Nejvyšší soud (NS) se podle spolku Šalamoun při rozhodování o technice zabavené Tomáši Jiřikovskému odchýlil od vlastní judikatury. V roce 2022 odmítl dovolání jiného muže, který se snažil dostat k zabavenému disku, patrně kvůli přístupu k bitcoinům. Disk lze považovat za nástroj trestné činnosti, stálo tehdy v rozhodnutí. U Jiřikovského však NS s ohledem na ochranu vlastnictví rozhodl, že nelze paušálně smazat všechna data v paměti zařízení. Jiřikovský se tak dostal k většině techniky i k bitcoinům za miliardy korun. Podle předsedy NS Petra Angyalossyho mezi oběma rozhodnutími není rozpor, případy byly důkazně odlišné.

Angyalossy dříve médiím sdělil, že rozhodnutí v Jiřikovského kauze hodnotí jako správné, neprovázely ho vnější tlaky. Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun se však domnívá, že NS pošlapal kontinuitu a předvídatelnost rozhodování, tedy základní kameny právního státu. „Představa, že se jedná o ‚správné rozhodnutí‘ bez jakéhokoliv vysvětlení odklonu od vlastní judikatury, je nejen právně neobhajitelná, ale i z hlediska důvěry veřejnosti v soudní moc hluboce destruktivní,“ napsal Václav Peričevič na webu spolku.

Spolek žádá metodiku pro nakládání s šifrovanými médii

Spolek také vyzval NS, aby odůvodnil rozpor a zveřejnil metodiku zacházení se zašifrovanými elektronickými nosiči, které mohou obsahovat výnosy z trestné činnosti. Angyalossy dnes ČTK napsal, že šlo o dva důkazně naprosto odlišné případy. „V tom dřívějším soudy měly najisto postavené, že se na disku nachází virtuální peněženka s bitcoiny, které byly pořízeny za finanční prostředky získané trestnou činností,“ uvedl Angyalossy. Naopak u Jiřikovského se v době rozhodování NS nevědělo, co se v paměti zařízení nachází, a NS uložil Krajskému soudu v Brně, aby nejprve doplnil dokazování, a podle toho pak rozhodl.

Ve starším případě, na který Šalamoun poukázal, šlo o muže odsouzeného za podvod. Snažil se dostat k disku zajištěnému při domovní prohlídce. Soudy jeho zájem o disk označily za abnormální, přestože se zdálo, že jsou na něm uloženy jen smysl postrádající náhodné znaky. NS mužovo dovolání odmítl, neuspěl ani se stížností k Ústavnímu soudu (ÚS).

„Obecné soudy považovaly za relevantní zejména okolnosti, že stěžovatel – navzdory tomu, že se k trestné činnosti doznal – neposkytl orgánům činným v trestním řízení součinnost nutnou k prověření obsahu disku, a naopak vynaložil enormní úsilí, aby se ho sám zmocnil,“ stojí v usnesení ÚS. Výměnou za data z disku muž dokonce nabízel policistovi úplatek a podíl z bitcoinů.

 NS otevřel Jiřikovskému cestu k technice

Jiřikovský byl v roce 2019 odsouzen k devíti letům vězení za drogové delikty, zpronevěru a nedovolené ozbrojování. Trestná činnost souvisela s internetovým tržištěm, kde se platilo v kryptoměně. Po propuštění se pokoušel znovu dostat k své technice. Cestu mu otevřel NS. Kritizoval paušální přístup k zabaveným věcem a nařídil krajskému soudu, aby rozhodl znovu poté, co posoudí obsah jednotlivých zařízení.

Krajský soud pak letos v lednu vynesl vstřícné rozhodnutí. Šalamoun plné znění zpřístupnil na svém webu. Plyne z něj, že soud vydal Jiřikovskému deset počítačů, několik serverů s pevnými disky, tři tablety, několik mobilních telefonů, několik přenosných úložišť, dvoje chytré hodinky a herní konzoli. Další zařízení dostala zpět bývalá Jiřikovského manželka, která si před lety v procesu s Jiřikovským vyslechla podmínku za nedbalostní legalizaci výnosů z trestné činnosti.

 Znalec nenašel přístupová data, ale vyloučit je nešlo

Krajský soud rekapituloval, že do části zařízení se nepodařilo dostat ani s pomocí znalce. Do části se znalec dostal, ale nedohledal bitcoinové peněženky ani přístupová hesla nebo kódy. Znalec ale zmínil možnost uchovávat taková data nestandardně třeba ve smazaných souborech nebo fotkách.

„Nicméně nebylo nijak dovozeno, že je na místě se se zvýšenou pravděpodobností domnívat, že přístupová data byla takto uchovávána, když nic nebránilo odsouzeným uložit je běžným způsobem na dostupných místech ve svých elektronických zařízeních, jež využívali výlučně oni v domácím prostředí,“ konstatoval krajský soud.

