Velká vojenská přehlídka se v neděli konala v Paříži na oslavu od Hitlera na Champs Élysées, kde pochodovala všechna vojska Francie. Prezident Macron pak u vítězného oblouku, který dal postavit Napoleon Bonaparte na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova, se pozdravil se všemi zástupci armády, pozvanými hosty, diváky, vyznamenanými bojovníky za svobodu Francie, a všem potřásl rukou.

 Televize Francie vedle přehlídky ukazovala i besedu odborníků o boji na Ukrajině i jinde ve světě, a mnozí se shodli na tom, že Rusko je velmoc jako USA a nelze na to zapomínat, aby to nedopadlo jako ke konci Hitlerovy války a byly vypáleny atomové nálože. Během besedy televize ukazovala z Moskvy také záběry nácviku vojenské přehlídky ruských vojáků, kteří se veřejnosti představí na Rudém náměstí 9. května. Televize Francie tam má i svého reportéra, který všechny záběry komentoval. 

X X X

 Většina diplomatů, kteří byli a jsou v ČR, pravidelně denně sledují a řídí se podle informací televize Francie, nebo televize Al Jazeera, protože mají nejdůkladnější a nezkreslené informace a komentáře odborníků.

 Protože se ČR neobejde bez ropy, plynu, jádra a dalších surovin z Ruska, měl Fiala už dávno jednat o tom s Ruskem, Putinem, nebo jinými politiky, a ne dělat naději lidem v ČR, že budeme mít dodávky od jiných zemí, když odborníci tvrdí, že to může být až za 10 nebo i více let.

Fiala už dávno se měl snažit o to, aby na Ukrajině zbytečně neumírali lidé a nebyla ničena zbraněmi, které tam putují z celého světa. Ukrajina už dávno měla usilovat o dohodu, jednat a neřídit se pokyny USA, Bidenem, a jeho bojem proti Rusku.

X X X

Za ČR se vůbec na Ukrajině nebojuje, ale je to boj Západu proti Rusku, jak tvrdí odborníci, a upozorňovali i experti ve francouzské televizi v Den oslav osvobození Francie. Rusko je velmoc a musí se s ní počítat.

Exministr zahraničí Svoboda, ale i jiní odborníci, v televizi prohlásil, že Zelenskyj není učitelem národů. Některé jeho výroky jsou za hranou. Spíš by se měl starat o to, aby lidé v zemi neumírali a Ukrajina nebyla ničena. To by mu měl stále doporučovat i premiér Fiala, protože v ČR i jinde je na 4 miliony lidí z Ukrajiny a neví se, co s nimi bude, kde budou bydlet a jak žít. V ČR jsou drahé potraviny, PHM, doprava, stagnuje ekonomika a podobně. Trpí tím jedině národ ČR. Anglie je bez starostí s uprchlíky z Ukrajiny, vlastní zemi si nenechává zničit, ale štve jen o válce a boji v jiných státech Evropy nebo světa.

Ve Francii jsou toho všeho ušetřeni. A jestliže Johnson je jen pro stálý boj na Ukrajině a jedná o tom s USA, místo skončení boje, měl by premiér Fiala jednat i s Anglií,  aby tisíce nebo i miliony uprchlíků byli umístěni v Londýně i jinde.

X X X

Obránci Azovstalu si stěžují na vlastní vládu: Udělala chybu, zbývá nám jediná naděje.

Ukrajinští obránci z oceláren Azovstal v Mariupolu si stěžují na vládu své země. Zlobí se, že jim nedokáže zajistit pomoc. Podle reportéra CNN Prima NEWS Matyáše Zrna vkládají naději do mezinárodní mise, která by je zachránila.

Rusko už ovládá v podstatě celé pobřeží Ukrajiny. Ocelárny Azovstal ve městě Mariupol ale stále brání ukrajinští vojáci. Ti ovšem nyní ostře kritizovali vlastní vládu. „Mluvili jsme s vojáky a důstojníky, kteří bojují i na jiných bojištích, než je Azovstal, a sdílejí trpkost, že nikdo nepomůže jejich spolubojovníkům v Azovstalu,“ popsal reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno.

