Soud s kandidátem na prezidenta ing. Babišem a Nagyovou o Čapím hnízdě vrcholí a soudce Městského soudu Šott chce zřejmě vynést rozsudek přesto, že žalobce dr. Šaroch už případ více než 6 miliardového sportoviště shodil, jako rozumný právník, se stolu.

Takové dílo totiž dosud nikdo z politiků po převratu v ČR nevybudoval. A za to by měli být ing. Babiš a spol. trestáni? Ví vůbec soudce Šott, co je umění podnikat a dělat pro lidi krásné a potřebné stavby, jako je sportoviště, které ing. Babiš vymyslel s odborníky pro lidi ČR i zahraniční hosty?

V ČR jich moc není a stále zaostáváme za mnohými zeměmi Evropy. Soudce Šott by se měl naopak snažit ocenit každé takové dílo, které se nesnaží zřizovat ani EU v čele s Leyenovou z Německa, Michelem a dalšími stovkami politiků v Bruselu. Navíc je už známo, že policisté a žalobci v Bruselu už stíhají řadu politiků EU za rozkrádání majetku EU.

X X X

Městský soud v Praze s předsedou senátu Šottem a s expremiérem Andrejem Babišem a jeho někdejší poradkyní Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo spěje ke konci podle médií. Oba obžalovaní ve středu ve svých výpovědích odmítli jakékoliv pochybení a zároveň oznámili, že nebudou odpovídat na dotazy soudu a státního zástupce. Soudce Jan Šott poté přerušil jednání do čtvrtka, kdy rozhodne, zda vyhoví návrhům obhajoby na doplnění dokazování, nebo již zazní závěrečné řeči.

Jako první před soud odpoledne předstoupila Jana Nagyová. Na úvod své výpovědi zopakovala, že v žádosti o dotaci nic nezamlčela a zákon se obcházet nesnažila. „Neměla jsem nejmenší pochybnost, že společnost splňuje všechny podmínky malého a středního podniku,“ vypověděla.

Nagyová podle svých slov nikdy neměla informace, že by za farmou stál Andrej Babiš nebo Agrofert. „O skutečných vlastnících jsem se dověděla až projevu pana Babiše v Poslanecké sněmovně,“ uvedla. Po konci téměř hodinu a půl dlouhého monologu nakonec Nagyová oznámila, že nebude odpovídat na otázky soudu ani státního zástupce. „Jelikož nemám soudu co víc sdělit, rozhodla jsem se po dohodě s právníky neodpovídat,“ vysvětlila.

Po ní předstoupil před soud i Babiš, který znovu zopakoval, že nebýt politiky, před soudem by nyní nestál. „Nechápu, proč tady vlastně stojím. Jsem přesvědčen, že po celou dobu je to politicky motivované stíhání. Celá tato kauza je plná absurdit a takzvaných náhod,“ poznamenal na úvod.

Vzpomínky svědků, kteří během líčení vypovídali, byly podle Babiše zkreslené časem a především mediálním obrazem, který kolem kauzy panuje. „Média měla informace vždy dopředu. Už od roku 2016 se moji právníci dozvídali vše jako první z médii,“ řekl Babiš.

„Nikdy jsem nic nezákonného nespáchal, jsem nevinen,“ uzavřel Babiš. Poté oznámil, že stejně jako Nagyová na radu svých právníků nebude odpovídat na dotazy soudu a státního zástupce.

Další předvolání znalce soudce zamítl

Obhajoba ještě před začátkem středečního jednání požádala o dodatečný výslech znalkyně z oboru psychologie Jindřišky Záhorské, která řešila věrohodnost expremiérova syna. Ve svém posudku v prosinci vyloučila, že by Babiš mladší trpěl bájnou lhavostí či by chtěl svého otce poškodit. „Vždy mu šlo jen o spravedlnost,“ řekla psycholožka.

Soudce Šott však žádost obhajoby o její dodatečný výslech ve středu zamítl jako nedůvodnou. „K věrohodnosti svědka se vyjadřovala ve velmi obsáhlé výpovědi už minule,“ odůvodnil Šott.

Babišův právník Michael Bartončík se tak vrátil k psychickému zdraví expremiérova syna Andreje a jeho údajnému únosu na Krym alespoň čtením policejních záznamů a zdravotních posudků. Před soudem přečetl pasáže z policejního usnesení, citoval také například, že Babišovi mladšímu v roce 2018 lékaři shodně diagnostikovali paranoidní schizofrenii.

Syn si únos na Krym vymyslel, řekl Babiš

K duševnímu zdraví svého syna a znaleckým posudkům se pak vyjádřil i sám Babiš. „Šest let poslouchám od médií, že jsem nechal unést syna panem Prototopovem. To je sprostá lež. A jaký větší důkaz může být, než je výpověď jeho matky. Sama řekla, že si to bohužel náš syn vymyslel. A to proto, aby se vyhnul blížícímu se podání injekce. Chtěli jsme s Prototopovem jen to, aby se léčil a bral injekce, proto nás nenáviděl,“ vypověděl expremiér. Babiš také prohlásil, že pro schizofreniky je typické, že často nesnášejí své rodiče a někdy je i zavraždí.

Babiš pak zopakoval, že ho celá situace mrzí. Závěry znalkyně z oboru psychiatrie, která uvedla, že je nestandardní, že svěřil svého syna panu Prototopovi, prý nechápe. „V Česku je 100 tisíc schizofreniků, starat se o takové dítě je velmi náročné. Sehnat někoho, kdo se bude od rána do večera starat o takto nemocného člověka, je těžké. Byl jsem velmi vděčný, že jsem přemluvil manžela doktorky Prototopové a Andy se stal součástí jejich rodiny,“ vypověděl Babiš.

Vypovídat ve středu začal ekonomický znalec obhajoby Jakub Kovář. Ten odmítl závěry státního zástupce Jaroslava Šarocha, který v obžalobě uvedl, že Farma Čapí hnízdo konkurovala dalším společnostem Andreje Babiše, který si tak měl podle Šarocha zadotovat byznys, ve kterém už podnikal. „Sokolovna Průhonice i penzion Labská je něco jiného než Čapí hnízdo. Podniky si nekonkurovaly,“ tvrdí znalec.

K jeho výpovědi se poté vyjádřili také oba obžalovaní. „Chtěl bych ukázat tuto absurditu. Penzion Labská je na sjezdovce, když nasněží, není tam přístup. Srovnávat ho s farmou je neuvěřitelné, nechápu, jak to mohl někdo porovnávat. Je to absurdní,“ řekl Babiš. Nagyová k tomu uvedla, že vymezování relevantních trhů je velmi složitá ekonomicko-právní disciplína. „V žádosti jsme to neřešili, nikdo to po nás nechtěl, aplikovali jsme selský rozum,“ poznamenala.

Verdikt možná už v pátek

Soudce Jan Šott po výpovědi Babiše přerušil jednání do čtvrteční 9. hodiny, kdy rozhodne, zda vyhoví návrhu obhajoby na nový posudek o duševním zdraví Andreje Babiše mladšího, nebo již zazní závěrečné řeči. Rozsudek by pak mohl padnout ještě před prvním kolem prezidentských voleb, které se konají 13. a 14. ledna. Hlavní líčení je zatím nařízené do pátku.

„K vyhlášení rozsudku mohu pouze obecně uvést, že zpravidla následuje krátce (nanejvýš v řádu dnů) poté, co zazní závěrečné řeči a poslední slova obžalovaných,“ uvedl mluvčí soudu Adam Wenig.

Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce.

Podle státního zástupce to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají.

To, že by v tomto týdnu mohli ke kauze vypovídat, avizovali oba obžalovaní u hlavního líčení v prosinci. Zatím ale není jasné, zda budou odpovídat na otázky soudu a státního zástupce.

X X X

KANDIDÁT  NA  PREZIDENTA,  SVĚTOVÝ  POLITIK   BABIŠ  POUZE  NA  BESEDU  PŘED  VOLBAMI   DO  TV  NOVA

Babiš se zúčastní pouze debaty na Nově. Média dělají z volby show, míní

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš odmítl Primu i Českou televizi a před prvním kolem prezidentské volby se zúčastní pouze televizní debaty na Nově. Svou neúčast na podobné akci na Blesk.cz v úterý Babiš odůvodnil tím, že se snaží média z prezidentských debat dělat show.

Expremiér nicméně dodal, že pokud postoupí do druhého kola volby, hlavních debat se zúčastní. O Babišově rozhodnutí zúčastnit se jen jedné debaty informoval také Deník N.

Kromě debaty na Blesk.cz nedorazil Babiš ani na středeční setkání na Deník.cz. Pozvání dostal i do pořadu Rozstřel webu iDNES.cz, kde se kandidáti na prezidenta sejdou v pondělí 9. ledna.

„Babiš si věří, že udrží své pravé já a své nervy jen po dobu jedné debaty. A to kdo ví jestli – jestli do ní nejde jen proto, že by bylo blbý nejít nikam a/nebo že tam může útočit a lhát, aniž by byl prostor následně tyto výroky konfrontovat s realitou,“ reagoval na twitteru Miloš Gregor z katedry politologie Masarykovy univerzity.

 Babiš si věří, že udrží své pravé já a své nervy jen po dobu jedné debaty. A to kdo ví jestli – jestli do ní nejde jen proto, že by bylo blbý nejít nikam a/nebo že tam může útočit a lhát, aniž by byl prostor následně tyto výroky konfrontovat s realitou.

