Svět populisty Fialy, Pavla: Miliony na volby, v ČR tisíce lidí žije na ulici, v kanálech. Babiš pro lidi, jako Baťa, Čuba ve Slušovicích

Populisté Fiala a voják Pavel z NATO se nikdy nezmínili o tom, jak pomohli a pomohou po dr. Husákovi a Dubčekovi v ČR lidem, kteří živoří a nedůstojně žijí na ulici, pod mosty, v kanálech a starých boudách. To se do ČR a SR dostalo ze Západu, který Fiala a voják Pavel zbožňují.

A teď se o to snaží i na Ukrajině, která už je zničená a lidé žijí v dírách pod troskami domů, pokud nejsou v nemocnicích, nebo neodpočívají na hřbitově. Už bylo zabito přes 150 nebo 200 tisíc Ukrajinců, ale Zelenský tají mrtvoly spolu s agenty Západu.

X X X

Budeme volit na Hrad Babiše, tvrdí mladí i mnozí starší lidé, protože když byl Babiš premiérem, měli jsme levnou dopravu a další výhody. Pomohl i horníkům na Ostravsku, OKD, a má řadu firem, v nichž dává práci a výdělek pracovníkům.

Když jsme jeli mimo Prahu na chalupu, třeba do Chlumce, platili jsme za jízdenku 40 korun, dnes je to 170 Kč. Fialovi a vojákovi Pavlovi je to jedno, protože si vozí zadek ve služebním autě s řidičem, mají ochranku, statisícové platy a další služby zdarma. Stejně jsou na tom i jejich poskoci, jako lidovci Jurečka a spol.

Žádnou skvělou budoucnost od nich nelze čekat. Dokazuje to i velký nedostatek léků, dlouhé čekání na operace, nedostatek řidičů autobusů, kamionů, traktoristů, opravářů všech druhů, strojvedoucích na dráze, drahé potraviny, nízké důchody, odměny za práci, drahé nájmy za byty. Nové Fiala, Pavel nebudují, a byty pro obyčejné a chudé lidi nestaví. To dříve dělala bytová družstva za dr. Husáka a Dubčeka.

Populista Fiala a Pavel nemají schopnosti na vedení ČR a spokojenost občanů a firem, jako jsou lidé ve Švýcarsku, Austrálii, Německu, Rakousku i jinde ve světě. Kdyby chtěl populista Fiala lidem pomoci s vojákem Pavlem, všech 70 nových pracovníků Úřadu vlády vyžene a okamžitě všechny miliony či miliardy dá na stavbu nových bytů pro chudé, aby nebyli na ulici, a nebudou kupovat nové zbraně, tanky, transportéry, letadla a vyhazovat miliardy na zbraně Ukrajiny.

Špatně jsou na tom dnes i studenti, kteří mají drahé ubytování v kolejích, jídlo v Menzách a vše potřebné pro studium. Žáci škol nechtějí jít do učení, protože vidí, že řemesla jsou těžká, namáhavá a malá odměna za dřinu v práci po vyučení.

Vědí, že populista Fiala a voják Pavel nikdy fyzicky nepracovali, nic  nevybudovali, ale mají se skvěle, než dělníci v průmyslu, zemědělství, horníci, hutníci a další pracovníci, řemeslníci, kteří jsou sedření a nakonec dostanou na konec života jen žebračenku, žádný pořádný důchod, jako lidé v cizině, Švýcarsku, Austrálii a v dalších zemích.

X X X

POPULISTA  NATO  PAVEL  A  FIALA   NAVÍC  CHTĚJÍ  VĚTŠÍ  PRAVOMOCI  PRO  ŘÍZENÍ  VOJÁKŮ  ČR,  ABY  JE  MOHLI  PODLE  LIBOSTI  VYSÍLAT  I  NA  SMRT  DO  CIZINY

ŠVYCARSKO,  RAKOUSKO  A  DALŠÍ  ZEMĚ  MAJÍ  VOJÁKY  JEN  NA  OBRANU  VLASTNÍ  ZEMĚ  A  POMOCI  LIDEM  V  NOUZI,  POVODNÍCH,  V  DOPRAVĚ,  JOKO  ŘIDIČE,  STROJVEDOUCÍ  NA  DRÁZE,  JAK  TO  BYLO  I  ZA  DR  HUSÁKA  A  DUBČEKA

Vláda chce širší vojenské pravomoci. Opozice změnu Ústavy odmítá, co na to zájemci o Hrad?