Vojáci v Azovstalu mají pověst hrdinných bojovníků. „Přirovnávají se k obráncům Thermopyl či Stalingradu,“ popsal Zrno. Že jim nikdo nedokáže pomoci, prý nesou těžce.

„Ukrajinští vojáci vkládají jedinou svou naději do mezinárodní expedice, která by dostala bojovníky z Azovstalu pryč. To ale záleží na Rusku,“ popsal Zrno. Vojáci podle něj kritizují vládu hlavně za to, že nedostatečně připravila obranu jihu země před vypuknutím války.

Ukrajinští vojáci, kteří se v ocelárnách skrývají, uvedli, že probíhá intenzivní ostřelování jejich pozic. „Jen během noci jsme napočítali více než 25 bojových letů,“ popisují vojáci pro web pravda.com. Během posledních tří dnů byli z Azovstalu evakuováni civilisté, vojáci ale stále zůstávají a mohou jen doufat, že se dostanou pryč také.

X X X

Vrtulníky s trikolorou i gripeny nad Vítkovem. Lidé si připomínají konec války

Na mnoha místech Česka si v neděli lidé připomněli 77. výročí ukončení druhé světové války v Evropě. Tradiční pietní akt za účasti prezidenta Miloše Zemana se konal na pražském Vítkově u hrobu Neznámého vojína. Proběhlo slavnostní kladení věnců, nad shromážděním přelétla letka bojových strojů a držela se minuta ticha za padlé oběti. Na dnešek mimo jiné připadá i Den matek.

 V hlavním městě se tradičně vzpomíná u Národního památníku na Vítkově. Pietního aktu, který začal v 10:30, se kromě prezidenta Zemana účastní také Petr Fiala (ODS), předsedové Senátu a Sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Aleš Opata.

„Není to obyčejná oslava. Probíhající válka na Ukrajině nám   „Vítězství napomohla sovětská armáda, tak to je. To, kdo pomohl zvítězit během druhé světové války, se nemění. Ale to, co se nyní děje na Ukrajině, vrhá stín na tyto události,“ uvedl předseda Vystrčil.

Před pietním aktem přinesli vojáci na nádvoří u památníku historické armádní prapory, zazněla státní hymna a husitský chorál Ktož sú boží bojovníci. Během kladení věnců proletěla nad Prahou pětice vojenských letounů a tři armádní vrtulníky, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách. Přítomní drželi minutu ticha. Vojáci také vypálili čestnou salvu.

Ve Velichovkách na Náchodsku se konala tradiční akce Mise Velichovky, která připomíná cestu americké jednotky, která jela 8. května 1945 z Plzně do Velichovek, kde chtěla německému maršálovi Ferdinandu Schörnerovi doručit rozhodnutí o kapitulaci německých vojsk. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky historické vojenské techniky, vojenského tábora, řemeslné trhy i dílny pro děti

Ve Velkých Popovicích na Brněnsku zase odhalí pamětní desku na rodném domě letce RAF Karla Batelky

X X X

NĚMECKO,  SCHOLZ,  BY  MĚL  HLAVNĚ  JEDNAT  S  USA,  BIDENEM,   O  KONCI  BOJŮ  A  NEUMÍRALI  TAM  ZBYTEČNĚ  LIDÉ,  JAKO  ZA  HITLEROVY  VÁLKY

Německo má historickou povinnost pomoci Ukrajině v boji proti ruské agresi, zároveň ale neučiní nic, co by zemi a Severoatlantickou alianci zavedlo do války s Ruskem. V projevu k národu u příležitosti 77. výročí pádu nacismu v Německu a konce druhé světové války v Evropě to v neděli prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.

Za invazi na Ukrajinu Scholz ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a řekl, že kvůli ruské agresi je letošní 8. květen odlišný od těch předcházejících.

„Na bojištích padly miliony. Miliony lidí byly zavražděny ve svých městech a vesnicích, v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Tento zločin proti lidskosti spáchali Němci,“ řekl Scholz o druhé světové válce v Evropě.

„O to bolestivější je dnes, 77 let po konci druhé světové války, opět zažívat to, jak je uprostřed Evropy právo porušováno hrubou silou. Jak ruská armáda zabíjí ukrajinské muže, ženy a děti, jak mění města v trosky a prach a jak dokonce útočí na ty, kteří utíkají,“ uvedl německý kancléř.

