Stone: Svět potřebuje vůdce jako byl de Gaulle. Trumpův projekt: Neutrální Ukrajina, vojska NATO daleko od Ruska?Proč chce mluvit Trump s Putinem? Zkonfiskuje Západ Rusku 300 miliard dolarů? 

Současná ekonomická politika USA je šílená, řekl režisér Oliver Stone v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem. Dodal, že nevidí důvod, proč by Amerika nespolupracovala s Ruskem a Čínou – a varoval, že Washington místo toho zahájí další velký konflikt. Stone v rozhovoru připomenul, že vojenský rozpočet Spojených států je již bilion dolarů. To je podle něho šílenstvím.

K tomu řekl: „V zahraničí máme osm set vojenských základen. Ani Eisenhower, ani nikdo jiný se nikdy nesnažil ovládnout celý svět, ovládnout všechny země, Asii, Evropu nebo Jižní Ameriku. Toto je gigantická říše. Představte si, kolik úsilí stojí řízení takového impéria?“ Spojené státy podle něho neustále konstruují nové plány. „Představte si mapu světa. Čína je také výzvou. USA posílají lodě a neustále prohlašují naši převahu na moři.“

„To je šílené. Myslím z ekonomického hlediska. Musíme přijmout situaci. Pojďme soutěžit s Čínou. Naše ekonomické vazby mohou být přátelské. Můžeme být konkurenty. Nevidím důvod, proč bychom nemohli spolupracovat v podnikatelské sféře, stejně jako s Ruskem. Rusko je kapitalistická země. Už to není komunistická země,“ řekl také O. Stone v rozhovoru s Carlsonem.

„Možná nenávidíme komunismus, ale nemá smysl se nepřátelit s Ruskem. Rusové se mohou stát našimi partnery v boji proti klimatickým změnám. Mají jednu z nejlepších jaderných elektráren na světě, stejně jako Čína. Máme se od Ruska hodně co učit. Pokud si to přejeme, můžeme postavit mnoho jaderných elektráren založených na malých modulárních reaktorech. Změnu klimatu skutečně dokážeme vyřešit. V tomhle nemusíme být pasivní. To vše kdysi navrhl Kennedy. Přesně takové vůdce potřebujeme. Potřebujeme nového de Gaulla nebo někoho s podobným pohledem na svět,“ vyvodil režisér Oliver Stone, server vasevec.cz

X X X

 TRUMP:  NEUTRÁLNÍ  UKRAJINA,  VOJSKA  NATO  DALEKO  OD  RUSKA

 Putinovy mírové karty: Trvalá neutralita Ukrajiny a stažení vojsk NATO daleko od ruských hranic

PLÁN PODLE PUTINA

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Donalda Trumpa v Bílém domě v červenci v roce 2018. 

 Z Kremlu unikají detaily ohledně možného míru na Ukrajině. Redukce ukrajinské armády, zamezení jejího vstupu do Severoatlantické aliance, omezení vojenských vztahů s NATO nebo trvalá neutralita v ústavě. Na veřejnost se dostávají informace, s jakými kartami jde Rusko do případných rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Podle agentury Bloomberg by ruský diktátor Vladimir Putin během jednání se staronovým prezidentem USA Donaldem Trumpem chtěl, aby se z východoevropské země stal neutrální stát s omezenou vojenskou silou. Také požaduje stažení vojáků NATO z východní Evropy.

Poslední týdny se neustále mluví o mírovém jednání mezi americkým a ruským prezidentem. Právě v těchto dnech unikly z Kremlu důležité informace, které se týkají mírového plánu podle Vladimira Putina. Ruský diktátor hodlá žádat, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO, výrazně omezila vojenské vztahy s aliancí a zakotvila trvalou neutralitu ve státní ústavě.

 Součástí podmínek by měla být i omezení a odzbrojení ukrajinské armády. Kremlu by podle agentury nevadilo, pokud by členské státy NATO pokračovaly v dodávkách zbraní na Ukrajinu, ovšem s výhradou, že by tyto zbraně nesměly být použity proti Rusku ani k obnovení kontroly nad okupovanými územími.

Putinovy podmínky jsou v ostrém rozporu s deklarovanými cíli Ukrajiny a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina trvá na tom, že územní celistvost země musí být respektována a žádné území nemůže být postoupeno Rusku. Zelenskyj nicméně připustil, že by k příměří mohlo dojít i s dočasnou okupací části ukrajinského území, přičemž jeho návrat by byl řešen diplomatickou cestou.

