Na Ukrajinu se vrací stovky mrtvých. Počet těl vojáků ukrajinských ozbrojených sil obdržených od ruské strany od dubna 2024 výrazně roste. Odpovídající statistiky zveřejňuje ukrajinská Strana.ua. Naposledy si Ukrajinci a Rusové vyměnili padlé minulý týden na Velký pátek. Kyjev převzal 909 těl, Moskva 41. Z prezentovaného grafu vyplývá, že pokud poměr výměny těl odpovídá poměru bojových ztrát, pak letos na jaře ztratily jednotky ukrajinské armády 22krát více bojovníků než ruská armáda. Podobný počet si obě strany vyměnily v březnu. V lednu a únoru  bylo z ruské strany předáno 757 těl.

Strana.ua pro srovnání připomíná, že od října do prosince proběhly čtyři výměny.  Během nich se počet těl pohyboval mezi 501-563, a před rokem (v březnu-dubnu 2024)  mezi 100-140. „Současně se dokonce snížil počet ruských obětí předaných ruské straně   ze 49 v lednu na 41 v dubnu. Poměr předaných těl nevypovídá o poměru celkových ztrát obou armád, ale svědčí o tom, kdo drží iniciativu a postupuje,“ píše se v článku.

Možným vysvětlením nárůstu ztrát ukrajinských ozbrojených sil je ofenzíva ruských jednotek v Kurské oblasti a faktická likvidace tamního ukrajinského předmostí. Ruské akce donutily ukrajinské jednotky k rychlému ústupu, aby se vyhnuly obklíčení. Sami vojáci ukrajinských ozbrojených sil přiznávají, že ústup nebyl dobře organizován a mnoho ukrajinských vojáků bylo zabito nebo zajato. Současně často říkají, že ukrajinské velení nedbalo o evakuaci padlých a zraněných, server vasevec.cz

X X X

ZEMŘEL   PAPEŽ  FRANTIŠEK

Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let

Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit smrt našeho Svatého otce Františka,“ oznámil kardinál Kevin Farrell ve vatikánské televizi. Papež naposledy vydechl v 7:35 ráno. V poslední době trpěl vážnými nemocemi. Ještě včera krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi.

V čele katolické církve byl osmaosmdesátiletý papež, který pocházel z Argentiny, 12 let. „Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, 21. dubna 2025, ve věku 88 let ve své rezidenci Dům svaté Marty,“ uvedl v prohlášení Vatikán. „V 7:35 se římský biskup František vrátil k Pánu,“ uvedl podle agentury AP kardinál komoří Kevin Farrell, který povede Vatikán do zvolení nového papeže.

Proces volby nového papeže – konkláve – se zpravidla koná 15 až 20 dní po úmrtí pontifika. „Učil nás žít hodnoty evangelia s věrností, odvahou a univerzální láskou, zejména ve prospěch těch nejchudších a nejodstrčenějších,“ doplnil Farrell.

 V Římě se krátce po oznámení papežovy smrti rozezněly zvony. Podle obvyklého scénáře budou papežovy ostatky připraveny do rakve, která bude vystavena v bazilice svatého Petra. Tam budou v příštích dnech proudit věřící. Začíná také období devítidenního smutku, přípravy na pohřeb i na volbu nového papeže kardinály, kteří se shromáždí v konkláve.

 Od února měl papež vážné zdravotní problémy. Od poloviny února až do konce března byl hospitalizován v nemocnici. Tam několikrát nastaly komplikace, které ohrozily jeho život, uvedl dříve ošetřující lékař Sergio Alfieri. Z nemocnice se papež vrátil na konci března, podle Vatikánu se jeho stav postupně zlepšoval.

Papež v neděli krátce pozdravil věřící na náměstí svatého Petra ve Vatikánu. Poselství Urbi et orbi (Městu a světu) ale nechal přečíst jednoho z kardinálů. Po návratu z nemocnice se několikrát ukázal na veřejnosti. V neděli s ním krátce jednal americký viceprezident J.D. Vance.

Boural tabu, vyzýval k míru

S nástupem papeže Františka do čela katolické církve v březnu 2013 začala ve Vatikánu nová éra. Argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio byl mimo jiné prvním papežem z amerického kontinentu. Volba Bergoglia papežem v roce 2013 byla překvapivá a v několika směrech historická.

Stal se prvním papežem z amerického kontinentu, prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Neevropského papeže měla církev naposledy v osmém století. Jméno přijal na počest Františka z Assisi.

V úřadu se mu povedlo zbořit mnohá tabu, často se obracel k nevěřícím i k příslušníkům jiných církví, navazoval kontakty s obyčejnými lidmi a jeho usměvavá tvář byla podle mnohých symbolem nové, méně dogmatické a otevřenější podoby katolické církve.

Soustavně se vyslovoval k aktuálnímu dění. Například vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa před jeho lednovou inaugurací, aby podporoval mír a snažil se o společnost bez nenávisti a diskriminace. Podobně kritizoval válečné tažení Izraele v Pásmu Gazy, když humanitární situaci na tomto izolovaném palestinském území označil za „velmi vážnou a ostudnou“.