„Rusové a Ukrajinci spolu kdysi bojovali bok po boku za velkých obětí, aby porazili vražedný německý národní socialismus,“ řekl. „Nyní si však chce ruský prezident Putin podrobit Ukrajinu a zničit její kulturu a identitu,“ uvedl.

Scholz v projevu zdůraznil, že Německo má po zkušenosti s nacismem historickou povinnost pomoci napadené Ukrajině bránit její svobodu a právo. „Podporujeme Ukrajinu v jejím boji proti agresorovi. Kdybychom tak nečinili, znamenalo by to kapitulaci před čirým násilím,“ řekl.

Připomněl, že Německo muselo učinit závažná a obtížná rozhodnutí včetně vyzbrojování Ukrajiny a uvalení bezprecedentních sankcí na Rusko. „Poprvé v historii Spolkové republiky Německo jsme ve velkém poslali zbraně do válečné zóny,“ upozornil kancléř.

Čtyři zásady Berlína pro pomoc Ukrajině

Scholz řekl, že německá pomoc Ukrajině bude pokračovat, ale že má své limity, kterými jsou ochrana Německa a německých spojenců. Berlín proto podle kancléře bude dodržovat čtyři zásady.

První je, že Německo bude vždy v podpoře Ukrajiny spolupracovat se spojenci v Evropě i za oceánem. „Za druhé budeme při všem, co děláme, dbát na to, abychom si sami udrželi obranné schopnosti,“ uvedl. Třetí zásadou je činit jen taková rozhodnutí, která budou mít pro Rusko větší škody než pro Němce a jejich spojence. „A za čtvrté, neučiníme žádné rozhodnutí, které by změnilo NATO ve válčící stranu. Tak to zůstane!“ zdůraznil Scholz.

Podle kancléře nelze připustit další světovou válku, obzvláště pak válečný střet jaderných mocností. „To je poučení 8. května,“ řekl.

X X X

Rusové zasáhli ropnou rafinérii v ukrajinském Lysyčansku.

 Kvůli palbě ji nelze hasit

Ruské ostřelování v neděli zasáhlo ropnou rafinérii v městě Lysyčansk na východě Ukrajiny a poškodilo výrobní zařízení. Podle agentury Reuters o tom na sociální síti Telegram informoval gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

 Rafinérii po zásahu zachvátily plameny, hasiči s nimi ale nemohou bojovat kvůli pokračující dělostřelecké palbě, uvedl Hajdaj.

Podle agentury Ukrinform předtím gubernátor Hajdaj sdělil, že po leteckých útocích v Luhanské oblasti, které zasáhly klíčovou infrastrukturu, jsou města Lysyčansk a Severodoněck bez dodávek elektřiny.

X X X

Zemanová: Soudní moc nemá svého legitimního zástupce. Činí ji to zranitelnou a slabou

Soudcovská unie vidí nebezpečí v tom, že soudní moc nemá svého legitimního zástupce, který by pojmenovával potřeby soudnictví, stanovoval by koncepci a dokázal o tom hovořit s ostatními reprezentanty soudní moci. „To ji činí velmi zranitelnou a slabou. Projevuje se to i na výkonu soudní moci ve vztahu k účastníkům k řízení,“ varovala na Sjezdu českých právníků emeritní prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová a připomněla tak, že v Česku chybí tzv. Nejvyšší rada soudnictví.

Potřeby soudnictví pojmenovává a stará se o ně nyní ministerstvo spravedlnosti. „Upozorňujeme na to, že ministerstvo je součástí výkonné moci. Jde o dlouhodobý problém a deficit. Je to slabé místo, které budeme připomínat,“ uvedla Zemanová. Je podle ní nebezpečné nechávat soudní moc v křehkém systému.

Nejvyšší rada soudnictví představuje instituci, která stojí samostatně a představuje hlavní samosprávný orgán celé moci soudní. Jako taková je tedy na dalších státních mocích, moci zákonodárné a především moci výkonné. Tento systém funguje například na Slovensku, ale i v dalších zemích Evropy. Na Slovensku byl do roku 2014 předsedou rady kontroverzní Štefan Harabin, který zároveň stál v čele Nejvyššího soudu.

