Polský politik vyzývá k ohleduplnosti, Češi vykupují máslo i jogurty. Obyvatelé polského městečka Bogatynia u hranic Libereckého kraje si stěžují, že lidé z Česka vykupují obchody. Mají obavy, že před Vánocemi na ně nezbude dost zboží. Na svých internetových stránkách o tom ve svém vratislavském vydání píše Gazeta Wyborcza.

Místní politik Artur Sienkiewicz na svém facebookovém profilu zveřejnil příspěvek o tom, jak na parkovištích před obchody rozdával zákazníkům z aut s českými poznávacími značkami letáky s výzvou, aby byli slušní a brali ohled na své polské sousedy.

„My, obyvatelé obce Bogatynia, chceme, aby naše děti také měly přístup k čerstvému zboží (zelenině, ovoci). Pomalu to začíná být nemožné – přicházíme do obchodů a stále častěji nacházíme prázdné regály,“ píše se ve výzvě, kterou jménem obyvatel pohraničí rozdává i v českém překladu Sienkiewicz z uskupení Porozumienie Prawicy dla Powiatu (Dohoda pravice pro okres).

Uvádí se v ní, že Polákům vadí, že zákazníci z Česka po kartonech vykupují jogurty, máslo nebo maso. Ceny potravin i dalšího zboží jsou v Polsku v porovnání s Českem výrazně nižší vzhledem k nízkému kurzu zlotého nebo tomu, že polská vláda zrušila DPH na některé základní potraviny.

Podle autora výzvy by Češi neměli „přilévat oleje do ohně“ sousedských sporů. V této souvislosti má na mysli české výhrady k rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów ležícím u Bogatyně.

„Aby to k něčemu bylo,“ cituje Gazeta Wyborcza jistou ženu z Bogatyně. Tvrdí, že minulou sobotu šla do obchodu jednoho diskontního řetězce a „před šestou ráno stáli Češi ve frontě a ona nic nekoupila“. V supermarketu bylo podle ní tolik lidí, že nemohla projít mezi regály.

Podle jiných by bylo dobré stanovit maximální množství potravin, jaké si zákazníci mohou koupit. „A pokud by to nepomohlo, měli by zakročit zástupci měst z obou stran hranice ve spolupráci se supermarkety, jinak obyvatelé Bogatyně ztratí trpělivost,“ navrhuje kdosi. Někdo další se ptá, zda Češi „vůbec spí“. „Jedu na noční, všude Češi, vracím se z noční, všude Češi,“ postěžoval si.

Někteří čeští uživatelé facebooku, kteří se o Sienkiewiczově výzvě dozvěděli, mají pro stížnosti Poláků pochopení. „Nám by se také nelíbilo, kdybychom přijeli do Lidlu a regály by byly prázdné,“ napsal jeden z nich.

V souvislosti s chováním českých zákazníků v polských obchodech i čeští uživatelé internetu píší o „dobytku, sarančatech“. Jeden z nich popsal, jak se v polském Kauflandu vrhli na toaletní papír v akci ještě před tím, než ho pracovníci obchodu stačili sundat z palet a vyskládat do regálů.

Poláci také nejsou nevinní, hájí se Češi

Z české strany se ale ozývají i hlasy, že Poláci také nejsou úplně nevinní. V uplynulých měsících přijeli do Česka pro levnější uhlí a v Ostravě nebo Karviné „vyčistili sklady tak, že na místní uhlí nezbylo“, napsala Gazeta Wyborcza. Ta také tvrdí, že letákovou akcí politikovo tažení proti Čechům vykupujícím zboží v polských obchodech nekončí. „Podniknu další kroky,“ uvedl Sienkiewicz. Jaké, neupřesnil.

Portál zgorzelec.info píše, že podle jeho čtenářů problémem nejsou zákazníci z Česka, ale vedení supermarketů. Chybí jim prý pracovníci, a tak se stává, že v obchodech stojí třeba celý den nerozbalené palety se zbožím.

Vyzývají bogatyňské politiky a obchodní řetězce, aby se zasadili o zavedení limitů na nákup určitého zboží. „Takový zásah bude účinnější,“ píše zgorzelec.info. Podle něho je Sienkiewiczova akce jen provokací k tomu, aby spolu Poláci a Češi nevycházeli v dobrém.

X X X

SUNAK  NEDOSTAL  OD  USA,  BIDENA,  POKYN  NA  SKONČENÍ  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ?  CHCE  ZNIČIT  I  DALŠÍ  TŘETINU  MĚST  A  OBCÍ  UKRAJINY?

ZAJISTÍ   UKRAJINCŮM  SUNAK  TAKÉ  BYDLENÍ  PŘED  ZIMOU   V  ANGLI?

UDĚLÁ  TO  I  FIALA   A  VŠICHNI  MINISTŘI  VE  SVÝCH  DOMECH,  CHATÁCH,  NA  MINISTERSTVECH,  NĚMECKO,  SCHOLZ,  EU,  LEYENOVÁ,   MICHEL, POSLANCI  A   CELÝ  BRUSEL?

Sunak: Británie dá Ukrajině 125 protiletadlových děl pro boj s drony

 Britský premiér Rishi Sunak v sobotu neohlášeně přicestoval do Kyjeva, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hovořili spolu o globální bezpečnostní situaci i o vzájemných vztazích, napsal Zelenskyj na Telegramu, kde zveřejnil i video britské návštěvy. Sunak oznámil, že Británie Ukrajině poskytne balík protivzdušné obrany za 50 milionů liber.

 „Ukrajina a Británie jsou nejsilnějšími spojenci od prvních dnů války. Při dnešním setkání jsme probrali ty nejdůležitější záležitosti pro obě země i pro globální bezpečnost,“ uvedl ukrajinský prezident, jehož země od února čelí válečné agresi Ruska.

„Británie ví, co znamená bojovat za svobodu. Jsme s vámi až do konce,“ napsal na Twitteru Sunak. „Poskytujeme novou protivzdušnou obranu, včetně protiletadlových děl, radarového a protidronového vybavení a posílíme humanitární podporu vzhledem k nadcházející tuhé zimě,“ uvedl premiér v prohlášení. Děl proti dronům má být 125.

Ukrajina od svých západních spojenců žádá protivzdušnou obranu vzhledem k ruským vzdušným útokům, které od začátku října míří na ukrajinská města a tamní energetickou infrastrukturu. Dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok Rusko spustilo tento týden v úterý. Podle ukrajinské armády Moskva vyslala okolo 100 střel a bezpilotních letounů, většinu z nich se podařilo ukrajinské obraně sestřelit. Ukrajinská vláda v pátek uvedla, že Moskva vyřadila z provozu téměř polovinu energetického systému země.

Ukrajinu od začátku ruské agrese navštívil i Sunakův předchůdce Boris Johnson, který do ukrajinské metropole zavítal hned třikrát. Londýn, který patří k nejbližším spojencům Ukrajiny, letos slíbil poskytnout Kyjevu pomoc ve výši 2,3 miliardy liber (64,27 miliardy korun) a podobně jako jiné západní země Ukrajině zaslal vojenské vybavení či pomáhá s výcvikem pro ukrajinské vojáky.

X X Y

KAPACITY  V  ČR  VYČERPÁNY

Kapacity jsou vyčerpány. Česko straší další uprchlická vlna, nemá ubytování

Po ruských útocích na ukrajinská města, jsou miliony domácností bez elektřiny a tepla. Je tak velmi pravděpodobné, že řadu lidí vyžene z jejich domovů zima. Agentura Reuters upozornila, že zimní vlnu uprchlíků již začíná pociťovat Slovensko. Jenže pokud jde o Česko, ministr vnitra Vít Rakušan pro iDNES.cz řekl, že nouzové kapacity pro nově příchozí jsou již vyčerpány.

 Evropská města se podle agentury Reuters připravují na znovuotevření přijímacích středisek, v Česku známé jako KACPU. Rovněž podle agentury doplňují potraviny. Důvodem je možný příliv nových uprchlíků z Ruskem okupované Ukrajiny.

Rusko se totiž v posledních týdnech zaměřuje na ukrajinské elektrárny. Kvůli tomu jsou často miliony lidí na Ukrajině bez elektřiny či tepla. Odhaduje se, že na Ukrajině v těžkých podmínkách žije zhruba 6,9 milionu lidí. Podle Reuters například krizový plán slovenské vlády počítá s příchodem stovek tisíc nových uprchlíků.

„Nárůst počtu je pociťován a očekává se. Aktuálně jde o 15procentní nárůst,“ uvedl koordinátor pomoci pro východoslovenské město Košice Roman Dohovic. Krizový plán Slovenska počítá s tím, že by se na jeho území mohlo během tří měsíců dostat až 700 tisíc uprchlíků kvůli klesajícím teplotám a pokračujícím těžkým bojům v částech východní a jižní Ukrajiny.

Kapacity jsou vyčerpané

Redakce iDNES.cz oslovila ministerstvo vnitra, zda je ještě Česko schopné přijmout další uprchlíky a postarat se o ně. Redakce současně oslovila kraje, zda vůbec mají v případě další vlny příchodu uprchlíků ubytovací kapacity.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana ale v Česku nouzové kapacity pro nově příchozí uprchlíky už jsou vyčerpány. „Dlouhodobě opakuji, že Česko přijalo nejvíce válečných uprchlíků na počet obyvatel z celé Unie a kapacity jsou už vyčerpané napříč republikou,“ zdůraznil Rakušan. Pokud by tedy Česko čelilo další masivní vlně uprchlíků z Ukrajiny, už by se podle ministra o ně nedokázalo postarat v komfortu jako dosud.

„To už se bavíme o ubytování v improvizovaných ubytovnách, v halách, tělocvičnách nebo modulárních jednotkách. V takovém případě by se situace musela bezpodmínečně řešit na úrovní EU a pomoc by musely ty státy, které mají kapacity volné,“ doplnil Rakušan a současně uvedl, že Česko musí být připraveno na všechny možné alternativy: „Takže Strategická skupina už pracuje na strategii pro případ další migrační vlny.“

Praha doporučuje připravit Troju

Redakce iDNES.cz oslovila i kraje, zda by měly dostatek ubytovacích kapacit. Například Praha hlásí, že kapacity má vyčerpané. Pro případ nouze však nechává v záloze 2 až 3 procenta z celkového počtu.

„Praha je dlouhodobě přetížená. V rámci našich možností se snažíme především přispět k tomu, aby lidé nemuseli odcházet z Ukrajiny, například kvůli nefunkční kritické infrastruktuře, a omezil se tak příchod uprchlíků k nám,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib. Podle jeho slov například hlavní město poskytuje materiální pomoc v podobě vyřazených tramvají či elektrocentrály.

„Pokud další uprchlická vlna přesto vznikne, její zvládnutí je úkol především pro českou vládu,“ zdůraznil Hřib. Bezpečnostní rada hlavního města chce, aby vláda v případě další vlny vytvořila mechanismus rovnoměrného přerozdělení uprchlíků mezi kraje a sdělila jim strategii pro případ nové migrační vlny, včetně maximální hranice počtu uprchlíků pro rozhodnutí o statutu České republiky jako tranzitní země.