Podle datového analytika Josefa Šlerky by Babiš v debatách musel čelit otázkám na své trestní stíhání či jiné kauzy. „To rozhodnutí vychází pravděpodobně z toho, že by tam byl v permanentní defenzivě. Permanentně by se vracela kauza Čapí hnízdo, kauza Pandora Papers, otázka trestního stíhání apod.,“ uvedl Šlerka v pořadu Českého rozhlasu Dvojka.

První kolo prezidentské volby se bude konat v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna a případné druhé kolo pak 27. a 28. ledna. Na 26. ledna naplánovaly duely finalistů prezidentského klání ČT i Nova. Obě televize na termínu zatím trvají.

X X X

KANCLÉŘ  NĚMECKA  SCHOLZ  NEDOKÁŽE  VLÁDNOUT  V  ZEMI,  EMIGRANTI  S  NACISTY  ROZVRACEJÍ  NĚMECKO

Novoroční násilí spustilo v Německu novou debatu o „nezdařené integraci“

Příští Silvestr musí být jiný, shodují se němečtí politici po vlně násilí na konci uplynulého roku, kdy mladí muži útočili na policisty, hasiče a záchranáře. Policie zveřejnila údaje o zadržených a politická debata o tom, zda extrémní míra násilí je důsledkem nezvládnuté integrační politiky, nabírá na intenzitě.

Podezřelí pocházejí z 18 zemí a policejní odbory vyzvaly vládu, aby svůj přístup k integraci revidovala.

Jeden policista utrpěl těžké popáleniny, dalších čtyřicet bylo během služby o silvestrovské noci zraněno. Dav „slavících“ mužů na ně stejně jako na hasiče i zdravotníky útočil zábavní pyrotechnikou. „Tato silvestrovská noc pro nás byla šokující a je vyloučeno, aby se to samé opakovalo i příští rok. Potřebujeme proto urychleně novou koncepci a plán, jak takovým výtržnostem zabránit,“ uvedl prezident policejních odborů Jochen Kopelke.

Policie celkem zadržela 145 osob a po třech dnech také zveřejnila původ podezřelých pachatelů. Ze zadržených má 45 podezřelých německé občanství, dále je to 27 Afghánců a 21 Syřanů. Podle zprávy jde o lidi z celkem osmnácti různých zemí. Většina zadržených byli muži, policie mezitím všechny opět propustila.

 Opozice vidí problém v integraci

Místopředseda parlamentní frakce CDU/CSU Jens Spahn za jednu z příčin eskalace násilí označil neúspěšnou integrační politiku. „Jde o neregulovanou imigraci, neúspěšnou integraci a nedostatek respektu ke státu,“ řekl Spahn. Právě CDU/CSU ovšem do loňských parlamentních voleb byla posledních šestnáct let u moci a případné chyby tedy padají do jejích řad.

K vyšetřování původu pachatelů vyzvaly vládu také zástupci policie. „Mnoho útočníků pocházelo z migrantského prostředí a řada policejních složek měla dojem, že skupiny mladých mužů s migračním pozadím byly v těchto nepokojích zastoupeny nadproporčně,“ uvedl odborový předák Rainer Wendt.

„Byla to čistá touha po násilí. Ale souvisí to také s patriarchálními strukturami, které vedou k tomu, že tito lidé vnímají náš právní stát, naši policii a naše záchranné složky jako něco slabého, na co lze zaútočit,“ domnívá se izraelský psycholog žijící v Německu Ahmad Mansour, který se zabývá otázkami radikálního islámu a integrace. Další odborníci dávají podíl také nadměrné konzumaci alkoholu.

Zmocněnkyně spolkové vlády pro integraci Reem Alabali-Radovanová vyzývá ke zdrženlivosti: „Pachatele musíme soudit na základě jejich činů, nikoliv na základě jejich domnělého původu, jak to nyní někteří dělají.“

X X X

ŘADA  OBČANŮ  NĚMECKA  ODMÍTÁ  MINISTRYNI  OBRANY  LAMBRECHTOVOU  ZA  ZBROJENÍ  A  VYHAZOVÁNÍ  MILIARD  UKRAJINĚ

POTESTY  JSOU  I  PROTI  SCHOLZOVI,  LIDÉ  VOLAJÍ   PO  NOVÉM  SCHOPNĚJŠÍM  KANCLÉŘI

Německá opozice chce vyhazov ministryně obrany, svým videem zemi ztrapnila

V Německu sílí volání po odstoupení ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD). Té opozice vyčítá slabý výkon ve funkci, který podle ní ještě podtrhla novoročním videem, v němž na pozadí oslav v Berlíně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala.

Právě kvůli tomuto konfliktu je na výkon šéfky resortu obrany upřena ještě větší pozornost než obvykle. Sedmapadesátiletá politička v instagramovém videu v noci na Nový rok stojí na jedné z berlínských ulic, zatímco v pozadí hlasitě vybuchují dělbuchy a ohňostroje.

„Uprostřed Evropy zuří válka,“ prohlásí Lambrechtová, zatímco se podle německých médií řada sledujících podivuje, jestli v tu chvíli sama není v Kyjevě.

Politička oděná v modrém kabátu, které vítr neustále čechrá vlasy, pak na větu o konfliktu vyvolaném Ruskem naváže takto: „A pro mě s tím byla spojena řada mimořádných dojmů a mnoho, mnoho setkání se zajímavými a skvělými lidmi. Za to říkám srdečné díky.“

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Kritici hovoří o tom, že video je trapné, škodí Německu a jasně ukazuje, že Lambrechtová na svou funkci nestačí.

„Jak dlouho se na to chce spolkový kancléř ještě dívat?“ ptá se šéf opozičních křesťanských demokratů (CDU) Friedrich Merz v deníku Münchner Merkur.

Nejpozději od novoročního videa podle něj celé Německo jen kroutí hlavou a nejen vojačky a vojáci jsou neschopni slova kvůli tomu, jak trapně a nekompetentně může ministryně vystupovat.

„Spolkový kancléř jmenoval paní Lambrechtovou a teď musí tento personální problém také vyřešit,“ je přesvědčen i šéf Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. Takovou ministryni si podle něj vojáci nezasloužili.

Šéf vlády a stranický kolega Lambrechtové Olaf Scholz se zatím k požadavkům opozice nevyjádřil. Podle některých na ministryni, která čelila kritice už kvůli údajně pomalé reakci na válku na Ukrajině, nedá Scholz dopustit kvůli její loajalitě a také proto, že by jejím odvoláním dal najevo svou předchozí chybu při jejím výběru.

O tom, že se ministryně videem dopustila přešlapu, ale nepochybují ani její spolustraníci. Mluví o tom, že záběry nebyly profesionální, že oni sami by jí podobné video rozhodně nedoporučili nebo že ho raději nebudou vůbec komentovat.

V Berlíně už se podle veřejnoprávní televize ARD dlouho mluví o tom, že by případným nástupcem Lambrechtové mohl být předseda sociálních demokratů Lars Klingbeil nebo jeho stranická kolegyně Eva Höglová, která se problematice armády dlouhodobě věnuje.

X X X

POLITIK  ZAORÁLEK:  ZÁPAD  ROZHODNOUT  DALŠÍ  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ,  NEBO  KONEC  VÁLKY

Je cíl zničit Rusko, nebo zastavit válku na Ukrajině? To si musí západní politici ujasnit, vyzývá Zaorálek

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chystá mírový plán, který počítá například s obnovou územní celistvosti Ukrajiny a stažením ruských vojsk. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vítá snahu o zahájení jakékoliv nadnárodní diplomatické debaty, ale vedoucí východoevropského programu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík považuje za zásadní to, aby o své budoucnosti rozhodli sami Ukrajinci.

 „Ukrajinská strana chce upozorněním na globální témata jaderné, energetické i potravinové bezpečnosti ukázat světu, že nejde jen o rusko-ukrajinský konflikt, ale o dění ovlivňující stabilitu ostatních zemí,“ uvádí v Pro a proti vedoucí východoevropského programu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, bývalý dlouholetý diplomat a mluvčí Evropské unie v Kyjevě David Stulík.

Může Zelenského mírový plán vést k zastavení bojů na Ukrajině? Debatují bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a vedoucí východoevropského programu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík

Podle něj je Zelenského plán určen především mezinárodnímu společenství. „Je to snaha ukázat, že se Ukrajina snaží konstruktivně hledat cestu k míru, ačkoli už dostali zamítavou odpověď od tiskového mluvčího Kremlu Peskova.“

Bývalý ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek dodává, že Zelenského mírový plán má v sobě propagandistický význam. „To zní sice pejorativně, ale je to něco, co Ukrajincům jde, protože to, jak se prezentují, je jejich silná stránka.“

„Průzkumy z minulého týdne ukazují, že 85 % Ukrajinců odmítá jakékoliv územní ústupky včetně Krymu a Donbasu. Tím negují Kissingerův návrh.“

David Stulík

„Mám podezření, že byl plán i nějak iniciován, například Amerikou. Zrovna ta je prý rozdělena na tři názory: Rusko je třeba ochromit, druhý je souhlas s plánem Henryho Kissingera na stažení Ruska na pozice před únorem a jednat a třetina americké vlády pak zase navrhuje vyměnit Donbas za Krym,“ objasňuje Zaorálek.