Příznivcem zřízení Nejvyšší rady soudnictví je i současný prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Praktický život nám třicet let dokazuje, že podíl soudců na správě soudní moci musí stoupat, máme-li se úspěšně vyhýbat nekvalifikovaným a populistickým rozhodnutím. A on ten podíl soudců stoupá i u nás, ekonomické a personální pravomoci předsedů soudů jsou dnes fakticky řádově větší, než byly na začátku devadesátých let. Tento trend musíme posilovat a snažit se více zapojit i Soudcovské rady na jednotlivých soudech,“ uvedl už dříve pro Českou justici.

Velmi živá politická debata o zřízení soudcovské rady se vedla za exministra Roberta Pelikána. Po jeho odchodu se snahy o její prosazení utlumily. Jeho nástupce Jan Kněžínek v roce 2018 uvedl, že vytvoření nové instituce není aktuální a že se obává toho, aby se do sebe samospráva soudců takzvaně nezakonzervovala.

Zřízená Nejvyšší rady soudnictví pak v roce 2019 odmítl expertní tým prezidenta Miloše Zemana. Odpůrkyní soudcovské samosprávy byla i exministryně spravedlnosti a Zemanova poradkyně Marie Benešová. Eva Paseková, ceskajustice,cz

X X X

I  ADVOKÁT  BRUNA  BUDE  OBHAJOVAT  BABIŠE

Expremiér Andrej Babiš rozšířil tým svých právníků v kauze Čapí hnízdo. Novým přírůstkem v něm je známý pražský advokátní matador Eduard Bruna. Ten svůj nástup k Babišovi Ekonomickému deníku potvrdil. Není to první expremiér, po jehož boku se známý advokát vyskytne. Bruna v minulosti spolupracoval s expremiérem a ministrem vnitra Stanislavem Grossem, který u něj koncipoval. Hájil i expremiéra Petra Nečase v takzvané Nagygate.

Kauza padesátimilionové evropské dotace na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo míří po více než šesti letech před soud.

Eduard Bruna zjištění Ekonomického deníku, že se stal členem týmu obhájců Andreje Babiše, potvrdil.

„To je pravda. Čtu teď materiály, je toho 91 tisíc stránek,“ uvedl Eduard Bruna s tím, že má už od klienta podepsanou plnou moc. Prvním Babišovým obhájcem je Michael Bartončík, který expremiéra Babiše zastupuje s kolegou ze své advokátní kanceláře.

Andrej Babiš není první expremiér, po jehož boku se známý advokát vyskytne. Bruna v minulosti spolupracoval s expremiérem a ministrem vnitra Stanislavem Grossem, který u něj koncipoval. Hájil i expremiéra Petra Nečase v takzvané Nagygate.

Žalobce Městského státního zastupitelství Jaroslav Šaroch v březnu obžaloval expremiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho bývalou poradkyni Janu Nagyovou (dříve Mayerovou).

Šéfa hnutí ANO za tu dobu už sněmovna třikrát vydala ke stíhání.

„Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze podal dne 21. března 2022 obžalobu na dvě fyzické osoby ve věci v mediálním prostoru označované jako kauza Čapí hnízdo,“ informoval mluvčí žalobců Aleš Cimbala.

S ohledem na pokračování trestního řízení nebudou už žalobci komentovat další děj.

„Podrobnou obžalobou se nyní bude zabývat městský soud v Praze. S ohledem na pokračování trestního řízení nebudou poskytovány k této věci žádné další bližší informace,“ dodal.

Dohoda o vině a trestu?

„Jedné obviněné osobě je podle něj kladeno za vinu, že svým jednáním naplnila skutkovou podstatu zločinu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie“, píše se v tiskové zprávě městského státního zastupitelství.

Jednání druhé podezřelé osoby je kvalifikováno jako pomoc ke zločinu dotačního podvodu. V kauze čelila obžalobě vedle Babiše i Jana Nagyová, dříve Mayerová.

Podle mluvčího Cimbaly neměl státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ dozoroval, jinou možnost než poslat dvojici před soud.

„Státní zástupce je vázán zákonem a zásadou obžalovací. V této věci byly splněny zákonné podmínky, které trestní řád spojuje s podáním obžaloby. S otázkou případných pochybností svědčících ve prospěch obžalovaných se musí vypořádat příslušný soud,“ podotkl. Kauza se tak míří před Městský soud v Praze.

