Opatrné společné prohlášení členských států na summitu NATO je výsledkem konzervativního přístupu USA a Německa. Podle ukrajinských médií i části německých politiků na finální znění tlačil především německý kancléř Olaf Scholz. USA i Německo se obávají eskalace konfliktu s Ruskem.
„Americko-německá vůdčí role“ měla podle specialisty na obranu německé SPD Wolfganga Hellmicha rozhodující vliv na podobu společného prohlášení členů NATO o Ukrajině. Země volající po rychlejším připuštění Kyjeva do Aliance se před tímto spojenectvím rychle sklonily, píše Der Taggespiegel.
Hellmichova slova reflektují hodnocení médií, které USA a Německo považují za hlavní strůjce opatrné formulace finálního textu o tom, kdy Ukrajina dostane pozvání do Severoatlantické aliance. Deník Financial Times uvedl, že ostatní členové NATO byli zaskočeni „konzervativním“ přístupem USA a Německa.
Joe Biden o víkendu ještě před konáním summitu zchladil ukrajinská očekávání slovy, že podle jeho názoru Ukrajina ještě není „připravená na členství v NATO“. Šéf Bílého domu uvedl, že Kyjev musí splnit několik požadavků jako je vyřešení problému obsáhlé korupce, aby mohla být připuštěna do Aliance. „Neusiluje o zahájení třetí světové války,“ vysvětlil Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan americké obavy z možné eskalace konfliktu s Ruskem, pokud by daly Ukrajině konkrétnější závazky ohledně členství v NATO.
„Nesmíme přehlídnout nebo podcenit, že spojenci přivezli na summit ve Vilniusu bezprecedentní podporu pro ukrajinské členské ambice,“ poukazuje analytik vlivného think tanku Atlantická rada a bývalý náměstek amerického ministra obrany Ian Brzezinski na skutečnost, že velká část členských států podporovala pozvání Ukrajiny do NATO. „Bidenova administrativa se ocitla do značné míry osamocená při blokování snah poskytnout Ukrajině plán vstupu do NATO. Dokonce i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdil, že ‚Ukrajina si bezpochyby zaslouží být v NATO‘“.
Scholzova role
Ukrajinský portál RBC-Ukrajina s odvoláním na diplomatické zdroje uvádí, že o co nejopatrnější text dokumentu ale usiloval především německý kancléř Olaf Scholz. Berlín podle portálu dokonce usiloval o odstranění slova „pozvání“ z dokumentu.
Když se ostatním zemím podařilo přesvědčit Němce, že pozvání v nějaké podobě musí v společném prohlášení být, Němci se snažili do dokumentu vložit co nejvíce pojistek, „čímž jej vlastně znehodnotili“, píše RBC-Ukrajina. Finální znění prohlášení, podle něhož Ukrajina dostane pozvání do Aliance až se „spojenci dohodnou“ a „budou splněny podmínky“, se podle portálu přesně shoduje s tím, co si Berlín přál vidět.
Že Scholz prosadil méně příznivý postoj k Ukrajině, než jaký zaujímaly ostatní země, zaznívá i z Německa. Expert německé Křesťansko-demokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter obvinil kancléře, že právě on byl brzdou v jednání o jasných závazcích NATO vůči Ukrajině. „Chce kancléř převzít v oblasti domácí politiky odpovědnost za to, že miliony uprchlíků opět opustí Ukrajinu, protože nebyl schopen v příštích letech vytvořit sebevědomou koalici s Ukrajinou v NATO?“ zkritizoval Scholze.
Podle stanov NATO na území žadatelského státu nesmějí probíhat boje ani válka. Německo argumentuje, že důležitějším tématem pro Ukrajinu než členství NATO v Alianci, je posílení jejího vojenského potenciálu, aby mohla válku co nejrychleji ukončit. Berlín na summitu oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 700 milionů eur.
Neopakujte chyby, vyzývala Ukrajina Německo
Před konáním summitu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval německou vládu, aby „neopakovala chyby německé kancléřky Angely Merkelové z roku 2008“. Spolu s Francií Německo na summitu NATO v Bukurešti zapříčinilo, že členské státy nerozdaly Ukrajině ani Akční plán členství, nutný předstupeň pro vstup do Aliance. Na současném summitu se státy dohodly na zrušení tohoto požadavku.
Na obtížné formulace narážel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který před zveřejněním prohlášení neobvykle ostře zkritizoval zákulisní jednání. „Obdržel jsem signály, že se bez Ukrajiny vedou určité diskuze o formulacích,“ napsal. „Je bezprecedentní a absurdní, aby nebyl stanoven časový rámec ani pro pozvání Ukrajiny do NATO ani pro její členství. A zároveň jsou přidány vágní formulace o ‚podmínkách‘ i jen co se týče pozvání Ukrajiny. Zdá se, že neexistuje ochota k pozvání Ukrajiny do NATO,“ uvedl Zelenským s tím, že „nejistota je slabost“, která jen nahrává Rusku.
Podle listu The Washington Post rozčílila Zelenského slova americkou delegaci. „Jsem kritický k mnoha aspektům a zejména postoji některých spojenců, ale myslím si, že to není promyšlený a spravedlivý přístup,“ cituje portál Politico jednoho z vysoce postavených diplomatů ze střední Evropy, podle něhož Zelenskyj „zachází příliš daleko“.
I někteří evropští politici ale tvrdí, že summit měl učinit víc. „Tohle je politika appeasementu, která normálně vede ke konečné porážce,“ napsal litevský poslanec Zygimantas Pavilionis. „Naprosto to nestačí,“ řekl o prohlášení polský prezident Andrzej Duda. „Doufám, že za pár let se Ukrajina stane plnohodnotným členem naší Aliance.“
X X X
MINISTR OBRANY BRITŮ: UKRAJINA NÁS MÁ ZA AMAZON
Ukrajina nás má za Amazon, řekl britský ministr obrany. Zelenskyj výrok nechápe
Britský ministr obrany Ben Wallace vzbudil rozruch, když žádal, aby Ukrajina byla vděčnější za vojenskou podporu Západu a nechovala se ke spojencům jako k internetovému prodejci Amazon. Wallace to pronesl v litevském Vilniusu, kde skončil summit NATO. Pokud jde o Wallaceovy výroky, prezident Zelenskyj uvedl, že jim nerozumí. Jak dodal, Ukrajina dávala Británii vždy najevo svůj vděk.
„Ať se nám to líbí, nebo ne, lidé chtějí vidět vděčnost,“ řekl Wallace novinářům na summitu. Dodal, že Ukrajina přesvědčuje ostatní země, aby se vzdaly vlastních zásob zbraní.
V komentářích citovaných několika britskými médii, včetně listu The Times či deníku The Guardian, Wallace uvedl, že od zákonodárců ve washingtonském Kapitolu slyšel „reptání“, že „nejsme Amazon“.
„Chci říct, že je to pravda,“ uvedl Wallace. „Řekl jsem to loni v červnu: Poté, co jsem jel jedenáct hodin, abych (od nich) dostal seznam, jsem Ukrajincům řekl: Já nejsem Amazon,“ uvedl podle britských médií.
Mluvčí britského premiéra Rishiho Sunaka Max Blain tyto výroky bagatelizoval. „Myslím, že jste od prezidenta Zelenského opakovaně slyšeli, ostatně i dnes (ve středu), o jeho vděčnosti lidu Spojeného království za jeho podporu a velkorysost,“ uvedl. Dodal, že „britská vláda a lid budou Ukrajinu vytrvale podporovat“.
Zelenskyj po úterní kritice přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu o zrychlení budoucího přístupového procesu do aliance, řekl ale, že jako ideální výsledek by si představoval pozvánku do NATO.