Stulík ale připomíná zásadní význam postoje ukrajinské veřejnosti. „Průzkumy z minulého týdne ukazují, že 85 procent Ukrajinců odmítá jakékoliv územní ústupky včetně Krymu a Donbasu. Tím zcela negují to, co navrhuje Kissinger, a ukrajinský politický establishment to musí brát v potaz.“

„Jde o to ujasnit si, co je náš cíl. U války v Afghánistánu Západ nevěděl, čeho chce dosáhnout, a dopadlo to katastrofou.“

Lubomír Zaorálek

Zaorálek také poukazuje na globální souvislosti rusko-ukrajinské války. „Zelenskyj Washington žádal o další zbraňové systémy, rakety s delším doletem. Prezident Joe Biden ale odmítl vyhovět, protože by tím prý porušil dohodu, kterou mají Spojené státy americké s NATO.“

„Tedy dohoda v Alianci je základem pro to, co může a nemůže být dodáno na Ukrajinu. Podstatou je, že NATO tak dává Rusům najevo, že se jeho pomoc omezuje jen na pomoc Ukrajině, ale nemůže docházet k útokům na Rusko. Spojené státy se tak hlásí ke zodpovědnosti a brání eskalaci,“ vysvětluje sociální demokrat.

„Obyvatelstvo Ukrajiny si je těchto omezení ze strany Aliance vědomo,“ věří Stulík. „I tak se daří i bez západní vojenské pomoci zasahovat cíle na území Ruské federace, například nedávný útok na letiště, z něhož startují strategické bombardéry, které vypouštějí rakety po ukrajinských městech.“

„Nepochybně je riziko, že s dlouhým konfliktem bude světová podpora Ukrajiny polevovat,“ uznává bývalý diplomat. „Ale kdyby tam podpora Západu nešla, Rusko by Ukrajinu získalo a to by zásadně ovlivnilo nás. Náklady pro nás by pak byly o hodně větší než ty, které dáváme Ukrajině,“ varuje David Stulík.

„Jde o to ujasnit si, co je náš cíl. U války v Afghánistánu Západ nevěděl, čeho chce dosáhnout, a dopadlo to katastrofou. Je cíl zničit Rusko, nebo je cíl zastavit válku? To si musí ujasnit politici a musí mít představu, jak toho dosáhnout. Na realistické koncepce slyší mnoho zemí, nejen v Evropě,“ věří v diplomatické řešení války Lubomír Zaorálek (ČSSD).

X X X

PREZIDENT  ZEMAN  ODMÍTL  JMENOVAT  LIDOVCE  HLADÍKA  MINISTREM

 Prezident Miloš Zeman sdělil místopředsedovi KDU-ČSL Petru Hladíkovi, že má výhrady k jeho jmenování do funkce ministra životního prostředí a není v tuto chvíli připraven tak učinit. Hladík to řekl po středečním jednání s hlavou státu na Pražském hradě. Má dojem, že Zemanovi výhrady, které vznesl, vysvětlil.

 Hladík nyní bude informovat o prezidentově postoji předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku, který dočasně ministerstvo životního prostředí vede, a lidovecké předsednictvo. Mluvčí KDU-ČSL Lucie Ješátková ve středu v podvečer řekla, že Hladík by se s Jurečkou měl sejít ještě během středečního večera.

Jurečka na twitteru napsal, že nevidí „žádné zásadní důvody, proč Petra Hladíka (prezident) odmítá jmenovat.“

„Vedli jsme spolu poměrně dlouhou debatu nad tématem řízení ministerstva životního prostředí. Debata byla poměrně obsáhlá, hluboká, poměrně konkrétní,“ řekl Hladík.

„V jejím závěru mi pan prezident sdělil, že má výhrady k mému jmenování a není v tuto chvíli připraven mě jmenovat ministrem životního prostředí. Domnívám se, že jsem mu tyto výhrady, které on vznesl, vysvětlil, nicméně v tuto chvíli pan prezident na svém stanovisku trvá,“ dodal.

Kauza brněnských bytů

Průtahy se jmenováním nového ministra vyvolala kauza přidělování městských bytů v Brně. Kvůli ní policie zasahovala i v Hladíkově kanceláři, z ničeho jej ale neobvinila. Bývalý náměstek brněnské primátorky několikrát uvedl, že s policisty spolupracoval. Advokát ke kauze brněnských bytů: Pokud podváděli, mohou přijít o bydlení v řádu měsíců

 Fiala návrh na Hladíkovo jmenování do funkce podal na konci prosince. Tehdy sdělil, že chtěl poskytnout dostatek času, aby se situace vyjasnila, a že potřebná doba uplynula.

„Podle informací, které jsou k dispozici, není Petr Hladík z ničeho obviněn a není proti němu vedeno trestní stíhání. Proto jsem vyhověl nominaci KDU-ČSL a poslal prezidentu republiky návrh na jmenování Petra Hladíka ministrem životního prostředí,“ uvedl minulý týden premiér.

Jurečka ve čtvrtek ráno spolu s Fialou poletí do Říma na pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI. Dá se tak předpokládat, že budou mít při cestě prostor téma projednat.

X X X

Rusko nasadilo loď vybavenou hypersonickými střelami. Vplout má i do Středozemního moře

Rusko ve středu oficiálně nasadilo fregatu Admirál Gorškov vybavenou hypersonickými střelami Cirkon. S odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina o tom informovala agentura TASS. Válečná loď se vydá na plavbu Atlantským a Indickým oceánem a Středozemním mořem, oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

 „Jsem si jistý, že tak mocné zbraně spolehlivě ochrání Rusko od možných vnějších hrozeb a pomohou zajistit národní zájmy naší země,“ řekl Putin při online slavnostní ceremonii k příležitosti nasazení fregaty Admirál Gorškov.

Šojgu doplnil, že při cvičení posádka otestuje použití hypersonických zbraní v různých podmínkách. „Loď vyzbrojená Cirkony je schopná zasadit přesné a tvrdé údery nepříteli na moři i na souši,“ uvedl ministr obrany podle agentury Reuters.

Rusko před více než deseti měsíci zaútočilo na Ukrajinu. Z námořních pozic mimo jiné vede vzdušné údery proti ukrajinským pozemním silám.

Putin o nasazení hypersonických střel opakovaně hovořil minulý rok, naposledy v závěru prosince. Střely Cirkon jsou podle dřívějších prohlášení ruské armády schopny dosáhnout až devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu do 1000 kilometrů můžou zasahovat námořní i pozemní cíle.

Šojgu ve středu uvedl, že jsou střely schopné překonat pokročilé systémy protivzdušné obrany. Rusko v oblasti vývoje a výroby hypersonických střel závodí s Čínou a Spojenými státy, podotýká Reuters.

Tyto zbraně jsou vzhledem ke své rychlosti, která přesahuje pětinásobek rychlosti zvuku, vnímané jako způsob, jak získat převahu nad jakýmkoliv protivníkem. Ve srovnání s mezikontinentálními balistickými střelami je u nich také obtížnější vypočítat, na jaký cíl míří.

X X X

Deset let za kolaboraci. V Charkově odsoudili umělce, který podporoval Rusy

Soud v Charkově potrestal za kolaboraci s nepřítelem umělce, který vyráběl letáky a pohlednice pro ruskou armádu. Jméno jednašedesátiletého muže neuvedla, jen to, že dříve pracoval jako režisér a producent v jedné charkovské televizi. Odsedět si má 10 let, informovala ukrajinská prokuratura.

 Umělec podle soudu vytvářel pohlednice a letáky s ruskou trikolórou a vyzobrazením zakázaných symbolů. O jaké přesně symboly šlo, není jasné.

Odsouzenec materiál podle zjištění soudu posílal do Ruska dceři, která je nabídla ruskému ministerstvu obrany a úřadům separatistům v Doněcké a Luhanské oblasti.

Pohlednice a plakáty, kterých byly vytištěny tisíce kusů, měly zvýšit „bojového ducha“ ruských vojáků, což podle prokuratury zaznamenal i Kreml.

Muž měl kromě toho u sebe sovětskou a protiukrajinskou literaturu. Mimo jiné i knihu uprchlého bývalého prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče. Generální prokuratura Ukrajiny na dalších fotografiích z domovní prohlídky ukázala nalezené rudé vlajky se srpem a kladivem.

X X X

Generál Šedivý: Než Rusové spustí velkou ofenzivu, musí doplnit vojska. Mobilizace může začít zítra

V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině česká vláda probere novou předlohu, která kabinet zavazuje vydávat ročně dvě procenta HDP na obranu – tedy splnit závazek členské země NATO. Hostem polední publicistiky Radiožurnálu byl vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu české armády.

x  Moskva připustila, že při ukrajinském útoku raketami HIMARS zahynulo první den v tomto roce nejméně 89 ruských vojáků, kteří v rozporu s nařízeními použili mobilní telefony. Předtím Rusko uvádělo nižší čísla, zatímco ukrajinská strana neinformovala o stovkách mrtvých a zraněných. Když se na začátek krátce zastavím u toho incidentu v Makijivce v okupované Doněcké oblasti. Samozřejmě je to tragédie pro desítky odvedenců a jejich rodiny, ale řekl byste, že to je i těžká propagandistická rána pro ruské velitelské složky?

Samozřejmě že ano, i když pravděpodobně ten počet obětí není tak velký, jako uvádí Ukrajinci. Možná že bude o něco vyšší, než uvádí Rusové.