„Dalším doporučením je připravit pozemek na území městské části Praha- Troja pro využití k řešení mimořádných událostí a upravit provozní dobu KACPU ve dnech 27. až 30. prosince 2022 od 8:00 do 12:00 hodin,“ doplnil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Další kapacity jednoduše nemáme

Náměstek Libereckého kraje Zbyněk Miklík řekl, že kraj zajišťuje ve svých nemovitostech uprchlíkům ubytování, ale v případě další vlny již nemá kapacitu.

„Samozřejmě pro krizové přespání máme v záloze zhruba sto lůžek. To, že bychom měli nějaké další budovy, které bychom připravovali, tak to nemáme. Další kapacity jednoduše nemáme. Podporujeme ubytovatele v kraji, kterým to proplácíme. Tohle jsou kapacity, které to udrží,“ uvedl náměstek Miklík.

S nárůstem uprchlíků v zimě počítá i Moravskoslezský kraj. Mluvčí Nikola Birklenová pro iDNES.cz uvedla, že kraj by jistě zvládl nárůst počtu nových uprchlíků. „Přesný počet si netroufáme odhadovat. Navíc: přípravou případné potřeby mimořádného nárůstu ubytovacích kapacit se musí popasovat zejména vláda, která musí přijmout odpovědnost za strategii řešení uprchlické krize. Kraje jsou, co se řešení uprchlické krize týče, na pokraji zejména personálních kapacit,“ uvedla za Moravskoslezský kraj Birklenová.

Současně však upozornila, že si kraj netroufá odhadovat, jak výrazně uprchlická vlna s příchodem zimy zesílí. „Ministr vnitra zmínil jakýsi odhad, kolik nově příchozích můžeme očekávat, zda je nebo není tento odhad reálný, opět nedokážeme posoudit,“ podotkla a opět upozornila, že případná další vlna je záležitostí vlády:

„Kraje jsou k dispozici pomoci, ale bez centrálního řízení by případnou silnou uprchlickou vlnu zvládaly jen stěží.“

Jsme na hraně svých možností

Volné kapacity pro iDNES.cz potvrdila i mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. „Momentálně máme 850 volných kapacit u ubytovatelů, se kterými kraj uzavřel smlouvu a je jim proplácen kompenzační příspěvek. Řada příchozích si také zajišťuje své vlastní ubytování nebo využívají solidární domácnosti,“ vysvětlila.

Naopak s kapacitou mají problém na Vysočině. „V tuto chvíli krajské KACPU odbavuje týdně v průměru 120 osob. Maximální denní kapacita je asi 300 lidí, ve stávajících prostorách ji už nelze navýšit,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová.

Kraj podle ní nyní disponuje už pouze jedním záložním objektem pro dočasné nouzové ubytování. „Není však v ideální lokalitě, což je limitující pro rychlou integraci uprchlíků. Pro ubytování válečných uprchlíků využíváme především volné kapacity zasmluvněných subjektů. Už jsme na hraně svých ubytovacích možností,“ doplnila.

Pokud jde o ubytovávání v solidárních domácnostech s kompenzací od ministerstva práce a sociálních věcí, jejich volná kapacita není kraji podle Svatošové známa. Komplikací ve využití dočasných nouzových kapacit podle jejích slov je fakt, že zatím nebylo státem vyřešeno časové omezení poskytování bezplatného nouzového ubytování. „Zde ubytovaní uprchlíci se neposouvají v rámci integrace a neuvolňují se kapacity pro nově příchozí,“ dodala.

Dochází k digitalizaci velké částí agendy

Redakce iDNES.cz oslovila i ministerstvo práce a sociálních věcí. Mluvčí resortu Eva Davidová uvedla, že je připravena novela Lex Ukrajina, která počítá s prodloužením podpory pro držitele dočasné ochrany, kteří uprchli před válkou na Ukrajině, také na rok 2023.

„V tuto chvíli jde o specifickou dávkovou podporu, která zahrnuje humanitární dávku (pro tuzemské ubytovatele Ukrajinců s dočasnou ochranou to pak je příspěvek pro solidární domácnost). Pokud nově příchozí splní podmínky pro přiznání, pak humanitární dávku pochopitelně obdrží,“ vysvětlila Davidová.

Na dotaz, zda jsou na případný nápor připraveny i úřady práce, odpověděla, že v letošním roce dochází k digitalizaci velké částí agendy, která pod úřad spadá.

„Kromě některých dalších nepojistných dávek lze vyřídit on-line právě i humanitární dávku a příspěvek pro solidární domácnost. Tato možnost je uprchlíky z Ukrajiny velmi často využívána, což výrazně úřadům práce ulehčuje,“ doplnila za resort a současně uvedla, že resort současně nabírá pracovníky, kteří pomáhají vyřizovat i agendu související s uprchlickou krizí. „Jde ale o obsazování stávajících volných míst, nikoli vytváření nových,“ dodala Davidová.

Co se týče dále ohledně krajů, tak třeba Středočeský kraj je v případě další vlny kapacity připraven. „V současné době máme k dispozici více než tisíc volných míst v nouzovém ubytování, které se navíc snažíme poskytovat cíleně, tedy například pro rodiny s dětmi hledáme ubytování tam, kde jsou volné kapacity škol, školek a kde by mohla být práce,“ komentoval mluvčí kraje David Šíma.

Podle něj kraj dlouhodobě sleduje uvolňování ubytovacích kapacit, které s komerčními ubytovateli pro ukrajinské běžence zajišťuje. Důvodem je podle Šímy i skutečnost, že se běženci stávají ekonomicky samostatní. „Obecně však považujeme za nutné, aby stát motivoval uprchlíky k tomu, aby se snažili z dočasného ubytování přesunout do tak zvaného integračního, tedy dlouhodobého, které si i budou hradit,“ doplnil za Středočeský kraj.

 Odhadnout počty nelze

Pardubický kraj má pak momentálně volných přibližně tisíc lůžek v penzionech, domovech mládeže, hotelích, firemních bytech či městských ubytovnách. Na zimní vlnu je připraven i Plzeňský kraj.

„V současné době naším KACPU prochází zhruba 300 uprchlíků denně, v provozu je centrum tři dny v týdnu. Jsme připraveni navýšit provoz na 24/7 a přijímat tak počty z jarního období až 800 uprchlíků denně,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí Eva Mertlová.

Odhadnout ale skutečné počty v tuto chvíli podle jejích slov nelze. „Ovšem i nadále platí, že Plzeňský kraj je dlouhodobě jeden z nejzatíženějších krajů v počtu uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel a to není dlouhodobě udržitelný stav,“ zdůraznila.

Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš pro iDNES.cz uvedl, že v současné době mají volných zhruba 250 lůžek, což je asi 5 procent z celkové kapacity. „Základní odpovědnost má v tomto ohledu stát. Vláda doposud oficiálně nevyzvala kraje k žádným přípravným ani systematickým krokům v souvislosti s možným přílivem uprchlíků,“ komentoval hejtman.

Sousední kraj, Jihomoravský, je připraven ubytovat 6 750 uprchlíků. Mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann pro iDNES.cz řekl, že v případě velké vlny, bude muset stát znovu uvolnit své ubytovací kapacity jako tomu bylo na jaře.

V Karlovském kraji kvůli dynamickému vývoji nejsou v současné době schopni uvést počet uprchlíků, které by byl kraj schopen přijmout. „Prozatím neměl Karlovarský kraj potíže s nedostatečnou kapacitou nasmlouvaných ubytovacích zařízení. Smlouvy s těmito subjekty jsou termínově odlišné a i v průběhu trvání smlouvy mohou omezovat a v jiném případě navyšovat nabídku volných ubytovacích kapacit,“ dodala mluvčí kraje Jitka Čmoková.

X X X

Ze Slovenska přišlo na jižní Moravu přes 5 000 migrantů, hlavně ze Sýrie

Od zavedení kontrol hranic mezi Slovenskem a Českou republikou překročilo od konce září nelegálně hranice v Jihomoravském kraji více než 5300 migrantů. Novinářům to řekl ve Strážnici na Hodonínsku ředitel jihomoravské policie Leoš Tržil. Většina uprchlíků uvádí, že přichází ze Sýrie, doplnila ministryně obrany Jana Černochová, která v sobotu místo navštívila.

 Celkově dorazilo do Česka podle údajů před pěti dny kolem 8 500 migrantů z východních oblastí mimo EU.

Denně je na dvanáctihodinovou službu v kraji nasazeno 150 policistů, podle Černochové se za celou dobu vystřídali vojáci ve 4000 směnách, z toho v 566 případech to byli příslušníci aktivních záloh.

Policisté s vojáky jsou nasazeni na zvýšenou ostrahu hranic od konce září kvůli tomu, že od května roste počet migrantů, kteří nelegálně překračují slovensko-českou hranici a míří převážně dále do Německa. Opatření je v plánu do 12. prosince. Vojáci mají zázemí právě ve Strážnici, kde je ministryně navštívila spolu s dalšími místy.

„Měli jsme možnost navštívit pět nebo šest stanovišť a promluvit si. Na stanovištích jsou buď dva vojáci a jeden policista, nebo jeden voják, jeden člen aktivních záloh a jeden policista,“ uvedla Černochová.

Podívala se i na břeclavský policejní odbor a stanoviště řídící úrovně a registrační místo pro uprchlíky. „Většina z migrantů tvrdí, že přichází ze Sýrie. Je na policii, aby byla schopná o nich shromáždit prvotní informace,“ poznamenala Černochová.

Podle ní je důležité, že se podařilo nasadit v krátkém čase příslušníky aktivních záloh, kteří se ke kontrolám připojili v říjnu.

„Děkuji všem, kteří s tím pomáhali. Nebývalo to v minulosti zvykem, že se příslušníci aktivních záloh nasazovali v takových chvílích na hranice. Myslím, že si toho váží také, protože po letech, kdy si stěžovali, že mají málo cvičení kvůli covidu nebo málo nasazení, tak teď mají možnost ukázat, co umí. A umí toho hodně,“ řekla Černochová. Ocenila i zaměstnavatele, kteří příslušníky aktivních záloh zaměstnávají a umožňují jim být nasazení.

Nasazení záloh pochválil i náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Aktivní zálohy jsou extrémně důležité a mohou nám pomoci, protože pak nemusíme na nevojenské úkoly vázat takové kapacity jako armáda,“ řekl Řehka. V současnosti je v místě přes 150 vojáků, z toho skoro 100 je z aktivních záloh.

„Pro nás je to významná pomoc. Armáda přistupuje a bude přistupovat k aktivním zálohám jako k plnohodnotným vojákům – co se týče výcviku, materiálu a vybavení. Zaslouží si obrovský respekt, když ke svému civilnímu zaměstnání jsou ochotní přiložit ruku k dílu k obraně své země,“ zdůraznil Řehka.

