Německý list čelí kritice. Válka na Ukrajině byla jedním z hlavních témat letošního setkání Světového ekonomického fóra. Výroční zasedání, které se uskutečnilo ve švýcarském Davosu, zahájil prostřednictvím videohovoru ukrajinský prezident Zelenskyj. Deník Süddeutsche Zeitung zobrazil situaci v karikatuře, kvůli níž nyní čelí obvinění z antisemitismu. Kritici v kresbě spatřují paralely s nacistickým ztvárňováním „zlých Židů“.

Karikatura ukrajinského prezidenta Zelenského, na níž je v nadživotní velikosti vyobrazen, jak s šibalským výrazem, úzce posazenýma očima a pronikavým pohledem hovoří před ekonomickým fórem v Davosu, vyvolala nevídaný rozruch.

Novinám Süddeutsche Zeitung, jež satirickou kresbu ukrajinské hlavy státu publikovaly, je vytýkáno, že se jedná o stereotypní a klišovité zobrazení Žida. Vzhledem k tomu, že sám Zelenskyj je židovského původu, lze karitaturu považovat za projev antisemitismu, ozývají se kritické hlasy. Někteří kresbu dokonce přirovnávají k nacistické propagandě.

Kresba pobouřila organizace i odborníky

Proti karikatuře se ostře vymezila německo-izraelská společnost (DIG). Její generální tajemnice na Twitteru ve čtvrtek uvedla: „Antisemitská karikatura à la ‚Stürmer‘ v SZ [Süddeutsche Zeitung]. To myslíš vážně?“. A v kritice není sama, přidala se k ní i řada dalších organizací a odborníků.

Německý list se mezitím k ostrým připomínkám vyjádřil. Karikatura je podle něj jen grafickým ztvárněním pondělních televizních záběrů ukrajinského prezidenta, jež se objevil na videoobrazovce „ve formátu XXL“. Nadživotní velikost jeho postavy v satirické kresbě tak měla ilustrovat důležitost ukrajinské otázky, reagoval deník.

Není to však poprvé, co byly noviny obviněny z antisemitismu. Již v roce 2014 zveřejnil list kontroverzní karikaturu zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. Na ní byl americký milionář vyobrazený jako chobotnice s dlouhým nosem, což byl symbol, který nacisté využívali pro zobrazování židovského obyvatelstva.

X X X

PUTINŮV  ODCHOD  BY  NIC  NEZNAMENAL,  HLAVNÍ   JE  JEDNÁNÍ   POLITIKŮ   O  UKRAJINĚ,  RUSKO   SCHOPNÉ   VYHRÁT  VÁLKU   NA   UKRAJINĚ

Exministr zahraničí Svoboda: Na Ukrajině nás čeká ještě tuhý zápas. Ani Putinův odchod by neznamenal jistotu

Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) současná situace nenasvědčuje tomu, že by konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem měl brzy skončit. „Potřebujeme se soustředit na jednání, tlak a spojení celého Západu a problém řešit globálně,“ řekl pořadu v 360° na CNN Prima NEWS.

„Je povinnost, aby Rusko a Ukrajina zasedly k jednacímu stolu. Jde o šachovou partii a musí se využít všechny možnosti. Jinak nám hrozí válka ne na týdny a měsíce, ale na léta. Nevěřím, že situace tak, jak se aktuálně vyvíjí, vede k nějakému blízkému ukončení konfliktu,“ má jasno Svoboda.

 Další host pořadu vojenský analytik Jiří Vojáček se domnívá, že Rusové jsou schopni válku vyhrát. „Je to jednoduchá demografická věc. Pokud naženou na Ukrajinu dostatek vojáků a vybrakují staré sklady ze sovětských dob, klidně budou celou zemi okupovat. Hranice je, co dovolí lidé kolem Vladimira Putina. Je schopen Ukrajinu dobýt, ale bude ho to stát mnoho vnitropolitických bodů,“ říká Vojáček.

Kdo by svrhl Putina?

S jeho posledním tvrzením Svoboda nesouhlasil. „Nevěřím, že prezidenta Putina změní lidé kolem něj a atmosféra v Rusku. Nic tomu nenasvědčuje. Nemáme ani jistotu, že kdyby teď přestal být prezidentem, přijde po něm někdo, kdo bude lepší. Je potřeba se soustředit na jednání, tlak a spojení celého Západu a problém řešit globálně. Ještě nás čeká velmi tuhý zápas,“ konstatuje Svoboda.

Vojáček na téma případného Putinova nástupce navázal. „Nebyl by to alespoň člověk, který je 20 let v nejvyšší funkci. Po Stalinovi přišel Chruščov a s ním velké tání, byť netrvalo dlouho. Pokud bude Putin svržen, bude to někým z jeho okolí – lidí z bezpečnostních složek nebo oligarchů,“ tvrdí Vojáček.

 Bývalý americký šéf diplomacie Henry Kissinger tento týden pronesl názor, že by Ukrajina měla část země postoupit Rusku. „Řekl to jako legenda zahraniční politiky. Záleží teď na Ukrajincích a Rusech, kam a za jakých okolností v jednáních půjdou a co je pro ně ještě přijatelné. On tím vyjádřil něco, co je podstatné – hledá se hranice. Jestli hranice je ‚ani centimetr ukrajinského území‘, bude válka trvat ještě hodně dlouho. Ukrajina se musí sama rozhodnout a musíme ji podporovat, ale to, co řekl Henry Kissinger, bych hned do koše neházel,“ dodal Svoboda.

 X X X

ZA   PREZIDENTA  TRUMPA   BY   K  VÁLCE  NA   UKRAJINĚ   NIKDY   NEDOŠLO

Exkluzivně: Za Trumpa by k válce nedošlo. Razil teorii mír skrze sílu, říká jeho exporadce

USA hrají v otázce sankcí proti Rusku a pomoci Ukrajině zásadní roli. Jak by si však počínal americký exprezident Donald Trump? Reportér Matyáš Zrno exkluzivně hovořil s jeho poradcem Robertem Charlesem O’Brienem.

 X Pracoval jste pro Donalda Trumpa, proto se nabízí otázka: Co by udělal nyní – v případě ruské agrese?
Říkal to i on sám. Nemyslíme si, že by k něčemu takovému za jeho vlády došlo. Když stál v čele země, jeho zahraniční politika byla založena na principu „mír prostřednictvím síly“, bez jakýchkoli známek slabosti. Podle mě odvedla Bidenova vláda obdivuhodnou práci, spojila Západ, posílila naše spojenectví a podpořila Ukrajince v jejich boji. Ale myslím, že my bychom Vladimira Putina od kroků proti Ukrajině odradili. Pro prezidenta Trumpa byla příznačná určitá míra nepředvídatelnosti, nevyložil vždy své karty na stůl, takže by Putin nemohl vědět, zda by Trump nevyslal na Ukrajinu americké jednotky. K zahraniční politice založené na principu míru prostřednictvím síly se musíme vrátit, a ne se ji snažit vést ze zadních řad. Vyslalo by to signál Číně i Rusku.

X Jaký byl jeho postoj k Rusku? 
Poměrně jasný. Chtěli jsme s Putinem obchodovat a mít s ním dobrý vztah, protože vlastní jaderné zbraně. Zároveň jsme ale na Rusko uvalili více sankcí než jakákoli vláda před námi, a to zpětně až k Reaganově vládě. Na oligarchy, ruské firmy, zastavili jsme Nord Stream 2, pro nějž byly německé elity, ale myslím, že tamní obyvatelé ne. Vystoupili jsme z Dohody o otevřeném nebi, ze smlouvy o jaderných zbraních, protože je Rusové porušovali. A nesouhlasili jsme s prodloužením Nové dohody START, což byla priorita Putinovy zahraniční politiky. Náš přístup byl takový, že pokud Rusové nebudou dodržovat dohody, tak my je neprodloužíme nebo z nich vystoupíme. Nikdo nebyl v americké historii k Rusku tak přísný jako Trump, možná kromě Reagana. Chtěl ovšem v rámci mezinárodní diplomacie se zahraničními představiteli vycházet, vždy se snažil komunikovat se Si Ťin-pchingem i třeba s Kim Čong-unem. Ale to neznamená, že k nim nepřistupoval tvrdě, stejně jako k Rusku. A Rusové to vědí.

X Trump byl často impulzivní a rozhodoval se na základě svého instinktu. Měl protiruský instinkt ve stylu studené války – tedy „toto je náš nepřítel“ – nebo pro něj Rusko bylo jako jakákoli jiná země, se kterou se může obchodovat?
Opět se vracíme ke studené válce a k obavám z 1 250 strategických jaderných zbraní, kterými Rusko mířilo na Ameriku a na Západ. Je to jaderná mocnost, a proto s ní chtěl mít dobré vztahy. Zároveň byly věci, které bychom Rusům nedovolili. Nechtěli jsme, aby měli pod kontrolou veškerý prodej ropy a plynu do západní Evropy, měli nad ní moc, a mohli tak diktovat NATO a EU, co mají a nemají dělat. To jsme považovali za důležité, v tom jsme byli neúprosní. Když Rusové podváděli v omezování zbrojení, ať už v rámci Dohody o otevřeném nebi, INF nebo nového Startu, upozornili jsme je na to a ze smluv jsme vystoupili. Pečlivě jsme sledovali, co Rusové dělají, a tvrdě jednali. Myslím ale, že prezident Trump by býval měl rád s Putinem dobré vztahy. Možná ho šlo odvést od Číny a přitáhnout více k Západu, ale Putin měl evidentně jiné cíle.

Putina nebereme vážně, musíme s tím ale začít.

Jak byste Putina charakterizoval?
Je to takový staromódní diktátor ve stylu 30. let. Chce více území, chce to, co Němci nazývali lebensraum – životní prostor. Vyhrožoval pobaltským státům, vpadl do Gruzie, Moldavska, na Ukrajinu, a to už dvakrát, nedávno vyhrožoval Finsku. Je na čase, aby Západ začal věnovat pozornost tomu, co Putin říká. Zatím máme tendenci si ho vyslechnout a říct si: „To je šílené, proč by Putin vpadl na Ukrajinu a způsobil tak smrt 20 tisíc ruských vojáků a uvalení sankcí na svou zemi? Nebereme ho vážně.“ Jenže my ho vážně brát musíme, stejně jako Si Ťin-Pchinga i ajatolláhy v Teheránu. Když řeknou, že zaberou nějaké území a vrátí se do časů 30. let, Západ na to musí být připravený.

 X Nezavládla mezi bezpečnostními složkami ve Washingtonu jakási úleva, a to v duchu „starý známý nepřítel je zpátky“, „staré dobré časy proti Rusku jsou zpět“?
Nikoliv úleva, ale prozření. Nejen ohledně toho, že Rusové jsou zpět. Už došlo i k setkání Putina a Si Ťin-Pchinga, na kterém řešili neomezené partnerství. Vlády v těchto zemích se liší. Čínská komunistická strana je zaměřená na globální dominanci, Rusko chce nastolit něco, čemu říkám imperiální Rusko. A tyto dvě země se spojily k dosažení společných cílů. Myslím, že válka na Ukrajině to ukázala. V Evropě bylo mnoho lidí, kteří si mysleli, že mohou s Ruskem obchodovat a tím se situace vylepší.

X Wandel durch handel – změna skrze obchod?
Jak by řekli naši němečtí přátelé, určitě. Po invazi na Ukrajinu lidé ohledně Ruska prozřeli. Je velmi těžké odsuzovat, co se stalo v Buči a v Mariupolu, a potom se chovat, že nevadí genocida páchaná Čínou v Sin-ťiangu, že země pohlcuje Tibet, že potírá demokracii v Hong Kongu, že vyhrožuje Taiwanu. Svět si už uvědomuje, jaké nebezpečí diktátoři představují, ať už je to ten komunistický v Čině, teokratický v Teheránu nebo imperialistický, nacionalistický v Rusku.

Na Rusko jsme neuvalili úplné sankce. To je chyba.

X Jak hodnotíte kroky Bidenovy vlády po 24. únoru?
Ohledně sjednocení Západu odvedla dobrou práci, s určitým zpožděním i co se týče dodávek zbraní na Ukrajinu. Vy jste se zrovna vrátil, Matyáši, z Ukrajiny, viděl jste dělostřelecké vybavení na Donbasu. Posíláme tam těžké zbraně, houfnice, střelivo, minomety s dlouhým dostřelem a Francouzi dělají to samé. Švédi mají skvělý dělostřelecký systém, který posílají Ukrajincům. Takže za toto Bidenovou vládu chválím.

X A co byste zkritizoval?
Myslím, že jsme udělali chybu v tom, že jsme na Rusko ještě neuvalili úplné sankce. Vyjmuli jsme z nich ropu a plyn. Takže i dnes mu Němci platí 30 miliard dolarů měsíčně. Číňané došli k závěru, že Rusové vlastně na válce vydělávají, navzdory vysokým sankcím. To se musí zastavit. Musíme uvalit úplné sankce a pak poslat Ukrajině těžké zbraně, které potřebují. Poláci mají 29 MiGů, tak jim je pošleme. Ukrajinci je umí sami pilotovat, nepotřebují české, britské nebo americké piloty. Akořliv kroky Bidenovy vlády oceňuji, podle mě se musí udělat ještě víc.

X Kdykoliv mluvím s Ukrajinci o konci války, tak hovoří o vítězství, které pro ně znamená osvobození celého území, včetně Donbasu a Krymu, tedy i odlehlých oblastí. Je Západ připraven to podpořit?
Jsme v České republice. V roce 1938 nikdo nevěděl, kde jsou Sudety. „Dáme Hitlerovi Sudety a všechno bude v pohodě,“ říkalo se. A nedopadlo to moc dobře. Doufám, že současná válka skončí tak, jak měla podle Raegana skončit ta studená. Když se ho ptali, řekl: „My vyhrajeme, oni prohrají.“ Přeji si, aby Ukrajinci vyhráli a Rusové prohráli. To znamená, že se Ukrajině vrátí celé její území. Mělo by to být pro Rusko ponaučení, co se stane, když napadne souseda. Ale také by to mohlo být varovné znamení pro režimy, jako je ten pekingský a teheránský. Snad ho dosáhnou sami s podporou a se zbraněmi od České republiky, Polska, pobaltských států, Ameriky. My všichni jsme arsenál demokracie a umožníme statečným Ukrajincům bojovat a vyhrát.