Ale v každém případě je to ukázka neschopnosti a lajdáctví ve velitelském sboru ruské armády a je vidět, že to má z našeho pohledu pozitivní, z hlediska ruského negativní odezvu ve sdělovacích prostředcích, mezi blogery, kteří jasně popisují, že došlo k zásadnímu selhání ve velitelském sboru, který vůbec něco takového neměl dopustit.

x Za této situace ukrajinské zdroje spekulují, že ve čtvrtek by mohla být v Rusku vyhlášena všeobecná mobilizace. Je to podle vás představitelné?

Kdo ví, jestli zrovna zítra začne v Rusku mobilizace, ale ten trend, který byl nastartován už před několika měsíci, dokonce před první vlnou mobilizace v Rusku, tak ukazuje na to, že Rusové budou muset mobilizovat v každém případě ještě jednou, ne-li dvakrát do té doby, než se válka rozhodne.

Jestli nezačnou zítra, tak začnou možná za měsíc, za dva. V každém případě před tím, než Rusové spustí několikrát ohlašovanou velkou ofenzivu, o které mluví i Ukrajinci, tak budou muset svá vojska doplnit ještě jednou.

Bezpilotní prostředky a kyberobrana

x A teď už k tomu, co chce uzákonit česká vláda, tedy k plnění závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu. Jakou výzbroj teď armáda nejvíc potřebuje? Bývalý náčelník Generálního štábu Aleš Opata opakovaně uváděl, že zvláště chybí bojová pásová vozidla pěchoty.

Je to dáno tím, do jaké míry se koncepce výstavby armády České republiky a její modernizace skutečně realizovala a kolik těch projektů se zpomalilo.

Ano, asi největší problém je dneska v pořízení bojových vozidel pěchoty, což představuje téměř 52 miliard korun. Je to skutečně asi největší investice do armády v poslední době, kterou jsme provedli. Ale armáda potřebuje i řadu dalších, jiných prostředků.

Velmi často uvádím, že do současné doby není ozbrojena brigáda rychlého nasazení obrněnými transportéry Pandur a to jsme začali někdy v roce 2006, což je podle mě úplná ostuda, která by se neměla do budoucna opakovat.

Budeme pokračovat a musíme pokračovat v zavádění bezpilotních prostředků a bezposádkových prostředků, které armáda také potřebuje v celém spektru své organizace. Umělá inteligence, kybernetická obrana a kybernetická ofenzivní technologie, kterou musíme používat. A samozřejmě že před námi stojí skutečně velký a velmi složitý projekt pořízení nových nadzvukových letadel.

x V minulosti, když si vzpomenu, provázely armádní akvizice silná podezření z korupce spojená údajně se zakázkami kolem stíhaček Gripen, bojových vozidel, už zmiňovaných pandurů, obrněných vozidel s minomety nebo letadly CASA. Jak se v tomto okamžiku, kdy je zájem investovat maximálně, jsou k tomu důvody, co nejvíc vyhnout riziku korupce při nových nákupech? Co nejvíce zbraní pořizovat ve veřejné soutěži, nebo jinak?

Veřejná soutěž to může být, ale musí být upravena na podmínky armády. Ono totiž sám zákon jako takový nezaručí to, že se korupční jednání nemůže opakovat. Myslím, že to je absolutně jasné.

Věřím, že už jsme za horizontem takových jednání různých nepoctivců a že do budoucnosti už bude stát schopen kontrolovat pořizování zbraní, materiálů a služeb pro ministerstvo obrany a Armádu ČR bez takových skandálů.

Ale obecně platí to, že zákon, který je používán v současné době, je připraven na běžnou komerční scénu, kdy neplatí určité potřeby, které vojáci mají. Pro vojáka je velmi důležité, aby měl kvalitní zbraň, se kterou „většinou válku vyhraje“, a ne jen pro to, že je levná.

To je zkrátka špatně pochopeno a armáda musí dostat do ruky takový zákon, který umožní velmi transparentně nakupovat, ale zároveň i velmi efektivně dobré zbraně.

x Samozřejmě že záleží i na tom, jak dlouho potom je bude armáda využívat, a tím se cenové relace můžou i měnit. Ale když teď vidíme, že bude vydávání peněz na obranu zřejmě uzákoněné, zvyšuje se tím podstatně pravděpodobnost, že ty peníze armádě skutečně přijdou, anebo by byl potřeba ústavní zákon, jak podotýká třeba Nejvyšší kontrolní úřad nebo i opozice

Myslím si, že v první řadě financování ozbrojených sil anebo obrany a bezpečnosti je především politická záležitost, a pokud se rozhodneme tak, že budou alokovány dvě procenta HDP do oblasti obrany, tak je to první krok.

Ten druhý krok, který v minulosti nebyl nikdy naplněn, je stabilita financování armády. Když jste zmínil dobu používání toho daného typu zbraní, která se pořídí do armády, tak skutečně musí být financování vedeno tak, aby se nejenom to vlastní pořízení, ale potom i provoz zbraňového systému zaplatil a aby se nestalo, že potom na to nebudou finance.

x Takže zákon tak, jak je teď navržen, stabilitu jaksi zajišťuje, nebo ne?

Je předpokladem pro to, aby taková stabilita byla i do budoucnosti. Mám jenom poznámku, že zákon se může zase změnit. Takže politickým rozhodnutím může dojít k dalším změnám, které naruší modernizací armády. Ale v té souvislosti, kterou jste naznačil, a tou je válka na Ukrajině, věřím, že česká politická scéna už se poučila a bude se obraně věnovat mnohem více, než to bylo v minulosti.

X X X

Pokračuje volba šéfa sněmovny reprezentantů. Trump vyzval republikány, aby hlasovali pro McCarthyho

Lídr nové republikánské většiny v americké Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy se ve středu dočkal jasné podpory od exprezidenta Donalda Trumpa poté, co v úterý kongresmanovu snahu stát se předsedou legislativní komory zablokovala skupina ultrapravicových stranických kolegů. Trump republikány vyzval, aby se za svým lídrem sjednotili a odvrátili „potupnou porážku“.

 Kvůli volbě šéfa sněmovny se ve středu zákonodárci schází znovu a podle amerických médií zdaleka není jasné, kdy a zda vůbec McCarthy kýženého postu dosáhne. Šéf Bílého domu Joe Biden označil průtahy za ostudu.

Proces se v důsledku rozkolu v republikánské většině protáhl na více než jedno hlasování poprvé od roku 1923. McCarthy si vzhledem k povolebnímu rozdělení sil v poměru 222 ku 213 mandátům nemohl dovolit ztratit téměř žádné republikánské hlasy, v prvních dvou úterních kolech volby však jmenovalo jiného favorita 19 jeho stranických kolegů.

Ve třetím kole, po němž byla schůze přerušena, se tábor rebelů rozrostl na 20, což dostává McCarthyho do velmi složité situace.

„Myslím, že je opravdu ostudné, že to trvá tak dlouho,“ komentoval ve středu vývoj prezident Biden, který patří k Demokratické straně. Probíhající bitva o post v čele sněmovny podle něj neukazuje Spojené státy v dobrém světle. Biden při setkání s novináři dodal, že nemá tušení, kdo ze souboje vzejde jako vítěz, napsala agentura AP.

„V úterý večer se odehrály velmi dobré rozhovory a teď je načase, aby všichni naši skvělí republikánští členové sněmovny hlasovali pro Kevina,“ reagoval ve středu Trump. McCarthy, který před volbami sněmovní republikány vedl coby menšinovou stranu, by podle exprezidenta v pozici šéfa celé komory odvedl „dobrou a možná i skvělou práci“.

„Neudělejte ze skvělého triumfu obrovskou a potupnou porážku,“ vzkázal Trump republikánským kongresmanům.

Mnozí z těch, kdo v úterý odmítli McCarthyho podpořit, jsou hlasitými stoupenci Trumpa, kteří popírali legitimitu jeho volební porážky z roku 2020. Není však jasné, jak velký efekt může mít středeční exprezidentova intervence, neboť Trump už dříve McCarthyho podporoval.

Republikánský předák v posledních dnech nabídl táboru svých odpůrců značné ústupky, dostatečnou podporu mu to ale nezajistilo. Americká média uvádí, že mezi McCarthym a aktuálními rebely panuje silná nedůvěra, která je výsledkem mnohaletého vývoje. „Vidí jej jako někoho, kdo je ochoten neustále překrucovat svá stanoviska,“ popsala reportérka listu The New York Times v úterním rozhovoru.

Nedůvěra ultrakonzervativců

Web Politico ve středu napsal, že ultrakonzervativci, mezi které se McCarthy neřadí, dávají v zákulisí najevo, že jejich nedůvěra v současného lídra přebíjí veškeré ústupky, které by jim mohl slíbit.

Oba tábory dávají najevo, že nehodlají ustupovat, rozuzlení bitvy o předsednický post tak nemusí přinést ani středa. Sněmovna je tím paralyzovaná, neboť volba předsedy je po nástupu nově zvoleného sboru kongresmanů prvním bodem programu, před jehož dokončením nelze v plénu projednávat nic jiného.

Při hlasování o novém šéfovi komory jsou jednotliví kongresmani v abecedním pořadí vyvoláváni a odpovídají jménem svého preferovaného kandidáta. Do čela sněmovny je zvolen ten, kdo získá podporu většiny hlasujících, což je v případě maximální účasti 218 a více hlasů.

Hlasování se opakují, dokud se většina kongresmanů na někom neshodne, pokud nedojde ke změně pravidel volby. Tato volba v posledních sto letech vždy skončila po prvním kole, v roce 1855 se ovšem protáhla na rekordních 133 hlasování.