Válku na Ukrajině odsoudil papež František několikrát a vyzval „ty, kteří mají osud války ve svých rukou“, aby s ním přestali. Jeho výrok loni na jaře, aby Ukrajina vyvěsila bílou vlajku a zahájila jednání s Ruskem, však vyvolal odmítané reakce a diplomatickou roztržku. Vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin poté uvedl, že papež myslel bílou vlajkou vyjednávání, a ne kapitulaci.

„František z Assisi byl člověkem chudoby, člověkem míru, člověkem, který miluje a ochraňuje stvoření,“ zdůraznil po svém zvolení. Jeho cílem se stalo, aby se církev vrátila k ideálům chudoby a aby sloužila především nemajetným a lidem žijícím na okraji společnosti.

První ohlasy

Evropští politici kondolují k úmrtí papeže Františka. „Svou pokorou a čistou láskou k chudým inspiroval miliony lidí daleko za hranicemi katolické církve. V myšlenkách jsem se všemi, kteří pociťují tuto hlubokou ztrátu,“ napsala šéfka unijní exekutivy na X.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jej označil za člověka skromnosti, polský premiér Donald Tusk za vřelého a citlivého muže, pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz vyzdvihl jeho péči o nejslabší.

Také americký americký viceprezident Vance, který se v neděli s Františkem setkal, vyjádřil soustrast milionům křesťanů, kteří milovali zesnulého papeže.

Po oznámení papežova úmrtí Vatikánem se k němu začali vyjadřovat i čeští politici. Papež František projevoval velkou starost o ty, kteří trpí jakoukoli nespravedlností, vyzařovala z něj lidskost a pokora, uvedl premiér Fiala.

Byl to muž hluboké víry, který se snažil proměňovat církev tak, aby mohla lépe plnit své poslání v současné společnosti. Projevoval velkou starost o ty, kteří trpí jakoukoli nespravedlností, vyzařovala z něj lidskost a

Papež František byl hlasem soucitu, spravedlnosti a naděje v neklidném světě, uvedl ministr zahraničí Lipavský. Otevřel dosud tabuizovaná témata církve s lidskostí a inspiroval snahou o dialog, uvedla předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová.

 „S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o úmrtí papeže Františka. Byl hlasem soucitu, spravedlnosti a naděje v neklidném světě. Upřímnou soustrast věřícím i všem, které jeho slova a činy inspirovaly. Čest jeho památce,“ uvedl šéf diplomacie Lipavský.

Předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný ocenil na Františkovi jeho lidskost, otevřenost a pochopení pro každého člověka. „Pro církev i pro svět znamenal mnoho pozitivního,“ podotkl. Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) papež usiloval o to, aby se církev se ctí posunula do 21. století.

 „Sloužil tomu, čemu věřil. Sloužil do posledního dne svého života a zemřel ve službě. Úctyhodný život i práce. Ať odpočívá v pokoji,“ napsal bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, někdejší předseda lidovců a TOP 09.

„Symbolicky v čase naděje a znovuzrození odešel papež František – muž, který dokázal katolickou církev otevřít více světu a nezavíral oči. Za to mu patří velký dík,“ konstatoval ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).

„Sloužil tomu, čemu věřil. Sloužil do posledního dne svého života a zemřel ve službě. Úctyhodný život i práce. Ať odpočívá v pokoji,“ napsal bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, někdejší předseda lidovců a TOP 09.

X X X

Ničení pečetního prstenu, vláda komořího. Co se děje po smrti papeže

Úmrtí papeže dalo do pohybu složitý a tradicí daný řetězec úkonů a událostí, jejichž vyvrcholením bude volba Františkova nástupce. iDNES.cz připravil seznam otázek a odpovědí, co se po smrti hlavy katolické církve děje a bude dít.

 Co se děje po smrti hlavy katolické církve?

Smrt papeže oficiálně potvrzuje kamerlengo neboli komoří, jímž je nyní irský kardinál Kevin Farrell. Kamerlengo ničí papežův prsten, aby zabránil jeho zneužívání k vytvoření padělaných dokumentů. Prsten totiž slouží jako pečeť. Symbolicky tak ukončuje papežovu éru.

 Následně komoří zapečeťuje vstup do soukromých papežových pokojů. Vystavuje úmrtní list a oznamuje papežovo úmrtí sboru kardinálů, který zprávu předává Římu.

Kdo vede katolickou církev po smrti papeže, když není ustanoven jeho nástupce?

V době takzvané sedisvakance (uprázdnění papežského trůnu) se kamerlengo stává hlavou katolické církve a státu Vatikán, všichni ostatní členové papežské kurie kromě kardinála penitenciáře (zpovědníka) skončí po úmrtí papeže ve svých funkcích. Za každodenní chod Apoštolského stolce je odpovědný sbor kardinálů. V této době nesmějí padnout žádná zásadní rozhodnutí.

 Co se děje během smutečních obřadů?

Smuteční obřady v případě úmrtí papeže trvají devět dní. Požehná se jeho tělu, které Vatikán oblečené v papežském rouchu vystaví v bazilice svatého Petra, kde se mu budou moci poklonit katolíci i zahraniční hodnostáři. Tradičně papežovo tělo bylo vystavováno na vyvýšené plošině zvané katafalk. František ale pohřební rituály zjednodušil, takže bude ležet jen v otevřené rakvi.