Černochová uvedla, že pokud budou nějaké chyby v povolávání aktivních záloh nebo nebudou mít příslušníci dostatečnou výstroj a výzbroj, chce věci řešit legislativně. Důvodem podle ní je, aby byly aktivní zálohy schopné se rozvíjet.

Nejvíce migrantů přechází hranice na jižní Moravu a do Zlínského kraje, na Slovensko obvykle přicházejí či přijíždějí z Maďarska, kam se dostávají z Balkánu. Podle Tržila je v posledních dnech vidět pokles, upozornil však na to, že z toho nelze nic predikovat.

X X X

SVATBA  V  BÍLEM  DOMĚ

Vnučka amerického prezidenta Bidena se vdala v Bílém domě

Vnučka stávajícího amerického prezidenta Naomi Bidenová (28) se v sobotu v Bílém domě provdala za advokáta Petera Neala (25). Nevěsta a ženich si své „ano“ řekli v chladném dopoledni na jižním trávníku Bílého domu.

Nejstarší vnučka Joa Bidena Naomi se vdala před Bílým domem za účasti prezidenta i první dámy. Po obřadu se svatebčané přesunuli na slavnostní oběd v Bílém domě, po němž bude následovat recepce a taneční párty. Všechny náklady nese rodina Bidenů.

Naomi Bidenová a Peter Neal se potkali před čtyrmi lety v New Yorku prostřednictvím společných přátel. Naomi je dcerou Roberta Huntera Bidena. Jméno dostala po jeho zesnulé sestře, která zahynula při autonehodě spolu s matkou Neiliou Bidenovou, první ženou Joa Bidena. Hunter i jeho bratr Beau byli tehdy vážně zraněni, ale nehodu na rozdíl od roční sestry přežili.

Naomi Bidenová a Peter Neal

Ve více než 200leté historii Bílého domu jde teprve o 19. doloženou svatbu a první, při níž byla nevěstou vnučka prezidenta. Devětkrát se v sídle amerického prezidenta vdávala dcera hlavy státu, naposledy Tricia Nixonová v roce 1971. Jednou dokonce v Bílém domě „ano“ své snoubence řekl i sám americký prezident, a sice Grover Cleveland, který byl v úřadu v letech 1885 až 1889 a znovu od roku 1893 do roku 1897. Poslední svatba, která se tu do dnešního dne odehrála, byla za prezidenta Baracka Obamy v roce 2013, kdy tu v zahradě uzavřel sňatek jeho dvorní fotograf Pete Souza.

X X X

Rusko přesouvá z Běloruska další zbraně. Expert se obává použití špinavé bomby

Rusko tajně přesunulo přes 70 raket protivzdušné obrany z Běloruska na své území, což vyvolalo obavy z další eskalace války na Ukrajině. Informoval o tom britský web The Mirror. Ze strany Moskvy může jít o preventivní opatření založené na obavách z případné odvety Kyjeva za úterní bombardování ukrajinských měst. Experti se rovněž obávají toho, že se Kreml chystá použít takzvanou špinavou bombu.

„Ať už má Rusko v úmyslu cokoliv, dost možná očekává ukrajinskou odvetu na své vlastní půdě. Mluví se ale i o použití špinavé bomby,“ řekl pro The Mirror nejmenovaný ruský expert. Takzvaná špinavá bomba je zbraň, která po explozi způsobí lokální radioaktivní zamoření.

Moskva od 9. do 13. listopadu provedla kolem 20 velkých vojenských transportních letů, jejichž trasa vedla z Běloruska na vojenská letiště v západním a jižním Rusku. Má jít o protivzdušné systémy typu S-300 a S-400, celkově o asi 70 až 100 raket. Masivní ruské bombardování ukrajinských měst se pak odehrálo 15. listopadu.

Kroky Kremlu mimo jiné naznačují ruské obavy z neschopnosti čelit ukrajinskému protiútoku na jihu i severovýchodě země. Například před týdnem Ukrajinci oslavili obrovský triumf, když osvobodili Cherson. Ten byl prvním a dlouhou dobu jediným větším ukrajinským městem, které se okupantům během invaze podařilo obsadit.

Ukrajinci také referují o obrovských ruských vojenských ztrátách. Podle ukrajinského generálního štábu Rusové od začátku invaze přišli o více než 83 tisíc vojáků. K tomu ztratili 2 885 tanků, 5 815 dalších obrněných vozidel, 4 368 transportních vozidel, 2 260 dělostřeleckých systémů, 261 vrtulníků, 278 letounů, 1 536 bezpilotních letounů a obrovské množství kusů další vojenské techniky.

Moskva své ani ukrajinské ztráty dlouhodobě nezveřejňuje. Nutno ovšem podotknout, že i ty ukrajinské budou nepochybně značné.

X X X

Američani chtějí v Rusech vyvolat pocit, že za jejich porážkou nebude stát převaha zbraní NATO

Ukrajina prokázala neuvěřitelnou bojovou a informační zdatnost. Bez podpory Spojených států a dalších západních partnerů můžeme s jistotou říct, že by ji Rusko přemohlo brzy po zahájení invaze. Bez pomoci NATO by musela vést partyzánskou válku. Se západní podporou je ale schopna podnikat protiútoky kombinovanými zbraněmi, píše ukrajinský deník Kyiv Post.

Hvězdami rusko-ukrajinské války byly hned od začátku ruční protitankové zbraně jako americký Javelin, britský NLAW a protivzdušné zbraně Stinger a Starstreak. Ukrajinci s nimi zacházeli tak zručně, že se divilo i americké vojenské velení.

Když se strhla bitva o Donbas, začali Američané na poslední chvíli Kyjevu dodávat i přesné dělostřelecké zbraně. Rakety HIMARS Ukrajincům umožnily vyrovnat ruskou dělostřeleckou výhodu. A dnes už si většina pozorovatelů myslí, že se karta obrátila a Ukrajina by mohla válku vyhrát.

Mohla by získat zpět nejen okupované území zabrané Rusy od letošního února, ale i Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Američtí analytici, jako bývalí generálové John Hertling a Wesley Clark, byli o této možnosti přesvědčení od začátku, tedy pokud Kyjev dostane v pravý čas správné zbraně

X X X.

 Americká strategie ale zatím vyžadovala určitou vyváženost – Washington se snaží Kyjev vojensky podporovat, aniž by si zdánlivě přál ruskou porážku. To je však zcela jasně rozporuplné a mnoho vysokých ruských politiků to ví.

Spojené státy nemohou dovolit, aby Moskva získala za svůj útok na Ukrajinu nějakou odměnu.

„Washington se snaží Kyjev vojensky podporovat, aniž by si zdánlivě přál ruskou porážku.“

Na druhou stranu ale také nechtějí vypadat, jako by Putina tlačily do kouta, kde by mohl provést něco zoufalého, jako použít jadernou zbraň. Washington si kromě toho nechce znepřátelit ani evropské spojence, kteří trpí vysokými cenami energií a inflací.

Amerika dodává Ukrajině zbraně postupně. Posílá důležité zbrojní systémy, ale zatím váhá s posíláním letounů, tanků nebo střel dlouhého doletu, které by jasně ukázaly, že Rusko čelí nejen ukrajinským vojákům vycvičeným Severoatlantickou aliancí, ale i jejím zbraním.

Washington chce zkrátka vypadat pouze jako dodavatel zbraní nezbytných k ukrajinské obraně, nikoli k útoku. V posledních týdnech se tento aspekt americké strategie projevil tak, že Američané na Zelenského naléhají, aby ustoupil od rozhodnutí, že nebude s Ruskem jednat, dokud bude u moci Putin.

Podle nejmenovaných představitelů NATO citovaných nedávno italským deníkem La Repubblica jednat začnou, až se Rusové stáhnout z Chersonu. Předseda amerického Sboru náčelníků štábů generál Mark Milley řekl televizi CNBC News, že „příležitost“ k jednání nabídne zimní pauza v bojích.

„Američané na Zelenského naléhají, aby ustoupil od rozhodnutí, že nebude s Ruskem jednat.“

Britský deník Daily Mail zas napsal, že jeden odborník na Kreml dokonce viděl „podmínky kapitulace“, které Ukrajina Rusku už předložila. I když to nemusí být záměrné, vzniká dynamika, kdy se Američané budou snažit vypadat, jako by drželi Ukrajince na vodítku.

Má-li to ale být věrohodné, musí Washington vyvolat v Rusech pocit, že hlavní příčinou jejich porážky je ukrajinská houževnatost a ruské chyby, nikoliv převaha zbraní a zpravodajských informací NATO, uzavírá Kyiv Post.

X X X

Má se vrátit Trump na Twitter? Musk dal hlasovat a zapojují se miliony

Rozhodnutí, jestli se na sociální síti Twitter obnoví účet bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který skrze ni oslovoval desítky milionů lidí, ještě nepadlo. Čerstvý vlastník sítě Elon Musk o tom dal lidem v sobotu hlasovat. V anketě, doplněné o latinské rčení Vox Populi, Vox Dei – hlas lidu, hlas boží, hlasovalo za osm hodin už osm milionů uživatelů.

Ještě několik hodin zbývá do ukončení twitterové ankety Elona Muska, ve které se táže uživatelů, jestli na jeho nově nabyté sociální síti obnovit účet bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten bývalí majitelé sítě zablokovali po událostech kolem prezidentských voleb v roce 2020.

Trump tehdy neuznal výsledek a výhru demokrata Joea Bidena, a prohlašoval, že volby byly zmanipulované. Pak podněcoval své příznivce k nepokojům, které vyústily v útok na Kapitol, při kterém přišlo o život pět lidí. Dosud je kvůli incidentu Trump vyšetřován americkými úřady.

K sobotní desáté hodině ranní hlasovalo v anketě už 8 milionů lidí a těsně vedl názor, že by se Trumpovi účet měl obnovit. Přičemž Musk má na Twitteru 116,8 milionu sledujících, hlasovat ale mohou všichni uživatelé sítě z různých koutů světa.

Souhlasný názor postupně klesal, brzy ráno bylo pro Trumpův comeback skoro 60 procent hlasujících. K ukončení ankety dojde v noci ze soboty na neděli, přesně v 1:47 (SEČ).

„Se 116,6 miliony sledujících začínají být vaše průzkumy statisticky významné,“ napsal jeden z uživatelů, jiní se podivují proč takovou anketu vůbec dělat, odpověď je podle nich jasná – ano.

Anketu spustil nový majitel Twitteru krátce poté, co uvedl podrobnosti o nové politice dosahu na sociální síti. „Novou politikou Twitteru je svoboda projevu, ale ne svoboda dosahu,“ napsal v pátek a dodal, že tweety, které budou mít „negativní“ nebo „nenávistný“ obsah, nebudou na platformě široce sdíleny a budou demonetizovány. „Nenajdete tweet, pokud jej konkrétně nevyhledáte, což se neliší od zbytku internetu,“ vysvětlil myšlenku Musk.