V úterý ale jako absurdní kritizoval absenci časového plánu dosažení ukrajinského členství v NATO. Od kritiky však upustil a uvedl, že výsledky summitu jsou dobré, i když ne ideální
Na odpolední tiskové konferenci se novináři ukrajinského prezidenta ptali právě i na prohlášení britského ministra obrany týkající se vděčnosti. „Domnívám se, že jsme Británii vždy vyjadřovali svůj vděk, stejně tak i premiéru a ministru obrany,“ uvedl Zelenskyj. „Lidé ve Spojeném království vždycky podporovali Ukrajinu a my jsme jim za to vděční. Nevím, co (Wallace) myslel. Ať mi napíše a řekne, jak by si přál, abychom byli vděční,“ dodal ukrajinský vůdce.
Zelenskyj se přitom obrátil na ukrajinského ministra obrany, který seděl mezi účastníky tiskové konference. „Máte nějaké problémy s britským ministrem obrany? Řekli jste mu, že jste vděční?“ ptal se Dmytra Kuleby. „Tak mu dnes zavolejte. Prosím!“ dodal Zelenskyj.
Od Wallaceova prohlášení se distancoval i britský premiér Rishi Sunak, který uvedl, že Zelenskyj „opakovaně vyjadřoval svou vděčnost“. „Vyjadřoval svou vděčnost mně i britskému lidu a samozřejmě také dalším spojencům. Udělal to i velmi dojemným způsobem během vystoupení v parlamentu, když byl začátkem tohoto roku ve Spojeném království,“ uvedl Sunak.
X X X
Rusko poslalo další útočné drony na Kyjev, udeřilo i na Oděsu
Rusko druhou noc za sebou vyslalo útočné drony na Kyjev a jeho okolí, informoval šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Uvedl dále, že protivzdušná obrana všechny bezpilotní letouny sestřelila. Úřady zatím evidují jen dva lidi, kteří utrpěli zranění v Čerkaské oblasti ve střední části Ukrajiny.
„Nepřítel podnikl další letecký útok na hlavní město,“ napsal Popko na sociální síti telegram, kde připomněl, že Ukrajina se brání ruské invazi už 504 dní. Rusové podle něj použili drony íránské výroby Šáhed, které útočí stylem kamikadze.
„Letecký poplach trval přes dvě hodiny. Všechny nepřátelské cíle ve vzdušném prostoru kolem Kyjeva byly odhaleny a zničeny,“ poznamenal činitel, jenž zároveň poděkoval protivzdušné obraně za její práci. Sirény varující před vzdušným úderem se rozezněly i v dalších ukrajinských regionech.
Šéf Čerkaské oblastní správy Taburec uvedl, že v Čerkaském okrese následkem útoku vznikl požár v nebytovém objektu. „Dva zranění s popáleninami byli přepraveni do nemocnice,“ napsal na telegramu.
Úřady zatím nesdělily, kolik dronů podle nich Rusové během noci na Ukrajinu vyslali. Svědci Reuters popsali, že v Kyjevě slyšeli zvuky explozí připomínající zásahy protivzdušné obrany.
Rusko podle ukrajinských úřadů zaútočilo na ukrajinské hlavní město i o den dříve, udeřilo rovněž na jihoukrajinskou Oděsu. Ukrajinská armáda k tomuto úderu později uvedla, že se jí podařilo sestřelit 26 z 28 útočících dronů.
V litevském Vilniusu ve středu končí dvoudenní summit Severoatlantické aliance, kterého se jako host účastní rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruští činitelé summit kritizovali, například zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady a ruský exprezident Dmitrij Medveděv podle agentury Reuters v úterý pozdě večer prohlásil, že navýšení vojenské pomoci Ukrajině ze strany NATO přibližuje třetí světovou válku.
Tou hrozil v souvislosti s přiblížením Ukrajiny k NATO už loni v září, poznamenal server Ukrajinska pravda.
X X X
VALEŠ: STANJURA NEMĚL VŮBEC BÝT MINISTREM FINANCÍ
FIALA OMYLEM PREMIÉREM, ZAVINIL VŠECHNY MILIARDOVÉ DLUHY ČR,
NIČEMU NEROZUMÍ, TVRDÍ OBDORNCI, UŽ DÁVNO MĚL BÝT ODVOLÁN
EXKOMUNISTA PAVEL TO NEUDĚLÁ, PROTOŽE JE RÁD PO HITLEROVI NA HRADĚ, O SPOKOJENOST LIDÍ A FIREM ČR MU VŮBEC NEJDE, ŘÍKAJÍ EXPERTI
Vládě chybí koule Mirka Topolánka. Stanjura nemá být ministrem už dávno, míní politolog
Kdyby byl konsolidační balíček přijat už v loňském roce, mohl se státní rozpočet obohatit o desítky až stovky miliard korun, a to jen díky dani z mimořádných zisků. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl politolog Lukáš Valeš s tím, že vládě chybí „pověstné koule Mirka Topolánka“, a místo toho, aby zdanění cílilo na výrazně bohaté a velké firmy, hojí se na obyčejných zaměstnancích. Valeš zároveň konstatoval, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nemá na postu šéfa státní kasy co dělat už minimálně půl roku.
Stát by měl danit především ty, kteří to nepocítí nebo to alespoň nepocítí tak výrazně, uvedl politolog a upřesnil, že myslí zejména velké a výrazně bohaté firmy, které vydělaly na energetické krizi či obrovském zdražování potravin. Jako příklad uvedl Skupinu ČEZ či Energetický a průmyslový holding.
„Současná inflace, která je bohužel jedna z největších v Evropě, jde především za firmami, které velmi nemravně zvýšily marže a doslova a do písmene obyčejné zákazníky oškubaly o poslední peříčko. Na ně by vláda měla zacílit svoje zdanění,“ sdělil politolog a posteskl si nad tím, že místo toho se vláda hojí na obyčejných zaměstnancích.
Vláda tímto způsobem navíc podle Valeše postupuje i přesto, že voličům slíbila, že zvyšovat daně nebude. Připomněl, že o zvyšování daně z nemovitosti se Stanjura dříve vyjádřil jako o zločinu. „Přesto dnes už víme, že se tato daň minimálně zdvojnásobí,“ podotkl politolog.
„Vláda si tak zahrává s důvěryhodností vůči svým voličům, občanům České republiky. Ale trošku se bojím i důvěry v demokracii jako takovou, protože očividně nemůžeme politickým stranám věřit jejich slova před volbami. A tak se otevírají dokořán dveře populismu, a to jistě pro českou demokracii není nic dobrého,“ vysvětlil Valeš.
Nejvíce poskvrněnou pověst z celé koalice má přitom podle politologa právě Stanjurova ODS: „Stanjura by už minimálně půl roku neměl být ministrem. Pro stranu je obrovskou mediální a politickou přítěží. A bylo by záhodno, aby ho premiér vyměnil,“ upozornil Valeš, který v odvolání Stanjury spatřuje východisko pro ODS, jak se alespoň částečně očistit.
„Jsem bytostně přesvědčen, že ODS by si jeho odvoláním významně pomohla. Protože na Stanjuru by tím pádem mohla svalit všechny dosavadní ekonomické neúspěchy a nový člověk, ať už by to byl Jan Skopeček, nebo kdokoliv, by mohl přinést naději, že se situace bude vyvíjet lépe,“ řekl s poznámkou, že se to však nejspíše stejně nestane, protože současný ministr financí patří k nejbližším spolupracovníkům premiéra Petra Fialy (ODS).
X X X
BABIŠ FIALOVI: KASÍRUJTE LIDI NA INFLACI,
VÁŠ BALÍK NESMYSLŮ ZBYTEČNÝ
Kasírujete lidi na inflaci, balíček je zbytečný, vytýká vládě Babiš
Poslanci bojují o vládní úsporný balíček, který bude znamenat vyšší daně pro firmy i lidi s nejvyššími příjmy. „Je vyvážený, správný a potřebný,“ řekl ministr financí za ODS Zbyněk Stanjura. „Kasírujete lidi na inflaci. Berete jim ty peníze a a nechcete se s nimi rozdělit,“ vyčetl vládě bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš.