Předseda Sněmovny reprezentantů má velký vliv na program jednání ve větší ze dvou komor Kongresu a také na obsazování jejích výborů. Zároveň je druhou osobou v následnickém pořadí na prezidentský post, hned za viceprezidentem Spojených států.

Poslední čtyři roky vedla sněmovnu Nancy Pelosiová, kterou s přechodem Demokratické strany do pozice menšinové frakce vystřídal v čele sněmovních demokratů Hakeem Jeffries.

X X X

Majitelka pohřebního ústavu prodávala části těl zesnulých. Odsedí si 20 let

Bývalou majitelku pohřebního ústavu v americkém Coloradu v úterý odsoudili k dvaceti letům federálního vězení. Podváděla příbuzné zesnulých, bez jejich svolení i vědomí rozřezala nejméně 560 těl a prodávala jejich části. Trestné činnosti se dopouštěla spolu se svojí matkou. Na její zločiny poukázal dokument o prodeji částí lidských těl v USA.

Šestačtyřicetiletá Megan Hessová se ke svým činům přiznala v červenci. Činů se dopouštěla ve městě Grand Junction spolu se svou matkou Shirley Kochovou. Dvacetiletý trest je podle zákona maximální možná sazba. Informaci přinesl britský deník The Guardian.

„Hessová a Kochová zneužívaly svůj podnik ke krádežím těl i jejich částí za použití podvodných a padělaných formulářů pro dárce,“ uvedl v soudním spisu státní zástupce Tim Neff. „Jejich jednání způsobilo rodinám a nejbližším příbuzným nesmírnou citovou újmu,“ dodal.

Podnětem k vyšetřování byl investigativní seriál agentury Reuters z let 2016–18 o rozšířených praktikách prodeje částí lidských těl ve Spojených státech. Ten je dnes prakticky neregulovaným odvětvím. Během natáčení bývalí zaměstnanci téže pohřební služby agentuře Reuters řekli, že Hessová s Kochovou nedovoleně čtvrtily těla zesnulých. Několik týdnů po zveřejnění reportáže z roku 2018 provedla FBI v podniku razii.

Soud ve svém vyjádření zdůraznil zejména „makabrózní“ povahu jejich trestné činnosti a označil jej za jeden z nejvýznamnějších případů obchodu s částmi lidských těl v nedávné historii USA.

„Je to z emocionálního hlediska ten nejvíce vyčerpávající případ, jaký jsem kdy v soudní síni zažila,“ řekla soudkyně Christine M. Arguellová během úterního slyšení o rozsudku v Grand Junction v Coloradu. „Pro soud je o to více znepokojující, že obžalovaná odmítá převzít jakoukoli odpovědnost za své jednání,“ dodala.

Soudkyně po vynesení rozsudku nařídila, aby obě ženy okamžitě putovaly do vězení.

Je to zlomená bytost

Podle obhájce Hessové byla majitelka podniku nespravedlivě očerňována jako „čarodějnice“ a „zrůda“. „Ve skutečnosti je to jen zlomená lidská bytost, jejíž chování lze přičíst traumatickému poranění mozku v osmnácti letech,“ uvedl během stání. Hessová však v úterý u soudu odmítla vypovídat. Její matka u soudu uvedla, že se za vše omlouvá a že za činy přebírá plnou odpovědnost.

Když šestadvacet svědků případu zjistilo, jakých činů se ženy dopustily, popsali podrobně své zděšení. „Naši milou maminku rozčtvrtili,“ uvedla s pláčem před soudem Erin Smithová. Podle ní obviněné ženy prodaly ramena, kolena a nohy za účelem zisku. „Pro tak ohavný zločin nemáme ani jméno,“ dodala Američanka.

Tina Shanonová, jejíž matku rovněž proti vůli pozůstalých v podniku rozčtvrtili, soudu řekla: „Musela jsem se velmi přetvařovat, abych zakryla všechnu tu bolest. Po této události už nic nebude stejné jako dřív,“ vypověděla před soudem.

Prodej lidských orgánů, jako jsou srdce, ledviny a šlachy určené k transplantaci je ve Spojených státech nezákonný. Musí být pouze darovány. Obchod s částmi těl, jako jsou hlavy, paže a páteře, což Hessová s Kochovou dělaly, pro použití ve výzkumu nebo vzdělávání však federální zákony nijak neupravují.

Hessová se podle prokuratury dopustila trestných činů tím, když podvedla příbuzné zemřelých mylnými informacemi o kremaci. Přitom bez povolení těla pitvala a jejich části prodávala. Společnosti zabývající se výukou chirurgie a další firmy, které od Hessové orgány kupovaly, nevěděly, že je podnik získal podvodem, uvedli žalobci.

Ve svém pohřebním ústavu Hessová účtovala rodinám až 1 000 dolarů (22 600 Kč) za kremaci, k nim ale nedocházelo, uvedli dále žalobci. Ostatním nabízela kremaci zdarma výměnou za darování těla. Podle soudu Hessová lhala více než dvěma stovkám rodin, které z pohřebního ústavu dostávaly zpět popel zesnulých smíchaný z kremací různých mrtvol, uzavírá The Guardian.

X X X

Nedostatek léků potrvá zřejmě celou zimu, říká viceprezident Lékárnické komory

V Česku můžou některé léky chybět až do jara. Ve vysílání Rádia Impuls to připustil viceprezident Lékárnické komory Martin Kopecký. Hlavním důvodem výpadku je přerušení dodávek léčiv do Česka i okolních zemí z Číny, ale i zvýšená spotřeba léků z důvodu vysoké nemocnosti.

Před Vánoci Česko zasáhl nedostatek některých dětských léků, především Nurofenu. Ministrstvo zdravotnictví nakonec zajistilo dodávky, vysoká poptávka ale zůstala. A to i po jiných přípravcích.

Lékárníci tento stav denně potvrzují. „Je poměrně vysoká nemocnost, takže se zvýšila i potřeba a spotřeba léků. Konkrétně antibiotik. Vede to k tomu, že v současné době, pokud výrobce dodal množství, které odpovídalo spotřebám třeba v průběhu roku 2020, 2021, tak letos to nestačí,“ vysvětlil viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

Problémy se netýkají pouze České republiky, ale výpadky trpí i okolní země. Penicilin například začíná chybět i v Německu, v Polsku pak chybí léky podporující lepší dýchání a inhalátory. Evropské země hlásí nedostatky léků různých kategorií, antibiotika jsou ale převládající.

Jediným řešením je podle Kopeckého tlačit na výrobce, aby vyrobené léky pustili na trh. Zároveň by podle něj měly státní úřady jednat hlavně o tom, jak do budoucna podobné situaci předejít.

„Dnes (ve středu, pozn. red.) probíhá jednání na ministerstvu zdravotnictví, kterého se účastní zástupci výrobců, státních úřadů včetně Státního ústavu pro kontrolu léčiv a přítomný je taky zástupce České lékárnické komory a měli by si říct, jak tuto situaci řešit a jak jí předejít do budoucna.“

Lékaři v ordinacích reagují na výpadky různě. Obvykle místo chybějících úzkospektrálních antibiotik, tedy například penicilinu, předepisují ta širokospektrální, nicméně to vede k výpadkům i těchto antibiotik a v neposlední řadě to může do budoucna vést větší odolnosti bakterií a nižší účinnosti léků.

„Vždy je lepší zahajovat léčbu konkrétními antibiotiky, které reagují na určité bakterie, tedy obvykle úzkospektrálními antibiotiky, pokud to je možné. Když to možné není, nasadit širokospektrální antibiotika lze, nicméně ne dlouhodobě, tedy více než rok,“ dodal viceprezident lékárníků Kopecký.

X X X

CHORVATÉ  SI  STĚŽUJÍ  NA  EURO,  VELKÉ  ZDRAŽOVÁNÍ

Chorvaté si stěžují na zmatky při přechodu na euro. Problémy mají obchodníci i spotřebitelé

Za kávu v kavárně nebo restauraci si lidé na mnoha místech v Chorvatsku musí připlatit. Země přešla na euro a první dny roku se nesou ve znamení někdy i výrazného zdražování zboží a služeb.

 Nálada v Chorvatsku je od zavedení eura poměrně bouřlivá. Od pondělí se objevuje obrovské množství stížností spotřebitelů na praxi obchodníků, kteří situace využili a výrazně zvedli ceny některého zboží a služeb.

Nejčastěji se mluví o kávě, ale také o pekárnách nebo třeba kadeřnictvích. Ani velké obchodní řetězce nevycházejí dobře.

V tuto chvíli se ale nedá jednoznačně říct, která strana sporu má pravdu. Zástupci řetězců a hospodářské komory tvrdí, že konverze probíhala striktně podle zákona a že se ceny zvyšovaly pouze u položek, za které si teď více účtují i dodavatelé. Obchodníci se ohánějí i inflací a růstem cen energií.

Zákazníci naopak sdílejí své zkušenosti na sociálních sítích a píšou státním orgánům. Také obchodní inspekce už do úterního dopoledne narazila na přibližně padesát přestupků a lze předpokládat, že se tento počet ještě navýší.

Kromě nově zavedeného eura se dá v Chorvatsku do 14. ledna platit i kunami. Obchodníci ale mohou vracet už jen v eurech.

Běžně se tak stává, že lidé přijdou do obchodu s velkými bankovkami a koupí si například žvýkačky nebo jiné levné zboží, nebo že naopak platí drobnými mincemi. Těm, kteří už platí eury, zase často trvá najít správné mince. U pokladen se tak nezřídka tvoří dlouhé fronty.

