímať amerického prezidenta Donalda Trumpa ako spojenca, alebo ako riziko.

Vojna sa musí skončiť. Trump poslal odkaz do Kremľa a avizuje stretnutie s Putinom

Podľa denníka The Times doteraz nedokážu pochopiť, či sa z amerického prezidenta Donalda Trumpa tešiť, alebo sa obávať jeho nepredvídateľnej politiky. Rokovania medzi Ruskom, Spojenými štátmi a Ukrajinou, ktoré prebiehali v Spojených arabských emirátoch, zatiaľ nepriniesli jasné výsledky, no už teraz je podľa denníka cítiť, že Moskva sa ocitla pod tlakom amerického prezidenta.

Podľa ruského insidera z prostredia zahraničnej politiky Moskva očakávala výraznejšie ústupky zo strany Washingtonu. „Dúfali sme, že získame záväzky týkajúce sa územných ústupkov, ale nakoniec sme museli súhlasiť s Američanmi,“ uviedol zdroj. Pre Kremeľ je Trump potenciálnym spojencom aj výzvou zároveň. Na jednej strane je schopný prinútiť Moskvu k ústupkom, na druhej strane jeho nepredvídateľná a často egoistická politika predstavuje riziko. The Times zároveň upozorňuje, že ruské ústupky sprevádza tvrdý tlak na spojencov Kremľa: od sankcií až po intervencie vo Venezuele a Iráne.

Chirurgická presnosť francúzskych ‚kladív‘: stíhačka MiG-29 zdemolovala budovu s kľúčovými ruskými jednotkami

Jednou z posledných iniciatív Donalda Trumpa je vznik tzv. Rady mieru, do ktorej bol pozvaný aj Vladimir Putin. V Moskve je však tento projekt vnímaný skôr skepticky. Väčšina členov a riadiaci výbor sú Američania a Rusko podľa zdrojov riskuje, že sa stane len jedným z mnohých účastníkov, čím by prišlo o privilegované postavenie, ktoré mu zaručuje Rada bezpečnosti OSN. Hoci Putin vyjadril ochotu zaplatiť miliardu dolárov za stálu účasť, v ruskej metropole prevláda názor, že nový formát skôr podčiarkuje závislosť Ruska od USA, než jeho osobitný status vo svete.

Denník The Times zároveň opisuje širší kontext, v ktorom sa Moskva nachádza. Rusko si uvedomuje, že svet je neustálou konkurenciou veľmocí, kde aj napriek jadrovým zbraniam, armáde s bojovými skúsenosťami a značným zdrojom musí často brať ohľad na silnejšie štáty. Čína je ochotná pomôcť len za výhodných podmienok, India kupuje suroviny, ale netúži bojovať za Moskvu a Európa síce míňa miliardy na ruský plyn, no negarantuje strategickú podporu. V dôsledku toho sa Kremeľ podľa denníka čoraz viac vníma ako stredná mocnosť, ktorá musí opatrne manévrovať, aby nezostala na jedálnom lístku globálnych hráčov.

Agentúra UNIAN dopĺňa, že ďalším problémom pre Moskvu je hospodársky tlak spojený s energetickým sektorom. Napriek zjavnej náklonnosti Donalda Trumpa k Rusku a Vladimirovi Putinovi, posadnutosť amerického prezidenta myšlienkou znížiť ceny ropy hrá v neprospech Kremľa. Schopnosť Kremľa financovať svoju vojnu proti Ukrajine závisí od príjmov z ropy a plynu. Tieto príjmy v poslednom období klesajú nielen kvôli sankčnému režimu, ale aj v dôsledku celkového poklesu svetových cien uhľovodíkov, o ktorý sa usiluje Donald Trump.

X X X

Prezident Pellegrini začal disciplinárne konanie voči šéfovi SIS Gašparovi

Prezident SR Peter Pellegrini začal disciplinárne konanie voči riaditeľovi Slovenskej informačnej služby (SIS) Pavlovi Gašparovi. Informoval o tom odbor komunikácie Kancelárie prezidenta SR.

Týkať sa má spáchania priestupkov proti plynulosti a bezpečnosti cestnej premávky. „V konaní sa skúmajú možné disciplinárne previnenia riaditeľa SIS,“ priblížil prezidentský palác.

Gašpar po nehode volal krajskému policajnému šéfovi, ten prišiel v civile, tvrdí SaS 

Riaditeľ SIS mal 30. augusta minulého roka na Dobšinskej ulici v Nitre dopravnú nehodu. Pri zrážke dvoch osobných áut utrpela ľahké zranenie maloletá osoba. Polícia dvoch účastníkov nehody podrobila dychovej skúške na prítomnosť alkoholu, v oboch prípadoch bol výsledok negatívny.

Polícia prípad uzavrela ako priestupok a vec posunula správnemu orgánu. O vine či nevine účastníka môže rozhodnúť podľa nej iba on.

Gašpar v stredu po rokovaní parlamentného výboru na kontrolu činnosti SIS uviedol, že rýchlosť prekročil o štyri kilometre za hodinu. Naznačil, že za vinníka nehody považuje druhého vodiča.