Třicet let od vzniku Ústavy České republiky čeká tento zákon důležitá změna. Vláda chce rozšířit okruh možností, za kterých bude možné bez souhlasu Parlamentu pozvat do země zahraniční armádu nebo české vojáky poslat za hranice. Opozice změnu odmítá. Její členové varují, že ustanovení bude možné zneužít.

Jde o další pokus ministryně obrany Jany Černochové (ODS), jak zjednodušit vládě rozhodování při vysílání českých vojáků do zahraničí nebo přizvání zahraniční armády do Česka. „V době zvyšujících se bezpečnostních rizik vláda nemůže zůstat s holýma rukama. Česká Ústava je napsána velmi dobře, nicméně tato drobná – opravdu jen velmi drobná úprava – nepovede k tomu, že se vláda dostane mimo kontrolu Parlamentu, Parlament bude o všem informován,“ mínil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Parlament by měl i podle nové úpravy zákona možnost zasáhnout a případně rozhodnutí vlády zrušit,“ doplnil mluvčí ministerstva obrany David Jaroš. Až dosud mohla vláda vyslat české vojáky nebo pozvat cizí armádu do Česka na šedesát dnů bez souhlasu Parlamentu ve třech případech. Při plnění závazků z mezinárodních smluv, při účasti na mírové operaci nebo v rámci práce při živelných pohromách.

 Nově by mohla i v případě ochran života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti. Kritici tvrdí, že jde o nejasnou formulaci, pod kterou lze schovat cokoli. „Z hlediska zdravotního, po dvou letech s covidem, by takto mohla být například přizvána cizí armáda ke kontrole hranic okresů, zda je lidé nepřekračují,“ uvedl právník Ondřej Dostál (Piráti).

Návrh zatím prošel prvním čtením. Pro schválení je potřeba ústavní většina tedy alespoň 120 poslanců. Zda se ji vládě podaří sehnat, není jisté. „Má to být projednáno Sněmovnou. Ta se může okamžitě sejít. Jestli poslanci vládní koalice nechtějí pracovat, tak to je jejich problém, naši poslanci jsou schopni okamžitě přijít a jednat klidně v noci,“ uvedl Tomio Okamura (SPD).

Opozice se bojí eskalace

Opozice se bojí eskalace válečného konfliktu. „Je to špatně, Sněmovna by to měla schvalovat. Tato vláda říkala, že Sněmovna je principál. Můj názor je, že to není dobře,“ komentoval expremiér Andrej Babiš (ANO). Přitom právě Babiš byl podepsán pod návrhem, kterým se v roce 2019 snažila ministryně Černochová, ještě v roli poslankyně, prosadit, aby vláda mohla posílat vojáky ven nebo zvát zahraniční armádu do Česka nejen bez souhlasu Parlamentu, ale úplně bez důvodu.

Tehdy byli proti hlavně senátoři. „Senát vždycky v této otázce přistupoval opatrněji, že vláda nemá mít bianco šek, že to pořád má být vázáno na nějaké důvody,“ podotkl ústavní právník Jan Wintr. Babišův prezidentský soupeř Petr Pavel v tom problém nevidí. „Jsme tranzitní země a v případě napadení jsme zemí, přes kterou budou přesunovány posily, a to je potřeba dělat rychle,“ argumentoval.

Zastánci návrhu tvrdí, že rozhodnutí vlády mohou poslanci nebo senátoři kdykoli zrušit. „Jak víme z covidových debat, vůle Parlamentu zrušit nouzový stav je slabá, pomalá a v praxi obtížná,“ dodal Dostál.