Vláda se podle Stanjury při tvorbě balíčku snažila, aby žádnou skupinu lidí příliš nezasáhl.
„Balíček je úplně zbytečný,“ prohlásil ve Sněmovně Babiš. „Já si myslím, že naše finance jsou v dobré kondici, že není potřeba nic dělat, že skutečně ten návrh je úplně zbytečný, že byste to zvládli, kdybyste se věnovali příjmům, investicím, evropským penězům,“ prohlásill Babiš.
Poukázal na to, že vládu kritizuje už i bývalý ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek. „Zakladatel TOP 09 vlastně říká, že máte zrušit ty tři ministry,. Tak to by byla úspora, ne? No, určitě by to byla úspora,“ prohlásil šéf ANO.
„Je úplně morbidní, že ministr ODS obhajuje zvyšování daní,“ řekl předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček. „Nebudíte v lidech důvěru. Problém je, že je vás pět, vytváříte eintopf,“ vytkl vládě.
Zatímco jedni si prosadí, že není spotřební daní zatíženo tiché víno, druzí si za to vymíní nulovou sazbu DPH pro knihy, poukázal na to, jak koalice vyjednávala o podobě balíčku.
Stanjura jeho vystoupení polohlasně komentoval. „Vemte si diazepam,“ okřikl ho stínový premiér. „Byli bychom schopni 40 až 50 miliard korun ročně ušetřit,“ tvrdil. Mluvil o alternativě, jakou by postupovalo ANO při snižování deficitu. Řekl, že by se s vládou shodl ohledně spotřebních daní či na vyšším zdanění hazardu, ale nejspíš neshodl na tom, že ANO by rádo znovu zavedlo EET.
Válku s Ruskem nelze vyhrát, tvrdil Okamura
„Zdražovací balíček okrade občany i podnikatele o miliardy,“ kritizoval vládu předseda SPD Tomio Okamura.
Tvrdil také, že to vláda dělá ve prospěch cizích zájmů a zbrojařů. „Pro Fialovu pětikoalici je Ukrajina na prvním místě,“ tvrdil šéf SPD.
„Válku s Ruskem nelze vyhrát, ví to každý,“ prohlásil Okamura. Dlouhodobě se přitom brání kritice, že poté, co vypadli ze Sněmovny komunisté, je to on, kdo ve Sněmovně nejvíc vystupuje jako obhájce ruských zájmů.
Poslanci uctili minutou ticha Kunderu
Poslanci začali dvě hodiny po poledni jednání o úsporném balíčku tím, že minutou ticha uctili památku zesnulého spisovatele Milana Kundery. Poté si odhlasovali, že o balíčku mohou jednat maximálně do půlnoci.
Podle šéfa poslanců ODS Marka Bendy je to výraz úcty k zaměstnancům Sněmovny, kteří tam musí trávit přesčasy spolu se zákonodárci.
K uctění Kunderovy památky vyzvala poslance hned na začátku pokračování mimořádné schůze šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09. Minutu ticha za Kunderu drželi i europoslanci ve Štrasburku.
Do debaty bylo i po více než sedmi hodinách jednání přihlášeno ještě pět desítek poslanců. Je tak zřejmé, že ve středu debata určitě neskončí. A je možné, že se protáhne až do pátku.
Dvě sazby DPH a rušení řady daňových výjimek
Úsporný balíček, který předložila vláda, počítá s tím, že nově budou dvě sazby DPH 12 a 21 procent. Pro potraviny bude sazba 12 procent a nulové zdanění má platit jen pro knihy. „Navrhujeme vrátit se k osvědčenému systému dvou sazeb z DPH,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Koalice počítá i s rušením řady daňových výjimek, třeba školkovného či nepeněžních zaměstnaneckých benefitů. Nově se sleva na manželku či na manžela bude týkat jen těch, kdo pečují o dítě do tří let.
„Nejvyšší zvýšení daní v historii České republiky, o 73 miliard ročně,“ řekla už před pár dny o vládním balíčku naopak šéfka poslanců ANO Alena Schillerová a označila ho za jedovatý koktejl.
Peníze do rozpočtu má přinést opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy. Do rozpočtu to má přinést dodatečných 11,9 miliardy korun.
Zvýšení daně z příjmu pro firmy i lidi vydělávají víc než trojnásobek průměru
Balíček má přinést zvýšení daně z příjmu firem z 19 na 21 procent. Nově se sazbou daně z příjmu 23 procent mají danit příjmy fyzických osob nad trojnásobkem průměrné mzdy (nyní asi 121 tisíc korun), dosud se vyšší sazbou daní částka nad čtyřnásobkem průměrné mzdy (nyní nad 161 tisíc korun).
OSVČ poroste minimální základ pro odvody ze čtvrtiny průměrné mzdy až na 40 procent – o 5 procentních bodů ročně, a tím se má přiblížit maximální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy.
Součástí balíčku je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření. Základní sazba daně z nemovitosti se má zvýšit až na dvojnásobek.
V příštím roce by měla navrhovaná opatření podle vlády zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. V roce 2025 má jít až o 150,7 miliardy korun.
X X X
Polští poslanci odsoudili ukrajinskou genocidu na Volyni
K osmdesátému výročí volyňského masakru přijal polský Sejm, dolní parlamentní komora, na památku zavražděných rezoluci, ve které trvá na uznání viny Ukrajinou, uvádí parlamentní web. Podle médií se hlasování zúčastnilo 440 poslanců a všichni hlasovali pro přijetí dokumentu.
„Dne 11. července 1943 se na Volyni konala Krvavá neděle – vyvrcholení volyňského masakru, genocidy plánované vůdci Organizace ukrajinských nacionalistů. V tento den ukrajinské jednotky příslušníků Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády, podporované ukrajinským civilním obyvatelstvem, zaútočili na 99 osad obývaných Poláky na území bývalého Volyňského vojvodství a zabili většinu obyvatel. Od roku 2016 slavíme 11. července jako Národní den památky obětí genocidy spáchané ukrajinskými nacionalisty na občanech Druhé Polské republiky,“ píše se v usnesení.
Je třeba poznamenat, že v důsledku této tragédie zemřelo více než sto tisíc Poláků a několik set tisíc lidí opustilo své domovy v obavách ze stejného osudu. „Sejm Polské republiky se snaží uctít památku všech obětí volyňského masakru. Zvláštní uznání si zaslouží ti představitelé ukrajinského lidu, kteří se s nasazením svých životů postavili proti zločinu spáchanému svými krajany. Polsko-ukrajinské smíření, které již léta obhajují zástupci obou národů, by mělo zahrnovat přiznání viny a uctění památky obětí druhé světové války,“ uvádějí polští poslanci.
Sejm také zdůraznil, že je důležité „provést exhumaci, důstojně pohřbít a uctít památku všech obětí genocidy“, čemuž Ukrajina brání.
V neděli se polský prezident Andrzej Duda a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj sešli ve městě Luck na západě Ukrajiny na mši v místní katedrále. Toto setkání „smíření“ je v Polsku přijímáno s rozpaky, protože Zelenskyj nepronesl očekávaná slova omluvy. Server vasevec.cz
X X X
FIALOVA PARTA DOBRODRUHŮ CHCE SNÍŽIT PENÍZE ZEMANOVI
HLAVNÍ EXPERT MICHÁLEK SLIBOVAL ZAJISTIT MILIARDY OD BAKALY ZA OKD, ALE JEHO KOMISE PARLAMENTU NIC NEVYŘEŠILA, NEPODALA ŽÁDNĚ TRESTNÍ OZNÁMENÍ S POLICISTY A ŽALOBCI
Radnice prověřuje kanceláře Miloše Zemana. Slovíčkaření, jdou po nás, říká Mynář
Spolek přátel Miloše Zemana v čele s Vratislavem Mynářem pronajal pro bývalého prezidenta kancelář v pražské Bubenči. Prostor však není kolaudovaný za účelem provozování kanceláře, ale výhradně k bydlení, což teď úřad Prahy 6 prošetřuje. S tím však bývalý hradní kancléř Mynář nesouhlasí. „Je to slovíčkaření. Jdou po nás z nejmenovaného média,“ řekl iDNES.cz Mynář.