Andrej Babiš vinu dlouhodobě odmítá. Kauzu Čapí hnízdo pokládá za vykonstruovaný a účelový pokus o svou kriminalizaci a o snahu vystrnadit ho z politiky.

Vinu odmítla i Jana Nagyová. Ta podle neoficiálních informací Ekonomického deníku směřuje k dohodě o vině a trestu.

Andrej Babiš případ označuje za „pseudokauzu”, která jej má poškodit. „Udržuje se to v mediálním prostoru dodnes pro případ, kdybych se rozhodl kandidovat na prezidenta,“ prohlásil, když Sněmovna naposledy jednala o jeho vydání.

Babišovi a Nagyové v případě odsouzení hrozí až desetiletý trest.

Účelový pohyb s firmou

O čem je kauza Čapí hnízdo? Farma Čapí hnízdo u Olbramovic na Benešovsku původně patřila Babišovu holdingu Agrofert, v prosinci 2007 se přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele, aby následně získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Akcie vlastnily Babišovy děti a partnerka.

Na dotaci by farma jako součást Agrofertu farma neměla nárok, po nějaké době se společnost pod holding zpět začlenila. Andrej Babiš vlastnil holding do února 2017, následně ho vložil do svých svěřenských fondů.

Andrej Babiš od počátku vyšetřování odmítá, že by se kolem farmy děly nezákonnosti, Jana Mayerová tvrdí, že je přesvědčena o tom, že zákon porušen nebyl.

Vyšetřovatel Pavel Nevtípil začal stíhat více podezřelých, členy Babišovy rodiny nebo dřívějšího místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Stíhání Faltýnka a dalších tří lidí zrušil dozorující státní zástupce Pavel Šaroch v květnu 2018. Předpředloni pak Šaroch podle ČTK zastavil stíhání všech zbylých obviněných včetně Babiše, přestože policie navrhovala podání obžaloby.

Detektiv Nevtípil skončil

Ekonomický deník loni 14. května informoval o tom, že letitý vyšetřovatel pražské hospodářské kriminálky (a zároveň Čapího hnízda) Pavel Nevtípil odchází do civilu.

Informace o Nevtípilově odchodu potvrdilo Ekonomickému deníku hned několik zdrojů, jeho kolegů i známých. Podle těchto poznatků Nevtípil uzavřel spis v kauze Čapí hnízdo a napsal návrh na podání obžaloby.

„Končí k poslednímu květnu, měl toho dost, tlaky, sledování a odposlouchávání kvůli kauze Bereta. Prý byl prověřovaný i kvůli kauze Vladimíra Sitty, známého z kauzy pražského Dopravního podniku,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden z oslovených zdrojů.

„Dobojoval, co víc, spis Čapí hnízdo je uzavřený. Je připravený návrh na podání obžaloby,“ potvrdil zjištění Ekonomického deníku Nevtípilův kolega.

O vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila se několikrát zajímala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). A to z různých popudů.

Nevtípil schytal i několik mediálních políčků od premiéra Andreje Babiše, jehož se Čapí hnízdo úzce týká. Babiš o něm za přítomnosti médií opakovaně prohlašoval, že jako policista dopomohl konkurenci připravit o firmu podnikatele Vladimíra Sittu mladšího.

Jde o případ společnosti Neograph, známé z kauzy údajně předražených jízdenek pro pražský Dopravní podnik a sedmnáctihaléřových provizí, putujících do Karibiku. Nevtípil v minulosti Sittu juniora vyšetřoval kvůli tunelování Neographu, Vrchní soud v Praze nakonec Sittu  očistil.

A právě případ tunelování Neographu, které Vrchní soud v Praze neshledal trestným činem, se stal Nevtípilovým velkým problémem v roce 2019. V hlavní roli toho, kdo vykročil proti Nevtípilovi, dnes už bývalý ředitel pražské policie Jan Ptáček.