X X X

Jednání se vyostřilo. Na Hradě radši slovenský Berlusconi než český Kaliňák, volalo ANO

Na Hradě radši slovenský Berlusconi než český Kaliňák, rozčílil se v úterý na plénu poslanec ANO Robert Králíček. Jednání o nedůvěře se vyostřilo. Zástupci vlády upozorňovali na to, že podle nich je schůze prezidentskou kampaní Andreje Babiše (ANO). Sněmovna se sešla už podruhé, aby hlasovala o vyslovení nedůvěry pětikoaliční vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Hlasování vyvolalo opoziční ANO. V úterý ve 23 hodin poslanci schůzi přerušili, pokračovat budou ve středu v 9 ráno.

Jednání začalo v úterý v 10 hodin a protáhlo se až do noci. Místo toho, aby opozice tepala vládu, se ale jednání zvrhlo a ministři devět hodin představovali, co jejich resorty udělaly. Slovo dostala na začátku jednání pouze předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Poté došlo k dohodě mezi předsedy klubů, a tak zbylí ministři i koaliční místopředsedové Sněmovny stáhli přihlášky ke slovu a vláda pustila k řečnickému pultíku opozici.

Předsedové klubů se dohodli, že v úterý před půlnocí skončí a začnou zase ve středu v 9 hodin ráno. Do rozpravy se hlásí kolem 50 poslanců, a to jak opozičních, tak i vládních. Ti kabinetu prý chtějí vyslovit důvěru.

 Důvodem hlasování o nedůvěře bylo podle hnutí ANO jednání Sněmovny minulé úterý, kdy koaliční většina neumožnila zařadit na program schůze body, které navrhovali jeho poslanci. Protože opozice nemá potřebných alespoň 101 hlasů, dá se očekávat, že Sněmovna nedůvěru vládě nevysloví. Předseda ANO Andrej Babiš se zúčastní pouze hlasování o nedůvěře. To v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ostře kritizovala poslankyně Eva Decroix (ODS). Oponoval jí poslanec Patrik Nacher (ANO).

Schůze se uskutečnila deset dnů před druhým kolem prezidentské volby, do něhož postoupil jako jeden ze dvou kandidátů právě předseda ANO a bývalý premiér Babiš. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová ale odmítá, že by debata o nedůvěře byla součást předvolební kampaně. S návrhem vyslovit nedůvěru vládě přišel před měsícem předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Tehdy to zdůvodnil tím, že koaliční vláda je nečinná při řešení vysokých cen energií a hrozby hospodářské a společenské krize. Pro vyvolání schůze však klub SPD neměl dost poslanců.

K tomu, aby kabinet padl, se musí pro nedůvěru vyslovit nadpoloviční většina všech poslanců, tedy nejméně 101. Opoziční hnutí ANO a SPD ale mají dohromady jen 92 hlasů. Ze 17 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl v historii samostatné ČR pouze jeden. V roce 2009 Sněmovna sesadila vládu Mirka Topolánka (ODS).

X X X

POPULISTA   FIALA    A  VOJÁK   PAVEL  NEŘEŠÍ   VELKÝ  NEDOSTATEK  LÉKŮ

LÉKY  V  ČR  LIDÉ  NEDOSTANOU  ANI  VE  VÍCE  NEŽ  30  LÉKARNÁCH

POPULISTA  FIALA  TO  KRYJE,  MINISTRA  VÁLKA  ZA  NEPOŘÁDEK  NEODVOLÁVÁ

Zoufalí Češi shání léky, kde se dá. Hedvika musela kvůli nemocné matce obvolat 28 lékáren

Tristní zkušenost s nedostatkem léků má paní Hedvika z Prahy. Musela obvolat téměř třicet lékáren, než se jí podařilo sehnat všechny léčivé přípravky pro nemocnou matku. Podobný problém zažili i další lidé oslovení redakcí CNN Prima NEWS, někteří se pro léky vypravují i do zahraničí. Tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková připouští, že nelze předem zjistit, které konkrétní léčivo bude v daný den chybět.