X A jak se stavíte k tomu, že by si Putin vzal část Ukrajiny jako podmínku pro konec války?
Henry Kissinger je můj dobrý přítel a já jsem jeho fanouškem. Nedávno řekl, že musíme Putinovi dát kousek území, abychom tu válku zastavili. Tento druh appeasementu ale v minulosti v mezinárodních záležitostech nefungoval. Je to provokativní a nerad bych viděl Putina, jak nyní přijde s mírovou dohodou, kterou možná někteří Evropané a Američané podpoří, a bude založená na tom: „Když mi dáte tenhle kousek země, tak válku ukončím.“ Víme, že v takovém případě by se vrátil. Diktátory appeasement nikdy nenasytí, chtějí ještě více. A to by se tady stalo.

X Vidíte stejně tvrdý postoj, jaký mají USA, i u Němců a Francouzů?
Byl jsem k Němcům ještě ve své funkci tvrdý, kvůli Nord Streamu 2, kvůli tomu, že nedávali 2 % svého HDP na výdaje NATA na obranu, i když to slíbili. Trochu nás zklamali. Kancléř Scholz se přitom nejprve vyjádřil poměrně slibně. Slíbil, že budou investovat 2 % do obrany, aby pomohli Západu. Německo je velmoc nejenom v Evropě, ale i ve světovém měřítku. Potřebujeme, aby Německo bylo součástí západního rámce a bylo na správné straně nejenom ohledně Ruska, ale i Číny. V německé byrokracii bohužel nastalo zpoždění, protože nechtějí provokovat Putina, chtějí si nechat zadní vrátka, aby od něj mohli dál nakupovat ropu a plyn. Potřebujeme na straně Německa vidět pokrok. Francouzi podle mě odvedli v oblasti diplomacie dobrou práci.

 X Myslíte ty dlouhé telefonáty?
Macron je velmi znalý, schopný diplomat, mnoho let jsem měl možnost ho zblízka sledovat. Ponechává si s prezidentem Putinem otevřenou komunikační linku, ale zároveň posílá velmi sofistikované a vysoce účinné zbraně Ukrajincům. Hraje tedy velmi chytrou diplomatickou hru, uvidíme, jak to dopadne. Ale Němci se musí zapojit a musí splnit závazky, které kancléř Scholz učinil, třeba musí co nejdříve poslat Ukrajincům ty protiletadlové tanky Gepard.

X Co byste poradil evropským zemím, které jsou závislé na ruské ropě a plynu? Třeba Česká republika.
Pro nás Američany je to jednoduché, protože oplýváme dostatkem plynu i ropy. Netěžíme je sice tolik, jak bychom měli, proto máme vysoké ceny za energie a inflaci, ale s politickou vůli bychom mohli. Takže Američanům se snadno řekne, že byste se měli od ruského plynu a ropy odříznout. Chápeme, že vzhledem ke studeným evropským zimám by to pro naše evropské přátele představovalo velkou oběť. Ale něco udělat můžeme. Máme k dispozici velké množství zkapalněného plynu, Amerika by mohla Evropě dodat LNG na stovky let. Místa jako Východní Timor v Pacifiku, Austrálie, ve Středomoří třeba Kypr, Izrael…

X Jenže potřebujete plynovody…
Jeden by se dal postavit dost rychle, a to je Midi-Catalonia. Jeho stavba se zasekla, Francouzi s tím moc nepomáhali, ale teď o něj začíná zájem vzrůstat. Dá se postavit plynovod z Lisabonu až do střední Evropy, v Lisabonu jsou dobré LNG terminály, dá se tam dovážet ropa a plyn z Mosambiku, Angoly, ze Středomoří, z Kypru, z Izraele, z Libye. Je k dispozici spoustu ropy a plynu, či čistý LNG, americký LNG, který je čistší než ruský LNG, a je tedy lepší pro životní prostředí. Toto by se mohlo dovážet, když budou postaveny terminály a plynovody. Bude to trvat, ale je lepší začít teď a dokončit to za šest měsíců nebo za rok až dva. V rámci podpory Ukrajině budeme muset něco obětovat. Evropa má spojence, kteří disponují hodně LNG.

X Jak moc hrály zelené politiky proti jádru, ropě a frakování Putinovi do karet, a jak moc se atmosféra změnila po 24. únoru?
To je zajímavé, protože víme, že Putin financoval mnoho zelených stran a iniciativ za zastavení těžby ropy a plynu na Západě, za zastavení jaderné energetiky. Absurdní. Francii se daří tak dobře mimo jiné proto, že má rozsáhlé jaderné zdroje. Německo by mělo odvolat rozhodnutí zbavit se jádra.

X A jak by měly postupovat USA?
Amerika musí vybudovat více jaderných zdrojů, protože je to čistý zdroj dobrý pro životní prostředí, je to možná nejzelenější energie, která umožní lidem zapojit do sítě auta a dostáhnout čistší budoucnosti. Ale v rámci přechodu na zelenější ekonomiku budeme muset využít jádro a LNG, nemáme dostatek sluneční a větrné energie, abychom se dostali tam, kam chceme. Teď je období přechodu a podpořit výzkum a rozvoj LNG infrastruktury, ale také ropu a plyn. Musíme se dostat přes tuto překážku, abychom nastolili zelenější ekonomiku. Bude to chvíli trvat, ale jsem optimista, podle mě se tam nakonec dostaneme a budeme mít díky tomu čistší svět a čistší prostředí.

X Vrátím se k prezidentovi Trumpovi. Je pravda, že nerad četl zprávy a měl raději informace v ústní formě? 
Prezident Trump rád mluvil s lidmi i s odborníky, aby slyšel různé názory. Měl jsem to privilegium, že jsem byl jedním z jeho hlavních zdrojů informací, vídal jsem se s ním 4× až 5× denně, když jsem byl ve Washingtonu. Byl dychtivým konzumentem informací. Chtěl vědět, co se děje a přivedl si širokou škálu lidí ze zpravodajské i z obranné komunity a z ministerstva zahraničí. Mike Pompeo se s ním setkával pravidelně, ředitelka CIA Gina Haspel také, i já. Zároveň komunikoval s lidmi z byznysu, kteří podnikali po celém světě a měli osobní zkušenosti z různých oblastí. Na rozdíl od jiných prezidentů, kteří byli možná více studijní, akademičtí a seděli v kanceláři a četli, měl prezident Trump dojem, že nejlepší informace dostane, když svolá skupinu rozmanitých lidí a vyzpovídá je, a tak se dostane k jádru problému. Měl velmi dobrou intuici ohledně toho, co se děje, celý život si ji tříbil v byznysu, a to se také projevilo. Díky tomu jsme dosáhly Abrahamových dohod, díky tomu jsme zvýšili výdaje NATO, dosáhli dohody mezi Srbskem a Kosovem, dopadli Bagdádího. Myslím, že na své úspěchy v zahraniční politice může být Trump hrdý. Lidem se možná nelíbil jeho styl, ale dosáhl mnoha úspěchů.

X X X

Po invazi na Ukrajinu změna režimu v USA. V ruské televizi nastínili další plány země

V ruské státní televizi tamní „amerikanisté“ diskutovali o změně režimu v USA. Po ukončení invaze na Ukrajinu je podle nich v plánu masivní podpora „partnera“ a bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v nadcházejících volbách. Odborníci z Ruska navrhují, aby ještě před oznámením kandidatury dorazil „na summit do osvobozeného Mariupolu“.

Na slova takzvaných „ruských vědátorů, amerikanistů a expertů“ ve státní televizi upozornil web The Daily Beast. Ve vysílání měli prosazovat změnu amerického režimu. Stejně tak hovořili o prezidentských volbách v USA v roce 2024. Jejich hlavním favoritem je exprezident Donald Trump.

Moderátor státní ruské televize Jevgenij Popov prohlásil, že nastal čas „opět pomoci ruskému partnerovi Trumpovi, aby se stal prezidentem. Ruský amerikanista Malek Dudakov následně navrhl, aby byl Trump pozván do ukrajinského města Mariupol – které je v současné době obléháno ruskými silami a silně ostřelováno. Do přístavního města by měl být exprezident pozván poté „co jej Rusko obsadí“.

Vstup, který mě napadá, je pozvat Trumpa – ještě předtím, než oznámí kandidaturu – na budoucí summit do osvobozeného Mariupolu,“ prohlásil ve čtvrtek večer ve vysílání Dudakov, uvádí Daily Mail. Dalším hostem ruské televize byl amerikanista Dmitrij Drobnickij, který následně navrhl, aby do Mariupolu byla pozvána i poslankyně Tulsi Gabbardová.

Vměšování je v počátcích

„Byla by skvělá. Možná si ji Trump vezme jako viceprezidentku,“ uvažoval. Web The Daily Beast uvedl, že se poslankyně nedávno stala „stálicí ruské státní televize“. Kremelská propaganda by ji měla označovat za „ruskou agentku“. Dudakov následně naznačil, že ruské „vměšování do nadcházejících amerických voleb je v počáteční fázi“. Více by se však měla země zapojit až po konci invaze na Ukrajinu.

„Až věci ‚rozmrznou‘ a prezidentské volby v roce 2024 budou pevně na pořadu dne, nastanou okamžiky, které budeme moci využít,“ prohlásil. „S Amerikou bychom měli pracovat na zesílení rozporů a – s ohledem na naše omezené možnosti – na prohloubení polarizace americké společnosti,“ pokračoval Dudakov

Uvedl, že Amerika je „umírající impérium“. „A většina impérií nebyla dobyta, ale zničena zevnitř. Stejný osud zřejmě čeká Ameriku v nejbližším desetiletí,“ uzavřel.

X X X

INVAZE  TURECKA  DO  SÝRIE?

Turecko ve stínu války chystá invazi na sever Sýrie. Kvůli NATO i běžencům

Turecko chystá novou ofenzivu proti Kurdům na severu Sýrie. To se nelíbí Damašku, ale ani Washingtonu. Ten varuje, že akce může ohrozit i americké vojáky. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan však plán tradičně zdůvodňuje bojem proti teroristům. Zároveň se snaží rozšířit „bezpečný prostor“ pro syrské uprchlíky, kteří jsou před volbami čím dál větším břemenem.

 Erdogan svůj plán oznámil v pondělí s tím, že armáda připravuje vojenskou operaci proti syrským Kurdům proto, aby vytvořila podél turecké jižní hranice třicetikilometrové nárazníkové pásmo.

Proti nové invazi se okamžitě ohradila syrská vláda. Ta ji prý bude považovat za válečný zločin a zločin proti lidskosti. Na protest také poslala dopis generálnímu tajemníkovi OSN a Radě bezpečnosti OSN s upozorněním, že jsou turecké plány nezákonné. Damašek tyto akce považuje za porušení národní svrchovanosti.

Turecku však jeho námitky větší starosti nedělají. Od roku 2016 dosud podniklo už tři armádní operace proti „teroristům“. Těmi má na mysli Kurdy z milice YPG, kterou považuje za odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Komentátor listu Hürriyet Sedat Ergin soudí, že vojáci nejdřív udeří na město Kobani, kde se YPG v roce 2015 podařilo odrazit Islámský stát.

Před ofenzivou však Turky nevaruje jen syrský prezident Bašár Asad. Hned v úterý se ozvali i spojenci Turecka v NATO – Američané. Ti do Ankary vzkázali, že jsou „hluboce znepokojení“ obzvláště dopadem, který nový vpád turecké armády může mít na civilní obyvatelstvo. „Odsuzujeme jakoukoliv eskalaci a podporujeme udržování příměří v jeho současných hranicích,“ dodávají.

Poslední velkou operaci mimochodem Erdogan spustil v roce 2019 poté, co tehdejší americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda v Sýrii splnila svůj úkol a brzy se stáhne. Zděšení na mezinárodní scéně pak urovnával viceprezident Mike Pence a na výslednou dohodu se nyní odkazuje i diplomacie současného prezidenta Joea Bidena.

„Očekáváme, že se bude Turecko držet společného prohlášení z října 2019, které zahrnovalo i zastavení operací na severovýchodě Sýrie,“ uvedl mluvčí resortu zahraničí Ned Price a dodal, že by jakákoliv nová ofenziva mohla „ohrozit regionální stabilitu i americké síly v koalici bojující proti IS“. V Sýrii je stále necelý tisíc amerických vojáků.

Vzkaz NATO i voličům

Proč Erdogan plánuje další operaci právě teď? Agentura AFP připomíná, že Finsko a Švédsko před pár dny vyslalo své zástupce do Ankary, aby ji přesvědčili, že jsou turecké obavy ze vstupu obou zemí do NATO zbytečné. Jednání podle posledních zpráv výrazně nepokročila.

Jednou z hlavních výhrad Turecka je přijímání kurdských uprchlíků ve Finsku i Švédsku a jejich údajná podpora teroristů. Erdogan chce proto severským delegacím předložit „důkazy“ o teroristických aktivitách PKK. Prezident také řekl, že operace „ukáže, které země respektují turecké bezpečnostní obavy a které ne“.

Zároveň se Erdoganovi uvolňuje manévrovací prostor vzhledem k tomu, že je hlavní spojenec Syřanů, totiž Rusko, plně vytížený ve své vlastní válce na Ukrajině. V té je Turecko důležitým spojencem Západu třeba proto, že uzavřelo úžiny Bospor a Dardanely ruským válečným lodím.

A Erdogan si svou nynější klíčovou pozici uvědomuje, míní analytici oslovení agenturou Reuters. Pondělní prohlášení tak podle nich ukazuje, že se turecký prezident domnívá, že se může do operace v Sýrii bez obav pustit. Říká si, že mu to projde.

Turci se v boji proti PKK neomezují jen na Sýrii, pravidelně bez většího zájmu světové veřejnosti zasahují i v horách na severu Iráku. Odhaduje se, že Ankara tam má ve čtyřiceti základnách až tři tisíce vojáků. V některých případech jsou přitom tyto posty až 40 kilometrů od hranice, uvádí Mezinárodní krizová skupina (ICG). V Sýrii pak turecká armáda kontroluje tři místa podél hranice a má tam osm až deset tisíc vojáků.

Důvodem, proč si chce Turecko rozšířit „své“ pásmo v sousední zemi, je i složitá politická situace doma. Turci už léta hostí přes tři miliony syrských uprchlíků, samo se přitom potýkají s těžkou ekonomickou krizí. Ochota pomáhat tak pomalu, ale jistě vyprchává.