S informací, že Zeman nemá kancelář, ale de facto byt, přišel první server Seznam Zprávy. Bývalý prezident úřaduje v Jaselské ulici naproti rezidenci amerického velvyslance od konce dubna.
Podle šéfa Spolku přátel Miloše Zemana Vratislava Mynáře jde v celém případu pouze o „dezinformační kampaň nejmenovaného média“ a slovíčkaření.
„Když si pronajmete byt, také v něm můžete přijímat návštěvy,“ řekl iDNES.cz Mynář. Případnou náhradu za byt v Jaselské ulici prý „zemanovci“ nehledají, dotaz šesté městské části nechávají čistě v kompetenci Arcibiskupství pražského, které skrze společnost XPlace vlastní celý dům.
Provozem kanceláře se nyní oficiálně zabývá úřad Prahy 6. Podle katastru nemovitostí není dům v Jaselské ulici rozdělený na jednotlivé bytové jednotky. Za přestupek hrozí majiteli či nájemci pokuta až půl milionu korun.
„Můžu potvrdit, že stavební odbor vyzval majitele objektu, aby doložil, za jakým účelem jsou bytové jednotky využívány,“ sdělil webu iDNES.cz mluvčí Prahy 6 Marek Zeman. O následném postupu se rozhodne po obdržení odpovědi.
Arcibiskupství zatím podle slov mluvčího Jiřího Prinze situaci jen sleduje z médií. „Zatím se k tomu nemáme jak vyjadřovat, všichni jsou na dovolené, uvidíme co se bude dít v následujících dnech,“ sdělil Prinz.
Není to poprvé, co měl Mynář a Spolek přátel Miloše Zemana problémy s úřady. Po měsících urgencí a direktivním dopisu od týmu prezidenta Petra Pavla musel letos spolek odejít z prestižní adresy na Hradčanech.
Poté, co se Zeman stal podruhé prezidentem, získal spolek adresu na Pražském hradě, přímo Na Opyši 192/8 na Hradčanech. Na Hradčanech má současně stále adresu i Nadační fond Ivany Zemanové.
Tehdejší šéf Správy Pražského hradu Ivo Velíšek spolku za pět tisíc korun měsíčně pronajal třicetimetrovou část bytu v Klarově vile. Smlouvu tehdy podepsal se svým nadřízeným, tedy tehdejším kancléřem Mynářem a nyní současně šéfem spolku.
Hradní kancléřka Jana Vohralíková v červnu uvedla, že spolku zaslala Kancelář prezidenta republiky dopis s tím, že mají sídlo neprodleně změnit.
„Řekli jsme, že neoprávněně užívají sídlo na Pražském hradě, ať to uvedou ihned do pořádku,“ uvedla Vohralíková. Doplnila také, že dopis Hrad napsal direktivně. Podle Mynáře bylo poté požádáno o změnu sídla.
X X X
PODRAZ Z LIDOVĚHO DOMU NA EXPREMIÉRA PAROUBKA
„I rybičky se ho bojí.“ Paroubek svůj slavný portrét považuje za podraz
Je to jeden z nejznámějších politických portrétů polistopadové éry. Snímek Jiřího Paroubka u akvária se výrazně podílel na jeho image arogantního papaláše, kterého nikdo nemá rád. Jak vznikl a jak se na něj Paroubek dívá dnes? To se dozvíte v dalším dílu seriálu Slavné fotografie.
Hluboká kožená křesla, dřevěné obložení stěn a knihovna svědčící o tom, že její majitel má skutečně široký záběr: dějiny Portugalska, monografie Modiglianiho, jogínské příručky, pojednání o historii jezuitských misií, vzpomínky Vasila Bilaka, životopis čekisty Felixe Dzeržinského.
Hlavní dominantou malé zasedačky v kanceláři Jiřího Paroubka ve funkcionalistickém paláci v centru Prahy je ovšem akvárium. To samé, u nějž před téměř patnácti lety vznikla nejslavnější fotografie někdejšího předsedy České strany sociálně demokratické.
Potomci rybiček z Lidového domu jsou však jinde, Paroubek je chová na letním bytu ve Vraném u Prahy. „Mám tam jezírko s dvěma kubíky vody a tam si plavou. Některé už uhynuly, protože je to řada let. Ale v podstatě to jsou pořád karasové z té samé rodiny,“ říká Paroubek a se zápalem líčí záludnosti chovu všežravých čínských kapříků.
Za patnáct let se změnilo mnohé. Sociální demokracie v posledních volbách vypadla z parlamentu, Paroubek se v sedmdesáti letech zabývá ekonomickým poradenstvím a znovu se pokouší o politický comeback. A píše komentáře do deníku, který ho kdysi každý den ostře tepal.
Právě v MF DNES vyšla v listopadu 2008 fotka, na které Paroubek marně klepe na akvárium ve snaze přivábit rybky k sobě. Fotografie Jana Zátorského posloužila jako portrét k rozhovoru, v němž se reportér Václav Dolejší lídra opozice snažil přitlačit ke zdi ohledně spolupráce mezi socdem s KSČM.
„Nebojte se mě. Jiří Paroubek přesvědčuje českou společnost, že se nemusí strachovat před spoluprací sociálních demokratů s komunisty na krajské úrovni,“ hlásil popisek pod fotografií ověnčenou o rok později na Czech Press Photo cenou diváků.
Pro Paroubka je snímek dodnes důkazem, že velká média včetně těch veřejnoprávních se ho vždy snažila poškodit. Novináři mu podle jeho názoru nikdy nedokázali odpustit, že sociální demokracii po Grossových skandálech postavil na nohy, dovedl k triumfu v krajských a senátních volbách a navíc získal srdce půvabné překladatelky Petry Kováčové – své druhé manželky.
„Ta parta, která tehdy v MF DNES byla, hledala každou příležitost, aby mě a sociální demokracii poškodila. Kdybych byl na třech procentech, jako je sociální demokracie dnes, tak by si mě nevšímali. Jenže pod mým vedením se stala nejsilnější stranou v zemi a to byl důvod škodolibostí, podrazů a urážek. Dnes to ve stejné míře zažívá jen Andrej Babiš,“ vzpomíná ve své kanceláři.
„Ta fotografie zapadla do konceptu zlého Paroubka. Dokonce i ty akvarijní rybičky se ho bojí. Účinně dělaný marketing umí zneužít všechno. Když teď půjdu krmit rybičky, tak se také schovají, i když vědí, že je krmím léta. Takže to asi není tím, že bych je trápil nebo že by ze mě vyzařovalo špatné fluidum,“ ohlíží se za fotkou, která dodnes definuje jeho image.
„Už jsem se smál za foťákem“
Vznikla přitom v podstatě náhodou. Zátorskému tehdy bylo devětadvacet, v největším českém deníku pracoval dva roky a focení politiků pro něj bylo tak trochu za trest. Bylo to pořád to samé: nudní paňácové ve sterilních kancelářích. Také portrét Paroubka zpočátku vypadal jako další nudná fuška, jenže pak si všiml akvária na chodbě. Slovo dalo slovo a předseda ČSSD souhlasil, že se nechá vyfotit se svými rybičkami.