„Minulý týden jsem sháněla léky pro mámu. Z deseti položek jsem napoprvé úspěšně pořídila pouze jednu, a to inzulin. Následně jsem obvolala celkem 28 pražských lékáren, abych zjistila, ve kterých se ještě dají sehnat léky, bez nichž se mamka neobejde,“ popisuje Hedvika z Prahy, jejíž maminka má chronické zdravotní problémy a sama si léčiva shánět nemůže. Hedvika nakonec léky pořídila ve čtyřech lékárnách na různých koncích Prahy.

Podle jejích zkušeností nejsou k dostání například analgetika na předpis, konkrétně Novalgin, dále pak lék Verospiron, který je součástí kombinované léčby kardiovaskulárních onemocnění, Lagosa na podporu regenerace jaterní tkáně a Kanavit na poruchy srážlivosti krve, který nemá ani alternativu. „Navíc dlouhodobě nejsou k dostání kapky do očí Opthalmo-septonex, o penicilinových antibiotikách ani nemluvím,“ dodává Hedvika.

 A sama jako maminka devítiměsíčních dvojčat řeší i nedostupnost léků na snižování teploty a bolest u dětí. „Nurofen pro mimina a Paralen-čípky nejsou v lékárnách už delší dobu. Když jsem je obvolávala kvůli receptům pro maminku, ptala jsem se i na sirupy a čípky pro děti. Bylo mi řečeno, že řetězcové lékárny dostaly každá zhruba po dvou kusech, takže paralenové a nurofenové sirupy ani čípky stále není možné sehnat,“ poukazuje na další velký problém.

Lidé shání léky i za hranicemi

A pociťují ho i další maminky. „Vzhledem k tomu, že mám malé dítě, považuji dlouhodobý nedostatek přípravků na snížení horečky a tlumení bolesti za velké selhání naší vlády. Je smutné, že pro ně musíme jezdit za hranice, například do Polska. Na druhou stranu jsem ráda, že alespoň tam jsou ještě k dostání,“ přidává svou zkušenost třicetiletá Radka z Kladna.

S nedostatkem léčivých přípravků má své zkušenosti také 41letá Petra z Českých Budějovic. Od dětství trpí chronickým onemocněním ledvin a léky užívá dlouhodobě. „Když dojde k výpadku léku, který potřebuji, je to pro mě velmi náročné a nepříjemné. Zatím jsem ale měla vždy štěstí, že po obvolání několika lékáren se mi ho podařilo sehnat. V krajním případě mi byla nabídnuta alternativa, což ale není úplně ideální,“ vysvětluje Petra. Náhradní lék totiž působí trochu jinak a má jiné vedlejší účinky, takže si na něj těžko zvyká.

Problémy mají i lidé, které trápí žlučník. „Dlouhodobě není k dostání Isochol na žlučové potíže. Bez něj nemohu vůbec fungovat. Naštěstí jsem ho sehnala ještě v listopadu v jedné internetové lékárně, kde měli ještě starou zásobu. Ale dost jsem si za něj připlatila. Navíc není k sehnání ani Cholagol, který je také na žlučník,“ vypočítává 65letá Jana z Prahy.

SÚKL: Nelze předem určit, který lék bude chybět

Podle tiskové mluvčí SÚKL Kláry Brunclíkové je při shánění léků problém v tom, že jejich dostupnost se rychle mění, proto neexistuje žádný stabilní seznam aktuálně chybějících léků. „To, co platí ráno, už nemusí platit večer, natož druhý den,“ vysvětluje.

Držitelé rozhodnutí o registraci – zjednodušeně řečeno výrobci léčivých přípravků – mají povinnost SÚKL hlásit zahájení, přerušení, ukončení a obnovení dodávek. Informace z těchto hlášení ústav zveřejňuje v databázi. „V těchto přehledech si můžete po zadání názvu léčivého přípravku ověřit jeho dostupnost. Databáze poskytuje také informace o plánovaných termínech obnovení dodávek, o nahrazujících léčivých přípravcích a důvodech přerušení dodávek,“ podotýká Brunclíková.

Samotné lékárny připouštějí, že určité léky je obtížné sehnat. „Některé přípravky na trhu chybí. Dětská antipyretika v sirupové formě byla ve výpadku, totéž platí o některých antibiotikách a dalších, mediálně ne tolik frekventovaných kategoriích,“ říká Michal Petrov, tiskový mluvčí sítě lékáren Dr. Max.