Role Twitteru jakožto prostředku přímé komunikace mezi politiky a voliči v posledních letech narůstá po celém světě. Trump patřil k velmi aktivním uživatelů a od ledna 2017 do konce svého pobytu v Bílém domě sdílel příspěvky v průměru 18krát denně, které četly miliony lidí.

Už v květnu, ještě jako neoficiální majitel sítě, Musk prohlásil, že nesouhlasí se zákazem pro Trumpa na Twitteru a obnoví mu přístup k jeho účtu. Původní rozhodnutí označil za „chybu, protože si zákaz odcizil velkou část země a nakonec nevedl k tomu, že by Donald Trump neměl hlas“. Musk zároveň tvrdí, že rozhodnutí podkopalo důvěru lidí v Twitter.

„Jsem velmi šťastný, že Twitter je nyní v rozumných rukou,“ reagoval na oplátku bývalý prezident na své sociální síti koncem minulého měsíce.

Musk již obnovil pozastavené účty několika osobnostem včetně známé kanadské komičky Kathy Griffinové, psychologa Jordana Petersona či účet satirického konzervativního zpravodajského webu Babylon Bee. Naopak zamítl obnovení účtu Alexe Jonese, který byl soudem shledán vinným z lží, že masakr na americké základní škole v Sandy Hook byl podvod.

X X X

,Putinův šéfkuchař`, pomahač Kremlu nebo hlava Vagnerovy armády. Kdo je Jevgenij Prigožin?

První frontu ruských bojů na Ukrajině vede podle vyjádření ukrajinských tajných služeb přes osm tisíc žoldáků z řad paramilitantní jednotky Vagnerovy skupiny. Ta podle zprávy OSN čelí obvinění z válečných zločinů a porušování lidských práv. Do nedávna se o původu skupiny pouze spekulovalo. Koncem září se k ní ale přihlásil ruský podnikatel Jevgenij Prigožin.

 O vlivech Jevgenije Prigožina se spekulovalo od anexe Krymu. Navzdory tomu Prigožin přizvukoval Kremlu a kvůli nařčením z financování Vagnerovy armády se i několikrát soudil, líčil server The Intercept | Zdroj: Profimedia

Přirovnávají ho k Rasputinovi a říká se mu „Putinův kuchař“. Vede polovojenskou skupinu, která válčí proti Ukrajině. Byl zapletený do manipulace amerických voleb a čím dál častěji vystupuje jako kritik ruského postupu na frontě.

Jevgenij Prigožin, majitel cateringové firmy Concord, se počátkem září přiznal k financování paramilitantní Vagnerovy armády a v posledních měsících vystupuje jako jedna z ústředních postav ruského vpádu na Ukrajinu.

Vagnerovci, kteří ve velkém množství doplňují kapacity slábnoucí ruské armády, zajišťují Prigožinovi výsadní postavení v řadách kremelské elity. Tu podnikatel v posledních týdnech zpochybňoval a mezi jinými vyzýval ruské ministerstvo obrany a i samotného prezidenta Vladimira Putina k zpřísnění ruské vojenské strategie.

Tvrdošijný přístup šéfa vagnerovců dokazuje i jeho postoj k popravě vagnerovského žoldáka Jevgenije Nužina. V půlce listopadu telegramový kanál Šedá zóna zveřejnil video, ve kterém se Nužin svěřuje, že by chtěl opustit Vagnerovu jednotku a začít bojovat proti Rusům. O pár chvil později ho na stejném záznamu umlátil kladivem neznámý muž. Kontroverze vyvolává i to, že Šedá zóna je napojená právě na Vagnerovu skupinu, informovala stanice BBC.

Prigožinovo vyjádření k incidentu bylo nekompromisní: „Nužin zradil své lidi a své soudruhy.“ Sarkasticky dodal, že nahrávka je „skvělým režijním počinem, který lze shlédnout na jedno posezení.“.

Začátky ,Putinova šéfkuchaře‘

Dříve, než se Jevgenij Prigožin proslavil jako úspěšný petrohradský podnikatel a restauratér, mu soud uložil podmíněný trest za pouliční loupeže. Následovně ho čekalo 12 let odnětí svobody za zapojení do prostituce mladistvých.

Trest mu byl ale zkrácen na devět let a tak se na svobodu dostal rok před pádem Sovětského svazu. Po čase stráveném ve vězení si Prigožin zprovoznil vlastní stánek s hot dogy, líčila agentura AP.

Prigožinovi se po rozpadu Sovětského svazu velmi dařilo, takže po založení sítě supermarketů a investicích do kasín, si v roce 1996 v centru Petrohradu otevřel luxusní restauraci New Island, kterou chodil navštěvovat někdejší úředník petrohradského obvodu a později šéf FSB (ruská bezpečnostní služba) Vladimir Putin, popsal týdeník Economist.

O pár let později už jako hlava státu zde Putin večeřel s francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem anebo bývalým americkým prezidentem Georgem W. Bushem.

Ne bez důvodu se Prigožinovi přezdívá „Putinův šéfkuchař“ – jeho cateringová společnost dostávala od radnice a později samotného Kremlu výnosné zakázky. Podle investigativního webu Bellingcat za pět let dosáhly hodnoty až 3,1 miliardy dolarů (v přepočtu 75 miliard korun).

,Týrali a zastrašovali civilisty‘

Prigožinovo jméno se nyní ale skloňuje hlavně s ohledem na financování Vagnerovy armády. Záhadná armáda na sebe poprvé upoutala pozornost v roce 2014, když bojovala po boku proruských separatistů ve východní Ukrajině. O vlivech Jevgenije Prigožina se spekulovalo od anexe Krymu.

Od té doby se vagnerovci mnohokrát angažovali v ozbrojených konfliktech v zemích Blízkého východu a Africe, popsal polský server onet.pl. Podle expertní skupiny OSN vagnerovci v konfliktech „brutálně týrali a zastrašovali civilisty“.

Zástupci Evropské unie později obviňovali armádu z toho, že „může za porušování lidských práv na Ukrajině, v Sýrii, Mozambiku, Lybii, Středoafrické republice, Súdánu a to zejména za týrání a mimosoudní popravy a vraždy,“ vyplývá z dokumentů Evropské unie, která na armádu a propojené subjekty uvalila v roce 2021 řadu sankcí.

Přestože působení vagnerovců v zemích třetího světa přinášelo Rusku podle magazínu African Business velké zisky – zejména kvůli exploataci (vykořisťování, pozn. red.) cenných nerostných surovin – to jakékoliv napojení na soukromou armádu popíralo.

 Manipulace amerických voleb

Druhou vlnu popularity Prigožinovi přinesly kontroverze kolem amerických prezidentských voleb. „Putin a ruská vláda napomáhali k lepším volebním výsledkům zvoleného prezidenta Donalda Trumpa,“ informovala americká rozvědka v lednu 2017.

V únoru 2018 velká federální porota v Washingtonu obvinila 13 ruských občanů a tři ruské firmy z ovlivňování výsledků prezidentského klání ve Trumpův prospěch. Podle ruské tiskové agentury RIA Novosti, která se odvolávala na americké ministerstvo spravedlnosti, všechny subjekty působily v Agentuře pro výzkum internetu (AII), kterou sponzorovala Prigožinova společnost Concord.

Jak se později ukázalo, petrohradská Agentura pro výzkum internetu sídlící v Savuškinově ulici číslo 55 se od roku 2015 zaměřuje na ovlivňování veřejného mínění v USA. Takzvaná trollí farma patří mezi největší prokremelské producenty falešných zpráv a dezinformací v Rusku, líčil RFE/RL.

 Agentura měla k šíření dezinformací využívat soukromé údaje amerických občanů, které získala skrze platformy jako PayPal, Youtube, Twitter, Facebook, Tumblr anebo Instagram. Vedle toho zakládala fiktivní účty na sociálních sítích, které vystupovaly jako američtí představitelé radikální levice a radikální pravice, uvedla stanice BBC.

V reakci na nová odhalení se koncem března 2018 americká vláda rozhodla zařadit Agenturu pro výzkum internetu společně s Prigožinovými firmami Concord Catering a Concord Management na sankční seznam. Objektem zájmu se tehdy stala i Vagnerova armáda, která měla být na Prigožinovy společnosti napojena.

Podnikatel si tehdy najal americkou advokátní kancelář Reed Smith LLP, která ho měla zastupovat v procesu proti zařazení na sankční seznamy a hájila ho v řízení s médii, která údajně hanobila Prigožinovo dobré jméno.

V únoru 2021 americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nabídl 250 tisíc dolarů (kolem šesti milionů korun) za poskytnutí informací, které by vedly k dopadení Prigožina. Podnikatel tehdy úřad korespondenčně požádal, aby nabídku stáhl.

 „FBI by mělo okamžitě stáhnout finanční odměnu za moje dopadení a předání Spojeným státům, jelikož se jedná o porušení lidských práv, které zaštiťuje mezinárodní legislativa,“ napsal tehdy Prigožin.

Prigožinovo přiznání

Po aféře kolem ovlivňování amerických voleb Prigožin opět vystoupil do popředí v září letošního roku. Ruská nezávislá média tehdy informovala, že se v ruských věznicích konají nábory do řad vagnerovců. Prigožin do kárných zařízení přijížděl osobně.

Několik týdnů na to se veřejně přiznal k tomu, že soukromou armádu složenou převážně z bývalých příslušníků speciálních sil Specnaz, důstojníků vojenské rozvědky GRU (Hlavní správa rozvědky), mezinárodních dobrovolníků a řad trestanců z ruských věznic zřídil v roce 2014 během anexe Krymu a Donbasu.

„Sám jsem čistil staré zbraně, sám jsem třídil neprůstřelné vesty a našel specialisty, kteří mi s tím mohli pomoci. V tu chvíli 1. května 2014 se zrodila skupina patriotů, která později přijala jméno vagnerovci,“ uvedla Prigožinovo vyjádření jeho cateringová společnost Concord na sociální síti v VKontakte.

Navzdory tomu, že ruské zákony zakazují vedení vlastní armády, Vagnerova skupina se stala v rámci války na Ukrajině ústřední sílou, nasazovanou do nejtěžších frontových linií.

„Jsem pyšný na to, že jsem dokázal obhájit právo ochránit zájmy země,“ informoval Prigožin na síti VKontakte.

Budování obranné linie

Koncem října byly zveřejněny dva satelitní snímky od společnosti Maxar Technologies, které zobrazovaly obranný val za luhanskou obcí Hirske. Opevnění tvoří protitankové zákopy a betonové zátarasy.

Prigožin tehdy potvrdil, že za vznikem bariér stojí vagnerovci. Stejné obranné opevnění se objevilo i v Doněcku. Obdobné konstrukce v minulosti stavěla armáda třeba v Libyi.

Ve stejné době ukrajinská armáda úspěšně převzala kontrolu nad doněckým Lymanem, což se setkalo s nepřízní čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Podle deníku The Washington Post Kadyrov tehdy vyzval ruské velitele, aby se vzdali svých vyznamenání a šli bojovat na frontu, aby „ze sebe smyli hanbu vlastní krve“.