„Sedl si k akváriu a ony hnedka na druhou stranu. Začal ťukat a říkal, holky, pojďte ke mně, pojďte ke mně, vyfotíme se spolu,“ líčí Zátorský. „Jenže ty rybičky tam zůstaly. A tak se na mě otočil a říkal: ‚Bohužel z toho nic nebude.‘ Já jsem se už smál za foťákem. Ještě jsem ho vyfotil standardně u knihovny, ale tohle byla atraktivnější fotka. Druhý den vyšla v novinách k rozhovoru.“
Snímek okamžitě začal žít svým životem a stal se nevyčerpatelnou studnicí politického humoru. „Inteligence akvarijních rybiček potvrzena,“ hlásili potměšilí čtenáři. Komentátor (a pozdější poslanec za ANO) Martin Komárek v recesistickém textu pro Magazín DNES dokonce přišel s myšlenkou, že fotka pochází z průmyslové kamery ve zverimexu, kde prý Paroubek rybičky potají snědl.
Paroubkovy rybičky – původní snímek
„Paroubek na záznamu nejprv rybky láká. Ty se instinktivně nebo z estetických či politických důvodů shromažďují na druhé straně akvária. Nakonec vábení podlehnou jako voliči v krajských volbách a vydají se k Paroubkovi. Stačí jediné zkušené plácnutí a syrová zvířátka končí v puse předsedy ČSSD,“ vtipkoval Komárek.
Fotka se dočkala řady montáží a parafrází. Rok a půl po jejím pořízení redaktoři portálu Technet v rámci aprílového žertu odhalili, že se ve skutečnosti jedná o skandální manipulaci, protože na originálním snímku se rybičky nacházely na opačné straně akvária.
„Původní verze snímku ukazuje předsedu ČSSD v docela jiném světle. Rybičky před ním v hrůze neprchají, naopak, přátelsky se vinou ke svému živiteli, který láskyplně poklepává na sklo akvária,“ utahoval si Technet ze čtenářů – a dle diskuse mu na to někteří skočili.
Zlé jazyky tvrdí, že Paroubek po zveřejnění snímku zuřil. Od té doby si prý své fotky začal více hlídat a žádal jejich autorizaci. Jeho tehdejší spolupracovníci si na nic takového nevzpomínají. Bývalý mluvčí ČSSD Ondřej Macura dokonce vzpomíná, že rybičky byly před focením plaché, protože se krátce před tím stěhovaly.
Podle Milana Urbana fotka vůbec nevypovídá o Paroubkově skutečném charakteru. „Jiří Paroubek si uvědomoval, že politika se nedá dělat bez médií. Byla to určitě zajímavá fotka, ale ty komentáře, že se ho bojí i rybičky, byly uměle vymyšlené. Byl rázný, ale zároveň zábavný, vtipný. Byla s ním sranda,“ říká někdejší ministr průmyslu o obchodu.
Lídr ČSSD však byl napříště obezřetnější. „Asi za čtrnáct dní jsem ho fotil znovu. A to už si dal pozor. Nenadával mi, ale nebyl moc ochotný,“ vzpomíná Zátorský. Paroubek se však podle něj k novinářům choval lépe než například Mirek Topolánek, který jednou dokonce napadl fotografa Blesku. „Nebyl arogantní. Nebyl jsem jeho fanoušek, nikdy jsem ho nevolil, ale nemůžu říci, že by byl nepříjemný,“ vzpomíná Zátorský na Paroubka.
Fotka z Lidového domu je asi jeho nejslavnější, hrdější je však na jiné: třeba na snímek tísnících se migrantů na srbsko-maďarské hranici, za který vyhrál hlavní cenu Czech Press Photo. Nebo na fotky z arabského jara v Káhiře, kde musel prchat před rozzuřenými příznivci Husního Mubaraka.
Také Jiří Paroubek má za sebou dost dramatických okamžiků. V době focení u akvária byl na vrcholu a vypadalo to, že jeho strana drtivě vyhraje příští parlamentní volby. Tak dlouho zkoušel shodit Topolánkovu vládu, až se mu to na jaře 2009 uprostřed českého předsednictví v Radě EU skutečně podařilo.
Jenže předčasné volby zrušil Ústavní soud a než se Češi u volebních uren za půl roku sešli znovu, preference ČSSD částečně opadly. Paroubek volby sice vyhrál, ale nedokázal složit vládu. Nikdo s ním nechtěl mít nic společného – jako ty rybičky, řekl by škodolibý novinář. Následující rok ze sociální demokracie odešel a založil si stranu LEV 21, ta se však nikdy nedostala do parlamentu.
Zatím poslední návrat do politiky oznámil letos v únoru, kdy si založil levicové hnutí Nespokojení. Politik, jehož nesmiřitelné zápolení s Mirkem Topolánkem pět let tvarovalo českou politickou krajinu, na sebe v posledních letech upozornil hlavně rozvodem se svojí druhou ženou a nahrávkami, na kterých předvádí čínské cviky.
Zůstávají vzpomínky. „Byla to doba, kdy strana sílila, rostla a vyhrávala volby. Zodpovědnost za sociální demokracii jsem převzal v dubnu 2005, kdy byla na deseti procentech, a během krátké doby jsem z ní udělal nejsilnější stranu v zemi. Na to vzpomínám rád, protože něco takového se nikomu v Evropě nepodařilo,“ ohlíží se Paroubek za dobou, kdy byl na vrcholu moci.
X X X
Nafta bude ještě v létě dražší, poslanci zvýšili na návrh vlády spotřební daň
Sněmovna schválila návrh vlády na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr od srpna na úroveň, která platila do loňského června. Podle analytiků může litr nafty zdražit o 1,80 koruny. Zvýšení spotřební daně z nafty ještě musí potvrdit Senát a prezident Petr Pavel. Snížená daň měla ulevit dopravcům. Odpoledne budou poslanci projednávat vládní úsporný balíček.
Pro zákon hlasovalo 97 přítomných poslanců ze 176 (z pěti stran vládní koalice a nezařazený poslanec Ivo Vondrák), proti bylo 78 poslanců ANO a SPD, zdržel se Radek Vondráček z ANO.
Podle ministerstva financí přichází nyní stát za každý měsíc snížené sazby spotřební daně. Vláda rozhodla o návratu spotřební daně z nafty na původní hodnotu 9,95 koruny za litr na začátku května, projednávání návrhu novely ve Sněmovně ale dosud nedokázala dokončit.
Neuspělo opoziční hnutí ANO, které usilovalo o to, aby nižší sazba platila do konce roku, nebo aby spotřební daň vzrostla jen o padesát haléřů na litr. Poslanec Martin Kolovratník vybízel marně koalici ke kompromisu. Ptal se, co se bude dít, když na podzim ceny nafty vyskočí třeba o deset, patnáct korun za litr a jestli pak budou poslanci zase spotřební daň snižovat. „No, asi nebudeme,“ řekl Kolovratník.
Vláda má získat možnost navyšovat základní jmění státních podniků
Sněmovna kývla i na novelu zákona o státním podniku, která kvůli situaci ve ztrátové České poště umožní vládě navyšovat základní jmění státních podniků. Podpořili to také jen poslanci pěti vládních stran a nezařazený poslanec Ivo Vondrák, který po rozchodu s hnutím ANO v klíčových věcech hlasuje s koalicí.
Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Kapitálové posílení státního podniku bude možné pro strategické projekty, pro zajištění veřejných potřeb nebo pro strategické investice.
Na potřebu novelizace poukázala podle ministerstva vnitra současná situace České pošty. Podnik letos ruší 300 ze současných 3200 poboček a propouští část zaměstnanců.
X X X
Soudci znovu zrušili kolaudaci tunelu Blanka, stále chybí protihluková opatření
Pražský městský soud už podruhé v krátké době odebral kolaudační souhlas pro tunel Blanka. Hlavní město totiž stále nedokončilo všechna protihluková opatření kolem ulice V Holešovičkách, jejichž provedení požadovalo stavební povolení.
„Město se tuto podmínku snažilo obejít tím, že dodatečně povolilo změnu stavby před jejím dokončením, v níž část dříve požadovaných opatření vypustilo. Argumentovalo novými hlukovými studiemi, podle nichž jsou dokončené úpravy již dostatečné,“ napsaly HN.