Erdogana příští rok čekají klíčové prezidentské i parlamentní volby, jeho pularitaop přitom klesá a opozice už dávno pracuje na společném kandidátovi, který by autoritářského prezidenta porazil. A otázka budoucnosti Syřanů v Turecku je tak jednou z klíčových volebních témat.

Byť Erdogan dlouhodobě zdůrazňuje, že nehodlá podlehnout tlaku společnosti a nebude nikoho násilím vyhánět, více či méně dobrovolné přesuny běženců už dávno probíhají. Začátkem května Erdogan navíc oznámil, že chce motivovat až milion uprchlíků, aby odešli právě na sever Sýrie.

Turci budují své „bezpečné zóny“ se školami, domy a nemocnicemi v místech, odkud předtím násilím vyhnali syrské Kurdy. Už v současnosti se však podle stanice Deutsche Welle tísní na území, které má kapacity pro zhruba milion lidí, odhadem až pět milionů vnitřně vysídlených uprchlíků. A ani bezpečno tam není tak, jak se Turecko snaží světu namluvit.

Střety v oblasti kolem Idlíbu, kam by uprchlíci měli zamířit, dodnes nepřestaly. Podle DW mezinárodní pozorovatelé hlásí, že sever Sýrie ostřelují Rusové. Nebezpečí navíc mnohým Syřanům hrozí i na územích ovládaných Asadem. Vždyť právě před ním a jeho bezpečnostními složkami kdysi povstali a následně utekli.

Damašek turecký plán na vystěhování milionu Syřanů zpět do jejich vlasti odmítl a označil ho za „agresivní hru“, jejímž cílem je kolonialismus. Erdoganova vyjádření jsou prý „laciná prohlášení“ a v takzvaných bezpečných zónách podle syrské diplomacie probíhají „etnické čistky“.

 X X X

 LIDÉ   ČR  NECHTĚJÍ  NIŽŠÍ   ŽIVOTNÍ   ÚROVEŇ  VINOU    VÁLKY  NA  UKRAJINĚ,   FIALA  BY   MĚL  RYCHLE   JEDNAT  SE   ZELENSKÝM

TRUMP  BY   S  NÍM   PRO   JEHO   VYSTUPOVÁNÍ   ZŘEJMĚ   NEJEDNAL,  ODMÍTL  I   KANCLÉŘKU   MERKELOVOU

 Snížit životní úroveň kvůli uprchlíkům? Polovina Čechů je proti

Polovina Čechů není ochotna snížit svoji životní úroveň kvůli pomoci válečným uprchlíkům, ukázal exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK. Přestože ministerstvo vnitra každý den zveřejňuje, kolik země přijímá běženců, podle šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové se to reálně neví. Kritikou nešetřil ani Radim Fiala z SPD. Předseda Lidovců Marian Jurečka a místopředseda ODS Martin Kupka v superdebatě CNN Prima NEWS uvedli, že se lidé nemusí obávat, že by se jim v krizi nedostalo případné pomoci.

Ochotu snížit svou životní úroveň kvůli pomoci ukrajinským uprchlíkům projevily častěji osoby v dospělém věku 45–⁠49 let, ukázal průzkum agentury STEM/MARK. Nejpočetnější skupina, 29 % dotazovaných, však odpověděla, že není ochotna na úkor pomoci uprchlíkům z Ukrajiny snížit svou životní úroveň.

„Kolik je tu uprchlíků? Dnes nevíte, kde ty lidi máte. Jak to chcete řídit? Školy, pediatry, zubaře atd., když nevíte, kde ti lidé jsou. Toto všechno není dořešeno,“ pustila se do zástupců vlády bývalá ministryně financí Schillerová.

Od vpádu Ruska na Ukrajinu 24. února české úřady podle údajů ministerstva vnitra ukrajinským uprchlíkům vydaly 355 701 víz pro dočasnou ochranu. Data pravidelně zveřejňuje i na sociálních sítích.

Místopředseda ODS Kupka konstatoval, že vláda jedná v dobrém úmyslu. „Občané se k tomu postavili unikátně dobrým způsobem a pomohli jiným, kteří utíkají před válkou. Dokázali jsme pomoc více než 300 tisícům lidí. To je významná a pozitivní vizitka,“ argumentoval v superdebatě s názvem Jak z krize.

Podobně jako Schillerová mluvil i poslanec SPD Fiala. „Pan Kupka se tu vychválil, jak věci fungují. Spoustu věcí také nefunguje,“ kritizoval. I on se domnívá, že nikdo neví, kolik je v zemi uprchlíků.

„Na nádražích máme romské uprchlíky, protože se dozvěděli, že Česko dává nejvíce peněz. Bylo příliš štědré, víc než zbytek V4. Štědřejší bylo už jen Německo,“ konstatoval. Vláda Ukrajincům schválila příspěvek pět tisíc korun. Stejnou částku věnuje i řadě českých rodin s dětmi jako podporu v krizi.

Fialova slova se snažil vyvrátit předseda KDU-ČSL Jurečka. „Státy Pobaltí, Německo, Rakousko, Polsko mají vyšší podporu pro uprchlíky z Ukrajiny, dávají jim například podporu ve formě porodného, je to zdokladované černé na bílém,“ oponoval.

Kupka pak připustil organizační problémy při přijímání uprchlíků na pražském Hlavním nádraží. „Jsme ale schopni dospět k tomu, že lidí je významně méně a nepřicházejí sem. Situaci zvládáme. A vidí to i okolní svět,“ dodal.

X X X

Děkan  VŠE  Ševčík ke zdražování: Vyměňme dresy euro hujerů za ty české

Exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), místopředseda Přísahy Jaroslav Pelc a ekonomický expert Trikolory Miroslav Ševčík v pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS představili své návrhy, jak by vláda mohla řešit rostoucí ceny. Ševčík apeloval, aby vláda „převlékla eurohujerský dres za český“. S narážkou na Green Deal však nesouhlasil exministr.

Všichni hosté se ve vysílání CNN Prima NEWS shodli na tom, že by vláda mohla současnou vysokou inflaci a růst cen řešit lépe. „Přísaha by zavedla snížení DPH na potraviny. Nechápu, proč by naši lidé měli platit 15 procent, když ve vyspělých zemí Evropy je sazba mezi 5 až 10 procenty. Někde ji dokonce snížili na nulu. Je to plošné opatření, ale je rychlé, administrativně nenáročné a pomůže okamžitě,“ navrhl Pelc.

 Podobně mluvil i exministr Petříček. „Vláda může přistoupit na snížení základní sazby DPH u potravin. Například z 15 procent na pět. Skrze regulace a další nástroje by následně mohla snížit ceny energií. Malá a střední podniky by například mohly nakupovat za garantované ceny,“ uvedl Petříček.

Ševčík ho následně doplnil. „U potravin máme nejvyšší sníženou sazbu mezi zeměmi Evropské unie (EU), takže tam prostor pro potraviny by měl jednoznačně být. Stejně tak nepovažuji za normální, abychom vyráběli elektřinu za korunu, a aby ji naši spotřebitelé následně nakupovali za 12 korun. Dávno jsme měli vystoupit z nesmyslného zbyrokratizovaného trhu EU,“ konstatoval.

Green Deal ožebračuje lidi

Podotkl, že záležitosti, které se nás z EU hrnou, jsou nepřátelské pro „naši průmyslovou zemi a pro sociální slabší domácnosti“. „Mám na mysli Green Deal, to je úplná šílenost. Měly by se zrušit emisní povolenky, kterým říkám odpustky – nefungují. Jsou pouze spekulativním nástrojem, kterým se vydírají země,“ pokračoval. Petříček však nesouhlasil. „Za vysoké ceny nemůže Green Deal. Z ceny elektřiny tvoří emisní povolenky asi 15 procent,“ oponoval.

Ekonomický expert Ševčík však ve své kritice pokračoval. „Green Deal nejsou jen povolenky. Zelená dohoda však nemůže být příležitostí. Ožebračuje lidi a přivádí je do zoufalých až existenčních krizí. Snad si vláda obleče český dres, sundá ten eurohujerský a začne konečně pomáhat českým domácnostem,“ vzkázal.

Petříčka jeho slova nepřesvědčila. „Eurohujerství? To, co pan Ševčík říká, je demagogie. Vysoké ceny elektřiny způsobily ceny zemního plynu. Dnes by pomohlo, kdyby domácnosti měly na střechách solární panely. Používat demagogii a svádět vysoké ceny na Green Deal je nesmysl. Raketový skok v cenách způsobilo omezení dodávek plynu z Ruska, nesvádějme to na dohodu,“ uzavřel.

X X X

Hrozí Česku turecký inflační scénář? Čelíme modelu „nakup, bude dráž“, říká Zlámalová

Ze strachu z dalšího růstu inflace se v Česku roztáčí nebezpečná spirála inflačních očekávání. V pořadu 360° to uvedla analytička Echo24 Lenka Zlámalová. Mimo jiné připomněla, že meziročně cena například oblečení vzrostla o 120 %. S komentátor Lidových novin Petrem Kamberským a ekonomem Petrem Dufkem vysvětlili, co je podle nich důvodem zvyšujících se cen.

Zlámalová ve vysílání CNN Prima NEWS uvedla, že vysoké inflaci se dá vyhnout. „Není pouze dovezená. Stačí pohled na to, jak je rozdílná napříč Evropou. Švýcarsko má inflaci 2,1 %, Francie 4,8 %. Je zjevné, že globální vlivy, které doléhají na všechny země, nejsou podstatnou částí české inflace. Být jako Švýcarsko, mohla být třetinová či pětinová,“ uvedla.

Souhlasí však s tím, že za doby koronavirové krize 900 milionů korun vláda Andreje Babiše „někam nalila“. „Lidé je nyní ve strachu ze zvyšování cen utrácejí. Vidíme, že cena oblečení meziročně vzrostla o 120 %. Jsme v nebezpečné spirále inflačních očekávání, kdy jsou lidé přesvědčeni, že zítra bude dráž. Model, že peníze ušetřím a jsem zodpovědný, nahrazuje nový – nakup, je to zodpovědné,“ upozornila.

Dufek doplnil, že každá země zažívá jiné dopady růstu cen energií. „Jestli je u nás obchodování takové, že nakupujeme v Německu za jejich ceny, tak se nedivme, že největším dílem inflace jsou energie,“ připomněl. Na dotaz, kdo za to může, Kamberský uvedl tři důvody.

„Primárně, ale ne zcela, je inflace dovezená. Sekundárním faktorem je nárůst množství peněz, pod čímž je podepsán Babiš (ANO) a Fiala (ODS), kteří spolu s SPD zrušili superhrubou mzdu. Tím zvýšili příjmy lépe vydělávajícím lidem, kteří tyto peníze mají a utrácejí je kde mohou. Terciálně to je Babišovo utrácení a dárečky,“ vysvětlil.

Inflace 70 %

Dalším aspektem, který by mohl inflační spirálu ještě více roztočit, je podle Zlámalové tlak na vyšší platy. „Máme enormně nízkou nezaměstnanost – kolem 3 %. Firmám chybí lidi. Ti poté mohou přijít a vznikne vysoký tlak na zvyšování mezd. Řada firem si to může dovolit, neboť si udělala finanční polštář. To je ta nebezpečná inflační spirála. Když se to rozjede, tak víme, jak to končí. Turecko mělo ještě loni inflaci 17%, dnes 70%,“ varovala.

Dufek však obavy z takového scénáře mírnil. „Zde je to předčasné. V Turecku docházelo k extrémnímu růstu peněžních zásob, to v Česku nevidíme. Úvěry se neutrhly ze řetězu, ani nepřišli investoři se zahraničním kapitálem. Bojme se toho, ale Česko sem ještě nesměřuje,“ uzavřel.

X X X

Generál Mičánek: Když Ukrajinci dostanou zbraně, může trvat i půl roku, než budou moci přejít do protiofenzivy

Proč se Rusku podařilo navzdory tuhému odporu Ukrajinců obsadit část území Donbasu? Jak moc záleží ve válce na rychlém dodání zbraní? A jak strategicky významná jsou Ruskem obsazená města Popasna a Lyman? Hostem odpolední publicistiky Radiožurnálu byl František Mičánek, brigádní generál v záloze a emeritní děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě.

Ruská armáda na Donbase dosahuje územních zisků, i když se Ukrajina ze všech sil brání a ruský postup zpomaluje. Uvádí to americký Institut pro studium války. Moskva má nyní pod kontrolou 95 % Luhanské oblasti. Ruské jednotky se dál snaží obklíčit ukrajinské vojáky u Severodoněcka a Lysyčanska. Nově dobyli několik vsí severozápadně od města Popasna a zřejmě i město Lyman.

Na jihu země Rusové posilují své jednotky okupující Chersonskou oblast. Po několika týdnech klidu ruské baterie opět ostřelovaly východoukrajinské město Charkov. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyhnala ruská agrese z domovů asi 12 milionů lidí.

X Čím je způsobený postup ruské armády na Donbasu? Dokázalo Rusko soustředit elitní jednotky v jednom směru a lépe zkoordinovat dělostřelectvo, pěchotu a další vojáky a zbraně?
To, co jste říkal, je v podstatě jeden z faktorů, které působí ve prospěch ruské armády. To znamená, že se Rusům znovu podařilo zúžit frontu, seskupit větší palebnou podporu a soustředit větší počet jednotek právě na východním směru na Lysyčansko a Severodoněcko.

Druhý faktor, který je potřeba vzít v úvahu, je počasí. Už totiž pominuly jarní plískanice a půda ztuhla, což dává útočníkovi možnost používat nejenom zpevněné komunikace, ale samozřejmě i široký terén. Tato oblast Donbasu je navíc poměrně rovinatá, takže je ideální pro použití větších svazků tankových a motorizovaných jednotek a nasazení dělostřelectva.

Dělostřelecké systémy ze Západu jsou nadějí na ukončení konfliktu na Ukrajině, myslí si odborník

 Třetím faktorem je to, že díky tomu, že Rusové dosáhli svého cíle na jižním směru, tedy že padl Azovstal a byl ukončen jakýkoliv odpor v Chersonské oblasti. Mohli tak přesunout některé svoje jednotky a hlavně dělostřelectvo právě na východní směr k Severodoněcku.