Ministerstvo získalo miliardu, původ bitcoinů je dál nejasný

V dalších měsících se Jiřikovský k bitcoinovým peněženkám zjevně dostal. Koncem května totiž ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) informoval, že člověk odsouzený za obchod s drogami daroval ministerstvu bitcoiny, jejichž dražbou utržilo skoro miliardu korun. Zůstává nejasné, kolika bitcoiny Jiřikovský skutečně disponoval, co se s nimi dělo dále, kdo mu pomáhal a s jakou motivací. Blažek kvůli pochybnostem kolem daru čelil kritice a rezignoval. O dění kolem bitcoinů se zajímá policie., ceskajustice.cz

X X X

  Jiřikovského bitcoiny byly bez vráceného hardwaru nedobytné, tvrdí experti

 Tomáš Jiřikovský, který ministerstvu spravedlnosti daroval zhruba miliardu korun v bitcoinech, potřeboval k manipulaci s penězi svůj starý hardware. Bez něj by zůstaly nedobytné. Tvrdí to experti na kryptoměny z Masarykovy univerzity.

Jiřikovský měl na starém hardwaru uložené soukromé klíče, které mu umožňují nakládat s bitciony uloženými v blockchainu. Také tam mohl mít uloženou tzv. seed (obnovovací) frázi, což je posloupnost 12 až 24 anglických slov sloužící jako záloha k privátnímu klíči kryptoměnové peněženky. A zřejmě neměl jinou funkční zálohu soukromých klíčů, předpokládají odborníci na kryptoměny z Masarykovy univerzity Petr Švenda, Dagmar Vágnerová Linnertová a Filip Hampl.

Pokud by soud nechal data z hardwaru vymazat, nebo by jej Jiřikovskému v lednu nevrátil, byly by bitcoiny sice viditelné, ale zůstaly by navždy zamčené v blockchainu. „To by nebylo nic neobvyklého. Podle odhadů je mezi 3,7 až 7,8 miliony bitcoinů trvale ztraceno a nelze je obnovit. To představuje přibližně 17 až 37 procent z maximálního množství 21 milionů bitcoinů, které kdy budou existovat,“ uvedli Vágnerová s Hamplem.

Různé druhy peněženek

Podle Švendy dnes už existují modernější technologie eliminující závislost na jediném hardwarovém zařízení. „Používají se peněženky, které generují klíče pro daného uživatele z obnovovací fráze. Tu lze snadno zazálohovat třeba na dobře schovaný kousek papíru a odvodit všechny budoucí klíče. Dříve se ale používal i starší a méně pohodlný způsob, při kterém bylo potřeba všechny klíče neustále zálohovat,“ uvedl Švenda. Policie se ke klíčům nebyla schopná dostat, přestože kriminalisté předpokládali, že Jiřikovského majetek v bitcoinech bude větší. Některá zařízení byla zašifrovaná.

Dnes se používají jak softwarové peněženky, což jsou aplikace v počítači či telefonu, nebo on-line webové služby, tak hardwarové v podobě moderních a vysoce zabezpečených speciálních zařízení s vlastní obrazovkou.

 Jak zamaskovat stopy

I když lze veškeré převody bitcoinů a jejich částí díky blockchainu sledovat, dají se stopy trestné činnosti zamaskovat. „Bitcoinová adresa uložená v blockchainu je současně pseudonym uživatele. Proto je bitcoin označovaný jako pseudoanonymní. Ačkoli není u transakce viditelná pravá identita odesílatele a příjemce a jsou viditelné jen adresy, z transakční historie uložené v blockchainu je možné skutečné identity dohledat například sledováním IP adres, prohledáváním internetových stránek či spojováním informací o vlastníkovi bitcoinové adresy s platbami v reálném světě,“ uvedli Vágnerová s Hamplem.

Aktuální analýzy podle nich ukazují, že zhruba polovina bitcoinů, které dorazily do peněženky ministerstva spravedlnosti, byly převedené přímo z adresy spojené s darknetovým tržištěm Nucleus Market.

Švenda doplnil, že může být, ale také nemusí být známé, komu bitcoiny či jejich části patří. „Pokud dojde k převodu, tak lze v některým případech odhadnout, zda nové kousky bitcoinu patří stále stejné osobě, nebo došlo k převodu na jinou osobu. Tento odhad (tzv. analytická heuristika) ale není stoprocentně přesný. Při opakovaných převodech postupně narůstá pravděpodobnost chybného určení majitele. Pokud je na začátku daná část bitcoinu asociována s trestnou činností, tak se její vlastník může sérií převodních transakcí pokusit používané heuristiky dostatečně zmást. Což se mu může, ale také nemusí podařit,“ řekl Švenda.

Zahlazení pomocí mixéru

Ke ztížení či znemožnění trasování patří také anonymizační služby známé jako mixéry. „Jde o nástroj, který smíchá bitcoiny jednoho uživatele s bitcoiny dalších. Následně je rozdělí a pošle na nové adresy. Cílem je rozbít přímou návaznost mezi původní a cílovou transakcí, a tím zakrýt původ prostředků.

Pokud by Jiřikovský některý z těchto nástrojů použil (což ale zatím nebylo potvrzeno), mohlo by to zcela znemožnit spolehlivé určení původu části jeho bitcoinového portfolia,“ uvedli Vágnerová s Hamplem.

Co vypátral soudní znalec?

Krajský soud v Brně lednovým usnesením rozhodl o vydání devíti kusů elektroniky Jiřikovskému, k jejichž datům se znalec nedostal. Skrytý obsah zůstal i na vrácené herní konzoli. Také do jejího datového obsahu se znalec nedostal. Celkem soud Jiřikovskému vydal tři desítky elektronických přístrojů. V případě tří notebooků a jednoho externího disku rozhodl o smazání dat. Vyplývá to ze dvou usnesení soudu.