„Šéf odboru hospodářské kriminality Jiří Tauber dostal od Jana Ptáčka pokyn, aby si vyžádal na Městském státním zastupitelství poslední rozsudek ve věci Sitta. A tento rozsudek nařídil poslat pod hlavičkou Kongresky (tak se přezdívá budově pražské policie – pozn. red.), na Generální inspekci bezpečnostních sborů s návrhem na opětovné prošetření kauzy Sitta. Ptáček vystřelil na člověka do vlastních řad,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden z dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku.

Tato zjištění Ekonomického deníku pak verifikovalo i ředitelství pražské policie.

„Lze potvrdit, že zmíněný osvobozující rozsudek byl Městským státním zastupitelstvím v Praze doručen vyšetřujícímu odboru hospodářské kriminality krajského ředitelství policie k takzvanému založení do spisu. S ohledem na určité pasáže rozsudku, ve kterých soudkyně Vrchního soudu uvedla směrem k vyšetřovateli Nevtípilovi poměrně závažná podezření, byl tento rozsudek postoupen Generální inspekci bezpečnostních sborů k prověření,“ odvětila na jednu z otázek Ekonomického deníku mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

Pro GIBS není jméno Pavla Nevtípila neznámé. Ne snad proto, že by byl vyšetřovatel citlivých případů usvědčen z trestné činnosti, ale proto, že GIBS se o něj zajímala hned poněkolikáté.

Ekonomický deník v minulosti psal například o pokusu sejmout vyšetřovateli Čapího hnízda a jeho kolegům otisky prstů a DNA a to kvůli údajným únikům z vyšetřování. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Zeman jmenoval 19 nových generálů. Ředitele BIS Koudelku opět vynechal

Prezident Miloš Zeman jmenoval 19 nových generálů armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a tajných služeb. Ředitele BIS Koudelku opět nepovýšil.

Do hodnosti generálporučíka povýšil ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna a šéfa hasičů Vladimíra Vlčka. Generálmajory se stali první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch, ředitel Vězeňské služby Simon Michalidis a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Radek Horáček. Další muži získali hodnost brigádního generála. Návrhu vlády jmenovat generálem ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku hlava státu opět nevyhověla.

V armádě se nové hodnosti dočkalo devět mužů. Zeman povýšil mimo jiné Petra Šnajdárka z ministerstva obrany, který se významně podílel na projektu tzv. Chytré karantény a kterého v říjnu 2020 ocenil medailí Za zásluhy. Do hodnosti armádního generála ve výslužbě pak prezident jmenoval bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Nekvasila. Ten měl dosud hodnost generálplukovníka, kterou ale česká armáda zrušila po vstupu do NATO. Hodnost tehdy vojákům zůstala, nikdo další ji ale nemohl získat. Nekvasil tak byl jediným bývalým nebo současným náčelníkem generálního štábu, který nebyl armádním generálem.

Brigádními generály se dále stali zástupce ředitele sekce pro výkon zpravodajské činnosti Vojenského zpravodajství Václav Liedernann, velitel 21. základny taktického letectva Jaroslav Mika, šéf Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany Ladislav Rebilas, velitel 22. základny vrtulníkového letectva Rudolf Straka a velitel 4. brigády rychlého nasazení Jan Štěpánek.

Z řad policistů povýšil Zeman pět mužů. Kromě Lercha získali hodnost ředitel Útvaru pro ochranu prezidenta Martin Baláž, náměstek na policejním prezidiu Tomáš Kubík, ředitel karlovarských policistů Petr Macháček a ředitelcizinecké policie Milan Majer. Mezi hasiči se kromě Vlčka dočkali povýšení další dva příslušníci sboru – ředitel karlovarských hasičů Václav Klemák a ředitel pražských hasičů Luděk Prudil. Z vězeňské služby jmenoval ještě prezident do hodnosti generála ve výslužbě ředitele personálního odboru na generálního ředitelství Mariana Prokeše.

X X X

Sinn Féin zvítězila ve volbách v Severním Irsku. Unionisté uznali prohru

Katolická republikánská strana Sinn Féin poprvé v historii zvítězila ve volbách do severoirského parlamentu, informovala agentura Reuters po sečtení většiny hlasů ze čtvrtečních voleb. Demokratická unionistická strana již dříve uznala průlomovou výhru levicových nacionalistů. Šéfka strany v Severním Irsku Michelle O’Neillová uvedla, že nastal čas na „zdravou debatu“ o směřování ke sjednocenému Irsku.