X Jak strategicky významná jsou Ruskem obsazená místa jako Popasna nebo zřejmě i Lyman?
Poměrně výrazně, protože tam vzniká takový výběžek, který je právě od Izjumu přes Lyman, Severodoněck, Popasnou a potom na Horlivku, kde se Ukrajinci pořád ještě brání. Nicméně pokud by se Rusům podařilo útočit jižním směrem a vyjít jim naproti k tomu výběžku právě z Popasné anebo z Horlivky, tak může dojít k obklíčení poměrně značného počtu ukrajinských jednotek.

Tam se hovoří o dvou nebo třech brigádách, které jsou v této oblasti rozmístěny, což by bylo velice nepříjemné. Ale zatím, bohudík, tomu tak není. Ukrajinci velmi dobře uplatňují pružnou obranu a ustupují. Nicméně ten ústup samozřejmě znamená územní ztráty.

X Když mluvíte o pružné obraně, vzpomněl jsem si, že jsem slyšel spojení, že uplatňují tzv. manévrovou obranu. Je to totéž?
Ano, v podstatě je to totéž. Manévrová obrana je v podstatě to, že necháváte útočníka postupovat a ve vhodném okamžiku, kdy se zastaví, jste schopni zrealizovat protiútok, nebo případně vytváříte různé léčky s využitím terénu. Takže se v podstatě jedná o synonymum pružné obrany.

Ohlušující střelba a dým. Cvičení na Slovensku prověřilo vojáky NATO, čeští výsadkáři hráli ‚ty zlé‘.

x Jak je pravděpodobné, že se skutečně ruským jednotkám v této oblasti podaří sevřít ukrajinskou obranu do kleští já a provést nějaký rozhodující průlom, po kterém by mohli postupovat hlouběji do vnitrozemí?
Tady bude strašně záležet na tom, jak se Ukrajinci rozhodnou. Můžou bránit území, neustoupit z toho výběžku a přesunout tam další posily. To bude poměrně složité, protože tím, jak se objevují informace o znovu zahájení ostřelování Charkova, případně o budování nějaké tříliniové obrany na jihu, Rusové neumožňují Ukrajincům stáhnout posily z těchto dvou směrů a výběžek posílit.

Můžou ale také provést taktický ústup.  Tím by zachránili svoje jednotky pro další použití, nicméně by také ztratili území. Takže se prostě jedná o takovou Sofiinu volbu. V této situaci bohužel neexistuje ideální řešení.

x Ukrajinská strana si stěžuje, že se zpožďují dodávky těžkých zbraní z Německa i ze Spojených států. Chybí jí teď zvláště salvové raketomety nebo houfnice s dalším dostřelem. Může být rychlost těchto dodávek ve válce – nebo aspoň v její současné fázi – rozhodující?
Ve válce ano, ale ohledně současné fáze jsem osobně skeptický, protože zaprvé počty dodávek těchto výkonných dělostřeleckých nebo raketových kompletů, které už byly doručeny, nejsou nijak ohromující, a za druhé je potřeba vzít v úvahu čas, který potřebují Ukrajinci pro výcvik na těchto systémech.

Pokud se tedy bavíme o nynější operaci kolem Severodoněcku, budou muset Ukrajinci vyjít s tím, co mají k dispozici teď. Pokud by následně v té válce vznikla určitá, dejme tomu časová, prodleva nebo pokud by vznikl zmražený konflikt, který by umožnil ukrajinské armádě se dozbrojit, a byly by ji zároveň dodány tyto komplety, tak by byly vytvořeny podmínky pro případnou protiofenzivu, ale to už je skutečně otázka ne týdnů, ale měsíců. Dejme tomu, že spíše půl roku a delšího období.

X X X

Rusko nepřeruší dodávky plynu do Rakouska, řekl Nehammer po konfrontaci s Putinem

Kreml ve své zprávě po telefonátu uvedl, že západní obvinění vůči Moskvě z podílu na potravinové krizi jsou nepodložená, uvedla agentura TASS. Skutečnými příčinami jsou podle Moskvy mimo jiné protiruské sankce uvalené Spojenými státy a Evropskou unií. Ukrajina by podle Putina měla co nejdříve odminovat své přístavy.

X X X

Írán si předvolal velvyslance Švýcarska kvůli zabavení ropy a zadržel řecké tankery

Írán si v pátek předvolal švýcarského velvyslance na protest proti tomu, že Spojené státy zkonfiskovaly íránskou ropu z plavidla provozovaného Ruskem, které proplouvalo kolem Řecka. S odkazem na íránské ministerstvo zahraničí o tom informovala íránská agentura ISNA. Švýcarsko zastupuje americké zájmy v Íránu, který s USA neudržuje diplomatické styky.

 „Islámská republika vyjádřila své hluboké znepokojení nad pokračujícím porušováním mezinárodních zákonů a mezinárodních námořních úmluv ze strany Spojených států,“ uvedla íránská diplomacie v prohlášení a vyzvala k okamžitému navrácení plavidla a nákladu.

Plavidlo Pegas plující pod íránskou vlajkou bylo mezi pěti loďmi, které Washington 22. února, dva dny před ruskou invazí na Ukrajinu, zapsal na sankční seznam namířený proti bance Promsvjazbank, která je považována za klíčovou pro ruský obranný sektor.

Loni bylo popraveno nejméně 579 lidí, více než polovina v Íránu. Stoupl také počet rozsudků smrti

 Íránské revoluční gardy několik hodin po předvolání velvyslance oznámily, že ve vodách Perského zálivu zadržely dva ropné tankery plující pod řeckou vlajkou. Jako důvod uvedly blíže nespecifikované „porušení předpisů“.

Řecké ministerstvo zahraničí podle agentury AP uvedlo, že se obrátilo na íránského velvyslance v Aténách s důraznou výzvou k propuštění lodí i jejich posádek. „Tyto činy se fakticky rovnají pirátství,“ uvádí se v prohlášení ministerstva. Zabavení lodí bude mít „obzvláště negativní důsledky“ pro dvoustranné vztahy a pro vztahy Íránu s Evropskou unií, jejímž je Řecko členem, uvedly Atény.

Íránský vrtulník přistál na palubě lodi Delta Poseidon plující pod řeckou vlajkou v mezinárodních vodách. Loď byla v tu chvíli asi 22 námořních mil od íránského pobřeží, popisuje události řecké ministerstvo zahraničí. Ozbrojení muži poté zajali posádku, mezi jejímiž členy byli dva Řekové. Podobně se situace vyvíjela i na druhém plavidle, které mělo na palubě sedm Řeků a plulo poblíž íránského pobřeží. O národnosti ostatních členů posádky se úřední zpráva nezmiňuje, doplňuje AP.

Teherán se potýká s americkými sankcemi zavedenými poté, co Spojené státy za vlády prezidenta Donalda Trumpa jednostranně odstoupily od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi. Součástí dohody bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Teherán doufá, že se dohodu podaří oživit, a zrušit tak sankce. O věci od loňského dubna jedná přímo se zástupci Francie, Německa, Británie, Číny a Ruska a nepřímo se Spojenými státy.

X X X

Diplomat Karlík chtěl po státu přes 6 milionů korun, soud mu přiřkl 300 tisíc

Diplomat Radomír Karlík dostane od státu celkem 300 000 korun za nemajetkovou újmu, kterou mu způsobilo trestní stíhání v kauze Promopro. V pátek o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud. Ten zároveň vyhověl ministerstvu spravedlnosti, které Karlíkovi odmítalo proplatit dalších 271 000 korun jako ušlý zisk. Diplomat se po státu domáhal celkového odškodného 6,4 milionu korun.

 Spolu s šéfkou sekce pro předsednictví ČR v Radě EU Janou Hendrichovou a s ředitelem tamního odboru veřejných zakázek Davidem Mlíčkem čelil Karlík stíhání za zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Obžaloba se snažila dokázat, že úředníci v roce 2008 účelově upřednostnili firmu Promopro při zadání zakázky na zajištění audiovizuální techniky na konferencích. Soudy je ale označily za „obětní beránky“ a zprostily je viny

Ministerstvo Karlíkovi už dříve dobrovolně vyplatilo zhruba 480 000 korun, z toho přibližně 300 000 za náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení a zbytek za nemajetkovou újmu. Podle názoru pražského městského soudu si ale Karlík v tomto ohledu zaslouží víc než 180 000 korun.

„Je potřeba vzít v úvahu, že byl stíhán po dobu pěti let. Hrozilo mu odnětí svobody až na deset let a i náhrada poměrně vysoké škody. Byl zasažen v profesní oblasti, potýkal se se zdravotními problémy, musel využít pomoci psychiatra,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Iva Suneghová.

Kariérní diplomat chtěl od státu vedle tří milionů za nemajetkovou újmu ještě 2,5 milionu za ušlý zisk, další peníze žádal za přílišnou délku trestního řízení. Soudy ale vyhodnotily, že vzhledem k rozsáhlosti trestní kauzy nebyla délka řízení nepřiměřená.

Ohledně ušlého zisku obvodní soud původně loni Karlíkovi přiznal 271 000 korun za dobu, kdy kvůli stíhání nemohl působit na zastupitelském úřadu v Damašku. Odvolací senát mu ale nyní nárok zamítl. Přiklonil se k argumentaci ministerstva, že dané peníze nebyly ušlým platem, ale pokrývaly tzv. zvýšené náklady, které diplomaté dostávají v souvislosti s prací v zahraničí. „Nemohou být přiznány jako ušlý plat či zisk, a to i podle ustálené judikatury Ústavního soudu,“ vysvětlila soudkyně.

Kvůli odškodnému za trestní řízení žalovali stát i Mlíčko a Hendrichová. Mlíčko požadoval 4,7 milionu, soudy mu za nemajetkovou újmu přiznaly 400 000 korun. Hendrichová vysoudila 180 000 korun.

V kauze Promopro byli obžalovaní i podnikatelé, kteří dostali tresty od 3,5 do devíti let vězení. Nejpřísněji soudy potrestaly jednatele Promopra Jaroslava Veselého a podnikatele Vlastimila Maxu. Veselý podle rozsudku podvodně předkládal úřadu vlády k vyúčtování i faktury za smyšlené služby. Další odsouzení muži převáděli nelegálně získané peníze na jiné firmy. Stát v pozici poškozeného vyčíslil způsobenou škodu na 938 milionů korun.

X X X

Izrael poprvé umožní ženám sloužit v elitní záchranné armádní jednotce

Izraelská armáda v pátek oznámila, že poprvé umožní ženám sloužit v elitní letecké záchranné a evakuační jednotce 669. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel. Doporučení izraelského letectva zapojit do jednotky 669 ženy schválil náčelník generálního štábu armády Aviv Kochavi. Podle armádního prohlášení otevření této speciální jednotky ženám umožní lépe využít lidský kapitál v armádě.

V listopadu 2020 se čtyři rekrutky obrátily na soud s požadavkem, aby byly ženy plně zapojeny do izraelských obranných sil, a to včetně elitních jednotek Sajeret Matkal a 669. Soud odložil rozhodnutí do doby, než armáda sestaví komisi, která věc posoudí.

Vojačky, které budou chtít sloužit v jednotce 669, budou podle armády muset podstoupit různé testy a splnit nezbytné požadavky, „aby se zajistilo, že jednotka bude nadále plnit své operační úkoly, a to v požadované kvalitě“. „Letectvo v tom vidí velkou příležitost. Je průkopníkem v oblasti integrace žen do všech rolí a zejména do těch bojových,“ stojí v prohlášení.

Ženy v armádě

Ženy v izraelských obranných silách slouží na různých pozicích, mnohdy po boku mužů. Existuje také několik smíšených bojových jednotek, jako například prapory Karakal a Bardelas, které mají za úkol chránit hranici Izraele s Egyptem a Jordánskem. V letectvu slouží ženy a muži společně v jednotkách protivzdušné obrany. Aktuálně se podle armády ženy mohou hlásit na 95 procent pozic v izraelském letectvu.

Armáda v minulosti trvala na tom, že umožňuje více ženám sloužit v bojových pozicích z praktických důvodů, nikoli kvůli sociální agendě. V této souvislosti uváděla, že potřebuje veškeré dostupné síly.

Kritici většího zapojení žen v armádě tvrdí, že jde o nebezpečný sociální experiment, který může ohrozit bezpečnost země. Stoupenci naopak uvádějí, že zapojení žen je potřebné a jako příklad uvádějí mnohé západní země.

X X X

DĚKAN   LÉKAŘSKÉ  FAKULTY   V  PRAZE   DOC.  VALÁŠEK   O  KRITICE  STUDENTEK

K nevhodnému chování již u nás nedojde. Anatomii budeme učit jinak, tvrdí šéf lékařské fakulty Vokurka

Na jeho fakultě mělo podle závěrů etické rady dojít k obtěžujícímu chování, když docent anatomie Petr Valášek vyzval studentku k nahmatání bodu v intimních partiích. Děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Vokurka ujišťuje, že k podobnému chování už napříště nedojde. „Bylo podstatné, že pedagog si uvědomil některé věci a podle toho se bude následně chovat v další práci,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

 Etická rada 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vydala stanovisko k nevhodnému chování docenta Petra Valáška, kterého se dopustil na několika studentkách. Nejzávažnější případ byl, když měl studentku vyzvat k vyhmatání tuberculi pubici. Jak jste konkrétně postupoval, když se vám na stůl dostalo oznámení o tom, že k tomu mělo na fakultě docházet?
Celou věc jsem předal právě etické radě s příslušnými materiály, které se mi dostaly do rukou. Etická rada pak jednala.

Za ‚obtěžující chování‘ výtka děkana. ‚K vyhmatání intimního místa jsem nevyzýval,‘ brání se docent anatomie

 X Rada měla obdržet devět anonymních dotazníků. Nicméně v těch výchozích materiálech rady stojí, že dostala pouze sedm dotazníků, uvádí, že chybí záznam číslo pět. Následně pracovali pouze s výpověďmi dvou studentek. Jak si to vysvětlujete? Proč pracovali pouze se sedmi dotazníky?
Nyní si přesně nevybavuji všechny dotazníky. Pravděpodobně záleželo také na tom, zda chtěly před tou radou vystoupit.

X Vy jste ale pracoval s devíti dotazníky, které jste i odeslal k etické radě?
Nevím, co myslíte „pracoval“, já jsem je takhle odeslal. Odeslal jsem to, co jsem dostal.

X Jak si vysvětlujete to, že tam jeden chybí? Ze závěrů rady vyplývá, že jim něco nebylo doručeno.
To nevím.