Znalec však podle usnesení zmínil možnost uchovávat data vedoucí k virtuální měně i nestandardně v zařízeních obsahujících pouze instalační soubory nebo skryté v souborech s nesouvisejícím obsahem. Například ve fotografiích. „Nicméně nebylo nijak dovozeno, že je na místě se se zvýšenou pravděpodobností domnívat, že přístupová data byla takto uchovávána, když nic nebránilo odsouzeným uložit je běžným způsobem na dostupných místech ve svých elektronických zařízeních,“ uvedl soud.

Tři notebooky a jeden externí disk podle znalce obsahovaly soubory s daty, která by Jiřikovskému přístup do virtuálních peněženek umožnila. Ty soud usnesením nechal promazat.

ANO chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě

Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS) uzavřelo s Jiřikovským, dříve odsouzeným za obchodování s drogami, dohodu o tom, že od něj přijme přijme darem bitcoiny. Koncem května se v médiích objevily první informace o dohodě a prodeji bitcoinů za téměř miliardu korun. Následně se věcí začala zabývat řada novinářů i expertů na kryptoměny.

Kvůli transakci čelil Blažek ostré kritice především z řad opozice, která ho vyzvala odstoupení z vlády. Blažek pak oznámil svou rezignaci na místo ve vládě, pozastavil členství v ODS a řekl, že nebude kandidovat v podzimních sněmovních volbách. O dění kolem Jiřikovského se zajímá policie, věcí se na mimořádné schůzi minulý týden zabývala i Poslanecká sněmovna. Hnutí ANO se chystá vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Blažek řekl, že věc podcenil a svůj postup označil za chybu. Zároveň ale zdůraznil, že nejde o korupční záležitost.

Ceskajustice.cz

X X X

MNOHO  NEJASNOSTÍ  KOLEM  BIOTSOINŮ

JAK  POKRAĆUJE  POLICIE,  NKU,  NSZ  BRADÁČOVÁ?

Kdo je klíčový muž v bitcoinové kauze? Obhájce mocných z ODS i ANO a známý Nejedlého

Nad bitcoinovou kauzou, která hýbe českou politikou, se stále vznáší řada nových otázek. Jednou z nich je, kdo je klíčový muž, který jako první přišel s návrhem bitcoinového daru –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ advokát Kárim Titz. Muž, jenž se dlouhá léta s Pavlem Blažkem osobně zná, má vazby na bývalého poradce prezidenta Miloše Zemana –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Martina Nejedlého –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a figuruje jako advokát i svědek v řadě brněnských kauz. Kdo je tento vlivný brněnský právník, který zastupuje mocné jak z ODS, tak z ANO?

Právě postava advokáta podnikatele Tomáše Jiřikovského – Kárima Titze – je v celé bitcoinové kauze jednou z těch klíčových. Tento právník byl tím prvním, kdo se na resort spravedlnosti obrátil s tím, že Jiřikovský chce státu darovat miliardu korun (třetinu z toho, co na bitcoinové peněžence mělo být).

 Podle dostupných informací tak učinil již v prosinci roku 2024 dopisem. To redakci potvrdil i náměstek STAN Karel Dvořák. Podle vyjádření exministra Blažka (ODS) pro Info.cz se Titz na resort spravedlnosti, a přímo i na Blažka v neformálním rozhovoru, obrátil ale již v roce 2023.

Jaká byla přesná role Kárima Titze v celé kauze, není dosud známo, sám advokát se dosud k celé věci nevyjádřil. To, zda advokát v rámci své úlohy v celé kauze neporušil zákon o praní špinavých peněz, podle serveru Seznam Zprávy aktuálně řeší i Česká advokátní komora.

Z dohledatelných zdrojů nicméně vyplývá, že se historicky velmi dobře znal jak s Pavlem Blažkem, tak i s dnes již jeho bývalým náměstkem Radomírem Daňhelem (ODS). A to především z brněnské politiky. Právě Daňhel je podepsaný pod smlouvami, které se týkaly kontroverzního prodeje bitcoinů. Údajně má také vlastnit 37 nemovitostí, včetně hotelu na Tenerife.

Hollan: Titz je pro ODS důležitý

„Advokát Kárim Titz je pro brněnskou ODS velmi důležitý, zejména v oblasti Brno-střed, protože jejich lidi obviněné z různých trestných činů více či méně úspěšně hájí už poslední dvě dekády,“ řekl CNN Prima NEWS současný brněnský zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno), který historicky stojí i za koncem Blažkovy party v Brně.

Ještě než detailně popíšeme Titzovo působení v brněnských kauzách, zmiňme, že se začínají objevovat i informace o tom, že Titz je také podnikatelem, který se osobně zná s bývalým poradcem prezidenta Miloše Zemana s vazbami na Rusko Martinem Nejedlým. S tím měl podle Deníku N před dvaceti lety podnikat ve společnosti Ene Investment.

Právě s Martinem Nejedlým měl před čtyřmi roky tzv. dojednávat vznik vlády Petra Fialy exministr Pavel Blažek. Připomeňme v této souvislosti i jejich setkání ze srpna 2023 v jedné z pražských restaurací, kvůli kterému už tehdy Blažek dostal od premiéra tzv. žlutou kartu. Právě v té době měl také Kárim Titz poprvé informovat Blažka o tzv. bitcoinovém daru.