Opozícia okolnosti zrážky opakovane označila za podozrivé. Gašpara kritizuje dlhodobo a viackrát na jeho disciplinárne konanie vyzvala.

X X X

Babiš se zřekl své ‚covidové‘ minulosti. ‚Jen velcí politici umí uznat chybu,‘ chválí ho Rajchl i Hamplová

Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) se musela skoro dva roky potýkat s pandemií covidu-19, vyhlašovala lockdowny, zavírala školy a prosazovala očkování. Dnes ale mluví staronový premiér úplně jinak. „Uvěřili jsme Evropské unii o těch skvělých vakcínách, které nebyly až tak skvělé. Nechali jsme se napálit,“ říká například a sklízí za to pochvaly ze strany dlouhodobých kritiků proticovidových opatření.

S blížícím se šestým výročím pandemie covidu-19, která naplno propukla v březnu 2020, mění tehdejší a opět i současný premiér Andrej Babiš své dřívější postoje a názory. Nejprve o covidové době mluvil 15. ledna na plénu Sněmovny během jednání o vyslovení důvěry jeho třetímu kabinetu.

„Kdyby nepřišel covid a kdybychom nenaslouchali odborníkům z ministerstva zdravotnictví, kteří se ukázali jako neodborníci… Udělali jsme plno chyb, protože jsme jim věřili, že jsou to odborníci, protože jsme nešli švédskou cestou, protože jsme uvěřili Evropské unii o těch skvělých vakcínách, které nebyly až tak skvělé… Ano, nechali jsme se napálit, a proto jsme prohráli volby. Ne proto, že vy jste nás porazili, ne, covid nás porazil. Ano, byla to chyba, ano, musíme se z toho poučit,“ vyprávěl.

Na víkendovém sjezdu svého hnutí zopakoval, že ANO sněmovní volby 2021 prohrálo kvůli covidu. „Protože jsme uvěřili našim odborníkům, různým epidemiologům, Evropské unii, vakcíny Pfizer…“ vyjmenoval Babiš. „Namístě je omluva všem za ta rozhodnutí, to byla rozhodnutí vlády na základě návrhu odborníků.“

Za toto dvojité popření či přehodnocení tehdejších postupů a pravidel si Babiš vysloužil pochvalu od poslance za SPD a předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla.

„Byl jsem dnes rád, že se Andrej Babiš úplně zásadně jinak postavil ke covidové době, kdy naprosto jasně a nahlas řekl, že se tehdy udály chyby, že věřili odborníkům, kteří nebyli zase až takovými odborníky, že věřili vakcínám z EU, které se ukázaly, že nejsou zase až tak úžasné, a že se nasekalo spoustu chyb. To je absolutní změna ve vnímání celé covidové doby,“ pochvaloval si Rajchl.

Také uvedl, že před Babišem smeká. „Ukázal, že je chlap, že umí uznat chybu, nikdo z nás není bezchybný a za mě tím jen a jen získal. (…) Jen velcí politici umí uznat chybu,“ pochválil svého premiéra.

Seminář ‚kacířů‘

Na pondělí svolal Rajchl do sněmovních prostor seminář s názvem Tři roky od covidu – dopady očkování a mimořádných opatření. Zaštítil jej se svým poslaneckým kolegou z klubu SPD Tomášem Doležalem a vystoupili na něm mnozí čeští i slovenští lékaři, aktivisté i politici.

Zněla na něm kritika lockdownů, očkování, zavírání škol, ale i testování či vůbec používání roušek. Sám Rajchl místo toho obhajoval používání alternativních léčiv, jako je ivermektin či isoprinosine. Kritizoval tehdy v médiích hojně využívané odborné hlasy lidí, jako byli například Jaroslav Flegr, Roman Chlíbek či Roman Prymula.

Poslední jmenovaný byl krátce i ministrem zdravotnictví, kromě něj Rajchl na semináři zkritizoval i další dva ministry zdravotnictví za ANO z covidového období Jana Blatného a Petra Arenbergera. Adama Vojtěcha vynechal, v minulosti ale kritizoval i jeho.

„Třeba ho (Babiše) osvítí prozřetelnost a bude se zrušením všech těch nesmyslů souhlasit a ještě navrch odkýve to, že zavřeme Hamáčka, Prymulu a Vojtěcha.“

Na seminář pozval mnohé ze svých spojenců z proticovidových demonstrací, na kterých se Rajchl poprvé zviditelnil a dokázal na nich růst i během vlády Petra Fialy (ODS), přičemž odpor k proticovidovým opatřením vyměnil za odpor k Ukrajině a Ukrajincům.

„Každý, kdo se odvážil se proti nim postavit, byl okamžitě ostrakizován a prohlášen za kacíře. Naštěstí ti lidé nebyli upalováni, byli moderně nazvaní dezinformátory a reputačně zlikvidováni. Mnozí z nich tady dnes sedí,“ uvedl Rajchl v úvodním slovu.

Na semináři tak vystoupili například lékaři Jiří Beran, Jan Hnízdil či Soňa Peková.