Zneužívání informací

X Ve stanovisku stojí, že docent Valášek zneužíval informace ze SISu (Studijní informační systém – pozn. red.), když navozoval mimoškolní kontakt se studentkami. Je na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy běžnou praxí, že by pedagogové navazovali mimoškolní kontakty?
Já myslím, že to není běžnou praxí.

X Jakým způsobem k tomu mohlo dojít? Ta studentka nebyla očividně jedna. Na fakultě se o tom nevědělo?
Nevím, kde myslíte, že se to nevědělo.

X Pokud by ke kontaktu došlo u jedné studentky, tak můžeme říct, že to zůstalo mezi studentkou a pedagogem. Ve chvíli, kdy je tam devět případů, mi nepřijde, že by to bylo tajemství mezi dvěma lidmi, ale informace, kterou by mělo vedení fakulty vědět.
No tak se ji teď dozvědělo. Nevím, jak jinak by to mělo vědět.

X Dozvěděl jste se o tom tedy z dotazníků, které vám poskytli studenti?
Ano, taky musím podotknout, že je to věc asi čtyři roky stará.

X Jak tomu lze v tento moment zabránit, když víte, že k tomu dochází nebo docházelo..
Došlo. Mluvme v dokonavém vidu.

Studentka si to špatně vyložila. Se závěrem etické rady nesouhlasím, hájí se docent, který se choval nevhodně

 X Jak tomu zabránit?
Zabránit tomu lze opatřeními, která částečně rada doporučila. V absolutní míře je to samozřejmě o tom, aby si pedagogové uvědomovali, že to dělat nemají.

X Jak si to mají uvědomit? Tady není povědomí o tom, co si může pedagog ještě domluvit a co už je za hranou?
Povědomí jistě je, od toho máme etický kodex. Jedním z těch plánů je znovu na tyto věci upozorňovat, pedagogů máme několik set. Je samozřejmě dobré upozorňovat, že tato pravidla platí.

X Co byl váš postup, když jste viděl závěry etické rady? Řešil jste to s daným pedagogem nebo s těmi studentkami?
Se studentkami jsem to neřešil, s nimi to řešila etická rada. S pedagogem jsem se sešel, ano.

X Chtěl jste po něm nějaké vysvětlení?
Ovšem.

X Bylo pro vás to jeho vysvětlení uspokojivé?
Bylo podstatné, že pedagog si uvědomil některé věci a podle toho se bude následně chovat v další práci.

X Říkáte v „další práci“. Znamená to, že vyučuje tady na lékařské fakultě dál?
Ano.

X I přes závěry etické rady?
Závěry etické rady byly takové, jako byly. Nevím, jak byste z nich vyvodil nějaký jiný postup.

Jak se vyučuje anatomie?

X Etická rada stanovila několik provinění docenta Valáška – mezi nimi výzvy k nahmátání intimních partií nebo nevhodné kontaktování. Docílí vás postup toho, že to nebude dělat dál?
Tak k tomu vyhmatávání (jedna studentka uvedla, že ji docent vyzval k nahmatání místa tuberculum pubicum, které se nachází na stydké kosti – pozn. red.). Ta anatomie je poměrně oblast…

X Pane děkane, oba víme, že se takhle anatomie nevyučuje.
Do rozhovoru vstoupila tisková mluvčí Petra Klusáková: Vy víte, jak se vyučuje anatomie?

X Oslovili jsme několik expertů z jiných vysokých škol a ti nám jasně řekli, že na hodinách anatomie jsou různé modely, atlasy a další pomůcky. Rozhodně k tomu nemá sloužit studentčino tělo, aby si vyhmatala body v intimních oblastech.
Dobře, na druhou stranu je celá řada svalů, které si může student vyhmatat.

X Ano, řekněme třeba svaly na rukou, ale ne v intimních partiích. Asi se shodneme, že mezi tím je rozdíl?
Tak ano, ale to vyhmatání nebylo ničím podmiňováno.

X Jak to myslíte, že nebylo ničím podmiňováno?
Pokud vím, tak tam nebylo řečeno, že by nějaké nevyhmatání vedlo k nějakým dalším záležitostem.

X Podle vás je tedy v pořádku, když pedagog přijde za studentkou a řekne, aby si něco vyhmatala v intimních partiích, ona to odmítne jen díky tomu, že je dostatečně statečná na to, aby vzdorovala svému pedagogovi?
Není to v pořádku a také se to dít nebude. Myslel jsem to tak, že to nebylo podmíněno tím, že by například kvůli tomu nesložila zkoušku.

„Myslím, že to bylo projednáno i v rámci celého ústavu. V rámci toho bylo i řečeno, jak se má vyučovat. Že věci, které se případně mohly ukazovat na tělech, že takto se postupovat nebude, pokud to nebude navzájem dohodnuto. Abych nevěřil primárně svým učitelům a přednostům, k tomu nemám důvod.“

Martin Vokurka (děkan, 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy)

X Studentky to tedy na sebe necítily jako nějaký tlak? Nezmínily to například před etickou radou?
Myslím, že není úplně šťastné mluvit o vyhmátání takové oblasti. Já u toho nebyl, nevím, jaký byl kontext. Určitě se to ale dít už nebude.

X To je tedy jeden případ, kdy jsme mluvili o tuberculi pubici. Kde ale berete tu jistotu, že už se to dít nebude? Pan docent Valášek vám tady slíbil, že to již nebude dělat, vy mu natolik věříte?
Myslím, že to bylo projednáno i v rámci celého ústavu. V rámci toho bylo i řečeno, jak se má vyučovat. Že věci, které se případně mohly ukazovat na tělech, že takto se postupovat nebude, pokud to nebude navzájem dohodnuto. Abych nevěřil primárně svým učitelům a přednostům, k tomu nemám důvod.

X I přes stanovisko etické rady, které říká, že na sedmi studentkách se dopustil nevhodného chování?
To tuberculum pubicum bylo jedno.

X A šest dalších studentek, se kterými měl navazovat nevhodný kontakt. Vyhledával si na ně kontakt mimo výuku v SISu a kontaktoval je mimo akademickou sféru. Chápu, že může dojít k neformálnějšímu kontaktu mezi pedagogem a studenty, ale je to v takové míře v pořádku?
To řešila etická rada.

Děkanova výtka

X Ale vy snad znáte její závěry, byl jste s nimi seznámen a určitě jste to nějakým způsobem konzultoval.
Ano a vyvodili jsme z toho opatření, která jsem vám řekl.

‚Chci mu ukázat, že nemám strach.‘ Ženy ve videu obvinily francouzského moderátora z obtěžování

 X Jste informován o tom, jaké konkrétní dopady mají tato provinění na pana docenta Valáška? Vyvodil přednosta anatomického ústavu ze stanoviska nějaký postih?
Panu dotyčnému jsme dali výtku z dopisu ohledně využívání SISu a informovali jsme pana přednostu.

X Jediné, k čemu jste u pana Valáška přistoupili, tak jste mu řekli v zásadě, aby to nedělal, a tím to pro něj skončilo, chápu to správně? Protože jsou tu dvě studentky, které vystoupily ze své komfortní zóny, svěřily se se svými příběhy. Jak to na ně může působit, když ví, že jediná změna je, že pan docent „dostal za uši“?
Myslím si, že by mohly být částečně spokojeny s tím, že celá věc se řeší a přinese změny v celém přístupu, že se těmto věcem budeme dále věnovat. Stalo se to před čtyřmi lety, nevím, jaké očekávaly přesně konkrétní kroky proti panu docentovi.

X Opakujete, že se to stalo před čtyřmi lety. To znamená, že už to nemá takovou váhu, jako to mělo v té době?
Třeba v pracovně-právních věcech je to jistě jiná věc. Má to váhu a také jsme se tomu takto věnovali.

X Pro pana Valáška to ale nic neznamená, nic se nezměnilo.
Hlavně se změnilo jeho uvědomění všech těchto věcí.

X Do té doby si neuvědomoval, že nemá po studentkách chtít, aby si před ním vyhmatávaly intimní partie?
Chtěl to jednou, pokud víme. Je dobře, že si uvědomil, že není dobré toto chtít.

Omluva poškozeným studentkám?

X Oslovili jste ty studentky, které vystoupily z anonymity? Omluvila se jim škola za nevhodné chování?
(tázavý pohled na přítomnou mluvčí) Ano.

X Opravdu?
Teď myslíte jako jak? Jestli osobně?

X Jestli se seznámily s výsledky etické rady a případně jak jste s nimi dále komunikovali?
Znají je z toho, co bylo zveřejněno. Osobně jsem s nimi zatím nehovořil.

X Vím, že to bylo na webových stránkách, ale bylo obtížné se k tomu proklikat. Bez odkazu paní mluvčí bychom se na závěry zřejmě nedostali.
Do rozhovoru vstoupila mluvčí: Pan děkan napsal okénko na webové stránky a poté se jim omluvil v podcastu se studenty.

X Osobní setkání, korespondence nebo omluva se studentkami neproběhly?
Ale nebráním se tomu.

X Ve chvíli, kdy studentky stály před oficiální komisí, vysvětlovaly tam ty příběhy, nebylo by vhodné je s těmi závěry oficiální cestou seznámit? To by bylo asi první, co by mě v takové situaci napadlo.
Dobře.

X V doporučeních etické rady stojí, že studenti prvních ročníků se měli na kurzech v Dobronicích absolvovat školení, které by je lépe připravilo se takovým situacím bránit. Podle zdroje z Anatomického ústavu měl být právě docent Valášek nominován, aby se těchto kurzů zúčastnil. Nemůže to působit, že vedení ústavu celou věc s etickou radou bere na lehkou váhu?
Myslím, že dotyčný v Dobronicích nebude.

X  Byl ale nominován?
Nevím. Vy to víte asi lépe.

X Nevíte, jestli byl nominován?
Nevím, teď si to opravdu nevybavuji. Určitě tam samozřejmě nemůže být.

Informování studentů

X Jak by mělo školení studentů v Dobronicích probíhat?
Již v minulém roce jsme usilovali o to, aby v Dobronicích kromě sportu a první pomoci byly i základy komunikace. Právě tato část bude spojena s tím, že tato informace při ní bude studentům podána.

X Jakým způsobem?
Asi formou přednášky a diskuse v nějaké skupince.

X Jaké informace jim budou na kurzech předávány?
Připravovali jsme to, že by se tam učili komunikace. To znamená základy komunikace, které následně využijí i při komunikaci s pacienty.

„Od loňského roku máme systém ročníkových zástupců, což jsou sami studenti. Máme i pedagogy, kteří mají na starost dané studijní skupiny, to je jedna z možností, kam se studenti mohou obracet se svými stížnostmi, podněty. Chceme systém dále rozšiřovat i v návaznosti na univerzitu, která bude zřizovat ombudsmana.“

 x Myslíte si, že v momentě, když by je někdo na akademické půdě sexuálně obtěžoval, tak by jim tento kurz komunikace pomohl v tom, aby kontaktovali například vás nebo někoho z vedení fakulty?
Mělo by jim to pomoct a měli by mít informaci, že v případě, že by se jim něco takového dělo, měli by nám to sdělit. Měli by vědět, jakým způsobem a kam. Měli by vědět, že některé věci, ale to asi všichni víme, jsou nepřípustné.

Od loňského roku máme systém ročníkových zástupců, což jsou sami studenti. Máme i pedagogy, kteří mají na starost dané studijní skupiny, to je jedna z možností, kam se studenti mohou obracet se svými stížnostmi, podněty. Chceme systém dále rozšiřovat i v návaznosti na univerzitu, která bude zřizovat ombudsmana. Měl být multikanálový, aby se nevyskytla jedna bariéra, která by studentovi znemožnila se na někoho obrátit. Mohou se obracet i přímo na mě, ale chápu, že mohu pro někoho představovat až příliš vzdálenou osobu.

x Když se zaměříme ještě na ty poškozené studentky, přijde vám to z jejich pohledu dostačující, že jedinou změnou je „změna výuky anatomie“?
Především bych chtěl ocenit jejich odvahu a to, že s tím vystoupily. Za fakultu chci říct, že pokud by i v budoucnu měl někdo takovou potřebu, tak samozřejmě garantujeme veškerou bezpečnost, anonymitu a potřebu těch studentek. To je primární.

Pokud jde o jejich pocit komfortnosti, myslím, že to, že to, co udělaly, není málo a nepochybně se některé věci budou řešit a vytvářet prostředí. Výsledek to přineslo. Pokud by více méně ke komfortu přispělo vysloveně nějaké trestání, otázka jejich náhledu na věc.

X Navenek to působí tak, že se pan Valášek, když může nadále vyučovat, nedopustil ničeho vážného a dává mu tak za pravdu jeho vzdělávací metody.
To mu nedává za pravdu. Prošel poměrně složitým řízením, bylo to sděleno a do jisté míry to bylo adekvátní tomu provinění. Věřím, že se to u něj už nikdy opakovat nebude. Zároveň by tento proces měl být ostatním pedagogům jakýmsi vzorem, kdyby náhodou si přestali uvědomovat některé rysy. Takto studentky přispěly k vývoji situace na fakultě.

X X X

Texas nabízí velkou příležitost pro české investory

Americký stát Texas patří mezi deset nejvyspělejších ekonomik světa a skýtá tak velké možnosti pro investory a společnosti z České republiky. O možnosti prohlubování spolupráce s českými firmami jednal ve středu v Austinu s texaským státním tajemníkem Johnem B. Scottem hejtman Martin Netolický. Ten se také seznámil s fungováním Technologického institutu v Austinu, který by se mohl stát v mnoha ohledech inspirací pro fungování nejen Pardubického podnikatelského inkubátoru.

„Pokud by byl Texas samostatným státem, tak by se jednalo o devátou největší ekonomiku světa. To je samozřejmě velká výzva pro naše investory a společnosti obecně. Jsme proto připraveni na základě komunikace s texaským státním tajemníkem, což je de facto nejvyšší úředník a osoba dosazená do funkce guvernérem Texasu, zprostředkovat kontakty s firmami nejen v rámci Pardubického kraje. Ostatně i CzechTrade podle informací honorárního konzula Briana Vanicka plánuje v Texasu vytvořit svoji pobočku, což je samozřejmě důležitý předpoklad pro úspěch našich společností,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Spolupráce Texasu s Českou republikou byla a je intenzivní v mnoha ohledech, a to včetně spolupráce Národní gardy s Armádou České republiky, která byla zahájena krátce po vzniku samostatné České republiky. „Z historického pohledu je velmi zajímavé, že vzhledem k silné české imigraci do Texasu byla první texaská ústava psána kromě angličtiny, španělštiny a němčiny také v českém jazyce. Ještě v 70. letech 20. století byla čeština třetím nejzastoupenějším jazykem v Texasu a například Texaská univerzita vyučuje češtinu nepřetržitě od roku 1916. Ostatně v celém státě je přes milion lidí s českými kořeny,“ uvedl hejtman.