Před Vánoci byly dodávky dětských suspenzí proti horečce částečně obnoveny. „V nejbližších dnech očekáváme totéž u některých antibiotik. Je to situace, kdy mohou a musejí lékárníci naplno uplatnit svou kvalifikaci a doporučovat alternativní medikaci – samozřejmě se souhlasem pacienta a po konzultacích s lékaři. Nikdy nebyli naši lékárníci v tak živém kontaktu s ordinacemi jako v současné době,“ dodává Petrov.

\Podle tiskové mluvčí lékárny Pilulka.cz Darii Zverevské chybí i některé přípravky na léčbu kašle a rýmy. „Aktuální stav každý den monitorujeme a výpadkové zboží aktivně poptáváme u výrobců, abychom naplnili poptávku našich zákazníků. Situace se neustále mění, proto zákazníkům doporučujeme sledovat náš e-shop, kde se mohou volně prodejné léky objevit skladem,“ dodává.

Lékař: Současná situace zvyšuje napětí

S výpadky léků se každodenně potýkají také lékaři, kteří musí svým pacientům často hledat alternativy k dosud předepisovaným přípravkům, jež jim ale ne vždy zcela vyhovují. „Nedostatek antibiotik a jiných léků je frustrující, nicméně už jsme v minulosti zažili, že nebyly. Podle mě je důležité, aby to byla výzva pro Evropu, aby se zamyslela, kde ty léky vyrábět a jak se budou distribuovat,“ uvádí Cyril Mucha, praktický lékař a místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Podle něho se jasně ukazuje, jak je v tomto ohledu Evropa zranitelná. „Je pravda, že s antibiotiky je těžké se trefit, protože lékárny často mají jednotlivé kusy balení. Když jim volám ráno, jestli je mají, řeknou mi, že ano, a přitom za dvě hodiny už nejsou,“ připouští.

A jak řeší situaci s léky, které jsou dostupné jen stěží? „Snažím se vždy předepisovat přípravky, které jsou k sehnání. Pokud zcela chybí, domluvím se s pacienty, ať mi zavolají z lékárny a pokusíme se najít náhradu. Není to tedy tak, že by nebyly vůbec žádné léky. Vždycky lze najít nějakou cestu. Ale samozřejmě to zvyšuje napětí, protože to není jako dříve, že napíšeme recept, pacient si lék vyzvedne, a tím to končí,“ uzavírá Mucha.

 X X X

ANTIBIOTIKA  VYDRŽÍ  JEN  PÁR  DNÍ

 Do Česka dorazila nedostatková antibiotika. Konkrétně 11 tisíc balení penicilinu přišlo ze sousedního Slovenska a distributoři je nyní rozvážejí do lékáren. Podle lékárníků situace na trhu s léky ale zůstává nepředvídatelná, ministr zdravotnictví slibuje, že v následujících týdnech přijdou další.

Penicilin, který právě distributoři rozvážejí, se podle lékařů používá hlavně při léčbě streptokokových angín pro větší děti a dospělé. „Naše společnost zabezpečovala dodávku penicilinu ze zahraničí. Jednalo se o produkty, které naše společnost prodává na Slovensku. V rámci solidarity jsme jako česká společnost nabídli Ministerstvu zdravotnictví ČR balení, která jsme v danou chvíli mohli postrádat,“ napsal k dodávce výrobce.

Jedny z prvních dodávek penicilinu ze Slovenska dorazily třeba do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Podle vedoucího lékárníka ale vydrží jen několik dní. Navíc další oslovení lékárníci se shodují, že situace kolem dodávek léčiv je nepřehledná. I když pošlou objednávku s předstihem, nemají jistotu, že všechno požadované zboží dostanou.