Právě Peková byla ve svém vystoupení velmi kritická vůči minulé Babišově i poté Fialově vládě, které na ni „zaklekávaly“, jak tvrdí.

„Posledních pět let jsem vystavená politickému tlaku, který se mi daří ustát, protože mám dostatek odborných znalostí a zkušeností,“ postěžovala si molekulární genetička.

Dorazil i Kotlár

Rajchl se po slovenském vzoru vyslovil i pro plošnou covidovou amnestii. „Měli bychom amnestovat všechny ty tzv. covidové zločiny a přestupky a vrátit lidem veškeré pokuty, které tehdy zaplatili,“ uvedl.

Covidovou amnestii a vůbec přezkoumání všeho, co tehdejší vláda ohledně pandemie prosazovala, má na Slovensku na starosti poslanec zvolený za Slovenskou národní stranu (SNS) Peter Kotlár. I jeho Rajchl na seminář pozval a tento vystudovaný ortoped zopakoval svůj názor na vakcíny proti covidu. „Jde o biologické zbraně, které ovládají nadnárodní korporace,“ uvedl.

Z tuzemských politiků na semináři vystoupila i členka Stačilo! a jihomoravská krajská zastupitelka Petra Rédová Fajmonová, která vyzvala ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby začal dopady covidu vyšetřovat.

Právě duo staronových ministrů zdravotnictví Vojtěcha a školství Roberta Plagy (za ANO) bylo také na seminář pozvané, aby se mohli obhájit. Ani jeden nedorazil, ostatně souběžně se seminářem zasedala vláda.

„Semináře jsem se neúčastnil, protože byl koncipován jednostranně, bez vyváženého zastoupení relevantních odborných institucí. Opatření, která jsem v době pandemie podporoval, měla jediný cíl, chránit životy a zdraví obyvatel a zajistit, aby zdravotní systém fungoval. Očkování podle dostupných studií prokazatelně snižuje riziko těžkého průběhu onemocnění a úmrtí,“ uvedl Vojtěch v pondělí pro Seznam Zprávy.

Proti Vojtěchovi a Plagovi se v předvolební kampani politici hnutí SPD i Stačilo! kvůli covidové pandemii výrazně vymezovali. Jenže pro hnutí ANO jde o klíčové politiky, které si po bok ústředního triumvirátu zaneslo i na předvolební billboard.

Babiše jako takového na semináři kritizovali výše zmínění podstatně méně. Naopak mnozí mluvčí na semináři jeho otočku z posledních dní velmi výrazně oceňovali.

„Jsem nesmírně rád za změnu přístupu ze strany premiéra Babiše. Můžeme mu vyčítat mnohé, ale to, že i na sněmu ANO prohlásil, že je nezbytné, abychom se omluvili za některá opatření, že některá nebyla správná a že je nezbytné, abychom se omluvili lidem, kteří jimi trpěli, je jednoznačně krok správným směrem,“ ocenil jej Rajchl.

A přidala se i nezávislá senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, která je od podzimu členkou senátorského klubu ANO. „Protože jde o novou vládu a jsem u toho trošku blíže, tak jsem optimista v tom, že by to měl být začátek jiného přístupu. Je to začátek nové éry, která by měla znamenat to, že budeme pro naše české občany vždycky hlídat pravdu,“ uvedla.

Babišova čerstvá slova o covidu dle senátorky dokonce „trošku pohnula s historií“. Líbila se jí především premiérova poznámka o Evropské unii. „Řekl, že uvěřili Evropské unii. To by se mělo podtrhnout. Měli bychom si o to víc zachovávat státní suverenitu, pokud možno absolutně ve všem,“ vyzvala publikum.

‚Covidová‘ vláda

Babišův obrat ohledně covidu je zajímavý i proto, že byl sám i prvním očkovaným v Česku, a jeho minulá vláda dokonce nakonec prosazovala i částečně povinné očkování.

První dávku dostal po boku válečné veteránky Emílie Řepíkové 27. prosince 2020. Během následujícího roku, který byl rokem volebním, se začalo v odborných i politických kruzích diskutovat o možnosti očkovat populaci povinně.

„Za této vlády nebude nikdy žádné povinné očkování, ani zdravotníků, aby to bylo jasné. To je debata, nechť si ji příští vláda vede, ale já to tak nevidím, zkrátka není důvod. Jdeme metodou přesvědčování,“ řekl nejprve v červenci 2021.

Po říjnových sněmovních volbách v období, kdy už se Babišův kabinet připravoval na předání moci vládě Petra Fialy, ještě podpořila vládní rada pro zdravotní rizika návrh, aby se povinně očkovali proti covidu lidé starší 60 let.

„Jsme přesvědčeni, že musíme zavést povinné očkování. Povinné očkování pro profese ve zdravotnictví, sociálních službách, hasiče, vojáky a policisty. A taky pro seniory 60+, dokonce na základě vývoje hospitalizace na jipkách jsme přesvědčeni, že možná povinnost očkovat se by mohla být od věkové kategorie 50+,“ řekl tehdy na tiskové konferenci po jednání vlády Babiš.