S tímto argumentem ale u soudu město narazilo. „Změna stavby před jejím dokončením byla v rozporu se zákonem,“ uvádí rozsudek z konce června, který mají HN k dispozici.
Podle něj město uvedenou změnu stavby provedlo, aniž o ní dalo vědět těm, koho se týkala. A připravilo je tak o právo na provedení protihlukových opatření na jejich nemovitostech. Soud tak vyhověl spolku Holešovičky pro lidi a části tamních obyvatel, kteří protestují proti tomu, že do již tak velmi zatížené oblasti přivedl tunel Blanka další desítky tisíc aut denně.
Stavební povolení na nejdelší úsek tunelu Blanka mezi Špejcharem a Pelc Tyrolkou vydané v roce 2006 obsahovalo několik podmínek, bez nichž stavba neměla být uvedena do provozu.
Kromě toho, že měl být před jejím dokončením zprovozněn vnější silniční okruh, tak mělo město provést i tři etapy protihlukových opatření v ulici V Holešovičkách, která spojuje vyústění tunelu Blanka s Prosekem a dálnicí na Ústí nad Labem. Protože nebylo splněno ani jedno, hlavní město zahájilo v Blance v roce 2015 pouze zkušební provoz.
Až po čtyřech letech a poté, co první uvedenou podmínku jako neadekvátní stavební úřady dodatečně vypustily, Blanka v roce 2019 dostala kolaudační razítko. Soud je ale později zrušil s tím, že je stále potřeba dokončit část protihlukových opatření.
Město tak loni v září nově stavbu zkolaudovalo, když dodatečně zmírnilo původní podmínky pro protihluková opatření. Místním přitom o této změně stavby a nové kolaudaci neřeklo – dozvěděli se o nich podle Hospodářských novin až poté, co podali žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ani advokátka sdružení Petra Humlíčková ale nevěří, že by žaloby provoz v Holešovičkách omezily. „Ale je možno jimi stále vytvářet vyjednávací prostor s magistrátem, že něco udělají. Až to opravdu zkolaudují, tak se už nedomůžeme ničeho,“ uvedla.
Magistrát ani Technická správa komunikací na dotazy HN o vyjádření nereagovaly.
Stavba komplexu Blanka začala za primátora Pavla Béma v roce 2007 a postupně nabrala několikaleté zpoždění. Oproti původním plánům se také dvojnásobně prodražila na konečných 43 miliard korun.
X X X
Posvátná stvůra literatury oslovila generace. Česko i svět se loučí s Kunderou
Politická i kulturní scéna reaguje na úmrtí spisovatele Milana Kundery. „Autor, který oslovil celý svět. Proslavil se zejména romány Žert a Nesnesitelná lehkost bytí, opakovaně byl zmiňován jako kandidát na Nobelovu cenu. Čest jeho památce,“ uvedlo na Twitteru ministerstvo kultury. Kundera zemřel 11. července ve věku 94 let ve svém pařížském bytě.
„S lítostí jsem se před chvílí dozvěděl o smrti Milana Kundery. Byl to spisovatel světového formátu, který ovlivnil celé generace doma i v zahraničí,“ napsal na svém Twitteru prezident Petr Pavel.
„Je potřeba ho vzpomenout jako jednoho z největších českých spisovatelů, přestože v poslední době žil hlavně ve Francii. Mnoho takových autorů jsme neměli. Je to ztráta, ale na druhou stranu bohatství, které tu zanechal, tak přetrvá,“ řekl později Pavel pro iDNES.cz
S lítostí jsem se před chvílí dozvěděl o smrti Milana Kundery. Byl to spisovatel světového formátu, který ovlivnil celé generace doma i v zahraničí. Svým životním osudem symbolizoval pohnutou historii naší země ve 20. století. Kunderův odkaz bude dál žít v jeho dílech.
Kunderovi vzdal hold také francouzský prezident Emmanuel Macron. Učinil tak na summitu NATO ve Vilniusu v souvislosti se spojenectvím Evropy proti Rusku, píše francouzské vydání listu Huffington Post.
Od čtvrtka bude ve Francouzském institutu v Praze k dispozici kondolenční kniha, ve které mohou lidé vyjádřit, co pro ně spisovatel znamenal. „Každý, kdo bude mít zájem, zde může vepsat, co pro něj Milan Kundera znamenal, čím jej inspiroval. Kniha bude později předána Knihovně Milana Kundery v Brně,“ řekla Kateřina Etrychová z francouzského velvyslanectví v Praze.
„Milan Kundera byl spisovatel, který svým dílem dokázal oslovit celé generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti. Úzce byl spjat s Brnem, i když ze své země musel z politických důvodu odejít. Zůstává po něm nejen pozoruhodné beletristické, ale i významné esejistické dílo. Upřímnou soustrast jeho manželce Věře,“ řekl pro iDNES.cz premiér Petr Fiala.
Poslanci na středečním jednání Sněmovny uctili památku Kundery minutou ticha.
„Je mi to strašně líto. Setkali jsme se v listopadu 2018, kdy jsem ho navštívil v jeho bytě v Paříži. Poznal jsem tam skvělého člověka, který svým dílem proslavil Českou republiku jako nikdo jiný. Jsem rád, že tenkrát souhlasil se znovuudělením českého občanství, a to i přesto, že mu řada lidí celé roky házela klacky pod nohy. Upřímnou soustrast paní Věře a všem pozůstalým,“ uvedl na Twitteru šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš.
„Smrtí Milana Kundery ztrácí česká i světová literatura jednoho z nejvýraznějších současných spisovatelů,“ napsal ministr kultury Martin Baxa. „Jeho přemýšlení o základních hodnotách evropské kultury, jeho zájem o jedince, jeho vklad do dějin světového románu je a zůstane nepřehlédnutelný,“ dodal.
Evropský parlament na středečním plenárním zasedání ve Štrasburku uctil památku Kundery minutou ticha. O její vyhlášení požádal francouzský liberální europoslanec Bernard Guetta, podle něhož Kundera ztělesňoval jednotu Evropy.
„Je to bezpochyby jeden z největších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Byl jednou z velkých postav pražského jara,“ prohlásil někdejší novinář a autor několika knih Guetta. Kundera byl také spojen s odporem proti komunistické totalitě, dodal Guetta. Spisovatel, který žil dlouhá léta ve Francii, byl podle Guetty symbolem jednoty Evropy.
Europoslanci reagovali na jeho slova potleskem, po němž předsedkyně EP Roberta Metsolaová vyhlásila minutu ticha.
Velikán literatury, píše francouzský tisk
Francouzský deník Le Figaro na zesnulého Kunderu vzpomíná jako na posvátnou stvůru světa literatury. O jeho tvorbě píše, že že překonala ideologické i filozofické rozpory. Deník Le Monde označuje Kunderu za „romanopisce existence“ s důrazem na odpor ke slovu spisovatel. Deník Libération píše o Kunderově „nekonečné svobodě psaní“ a připomíná jeho vztah k pražskému rodákovi Franzi Kafkovi.
„Neúnavný obhájce románu a práva na beletrii se složitou intelektuální i osobní dráhou,“ píše Le Monde a vyzdvihuje, že Kundera měl od roku 1981 francouzské občanství. Le Monde také připomíná rok 1988, kdy se Kundera zastal Salmana Rushdieho a jeho sbírky Satanské verše, aby bránil nedotknutelné právo na beletrii.
„Světově proslulý a v mnoha ohledech záhadný autor, jehož dílo bylo přeloženo do čtyřicítky jazyků,“ píše Le Figaro. Život romanopisce, který byl nejprve básníkem, byl úzce propojen s dějinami 20. století, dodává deník. Předmluvu ke francouzskému překladu Kunderova prvního románu Žert v roce 1968 napsal Louis Aragon.
Libératon píše o jednom z nejčtenějším autorů na světě, který se „proti beznaději bránil ironií a humorem“.