V kritice ruských armádních velitelů na Ukrajině a ministra obrany Sergeje Šojgua mu přizvukoval i Prigožin. „Krásné Ramzane, jen tak dál. Tyhle parchanty by měli poslat na frontu bosé a s automatickou puškou v ruce,“ uvedl.

 Prigožin se tehdy stal jedním z mála kremelských proponentů, kteří Vladimiru Putinovi oznámili, že Rusko válku s Ukrajinou prohrává.

Kontroverzní jsou však i jeho výroky na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého označil za „sympatického chlápka“, zatímco ruská propaganda se Zelenského snaží vykreslit jako nacistu a narkomana.

„Přestože je Zelenskyj prezidentem země, která je v současnosti nepřátelská vůči Ruské federaci, je to stále solidní, sebevědomý, pragmatický a sympatický chlápek,“ nechal se slyšet Prigožin.

Dále vyčítal ministerstvu obrany, že nedostatečně zásobuje najaté vojáky z řad vagnerovců. To mělo potvrdit i video, které se dříve šířilo sociálními sítěmi. V něm si žoldáci stěžují na nedostatek surovin. Prigožin však oznámil, že nahrávku předtím neviděl.

Počátkem listopadu otevřel v centru Petrohradu vojensko-technologickou ústřednu. Podle deníku The Guardian při příležitosti inaugurace stálé pobočky Vagnerovy skupiny na petrohradské základně přednášeli nacionalisté a kremelští proponenti, kteří řekli, že díky centru „náš skvělý národ bude ještě lepší“.

 ‚Odstraníme ledviny a játra‘

 

Jedno z posledních Prigožinových zásahů do veřejného dění se projevilo těsně před letošními volbami do amerického Kongresu.

„Vměšovali jsme se (do amerických voleb), vměšujeme se a budeme se vměšovat. Opatrně, přesně, chirurgicky a po svém, jak to umíme,“ oznámila Prigožinova cateringová společnost Concord na sociální síti VKontakte. „Během našich sotva znatelných operací odstraníme obě ledviny a játra najednou,“ stojí ve stejné zprávě.

Tisková mluvčí Bílého domu Karine-Jeane Pierreová na to reagovala odpovědí, že „nejde o žádné nové odhalení“.

„Je obecně známo, že entity jako Jevgenij Prigožin se snaží ovlivnit volby po celém světě, včetně amerických. Spojené státy se snaží o odhalení nebezpečných vlivů,“ přičemž podle NPR upozornila, že Velká Británie, Evropská unie a USA na něj již uvalily sankce.

Vedle zavedení restriktivních opatření proti ruskému podnikateli letos v červenci americké ministerstvo zahraničí slíbilo odměnu v hodnotě deseti milionů dolarů (kolem 240 milionů korun) za poskytnutí informací, které by vedly k dopadení Prigožina.

X X X

Některé lyžařské areály využily mrazivého počasí, začalo se zasněžovat

Některé lyžařské areály ve Zlínském kraji, v Jeseníkách v Olomouckém kraji i v Orlických horách začaly v sobotu zasněžovat sjezdovky. Umožnily to teploty, které klesly pod bod mrazu. V krajích také sněžilo. Provozovatelé areálů však zatím spíše testují techniku a počítají s tím, že zasněžování bude postupné.

„Letos jsme začali zasněžovat o několik dnů dřív než v minulých letech. Zpravidla jsme jindy začínali až na konci listopadu. Budeme k zasněžování využívat každou příležitost, jednak abychom ještě využili staré ceny elektřiny, a chceme také zahájit sezonu co nejdřív. Na prosinec už máme nasmlouvanou i lyžařskou výuku pro děti z okolních škol a školek,“ řekla mluvčí Ski areálu Razula ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku Martina Žáčková.

V areálu bude letos v provozu jen sjezdovka Horal, vlek nepojede na sjezdovce Razula. „Údržba sjezdovky Razula je s ohledem na délku jeden kilometr velmi nákladná a provoz býval už při starých cenách energií v posledních letech ztrátový. Ponecháme ji ale k volnému využití na vlastní odpovědnost skialpinistům, kteří ji i v minulých letech vyhledávali. Navíc zde bude pro zájemce nabízet lekce skialpů naše Lyžařská škola Razulák,“ uvedla Žáčková.

Zasněžovat se v noci na sobotu začalo také v areálu ve Stupavě na Uherskohradišťsku. „Ráno byly minus tři stupně Celsia. Vždy, když bude mráz, budeme zasněžovat. Nyní si také potřebujeme ověřit, zda je vše v pořádku a systém je funkční,“ uvedla zástupkyně střediska Bohdana Orlová.

Umělý sníh začal vyrábět také ski areál v Karolince na Vsetínsku. „Je to o malinko dřív než v předchozích letech, začínali jsme zasněžovat vždy 22. nebo 23. listopadu. Nepředpokládáme, že vše vydrží, ale necháme sníh na hromádkách,“ uvedl zástupce střediska Marek Cimala.

Sněžná děla se rozjela také v Jeseníkách, například ve Ski Aréně Karlov. „Pokud budou dobré podmínky, jsme připraveni zasněžovat. Chtěli bychom zahájit sezonu některý prosincový víkend,“ řekl mluvčí arény Boris Keka.

Zasněžování začalo i v areálu v Branné, šlo však spíše o testování zařízení. „Když bude mrznout, zasněžování pustíme. Vypadá to však spíš na příští týden,“ uvedl za středisko Rostislav Procházka.

Skvělé podmínky v Orlických horách

Skicentrum Deštné v Orlických horách využilo mrazivé počasí a začalo poprvé před sezonou zasněžovat. Sněžná děla by mohla být v provozu celý víkend. Řekl to vedoucí centra Petr Prouza.

„Zasněžujeme na sjezdovce Marta spíš do výšky než do šířky, vytvoříme si zásoby, které by mohly vydržet do zahájení sezony. Začali jsme v pátek, v druhé půlce noci byly skvělé podmínky, kolem minus deseti stupňů,“ řekl Prouza.

Pokud vydrží počasí, zasněžovat bude skicentrum dnes a ještě v neděli. Zasněžovací systém je v areálu stejný jako loni, novinkou je automatizace zasněžovacích děl na černé sjezdovce.

„Se zasněžováním nebudeme spěchat, bude skvělé, když zasněžíme areál do vánočních svátků. Termín zahájení si dopředu nedáváme, protože může přijít obleva,“ řekl Prouza.

V minulosti se skicentru obvykle dařilo otevřít v polovině prosince, což bývá zhruba týden před vánočními svátky. Jen výjimečně bylo v zimní sezoně mrazivo a skiareál byl v provozu na konci listopadu nebo 7. prosince, řekl Prouza.

Jízdné bude podle Prouzy dražší než minulou sezonu. Stouplo v průměru o 15 procent. Lidé podle něj často nakupují skipasy za zvýhodněné cen dopředu než pak na místě.

„Co jsem se díval na naši nejbližší konkurenci, naše současné ceny jsou srovnatelné s jejich loňskými cenami. Do půlky listopadu jsme prodávali skipasy za loňské ceny. Další slevové akce připravujeme. Osvědčuje se nám to, je to signál, že lidé budou mít o lyžování zájem i letos,“ řekl Prouza.

Skicentrum má sedm lanovek a vleků a přes pět kilometrů sjezdovek, v areálu je také snowpark. Pro běžkaře bývá v sezoně v okolí 50 kilometrů strojově upravovaných běžeckých tratí nebo jsou běžecké okruhy přímo v areálu.

X X X

 LIDOVCI  DĚLAJÍ  ČISTKY? 

Po dohodě s Nekulou. Kritizovaný exšéf zemědělského fondu Šebestyán skončil i v radě lesnického fondu

Jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu čelil Martin Šebestyán kritice kvůli postupu fondu během auditu ke střetu zájmů expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a dotací pro Agrofert. Letos v srpnu musel ve vedení fondu skončit. A před měsícem odešel i z další veřejné funkce. Dál nebude působit v dozorčí radě Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) mu neprodloužil mandát.

 „Mohu potvrdit, že panu Šebestyánovi skočilo funkční období 15. října 2022,“ uvedla na dotaz redakce iROZHLAS.cz mluvčí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Barbora Šenfeldová.

Šebestyán končí v čele zemědělského intervenčního fondu. Čelil kritice kvůli dotacím pro Agrofert

 Ministr zemědělství Nekula jej přitom mohl, jako představitel resortu a jediného akcionáře fondu, do dozorčí rady dle stanov opět zvolit. „Opakovaná volba člena dozorčí rady není vyloučena,“ podotkla Šenfeldová.

Jenže Nekula se se Šebestyánem dohodl už v srpnu, když spolu řešili, že skončí na postu ředitele zemědělského fondu, že nebude pokračovat ani v lesnickém fondu. „Také v dozorčí radě Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu končí pan Šebestyán po vzájemné dohodě,“ potvrdil redakci iROZHLAS.cz už v srpnu mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý. A dodal, že další změny v pětičlenném orgánu, který má kontrolní funkci, nechystá.

Nakonec skončil také předseda rady Jiří Havlíček. „Skončil na vlastní žádost. V současné době má dozorčí rada čtyři členy, nicméně rada je stále usnášeníschopná,“ uvedla Šenfeldová.

Kritika kvůli auditu ke střetu

Šebestyán vedl zemědělský fond od roku 2013. Kritice čelil poté, co na počátku roku 2019 v Česku proběhl audit Evropské komise, který prověřoval systém vyplácení dotací s ohledem na prevenci střetu zájmů.

200 stran, jež vedly Šebestyánovy kroky. Zemědělský fond zveřejnil utajované posudky k Babišově střetu

 Prověrka se zaměřila na osobu tehdejšího premiéra Andreje Babiše a dotace pro koncern Agrofert, který má Babiš vložený ve svěřenských fondech. Fond v čele se Šebestyánem zastával názor, že střet zájmů se nepotvrdil a také že na působení fondu se nevztahují omezení v tuzemském zákonu ke střetu zájmů. A to ačkoliv auditoři komise došli k opačnému závěru.

Fond tehdy vyplácení eurodotací zastavil podle Šebestyánových slov „preventivně z úcty ke komisi“. Dál ale vyplácel dceřinkám fondu národní dotace, za což byl kritizovaný. A také tzv. nárokové dotace, tedy přímé platby vyplácené zemědělcům na plochu a počet zvířat. U těch ale nemohlo docházet ke střetu i podle názoru Bruselu.

Seznam Zprávy upozornily, že o konci Šebestyána se mluvilo od nástupu vlády Petra Fialy (ODS). Nekula dříve tvrdil, že v něj má důvěru. „Já ho vnímám jako profesionála, který postupuje transparentně,“ řekl v lednu serveru ministr. Podle Seznam Zpráv ale na odchod Šebestyána tlačila zejména vládní ODS.