Ministr Vojtěch následně zkraje prosince upřesnil, že se mělo povinné očkování týkat lidí starších 60 let, strážníků městské policie, dobrovolných hasičů, mediků a studentů zdravotnických škol a dále studentů, kteří se připravují na práci v sociálních službách.

Fialova vláda po svém nástupu k moci povinné očkování pro vybrané skupiny obyvatel zrušila a zachovala dobrovolnost.

Co tím Babiš sleduje?

Dle Aleše Michala z Institutu politologických studií není Babišova covidová otočka žádnou dopodrobna promyšlenou strategií.

„Jeho omluvu za protipandemická opatření vnímám jako snahu udržet se v milosti antisystémových voličů, kteří Babiše volili v prezidentských volbách a dle výsledků Stačilo! i SPD tvořili i část voličské základny ze sněmovních voleb,“ popisuje politolog.

V premiérově novém pohledu na covid se dle něj objevuje i „antielitismus typický pro populistické politiky“, kdy jsou jednou špatně ti mocní z Evropské komise, podruhé odborníci, kteří radili s nastavením protipandemických opatření.

„Babiš si v tom sám dlouhodobě protiřečí a odborníky využívá jen jako účelové krytí. Je to taky trochu sázka na časový odstup: už je to dlouho a je možné se za to omluvit, pokud o to některé části společnosti stojí. K tomu je to součást příběhu o tom, proč ANO na čas přišlo ve státě o moc – a to navzdory tomu, že Babiš tehdy přijal plnou politickou odpovědnost za nastavená opatření, které se ale pak několikrát zřekl v neprospěch epidemiologů a členů expertních týmů,“ dodává Michal.

Babiš tak jako v mnohých jiných tématech lavíruje. Zatímco pro umírněné mainstreamové voliče je už doba covidu takřka zapomenuta, pro podporovatele antisystémových stran je covidové téma stále důležité.

X X X

Štát si opäť požičia od Slovákov stovky miliónov eur, ponúka nezdanený výnos. Dostanete viac peňazí ako v banke a koľko si môžete zarobiť?

Vláda si aj tento rok bude požičiavať peniaze od ľudí. Po minuloročnom výraznom úspechu bude štát opäť predávať takzvané Dlhopisy pre ľudí. Ide o cenné papiere, pri ktorých ľudia presne vedia, koľko peňazí si zarobia, pričom tento spôsob investovania patrí medzi najbezpečnejšie možnosti, ako zhodnotiť svoje peniaze. Medzi ich negatíva však patria nižšie výnosy ako pri rizikovejších investíciách.

Ak sa rozhodnete pre túto formu investície, podobne ako pred rokom budete mať na výber z dvoch možností – pôjde o dlhopisy s názvom Investor II a Patriot II (ich názvy nadväzujú na tie z minulého roka). Novinkou však je, že vám cenné papiere od štátu prinesú nižší výnos ako v roku 2025.

Dlhopisy od štátu bude možné kúpiť len v piatich bankách. Kamenický varoval pred podvodníkmi.

Ak sa rozhodnete pre dlhopis Investor II so splatnosťou dva roky (ide o obdobie, dokedy štát musí ľuďom vrátiť požičané peniaze), ročný výnos bude na úrovni 2,7 percenta, zatiaľ čo minulý rok dosahoval tri percentá. Dlhopisy Patriot II so splatnosťou štyri roky budú ponúkať výnos tri percentá (vlani to bolo 3,3 percenta). Z oboch typov plánuje štát vydať cenné papiere v celkovej hodnote 400 miliónov eur. Rovnako ako pred rokom však rezort financií počíta aj s tým, že táto suma môže byť v prípade veľkého záujmu navýšená o ďalších 100 miliónov eur.

Minister financií Ladislav Kamenický (Smer) zároveň priblížil, že rovnako ako minulý rok bude dlhopisy ponúkať päť bánk. Pôjde o Československú obchodnú banku, Slovenskú sporiteľňu, Tatra banku, UniCredit a Všeobecnú úverovú banku.

Kamenický považuje túto investíciu za výhodnú, lebo na tieto obligácie sa nevzťahujú dane ani odvody. Na rozdiel od iných krajín, ktoré podobný produkt rovnako ponúkajú, podľa neho ľudí nečaká žiadna administratívna záťaž. „Urobili sme to tak ako minulý rok, aby ľudia, keď si ich kúpia, nemuseli riešiť žiadne daňové priznania. Nemusia mať s nimi žiadne administratívne náklady – kúpia si dlhopis, dostanú čistý výnos a o nič sa nestarajú. Dlhopisy sú bez poplatkov, okrem sekundárneho predaja, teda prípadu, ak by niekto chcel predať skôr, ako je splatnosť dlhopisu,“ dodal financmajster. 

Štát plánuje začať Dlhopisy pre ľudí predávať 2. marca tohto roka pričom predaj by mal byť ukončený 20. marca. „Predpokladám, že ak bude veľký záujem, emisia by sa mohla vypredať skôr,“ povedal Kamenický. Len pre pripomienku – minulý rok sa cenné papiere od štátu vypredali za pár dní.