 Kauza Wilson

A v jakých kauzách jako advokát nebo jako svědek Kárim Titz v souvislosti s brněnskou politikou figuruje nebo figuroval? Nejde pouze o politiky ODS, ale i bývalé členy ANO.

Jako první zmiňme tzv. kauzu Wilson. Jde o dlouholetou vleklou kauzu, v níž byla bývalá starostka městské části Brno-střed Dagmar Hrubá (ODS) odsouzena ke třem letům vězení s podmíněným odkladem na pět let za zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Obžalovaná podepsala v roce 2006 smlouvu o pronájmu areálu v Lerchově ulici pro stavbu víceúčelového domu Wilson. A učinila tak v rozporu se smlouvou s ministerstvem obrany. To pozemek převedlo na město pod podmínkou, že jej nebude minimálně deset let využívat komerčně. Brno za to dostalo desetimilionovou pokutu a Hrubou začala vyšetřovat policie.

 V roce 2015 nakonec odešla od Krajského soudu v Brně s trestem osmnáct měsíců s podmínečným odkladem na dva roky, a to i díky službám svého právního zástupce, kterým nebyl nikdo jiný než Kárim Titz.

Kauza starosty Kvapila a tajemníka Novotného

„Z podobné doby je kauza z Brna-Žabovřesk, která se týká tehdejšího starosty Aleše Kvapila a tajemníka Radovana Novotného, který býval klíčovou postavou ODS na Brně-střed. Byl tam dlouholetý tajemník, z mého pohledu tam kryl všechny věci, co tam Blažkova parta tehdy dělala. Měli jsme na něj hodně políčeno, klec spadla až potom ve vedlejších Žabovřeskách. Jeho advokátem byl také Kárim Titz a vzhledem k tomu, co udělal, tak skončil ještě dobře a po více než dvou letech byl z vězení venku,“ vysvětluje redakci dále Hollan.

Kvapil s Novotným dostali čtyřletý trest za přebírání milionového úplatku kvůli výstavbě futuristického domu Sono Centrum ve Veveří ulici, byť jim původně hrozil trest vyšší.

Titz jako svědek v kauze primátorky Vaňkové

I další rozsáhlá brněnská kauza, která se točí kolem kupčení s městským majetkem a ve které čelí obvinění z přijetí úplatku 1,2 milionu korun i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS), také nese jméno Kárima Titze. Ten původně obhajoval obžalovaného Pavla Hubálka, nicméně později se jeho role v celém případu proměnila.

„Kárim Titz se nyní angažuje nikoliv jako advokát, ale jako svědek ve prospěch primátorky Markéty Vaňkové, kdy podle obžaloby dvě osoby měly za úkol pro ni zcizit městský byt na Hlinkách,“ říká pro CNN Prima NEWS Hollan. Vaňková Hubálka považuje za podvodníka a u soudu se k jeho verzi případu vyjádřil právě i svědek Kárim Titz.

„Asi v padesáti procentech jsem ho přistihl ve lžích. Vymýšlel neuvěřitelné příběhy, z mého pohledu možná trpí nějakou duševní chorobou, jsou tam i silné predispozice v rodině,“ uvedl Titz na adresu Hubálka koncem roku 2024. Kauza kolem Vaňkové stále není u svého konce, v minulém týdnu uložil městský brněnský soud podmíněné tresty třem obžalovaným.

Titz jako obhájce Švachuly (bývalý člen ANO)

Kromě ODS je ale Titz spojen i s bývalými členy ANO a další velkou brněnskou kauzou Stoka. V případu údajného ovlivňování zakázek čelí obžalobě 11 lidí a dvě firmy. Podle obžaloby byl Jiří Švachula (bývalý radní Brno-střed – pozn. red.) hlavou organizované skupiny, která ovlivňovala zakázky, a soud v Brně mu vyměřil trest 9,5 let. Bývalý místostarosta a radní hnutí ANO Švachula vinu popírá, jeho obhájce, kterým byl právě Kárim Titz, navrhl zproštění obžaloby.

 „Kde má jako velký úspěch, je obrovská brněnská kauza Stoka, která začala na začátku volebního období 2018–2022. Někdy zkraje roku 2019 naběhli na Brno-střed policajti a korupce tam byla rozsáhlá. Musím taky uvést, že to bylo v období, kdy my jako Žít Brno jsme radnici vedli, měli jsme tam svého starostu. Advokátem pana Švachuly byl Kárim Titz, stejně jako byl advokátem jiného čelního představitele ANO, bývalého radního města Brna Tomáše Kratochvíla,“ doplňuje pro kontext Hollan.

Celá kauza Stoka navíc nedávným rozhodnutím olomouckého Vrchního soudu opět na startovní čáře. Ten totiž celý proces v Brně koncem roku 2024 zrušil a důvody zveřejnil až začátkem června 2025. Pro kontext dodejme, že právě Pavel Blažek i Kárim Titz práci Vrchního soudu v Olomouci dlouhodobě kritizují a mezi odbornou veřejností se objevuje i kritika z úniků informací ze spisů, kterými se právě v Olomouci zabývají.