 Donald Trump, který se po svém zvolení do úřadu nechal slyšet, že ukončí ruskou agresi na Ukrajině do 24 hodin, nyní upravil své stanovisko a hovoří o možném řešení konfliktu do půl roku. Trumpovo přání rychle ukončit konflikt se však může dostat do konfliktu s Putinovou strategií, která podle mnohých analytiků směřuje k dlouhodobým vyjednáváním a vytvoření podmínek pro oslabení ukrajinského vojenského potenciálu.

Mezi dalšími kremelskými požadavky je stažení aliančních vojáků z východoevropských pozic. Britský deník Financial Times píše, že důvěryhodný zdroj a bývalý vysoce postavený činitel Kremlu řekl, že Vladimir Putin požaduje stažení vojenských sil NATO ze zemí sousedících s Ruskou federací. Exčinitel Kremlu, který si nepřál být jmenován s odkazem na vysoce citlivé informace, uvedl, že se jedná především o Lotyšsko, Estonsko a Finsko.

Rusko kromě sousedních států požaduje, aby se Severoatlantická aliance stáhla i z Polska a Litvy. Tyto pobaltské země totiž sousedí s ruskou exklávou Kaliningradem na břehu Baltského moře. Bývalý kremelský insider se domnívá, že Vladimir Putin věří, že pouze jednáním s USA lze zajistit dlouhodobý mír v regionu. „Chce změnit pravidla mezinárodního pořádku tak, aby Rusko nebylo ohroženo. Velmi se obává, jak bude svět vypadat po válce,“ řekl deníku Financial Times.

 ROZHOVOR

Snahu o zorganizování schůzky či telefonátu Donalda Trumpa a Vladimira Putina potvrdily Bílý dům i Kreml. Na přípravě se podle Trumpova poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze už pracuje. „Z pohledu prezidenta Donalda Trumpa není možné dosáhnout dohody, pokud nemáte nějaký vztah a dialog s druhou stranou,“ poznamenal Waltz k válce na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Takový vztah chce podle něj Trumpova administrativa v příštích měsících určitě vybudovat. „Očekávám přinejmenším telefonát v příštích dnech a týdnech,“ podotkl.

Waltz také vyjádřil přesvědčení, že i Ukrajina je připravena jednat o příměří v době, kdy se podle něj boje dostaly do fáze „mlýnku na maso“ podobně jako za první světové války. O chystané schůzce s Putinem mluvil nedávno i Trump, žádný časový plán však neposkytl. Kreml pak oznámil, že Putin je rozhovorům s Trumpem otevřen.

  X X X

 TRUMP  JEDNAT  RUSKEM

Proč Trump potřebuje naléhavá jednání s Putinem? 

JUDr. Jiří Vyvadil: Donald Trump nesporně v jednom smyslu způsobil revoluci (tak jako konečně ve všem, co dělá) při řešení ukrajinské krize, tím, že se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, přesněji mezi Západem a Ruskem prostřednictvím Ukrajiny chce urychleně ukončit, zatímco stávající bidenovské elity by chtěli vést nekonečnou válku s cílem Rusko totálně porazit. Názory Trumpa i jeho týmu jsou široce publikované. Ale úvahy ruských představitelů nikoliv. Na portálu Vzglayd.ru se myšlenky, neučesané a realisticko-skeptické objevily v textu Gevorge Mirzayana. Jsou důležité. Stejně to bude totiž Rusko, kdo konflikt vyřeší a nikdo jiný.

„Bezprostředně po Trumpově inauguraci proběhne telefonický rozhovor mezi vůdci. Diplomatická interakce začne na pracovní úrovni.“ Těmito slovy komentují experti prohlášení přicházející z Washingtonu o možných jednáních mezi vůdci Ruska a Spojených států. Je v současných podmínkách skutečně možné osobní setkání prezidentů obou zemí?

Rusko a Spojené státy jsou blízko začátku vyjednávacího procesu. Alespoň to říkají ve Washingtonu. Od Trumpova oznámení o připravenosti na schůzky (a „velmi rychle“) až po veřejnou demonstraci USA záblesků realistického přístupu.

„Nemyslím si, že je reálné říci, že máme v úmyslu vyhnat každého Rusa z každého centimetru ukrajinské půdy, dokonce i z Krymu. Prezident Trump tuto realitu uznává, a pokud by ji uznal i zbytek světa, byl by to monumentální krok vpřed,“ říká budoucí Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz.