 Severoirský regionální parlament, kterému se podle sídla přezdívá Stormont, má 90 křesel a voliči rozhodují v 18 volebních obvodech. Sčítání hlasů trvá déle kvůli poměrně složitému systému jednoho přenosného hlasu.

Sinn Féin získala k 20:30 SELČ nejméně 27 z 90 křesel. Její hlavní soupeř, Demokratická unionistická strana (DUP), si zatím připsala 24 křesel. Po 17 křeslech získala také Alianční strana Severního Irska (APNI), která tak zdvojnásobila počet svých poslanců.

Další severoirské uskupení Ulsterská unionistická strana (UUP) bude mít nejméně devět poslanců. S minimálně sedmi zákonodárci může počítat také Sociálnědemokratická a labouristická strana (SDLP). Zbylá křesla si mezi sebou rozdělí další politická uskupení a nestraníci. Celkem už je přiděleno 88 z 90 křesel

Předseda DUP Jeffrey Donaldson už v odpoledním rozhovoru se stanicí Sky News uznal, že republikáni mají nakročeno k historickému vítězství v místních volbách. Dosavadní výsledky potvrdily propad DUP, která podporuje setrvání Severního Irska ve svazku s Británií.

Vítězství levicově a nacionalisticky orientovanému uskupení, které prosazuje sjednocení Irské republiky s touto části ostrova, přisuzovaly už první projekce. Sinn Féin tak poprvé získá možnost vybrat předsedu vlády a stane se první nacionalistickou stranou v čele Severního Irska.

Dosavadní vicepremiérka Michelle O’Neillová, která ve vládě skončila v únoru po demisi prvního ministra Paula Givana z DUP, stane v čele nové vlády. Sobotu označila za „historický den“. „Dnešek představuje velmi významný okamžik změny. Je to určující okamžik pro naši politiku a náš lid,“ řekla O’Neillová. Dodala, že nastal čas na „zdravou debatu“ o směřování ke sjednocenému Irsku.

O’Neillová v prohlásila, že dokud o sjednocení Irska nerozhodnou voliči, nedojde k žádné ústavní změně. Předsedkyně Sinn Féin Mary Lou McDonaldová v pátek naznačila, že případné referendum o sjednocení by mohlo přijít během příštích pěti let.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová, která rovněž vede kampaň za odtržení od Spojeného království, byla mezi prvními, kdo Sinn Féin poblahopřál. Na twitteru vítězství této strany označila za „skutečně historický výsledek“.

Přestože vítězství levicových nacionalistů, kteří původně vzešli z politického křídla polovojenské organizace IRA, zřejmě přiblíží vyhlídku na sjednocené Irsko, referendum potřebné k vystoupení ze Spojeného království je v kompetenci britské vlády.

Obě největší strany na sebe budou odkázané při sestavování budoucí vlády. Republikáni a unionisté dodržují od roku 1998 ujednání o dělbě moci na základě velkopáteční mírové dohody, která ukončila dlouholetý konflikt v zemi.

Nad vyjednáváním o nové vládě ale visí otázka takzvaného severoirského protokolu, kvůli kterému Severní Irsko částečně ztratilo dosavadní pevná pouta se Spojeným královstvím, protože musí dodržovat pravidla jednotného trhu EU a celní unie. DUP požaduje zrušení tohoto pobrexitového mechanismu a vyhrožuje, že se kvůli němu nebude podílet na další společné vládě se Sinn Féin. Předseda DUP Donaldson uvedl, že příští týden oznámí, zda se vrátí do vlády.

X X X

OKAMURA  BENDOVI:  BERETE   200  TISÍC  A  CENY  ENERGIÍ  PRO  LIDI  VYSOKÉ

Konflikt na Ukrajině bude táhlý a čeští občané na to doplácí, uvedl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Zástupce vlády Petra Fialy Marka Bendu (ODS) osočil, že jako poslanec s vysokým platem pro potíže s vysokými cenami energií nemůže mít pochopení. Benda kontroval, že Okamura konflikt na Ukrajině relativizuje.