„Titz je advokát, který zastupuje kohokoliv, jak ODS, tak ANO, a zároveň lze říct, že je určitě historicky a dlouhodobě s ODS velmi spojen a určitě ho velmi důvěrně, jak pan ministr, tak paní primátorka a další čelní představitelé brněnské ODS, znají,“ dodává k profilu advokáta brněnský politik Hollan.

X X  X

POZNÁMKY  GEN.  ŚÁNDORA

Původní majitel bitcoinů v Blažkově kauze může být ohrožen, míní Šándor. Jejich původ je nejasný

Tomáš Jiřikovský, který ministerstvu spravedlnosti daroval bitcoiny v hodnotě téměř jedné miliardy, může být v ohrožení. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní expert Andor Šándor. Stát by se měl podle něj z kauzy kolem Blažka poučit, nemá totiž dostatek expertů na kryptoměny.

Skutečný rozsah kauzy podle Šándora neznáme. „Nejdříve se mluvilo o jedné miliardě, pak o dvanácti miliardách. Víme, kde je ta jedna, ale kam se podělo těch zbylých 11?“ ptal se.

 Na otázku, jestli si může „mafie“ chtít vzít své peníze zpět, což by mohlo ohrozit zainteresované ministry Fialovy vlády, Šándor odpověděl negativně. „V situaci, kdy se mluví o tom, že ty peníze šly pouze do státního rozpočtu a nikam jinam, bych je jako ohrožené neviděl,“ uvedl.

 „Primárně ohrožen je ale Jiřikovský,“ upozornil na bývalého trestance, který ministerstvu zmiňované bitcoiny daroval. Podle Šándora panují nejasnosti ohledně původu získaných peněz.

Stát má podle Šándora málo expertů

„To, jak to hodnotil pan Blažek, neodpovídá realitě. Vyjádření soudců v rozsudku není takové, že by šlo o křišťálově čisté peníze. Soudu se nepodařilo na sto procent prokázat, že pocházely z trestné činnosti, ale pochybnosti jsou dosti relevantní,“ připomněl.

Jak by v tuto chvíli postupoval? Peníze by se podle něj měly nechat zmrazit, veškeré úsilí by se pak mělo napnout na zjištění jejich původu. „Ukazuje se, že by stát v době, kdy se činnosti na dark netu a podobných místech zdokonalují, měl mít odborníky nejen na kryptoměny. Ti ale těžko mohou být placeni podle tabulek, za 40 tisíc hrubého to asi nikdo dělat nebude,“ myslí si Šándor.

 Kvůli údajným podezřením, že bylo Česko zneužito, rozhodl v úterý premiér Fiala o svolání zasedání Bezpečnostní rady státu. Premiér se také důrazně ohradil proti tvrzení, že ODS pere špinavé peníze z pochybných činností.

„Musíme naprosto odmítnout takové spekulace opozice a některých médií. Je to záměrná lež bez jakýchkoli důkazů. Nešiřte taková tvrzení,“ sdělil ministerský předseda. „Třeba Andrej Babiš (ANO) vykřikuje lži, ale sám je vyšetřován,“ dodal.

X X X

Trump si chválí povolání Národní gardy, nasadí i mariňáky. Kalifornie se brání

 Vyslat Národní gardu do Kalifornie zasažené násilnými nepokoji bylo podle amerického prezidenta Donalda Trumpa skvělé rozhodnutí. Plánuje nasadit i několik set příslušníků námořní pěchoty. Kalifornie vedená demokratickým guvernérem Gavinem Newsomem v pondělí podala kvůli kauze žalobu na Trumpovu vládu. V pondělí večer se očekávají další protesty.

Kdyby ho jeho administrativa neučinila, Los Angeles by bylo zcela zničeno, řekl prezident. Prohlásil, že Newsom, kterého označil výrazem „scum“ (šmejd), i starostka Los Angeles Karen Bassová by mu měli děkovat a říkat, jak je skvělý, ale místo toho „se rozhodli lhát lidu Kalifornie a Ameriky“, že Národní garda nebyla potřeba a že protesty byly mírumilovné.

Trump také v příspěvku na své sociální síti Truth Social slíbil, že vždy udělá, co je potřeba, aby zajistil bezpečí občanů. „Stačí se podívat na fotografie násilí a ničení, abyste věděli vše, co potřebujete vědět,“ míní.

Agentura Reuters večer informovala, že Trumpova administrativa v Los Angeles navíc nasadí na 700 příslušníků námořní pěchoty. Budou mít dočasně propůrnou roli, dokud nedorazí všichni ze dvou tisíc povolaných příslušníků Národní gardy.

Newsom nasazení Národní gardy na potlačení protestů bez konzultace s ním označil za nezákonné, a v pondělí se proto jeho stát obrátil na soud, kde požaduje zrušení Trumpova nařízení. Guvernérův úřad také požádal ministra obrany Petea Hegsetha, aby vojáky stáhl.

Trump v ponděl navíc před Bílým domem novinářům řekl, že by Newsoma zatkl, kdyby byl zmocněncem pro ochranu hranic Tomem Homanem. Homan v sobotu hrozil tím, že zatkne kohokoliv, kdo by kladl překážky vynucování imigračních zákonů v Kalifornii, včetně guvernéra. Newsom na to reagoval výzvou, ať ho tedy zatkne.

V pondělí guvernér v reakci na Trumpova slova uvedl, že to je krok na cestě k autoritářství. „Prezident USA právě vyzval k zatčení guvernéra v úřadu,“ napsal s tím, že doufal, že takový den nikdy nezažije.