Samozřejmě ani přípravy na jednání jako taková ještě nezačaly. „Existují určité kontakty mezi Washingtonem a Moskvou, vojenské i diplomatické, ale jedná se spíše o kontakty na technické úrovni. Neproběhl žádný politický dialog ani dialog na nejvyšší úrovni,“ uvedl tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

A to je logické. Jednak proto, že jde o požadavek amerického práva – zakazuje zvolenému prezidentovi vměšovat se do záležitostí toho současného. A věcná jednání o schůzce mohou být právě takovým zásahem.

Za druhé, podstatná jednání musí být vedena s těmi, kdo jsou u moci a kteří mohou být odpovědní za to, na čem se dohodne. Trump ještě není formálně u moci a v době, kdy bude zvolen, se situace na místě může změnit, vzhledem k horečné aktivitě končící Bidenovy administrativy ve věcech dodávek zbraní Ukrajině a uvalování sankcí proti Rusku.

„Demokraté mají takové způsoby v politice jako poslední možnost, jak zkazit příští administrativu,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. – Když už nejste zvoleni a váš tým vidí Ameriku způsobem, který nepodporovala většina Američanů, ale čistě eticky, na základě lidské slušnosti, počkejte tyto tři měsíce mezi volbami a inaugurací a pochopte, že lidé chtějí jinou politiku. Ne, tohle určitě uděláme, zabouchneme dveře, aby se nikdo necítil špatně.“

Samotná příležitost k jednání se proto otevře po 20. lednu – tedy poté, co se Trump ze zvoleného promění v současného prezidenta Spojených států. „Jsem si absolutně jistý, že bezprostředně po Trumpově inauguraci proběhne telefonický rozhovor mezi vůdci. No, diplomatická interakce začne na pracovní úrovni – například za účasti zvláštního představitele USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga, téhož Michaela Waltze, nového ministra zahraničí nebo jeho zástupců,“ řekl Dmitrij Suslov, zástupce ředitele Centra. pro komplexní evropská a mezinárodní studia na Vysoké škole ekonomické, říká list VZGLYAD.

A pouze pokud bude tato diplomatická interakce úspěšná, budou se Trump a Putin moci setkat tváří v tvář. Existují ale jisté pochybnosti, že bude úspěšná.

Ano, v řadě bodů bude snadné se shodnout. „Nejjednodušší na dialogu bude jeho začátek. Obě strany mají zájem, aby odešel,“ říká Dmitrij Suslov.

Spojené státy (samozřejmě za Trumpa) mají zájem, protože se potřebují co nejrychleji zbavit ukrajinské krize a řešit jiné, důležitější věci – Čínu, Blízký východ a vnitroamerické problémy. Podle prezidentského poradce Nikolaje Patruševa nebude Ukrajina mezi Trumpovými prioritami, má obavy z Číny.

A pokud se toho Spojené státy nemohou zbavit tím, že Rusku uštědří strategickou porážku, pak to znamená, že s nimi musíme hledat kompromis. A podívejte se nyní, než Trumpova administrativa vytvořila svou vlastní historii podpory kyjevského režimu a veškeré výdaje na ni lze přičítat Bidenově administrativě.

Rusko vždy prosazovalo a prosazuje vyjednané řešení konfliktu. Ano, Moskva může vyřešit své problémy s kyjevským režimem prostřednictvím Severního vojenského okruhu, ale politicko-diplomatické řešení, na rozdíl od jednoduchého vojenského, může Moskvě zajistit jak uznání jejích nových území, tak začátek procesu zrušení sankcí. Pokud budou jednání úspěšná, samozřejmě.

Spojené státy jsou připraveny formálně připravit Kyjev o jeho euroatlantický sen. „Bude docela snadné dohodnout se na nevstoupení Ukrajiny do NATO. Trump tuto myšlenku rozhodně nepodporuje, stejně jako mnozí kolem něj – viceprezident J. D. Vance, Keith Kellogg,“ vysvětluje Dmitrij Suslov.

Trumpova logika je jednoduchá: vstup Ukrajiny do NATO ukládá Spojeným státům povinnost ji chránit. A zvolený prezident se staví proti jakýmkoli dodatečným povinnostem.

Na druhou stranu, jak v USA, tak ještě více v Evropě existuje projekt jakési sublimace členství Ukrajiny v NATO. Jednoduše řečeno, zintenzivnění spolupráce mezi Západem a kyjevským režimem po zániku Severovýchodního vojenského okruhu. A tento projekt právě naráží na tuhý odpor Moskvy, která požaduje demilitarizaci a neutrální status pro poválečnou Ukrajinu.