František se též rozhodl odklonit od dlouhé tradice ukládání těla zemřelého papeže do tří rakví: ze zinku, dubu a cypřišového dřeva. Nově by ostatky měly být uloženy do dřevěné rakve se zinkovým vnitřkem.

Kdy a kde bude papež pohřben?

Pohřeb proběhne pravděpodobně na Svatopetrském náměstí čtyři či šest dní po papežově smrti. Pohřeb vede děkan sboru kardinálů, jímž je nyní jednadevadesátiletý Giovanni Battista Re.

Papežové jsou obvykle pohřbeni ve Vatikánských kryptách, takzvaných grotách, pod bazilikou svatého Petra. František však vyjádřil přání být pochován ve své oblíbené římské bazilice Santa Maria Maggiore. Stal by se tak prvním papežem po sto letech, který byl pohřben mimo Vatikán.

 Kdo rozhoduje o novém papeži?

Do dvaceti dní se musí sejít takzvaná konkláve, která zvolí nového papeže. Účastnit se jí musí všichni kardinálové, kteří v den smrti nebo odstoupení papeže nepřekročili věk osmdesáti let. Maximální počet volitelů je od roku 1975 formálně stanoven na 120, pro konkrétní případy je však možné jejich počet navýšit. Aktuálně je 252 kardinálů, z nichž 138 splňuje podmínky pro hlasování.

Jak probíhá hlasování?

Kamerlengo dohlíží na hlasování v Sixtinské kapli. Kardinálové musí složit přísahu mlčenlivosti a poté ceremoniář přikazuje tzv. extra omnes (“všichni ven“). Ti, kdo se volby neúčastní, musí kapli opustit.

Kardinálové hlasují, jedí a spí v uzavřeném prostoru až do doby, kdy je zvolen nový papež. Jakýkoli kontakt s vnějším světem je zakázán s výjimkou naléhavé lékařské pomoci. Jsou odstraněny všechny televizní a rozhlasové přijímače. Dovnitř se nesmí dostat žádné noviny nebo časopisy, zakázané jsou také mobilní telefony.

První den odpoledne hlasují kardinálové pouze jednou. Další dny mají vždy dva hlasovací lístky ráno a dva odpoledne. Na hlasovací lístek píší jméno jimi preferovaného kardinála, nesmí hlasovat pro sebe. Pokud žádný z kandidátů nezíská potřebnou dvoutřetinovou většinu, koná se další kolo hlasování.

 Co říká kouř o volbě papeže?

Vývoj situace uvnitř Sixtinské kaple dokumentuje dým z pálených hlasovacích lístků. Při neúspěšné volbě z komína stoupá černý dým. Pokud je nový papež zvolen, dým má bílou barvu.

Co musí vybraný kandidát učinit, aby se stal papežem?

Kardinál, který získá dvoutřetinovou většinu, musí souhlasně odpovědět na otázku, jestli přijímá své kanonické zvolení za papeže. Následně si musí zvolit jméno, obvykle se pojmenovává podle nějakého světce, případně přejímá jméno některého z předchozích papežů.

 Po zvolení jména mu vzdají ostatní kardinálové hold a slíbí poslušnost. Papež se pak oblékne do připraveného roucha. Zástupce sboru kardinálů z balkonu baziliky svatého Petra zvolá: „Oznamuji vám radostnou zprávu. Máme papeže!“. Zvolený pontifik vystoupí na balkón, aby pronesl své první poselství v nové roli.

Bude se na výběru nového papeže podílet i Česko?

Česko má nyní jediného kardinála, Dominika Duku. Je mu však 81 let, překročil tedy povolený věk pro volbu nové hlavy katolické církve.

  X X X

Prohlášení České biskupské konference k úmrtí papeže Františka

 S hlubokým zármutkem jsme dnes, 21. dubna 2025, přijali zprávu o úmrtí Svatého otce Františka, který odešel na věčnost ve věku 88 let.

 Česká biskupská konference se s bolestí nad dnešním odchodem papeže Františka připojuje k celé katolické církvi a s vděčností vzpomíná na jeho život a pontifikát. Papež František byl pastýřem s otevřeným srdcem, mužem dialogu, pokoje a milosrdenství. Jeho pontifikát se vyznačoval důrazem na solidaritu a blízkost lidem.

Vděčně vzpomínáme na modlitby a slova povzbuzení, která zazněla v jeho pozdravu při příležitosti národní pouti do Říma v březnu 2025.

Při vzpomínce na jeho odkaz se v těchto dnech v modlitbě spojujeme se všemi, kdo truchlí nad odchodem Svatého otce, a prosíme Pána, aby ho přijal do své náruče a odměnil ho za jeho věrnou službu. 

Zároveň vyzýváme věřící v České republice k modlitbě za církev, která vstupuje do období sedisvakance, a za kardinály, kteří se připravují na volbu nového papeže.

Na památku papeže Františka se dnes, 21. dubna ve 12:00, rozezněl zvon Zikmund ve svatovítské katedrále.

Zádušní mši svatou (rekviem) za zesnulého papeže bude v pátek 25. dubna v 18:00 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha slavit apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Jude Thaddeus Okolo.