Zvláštní kapitolou jsou i tržnice. Na nich totiž neprodávají jen firmy, ale třeba i lidé, kteří si sami pěstují zeleninu na zahradě a neobchodují ve velkých objemech.

Právě někteří z nich měli před koncem roku z přechodného období strach a říkali, že možná budou raději prodávat zase až po 14. lednu, kdy už se bude obchodovat jen v eurech a kdy už nebudou muset řešit to, že někdo platil kunami.

Reakce vlády

Chorvatská vláda se chaotickou situaci snaží korigovat. Odehrávají se různé schůzky se zástupci obchodních řetězců, hospodářské komory, spotřebitelských sdružení a tak dále. Konkrétní výstup z nich ale zatím není.

Zejména ministr hospodářství Davor Filipović dává ostře najevo, že to, co se děje s cenami po přechodu na euro, není v pořádku a že to vláda bude řešit. Mezitím se objevují různé návrhy, jakým způsobem zasáhnout.

Nedá se ale říct, že by vláda za svůj aktuální postoj sklízela potlesk. V novinách se objevuje řada komentářů poukazující na naivitu vlády, kdy podle nich doufala, že obchodníci jenom přepočítají dosavadní ceny na eura.

Premiér Andrej Plenkovič dokonce veřejně řekl, že to, co se v současné chvíli děje, nečekal. Za to sklízí kritiku, protože stalo se přesně to, čeho se lidi nejvíc báli.

Po vzoru Slovinska

Záhřeb se momentálně snaží inspirovat jinými zeměmi, které v minulosti na euro přešly. Návrhy zaznívají od ministrů i médií, která často připomínají slovinský model. Zdá se, že se na něj jako na možné řešení začíná dívat i vláda.

Slovinsko vstupovalo do Eurozóny v roce 2007, přičemž se jeho přechod k euru negativně projevil na růstu inflace. I ten byl ovšem dočasný.

V Chorvatsku teď mluví o tom, že jedno z opatření, které velmi výrazně Slovinsku pomohlo v boji se zdražováním, byly veřejné černé listiny, do kterých se mohl podívat kdokoliv a na kterých se velmi dlouhou dobu ocitali podniky a obchodníci, kteří zdražovaly nad přijatelný rámec.

Pro obchodníky bylo ocitnutí se na listině tak velkou negativní reklamou, že se ceny postupně stabilizovaly.

Některé položky oproti původní ceně ve slovinských tolarech sice podražily, jiné ale zase zlevnily. Slovinská asociace spotřebitelů za tehdejší aktivní přístup získala i ocenění od Evropské komise.

Zavedení těchto černých listin tedy může být něco, k čemu by se i mohlo přistoupit i v Chorvatsku. Záleží ale i na tom, co udělá vláda v Záhřebu.

X X X

Ústavní soud odmítl stížnost Karla Janečka. Prezidentských voleb se tak účastnit nebude

Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud odmítl jeho stížnost a související návrhy. Ministerstvo vnitra Janečka nezaregistrovalo kvůli nedostatku uznaných občanských podporovatelů. Nezastal se jej ani Nejvyšší správní soud. První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o 14 dní později, kandidátů je devět.

 Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole údajů, kterou ministerstvu ukládá zákon. Nejvyšší správní soud pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici 50 000 uznaných podporovatelů. Ústavní soudci už podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit.

„Ústavní soud nepřezkoumává tu věc ve stejném rozsahu jako Nejvyšší správní soud. Ústavněprávní hledisko je užší,“ řekl Sládeček. „Stěžovateli se dostalo plného přezkumu již před Nejvyšším správním soudem,“ doplnil generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

Ústavní soud konstatoval, že „ústavní stížnost téměř postrádá ústavněprávní argumentaci, na kterou by měl a mohl reagovat“. Janeček podle soudu jen zmiňoval či parafrázoval určitá ustanovení Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, aniž specifikoval, čím konkrétně mělo dojít k porušení ústavně zaručených práv.

Janeček také předložil údaje o dalších několika desítkách petentů, které vnitro podle něj chybně neuznalo.

„Stěžovatel se však mýlí, domnívá-li se, že Ústavní soud bude – obdobně jako Nejvyšší správní soud – znovu ověřovat správnost údajů o dalších petentech, o nichž stěžovatel tvrdí, že splnili požadovaná kritéria. Jak stěžovatele již také upozornil Nejvyšší správní soud, měl takové návrhy předložit již v řízení před tímto soudem,“ stojí v usnesení.

Článek pokračuje pod usnesením.

Janeček žádal Ústavní soud také o odklad voleb a zrušení části právní úpravy. Systém prezidentských voleb označil za nespravedlivý. Stěžoval si také na to, že vnitro „ve velkém chybovalo“ při kontrole petičních archů.

Sládeček připomněl, že pokud Ústavní soud stížnost odmítne, souvisejícími návrhy se již nezabývá. Navíc zákonnou úpravu přezkoumával soud už na přelomu let 2012 a 2013 na základě podnětu Tomia Okamury a ponechal ji beze změn, přestože vyslovil dílčí výhrady.

Nezná ‚interval spolehlivosti‘

Zákon však není protiústavní a případné změny, například v počtu požadovaných občanských podporovatelů nebo způsobu jejich ověřování, jsou úkolem politiků, nikoliv soudů.

„Stěžovatelem předloženým výpočtem ‚intervalu spolehlivosti‘ se Ústavní soud nemohl zabývat, neboť jej zákonná ani ústavní úprava nezná,“ uvedl Göttinger.

Neuspěla ani Zítkova stížnost

Ústavní soud odmítl také stížnost nezaregistrovaného kandidáta na prezidenta Pavla Zítka. Nepředložil dostatečný počet občanských podpisů, proto jej ministerstvo vnitra do voleb nepustilo.

Zítko z Kadaně už dříve neuspěl ani s podnětem k Nejvyššímu správnímu soudu. Ústavní soud zveřejnil stručné usnesení na svém webu.

Zítko vyjádřil nesouhlas s právní úpravou volby prezidenta republiky. Poukázal na to, že poslanci a senátoři mají privilegované postavení. Kandidátům na prezidenta totiž stačí shromáždit podpisy 20 poslanců, anebo deseti senátorů.

Alternativní cestou je získávání občanské podpory, v takovém případě ale kandidáti potřebují nejméně 50 000 podpisů. Zítko jich tolik neshromáždil, měl jen 15 190 uznaných podpisů.

O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Nejvyšší správní soud vrátil do hry také podnikatele Karla Diviše, kterého chybně vyškrtlo vnitro, naopak vyřadil prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou. Také ona se obrátila na Ústavní soud, o její stížnosti zatím není rozhodnuto.

U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle Nejvyššího správního soudu nemohou takto „natáhnout“ svůj politický vliv daleko za konec mandátu.

X X X

Děti nakreslily stovky slunečnic

Podpořily tak nemocné s roztroušenou sklerózou

 Stovky slunečnic v nejrůznějších podobách přistály v těchto dnech na stole Nadačního fondu IMPULS. Kreslily je děti, které se zapojily do soutěže Rozsviťme ČR a podpořily tak pacienty s roztroušenou sklerózou (RS). Obrazy se stanou součástí výstavy v Domově sv. Josefa v Žirči, který pečuje o nemocné s RS. Kromě kreslení se děti zúčastnily také literární části soutěže, do níž se připojili i dospělí amatérští umělci.

 „Pomocí soutěže se nám daří ukazovat dětem důležité životní hodnoty, jako je lidskost, respekt a tolerance. Za dětmi do škol jezdíme osobně, abychom jim předali malé ocenění a přiblížili jim, co onemocnění RS obnáší. Motivem letošního ročníku byl kromě tradičních slunečnic svět kolem nás,“ říká organizátorka soutěže Kateřina Bémová z NF IMPULS.

Pro jednotlivá díla mohli lidé hlasovat na webu NF IMPULS. V kategorii předškoláků získala za obraz plastické slunečnice z barevného papíru první místo holčička Emílie z MŠ KINDER – CITY v Brně. Mezi žáky prvního stupně se nejvýše umístila osmiletá Emma ze ZŠ Černošice a ze starších žáků si pomyslnou zlatou medaili odnesla Karolína ze ZŠ Zborovice.

Přihlášená díla hodnotila také odborná porota složená z violistky Kristiny Fialové, sochařky Zuzany Čížkové a fotografa Aleše Zajíčka. Porotci navíc ocenili například kolektiv dětí ze ZUŠ Allegro v Nové Včelnici. „Školáci i předškoláci společně vytvořili knihu složenou z obrazů slunečnic. Samostatné ocenění dostala také osmiletá žačka Gita, která do svého obrazu zapracovala pohyb, s nímž mají pacienti s RS často problém,“ vysvětluje učitelka Zdeňka Jůnová ze ZUŠ Allegro.

Za svá díla dostanou ocenění, drobné dárky v podobě nákrčníků a ekologických lahví na pití. Na ty nejmenší pak čeká dětská kniha Puntička. Mladí umělci podpořili pacienty s RS nejen pestrobarevnými obrazy, ale také básničkami a povídkami. V literární části soutěžili školáci, středoškoláci i dospělí lidé. V první kategorii internetového hlasování získala nejvíc hlasů báseň o slunečnici od Matěje ze ZŠ v Písku. Z kategorie středoškoláků si na stupínek vítězů stoupla studentka Adéla z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Mezi dospělými získala nejvíce hlasů Petra z Lounska, která se v soutěži umístila také v loňském roce, a to na druhém místě.