Ten v Austinu, hlavním městě Texasu, navštívil také Technologický institut, který funguje pod Texaskou univerzitou a byl založen v roce 1989, což z něj dělá nejdéle fungující technologický inkubátor v celých Spojených státech amerických. „Austin se stal po Silicon Valley dalším velkým americkým technologickým centrem. Velké společnosti jako Tesla, Apple, Dell nebo Facebook zde mají svá velká vývojová centra. Při Texaské univerzitě funguje technologický inkubátor, který by se svým fungováním mohl stát vzorem pro inkubátory v České republice, a to včetně Pardubického podnikatelského inkubátoru. Následování zkušeností mnohem rozvinutějších inkubátorů by nás mohlo posunout v příštích letech velmi kupředu. I na příkladu Austinu vidíme, že je velmi důležitá aktivní role univerzity, která vstupuje do procesu svými vědeckými kapacitami a zázemím,“ řekl hejtman, který v Texasu doprovází studenty Konzervatoře Pardubice, kteří ve středu večer vystoupili před potomky krajanů v Seaton Star Hall nedaleko města Temple. Hlavním cílem studentů je pak 55. ročník Národního Polka Festivalu ve městě Ennis. Bc. Denisa Píšová, kancelář hejtmana Pardubicka

X X X

DAKO-CZ ZÍSKALO po DALŠÍM rekordním roce PRESTIŽNÍ OCENĚNÍ BUSINESS SUPERBRANDS 2022

 Výrobce brzdových systémů a komponentů, společnost DAKO-CZ, získala prestižní ocenění Business Superbrands 2022. Třemošnická společnost, která loni oslavila 205 let od svého založení, prožívá velmi úspěšné období. V roce 2021 dosáhlo DAKO-CZ obratu 1,56 miliardy a EBITDA dosáhla 392 miliony korun. Od roku 2019, kdy firma prolomila miliardový obrat, rostou její tržby každoročně zhruba o dvacet procent. Vzhledem k  zakázkové naplněnosti lze očekávat podobně úspěšný i letošní rok.

 DAKO-CZ v minulém roce rozšířilo a přeskupilo montážní halu, zapracovalo na logistických tocích ve výrobě tak, aby ji maximálně zefektivnilo. Zároveň založilo v Ostravě dceřinou společnost DAKO-CZ Machinery, která se zaměřuje primárně na sériovou výrobu určenou pro indický trh. V minulém roce se stal stoprocentním vlastníkem firmy, jež zaměstnává 600 zaměstnanců, průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group.

„Ocenění Business Superbrands 2022 si velmi vážíme. Přestože jsme firma působící v B2B segmentu, jsme rádi, že naše značka se stává dostatečně silnou a prestižní a přesahuje hranice regionu, v němž historicky působíme. Samozřejmě to jde ruku v ruce s obchodními výsledky. Jsem velmi rád, že za sebou máme další rekordní rok. Už několik let říkám, že za pochodu budujeme firmu na dvoumiliardový obrat, takže věřím v její další růst,“ říká Lukáš Andrýsek, předseda představenstva DAKO-CZ.

DAKO-CZ v letošním roce mimo jiné zahájí sériovou výrobu pro soupravy londýnského metra. Jde o prestižní zakázku metra, dosud největší, kterou firma realizuje za téměř dvacet let spolupráce se Siemens Mobility. Do roku 2025 bude brzdovými komponenty od DAKO-CZ osazeno celkem 94 nových devítidílných souprav metra, které budou provozovány na Picadilly Line. Celková hodnota zakázky, která může ještě narůst o případné opce, dosahuje 100 milionů korun.

Kromě Siemensu DAKO-CZ dodává dalším světovým výrobcům jako je Stadler, Tatravagónka Poprad, nově též španělská společnost Talgo. Významnou část obratu generuje DAKO-CZ zakázkami určenými pro indický trh. Kromě brzdových systémů a komponent pro nákladní a osobní železniční dopravu dodává DAKO-CZ své produkty též na již zmíněné soupravy metra i výrobcům tramvají. Zde je významným zákazníkem polská společnost Modertrans. 77 procent své celkové produkce firma exportuje. Významnou součástí služeb DAKO-CZ tvoří též servis. Značné investice firma každoročně směřuje do podpory výzkumu a vývoje.

O ocenění Business Superbrands rozhodují obchodní výsledky společnosti, známost značky, budování brandu, inovace či prestiž. Hlavní slovo pro jeho udělení má expertní komise Business Brand Council tvořená profesionály z byznysu, komunikace, médií a marketingového výzkumu. DAKO-CZ je jednou z mála společností působících v B2B segmentu, která v roce 2022 ocenění získala.

O DAKO-CZ, a.s.

Společnost DAKO-CZ je předním výrobcem pneumatických, elektromechanických a hydraulických brzdových systémů pro kolejová vozidla s více než 205letou tradicí. Firma s ročním obratem převyšujícím jednu a půl miliardu korun, na kterém se ze 77% podílí zahraniční zakázky, sídlí v Třemošnici ve východních Čechách. Vlastníkem společnosti je skupina Czechoslovak Group.

DAKO-CZ dodává brzdové systémy a komponenty pro nákladní a osobní vozy, příměstské jednotky, lokomotivy, vozy metra i tramvaje. Kromě společností Stadler Rail Group, Tatravagónka Poprad, Siemens Mobility patří mezi významné odběratele produktů společnosti DAKO-CZ například též Škoda Transportation a.s. či České Dráhy. Kolejová vozidla s brzdovými systémy či komponenty DAKO jsou provozována nejen v Evropě, ale také například v Číně, Indii, Malajsii, Indonésii, Alžírsku a Saudské Arábii, kde spolupracuje se světovými výrobci kolejových vozidel a provozovateli kolejové dopravy. Společnost má vlastní vývoj, disponuje moderní zkušební laboratoří a konstrukčním pracovištěm. DAKO-CZ se kromě výroby věnuje též vývoji brzdových systémů a jejich následnému servisu.

V roce 2020 otevřelo DAKO-CZ ve svých prostorách nové servisní středisko. Vzhledem k zakázkové naplněnosti rozšířila společnost v roce 2020 výrobní halu a kompletně inovovala logistiku, čímž došlo k významnému navýšení výrobní kapacity. V roce 2020 zahájilo DAKO-CZ dodávky pro nového zákazníka, španělskou společnost TALGO, konkrétně pro její soupravy určené pro Egypt. Další zakázky mířily například do Polska, Slovinska, Rakouska či Indie. V roce 2020 se DAKO-CZ umístilo na druhém místě soutěže Firma roku Pardubického kraje, v roce 2021 již firma soutěž vyhrála.

Ing. Jaroslav Martínek, Account Manager

X X X

TENISTA  BECKER  V  NOVÉ  KÁZNICI

Lezecká stěna i pečení dortů. Tenista Becker přešel z tvrdého vězení do „luxusní“ káznice

Bývalý špičkový tenista, trojnásobný vítěz Wimbledonu Boris Becker, odsouzený na dva a půl roku za podvody a zatajování informací při insolvenčním řízení, byl téměř po měsíci přeložen do jiného vězení. Z nechvalně proslulého zařízení ve Wandsworthu, které se nachází jen tři kilometry od wimbledonských kurtů a jenž „vyniká“ zašlostí, tvrdým režimem a problémovým chodem kvůli drogově závislým vězňům, Beckera v týdnu převezli do „luxusní“ káznice Huntercombe v Nuffieldu, vzdálené 90 minut jízdy autem od Londýna.

Dosud se čtyřiapadesátiletý Becker nacházel ve staré budově z roku 1851 s 1 400 spoluvězni. Kvůli častému násilí mezi vězni mu „přidělili“ ochránce, musel se však vypořádat s malými porcemi nepříliš výživné stravy, nedostatkem pohybu i pobytu na čerstvém vzduchu a zůstal i bez jakýchkoli volnočasových aktivit.

Huntercombe, kam se slavný tenista přesunul, je naopak vězení, kde se lze na dané poměry cítit dobře. Vybudovali ho jako internační tábor během druhé světové války. A jak připomíná v reportáži německý deník Bild, jedním z tehdejších vězňů tam byl i nacista Rudolf Hess, zástupce Adolfa Hitlera.

 „Jsou zde umístěni pouze cizinci odsouzení za méně závažné trestné činy,“ popsal pro Bild Beckerův právník Oliver Moser s tím, že ve věznici, kde je přibližně 480 vězňů, panuje téměř rodinná atmosféra.

Může se věnovat žurnalistice

V novém vězení má Becker k dispozici velkou sportovní halu, hřiště s umělým povrchem, posilovnu, a dokonce i lezeckou stěnu nebo kardio fitness studio. Trestanci se věnují také dalším aktivitám, například malování, což ocenil i ředitel zařízení David Redhouse. „Nejlepší díla jsme vystavili na naší hlavní chodbě, aby je všichni mohli obdivovat. Všem našim účastníkům patří velký dík,“ uvedl Redhouse.

V jiném kurzu se vězni vzdělávají v občanské žurnalistice. Cílem je výroba krátkých filmů, které se vysílají na interním televizním kanálu. Přímo ve věznici probíhají také charitativní akce, kdy se prodávají či draží výrobky vězňů, případně se prodávají dorty a výtěžek pak jde na dobročinné účely. Naposledy takto vězni vydělali přes 500 liber, v přepočtu téměř 15 tisíc korun.

Do věznice přímo ze soudní síně

Becker putoval do vězení 29. dubna letošního roku přímo ze soudní síně, krátce po vynesení rozsudku. Německá média zmiňují, že při dobrém chování by mohl po polovině trestu, tedy na konci července příštího roku, požádat o předčasné propuštění.

Anglická média nyní přišla s informací, že by se Becker mohl dostat do Německa již během podzimu letošního roku po úpravě britské legislativy, kdy by měli být zahraniční vězni deportováni do svých mateřských zemí. Tenista sice dlouhodobě žil v Londýně, proto tam byl také stíhán a souzen, ale stále je německým občanem.

X X X

MEZINÁRODNÍ FOTBALOVÝ TURNAJ MLÁDEŽNICKÝCH TÝMŮ DO 19 LET  CEE Cup PO VÍCE NEŽ 1000 DNECH ODKLADŮ OPĚT V PRAZE

Jubilejní 10. ročník fotbalového turnaje CEE Cup se uskuteční v termínu 22. – 26. července 2022. Zápasy šesti týmů ve dvou skupinách se už tradičně odehrají na hřištích Tréninkového centra mládeže (TCM) AC Sparta Praha na Strahově. Finálové utkání bude podobně jako ve všech posledních ročnících CEE Cupu na prvoligovém stadionu v legendárním vršovickém Ďolíčku.

Trvalo to opravdu více jak tisíc dnů od posledního odehraného finále CEE Cupu (30.07.2019), než jsme mohli ohlásit konání jubilejního desátého ročníku turnaje. Dvakrát organizátorům překazila plány pandemie Covid-19. Jen stěží jsme si uměli představit, že by svět ve 21.století mohlo potkat něco ještě horšího. Čtyřiadvacátý únor 2022 poopravil mínění nejen naše, ale nepochybně lidí po celém světě.

Válečný konflikt na evropském kontinentu je stále šokující realitou i po třech měsících jeho trvání. Letošního turnaje se zúčastní, kromě tradičních domácích týmů Sparty a Slavie, opět špičkové kluby ze zahraničí. Z Jižní Ameriky to bude brazilské Palmeiras SE a mexický tým Tigres UANL. Dalším týmem a současně nováčkem turnaje je anglický klub s velmi bohatou historií – Aston Villa FC. A v neposlední řadě je nám ctí, že v jubilejním desátém ročníku můžeme i v těchto nelehkých časech přivítat klub ze země tradičních účastníků turnaje, Ukrajiny. Letos se CEE Cupu zůčastní FK Dynamo Kyjev! CEE Cup je prestižní mezinárodní přehlídkou talentů, jejichž vzájemnou sportovní konfrontaci pozorně sledují nejen specializovaní trenéři a fotbaloví skauti, ale prostřednictvím širokého mediálního zpravodajství i fotbaloví fanoušci z doslova celého světa. „Po dvou opravdu velmi těžkých letech s Covidem, kdy jsme s velkou lítostí museli konání tolik očekávaného jubilejního ročníku opakovaně odkládat, jsme se letošního jara nemohli dočkat. Chvíle, kdy do našich životů, po všem předchozím, vstoupila válka na Ukrajině, nás poznamenala na věky. Proto jsme opravdu nesmírně potěšeni, že nám bylo dopřáno, abychom alespoň velmi skromným přičiněním mohli zmírnit utrpení několika mladých sportovců z Ukrajiny tím, že jim umožníme věnovat se tomu, co celý život milují – fotbalu. Aspoň na krátký čas, bez zvuků sirén oznamujících letecký poplach, či strachu z raketových útoků.

Je velmi těžké, a vlastně nemožné, se vcítit do duší lidí trpících následky válečného konfliktu, lidí, kteří museli opustit své domovy, přišli o někoho ze svých blízkých. Jsme ale přesvědčeni, že desátý ročník bude znovu skvělou přehlídkou špičkového mládežnického fotbalu a že v Praze opět uvidíme mnoho vynikajících individualit, jakými v minulých ročnících byli například Adam Hložek, Tomáš Souček, Joshua Zirkzee, Danilo dos Santos de Oliveira, Adam Karabec a mnozí další“, uvedl Roberto De Blasio, zakladatel turnaje a Předseda organizačního výboru CEE Cupu.

Celý turnaj se jako vždy opírá o úzkou spolupráci jak s úseky mládeže Sparty a Slavie, tak o patronát ze strany FAČR a o obchodní partnery, mezi kterými je i značka Adidas apod. Sportovní ředitel mládeže AC Sparta Praha Ing. Jaroslav Hřebík zdůraznil: „Na turnaj se těším opravdu moc. To čekání na 10. ročník už bylo strašně dlouhé. CEE Cup představuje naprosto skvělou příležitost mezinárodní konfrontaci pro náš mládežnický fotbal v tak důležité kategorii jako je U19. A věřím, že nejen pro tu sparťanskou a slávistickou. Navíc v domácím prostředí. Soupeření se špičkovými zahraničními kluby je vždy neocenitelným zdrojem inspirace k dalšímu rozvoji naší klubové akademie“. Čekání na další ročník turnaje už bylo dlouhé i pro pražskou Slavii. „Všichni už se na turnaj moc těšíme.