V neděli večer v reakci na vyslání dvou tisíc příslušníků Národní gardy vyšly do ulic Los Angeles tisíce lidí. Protestující na krátkou dobu zablokovali klíčovou dálnici a zapalovali auta, pořádkové síly proti nim použily slzný plyn, gumové projektily či zábleskové granáty.

Protesty ve druhém nejlidnatějším městě USA vypukly v pátek poté, co imigrační úřady ve městě uskutečnily sérii razií a zadržely nejméně 44 lidí za údajné porušení imigračních předpisů.

Začne další kolo protestů

Situace v LA se podle listu Washington Post uklidnila. Na pondělí odpoledne místního času (večer SEČ) jsou ale v plánu další demonstrace. Kromě zakouřeného vzduchu byly ráno ulice města klidné, je patrná silná přítomnost bezpečnostních složek. Podle AP u mnoha obyvatel vyvolal hněv a strach příchod stovek příslušníků Národní gardy, které bez souhlasu guvernéra do města vyslal Trump. V pondělí v poledne jich tam už bylo kolem jednoho tisíce.

Úklid trosek shořelých aut, graffiti na stěnách radnice a detenčního zařízení, které bylo hlavním ohniskem střetů, potrvá několik dní, informuje agentura AP.

Podle Amerického svazu občanských svobod se očekává, že představitelé odborů povedou v losangeleském parku shromáždění, na němž budou požadovat propuštění Davida Huerty, významného odborového předáka, který byl v pátek při razii Úřadu pro imigraci (ICE) zatčen kvůli obvinění z maření výkonu úředního rozhodnutí. Očekává se, že Huerta bude v pondělí obžalován u federálního soudu.

Losangelská policie v pondělí dopoledne postavila betonové zátarasy vedle radnice v centru města.

Newsom a Bassová odsoudili Trumpovo rozhodnutí nasadit Národní Gardu jako tvrdý krok, který má ještě více rozdmýchat napětí.

 Nenechte se vyprovokovat, zní z Mexika

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová v pondělí uvedla, že nesouhlasí s násilnými činy spáchanými při protestech v LA, kde žije největší mexická komunita v zahraničí. Zároveň vyzvala americké úřady, aby při migračním procesu respektovaly zákony.

S Trumpem se chce kvůli migraci bilaterálně setkat na červnovém summitu G7 v Kanadě. „Musí to být jasné. Odmítáme násilí, ať už pochází odkudkoliv,“ prohlásila prezidentka. „Apelujeme na mexickou komunitu, aby se chovala mírumilovně a nenechala se vyprovokovat,“ doplnila.

Nejméně 42 Mexičanů je po nedávných raziích drženo v detenčních střediscích a čtyři další byli v neděli vyhoštěni ze země, informoval mexický ministr zahraničí Juan Ramón de la Fuente.

„Budeme pokračovat v návštěvách, abychom mohli sledovat situaci Mexičanů v detenčních centrech v Los Angeles,“ doplnil de la Fuente, podle kterého byla většina zadržených Mexičanů při svém zatčení v práci.

X X X

Ukrajina je prvním krokem Moskvy na západ, varuje německá tajná služba

 Šéf německé zpravodajské služby BND Bruno Kahl varuje před podceněním ruských ambicí. V podcastu Table.Today řekl, že Ukrajina je pro Moskvu jen prvním krokem na cestě na Západ. Západní země a NATO by podle něj neměly ruské záměry brát na lehkou váhu.

„Jsme si velmi jistí, a máme pro to i zpravodajské důkazy, že Ukrajina je jen krokem na cestě na Západ,“ řekl Kahl. „V Moskvě jsou lidé, kteří už nevěří, že článek pět NATO funguje. A rádi by to otestovali,“ řekl Kahl.

Pátý článek Severoatlantické smlouvy zakotvuje závazek pomoci v rámci kolektivní obrany Severoatlantické aliance.

Šéf BND řekl, že cílem ruského vedení je rozšířit oblast svého vlivu na Západ. „Chtějí NATO katapultovat zpět ke stavu z konce 90. let. Chtějí Ameriku vystrnadit z Evropy a k tomu je jim dobrý každý prostředek,“ varoval Kahl. Tomu je podle něj třeba se bránit od počátku. Nejméně krvavým způsobem, jak zabránit válce, je odstrašení, dodal.

Rusko v nynější válce proti Ukrajině požaduje kapitulaci Ukrajiny, „a jinak nic“, je přesvědčen Kahl, který nepokládá za příliš nadějná ani jednání Západu s Ruskem.

„Neexistuje ani nejmenší indicie pro to, že Putin něco změnil ve svém uvažování, ve svém agresivním přístupu k tomu, jak tento problém ukončit,“ upozornil Kahl a poukázal i na poslední jednání mezi zástupci Ukrajiny a Ruska v Istanbulu, kde Moskva předložila maximalistické požadavky.

Ruští představitelé předali ukrajinské delegaci memorandum s požadavky na ukončení války. Zahrnují mimo jiné mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruské federace, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.