Za Českou biskupskou konferenci

Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a předseda ČBK  

 X X X

 MINISTR  OBRANY  USA  VYZRAZOVAL  DŮLEŽITÉ  INFORMACE

 Další přešlap ministra obrany USA. Válečné plány sdílel na chatu s ženou i bratrem

 Citlivé informace k útokům na jemenské Húsíe se objevily v chatové aplikaci Signal. Sdílel je tam americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve skupině byla jeho manželka, bratr i osobní právník. S odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s případem o tom v pondělí informovala agentura Reuters a další média.

 Zjištění existence druhého chatu na Signalu vyvolává další pochybnosti o tom, jak Hegseth nakládal s velmi citlivými daty na platformě, která nemá certifikaci pro sdílení utajovaných informací. Přichází rovněž pro něj v obzvláště choulostivé chvíli, kdy byli minulý týden po interním vyšetřování úniku informací z Pentagonu odvoláni vysoce postavení činitelé.

Hegseth, o kterém se spekuluje, že má dlouhodobé problémy s alkoholem, v předchozím chatu sdílel podobné informace, o kterých v březnu informoval časopis The Atlantic. Jeho šéfredaktor Jeffrey Goldberg byl omylem zařazen do chatové skupiny na Signalu spolu s dalšími vrcholnými představiteli administrativy Donalda Trumpa. Získal tak přístup k americkým plánům útoku v Jemenu.

 Osoba obeznámená se záležitostí, která hovořila pod podmínkou anonymity, agentuře Reuters sdělila, že ve druhém chatu bylo asi deset lidí. Vytvořen byl v době, kdy Kongres Hegsetha potvrzoval do funkce, a jeho cílem bylo probírat v něm administrativní záležitosti, nikoliv podrobné vojenské plánování. Hegseth tam nicméně později sdílel harmonogram leteckých úderů v Jemenu.

Na citlivých jednáních s manželkou

Hegsethova manželka Jennifer, bývalá producentka v televizi Fox News, se podle snímků, které zveřejnil Pentagon, účastnila citlivých setkání se zahraničními vojenskými protějšky. Během březnového jednání Hegsetha s britským ministrem obrany v Pentagonu bylo vidět, že sedí za svým manželem v zasedací místnosti.

Zaměstnankyní ministerstva obrany podle agentury DPA není. Hegsethův bratr je styčným důstojníkem amerického ministerstva vnitra v Pentagonu.

 Nejnovější odhalení přicházejí několik dní poté, co byl jeden z Hegsethových nejbližších poradců Dan Caldwell vyveden z Pentagonu, neboť byl označen jako původce úniků informací z ministerstva obrany. Po Caldwellově odchodu byli v pátek ze stejných důvodů propuštěni také Darin Selnick, který se nedávno stal Hegsethovým náměstkem, a Colin Carroll, šéf kanceláře náměstka ministra obrany Steva Feinberga.

X X X

 Fica se zastal významný americký portál Responsible Statecraft

Že Evropská unie prosazuje totalitní metody je mnohým z nás známo. O statečném postoji Roberta Fica proti výhružkám Kaji Kallasové už mimo jiné na našem portálu Vaše věc už padla řeč. Doslova chorobná rusofóbie, která zachvátila vládnoucí představitele EU i většinu evropských politiků jde až do extrému, kdy se povinně popírá základní fakt, že Rusko mělo základní podíl na porážce nacistického Německa fakticky i naší existence. Zbytečně se stírá nesmírný význam spojenectví západní spojenci -Sovětský svaz. Zdá se, že kritický pohled si v dnešní době na rozdíl evropského mainstreamu dovedou uchovat alespoň některé americké portály a nejsou prvoplánově protrumpovské.

„Je rok 2025, ne 1939!“ Hrozby EU ohledně Dne vítězství Ruska vyvolávají odpor

Slovenský Fico kritizuje poté, co Kaja Kallasová prohlásila, že členové, kteří se účastní oslav porážky nacistů, budou mít „následky“

Poslední varování vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasové – z toho plynoucí důsledky pro členské a kandidátské státy, pokud se jejich lídři zúčastní moskevského průvodu ke Dni vítězství 9. května (věnovaného porážce nacistického Německa ve druhé světové válce) – je ostrou připomínkou toho, jak Unie nebezpečně překračuje své hranice.

I když Kallasová nepohrozila žádnými konkrétními tresty, pokud bude její varování ignorováno, řekla, že jakákoliv účast na přehlídce v Moskvě by EU „nebrala na lehkou váhu“, což naznačuje diplomatické nebo politické důsledky vůči zemím, které nesouhlasí.

Někteří vůdci si její slova vyložili jako diplomatické vydírání a předvídatelně to vyvolalo odpor. Slovenský premiér Robert Fico Kallase pokáral a potvrdil své vlastní plány zúčastnit se moskevských oslav na počest porážky nacismu. „Píše se rok 2025, ne 1939,“ prohlásil Fico .

Ficov postoj odráží základní princip Evropské unie: zahraniční politika zůstává podle Smlouvy o Evropské unii (článek 24) výsadou členských států, nikoli byrokracie v Bruselu. Rámec zahraniční politiky EU neposkytuje vysoké představitelce možnost jednostranně sankcionovat nebo penalizovat členské státy za jejich rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky. V tomto kontextu lze Kallasovo prohlášení vnímat jako pokus o zásah do práva Slovenska určovat vlastní zahraničněpolitické kroky.