Volal po zažalování komise

Na počátku srpna také vedení fondu veřejně vyzvalo vládu Petra Fialy (ODS), aby Evropskou komisi kvůli výsledkům auditu ke střet zájmů zažalovala. Nerozlišuju velké a malé zemědělce. Většina firem Agrofertu dotace nečerpá, říká nový šéf fondu

 „Z pohledu, zda podat, či nepodat žalobu ve vazbě k dotčeným projektům, je pro Státní zemědělský intervenční fond primární získat právně závazné rozhodnutí, jak dále postupovat obecně ve všech ostatních situacích, které se budou týkat pozice veřejného činitele a čerpání dotací z evropských a národních zdrojů,“ zdůvodnil to tehdy Šebestyánův úřad v dokumentu na webu.

Jenže současná vláda byla od počátku proti tomu, aby se „hájily zájmy Andreje Babiše a Agrofertu“. Šebestyánovo prohlášení bylo přitom určitým obratem, protože fond do té doby odmítal další kroky komentovat.

Mluvčí ministerstva zemědělství ale nechtěl říci, zda i toto mohlo být důvod Šebestyánova konce. „Ke spekulacím o konci pana Šebestyána ve funkci se nebudeme blíže vyjadřovat. Bylo to po vzájemné dohodě ministra zemědělství a pana Šebestyána,“ sdělil pouze v srpnu.

Změna na postu ředitele proběhla ale i v Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu. Ten do letošního března vedl Vladimír Eck. Od června se do jeho čela postavil Josef Kučera.

X X X

Míra inflace v Evropské unii dále překonává rekordy. V říjnu vystoupala na 11,5 procenta

Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.

 Ceny rostly výrazně rychleji než loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce 4,4 procenta (ilustrační foto) | Foto: Kai Pfaffenbach | Zdroj: Reuters

Eurostat zároveň zpřesnil na 10,6 procenta říjnovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před dvěma týdny odhadl na 10,7 procenta. V září inflace v eurozóně činila 9,9 procenta.

Ceny rostly výrazně rychleji než loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce 4,4 procenta, v devatenácti státech používajících společnou měnu pak 4,1 procenta.

Nejnižší míru inflace měla letos v říjnu Francie (7,1 procenta), Španělsko (7,3 procenta) a Malta (7,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (22,5 procenta), Litva (22,1 procenta) a Maďarsko (21,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Lotyšsko, Nizozemsko a Polsko.

Podobně jako v Česku klesla míra inflace v deseti dalších státech, zvýšila se naproti tomu ve třinácti včetně Slovenska (14,5 procenta) či Německa (11,6). Beze změny zůstala ve třech zemích.

V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 4,44 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,74 bodu), služby (+1,82 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,62 bodu).

X X X

IKEA prodá své zásoby v Rusku společnosti Yandex Market. Jde o více než 20 milionů výrobků

Společnost Yandex Market, která patří ruskému internetovému gigantu Yandex, odkoupí zbývající zásoby nábytkářského gigantu IKEA v Rusku. S odvoláním na oznámení ruského podniku o tom informovala agentura Reuters. Švédská firma v březnu kvůli ruské invazi na Ukrajinu pozastavila své aktivity v Rusku a Bělorusku. Uvedla tehdy, že opatření se dotkne téměř 15 000 zaměstnanců, 17 obchodů a tří výrobních závodů.

 Společnost Yandex podepsala tuto středu závazné dokumenty o koupi více než 20 milionů výrobků IKEA, od nábytku po plyšové hračky, které zbyly z posledního internetového prodeje letos v létě, uvedla firma. Dodala, že zboží začne prodávat do konce roku.

Yandex bude tyto výrobky prodávat v sekci svého internetového tržiště označené jako „Zboží IKEA“, která kombinuje položky z výrobních závodů v Rusku, které dodávaly švédské firmě, zásoby z obchodů a zboží IKEA dovezené ze zahraničí.

Švédská společnost Ingka Group, která vlastní většinu obchodů IKEA, minulý měsíc uvedla, že se ještě nerozhodla, zda své obchodní domy v zemi prodá. Obchody IKEA v Rusku v roce 2021 generovaly přibližně čtyři procenta tržeb skupiny.

X X X

ČR chybí tisíce zdravotních sester. Ministerstvo chce zvýšit počet míst na vysokých školách

Nemocnice a ambulance dlouhodobě bojují s nedostatkem zdravotních sester. V Česku jich chybí až čtyři tisíce, konkrétně jejich pracovních úvazků. Ukázala to nová analýza Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Ministerstvo zdravotnictví by chtělo situaci řešit zvýšením počtu míst na vysokých školách pro všeobecné sestry. Kapacita by mohla vzrůst o 20 až 30 procent.

 Povolání zdravotní sestry si podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky volí v posledních letech stále více lidí. Zdaleka to ale nestíhá pokrývat potřeby systému.

„Na tu infrastrukturu nám chybí zhruba 1300 nebo 1500 úvazků sester v akutní lůžkové péči, ale když k tomu připočítám ještě potřebu posílení primární péče a deficit, který máme v následné a dlouhodobé péči, tak nám nad celým systémem chybí 3500 až 4000 úvazků sester,“ vypočítává pro Radiožurnál šéf zdravotnický statistiků Ladislav Dušek.

Na nedostatek sester upozorňují zdravotnické odbory už roky, až teď jsou ale k dispozici přesná čísla. Sestry chybí v ambulancích i malých a velkých nemocnicích. Třeba Všeobecná fakultní nemocnice v Praze jich shání 80.

„Nejvíc palčivá jsou intenzivní lůžka. Poptáváme jak na resuscitační oddělení, tak na koronární jednotky, kde je péče vysoce specializovaná. A co se týká klasických standardních lůžek, tak tam určitě všechna interní lůžka,“ doplňuje náměstkyně pro nelékařská povolání Dita Svobodová.

Na limity systému podle Duška ukázala covidová pandemie, kdy v nejhorších časech nakažení obsazovali 40 procent kapacity lůžek jednotek intenzivní péče. „Když se to přepočítalo na skutečně funkčně dostupnou kapacitu, kterou determinují zdravotničtí pracovníci, zejména sestry, tak to bylo 50 i 60 procent. Ten rozdíl byl dán nedostatkem personálu,“ upozorňuje Dušek.

Nemocnicím do ideálního stavu chybí podle šéfa Asociace českých a moravských nemocnic Michala Čarvaše až 10 procent sester nebo sanitářů: „Je to dáno běžnou fluktuací i nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Velký vliv na to má i stav školství.“

Kritická je situace v následné péči, kde chybí nejenom sestry, ale i lůžka. Po roce 2030 jich bude potřeba třikrát víc. „Naroste počet chronicky nemocných lidí. To se už nedá zastavit. V roce 2040 tu bude proti stavu 2020 dvojnásobný podíl seniorů na počet pracujících lidí. A je potřeba si začít připravovat personální kapacity,“ upozorňuje Dušek.

Aby zůstaly v Česku

Ministerstvo zdravotnictví chce na situaci reagovat programem, který má pomoct navýšit kapacity vysokých škol pro všeobecné sestry.

„A to v rozmezí cca 20 až 30 procent. Program by neměl být jednorázový, ale měl by být po dobu minimálně 12 let tak, aby nám postupně byly nahrazeny ty sestry, které budou odcházet do důchodu,“ nastiňuje Hlavní sestra České republiky Alice Strnadová.

Teď na vysoké školy do oboru všeobecná sestra nastupuje asi 1500 studentů ročně. V dalších letech by jich mělo být podle resortu zdravotnictví 1800. Zdravotnické odbory to vítají.

Jejich předsedkyně Dagmar Žitníková ale upozorňuje na to, že je potřeba zajistit, aby vystudované sestry skutečně v českém zdravotnictví pracovaly.

„Dlouhodobě jsme navrhovali různým ministrům zdravotnictví takové soubory stabilizačních opatření, kdy by sestry mohly jednou za rok čerpat lázeňskou nebo rehabilitační péči. Dalším takovým možným benefitem pro sestry je stabilizační příspěvek, který by se vyplácel k platu po určitém počtu odpracovaných let. Známe to třeba z jiných profesí ve formě výsluh,“ vyjmenovává.

Program na podporu vzdělávacích kapacit by ministerstvo chtělo odstartovat do dvou let, kolik peněz na to půjde, ale zatím není jasné.

X X X

CHYTŘÍ  PRCHAJÍ  Z  ARMÁDY

Loni armádu opustilo 900 vojáků. Nové zájemce motivují dětské sny, covidová nejistota a vlastenectví

Od podání přihlášky k prvnímu obléknutí uniformy vede dlouhá cesta, kterou úspěšně dokončí jeden ze čtyř zájemců. Byrokratické kolečko, lékařská vyšetření a psychotesty trvají standardně šest měsíců, výjimkou nejsou ani delší časy. Vojáků ale ubývá rychleji, než se čekalo, zároveň se zvyšuje jejich průměrný věk. Jak probíhá nábor nováčků, zjišťoval iROZHLAS.cz.

 „Je mezi vámi nějaký fotbalista?“ zeptá se trenér a rozhlédne se po tělocvičně armádního střediska v areálu pražské vojenské nemocnice. Opatrně se přihlásí asi dvacetiletý mladík.

,Války nevyhrávají stroje, ale lidé.‘ Česká armáda trpí nedostatkem personálu. Shání posily ve všech oborech

 „Nevadí, když udělám trochu průvan? Já jen abyste pak neodcházel s nachlazením,“ zavtipkuje tělocvikář ve snaze odlehčit nervózní atmosféru.

Zuzka, Viktor, Filip, Míra a Kryštof se smějí. Všech pět je kousek od nástupu do kurzu základní přípravy v moravském Vyškově, tedy od cíle stát se vojáky z povolání. Před rozhovorem s profesním poradcem, který jim už „jen“ pomůže vybrat konkrétní pozici, je ale ještě čeká fyzické přezkoušení.

Od výsadkáře po kuchaře

Ve Střešovicích testují již druhou skupinu. Krátce před jejich příchodem ze stejné tělocvičny, kde pětici armádních adeptů čekají sedy-lehy, kliky, skok do dálky a jízda na rotopedu, odcházela v slzách mladá žena, která podmínky nesplnila. Měla namířeno na kancelářskou pozici, nicméně minimální vstupní limity musí splnit – od výsadkáře přes řidiče po kuchaře – všichni.

Požadavky se liší podle věku a pohlaví. Například muž do 30 let musí zvládnout minimálně 33 sedů-lehů za minutu a 19 kliků za 30 sekund. Po stejně staré ženě se bude požadovat minimálně 28 sedů-lehů do minuty, ale kliky dělat nemusí. Což ovšem neznamená, že se s nimi později nesetká.

Přezkoušení fyzické zdatnosti. Nejde jen o to „trasu“ ujet, ale také správnou tepovou frekvenci. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zatímco Filipovi na trénování kvůli práci nezbývá moc času, Míra aktivně sportuje a Zuzka si před testy naordinovala častější návštěvy posilovny a běh, který, jak přiznává, moc nemusí.