X X X

ZRUŚIT  POPLATKY   ČT,   NÍZKOU  ÚROVEŇ  PROGRAMŮ

Kulidakis o ČT: Vzhledem k poplatkům bychom měli očekávat kvalitu, ne důraz na komerci

Pokud přijmeme, že budeme dál platit koncesionářské poplatky, měli bychom od veřejnoprávních médií očekávat kvalitu. V pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil komentátor Thomas Kulidakis. Česká televize by naopak podle něj měla být méně komerční.

Kulidakis se k tématu vyjadřoval v souvislosti s nadcházející volbou nového ředitele ČT. „Pokud očekáváme, že bude politická publicistika vyváženější a že v tamním prostoru bude více než jeden názor, tak by novým šéfem ČT měl být někdo zvenčí,“ uvedl komentátor.

 Jako nejlepší kandidát se mu podle jeho slov jeví bývalý generální ředitel FTV Prima Martin Konrád. Ať už však v čele České televize stane kdokoli, priority by měl mít podle Kulidakise jasné.

„Zaprvé by měl šetřit, aby to nestálo pořád více a více peněz. A zadruhé by se měl nový šéf České televize snažit o to, aby tato instituce fungovala jako prostor, který nás nejen baví, ale také nás intelektuálně obohacuje,“ zmínil.

Za poplatky čekejme kvalitu, řekl Kulidakis

„Pokud přijmeme to, že budeme i nadále platit koncesionářské poplatky, měli bychom za to očekávat nějakou kvalitu, a ne důraz na komerčnost. Myslím si, že pořady, jako je StarDance, mohou klidně dělat komerční televize,“ doplnil.

Důležitý je podle Kulidakise také apel na vyvážené zpravodajství. „Měly by se tam potkávat názory, protože pouze svobodná diskuze plodí stabilní společnost a udržuje demokracii. Všechny skupiny by měly mít pocit, že jsou zastoupeny, aniž by je kdokoli ostrakizoval,“ dodal komentátor.

Do výběrového řízení na pozici nového šéfa ČT se přihlásilo celkem 21 kandidátů. Je mezi nimi například někdejší poslanec Michal Frankl, předsedkyně dozorčí rady vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová či bývalý moderátor Jakub Železný.

Rada vybere pět finalistů 11. června, z nichž vybere nového ředitele o týden později. Proces následuje poté, co rada v květnu odvolala ředitele Jana Součka. Důvodem bylo podle radních několikeré porušení zákona o ČT.

Souček podle nich mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení TV poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj.

X X X

EKONOMKA  ŠVIHLÍKOVÁ

Máme deformovaný trh. V žádné jiné zemi se nic podobného neděje, líčí Švihlíková

 Inflaci prudce rostoucí do dvojciferných čísel už má Česko i Evropa snad za sebou. Vysoké ceny, co přinesla, už s námi však zůstanou. Za poslední čtyři roky stouply o 35 procent. „Velká část společnosti se kvůli tomu ocitla pod obrovským tlakem,“ říká uznávaná levicová ekonomka Ilona Švihlíková. Argumenty, že to lidem alespoň částečně kompenzují rostoucí platy, považuje za liché.

Pád reálných platů se totiž původně zřítil až na úroveň roku 2017. Životní úroveň u nás poklesla nejvíc ze všech 27 zemí EU. Jedním z hlavních důvodů jsou ceny elektřiny, jež při započtení kupní síly (tedy reálných platů) zůstávají u nás i nadále nejvyšší v celé Evropské unii. A propisují se do cen zboží a služeb. Co nás ještě v důsledku přenastavení globálních ekonomických vztahů čeká?

Titulky hlásají, že se v Česku podařilo zvládnout inflaci. Ta meziroční byla v březnu 2,7 %. V dubnu jen 1,8 %. O tolik tedy průměru stouply ceny zboží a služeb za posledních dvanáct měsíců. Nižší inflaci jsme u nás měli naposledy před sedmi lety. Což je určitě výborná zpráva, ale zároveň to znamená, že ceny rostou dál, i když jen málo. Včera jsem si v restauraci dal tři malá plzeňská piva a zaplatil za ně přes 140 korun. A předtím jsem při menším nákupu potravin, který se mi vešel do jedné tašky, nechal v obchodě skoro 1 300 korun…

Předchozí pádivá inflace ceny vystřelila do takových výšin, že nižší inflace je pro lidi opravdu jen slabá útěcha. Každý si může porovnat, kolik za co utratil před čtyřmi pěti lety a co ho to stojí nyní. A pro některé to může být existenční problém, protože drahotu pociťují především v cenách potravin a v nákladech na bydlení, jež také šplhají do dříve absurdních výšin. (Nájmy stoupají o desítky procent, vysoké zůstávají i ceny elektřiny. V prosinci 2024 pobíralo příspěvek na bydlení už 286 tisíc domácností. Podle odborníků přitom o příspěvek požádala jen třetina těch, kteří by na něj mohli mít nárok, pozn. red.)

Nájmy v podstatě skoro po celé zemi razantně vzrostly mnohdy nad únosnou míru. A opět nemusíte být raketový vědec, abyste ty základní příčiny rozklíčoval.

X X X

Ruská FSB v uniklém dokumentu varuje před čínskou špionáží i možným zabráním Vladivostoku

Přátelství mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem stvrdilo už 40 osobních setkání a podepsání dohody o přátelství bez hranic. V ruské tajné službě FSB ale panuje obezřetnost z čínské špionáže i z pokusů o zabrání území kolem Vladivostoku, píše se v uniklém dokumentu.