Je tiež dôležité poznamenať, že ak budete mať o túto obligáciu záujem, budete musieť mať zriadený takzvaný majetkový účet. Ten vám zdarma vybraná banka otvorí, pričom nie je potrebné, aby ste v nej mali aj svoj bežný účet.

Výhodnejšie ako úroky v banke?

Finančný analytik OVB Allfinanz Slovensko Marián Búlik hovorí, zníženie úročenia sa dalo očakávať. „Slovenské verejné financie sú v zlom stave a v poslednom čase sa výrazne zvyšujú sumy, ktoré štát musí vynakladať na splácanie úrokov z dlhopisov. Končí totiž splatnosť lacných dlhopisov emitovaných ešte pred energetickou krízou a štát ich nahrádza novými s výrazne vyšším úročením. Ak je úročenie retailových dlhopisov oproti trhu vyššie, ďalej sa zvyšuje táto záťaž,“ vysvetlil odborník.

Všetko o štátnych dlhopisoch pre bežných ľudí: Koľko stoja, kde ich kúpite a koľko získate? 

Podľa Búlika je dobrou správou, že pri pri dlhopisoch na dlhšie obdobie je úrok, ktorý štát ponúka ľuďom, už podobný tomu, za aký by si vedeli požičať od veľkých investorov na finančných trhoch. Pri dvojročných dlhopisoch však štát stále ponúka ľuďom vyšší úrok, než aký by platil na finančných trhoch.

Zároveň aj napriek nižším výnosom štátne dlhopisy stále ponúkajú úročenie, ktoré vo viacerých prípadoch prevyšuje bežné termínované vklady v komerčných bankách. Ich výhodou je zároveň aj to, že výnos z dlhopisov nepodlieha dani, zatiaľ čo úroky z bankových vkladov sa zdaňujú.

Pri nových podmienkach však už podľa Búlika štátne dlhopisy nie sú takou jasnou výhodou ako vlani. Pri dvojročnej splatnosti môže byť termínovaný vklad po zdanení dokonca o niečo výhodnejší, kým pri štvorročnom dlhopise je výnos mierne lepší. Podľa odborníka sa preto dá očakávať, že o kratší dlhopis bude menší záujem, zatiaľ čo pri dlhšej splatnosti by mohol zostať podobne vysoký ako minulý rok. 

Koľko si môžete zarobiť?

Riaditeľ Agentúry pre riadenie dlhu a likvidity (ARDAL) Peter Šoltys zdôraznil, že cieľovou skupinou pre tento nástroj sú skôr konzervatívnejší investori, či ľudia, ktorí doteraz s investovaním do podobných produktov nemajú skúsenosti. Ten systém nákupu ostal úplne nezmenený, rovnaký ako vlani. Taktiež nevylučujeme, že bude atraktívny aj pre skúsenejších investorov, ktorí ho môžu považovať za vhodnú stabilizačnú zložku svojho investičného portfólia,“ hovorí šéf agentúry.

Pozrime sa teda na to, koľko peňazí si môžete pri kúpe takéhoto dlhopisu od štátu zarobiť. Základná hodnota jednej obligácie bude tisíc eur, pričom kúpiť sa dá len v jej násobkoch, teda napríklad za 2-tisíc, 3-tisíc či 5-tisíc eur. Inými slovami, štátu môžete požičať minimálne tisíc eur a potom už len celé tisícky, nie menšie sumy.

V praxi tak platí, že ak investujete tisíc eur do dlhopisu Investor II s ročným výnosom 2,7 percenta, štát vám za jeden rok vyplatí približne 27 eur. V prípade, že by ste rovnakú sumu vložili do dlhopisu Patriot II s výnosom tri percentá, váš ročný zisk by bol okolo 30 eur. Rozdiel medzi týmito dvoma možnosťami je teda približne tri eurá ročne pri spomínanej investícii.

Pri dlhopise Investor II so splatnosťou dva roky by ste tak pri investícii tisíc eur zarobili za celé obdobie približne 54 eur. Pri dlhopise Patriot II so splatnosťou štyri roky by celkový výnos pri rovnakej investícii dosiahol približne 120 eur. 

Úspešný nástroj

Štát sa aj v tomto roku pokúša zopakovať minuloročný úspech, ktorý sa s Dlhopismi pre ľudí spája. V roku 2025 totiž emisie výrazne prekonali očakávania ministerstva financií aj Agentúry pre riadenie dlhu a likvidity. Vláda pôvodne plánovala predať cenné papiere v objeme 400 miliónov eur, no po obrovskom záujme zo strany ľudí sumu napokon navýšila na 500 miliónov eur. Celá emisia sa napokon vypredala už za tri a pol dňa.

Podľa Kamenického bol takýto rýchly predaj prekvapením aj pre samotných organizátorov. „Rátali sme, že to bude trvať asi tak dva týždne a že ten posledný tretí týždeň budeme musieť zvýšiť objem na tých konečných 500 miliónov eur. Nakoniec sme k tomu museli pristúpiť hneď po prvom dni,“ uviedol minister s tým, že občania podľa neho jasne ukázali dôveru v tento typ bezpečnej investície.