Podle plukovnice Ivy Bednářové, která vede odbor doplňování personálu v armádní agentuře personalistiky, není přezkoušení z tělocviku až tak velkým problémem, přestože se poměrně často stává, že napoprvé člověk neuspěje.

„Pokud je někdo mladý a zdravý, tak není důvod, aby se nedokázal dostat na naši minimální požadovanou úroveň fyzické zdatnosti, když chce, dokáže to natrénovat,“ myslí si.

Už bez shybů

Závažnější je podle ní zhoršující se zdravotní stav populace. Před tím, než vůbec může zájemce o vojenský výcvik přijít k testům fyzické zdatnosti, se totiž musí nechat vyšetřit vojenským lékařem a psychologem a ti pak rozhodnou, zda je způsobilý k výkonu vojenské služby, či nikoliv. A právě v této části náboru „vypadne“ nejvíce lidí.

Konečnou může být vysoký počet dioptrií, těžší astma nebo třeba vybočená nosní přepážka. U psychotestů vojenští psychologové zase čím dál častěji vyřazují zájemce kvůli „nezralosti“.

Plukovnice, která se personalistice věnuje již více než dvacet let, ale připouští, že ze svých podmínek musela česká armáda v průběhu času trochu slevit. Již se například netestují shyby a dveře nejsou zcela zavřené pro uchazeče například s vyšší hladinou cholesterolu. Je pro ně ale potom obtížnější najít vhodné místo.

Stabilita, vlastenectví a finance

Obléknout uniformu a jít bránit vlast? Po prvotní vlně nadšení zájem Čechů o vstup do armády opět poklesl

 Cesta od odeslání přihlášky po první oblečení uniformy je poměrně dlouhá, standardně trvá půl roku, může se ale protáhnout až na roky dva.

Zuzka, Viktor, Filip, Míra i Kryštof se zaregistrovali jako zájemci ještě před únorovým ruským útokem na Ukrajinu. Motivací pro ně bylo covidové období, kdy viděli, že zatímco v jiných sektorech se propouští, vojáci mají stabilní práci a příjem.

„Nejčastěji zmiňují, že chtějí mít akční povolání, pak peníze a jistotu. Třetina mluví o vlastenectví,“ shrnuje major Josef Trojánek, který jakožto profesní poradce ročně vyzpovídá přes dvě stovky rekrutů.

Například Míru ale inspiroval jeho otec, dělostřelec z Jinců. Filip a Kryštof zase mluví o plnění dětského snu a jejich vytouženou cílovou stanicí je chrudimský výsadkový pluk.
„Hodně mladých lidí chce k výsadkářům, aniž by si uměli představit, jak náročné to bude,“ vysvětluje plukovnice Bednářová.

I proto se v květnu poprvé pro zájemce o profesionální službu v armádě konala akce „staň se vojákem výsadkového pluku na zkoušku“.

To Viktor si pro sebe vybral jinou cestu. Láká ho spojit svou současnou profesi hráče na lesní roh s uniformou a vyhlédnul si místo v ústřední vojenské hudbě.

„Na zdravotní prohlídce nás bylo asi dvacet a já byl jediný od hudby. Někdo řekl, že je to vlastně vtipné, že jim pak budu hrát na pohřbech,“ uznává neobvyklost své volby.

Kdo neuspěje při zdravotní prohlídce či psychotestech, může zkusit štěstí znovu za rok. Komu se nepovede přezkoušení z tělocviku, má další šanci ještě ten stejný den, třetí pokus je možný za další dva měsíce.

Jenom na zkoušku

Cest k získání vojenského výcviku je několik, a kdo nechce rovnou měnit zaměstnání a stát se vojákem z povolání, může vstoupit do aktivních záloh nebo projít jednorázovým dobrovolným vojenským cvičením.

Právě o tyto dvě kategorie masivně stoupl zájem po ruské invazi na Ukrajinu. Zatímco v lednu se k záložákům chtělo přidat 180 lidí, v březnu se jich přihlásilo 1195. Již v květnu se ale počty vrátily na předválečné hodnoty: přihlášku do záloh podalo 139 lidí a v říjnu jich bylo 153, uvedla pro iROZHLAS.cz armádní mluvčí Vlastimila Cyprisová.

„Počty registrací byly extrémní, nikdy v minulosti jsme něco takového nezažili,“ říká plukovnice Bednářová. Nápor nových zájemců, přestože poměrně rychle poklesl, armáda zpracovávala po několik dalších měsíců.

Zavolejte rekrutérovi z obýváku. Armádní virtuální náborové centrum bude hotové na jaře, říká Zelinka.

Po odeslání přihlášky totiž následuje složité byrokratické kolečko, obíhání lékařů a na konci je nepřetržitý čtyřtýdenní výcvik pro záložáky a dobrovolníky, osmitýdenní pro profesionály.

Na první osobní schůzce s rekrutérem se do dotazníku vyplňují takové věci jako tvar obličeje, jizvy nebo tetování nebo data svatby, rozvodu či začátku pobytu na adrese trvalého bydliště, a to včetně dnů a měsíců.

Celý proces by už příští rok mělo zrychlit a usnadnit právě vznikající virtuální náborové centrum.

Ubývají a stárnou

Podle aktuální koncepce výstavby armády chce mít Česko do roku 2030 třicet tisíc profesionálních vojáků a deset tisíc členů aktivních záloh. Vzhledem k nízké nezaměstnanosti a zdravotnímu stavu Čechů podle Bednářové nemusí být tak snadné cíle naplnit.

„Zatím se nám vždy podařilo nabrat stanovené počty, konkrétně v roce 2021 jsme měli rekrutační cíl 1150 osob a přijali jsme jich 1228. Zároveň byl ve stejném roce ukončen služební poměr téměř 900 vojáků,“ vysvětluje náborářskou matematiku plukovnice Bednářová s tím, že profesionálních vojáků ubývá rychleji, než se předpokládalo.

A nejen to: „Trápí mě, že nám stárnou vojáci. Máme průměrný věk vojáka 38 a půl let. Stárnou i vojáci na nejnižších funkcích a v hodnostech, i bojovníci, kde by podle mě mělo být větší zastoupení mladých lidí,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Karel Řehka v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál.

Aktivní záloha a dobrovolné cvičení tak mohou být dobrým způsobem, jak lidi k armádě přitáhnout a dál si je udržet. Průměrný věk vojáka je 38,5 roku. Trápí mě, že nám stárnou, říká náčelník generálního štábu

 „Přemýšlel jsem o armádě dlouhodobě a válka na Ukrajině mě jen postrčila. Uvažuji o vstupu do aktivních záloh, ale nejdřív si to chci jen vyzkoušet,“ potvrzuje Jakub, který se až od rekrutéra dozvěděl, že dokonce i na účastníky dobrovolného cvičení se vztahuje nařízení náčelníka generálního štábu o úpravě vzhledu.

Culík ale prý neváhá obětovat a stejně tak nemá problém s textem vojenské přísahy: tedy případně pro obranu vlasti nasadit i svůj život.

Ochota přísahat

Text nově obdrží všichni hned na prvním setkání v rekrutačním středisku. V minulosti se totiž prý stávalo, že se s ním lidé seznámili třeba až v polovině výcviku a až tehdy zjistili, že nejsou ochotní přísahu složit.

Plukovnice Bednářová i major Trojánek se shodují, že dobrovolné vojenské cvičení by si měl vyzkoušet úplně každý.

„Člověk se něco naučí a my jako armáda tím získáme vycvičené vojáky v záloze,“ vysvětluje Bednářová a připomíná platnou brannou povinnost.

Zatímco v míru je možné tuto povinnost převzít dobrovolně, v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu může armáda na obranu země povolat (téměř) každého, muže i ženy, ve věku 18 až 60 let.

X X X

V Budapešti dojezdily poslední legendární autobusy Ikarus. Čechy vozily přes třicet let

Ve své domovině se se silnicemi rozloučil autobus, který byl tři desetiletí neodmyslitelným koloritem našich silnic. Maďarské kloubové vozy Ikarus se prosadily po celém světě včetně USA, kde sloužily třeba v San Franciscu. Dnes už slavný výrobce neexistuje.

Studené podzimní ráno, mlhavé kulisy šedivého sídliště. Lidský dav smýká nohama po proklatě vysokých olezlých schodech do rachotícího červeného autobusu s kloubem. Uvnitř čpí směsice vlhkosti a nafty, popraskanou pryží na točně proniká dovnitř zima a hustý černý dým z výfuku. Masa těl s sebou během jízdy smýká ze strany na stranu, v jedné ruce tašku do práce, druhá křečovitě drží mastnou tyč.

Tak nějak zažívaly své cesty Ikarem 280 do města nebo do zaměstnání statisíce Čechoslováků celá 70. a 80. léta. A vlastně i většinu devadesátých. Teď se tato legenda MHD definitivně odebrala na odpočinek i ve své rodné zemi, tedy v Maďarsku.

Kloubové Ikarusy se vyráběly jak v městské čtyřdveřové verzi (červené), tak linkové dvoudveřové (modrá na snímku).Zdroj: Michal Borský

Legenda zpoza železné opony

Vývoj autobusů Ikarus řady 200 byl zahájen v roce 1966 a první prototyp v zájezdové verzi (Ikarus 250) opustil výrobní závod o rok později. Nová vozidla byla vyvíjena s cílem uspokojit poptávku širokého spektra budoucích zákazníků napříč východní Evropou. Postupně se ale prosadily i na Západě a svého času maďarské stroje tvořily 3/4 všech kloubových autobusů na světě.

Maďarská „harmonika“ zamířila do Sovětského svazu, Polska, ale i do Turecka, Číny, Venezuely, Tuniska, Íránu či Tanzanie. Netrvalo dlouho a Ikarus měl v rukou dvě třetiny světového trhu s kloubovými autobusy. Zájem o něj měli i za Atlantikem. V osmdesátých letech vznikla série 243 exemplářů ve spolupráci s americkou společností Crown. Provozovány byly v Portlandu, Houstonu či San Francisku.

Ne, nešálí vás zrak. Ikarusy běžně jezdily i v San Franciscu.Zdroj: se svolením společnosti Ikarus Kft.

Ještě předtím, začátkem 70. let, napumpovalo Maďarsko do zrození nového mamutího závodu 200 miliónů forintů, což v té době představovalo zhruba 40 % investičních prostředků dané pětiletky pro celou zemi. Vložené prostředky se ovšem bohatě vrátily. V letech 1967 až 1970 vzniklo celkem 12 prototypů řady 200 v různých provedeních a od roku 1970 naběhla sériová produkce u zájezdového modelu Ikarus 250.

Městské vozy Ikarus 260 (krátký autobus) a 280 (kloubový autobus) se sériově vyráběly od roku 1973, předsériové už o dva roky dříve. Na evropských silnicích tedy vydržely v aktivní službě neuvěřitelných 50 let. A to nemluvíme o trolejbusech se stejnou karoserií, které se ještě do důchodu nechystají.