Varování Bruselu by mohlo být hrozivé zejména pro Srbsko, jehož prezident Aleksandr Vučič byl rovněž pozván do Moskvy. Srbsko na rozdíl od Slovenska není členem EU, ale je kandidátem. Vzhledem k tomu, že se EU stále více chová jako geopolitický blok, očekává bezpodmínečné sladění zahraniční politiky od těch, kteří touží se k ní připojit.

Srbsko dlouhodobě vyvažuje své vazby mezi EU a Ruskem , což je vzhledem k jeho historii a geografii pragmatický postoj. Přesto Kallasova frakce tlačí na balkánský národ, aby si vybral stranu – stranu EU – nebo v podstatě riskoval členství. EU může využít status Bělehradu k tomu, aby jej přiměla k podřízení se nebo postavila překážky na jeho cestě, ne-li celý proces zmrazit.

Existuje pro to precedens: pozastavení statusu kandidátské země Gruzie, zdánlivě z důvodu demokratického ustupování, o kterém se však někteří domnívají, že je pouze zástěrkou skutečného důvodu – odvety za to, že se Tbilisi plně nepřipojilo k sankcím EU proti Rusku (tento argument je do jisté míry důvěryhodný vzhledem k tomu, jak podlézavě EU zachází s Ázerbájdžánem, skutečným dirigentem, Gruzií).

Toto není integrace; je to nátlak. A pokud jde o Srbsko, je to také nebezpečná hra. Kriminalizací účasti na přehlídce připomínající porážku nacistického Německa EU riskuje odcizení národa, který ve druhé světové válce v boji proti nacistům ztratil přes milion životů. Vyhrožovat jim nyní symbolickým gestem není jen hluché – v Srbsku to lze vnímat jako vynucení zrady vlastní historie jako cenu za vstup do EU.

Kolektivnímu bruselskému přístupu kromě Kallasova přesahu prokazatelně chybí i pragmatismus a realismus v jednání s Ruskem, a zejména přiblížit konec války na Ukrajině. Ano, ruský prezident Vladimir Putin využije oslavy v Moskvě, zejména přítomnost zahraničních vůdců, jako masivní fotoop. Pokusí se překlenout vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce s válkou na Ukrajině, kterou soustavně označuje za „válku proti nacistům“.

Nicméně snaha uvalit bojkot akce na všechny členy a kandidáty EU by se rovnala pouze formě signalizace ctnosti – bez zjevného zisku pro EU. Pokud se Kallasová a její spojenci skutečně obávají, že Putinovi předají diplomatické vítězství, pak už mu to dodává jejich vlastní jestřábí neschopnost. Přiživují nejen v Moskvě, ale i v Evropě příběh o nevolených bruselských byrokratech, kteří diktují zahraniční politiku suverénním národům, přičemž porušují jejich historickou a politickou citlivost.

Vyhlídka na cestu Fica a Vučiče do Moskvy je ozvěnou bruselského zhroucení nad dřívějšími pokusy o diplomacii maďarského premiéra Viktora Orbána. Když Orbán v roce 2024 navštívil Moskvu a setkal se s Putinem, místo toho, aby se dozvěděla o tom, jaký je konečný výsledek Moskvy na Ukrajině, EU se pokusila rotující maďarské předsednictví v Evropské radě.

Navíc, když americký prezident Donald Trump zahájil své vlastní rozhovory s Moskvou, EU zůstala v háji když mohla využít Orbánovu diplomacii, která byla již o několik měsíců před Trumpovým úsilím.

A přesto EU znovu opakuje stejnou chybu – šikanuje své vlastní členy místo toho, aby využívala jejich dosah alespoň k prozkoumání způsobů, jak by se EU mohla posunout ke konci války na Ukrajině, což její vlastní občané stále více očekávají a požadují. Jak řekl významný historik studené války, profesor London School of Economics Vladislav Zubok , odmítnutím cesty diplomacie se Evropa řízená EU stává v mezinárodní politice méně, nikoli více relevantní.

Eldar Mamedov

Eldar Mamedov je expert na zahraniční politiku sídlící v Bruselu a nerezident v Quincy Institute.

J.V. Poměrně často sděluji na stránkách Vaší věci své vlastní názory. A článek Eldara Mamedova plně mé postoje potvrzuje. Uveřejňuji jej v podstatě především proto, že kromě zarytých přibaltských jestřábů, kteří dnes ovládají zahraniční politiku EU a bohužel nachází velkou podporu i v Česku, jak se každý z našich médií může přesvědčit, jsou to dnes právě často Američané, kteří si umějí zachovat zdravý rozum.

Bohudíky.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

SETKÁ  SE  I  TENTOKRÁT  TRUMP  V  KLDR  S  KIMEM?