„Toto je jeden z nejzásadnějších rozporů v našich přístupech. Postoj Trumpovy administrativy bude takový, že Ukrajina musí vyjít z války a zůstat vojensky silnou zemí a Evropa musí Ukrajině nadále poskytovat vojenskou podporu. Interakce mezi Ukrajinou a evropskými zeměmi by měla být zachována nebo dokonce posílena, zvláště pokud se Ukrajina stane neutrálním státem,“ vysvětluje Dmitrij Suslov. Moskva, chápající protiruskou povahu ukrajinského státu v jeho současné inkarnaci, je proti takovému scénáři.

Dalším problémem mohou být vyjednávací „makeweights“ – tedy další hráči u jednacího stolu. Je jasné, že Zelenskyj tam nebude – alespoň do doby, než bude legitimizován ve volbách. A možná se to ani nestane, protože se svými slovy vyloučil z jednání s Moskvou. Ale možná Evropa.

„Evropané budou od Trumpa požadovat, aby usedli k jednacímu stolu a aby jednání neprobíhala bez Evropanů. Že by Spojené státy měly alespoň koordinovat s Evropany věci, o kterých jednají s Ruskem. A že pokud je Trumpova administrativa vyloučí z vyjednávacího procesu a povede bilaterální jednání s Ruskem za zády Evropanů, tak Evropané nepodpoří Trumpa ohledně Číny,“ vysvětluje Dmitrij Suslov.

Evropané si nepřejí, aby se opakovala situace, kdy Moskva a Washington řešily otázky evropské bezpečnosti bez nich. V ukrajinském konfliktu však Evropa zaujímá mnohem tvrdší pozici než Spojené státy, a to i v otázce rozmístění západních jednotek tam. Proto bude s jejich účastí nesmírně těžké shodnout se na již tak problematických bodech.

Moskva proto prosazuje, aby u jednacího stolu nebyli zbyteční lidé. „Jednání o Ukrajině by měla být vedena mezi Ruskem a Spojenými státy bez účasti dalších západních zemí. S Londýnem nebo Bruselem není o čem mluvit. Vedení EU například již dávno nemá právo mluvit jménem mnoha svých členů, jako je Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Rumunsko a některé další evropské země, které mají zájem na stabilitě v Evropě a zaujímají vyvážený postoj směrem k Rusku,“ říká Nikolaj Patrušev.

Zároveň musíme pochopit, že i bez evropských „partnerů“ budou jednání trvat týdny a měsíce. Že i bez evropských vyjednávacích sabotáží s největší pravděpodobností dojde k ukrajinským sabotážím – například v podobě pokusů o organizování nových teroristických útoků v Rusku.

J.V. A úvaha končí závěrem, který cítím potřebu vypíchnout, protože i jí to tak cítím. Je skvělé, že se Trump snaží ten konflikt ukončit, ale zároveň platí, co autor uvádí v samotném závěru:

Proto by bylo předčasné vkládat do těchto jednání příliš velké naděje. Projdou – dobrý. Pokud skončí s dohodami, které vyhovují Rusku, je to ještě lepší. Pokud ne – Rusko zajistí svou bezpečnost vojenskou silou.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

EXPREMIÉR  ČR  PAROUBEK:

Zkonfiskuje Západ Rusku 300 miliard dolarů?

Rusko, jak známo, má umístěno v západních finančních institucích zhruba 300 miliard dolarů svých finančních rezerv. Od počátku války mezi Ruskem a Ukrajinou jsou tyto rezervy zmrazeny a Západ – na základě rozhodnutí zemí G7 – se rozhodl využívat ve prospěch Ukrajiny zisky z těchto depozit, které dosahují několik miliard dolarů ročně.

Podle americké televizní stanice CNN, vyvíjí v posledních týdnech Bidenova administrativa tlak na své západoevropské spojence, který by měl vyústit konfiskací zmrazených ruských financí. Podle televize CNN je jediným významným evropským lídrem, který údajně je ochoten debatovat s Američany o tomto záměru, šéf německé CDU a kandidát na německého kancléře stran CDU/CSU F. Merz. Lidé z Bidenovy administrativy o této věci hovořili údajně také s vysokými představiteli budoucí, tedy Trumpovy administrativy, s pravděpodobným ministrem zahraničí Rubiem a možným poradcem pro národní bezpečnost Waltzem. Tento záměr má být jedním z prostředků nátlaku na Rusko při budoucím vyjednávání o míru na Ukrajině.