U budapešťského dopravního podniku (BKV) se prostřídalo více než 4 000 vozů Ikarus 260 a 280 v různých modifikacích. Na sólo provedení připadalo 2 393 vozů, článkových vozů bylo 1 697. Konec legendárních autobusů byl podle webu Českloslovenský dopravák původně avizován už v roce 2012 v souvislosti s plánovaným výběrovým řízením na dodávku nových autobusů, dopravní podnik se ale v té době potýkal s vážnou ekonomickou situací a z plánovaného obřího nákupu nových autobusů sešlo. Na pravidelných linkách tak končí vozy vyrobené mezi lety 1986 a 1998 teprve v těchto dnech za velkého zájmu dopravních fanoušků i běžných cestujících.

Starý známý

K významným odběratelům klubových Ikarů patřilo i tehdejší Československo. A dokonce ke zcela prvním. V rámci dobrých vztahů s tehdejší Maďarskou lidovou republikou (MLR) a díky blízkosti výrobních závodů, nastoupily první dovezené kusy v roce 1974 do služeb bratislavského DP, Praha následovala až začátkem roku 1977.

Později se uřvané autobusy s přezdívkou „čabajka“ nebo „harmonika“ rozšířily i do mnoha měst prakticky v celé federaci. Řidiči měli Ikary vcelku v oblibě pro jejich spolehlivost, Československo ale kvůli snížení nákladů zpočátku objednávalo pouze verze s nejslabším motorem a manuální převodovkou. V kopcovitém terénu našeho hlavního města měli maďarské stroje co dělat. Obsluhovat bylo navíc třeba taky tvrdou spojku i řadící páku.

Jen pražský dopravní podnik provozoval 612 těchto autobusů a bratislavský dokonce 761. Přestože jejich dodávky skončily již v roce 1991, sloužily ještě dlouhá léta. V Praze byl vyřazen poslední exemplář v roce 1999, ale třeba v Karlových Varech nebo Bratislavě dokonce až v roce 2008. Přitom plánovaná životnost těchto strojů byla šest až osm let. Jenže ani po skončení služby nezamířily do šrotu. Ještě stále si dokázaly najít nové zákazníky v rozvojových zemích či v nových zemích, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu. Ostatně úplně poslední vyrobený stroj zamířil do Tádžikistánu.

 X X X

Chrysler 180 byl autem řezníků a zelinářů. U nás se proslavil, jinde je skoro neznámý

Chrysler řady 160/180/2 Litres měl spletitý americko-britsko-francouzský původ, v ČSSR byl však v 70. letech jedním z mála západních aut, která se u nás ve větším počtu objevila. Paradoxní je, že v zemích svého původu i jinde po Evropě s výjimkou Pyrenejského poloostrova tento typ upadl v zapomnění.

Když se dnes řekne Chrysler, většina motoristů si představí velký americký koráb z 60. let nebo MPV Voyager, který se u nás prodával po sametové revoluci. Chrysler, který se k nám dovážel v 70. letech, však nebyl ani velký, ani americký. Přesto se nesmazatelně zapsal do paměti mnoha Čechů a Slováků, a to i díky rolím v dobových filmech a seriálech. Model 160/180 byl u nás navzdory ne příliš progresivní technice brán jako symbol západního blahobytu, pročež byl velmi oblíben mezi občany s privilegovaným povoláním.

Chrysler 180 GC měl spolu se svými modelovými kolegy 160, 160 GT a 2 litres komplikovaný a nepřehledný původ. Souvisel s peripetiemi kolem převzetí legendární francouzské značky Simca americkým koncernem, a rozdělením produkce mezi Francii, Velkou Británii a Španělsko. Vývoj Chrysleru-France, jak se model zpočátku jmenoval, probíhal ve Francii i Anglii současně, přednost nakonec dostala verze z Coventry.

Debutoval v říjnu 1970 na pařížském autosalonu a na domácí trh se dostal pod frankofonním názvem Chrysler Simca. Nabídka začínala základním modelem 160 opatřeným čtyřválcem o výkonu 80 koní a pokračovala lépe vybaveným 160 GT a 180. Oba používaly shodné motory o výkonu 97 koní, ale „gétéčko“ se ukázalo jako obchodně neúspěšné a zakrátko bylo staženo.

Chcete mě?

Vrcholná modifikace nosila jméno Chrysler 2 Litres a nabídla luxusní výbavu i okázalý exteriér. Dodávala se výhradně s americkou automatikou TorqueFlite. Vzhledem ke komplikovanému vývoji, nejasným vlastnickým vztahům, častým změnám názvů a rovněž i vinou příliš „cizího“ původu pro vlastenecky orientované Francouze, se vůz stal nechtěným dítětem.

Rok 1977 přinesl radikální řez, z Chrysleru se stává Chrysler Simca 1609 (160) a 1610 (180), ale už o dva roky později se názvy mění na Talbot Simca 1609 a 1610. To už byl konec celé řady na dohled, koncern chystal překvapení v podobě luxusního (a rovněž neúspěšného) Talbotu Tagora. Dny u nás populárních „cháček“ byly sečteny v roce 1982.

Na evropských trzích byl typ 1609 naposledy jako nový zaznamenán v modelovém ročníku 1981 poté, co bylo ve Francii a Španělsku vyrobeno cca 500 000 vozů všech modifikací.

Špičkové provedení 2 Litres se k nám nedováželo. Mělo automatickou převodovku, ve srovnání s dobovými evropskými konkurenty byla však jeho koncepce i výbava zastaralá.Zdroj: Se svolením společnosti Stellantis

Překvapivě soudobé svezení

Vraťme se ale ještě k autu jako takovému, resp. životu s ním. Množství plastů uvnitř barokní kabiny sice umělecký dojem příliš nezvyšuje, interiér jako celek je však velice útulný a pohodlný. Co by člověk od Chrysleru příliš nečekal, je sportovní svezení. Jenže chyba lávky.

Začíná to nebývale přesným řízením s vynikajícím rejdem, hlavní perla však dlí mezi předními koly. Jednaosmička tahá i po letech do otáček tak udatně, až se tomu nechce ani věřit. Věčná škoda, že do převodovky se nevešlo pět rychlostních stupňů, neboť vytočená čtyřka umí být na dálnici dost otravná. Řada majitelů proto dodatečně zabudovává pětistupňovou převodovku ze Simcy 1307.

Ve své době platily „krajzlery“, jak byly často u nás nazývány, za robustní a bytelná auta, která něco vydržela. Antikorozní ochrana byla však podobně jako u většiny vrstevníků velmi slabá, takže větší část dovezených vozů lehla po letech intenzivního provozu hnědým popelem.

Tuzexový sen

Jestliže ve zbytku Evropy kromě Španělska Chryseler 160/180/2 Litres v konkurenci Renautů 16,
VW Passatů či Fiatů 131 spíše jen paběrkoval, v někdejším Československu byla situace úplně jiná. První vozy 180 GC k nám přišly v roce 1972 a do poloviny 70. let se jich prodaly řádově stovky kusů za koruny i tuzexové bony.

 Na chudém trhu ČSSR se Chrysler 180 prodával za 20 400 tuzexových korun (bonů), později za
22 800 TK. V letech 1974 a 1975 se prodalo i několik vozů prostřednictvím Mototechny a cena byla stanovena na 98 000 Kčs, což byl téměř dvojnásobek ceny nové Škody 100. Na druhou stranu to bylo méně než v případě Fiatu 131 Mirafiori, Saabu 99, Simky 1307 nebo Volhy. Tatra 613 v té době stála skoro trojnásobek. Dovoz Chryslerů se pohyboval každoročně kolem 1 000 kusů, přičemž nejsilnějšími ročníky byly 1973 a 1974. I přes relativně příznivou cenu byla koupě nového Chrysleru dosti nelehká a vůz si i jako ojetý držel cenu velmi vysoko.

Pravidelné zásilky euroamerických korábů pokračovaly až do roku 1978. Ani dnes se noblesní Chrysler neztratí, jen je škoda, že bývá titulován jako „zelinář“, „řezník“ a podobně. Líbivý sedan za to ale nemůže, na vině byla typická česká závist a nepřejícnost. Chcete-li si prožít „chryslerovskou“ dobu na vlastní oči, doporučujeme filmy „Pumpaři od zlaté podkovy“, „Vrchní, prchni!“ či „Kamarád do deště“.

Paradoxem zůstává, že podle pořadatelů českého značkového setkání se na tuzemské akce i dnes dostaví větší počet chryslerů než na srazy v zemi svého původu. Ceny zachovalých exemplářů se však už dávno odlepily od naprostého dna, takže za pěknou stoosmdesátku dáte dnes přinejmenším 180 000 Kč.

X X X

Sparta zvládla přestřelku na Baníku a je ve čtvrtfinále, postupují i Bohemians

 Sparťanští fotbalisté jsou mezi nejlepšími osmi v domácím poháru. V osmifinálovém šlágru zvítězili v Ostravě 3:2. Hosté pořád vedli, domácím se do půle podařilo srovnat, pak sparťané utekli na 3:1 a až v nastavení korigoval Kuzmanovič. V druhém sobotním utkání Bohemians porazili třetiligový Hlučín 3:0, přemožitele Viktorie Plzně.

 Sparta, Slavia, obhájce trofeje Slovácko, to budou favorité čtvrtfinálových bojů, které se odehrají až na jaře příštího roku. Vedle nich jsou mezi nejlepšími osmi také druholigový Vyškov, Brno a Bohemians, které nedopustili překvapení proti Hlučínu.

Osmifinálový duel Olomouc – Liberec se hraje příští týden, utkání mezi Českými Budějovicemi a Hradcem Králové byl pro nezpůsobilý terén odložen na neurčito.

Baník Ostrava versus Sparta, to je jedna z českých klasik. Podzimní vzájemný zápas v lize skončil na Letné 1:1, tehdy v září vedl Baník ještě Pavel Vrba.

Po jeho odvolání a s příchodem nástupce Pavla Hapala se Baník zlepšil a v závěru sezony vykazoval výbornou formu. I Sparta se po debaklu v derby na Slavii zvedla a poslední tři ligová utkání vyhrála. A přidala čtvrté vítězství.

Sparťanský kouč Priske překvapivě nechal na lavičce elitní útočníky Kuchtu s už uzdraveným Čvančarou, ale hostům to nevadilo.

V Ostravě je do vedení po dvaceti minutách poslal Haraslín, který proměnil pokutový kop. Sudí Zelinka ho odpískal za ruku obránce Jurošky.

Domácí vyrovnali ještě do poločasu, Kaločovi se povedla přízemní rána k tyči, na kterou Kovář nedosáhl.

Sparťanům pak pomohla nešikovnost domácích hráčů po standardní situaci. Almási obrannou hlavičku nasměroval na vlastní bránu a míč odražený od tyče si srazil do sítě Frydrych.

Baník útočil, ale narážel na pevnou obranu a do šancí se nedostal. Naopak rychlou akci správně vyřešili sparťané, po spolupráci střídajích útočníků Kuchta naservíroval před prázdnou bránu a Čvančaru dal na 3:1.