Naše akademie zažívá velký rozvoj a nic jiného než ty nejtěžší zápasy, nás neposune dál. Zápasy CEE Cupu jsou tak vítanou příležitostí pro naše hráče i celý klub. Velmi si vážíme možnosti účastnit se už tradičně takto silně obsazeného turnaje. Letos navíc jde o jubilejní desátý ročník, což se jeví jako velmi dobrá příležitost konečně prolomit dosavadní historii a zapsat se mezi jeho vítěze“, odhodlaně vzkázal Petr Hurych, manažer akademie SK Slavia Praha.

Desátý ročník prestižního fotbalového turnaje CEE Cup rovněž nabídne atraktivní doprovodný program, konkrétně pak program pro děti. Dětský program bude otevřen pro všechny děti ve věku od 5 do 12 let a jejich rodiny. Z aktivní účasti v rámci programu finálového dne si děti odnesou nejen krásné zážitky, ale také malé dárky. End. Videa a fotografie pro média: CEE Cup nabízí videa z turnaje pro novinářské účely. Videa můžete embedovat z našeho youtube kanálu http://youtube.com/CEEcup2012 Stejně tak lze využít veškeré fotografie z facebookové stránky turnaje. V případě dotazů kontaktujte: Organizační výbor CEE CUP Čermákova 7, 120 00, Praha 2 Tel: +420 277 003 847 E-mail: media@ceecup.org

X X X

Třetí setkání zámeckých pánů hostil Zámek Třešť

Nově zrekonstruovaný zámek v Třešti, který vlastní Akademie věd ČR, se stal dějištěm třetího setkání majitelů a správců hradů a zámků v Kraji Vysočina pod záštitou Romana Fabeše, náměstka hejtmana pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Dvě desítky vlastníků historických objektů nebo jejich provozovatelů přijely tento týden do Třeště, aby představily své plány na nadcházející turistickou sezónu a podělily se o praktické zkušenosti s letošním tématem – Svatební cestovní ruch. První setkání zámeckých pánů hostil Jan Podstatzký na zámku ve Velkém Meziříčí, loňskou hostitelkou byla Alexandra Kasperová ze Chateau Herálec a příští setkání se už nyní plánuje u manželů Polákových na zámku v Úsobí.

O tom, že Kraj Vysočina má velký potenciál pro svatební průmysl a zatím stojí trochu stranou zájmu snoubenců i svatebních koordinátorů se shodly ředitelka Vysočina Tourism Oľga Königová i svatební koordinátorka a zakladatelka svatební agentury Wedding Fields Kateřina Fields. Vysočina nabízí řadu krásných a zajímavých míst pro svatební obřady, navíc za příznivější ceny než oblíbené lokality v okolí Prahy nebo známé turistické památky v Česku. A právě na svatební nabídku chce v letošním roce cílit svou kampaní krajská příspěvková organizace Vysočina Tourism. Výsledkem by měla být webová nabídka nejrůznějších typů svatebních míst v regionu, včetně doplňkových služeb.

Kateřina Fields se s přítomnými podělila o více než 20letou zkušenost s pořádáním tuzemských i zahraničních svateb a představila nejnovější trendy ve svatebních obřadech. Snoubenci dnes preferují svatbu tzv. All in one, tedy vše na jednom místě, navíc stále častěji se svatební obřad přesouvá do odpoledních hodin a přidává se další doplňkový program pro svatební hosty, jako jsou oblíbené fotokoutky, dětské koutky a další. Oproti minulosti se dnes také pořádají svatby pro více hostů, výjimkou není ani 120 až 150 lidí. O výběru místa pro svatbu rozhoduje hlavně prostředí, ale také nabízené služby, možnost přespání a samozřejmě finanční náročnost.

Pozvání na letošní setkání majitelů a správců hradů a zámků přijala také rodina Harapesova vlastnící zámek Křinec na Nymbursku. Nejen, že svůj zámek otevřeli veřejnosti a postupně ho vlastními silami rekonstruují, ale zároveň se vydali cestou rozšíření nabídky svatebních obřadů pro různě početné skupiny. Zmodernizovali webové stránky a mají v plánu nabízet různé svatební balíčky. Ing. Eva Neuwirthová

X X X

Otevřený dopis doc. MUDr. Romanovi Šmuclerovi, CSc.

Vážený pane docente, proč vědomě manipulujete skutečný stav věcí a uvádíte veřejnost ve zjevný omyl? V živém vysílání CNN Prima News 24. května ve 21:15, které se zabývalo nedostatkem zubařů, jste tvrdil, že: „Lokální dostupnost má řešit moravskoslezský hejtman, má na to peníze. Má na starosti LSPP i stomatologii. Má na to stamiliony, takže je to jen o chuti to řešit.“ Pane docente, velmi dobře víte, že kraje nemají jakoukoliv možnost, ale ani povinnost řešit dostupnost lékařské péče. Je to zcela na zdravotních pojišťovnách. I přes to Moravskoslezský kraj činí konkrétní kroky, které mají k řešení problému přispět, ty ještě zmíním.

Dostupnost stomatologické péče je pak i o ochotě jednotlivých lékařů, kteří bohužel nemají zákonem danou povinnost uzavírat smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Také neexistuje způsob, jak stomatology přimět k tomu, aby brali více pacientů nebo jak je přesvědčit, aby své praxe otevírali v okrajových částech regionu, a ne jenom ve velkých městech. Kraje nemají stamiliony na to, aby jimi suplovali roli zdravotních pojišťoven, potažmo státu. Výjimkou je pak zubní lékařská pohotovostní služba, kterou kraj hradí, např. jen v okrese Ostrava ročně třemi a půl miliony korun.

Jsem také rozhořčený z Vaší poznámky k mé osobě. Prohlásil jste, že „je to jen o chuti to řešit“. Pane docente, moc dobře víte, že Moravskoslezský kraj ve spolupráci s městem Ostravou a Lékařskou fakultou Ostravské univerzity nedostatek zubařů řeší už dávno, a to velmi konstruktivně. Kraj a město významně podpořili vznik nového oboru zubního lékařství na zdejší fakultě, akreditační spis již posuzuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. V posledních letech se kraj zasadil o zřízení několika zubních ordinací na Bruntálsku, a zároveň vychází vstříc žádostem stávajících stomatologů o příspěvek na vybavení jejich praxí.

Nevím, v jakých kruzích se, pane docente, pohybujete. Ale já snad neznám nikoho, kdo by se osobně nesetkal s někým, kdo marně shání pro sebe či své blízké zubaře. Zubařů je prostě málo a dá se to doložit čísly. V minulém roce ukončilo v Moravskoslezském kraji svou praxi 22 zubních lékařů. Novou praxi jich otevřelo jen 12. Navíc se výrazně liší počty pacientů, které mají v péči starší stomatologové a počty pacientů mladých začínajících zubařů. Zatímco starší zubaři mívají i přes dva tisíce karet, mladí zvládají necelou tisícovku pacientů. Tento fakt nemůžeme kritizovat ani odsuzovat, vychází z výrazných změn v přístupu v péči, technika je sofistikovanější, postupy jsou složitější a časově náročnější.

Bohužel větší třetina zubařů v našem kraji se blíží důchodovému věku, desetina jej už dalece překročila. Chcete-li přesná čísla, v celém našem regionu je celkem 606 poskytovatelů zdravotních služeb v oboru zubní lékařství, a to včetně nemocnic. Z toho je sedmi desítkám lékařů nad 70 let, dalších 150 má 60 a více let. Tito zubaři budou v dohledné době svou praxi končit. Aby všichni jejich pacienti našli nového zubaře, mělo by jich nastoupit dvojnásobek, což se rozhodně neděje.

V minulém roce náš krajský úřad převzal zdravotnickou dokumentaci po 22 končících zubních lékařích. Celkem šlo o 25738 karet pacientů, kteří za končícího lékaře nenašli náhradu. V průběhu roku úřad rozeslal na žádost pacientů jen 480 karet do jimi určených zubních ordinací. Zbytek zůstává bez stomatologické péče. A to je prosím jen evidence za rok 2021.

Na úřadě nám samozřejmě leží karty dalších pacientů bez péče. Takže Vaše glosa, že si čísla plácáme jen tak, opět nebyla na místě. Na úřadě nám leží přesně 156 546 karet pacientů, kteří se v posledních letech ocitli bez zubaře. Jistě, někteří z nich mohli najít nového a svou dokumentaci si nevyžádali, jiní se mohli odstěhovat nebo třeba zemřeli. I tak je sto tisíc lidí bez zubaře velmi reálné číslo. Nedostatek zubařů je zkrátka neoddiskutovatelný fakt, kterým trpí pacienti nejen v Moravskoslezském kraji. Potřebu řešit dostupnost stomatologické péče vnímá nejen naše hejtmanství, ale také více než stovka starostů a primátorů, kteří se před nedávnem připojili k výzvě zaslané na Ministerstvo zdravotnictví ČR a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

Pane docente, téma dostupnosti stomatologické péče je čím dál třaskavější a já Vám vřele doporučuji nepokračovat v dikci, kterou doposud volíte. Škodíte tím nejen sobě, ale i pověsti stomatologické komory, kterou vedete. Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., hejtman Moravskoslezského kraje. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

Atentát: Zrádce měl být Vladimír Menšík, vdova po Heydrichovi si na film stěžovala

„Kdyby mi někdo přinesl scénář, kde po měsících příprav selže v klíčové vteřině zbraň, vyhodil bych ho,“ tvrdil Jiří Sequens. V případě filmu Atentát, který vznikl v roce 1964 a ukázal osudový čin Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, ale stejnou zápletku napsal sám život. Stačilo přitom málo a kultovní snímek by vůbec nevznikl.

Psal se rok 1959, když Jiří Sequens spolu s Kamilem Pixou a Miloslavem Fáberou přinesl na Barrandov scénář s názvem Operace Kanibal. Tedy příběh, který dnes známe právě pod názvem Atentát. Nostalgický seriál o Hříšných lidech i kontroverzního majora Zemana měl teprve před sebou, na svém kontě měl ale akční snímky Větrná hora o divokém poválečném pohraničí a Neporažení o vojenské jednotce, která se odmítne vzdát při obsazování republiky. Bylo o něm známo, že byl puntičkář, na téma Atentátu se proto pečlivě připravoval. Vypravil se do Mnichova a na utajené adrese vypátral Ottu Strassera, muže, který byl u vzestupu Hitlera k moci. Pomocného režiséra Otu Fuku poslal do zahraničních archivů, aby prozkoumal takzvané „training reports“ – osobní materiály Gabčíka s Kubišem a dalších parašutistů z výcviku ve Skotsku. Sám dopodrobna pročetl poválečný výslech zrádce Karla Čurdy i hasičů, kteří se snažili hrdiny vyplavit z krypty kostela.

 Ve filmu měli parašutisty ztvárnit František Peterka, Zdeněk Řehoř, ale i tři Vladimírové – Ráž, Pucholt a Brabec. Neměl chybět ani Jan Tříska jako mladý Víťa. No a návrh nejpřekvapivější – s rolí zrádce Čurdy máme spojeného Josefa Vinkláře. Režisér přitom nejprve chtěl, aby se jako muž, který nevydržel a selhal, objevil před kamerou Vladimír Menšík.

Se scénářem ale na Barrandově pohořel. Vedení požadovalo, aby do děje zapojil i komunistický odboj. Sequens, ačkoli sám straník, to rezolutně odmítl a scénář šel na pět let k ledu. V roce 1964 byla už situace jiná. Tehdy tvůrci mohli o spolupráci požádat nejen armádu, ale i válečné veterány z Anglie, ze kterých někteří ještě před několika lety byli v komunistickém vězení. V barrandovských ateliérech vyrostla přesná kopie interiéru kostela v Resslově ulici a režisér s kameramanem Rudolfem Miličem osobně prakem a puškou vytvářeli díry po kulkách ve zdech. „Jiří Sequens tím tématem žil naplno, dokonce, když jsme točili scénu, kdy po nás Němci střílejí a ze stropu padají kousky zdiva, tak na mě jako Opálku a Rudlu Jelínka jako Kubiše skutečně pouštěl kusy cihel. Věděl, že ani jeden z nás neřekne ani slovo, i kdyby nám to mělo spadnout na hlavu,“ vzpomínal Radoslav Brzobohatý.

Velký otazník visel nad tím, kdo ztvární samotného protektora Heydricha. Nakonec štáb našel herce divadla v Lipsku Siegfrieda Loydu. „Jeho obrovskou nevýhodou bylo, že šlo o nesmírně hodného člověka, měl dvě děti a manželku, kteří za ním přijížděli na plac a dostat z něj výraz nacistické bestie nebylo pro mě vůbec jednoduché,“ přiznal po letech režisér.

A opět režisérovo puntičkářství – v okolí Panenských Břežan zpovídal lidi, kteří na místním zámečku za války pracovali jako zahradníci, kuchařky nebo uklízečky. Zjistil, že Heydrich od nich nevyžadoval žádné zdravení ani poklony, tvářil se, jako by Češi pro něj neexistovali. Zvukaři pro změnu putovali až do Moskvy, aby do jedné jediné scény zachytili originální pravoslavný chór. Pro obléhání kostela štáb uzavřel Resslovu ulici od Karlova náměstí ž k Vltavě včetně bočních ulic, aby do nich mohl rozestavět vozy a vojáky podle autentických fotek z archivu pražského gestapa. Na okno krypty nechal architekt Karel Lier přimontovat deseticentimetrovou falešnou zeď, aby do ní mohli filmaři pálit z protějších domů a nepoškodili tu opravdovou.

Skutečným rizikem bylo natáčení seskoků. Dělali je skuteční výsadkáři, které balón vynesl do půlkilometrové výšky. Osvětlovači ale proti nim namířili silná světla, a tak do poslední chvíle netušili, jestli je zmrzlé pole pod nimi dvacet nebo už jen pět metrů. Naštěstí se nikomu nic nestalo.