Je dobré připomenout, že ruská vojska jsou v tuto chvíli vzdálena jen několik denních pochodů od administrativních hranic Luhanské a Doněcké oblasti, které Rusko aktem státní Dumy anektovalo a prohlásilo za součást území Ruské federace.

Rekviziční záměr Bidenovy americké administrativy má několik problémových míst:

  1. Byl by signálem pro řadu dalších států s autoritativními režimy, které ukládají peníze v západních finančních institucí, že to ani pro ně nemusí být do budoucna bezpečné.
  2. Rusko při zahájení své invaze na Ukrajinu muselo nutně počítat s tím, že o tyto finanční zdroje, vytvořené z prodejů nerostných, především energetických surovin, může přijít. Otázka zajištění vlastní bezpečnosti byla pro Rusko důležitější nežli eventuálně ztracené finance.
  3. Samozřejmě, že Rusko by se v případě konfiskace svých finančních zdrojů obrátilo okamžitě na mezinárodní soudy. A v případě, že by tato částka nebyla vymožitelná prostřednictvím soudů nebo fakticky nedobytná zpět, přistoupilo by nutně k odvetným opatřením.

Tato odvetná opatření by nejspíš znamenala zabavení majetku západních investorů v Rusku. Je otázka, zda tento majetek má v tuto chvíli hodnotu 300 miliard dolarů. Ale v každém případě by se Putinovi a jeho lidem podařilo v podstatě nacionalizovat veškeré průmyslové a další investice západních firem v Rusku. To by jistě vedlo k tlaku těchto firem na kompenzace vůči vládám svých zemí. Ruská vláda by totiž tyto kompenzace ráda přenechala západním vládám, které by souhlasily s konfiskací ruských finančních aktiv v západních bankách a finančních institucích. To by rozhodně neprospělo světovému hospodářskému pořádku a zejména by to bylo naprosto bezprecedentní. Faktem je, že k nacionalizaci, tedy k zestátnění majetku, přistoupili také po Říjnové revoluci v roce 1917 Lenin se Stalinem. Za prvních dvou funkčních období prezidenta Putina, byly vypláceny západním investorům za tato, ruskými bolševiky ukradená aktiva, reparační platby. Teď by se Putinovi povedlo znárodnit veškerý majetek amerických a západoevropských a japonských subjektů v Rusku bez nároku na budoucí odškodnění. Možná, že právě tato úvaha vede západoevropské politiky a státníky, tedy jejich většinu, k velké opatrnosti, pokud jde o možnou konfiskaci ruských 300 miliard dolarů. Ing.Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X XX

Švédsko přitvrzuje vůči migraci. Otevře ústavu a začne odebír6. ledna 2025  20:00

Švédská vláda chce změnit ústavu tak, aby mohla odebírat občanství všem, kteří jej získali podvodem nebo spáchali závažný zločin. Jde o další krok vlády, jež slíbila tvrdý postup vůči nelegální migraci. Přísněji se podle jejího návrhu budou posuzovat žádosti o azyl. Každý bude muset například doložit, že nemá dluhy a žije spořádaným životem. „Švédské občanství má něco znamenat,“ říká ministr.

„Švédsko se potýká se třemi souběžnými a velmi závažnými hrozbami pro svou vnitřní bezpečnost. Násilný extremismus, státní aktéři jednající vůči Švédsku nepřátelským způsobem a také systematický, organizovaný zločin,“ řekl švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer k plánovaným krokům vůči lidem s dvojím občanstvím.

Ten, kdo k tomu švédskému přišel úplatkem, uvedením falešných informací nebo vyhrožováním, se s ním zřejmě bude muset rozloučit. O občanství mohou brzy přijít i ti, kteří podle úřadů představují hrozbu – například pachatelé vážných zločinů, mezi něž vláda řadí špionáž či zradu.

Portál Expressen napsal, že prošel záznamy o všech pachatelích znásilnění – dospělých i dětí – za loňský rok. Celkem jde o 118 mužů, kteří nepocházejí ze Švédska a za svůj zločin by měli být vyhoštěni.