KLDR  MÁ  CO  UKÁZAT,  VELKÉ  PLÁŽE  U  MOŘE,   HOTELY  NA  REKREACI

Kim má kontrolu nad armádou i stranou. Kima ohrožuje jeho pravá ruka

 Pravá ruka vůdce KLDR Kim Čong-una si vybudovala mocenskou základnu, která ohrožuje jeho vládu. Uvedli to jihokorejští analytici, podle nichž šéf severokorejského parlamentu Čchoj Rjong-he přetváří politickou hierarchii země a mohl by se stát destabilizující silou. Formalizoval kontrolu nad severokorejskou armádou a stranickými sítěmi, míní. 

 „Svou neformální síť přeměnil na formalizovanou mocenskou základnu. Jeho nejbližší okolí se dostalo na klíčové pozice ve straně, v armádě i státních institucích,“ uvedli analytici z jihokorejské parlamentní výzkumné služby. Muž je podle nich fakticky druhým nejvyšším představitelem režimu.

Čchoj od roku 2019 zastává funkci šéfa stálého výboru Nejvyššího lidového shromáždění – vrcholné instituce státní moci v KLDR, která je nadřazena všem dalším orgánům v zemi. Čchoj je také členem politbyra a místopředsedou Korejské strany práce. Má armádní hodnost generála.

 Jeho třemi nejbližšími spojenci jsou podle analytiků náčelník generálního štábu, ministr lidových ozbrojených sil a šéf Generálního politického úřadu. Všichni s Čchojem spolupracují už léta a do svých funkcí se dostali i jeho zásluhou. Na vlně Čchojova rostoucího vlivu se svezlo i několik méně známých osobností strany, jež získaly významné role.

„Tato koncentrace moci se děje na úkor vnitřních kontrol a rovnováhy, které posilují autoritářský systém vůdce mezi elitou KLDR,“ míní analytici. Ačkoli se Čchoj vyhýbá veřejnému vystupování, jeho zákulisní vliv podle nich podtrhuje jeho roli „vůdcovy neviditelné ruky“.

Výrazně ubylo čistek

Experti rovněž zaznamenali pokles kdysi rutinních čistek vysokých úředníků, které Kim Čong-un prováděl po jmenování Čchoje do čela Odboru organizace a poradenství, jenž kontroluje jmenování klíčových zaměstnanců ve vládnoucí straně, v roce 2017.

Jako příklad odborníci uvedli přežití premiéra Kim Tok-huna, kterého Kim v roce 2023 kritizoval jako „politického nováčka“, či Pak Tche-songa, jenž zpackal vypuštění vojenského satelitu, ale přesto dostal další příležitosti.

 „Tento vývoj odráží Kimovo spoléhání se na Čchojovu autoritu při řešení rostoucích ekonomických potíží v rámci sankcí a rychle se měnící mezinárodní dynamiky,“ konstatovali analytici.

„Zdá se, vůdce svěřil Čchojovi stabilizační roli, aby udržel kontinuitu režimu v podmínkách vnějších tlaků,“ dodali podle portálu NK News.

Podotkli, že oslabení konkurence a dohledu v rámci severokorejské elitní třídy by nakonec mohlo vést k nestabilitě. „Odbourání vnitřní kontroly mezi vládnoucí elitou podkopává hlavní zásadu dohledu a zdrženlivosti, jež je základem systému nejvyššího vůdce – což je paradox, který by mohl v dlouhodobém horizontu ohrozit stabilitu režimu.“

 „V důsledku nástupu Čchoje do čela alternativní výkonné moci může nyní budoucnost vlády dynastie Kimů záviset na rovnováze mezi symbolickou mocí vůdce a Čchojovým institucionálním vlivem,“ míní analytici.

 Podle některých zdrojů je šéf parlamentu také součástí vůdcovy rodiny. Jeho syn Čchoj Song si podle nepotvrzených zpráv vzal v roce 2014 za ženu Kimovu mladší sestru Kim Jo-čong. Právě blízký vztah mezi jejich rodinami by podle NK News mohl boji o moc zabránit.

Rodina Kimů si historicky udržuje moc prostřednictvím dědičného systému centralizujícího autoritu kolem Nejvyššího vůdce. Klíčové pozice ve straně, armádě a státu jsou obsazovány loajalisty nebo rodinnými příslušníky.

 X X X

 Japonsko bude s USA jednat o clech. Bezpečnost do nich však zahrnovat nechce

 Japonská vláda nebude do rozhovorů se Spojenými státy o clech zahrnovat bezpečnostní témata, prohlásil dnes japonský premiér Šigeru Išiba. Americký prezident Donald Trump přitom před několika dny otázku financování přítomnosti amerických jednotek v Japonsku s rozhovory o clech spojil, píše agentura Kjódó.

„Nemyslím si, že je vhodné diskutovat o bezpečnosti a obchodu zároveň. Bezpečnostními otázkami bychom se měli zabývat, aniž bychom je spojovali se cly,“ řekl Išiba v televizním pořadu.

Zástupce japonské vlády Rjósei Akazawa ve středu v Bílém domě ohledně cel jednal jak s Trumpem, tak s americkými ekonomickými ministry.

Išiba také řekl, že přezkoumá japonské necelní překážky týkající se automobilů, aby se jednání s USA posunula kupředu. „Budeme tvrdě pracovat na tom, aby Japonsko nebylo obviňováno z neférovosti,“ dodal Išiba.