Slovenský server Sme Kunderu označil za jednoho z nejslavnějších českých rodáků v zahraničí. O jeho úmrtí informoval také rakouský Kurier, portugalská redakce CNN či norský server ABC Nyheter.
„Mezinárodní kritika oceňovala vyspělé vypravěčské postupy, inteligentní vtip a lehkost, s jakou jsou v románu spřádány politické, filozofické a erotické motivy,“ napsal o Kunderově románu Nesnesitelná lehkost bytí německý list Der Spiegel.
O úmrtí literáta informují také všechny velké světové agentury, včetně britské agentury Reuters. Zpráva se rozletěla do celého světa, o Kunderovi píše také americký list The New York Times i indický web Tribune India.
X X X
Pohřbí Kunderu v Brně, nebo ve Francii? Podoba rozloučení je zatím nejasná
Podle Věry Kunderové si její manžel Milan Kundera přál být pohřben v rodném Brně, řekl pro Radiožurnál velvyslanec ve Francii Michal Fleischmann. „Nejdřív se musí projít celou administrativní fází a posléze uvidíme, co bude dál,“ doplnil. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake pro iDNES.cz řekl, že otázka pohřbu se ještě neřešila.
Spisovatel letos v rodném Brně otevřel knihovnu Milana Kundery. Jestli bude v největším moravském městě i smuteční ceremoniál, ale není podle Fleischmanna jasné.
„Podle informací, které mám od Věry Kunderové, si Milan Kundera přál být pohřben v Brně. Jakým způsobem se to bude dít, nevím. Byl to také francouzský občan. Pochopitelně se nejdřív musí projít celou administrativní fází a posléze uvidíme, co bude dál,“ dodal Fleischmann.
Otázka pohřbu se ještě neřešila
Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake pro iDNES.cz doplnil, že ambasáda ve Francii je s rodinou v kontaktu. Současně uvedl, že otázka pohřbu se ještě neřešila. „Ambasáda akorát připravuje možnost veřejnosti podepsat se do kondolenční knihy,“ řekl Drake.
Ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček zopakoval, že být pohřben v Brně je přáním Milana Kundery. „Město Brno se ústy paní primátorky zavázalo, že o toto jeho přání se postará. Teď se to vyjednává, podrobnosti ještě nejsou známy, ani nejsem oprávněn je poskytovat,“ doplnil Kubíček.
Veřejnost se může s Milanem Kunderou rozloučit na francouzské ambasádě, v Moravské zemské knihovně nebo na české ambasádě v Paříží.
Autorovi světově populárních románů jako Nesnesitelná lehkost bytí anebo Žert sebral v roce 1979 komunistický režim československé občanství. České získal zpátky až v roce 2019.
X X X
Velvyslanec: Kundera si přál být pohřben v Česku. Přednášel nám ve vinárně, vzpomínal Bočan
Nejen literární svět zasáhla zpráva o úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů Milana Kundery, který v úterý zemřel v Paříži ve věku 94 let. V prostorech českého velvyslanectví ve francouzské metropoli bude umístěna kondolenční kniha, uvažuje se také o výstavě literátových kreseb. Ve vysílání Radiožurnálu to uvedl velvyslanec ve Francii Michal Fleischmann. Sdělil také, že podle své manželky Věry Kunderové si známý autor přál být pohřben ve svém rodišti Brně. Na pedagogické působení Kundery na FAMU si ve vysílání CNN Prima NEWS vzpomněl také scénárista Hynek Bočan.
Na českém velvyslanectví v Paříži bude od pátku 14. 7. do úterý 18. 7. k dispozici kondolenční kniha, do níž mohou lidé uvést vzkaz zemřelému spisovateli. Informaci sdělil ve vysílání Českého rozhlasu diplomat a velvyslanec Fleischmann. Podle něj přichází také v úvahu výstava Kunderových kreseb, které byly nedávno představeny v Českém centru ve francouzském hlavním městě.
Podobná akce je ale podmíněna souhlasem manželky zesnulého Věry Kunderové, připomněl velvyslanec. Pro Radiožurnál také uvedl, že podle Kunderové si její manžel přál být pohřben v Brně, kde se narodil. Bilanční výstava autorova života je k vidění v Českém centru v Paříži, sdělil jeho ředitel Jiří Hnilica a současně upozornil, že ve sbírkách centra je mimo jiné i literátovo dílo v celém rozsahu.
Literární teoretička Lenka Jungmannová z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd uvedla, že Milan Kundera je mimořádně významný autor jak v kontextu české literatury, tak především v kontextu literatury světové. „Podobných spisovatelů nemáme v naší literatuře mnoho. Jen málo spisovatelům se podařilo prorazit do ranku světové literatury. Milan Kundera je jeden z nich,“ řekla.
„Pochopitelně má nějaký mediální ohlas, ale stačí, když vezmeme v potaz, do kolika jazyků se jeho dílo přeložilo. Nebo třeba četnost vydání i náklady, které ani neznáme, ale zároveň víme, že existují,“ připomíná vědkyně.
Jedinečné přednášky ve vinárně
Ve vysílání CNN Prima NEWS se k úmrtí světoznámého spisovatel vyjádřil také významný scénárista a režisér Hynek Bočan, který studoval na FAMU v době, kdy zde Kundera vyučoval. „Přednášel nám dějiny světové literatury. V tu dobu mu bylo necelých 30 let, nám bylo něco přes dvacet, takže jsme byli generačně strašně blízko,“ vzpomínal Bočan na dobu studií.
Tehdy byli v ročníku jen tři. „Kundera přišel do třídy a říkal: ‚Kluci vy jste jen tři, to mám přednášet tady v posluchárně? To je nesmysl, půjdeme naproti do vinárny.‘ Takže ty přednášky se konaly v útulné a ojedinělé atmosféře a byly výborně připravené,“ líčil Bočan. Zdůraznil také, že pro něj i pro jeho spolužáky byla tato součást výuky skutečně důležitá.
„Pro první film jsem si vybral jednu povídku ze Směšných lásek. Tehdy jsme za ním zašli s Pavlem Juráčkem, abychom se ho zeptali, zda mu to nevadí. Souhlasil a zdůraznil, že s celým natáčením nechce mít nic společného v tom smyslu, že nám dal naprosto volnou ruku. Bylo to velkorysé gesto, jelikož není zvykem, že spisovatel něco takového udělá,“ vybavil si na své začátku u filmu spojené právě s Kunderou.
X X X
LÉČITEL SI ZVOLIL SMRT
Jako náboženský vůdce selhal, proto si léčitel zvolil smrt, řekl soudu znalec
Soud ve středu pokračoval v jednání o vraždě kutnohorského léčitele Richarda Š. Společenství kolem něj bylo v českém kontextu běžným hnutím, které se ale vyvinulo neobvyklým směrem a nedokázal dlouhodobě obstát v roli náboženského vůdce, řekl u soudu religionista Zdeněk Vojtíšek. Obžalobě z vraždy čelí středočeská zubařka a učitelka v důchodu, obě tvrdí, že je muž k vraždě přesvědčil a tvrdil, že jeho tělo zmizí.
Podle Vojtíškova názoru se smrt muži po neúspěšných experimentech s jeho následovníky jevila jako jediné východisko, jak si zachovat charisma vůdce.
Skupina, která se utvořila kolem samozvaného léčitele, byla podle Vojtíška jasně a nepochybně náboženským společenstvím založeným na tradici západního esoterismu.
„Není to nic mimořádného. Existence nových náboženských hnutí je v české společnosti zcela běžná, existují jich desítky, ba i stovky. Jedno je státem registrováno jako církev,“ podotkl u pražského městského soudu znalec.
Znakem takzvaných nových náboženských hnutí – laicky nazývaných sekty – je přítomnost charismatické autority, vůdce. „Charisma je v odborném významu přístup jednotlivce ke zdroji nadpřirozené moci, nebo alespoň moci mimořádné – zjevovat pravdu o životě jednotlivců, o jejich minulých životech, o budoucím vývoji světa a podobně,“ vysvětlil Vojtíšek.