Dlhopisy si minulý rok kúpilo viac ako 21-tisíc investorov, pričom priemerná investovaná suma dosiahla približne 22-tisíc eur. Najviac ľudí pritom investovalo od štyroch do desaťtisíc eur. Dvojročný dlhopis Investor si zakúpilo takmer 12-tisíc občanov, štvorročný Patriot viac než 10-tisíc, pričom približne tisícka ľudí investovala do oboch typov.

Zaujímavá bola aj veková štruktúra investorov. Najväčší záujem prejavili ľudia vo veku nad 65 rokov, hoci štát pôvodne cielil najmä na strednú generáciu. Najstarší investor mal 95 rokov, najmladší len niekoľko mesiacov – dlhopis zaňho nakúpil zákonný zástupca. 

Rezort financií zároveň zdôraznil, že práve tento silný záujem je dôvodom, prečo sa projekt Dlhopisov pre ľudí opakuje aj tento rok, hoci s mierne nižšími výnosmi než v roku 2025.

Alternatíva k bežným účtom

Šéf rezortu financií Kamenický už dlhšie zdôrazňuje, že štátne dlhopisy majú byť dostupné prakticky pre každého občana. Podľa ministerstva majú slúžiť aj ako alternatíva pre ľudí, ktorí dnes nechávajú svoje úspory na bežných účtoch, kde sa im peniaze takmer vôbec nezarábajú. Slováci pritom držia na týchto účtoch desiatky miliónov eur.

Pre mnohých investorov môže byť atraktívne najmä to, že pri dlhopisoch je výnos známy vopred a zároveň ide o jednu z najmenej rizikových foriem investovania. Štát garantuje, že po uplynutí splatnosti peniaze vráti, pričom úroky môžu aspoň čiastočne pomôcť ochrániť úspory pred infláciou – určite viac, než keď len nečinne ležia na účte. Šoltys z agentúry pre riadenie dlhu pripomenul, že štát bude vyplácať investorom úrokový výnos z dlhopisu každý rok 27. marca.

Vláda chce ľudí motivovať nielen nezdaneným výnosom, ale aj argumentom, že nákupom dlhopisov podporia vlastnú krajinu. Občania pritom budú cenné papiere držať bez poplatkov, no výhodu z toho má aj štát. Ak si totiž vláda požičia priamo od domácností, vyjde ju to lacnejšie, než keby si financie zabezpečovala na medzinárodných trhoch. 

Štátne obligácie sú postavené na myšlienke, že občania sa v istom zmysle stávajú veriteľmi sami sebe. „Ľudia platia dane, z ktorých sa potom vyplácajú úroky a splácajú tieto dlhopisy,“ povedal už skôr ekonóm Radovan Ďurana z inštitútu INESS. Podľa neho preto záleží aj na tom, ako štát získané peniaze využije. Ak by smerovali do projektov, ktoré neprinášajú návratnosť, úroky sa budú musieť hradiť z iných zdrojov. Podľa zákona môžu byť výnosy použité napríklad na splatenie starých dlhopisov, krytie deficitu štátu či na pokrytie všeobecných výdavkov štátneho rozpočtu.

X X X

Trump posiela k Iránu obrovskú armádu. Teherán pripomína Irak a Afganistan. Varuje, že v prípade útoku zareaguje „ako nikdy predtým“

Americký prezident Donald Trump v stredu opäť pohrozil Iránu vojenským útokom v prípade, že nezačne so Spojenými štátmi rokovať o svojom jadrovom programe. Čas sa kráti, uviedol Trump na sieti Truth Social a vyzval Irán, aby pristúpil na dohodu. „K Iránu smeruje obrovská armáda. Pohybuje sa rýchlo, s veľkou silou, nadšením a odhodlaním,“ napísal Trump. Informuje o tom TASR.

Ulice v plameňoch, tisíce mŕtvych. Irán pripomína vojnovú zónu

Šéf Bieleho domu v príspevku pripomenul, že po jeho poslednom varovaní Iránu nasledoval vojenský úder. Odkazoval tým na americké bombardovanie trojice iránskych jadrových zariadení, ktorým sa USA v júni minulého roka jednorazovo zapojili do 12-dňovej vojny medzi Izraelom a Iránom. Deklarovaným cieľom tohto zásahu bolo zabrániť Teheránu získať jadrovú zbraň, Irán však takúto ambíciu opakovane popiera.

Iránski predstavitelia by si podľa Trumpa mali urýchlene sadnúť za rokovací stôl s cieľom dosiahnuť „spravodlivú a vyváženú dohodu – BEZ JADROVÝCH ZBRANÍ -, ktorá bude výhodná pre všetky strany“.

GBU-57 v akcii: úder najväčšou nejadrovou bombou v americkom arzenáli

Biely dom zverejnil video z testu bomby GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP), ktorá má hmotnosť 13 600 kg a bola použitá pri nedávnych útokoch americkej armády na iránske jadrové zariadenia.