Na vynášení soudů nad Trumpovým prezidentstvím je brzo. Může se odehrát, a jistě se odehraje, mnoho věcí, které vynesou definitivní verdikt nad Trumpovým prezidentstvím, píše ve svém komentáři publicista Roman Joch.

Nicméně nijak se nezmínil o amerických dluhopisech držených Japonskem či otázce směnného kurzu. Japonský ministr financí Kacunobu Kató se ve čtvrtek setká ve Washingtonu se svým americkým protějškem Scottem Bessentem a je možné, že jejich jednání bude zahrnovat i tato témata.

Japonsko je jednou z prvních zemí, které začaly s USA vést rozhovory o možnostech zrušení dovozních cel. Po náhlém rozhodnutí Trumpa pozastavit platnost jím vyhlášených cel na 90 dní, v případě Japonska 24 procent, asijská země i nadále čelí základnímu clu ve výši deseti procent a 25procentnímu clu na dovoz aut, autodílů, oceli a hliníku do USA.

Vyšší pozastavená cla Trump označuje za „reciproční“ a jejich výše se odvíjí od obchodního deficitu USA s tou kterou zemí.

 X X X

Češi s Číňany uvázli přes noc v rakouských horách. Záchranu zpozdila hustá mlha

Nepříjemný zážitek z rakouských Alp za sebou mají dvě skupiny turistů, které při odpoledním výstupu zasáhla hustá mlha a špatné počasí. Kromě tříčlenné skupiny Číňanů se jednalo o čtyřčlennou partu Čechů, kteří museli přenocovat v nouzovém bivaku a na záchranářskou pomoc počkat až do následujícího rána.

V pátek ráno se dvě skupiny turistů nezávisle na sobě vydaly z podhorské chaty Matreier Tauernhaus kousek od rakouského Lienzu na túru na sněžnicích směrem k další chatě výše v horách nesoucí název Nová pražská chata.

Jednu skupinu tvořili tři Češky a jeden Čech středního věku. Další skupina se skládala ze tří Číňanů mladšího věku. Obě skupiny chtěly přenocovat v horské chatě ležící ve výšce zhruba 2800 metrů nad mořem a druhý den ráno vystoupit na vrchol Grossvenediger.

Brzy odpoledne se ale dramaticky zhoršilo počasí a obě skupiny se opozdily. Česká skupina kolem šesti hodin večer dorazila do nouzového bivaku u staré lanovky a provedla nouzový hovor.

Členové skupiny byli vyčerpaní, ale nezranění, a tak se s horskou záchrannou službou domluvili na přenocování v nouzovém bivaku a záchraně v ranních hodinách.

Čínská skupina dorazila k Nové pražské chatě kolem 19.45 hodin, zcela vyčerpaná a v husté mlze. Na místě nebylo možné nouzově přenocovat, a tak i tato skupina provedla nouzové volání.

Horská služba zahájila pokus o pozemní záchranu, ale kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám od něj musela upustit.

Nakonec členové čínské skupiny odešli do nouzového bivaku české skupiny, kam dorazili kolem jedenácté hodiny večerní a tam také přenocovali. Během noci byly obě skupiny v neustálém telefonickém kontaktu s příslušník horské služby.

Záchranáři přiletěli ráno

V ranních hodinách dalšího dne byli tři horští záchranáři a jeden horský policista vysazeni policejním vrtulníkem nad hranicí mlhy a sestoupili k vyčerpaným turistům.

Protože nikdo ze skupiny s sebou neměl lavinový vysílač a sestup bez záchranářského vybavení byl příliš nebezpečný, museli být do oblasti dopraveni vrtulníkem další horští záchranáři a patřičné vybavení.

Kromě toho jedna skialpinistka ztratila sněžnice, které musely být rovněž nahrazeny.

Potom se všichni bezpečně vydali dolů, a když se v pozdním odpoledni zlepšily povětrnostní podmínky, všechny osoby a záchranný tým nakonec snesl policejní vrtulník do údolí.

X X X

Výbuch pyrotechniky v Ostravě vyšetřuje policie jako obecné ohrožení z nedbalosti. Pět lidí je zraněných

Výbuch pyrotechniky před sobotním fotbalovým zápasem mezi Baníkem Ostrava a Bohemians Praha 1905 vyšetřuje policie jako obecné ohrožení z nedbalosti. Pachateli hrozí až pět let vězení. V neděli to řekl policejní mluvčí Jan Segsulka. Před zápasem ostravského týmu bylo po explozi pyrotechniky zraněno pět lidí, z toho jeden vážně, jeho stav byl život ohrožující.

 „Celou událostí se nyní intenzivně zabýváme. Zjišťujeme další podrobnosti, vyslýcháme svědky a snažíme se sestavit, jak probíhal sled události,“ řekl pro Radiožurnál Segsulka.

Nepříjemný start fotbalové soboty. V Ostravě výbuch pyrotechniky poranil pět fanoušků Baníku

Neštěstí se stalo krátce před 15.00, tedy zhruba hodinu před zahájením zápasu. Pyrotechnika vybuchla mezi fanoušky domácího týmu, kteří se shromažďovali u vítkovického vlakového nádraží ke společnému pochodu na stadion.