Na základě tohoto charismatu vzniká pevný vztah mezi vůdcem a jeho následovníky: učí se přejímat jeho zvyky, preference, názory a postoje. Chtějí vyhovět tomu, co vůdce považuje za správné.
„Výsledkem je odevzdání všech oblastí života do kompetence vůdce, což se projevuje slábnoucí ochotou rozhodovat i o maličkostech a dychtivou snahou mít na všechno odpověď od svého vůdce,“ řekl religionista. V kutnohorském společenství se podle něj projevovala bezvýhradná, ochotná až radostná poslušnost.
Vůdci k manipulaci členů sekty často využívají pocity viny, zdůrazňují jejich negativní vlastnosti, pracují s pomluvami a s ponižováním. „Následovníci v tom vztahu chtějí zůstat a přijímají toto ponižování a pomluvy jako něco, co je nutné a co má vyšší smysl,“ pokračoval znalec. Kutnohorský léčitel svým následovníkům podle svědectví členů skupiny sprostě nadával, určoval, s kým budou žít, co si budou kupovat, jak budou uklízet či kolik kliků denně musí udělat. Přiměl je také k fyzickým trestům včetně sekání prstů na nohou.
Série experimentů místo vedení
Vojtíšek připouští, že se zavražděným léčitelem se za jeho života nikdy nesetkal. V předloženém posudku, který si vyžádali obhájci obžalovaných žen, vychází z letitých zkušeností a ze soudních protokolů.
„Z výpovědí svědků jsem nabyl přesvědčení, že jeho působení v roli vůdce nového náboženského hnutí bylo velmi, velmi neúspěšné. Vlastně nevěděl, co by těm lidem poradil při deklarovaném osobnostním růstu. Jeho působení byla série experimentů, většina z nich byla neúspěšných. Vidím v tom určitou bezradnost. Ten neúspěch je do očí bijící a neobvyklý,“ uvedl.
Několik měsíců před léčitelovou smrtí prováděla jeho sekta v lesích u Českého Šternberka „očistné“ rituály, při kterých zemřeli dva muži. Jejich úmrtí nyní prověřuje středočeská policie. „Po těchto událostech se mu smrt jevila zcela logicky jako jediné východisko, které by mohlo zachovat jeho charisma. Kdyby byl vyšetřován a souzen, bylo by fatálně ohroženo. Ztratil by všechno, pro co v dospělém věku – nějakých 30 let – žil. Tato hrozba pro něj byla, domnívám se, větší než hrozba smrti,“ míní znalec.
„Jsem nesmírně rád, že nakonec odešel sám,“ dodal. „Cynicky řečeno, lze si velmi dobře představit ještě daleko horší konce,“ uzavřel s tím, že v úvahu připadala i společná smrt mužových nejbližších následovníků.
Obžalovaným ženám – zubařce a vysokoškolské učitelce tělocviku v důchodu – hrozí za předem naplánovanou vraždu 12 až 20 let vězení. Státní zástupkyně v obžalobě navrhla bývalé učitelce dvanáctiletý trest, zubařce pak trest v dolní polovině sazby.
Zubařka byla léčitelovou partnerkou, její starší známá pak jeho blízkou přítelkyní. Shodně uvádějí, že muž je k činu přesvědčil a tvrdil jim, že jeho tělo zmizí. Když se tak nestalo, šly se ženy přiznat na policejní služebnu
X X X
Zástupce Romů: Ukrajinci nás vytlačují z ubytoven. Proč nevystoupil premiér?
„Cítíme to denně, ty pohledy od lidí. Když vidí Roma v obchodě, hned si kontrolují peněženky. Ukrajincům se pomohlo hned a na Romy se desítky let zapomíná,“ přesně tyto výhrady k většinové společnosti a k vládě vyjádřil v Rozstřelu Nikola Taragoš, ředitel organizace Romodrom. Popsal také současné napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou v Česku.
Napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou v Česku přetrvává. Romové v minulých týdnech demonstrovali například v Brně nebo v Pardubicích poté, co došlo v obou městech ke konfliktu mezi představiteli obou etnik. „Ano, trvá to, zatím se to neuklidnilo,“ řekl v Rozstřelu Nikola Taragoš.
O nás bez nás
„Nejedná se ale o etnický konflikt, je to sociální problém,“ míní Taragoš. „Je to problém dvou největších menšin, komunit, které zde žijí. A je zcela nevyhnutelné, že k třecím plochám dochází a bude docházet často. Je mi často kladena otázka, zda se blížíme francouzskému modelu. A já musím říct, že v něm už dávno jsme.“
Podle něj zažívá romská komunita obrovskou frustraci. „Romové necítí podporu ze strany státu. Jistě, do této problematiky plyne ze státního rozpočtu mnoho peněz, ale cítíme v tom jisté odosobnění. Nejsme do řešení tohoto problému zapojeni.“
„Podívejte se,“ pokračuje zástupce Romů, „máme tu celou řadu vládních odborníků na romský život, ale strašně málo z nich jsou samotní Romové, etničtí Romové. Jistěže čistě etničtí Romové nemohou tuto otázku jen tak vyřešit, ale je nutné si připustit, že společně bychom to zvládli mnohem lépe.“
V reakci na napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou podle aktivisty zásadně zaspala česká politická reprezentace. Měli podle něj vystoupit ministři i premiér. „Rozhodně definitivně zaspali. Mělo to přijít velice rychle,“ říká Taragoš.
Podle něj měli politici komunikovat hlavně na úrovni krajů, kde je napětí velmi citelné. Měli hovořit zejména s předními představiteli romské komunity a jasně jim sdělit, že podpora ukrajinských uprchlíků neznamená to, že vláda nebude podporovat romskou komunitu.
„Politici to neumějí jednoduše vysvětlit a nerozumí tomu. Nevědí, jak toto téma mají uchopit, a to i vzhledem k voličům. Neumějí to přetavit v politický kapitál a bohužel celý zbytek světa nám ukazuje, že sociální témata vyhrávají volby. Naši politici to velice zanedbávají,“ míní Taragoš.
I kvůli tomu, že se cítí Romové opomíjeni, podléhají podle něj dezinformační scéně. A tím se problém mezi nimi a ukrajinskými uprchlíky prohlubuje. A pak si část romské komunity může myslet, že český stát pomáhá Ukrajincům právě na jejich úkor.
„Víte, je velkou otázkou, jaká je absorpční kapacita České republiky. Jestli třeba těch 350 tisíc uprchlíků není příliš vysoké číslo. Je vůbec v moci českého státu opatřit uprchlíky takovým způsobem, aby nedocházelo k těmto třenicím?“ ptá se Taragoš.
Berou nám místa na ubytovnách
„Já osobně jsem přesvědčený, že jsme si měli kapacitu dopředu definovat a že měla být někde mezi 100 a 150 tisíci lidmi. A pak jsme měli samozřejmě pracovat v rámci Unie na rozumném přerozdělení,“ myslí si ředitel organizace Romodrom.
Podle něj je problematické i to, že stát dával ukrajinským běžencům peníze na to, aby mohli žít na ubytovnách. „Tak jsme se vlastně dostali k tomu, že část Romů, kteří žijí více než jednu dekádu na ubytovnách, začali být z těchto ubytoven vytlačováni Ukrajinci,“ doplnil.
„Je dobře, že se uprchlíkům pomáhá. Ale ten, kdo vytvořil tento konstrukt, nepočítal s tím, že se bude sekundárně dít tahle věc. A my jsme před tím varovali, ale bohužel tyto připomínky přišly vniveč, to je velká škoda,“ uzavírá ředitel organizace Romodrom.
Šikanují české úřady Romy? Chová se vůči romským demonstrantům korektně policie? A jak by se měla napjatá situace mezi Romy a Ukrajinci vyřešit? I na to odpovídal Nikola Taragoš, ředitel organizace Romodrom.