Zatímco se Vladimir Putin setkával se svým „dobrým přítelem“ Si Ťin-pchingem, za zdmi Lubjanky, budovy v Moskvě, kde sídlí FSB, vznikal dokument varující před vážnou hrozbou pro ruskou bezpečnost. Tu má představovat právě Čína a její špionážní aktivity.

Osmistránkovou zprávu připravilo oddělení D.K.R.O. 7. služby, které je zodpovědné za kontrašpionáž. Následně ji blíže nespecifikovaným způsobem získala skupina pro kyberzločiny Ares Leaks, která ji předala americkému deníku New York Times. Ten nedokázal pravost zprávy ověřit, sdílel ji ale se šesti západními zpravodajskými službami, které se shodly na tom, že dokument je autentický. Zpráva neobsahuje datum, je tedy možné, že šlo pouze o návrh. Kontext naznačuje, že byla sepsaná na konci roku 2023 nebo začátkem roku 2024.

Čínské špionážní aktivity odhalila FSB v několik odvětvích. Jedním z cílů je nábor ruských pilotů a výzkumníků v letectví, kteří mají problémy s penězi nebo jejichž projekty skončily. Dokument už nespecifikuje, zda je Číňané chtějí začlenit do svých týmů nebo z nich udělat špiony, rozvoj vojenského letectví je ale jednou z priorit Pekingu.

Prostřednictvím bojů na Ukrajině se snaží Čína získat také víc informací o zbraních a bojové připravenosti Západu, aby v případě konfliktu na ostrově Tchaj-wan nebo v Jihočínském moři nebyla v nevýhodě. „Hlavním zájmem Pekingu jsou informace o bojových metodách za využití dronů, modernizace jejich softwaru a metody na potlačení nových typů západních zbraní,“ píše se v dokumentu.

Čína se dále snaží rozšiřovat vliv do oblastí, které vnímá Rusko jako strategické – například do bývalých postsovětských republik nebo do Arktidy tvořící severní hranici Ruska, která s táním ledovců nabídne nové obchodní cesty. Čína tam své aktivity maskuje za činnost těžařských firem a výzkumných center, uvádí dokument.

Jednou z klíčových obav FSB je možnost, že by Čína zabrala část ruského území. Čínští nacionalisté už dlouho mluví o dohodě z 19. století, kdy Rusko anektovalo území na východě země, které sousedí se Severní Koreou. Dnes je tam Vladivostok, ruská armáda je ale zaměřena na 7000 kilometrů vzdálenou Ukrajinu a nemohla by rychle reagovat.

Zvýšenému zájmu o oblast napovídá i snaha Pekingu pátrat po „starobylých Číňanech“ na ruském Dálném východě, což by mohlo být použito na otočení veřejného mínění ve prospěch Číny, stojí v reportu. Oficiální mapa, kterou Čína vydala v roce 2023 jako snahu o opravu dřívějších problematických map, které špatně reprezentovaly jejich hranice, jak popisuje čínskou rétoriku stanice CNN, už nese čínská jména pro ruská města a oblasti v regionu.

Obranné strategie

FSB se zvýšenou čínskou špionážní aktivitou ale počítala a tři dny před invazí schválila nový protišpionážní program Entente-4, jehož cílem je zabránit čínským špionům v podkopání ruských zájmů. Agenti se proto osobně scházeli s Rusy, kteří spolupracují s Čínou, a varovali je před možným zneužitím. Začali sledovat také informace o ruských uživatelích používajících čínskou sociální síť WeChat. Speciálním softwarem se jim nabourali do telefonů, aby o nich sbírali informace a analyzovali odeslaná data.

„Máte politické vedení, které je pro sbližování s Čínou,“ vysvětluje pro New York Times Andrej Soldatov, expert na ruské tajné služby, který žije v exilu a kterému dal deník dokument k analýze. „A pak máte zpravodajské a bezpečnostní služby, které jsou velmi podezřívavé,“ míní.

„Putin věří, že může jít hluboko do čínského objetí, a ví, že to není bez rizika, ale stojí to za to,“ myslí si Alexander Gabujev, ředitel Carnegie Russia Eurasia Center, který dokument také zkoumal. „Ale také vidíme, že v systému jsou lidé, kteří jsou k takovému přístupu skeptičtí,“ dodává.

Obezřetnost panuje i na čínské straně, kontrola přibližně 20 tisíc ruských studentů v zemi je přísnější a služby se snaží do svých řad rekrutovat i Rusy s čínskými partnery a partnerkami. Zároveň agenti, kteří se vrátí do země, jsou podle dokumentu okamžitě posílání na detektor lži.

Rusko na otázky deníku New York Times nereagovalo.

I přesto jsou však podle zprávy tato zjištění lepší, než kdyby Čína nepodporovala Rusko vůbec. Peking se nepřidal k západním sankcím a nadále kupuje ruskou ropu, dodává Rusku i čipy nebo drony.

Jakékoliv potenciálně citlivé kroky, které ruští představitelé udělají, tak mají konzultovat na vyšších místech, aby to nemělo negativní dopad na bilaterální vztahy. Úředníci nemají podávat ani žádná veřejná prohlášení, kde by označovala čínské zpravodajské služby za „potenciální nepřátele“.