X X X

Dr. Oetker končí s výrobou v Kladně. Propustí skoro všechny zaměstnance

Společnost Dr. Oetker ze svého závodu v Kladně letos postupně propustí 114 ze 188 zaměstnanců. Firma tam ukončí výrobu. Důvodem jsou podle německé firmy zvyšující se náklady a to, že provoz už nelze modernizovat tak, jak to současná výroba vyžaduje. Jde o jediný výrobní závod společnosti v Česku.

Produkty z Kladna bude firma vyrábět v jiném ze svých výrobních závodů, jež má v mnoha zemích. Společnost to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě.

„Všichni, kterým bude ukončen pracovní poměr, obdrží odstupné nad rámec zákonných požadavků a podporu při hledání dalšího uplatnění na trhu práce. Budoucí pracovní zařazení zaměstnanců kladenského výrobního závodu je pro společnost Dr. Oetker v České republice v roce 2025 největší prioritou,“ uvedla firma v tiskové zprávě. Zaměstnanci administrativy budou dál zajišťovat distribuci výrobků společnosti v Česku.

Výrobci potravin podle společnosti čelí kvůli rostoucím cenám energií a surovin zvyšujícímu se ekonomickému tlaku a konkurenčnímu prostředí.

„Aby společnost Dr. Oetker v tomto prostředí obstála, musí neustále modernizovat technologie a optimalizovat organizaci. To však i přes kvalitní práci všech zaměstnanců není v kladenské výrobně kvůli omezením daným výrobním prostorem nadále možné,“ uvedla firma.

V kladenském závodě vyrábí společnost od roku 1998 například přísady a směsi na pečení, pudinky a dezerty v prášku. Budova zakoupená v roce 1997 už podle společnosti není vhodná pro moderní výrobu potravin. „Vzhledem k tomu, že možnosti rozšíření a modernizace výroby byly již vyčerpány, rozhodla se společnost závod uzavřít,“ doplnila společnost.

Zaměstnanci administrativy společnosti Dr. Oetker, kteří nejsou bezprostředně spojení s výrobou, budou dál zajišťovat distribuci výrobků Dr. Oetker po celé České republice.

Firma v roce 2023 utržila za prodej výrobků, služeb a zboží podle výroční zprávy dostupné ve Sbírce listin 1,4 miliardy korun. Výsledek hospodaření po zdanění byl 160 milionů korun.

X X X

UNESCO  NA  KARLOVARSKU

Nová výstava mapuje památky UNESCO v regionu. K vidění je v areálu krajského úřadu

V loňském roce uběhlo pět let od zápisu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. U této příležitosti došlo k aktualizaci panelové výstavy UNESCO v Karlovarském kraji, původní byla z roku 2019. Zájemcům přibližuje světově uznávané unikáty, kromě hornického regionu také Slavná lázeňská města Evropy a Kynžvartskou daguerrotypii. K vidění je v areálu krajského úřadu.

„Výstava má za cíl přiblížit veřejnosti unikátní bohatství památek zapsaných na seznam UNESCO, které jsou nejen symbolem naší historie a kulturní identity, ale také inspirací pro cestovatele z celého světa. Navíc množstvím zápisů je náš kraj jedinečný. Věříme, že venkovní umístění expozice, tak, aby bylo dostupné co nejširšímu publiku, posílí povědomí o významu památek a povzbudí turisty k jejich osobní návštěvě,“ uvedla radní pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Andrea Pffefer Ferklová.

Výstava se skládá ze 32 výstavních desek (16 panelech). Sedm panelů je věnováno Slavným lázeňským městům Evropy a Hornickému regionu Erzgebirge/Krušnohoří, zbylé dva informují
o Kynžvartské daguerrotypii. Fotografie mapují doby minulé nebo reflektují současný stav památek a jsou opatřeny doprovodnými informacemi. Nechybí překlad do angličtiny a němčiny.

Expozice je putovní, vyrobená z odolných materiálů pro venkovní využití. V loňském roce byla k vidění v Jáchymově, Františkových Lázních, Loučné od Klínovcem, na Božím Daru nebo v Krupce. Nyní je trvale umístěna v areálu krajského úřadu mezi budovami B a C. Realizaci výstavy podpořilo Ministerstvo kultury prostřednictvím dotace z Programu podpory pro památky světového dědictví.

Dalšího výročí zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO se dočká lázeňský trojúhelník měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. V roce 2026 to bude pět let, kdy společně s dalšími osmi evropskými městy pod názvem Slavná lázeňská města Evropy rozšířil seznam světově uznávaných objektů či území.

Mgr. Jarmila Ivasková, Vary

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.