Ale i herci si „užili“ své. Kryptu musela zaplavit voda. Natáčelo se proto v hostivařských ateliérech, protože ty na Barrandově byly podsklepené a mohly by se tíhou vody propadnout. Štáb na sebe navlékl rybářské obleky a brodil se ledovou vodou. Herci samotní riskovali zápal plic. „Když se přerušilo natáčení, tak se muselo čekat, až se kostýmy usuší nebo pak naopak musely být pořád mokré a když jsme přišli další den, tak jsme se museli předem znovu namočit,“ vybavoval si Ladislav Mrkvička.

Autentičnost filmu ocenili v kinech nejen běžní diváci, ale třeba i skutečný veterán z Anglie Rudolf Krzák. Jeden z šéfů výcviku západních parašutistů se původně bál zkreslení obrazu našich hrdinů. Ostatně sám strávil po komunistickém převratu několik let ve vězení. Po premiéře ale Krzák režisérovi napsal, že film je „poctivě udělaný i směrem k parašutistům.“

Nečekaný zážitek přinesla jedna z evropských projekcí – na naší ambasádě v Norsku. Tam dorazila vdova po Heydrichovi a podle Josefa Vinkláře prohlásila, že „film je hrubou pomluvou jejího manžela, neuvěřitelně kultivovaného, vzdělaného a jemného člověka.“

Po letech překvapil ohlas Atentátu jednu z hlavních hvězd – Radoslava Brzobohatého. Při návštěvě londýnského archivu ho provázel osobně jeho ředitel a prohlásil, že kromě filmů amerických, francouzských nebo německých uchovává i několik československých. „Z krabice pak vytáhl Atentát a prohlásil, že ho považuje za jeden z nejlepších válečných filmů, které na světě kdo kdy natočil. Tak to mi šly slzy do očí.“

 Atentát měl úspěch i v cizině. Řečtí producenti proto nabídli Sequensovi, aby vyrobil podobný válečný film u nich, na jihu Evropy. Režisér se skutečně odstěhoval do Atén, kde natočil s česko-řeckým týmem Epitaf pro přátele a nepřátele. Milostné drama z doby posledních bojů o Berlín. Snímek se ale u nás nepromítal, producenti v době, kdy se měl osadit českými titulky, několikanásobně zvedli cenu, a do Československa se tak nikdy nedostal.

A ještě jednu dohru slavný film měl. Sequens marně protestoval, když u nás stejné téma točili v roce 1975 Američané v hollywoodském stylu pod názvem Operace Daybreak. V tomto filmu se objevil vedle českých herců (Jiřího Krampola, Josefa Abrháma, Vítězslava Jandáka či Josefa Laufera) jako zrádce Čurda Martin Shaw, který se krátce nato proslavil jako Doyle v seriálu Profesionálové. Vedení Barrandova ale hlavně z finančních důvodů umožnilo, aby se film v Československu natočil.

K historické přesnosti má přitom americký snímek opravdu hodně daleko. Parašutisté na Heydricha zaútočí na smíchovském nábřeží, v záběrech se objevují moderní auta a pouliční lampy, řídící důstojník v Anglii vysvětluje československým výsadkářům, že existuje Protektorát Čechy a Morava, Heydricha doprovází na cestách do úřadu obrněný vůz a atentát se podaří jen proto, že protektor toho dne spěchá a své doprovodné koloně ujede. Režiséra Sequense tak mohlo do konce života hřát, že jeho původní Atentát sloužil i v samotném památníku obětem heydrichiády pod kostelem v Resslově ulici jako téměř dokumentární doklad o statečnosti Čechoslováků a těch, kteří jim pomáhali.

X X X

Meghan za návštěvu Texasu schytala tvrdou kritiku. Raději leť za nemocným tátou, píší lidé

Na vévodkyni Meghan Markleovou se snesla vlna kritiky poté, co ve čtvrtek nečekaně navštívila pietní místo v texaském Uvalde, aby uctila památku 21 obětí střelby na základní škole. Lidé jí na sociálních sítích vytýkali, že se na tragické události chtěla jen zviditelnit. Podle některých by měla spíš navštívit svého otce v nemocnici, který před pár dny prodělal mrtvici.

Vévodkyně ze Sussexu ve čtvrtek zamířila do texaského města Uvalde, aby vzdala hold obětem úterní střelby na základní škole. U provizorního památníku před budovou okresního soudu položila kytici bílých růží. Poté se vydala do komunitního centra, kde probíhá sbírka krve. „Vévodkyně se na cestu vydala jako matka, aby osobně vyjádřila soustrast a podporu komunitě, která prožívá nepředstavitelný zármutek,“ řekl její mluvčí deníku People.

 Markleová k památníku dorazila na její poměry skromně oblečená. Na hlavě měla nasazenou kšiltovku a podle deníku Daily Mail neposkytla médiím žádné vyjádření. Většinového ocenění zdánlivě dobrého skutku se ovšem na sociálních sítích nedočkala. „Její pózování před vlastním fotografem považuji za naprosto nechutné,“ napsal jeden z uživatelů Twitteru. A přidali se i další: „Jsem zvyklý na její PR kousky, ale tohle mě už opravdu rozčiluje. Meghan Markleová je absolutně nechutná. Zavražděné děti a jejich učitelé, kteří se je snažili ochránit, nejsou pěšáci ve tvé PR kampani,“ vzkázali jí lidé.

Někteří uživatelé sociálních sítích vévodkyni vytýkali, proč raději nenavštívila svého nemocného otce. „Její táta prodělal před pár dny těžkou mrtvici. Zjevně mu ještě nezavolala, nepřišla s přáním ani bílými růžemi,“ psali. „Jsi bezcitná a tvoje PR je temné. Raději leť za svým otcem a ne do Texasu,“ vzkázali jí další.

Meghan jako princezna lidu? Ne, díky

Otec Meghan Markleové Thomas skončil začátkem týdne v nemocnici s mrtvicí. Informaci potvrdila jeho rodina. Podle médií otec manželky prince Harryho nebyl schopen mluvit. Jak na zprávu reagovala Meghan, sdělovací prostředky neinformovaly. Otec s dcerou mají mezi sebou napjaté vztahy a několik let spolu nemluví.

Velmi kritická byla k Markleové také Jill Kargmanová, autorka knihy Momzillas. „Zní to prázdně a působí oportunisticky. Myslela jsem, že se královských povinností vzdala kvůli soukromí… Její skutek neupozorňuje na tragédii, ale na její očividnou snahu být naší princeznou lidu. Ne, díky,“ uvedla podle deníku Daily Mail spisovatelka.

Někteří dobrovolníci z komunitního centra v Uvalde se však vévodkyně zastávají. „Vůbec jsem netušil, kdo to je. Prostě se mnou mluvila, jako bychom se znaly už léta,“ řekla 40letá dobrovolnice Gloria Contrerasová. „Jen jsme si povídaly, víte, o situaci, co se stalo, co tady děláme. Řekla jsem jí o tom, že jsme lidem rozdávali vodu a krmili je. Mluvily jsme o Texasu a Uvalde a o tom, jaké to je žít v malém městě. Jak jsou tu všichni milí a srdeční a jak je tu hluboce zakořeněná víra,“ sdělila.

X X X

LEGENDÁRNÍ ECCE HOMO STARTUJE JIŽ TENTO VÍKEND

Je před námi jeden z vrcholů letošní motoristické sezóny. Po prvních třech podnicích ve Francii, Portugalsku a Španělsku se nejlepší evropští vrchaři utkají na proslulé, téměř osmikilometrové trati ve Šternberku. Historie Ecce Homo se datuje už od roku 1905, o 76 let později se zde konalo první evropské klání. Součástí podniku je také naše domácí mistrovství v závodech do vrchu.

 Před domácím publikem se budou chtít ukázat v nejlepším světle také naši reprezentanti v čele s Petrem Trnkou z ACCR Czech Trnka Racing Team. „Chtěli bychom navázat na naše výkony z Portugalska a Španělska. S Normou jsme na Ecce Homo startovali už před rokem, takže máme slušná data pro nastavení vozu. Je to příležitost postoupit zase o kousek dál a vybojovat co nejlepší výsledek. Doma jsem pochopitelně trochu pod větším tlakem, ale na druhou stranu znám dokonale trať. Vždy se mi tady dařilo a doufám, že ani letos fanoušky nezklamu.“

Ve startovní listině nebude chybět ani Miloš Beneš s Osellou FA30, startující za GMS ACCR Czech Team. „Do Šternberka jedeme bojovat o bednu. Uvidíme, jak to bude s počasím a pneumatikami, ale mým hlavním cílem je vylepšení loňského času a vyrovnané výkony ve všech jízdách. A pochopitelně umístění do třetího místa v absolutním pořadí.“

Celkem pět závodních speciálů přiváží do Šternberka stáj Václava Janíka – Nutrend ACCR Czech Team. „Na Ecce Homo jsem chtěl divákům představit svojí novou Normu, ale bohužel není stále připravená. Jsem z toho sice zklamaný, ale na druhou stranu můžeme fanouškům díky výborné spolupráci se značkou Hyundai ukázat dva prvotřídní speciály TCR. S jedním budu startovat já, s druhým Jaromír Malý. Za náš tým pojede pochopitelně také David Dědek, Jirka Svoboda a Marek Rybníček. Předpokládám, že tahle trojice se na domácím podniku umístí vysoko i v absolutním pořadí,“ prozradil svá očekávání Václav Janík.

Přípravy na podnik vrcholí, dokončuje se vytyčení diváckých míst, instalace bezpečnostních prvků a čištění trati. „Na finální přípravě pracuje v posledních dnech padesát až sedmdesát lidí. Během závodu je to pak na tři sta osob, které se starají o hladký průběh podniku. Téměř kompletní evropská špička, doplněná našimi skvělými piloty, určitě přiláká velké množství diváků. Očekáváme jich klidně i dvacet tisíc,“ poznamenal ředitel podniku Vlastimil Malík.

41. ročník Mistrovství Evropy Ecce Homo Šternberk proběhne o víkendu 27. – 29. května 2022. Jan Koudelka, Předseda komise ZAV

X X X

Filip Salač v prvním tréninku pátý

V pátek odstartoval volnými tréninky program osmého závodu letošního seriálu MotoGP, který se odehraje v italském Mugellu. Nechybí zde ani kategorie Moto2 se stájí Gresini Racing, jejímž jezdcem je také český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky Filip Salač. Tréninky provázelo velmi horké počasí. Filipovi se hned v tom prvním podařilo zajet skvělé páté místo a má tak dobrou výchozí pozici pro přímý postup do druhé kvalifikace.

 První trénink znamenal pro Filipa od začátku dobrý pocit s motocyklem a skvělý závěrečný nápor, při kterém zajel kolo zajišťující pozici mezi nejlepší pěticí. Odpoledne zvolil s týmem strategii pošetření pneumatik na třetí volný trénink a výsledek bylo až osmadvacáté místo v pořadí. Filip ale neztrácí dobrou náladu a věří, že zvolená taktika zítra přinese své ovoce. Přímý postup do Q2 se našemu jezdci dlouho nepodařil a tentokrát pro jeho zisk má více než slušnou výchozí pozici.

„Dnešek byl pro nás dobrý den. Už od rána jsem se na motorce cítil dobře, a když na konci prvního tréninku dali všichni měkké pneumatiky, podařilo se mi zajet pátý čas, přestože jsem tam stále měl nějaké mezery na zlepšení. Byl jsem spokojený. Do druhého tréninku bylo mnohem větší horko, trať měla okolo šedesáti stupňů. S týmem jsme se dohodli, že pošetříme jednu sadu pneumatik na zítřejší třetí volný trénink, abych měl dvě šance na zajetí rychlého času do Q2, kdyby tam byly třeba žluté vlajky.

Celý druhý trénink jsem jel na použité měkké sadě pneumatik a najel jsem 21 kol. Hodně to klouzalo, ale zase jsem se hodně naučil slideovat s motorku, teď to slideovalo jako nikdy. Pozice nebyla dobrá, protože většina jezdců dala nové pneumatiky a zrychlili. I tak jsem kombinovaně stále šestý, už se těším na zítra, trať mě hodně baví, tým má pozitivní náladu, motorka funguje dobře. Tak uvidíme, co zítra vymyslíme,“ okomentoval první den Filip Salač.

Páteční program je tedy pro jezdce kategorie Moto2 minulostí. Zítra dopoledne se rozhodne o přímých postupujících do Q2, ostatní jezdci budou muset zabojovat v Q1. Jaké místo na gridu český zástupce získá pro start do nedělní velké ceny, to se dozvíme v sobotu odpoledne středoevropského času. Jakub Schimmer, PR a média – sport, Autoklub ČR

 X X X

 WORLD SUPERBIKE – Divoké karty pro české jezdce

Po loňské úspěšné premiéře se fanoušci mohou těšit na pokračování Mistrovství světa Superbiků v Mostě. Závod se koná 29. – 31. července na mosteckém autodromu a samozřejmě zde nebudou chybět ani čeští jezdci. Kromě stálých účastníků Olivera Königa a Ondřeje Vostatka mohou další naši zástupci získat pro start na tomto podniku divokou kartu.

Autoklub České republiky může na závod v Mostě nominovat celkem dva jezdce do každé kategorie, kteří na divokou kartu odstartují. Možnost startu je limitována věkem. Ve třídě Supersport 300 mohou startovat jezdci od 15 do 28 let, šestnáctiletí mohou žádat o divokou kartu i v kategorii Supersport 600, prestižní Superbike je pouze pro plnoleté. Žadatelé do dvou silnějších kategorií nesmí být starší 50 let.  Další čeští jezdci tak budou mít možnost absolvovat na domácí trati podnik silničních motocyklů na světové úrovni, což pro ně bude jistě bude velkým přínosem.

Zájemci mohou zasílat své žádosti o divokou kartu na email repre@autoklub.cz do 15. června 2022. Součástí žádosti musí být představení jezdce, přehled dosažených výsledků a plány na další směřování závodní kariéry. Podmínkou je splňovat věkové limity. Jednotlivé žádosti budou hodnoceny Komisí SZM, která po schválení vybraných jezdců Výkonným výborem motocyklového sportu pošle jejich žádosti k finálnímu schválení k FIM a Dorna. “Věřím, že naše komise bude moci hodnotit dostatek žádostí. Pro české jezdce se jedná o jedinečnou příležitost ukázat se na domácím podniku a posbírat zkušenosti ze seriálu Mistrovství světa.” okomentoval možnost získat divoké karty Matěj Smrž, předseda Komise silničních závodů motocyklů Autoklubu České republiky a zároveň člen komise CCR v FIM.