V Česku trpí RS přibližně 22 tisíc lidí. O část z nich pečují pracovníci Domova sv. Josefa v Žirči. Právě k nim výtvarná a literární díla z letošního ročníku soutěže Rozsviťme ČR poputují. „Je to jediné lůžkové zařízení, které se specializuje na péči o lidi s RS. Věříme, že vítězná a oceněná díla rozzáří klientům domova každý den, ať je venku jakkoliv,“ uzavírá Kateřina Bémová. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

BASKETBALISTÉ  OLOMOUCE   PROVĚŘÍ  PRAŽANY

Praha S Olomouckem letos poprvé. 16. kolo Kooperativa NBL 2022/23 Datum, čas, místo: 4.1.23, 18:00, Praha Utkání: USK Praha – BK REDSTONE Olomoucko USK

Praha vstoupí do nového kalendářního roku domácím utkáním. Po 12 denní pauze vypleněné utkáním hvězd se vracíme zpět do herního rytmu a rok 2023 odstartujeme proti BK REDSTONE Olomoucko. Přestože v tomto období by se mělo jednat už o odvety, půjde teprve o první letošní vzájemné střetnutí letošní sezóny. Pražané vyšli vstříc REDSTONE a jejich účasti v AAC a utkání, které se mělo hrát v Olomouci už v listopadu v rámci pátého kola, se bude hrát až příští týden.

Olomoucko je aktuálně předposledním týmem tabulky, když má na svém kontě tři výhry ze čtrnácti odehraných utkání. Vyhrálo doma se Slávií, Děčínem a Opavou. V kádru má čtyři cizince a na výhru z venkovního utkání stále čeká. Sovy se budou ve středu snažit jejich čekání prodloužit. Přivezly si cennou výhru z Pardubic a nebudou chtít si tento bonus zkazit domácí ztrátou. Oba soupeři střílí v průměru 80 bodů v utkání, Olomoucko má statisticky o něco horší obranu (81/88). S větší úspěšností ale střílí za 3 body i z čáry trestného hodu.

Pivot Kněževič je čtvrtým nejlépe doskakujícím hráčem celé soutěže a na něj si Sovy budou muset dát pozor. Hosté mají zkušenější kádr, ale favoritem by měli být domácí. Jak se s touto rolí popasují? Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Období, které je teď před námi je důležité. Bude to nabitý měsíc. Budeme hrát devět zápasů Kooperativa NBL a jeden pohárový. To vše v krátkém období, kdy hrajeme každou středu a sobotu. Musíme na to být mentálně a fyzicky připraveni, zároveň být stabilní a nenechat se vykolejit dobrým ani špatným výkonem. Teď je čas, abychom každý přispěli tím nejlepším z nás bez ohledu na to, jak se nám bude zrovna střelecky dařit.

Utkání půjdou rychle za sebou a není čas a prostor pro hlubší analýzy a emoce. Olomoucko hraje dobře, bez ohledu na jejich postavení. Utkání s Ostravou prohráli, ale rozdílem tří bodů. Mají určitě náš respekt a nebudeme je podceňovat.“ Ondřej Švec (hráč USK Praha): „S Olomouckem jsme letos ještě nehráli. Jejich postavení v tabulce je trochu matoucí, protože prohráli pár utkání v koncovce drobným bodovým rozdílem. Rozhodně není na místě je podcenit. Čekají na svou první výhru z venkovní palubovky a my nesmíme dopustit, aby si odvezli z Folimanky.“/mš/

X X X

Zemřel spolumajitel West Hamu. Křetínského masivní investici vítal, věřil díky ní v posun

Ve věku 86 let zemřel po krátké nemoci britský obchodník David Gold. V posledních letech byl zejména známý tím, že spoluvlastnil fotbalový tým West Ham United a byl tak kolegou českého miliardáře Daniela Křetínského.

„S hlubokým zármutkem klub potvrzuje, že náš milovaný spoluprezident David Gold zemřel ve středu ráno po krátké nemoci,“ uvedl West Ham United a „oblékl“ své sociální sítě do černých barev. Podle zprávy zesnul v přítomnosti dcer a své snoubenky.

Držitel největšího podílu v klubu – 38,8 procenta – David Sullivan ke smutné zprávě uvedl: „Jménem všech ve fotbalovém klubu s hlubokým zármutkem a těžkým srdcem truchlíme nad úmrtím našeho kolegy a přítele Davida Golda.“

Odchod klíčového muže londýnského týmu pochopitelně zasáhl i trenéra, dalšího Davida, Moyese. „Bylo jasné, že chová opravdovou a upřímnou lásku ke klubu a je jeho skutečným podporovatelem. Velmi se zajímal o lidi pracující v zákulisí a vždy chtěl pomoci, jak jen mohl. Bude nám velmi chybět,“ řekl kouč, který má u „kladivářů“ na starost i české reprezentanty Tomáše Součka a Vladimíra Coufala.

 Goldovi patřilo 25,1 procenta klubu, v jeho vedení byl od roku 2010. Vlastnická struktura se naposledy měnila na konci minulého roku, kdy své fotbalové portfolio prostřednictvím společnosti 1890s holdings rozšířil český podnikatel Daniel Křetínský. Získal 27 procent.

Majitele Sparty Praha tehdy vítal Gold takto: „Nová investice dodala klubu pevnější finanční základ, větší sílu a potenciál pro další růst. Vždy jsme měli jasno, byli jsme ochotní přivítat ty správné investory, kteří klub posunou vpřed. Daniel je zjevně velmi bystrý obchodník se zkušenostmi z prostředí fotbalu a všichni se na spolupráci s ním velmi těšíme.“

Křetínského měl velký krok vyjít v přepočtu na pět miliard. Z hlediska výsledků ale nelze říct, že by zatím krátká éra s českým byznysmenem na palubě byla úspěšná. Minulá sezona přinesla z hlediska postavení v tabulce Premier League oproti předchozí jen mírné zhoršení. V té probíhající jsou ale Hammers až na sedmnáctém místě a visí nad nimi hrozba sestupu.

X X X

Křetínský v Premier League velkým hráčem. Má větší jmění než majitel Liverpoolu

Daniel Křetínský se pustil do něčeho, co zatím žádný Čech neudělal. Investoval své peníze do fotbalového klubu z pravděpodobně nejlepší ligy na světě. West Ham United je zcela jiná dimenze než Sparta Praha, byť i ta ho za poslední roky stála víc než dost. Je možná trochu překvapující, že 46letý podnikatel na tom z hlediska majetku není ani v luxusním světě Premier League mezi vlastníky týmů vůbec špatně.

V tuzemských luzích a hájích Křetínskému stačí majetek 87,8 miliardy korun (podle magazínu Forbes) na titul čtvrtý nejbohatší Čech. Tato obrovská částka připomíná drobné, když se podíváme na ty nejzámožnější majitele klubů v Premier League. Ale jinak je ve fotbalovém světě na „ostrovech“ spíše nadstandardem.

 Nedávno vstoupil do nové éry za velkých kontroverzí Newcastle United, který byl odkoupen Saúdskoarabským veřejným investičním fondem (PIF). Tím se klub ze severní Anglie katapultoval na vrchol žebříčku odkazujícího na nejbohatší vlastníky ligy, protože zmíněné konsorcium je ohodnoceno na 320 miliard liber (9,4 bilionu korun).

Manchester City je v rukou společnosti City Football Group, která patří šejku Mansúrovi bin Zayedovi. Ten v porovnání s PIF ztrácí dost, každopádně jeho odhadovaný majetek v letošním roce je 650 miliard korun.

Třetí příčka v Premier League připadá známému ruskému magnátovi Romanu Abramovičovi. U bosse londýnské Chelsea hodnota majetku činí 9,6 miliardy liber (283 miliard korun).

Následuje majitel klubu ze severu britské metropole – Arsenalu – Stan Kroenke. Čisté jmění amerického byznysmana, který vlastní také tým z NFL LA Rams, se odhaduje na 187 miliard korun.

První pětku uzavírá egyptský majitel Aston Villy Nassef Sawiris, jehož majetek se přehoupl přes částku 150 miliard korun.

Majitelé klubů Premier League, kteří jsou na tom podobně jako Křetínský

Rodina Glazerových – 103 miliard korun (Manchester United), Joshua Harris – 99,2 miliard korun (Crystal Palace), Daniel Křetínský – 87,8 miliardy korun (West Ham), Aiyawatt Srivaddhanaprabha – 85,6 miliardy korun (Leicester), Gao Jisheng – 67,7 miliardy korun (Southampton)

To už není příliš daleko od Křetínského, jemuž v žebříčku nejzámožnějších majitelů klubů v Premier League patří 10. místo. Sportovní terminologií se tedy nachází v klidném středu tabulky. Se jměním 87,8 miliardy předstihl ty, kteří byli před příchodem českého podnikatele hlavními investory West Hamu. David Sullivan si stále drží největší podíl v klubu, každopádně jeho majetek se odhaduje „pouze“ na 34 miliard korun. David Gold – po vstupu Křetínského až třetí nejvýraznější spoluvlastník – disponuje 13,8 miliardy korun.

V celkovém součtu majetku vlastníků se tedy Hammers nyní posouvají třeba i před anglického giganta Manchester United, který patří americké rodině Glazerových (103 miliardy korun). Stejně tak před Liverpool a Johna Henryho (63,2 miliardy).