„Čas sa kráti, je to naozaj veľmi dôležité! Ako som už raz povedal Iránu, DOHODNITE SA! Neurobili to a došlo k ‚Operácii Polnočné kladivo‘, rozsiahlemu zničeniu Iránu. Ďalší útok bude oveľa horší! Nedopustite, aby sa to opakovalo,“ uviedol Trump na Truth Social.

„Je to väčšia flotila… ako tá, ktorá bola vyslaná do Venezuely. Rovnako ako vo Venezuele je pripravená, ochotná a schopná rýchlo splniť svoju misiu, v prípade potreby rýchlo a násilne,“ dodal Trump. 

Irán je pripravený rokovať

Irán je pripravený so Spojenými štátmi rokovať, ale pokiaľ bude nútený, bude sa brániť a reagovať ako nikdy predtým. Na sociálnej sieti X to v stredu napísala iránska misia pri Organizácii Spojených národov (OSN), píše TASR podľa správy agentúry Reuters.

„Keď sa USA naposledy zaplietli do vojen v Afganistane a Iraku, premrhali viac ako sedem biliónov dolárov a prišli o viac ako 7000 amerických životov. Irán je pripravený na dialóg založený na vzájomnom rešpekte a záujmoch – ale ak bude nútený, bude sa brániť a bude reagovať ako nikdy predtým,“ napísala iránska misia na X s odkazom na príspevok amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálnej sieti Truth Social.

Pravda vo svete: Irán už neprotestuje len za slobodu. Ide o každodenné prežitie, a režim to vie, hovorí Matouš Horčička

Irán nikdy nebol demokratický. Dnešné protesty sú však iné než všetky predtým, hovorí odborník.

V ňom americký prezident opätovne pohrozil Iránu vojenským útokom, ak nezačne so Spojenými štátmi rokovať o svojom jadrovom programe. „K Iránu smeruje obrovská armáda. Pohybuje sa rýchlo, s veľkou silou, nadšením a odhodlaním,“ napísal Trump.

Šéf Bieleho domu v príspevku pripomenul, že po jeho poslednom varovaní Iránu nasledoval vojenský úder. Odkazoval tým na bombardovanie trojice iránskych jadrových zariadení, ktorým sa USA v júni minulého roka jednorazovo zapojili do 12-dňovej vojny medzi Izraelom a Iránom. Deklarovaným cieľom tohto zásahu bolo zabrániť Teheránu získať jadrovú zbraň, Irán však takúto ambíciu opakovane popiera. 

Iránsky minister zahraničných vecí Abbás Arákčí niekoľko hodín predtým vyhlásil, že Irán nebude so Spojenými štátmi rokovať, pokiaľ sa mu vyhrážajú. Trump v posledných týždňoch nevylúčil vojenskú intervenciu v Iráne v reakcii na krvavé potlačenie protivládnych protestov, zároveň ale tvrdil, že Teherán vyjadril záujem o diplomatické riešenie napätia. Washington však na Blízky východ v posledných dňoch presunul údernú skupinu plavidiel na čele s lietadlovou loďou USS Abraham Lincoln pre prípad, že by sa Trump napokon rozhodol proti Iránu zakročiť.

Republikánsky prezident od nástupu do funkcie vlani v januári obnovil svoju „politiku maximálneho tlaku“ na Irán. Už počas prvého funkčného obdobia v roku 2018 odstúpil od tzv. jadrovej dohody medzi Iránom a veľmocami uzavretej v roku 2015. Podľa nej sa zmiernili sankcie na Irán výmenou za obmedzenie jeho jadrových aktivít. Teherán v reakcii na odstúpenie USA postupne prestal dodržiavať podmienky dohody a výrazne napredoval v jadrovom programe. Rokovania o možnej novej dohode narušila krátka vojna medzi Izraelom a Iránom.

X XX

Hviezdna lyžiarka otvorene o zmenách na tele: Veľké zadky sú vždy v móde, tvrdí Vonnová.

.Legenda alpského lyžovania Lindsey Vonnová mieri na olympijské hry, aby sa šesť rokov po ukončení kariéry zapísala do histórie. Jej telo však už nie je také, aké bývalo. A ani nemusí byť, tvrdí Vonnová.

Americká lyžiarka Lindsey Vonnová bude patriť medzi favoritky na zisk zjazdárskeho zlata na ZOH v Taliansku.

Štyridsaťjedenročná špecialistka na rýchlostné disciplíny v rozhovore pre časopis People otvorene prehovorila o zmenách na svojom tele a tvrdí, že chce spochybniť predstavy ľudí o tom, čoho sú ženy po štyridsiatke schopné.

Vonnová sa na zimných olympijských hrách v Miláne a Cortine stane jednou z najstarších lyžiarok, ktorá sa predstaví pod piatimi kruhmi.

„Chcem ľuďom ukázať, že starnutie nie je nevýhodou.“ Vonnová koncom minulého roka povedala, že pribrala približne 5,5 kilogramu. Dúfa, že prostredníctvom súťaženia dokáže zmeniť aj vnímanie tela ľuďmi. 