Dvacetiletý muž utrpěl devastující poranění obličeje a také rukou. Tři další lidé byli zraněni lehce. Šlo o dvacetiletého muže, jednatřicetiletou ženu a dívku školního věku. Poslední pátá osoba vyhledala ošetření až dodatečně na stadionu.

Jak upřesnil mluvčí Segsulka, na místě našli kriminalisté asi 40 kusů nevybuchlé pyrotechniky. Následně ji zajistila pyrotechnická služba.

X X X

ČR se stává zemí radarů. Města na nich vydělávají i desítky milionů ročně

Stáváme se zemí radarů. Ve městech nebo jejich okolí už je takových míst přes tisíc, a ze zhruba poloviny může řidičům přijít pokuta. Města a obce, pod které měřené úseky spadají, si díky nim vylepšují rozpočty, a rozhodně nejde o malé částky. Na pokutách za rychlost mohou města za rok vybrat i desítky milionů korun.

Silnice první třídy, která spojuje dálnice D1 a D3, je přehledným úsekem, řidiče to proto může lákat k sešlápnutí pedálu. Jenže je to také úsek nebezpečný a už čtvrtým rokem ho hlídají radary. Středočeský Benešov tam nainstaloval kamery, protože se v místě stávaly desítky nehod, a to i tragických. Od té doby, co se tam měří rychlost, se situace podle vedení města uklidnila.

 Benešov má jedenáct různých míst, kde měří radary, a v loňském roce díky pokutám získal do rozpočtu přes čtyřicet milionů korun.

„Radary nejsou instalovány kvůli tomu, abychom si vylepšovali rozpočet, nicméně peníze jsou přínosem pro městskou kasu a snažíme se je vracet zpátky, takže zabezpečujeme dopravní infrastrukturu, budeme stavět školu, dávat to do velkých investičních projektů a neprožírat to,“ vysvětlil místostarosta města Jakub Hostek (Benešov pro život) pro CNN Prima NEWS.

Mezi další města, která si významně přilepšila, patří třeba Hranice na Moravě nebo Židlochovice u Brna.

„Města a obce tyto radary umisťují a musí je i provozovat, spravovat, financovat. Opravdu si řekněme, že je to tak na pokrytí nákladů,“ uvedla ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. „Něco jiného jsou pokuty z radarů, které jsou na rychlostních komunikacích nebo dálnicích. Tam není taková zátěž pro dané město,“ dodala.

Veřejný smysl i peníze „do kasičky“

Příkladem může být obec Přeštice, která vybírá pokuty za rychlou jízdu v tunelu Valík na dálnici D5. Přitom tunel je od obce vzdálený přes dvacet kilometrů a před třinácti lety ještě ani nevěděla, že jí území, na kterém tunel stojí, patří.

„Je velice těžké posoudit, kdy to ještě spadá do první kolonky radarů, které mají veřejný smysl, a kdy už to je druhá kolonka, smysluplná pouze z hlediska kasičky obce,“ okomentoval situaci ekonom Lukáš Kovanda.

Podle odborníků radary pomáhají hlavně na začátku. Jenže pak si na ně řidiči zvyknou a chování výrazně nezmění. „Očekávat, že to změní, že když mi teď přišla pokuta v průměru za 600 korun, že už budu jezdit poctivě, to nelze,“ zhodnotil dopravní expert Igor Sirota.

X X X

Američanky jsou mistryně světa v hokeji. Nad Kanadou zvítězily v prodloužení 4:3

Mistrovství světa v hokeji ovládly Američanky. Zlato vyhrály po souboji s Kanaďankami, které porazily 4:3. Podařilo se jim tak vrátit loňskou finálovou porážku a domů si odváží už jedenáctý titul mistryň světa. Stejně jako v americké Utice i letos o vítězi rozhodlo prodloužení.

 Téměř zaplněná Budvar aréna musela čekat na první gól až do 28. minuty, kdy se v rozmezí 29 sekund prosadily Caroline Harveyová a po zaváhání brankářky Ann- Renee Desbiensové pohotově dorážející Alexandra Murphyová.

S Kanaďankami ale dvě rychle inkasované branky neotřásly a dokázaly rychle odpovědět. Jen 52 sekund po druhém americkém gólu se prosadila Danielle Serdachnyová a o dalších 55 sekund později vyrovnala Jennifer Gardinerová. Čtyři branky dělilo jen 2:16 minuty.

Američanky získaly vedení zpět ve dvojnásobné početní výhodě, ve které se Taylor Heiseová trefila přesně do pravého horního rohu branky. V pokračující klasické přesilovce se ale neprosadily, nevyužily ani další vyloučení Kanaďanek a v 55. minutě tak pohotově dorážející Sarah Fillierová vyrovnala.

Stejně jako před rokem v Utice se tak finálový souboj těchto týmů rozhodl až v prodloužení. Zatímco loni Kanaďanky rozhodly o svém triumfu v přesilové hře v 66. minutě, tentokrát se hrálo déle.

Již po 35 sekundách mohla sice duel ukončit Fillierová, druhou branku v zápase ale nepřidala. Po sérii šancí na obou stranách se hrdinkou finále stala Tessa Janeckeová, která potrestala zaváhání soupeřek při střídání.