Hádku v Partii odstartovala Okamurova slova o zdražování cen energií v Česku. „Konflikt opravdu není dobrý pro nás pro všechny. Čeští občané na to doplácí například tím, že platí mnohem větší ceny energií,“ uvedl v Partii Okamura. Vládu Petra Fialy (ODS) osočil, že vládní návrh je tlačit nekonečný konflikt.

 „SPD říká: Tlačit na mírová jednání, hledejme dohodu. Jinak se i kvůli nečinnosti vaší vlády čeští občané nedoplatí. Kvůli tomu, že se táhne konflikt, naši občané platí třikrát až pětkrát větší cenu plynu než okolní státy,“ řekl Okamura. Bendu poté v kontextu zdražování cen energií osočil, že jako poslanec údajně bere 200 tisíc. „Jste snad z Marsu?“ zeptal se ironicky.

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy je ale Okamurova teze o potřebě mírových jednání dokladem, že se zapomíná, kdo je v případě války na útočník a kdo se brání.

„To jsou přesně věty, které od nich (od SPD –⁠ pozn. red.) zaznívají dva měsíce: Nedodávejte tam zbraně, ten konflikt se ulehčí, přinutte ukrajinskou stranu, aby se co? Aby se vzdala třetiny území, které jim Rus okupoval? Zapomíná se, kdo je útočník a kdo se brání,“ řekl Benda.

X X X

Nohavica se stěhuje na Slovensko. V Česku a v Polsku mu ruší koncerty kvůli Putinovi

Jeden z nejznámějších českých písničkářů Jarek Nohavica musel kvůli svým postojům přehodnotit koncertní plány. Jelikož v časech ruské agrese odmítnul vrátit vyznamenání od Vladimira Putina, v Polsku mu odřekli celé turné, představení se z vůle pořadatelů ruší i v jeho rodné zemi. Bez omezení tak nyní může hrát jen na Slovensku, kde se nad jeho názory nepozastavují.

Nohavicovy písničky byly před desítkami let pro mnoho lidí hojivým fáčem na duši rozbolavělou od komunistické totality. Po letech se však spousta věrných fanoušků od ostravského barda odvrací. Nelíbí se jim, že folková hvězda v časech ruské invaze odmítla vrátit Puškinovu medaili, kterou Nohavica dostal v roce 2018 přímo z rukou Vladimira Putina.

 V Polsku kníratému muzikantovi zrušili koncerty v Katovicích, Gdaňsku, Krakově, Toruni a ve Varšavě. Pronájem sálu pro jeho vystoupení odmítla třeba i olomoucká univerzita.

Autorovi písní Kometa nebo Zítra ráno v pět tak nezbývá než se soustředit na slovenské publikum. Na východ od českých hranic jeho současné postoje podle všeho tolik nevadí, odehraje tam proto až do srpna všechny původně naplánované koncerty.

„Polská i česká společnost má vůči Rusku poměrně vyhraněný negativní názor vycházející z historických zkušeností. Proto mě rušení Nohavicových koncertů především v Polsku nepřekvapilo,“ vysvětloval třeba slovenský hudební publicista Juraj Čurný pro plus7dni.pluska.sk. „Osobně však nepovažuji za nejšťastnější rušit koncerty někoho, kdo se provinil pouze tím, že Putinovi odmítl vrátit medaili, ve prospěch současného ruského režimu se ovšem nijak nevyjádřil. Pro mě je to trochu laciné hrdinství.“

Osmašedesátiletý hudebník vysvětluje, že medaili neobdržel za podporu kremelského vládce, nýbrž za zpívání písniček Vladimira Vysockého a Bulata Okudžavy. Válku na Ukrajině odsoudil. Veřejně dokonce poukázal i na to, že s Putinem nesouhlasí.

Podle nich představuje jeho současný postoj další podstatný šrám na pověsti osobitého básníka s kytarou a heligonkou – už před tím vzbuzoval rozpaky i způsob, jakým se (ne)vypořádal se svou údajnou spoluprací s StB, v jejíchž seznamech je veden jako agent pod krycím jménem Mirek.

Puškinovu medaili v minulosti vedle Nohavici získali třeba i bývalý prezident Václav Klaus a předseda Česko-ruské společnosti Jiří Klapka. Další laureát, slovenský spisovatel a překladatel Ján Štrasser, se ceny na protest proti aktuálnímu dění na Ukrajině vzdal.