„Veľké zadky sú vždy v móde. Nabrala som viac svalovej hmoty a hmotnosti, pretože alpské lyžovanie je gravitačný šport. Čím viac vážim, tým som rýchlejšia.“ Vonnová chce zdôrazniť, že ľudia by mali byť hrdí na svoje telá a na to, čoho sú schopní.

„Nepotrebujem byť štíhla. Minulý rok som kvôli stresu veľa schudla a tvrdo som pracovala na tom, aby som späť nabrala kilogramy.“

Vonnová získala na olympijských hrách zlatú a dve bronzové medaily. Štyrikrát vyhrala celkové hodnotenie Svetového pohára. Vonnová sa špecializuje na rýchlostné disciplíny, konkrétne na zjazd super G.

X X X

Washington bude schvaľovať rozpočet Venezuely každý mesiac. USA hovoria o intenzívnej spolupráci

  Venezuelská dočasná vláda súhlasila, že bude Spojeným štátom predkladať každý mesiac rozpočet na schválenie, uviedol americký minister zahraničných vecí Marco Rubio v stredu pred zahraničným výborom Senátu. Píše agentúra DPA.

Šéf diplomacie USA ozrejmil, že americká vláda rozhodne, na čo sa financie môžu využívať v rámci „krátkodobého mechanizmu“. „Zaviazali sa vymedziť značnú časť týchto prostriedkov na nákup liekov a vybavenia priamo zo Spojených štátov,“ povedal Rubio. Podľa jeho slov venezuelská vláda intenzívne spolupracuje s USA.

Spolupráca

Začiatkom januára americké špeciálne sily zajali v Caracase prezidenta Nicolása Madura a jeho manželku Ciliu Flores. Americký prezident Donald Trump uviedol, že chce oživiť ropný priemysel krajiny a získať z neho veľký profit pre seba i venezuelský ľud.

Krátko po odstránení Madura tiež bez bližších podrobností oznámil, že Venezuela bude fungovať na prechodnej báze. Spojené štáty v súčasnosti spolupracujú s Madurovou viceprezidentkou Delcy Rodríguez, ktorá dočasne prevzala jeho funkciu.

X X X

Nový ředitel teplické policie chce posílit hlídky. ‚Prodloužit ruce‘ strážníků mají asistenti

Práce strážníků v Teplicích se po letech mění. V ulicích bude víc hlídek, nově jsou ve městě asistenti prevence kriminality. Nový ředitel městské policie Karel Machač chce také zavést pravidelný výcvik strážníků a informovat veřejnost o jejich práci.

„Největším problémem je dostupnost hlídek a viditelnost, což by se mělo změnit už v následujících dnech tím nastavením, které máme připravené,“ říká ředitel Karel Machač, který má letitou praxi z policejní práce. Roky působil i v Teplicích.

Nový ředitel teplických strážníků zavádí kombinované hlídky a taky výcvik strážníků. Karel Machač je ve funkci šest týdnů

„Posilujeme zejména výkon služby, hlavně hlídkovou službu, měníme i průběh výkonu na kombinovanou pěší hlídku a motohlídku. Zavedeme výcvik strážníků, co se týče sebeobrany, donucovacích prostředků, manipulace ze zbraní, taktik zákroku, které doteď nebyly,“ plánuje. „Druhá věc je komunikace s veřejností. Bude to velké téma a velká oblast, který se budeme věnovat.“

Nejvíc problémovými místy jsou podle strategie prevence kriminality místa v okolí Perly, Benešova náměstí a okolí Červeného kostela. „Nejvíc se zlepšuje situace na Benešově náměstí,“ doplňuje náměstek primátora Petr Slavíček z uskupení Volba pro Teplice, který má v gesci městskou policii, životní prostředí a veřejný prostor.

„Centrum se vylepšilo. Ano, máme tam občas lidi bez domova, kteří se snaží získat peníze nebo jídlo. Tohle řešíme, ale není to v tak masivním měřítku, jak to bylo v minulosti,“ myslí si Slavíček. „Kolem Červeného kostela a v Perle asi budeme ty problémy řešit dál. Klademe důraz na to, aby právě tady působili ti asistenti, byli prodlouženou rukou nebo očima strážníků na místě,“ doplňuje.

Kombinované hlídky

Od února posílí městská policie motorizované hlídky a taky redukuje dosavadních osm okrsků. „Město z tohoto pohledu budeme mít rozdělené na dvě části a tyhle kombinované hlídky budou mít každá jednu polovinu města a budou během dne k dispozici navíc,“ vysvětluje.

„Přesuneme některé strážníky z pěší služby do té hlídkové, tak abychom měli víc zásahových vozů nebo mobilních vozů, které můžeme vyslat rychle na místa, kde je potřeba něco řešit.“

A taky od února bude teplické ulice procházet osm asistentů prevence kriminality. Dosud jich bylo šest. Dosavadních 62 strážníků má během roku doplnit dalších sedm.