Kompletně odskočený je pak West Ham od klubů na 17., 18., 19. a 20. místě tabulky „bohatosti“.

Watford vlastní Ital Gino Pozzo s majetkem 2,3 miliardy korun, Burnley Mike Garlick (1,8 miliardy), Norwich manželský pár Delia Smithová and Michael Wynn-Jones (679 milionů) a vše uzavírá nováček Brentford s majitelem Matthewem Benhamem (88,5 milionu).

Uváděný majetek neznamená vše. Jisté ale je, že West Ham má nyní větší finanční jistotu a páky na to, aby zvládl navázat na poslední dvě vydařené sezony. V té minulé se „kladiváři“ překvapivě kvalifikovali díky šestému místu v Premier League do Evropské ligy. V současné sezoně jsou zatím dokonce třetí.

X X X

Rodiče si od února připlatí za školní obědy, budou se moct zdražit o 20 procent

Již 1. února budou moci školní jídelny zdražit cenu hlavního jídla o 20 procent proti nynějším cenám. Svačiny v podobě přesnídávek či ovoce se budou moci jídelny zvýšit až o 30 procent. Díky zvýšení cen by měla mít škola nadále možnost nakupovat kvalitní suroviny i přes zdražování potravin.

 Umožní jim to novelizovaná vyhláška o školním stravování, kterou připravilo ministerstvo školství (MŠMT) a která vyjde ve Sbírce zákonů. Cílem je podle úřadu novými limity reagovat na růst cen potravin a umožnit jídelnám dál nakupovat kvalitní suroviny. Nyní je podle ministerstva průměrná cena obědu ve školní jídelně 34 korun, tedy o deset korun více než před šesti lety.

Ceny za dopolední a odpolední svačiny, které obvykle zahrnují ovoce, zeleninu nebo mléčné produkty, budou moci stravovací zařízení zdražit více. Důvodem je podle MŠMT to, že tyto potraviny patří k sortimentu, který v poslední době zdražil nejvýrazněji. Svačiny se podávají dětem v mateřských školách a ubytovaným na internátech či v domovech mládeže. Tato zařízení mají zákonnou povinnost zabezpečit dětem celodenní stravování.

Finanční limity na nákup potravin se ve vyhlášce o školním stravování naposledy zvýšily v září 2021, a to o 20 procent. Předtím platily od ledna 2012. Nové navýšení limitů je podle úřadu nezbytné proto, aby zařízení školního stravování mohla nadále dodržovat výživové požadavky na kvalitu jídla pro děti.

Aktuální limity stanovují strop na oběd pro strávníka staršího 15 let na 45 korun, od 1. února to bude 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od sedmi do deseti let bude proti stávajícím 39 korunám o osm korun vyšší. Děti od 11 do 14 let budou namísto nynější nejvyšší ceny 41 korun za oběd platit nejvýše 50 korun a děti do šesti let 36 korun, tedy o šest korun více než nyní.

Od února budou předškoláci za celodenní stravu ve školkách platit 57 korun až 114 korun. Dítě od sedmi do deseti let bude za snídani, svačiny, oběd a večeři platit dohromady nejvýše 141 korun za den a dítě od 11 do 14 let nejvýše 153 korun za den. Celodenní strava pro starší 15 let bude moci stát až 169 korun. Proti dnešním cenám tak jídelny mohou platbu za denní stravu navýšit o 23 až 33 korun v závislosti na věku strávníka. Ještě více by mohli platit žáci ze tříd se sportovním zaměřením a studenti konzervatoří, kteří studují tanec.

Například v Praze se ceny za obědy v jídelnách pohybují většinou mezi 30 a 40 korunami. Většina jídelen, které ČTK oslovila, se od února zdražovat nechystá. Důvodem je to, že k úpravě cen přistoupily už loni. Naopak s tím, že si připlatí, musí počítat rodiče školáků, stravujících se třeba v jídelně při Základní a mateřské škole Kořenského v Praze 5.

MŠMT uvedlo, že se navýšením cen za stravování může zvednout finanční zátěž pro rodiče. Chudým mohou pomoct třeba navýšení přídavků na dítě či projekt Obědy do škol, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. MŠMT rovněž posílilo o 40 milionů Kč svůj dotační program na obědy. Pro letošní rok si budou moci neziskové organizace, které stravu školákům poskytují, rozdělit 100 milionů Kč.

Neziskové organizace dostanou víc peněz na obědy pro školáky

Neziskové organizace dostanou na dotacích na školní stravování pro žáky základních škol na letošní rok od ministerstva školství (MŠMT) celkem 100 milionů korun v reakci na růst cen potravin a energií. Původně resort plánoval vyčlenit 60 milionů, tedy stejně jako v roce 2022.

Úřad podle své mluvčí Anety Lednové částku navýšil kvůli nárůstu cen potravin a energií. Cílem výzvy je stejně jako v minulých letech podpořit školní stravování školáků, jejichž rodina se ocitla v nepříznivé finanční situaci.

„V praxi se nám potvrdila velmi úzká provázanost mezi základní potřebou žáka, tedy pravidelným obědem, a jeho školními výkony. Chceme proto pomoci potřebným rodinám tak, aby žák měl možnost zúčastnit se všech školních aktivit díky prominutí úhrady za školní stravování a nebyl z důvodu neúčasti na těchto aktivitách vyčleňován z kolektivu,“ uvedl náměstek pro sekci vzdělávání a mládeže MŠMT Jan Mareš.

Žádost o dotaci mohou nejpozději do 31. ledna podat neziskové spolky, nadace nebo ústavy, které se zaměřují na sociální pomoc rodinám v nepříznivé finanční či osobní situaci. Peníze pak organizace stejně jako v minulých letech poskytnou jednotlivým školám. Jejich zástupci pak vytipují potřebné žáky.

X X X

Česká dvacítka otočila duel se Švédy a na MS si zahraje o zlato. Rozhodl Kulich

Čeští junioři dosáhli na senzační úspěch. Poprvé po 18 letech si odvezou z mistrovství světa medaili. Buď stříbrnou, nebo dokonce zlatou. Semifinále se Švédy se zdálo být prohrané, ale 40 sekund před koncem vyrovnal na 1:1 David Jiříček. O triumfu rozhodl v prodloužení Jiří Kulich.

Kulich, prospekt Buffala Sabres, utkání rozhodl v čase 69:10. Česko má na vrcholné akci hráčů do 20 let jistou medaili, naposledy získalo v roce 2005 bronz. Ve finále se svěřenci trenéra Radima Rulíka utkají v pátek od 0:30 SEČ s vítězem druhého semifinále, ve kterém na sebe v noci ze středy na čtvrtek narazí Kanada a USA.

Švédové, kteří český tým porazili v základní skupině v prodloužení, vedli od 22. minuty, kdy otevřel skóre zadák Ludvig Jansson. Při závěrečné hře bez brankáře ale v čase 59:21 vyrovnal obránce David Jiříček. Výborný výkon podal brankář Tomáš Suchánek, který zejména v prodloužení zlikvidoval několik velkých šancí soupeře.

Český tým do utkání vstoupil stejně jako ve skupině aktivně a tlačil se do útoku. Švédům se ale dařilo blokovat střely a brzy srovnali herně krok. Do první výraznější šance se dostal v 7. minutě Ryšavý, prošel až před Lindboma, švédský brankář byl ale připravený.

O minutu později byl vyloučen Ticháček, Seveřané však úvodní přesilovou hru nevyužili. Ve 13. minutě se v útočném pásmu usadila elitní česká formace, gól však vstřelit nedokázala. Švédové se ubránili i v prvním oslabení na konci první třetiny.

 Čekání na první gól ukončil 99 sekund po začátku druhé části obránce Jansson, který prostřelil Suchánka a připsal si již třetí branku proti českému týmu na turnaji. Dvakrát se prosadil i ve skupině, kde byl také autorem rozhodující trefy v prodloužení.

Velkou šanci přidat druhý gól měli Švédové při 115 sekund dlouhé dvojnásobné přesilové hře – poté, co byli v rychlém sledu vyloučeni Hauser a Šapovaliv. Češi se ale ve třech ubránili.

Semifinálový souboj byl velkou taktickou bitvou, ve které se Seveřané poctivě soustředili na hru v obranném pásmu a nepouštěli soupeře do šancí. V samotném závěru druhé třetiny se do náznaku příležitosti dostali Šapovaliv a dorážející Ticháček, Lindbom ale bez větších problémů udržel čisté konto.

Hned po pár sekundách třetí části byl po Suchánkově zaváhání v rozehrávce blízko gólu Stjernborg, nedokázal však trefit puk před odkrytou brankou. Češi pak v závěrečné dvacetiminutovce zvýšili útočnou aktivitu a tlačili se před Lindboma. Blízko vyrovnání byl ve 46. minutě Šalé, trefil ale jen tyč.

Český tým si v závěru základní hrací doby vytvořil drtivý tlak, už v 58. minutě se trenéři v čele s Radimem Rulíkem rozhodli k power play a 39 sekund před sirénou Jiříček prostřelil Lindboma. Stejně jako ve skupině muselo rozhodnout prodloužení.

V nastavené desetiminutovce, ve které týmy hrály ve třech hráčích v poli, měli několik velkých šancí Švédové. Rozhodnout mohli Bystedt, Rosén, Carlsson nebo Östlund, Suchánek byl ale bezchybný. V poslední minutě nastavení se do útočného pásma rozjel Kulich, natlačil se před Lindboma a šestým gólem na turnaji odstartoval české oslavy.