„My skutečně ani hodinu před tím nevíme, kolik nám distribuce zaveze,“ popsal vedoucí lékárník VFN Michal Janů. „Je to proces, který je dynamický a nepředvídatelný. Pořád ještě nám chybí některé dětské sirupy proti horečce a chybí nám třeba i čípky,“ doplnil viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

Ministr zdravotnictví slibuje další dodávky ze zahraničí, a to antibiotik, která nemají v Česku registraci. „Během ledna a února dorazí díky jednání s distributory téměř půl milionu balení antibiotik v různých skupinách a různých šaržích,“ informoval ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Další pravidelná schůzka ministra s distributory léčiv, lékárníky i lékovým ústavem ke krizi na trhu se očekává ve čtvrtek.

X X X

USA,  BIDEN,  VAROVAL  ZELENSKÉHO  PŘED  ATENTÁTEM

Biden měsíc před válkou nařídil, aby CIA varovala Zelenského. Ukázali mu i plány na jeho zavraždění

Spojené státy měsíc před začátkem ruské invaze na Ukrajinu varovaly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před hrozbou atentátu z Ruska. O plánech Moskvy ho osobně v Kyjevě informoval šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, píše v úterý vydané knize o fungování Bílého domu pod americkým prezidentem Joem Bidenem novinář Chris Whipple. Informoval o tom server Business Insider.

 Zelenskyj loni v lednu odmítal, že by Rusové plánovali ničím nevyprovokovanou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a naznačoval, že veřejná varování amerických rozvědek vyvolávají „paniku“ a mají negativní dopad na ukrajinskou ekonomiku, píše Whipple v úterý publikované knize The Fight of His Life: Inside Joe Biden’s White House (Životní boj: Uvnitř Bílého domu Joea Bidena).

Je přitom nezvyklé, aby Spojené státy takto veřejně hovořily o zjištěních zpravodajských služeb, což podle něj naznačuje, že si byl Washington svým vyhodnocením ruských záměrů zcela jistý.

Plány na zavraždění Zelenského

„Burns musel přijet a seznámit (Zelenského) s realitou,“ píše novinář s tím, že šéfa CIA o to požádal přímo Biden. Řekl mu také, aby Zelenskému ukázal podrobné ruské plány na jeho zavraždění.

„To Zelenského okamžitě zaujalo; zpráva ho zaskočila a vystřízlivěl,“ uvádí Whipple, který svou knihu sepsal na základě rozhovorů s činiteli Bílého domu.

Poskytnuté zpravodajské informace byly podle novináře tak podrobné, že pomohly Zelenského bezpečnostním složkám zmařit dva ruské pokusy o atentát.

Neúspěšný útok na letiště

Rusko o měsíc později, v únoru 2022, vpadlo na Ukrajinu, a zahájilo tak největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války. Od té doby ukrajinští představitelé hovoří o tom, že Zelenskyj přežil přes 12 ruských pokusů o atentát, píše Business Insider.

Burns při loňské návštěvě Zelenského rovněž seznámil s „plánem invaze“ ruského prezidenta Vladimira Putina. Předestřel mimo jiné ruské plány získat kontrolu nad letištěm Hostomel severně od Kyjeva a využít ho jako odrazový můstek pro útok na ukrajinskou metropoli.

Strategického letiště se ruská armáda zmocnila 25. února, den po zahájení invaze, při útoku zničila největší provozovaný nákladní letoun na světě An-225 Mrija. Od Kyjeva se nakonec po neúspěchu ruská vojska stáhla na přelomu března a dubna.

X X X

ZELENSKÝ  VOLÁ  O  POMOC  ČÍNU

SÁM  STÁLE  NECHÁVÁ  VRAŽDIT  OBYČEJNÉ  LIDI,  VOJÁKY,  NIČIT  ZEMI,  ODMÍTÁ  JEDNAT  S  IZRAELEM,  TURECKEM,  RUSKEM,  FRANCIÍ  A  DALŠÍMI  ODBORNÍKY,  POLITIKY

Zelenská předala dopis pro Si Ťin-pchinga, jsou v něm návrhy na konec války

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská v úterý na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu předala čínskému vicepremiérovi dopis, který napsal její manžel Volodymyr Zelenskyj čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, a který obsahuje jeho návrhy týkající se ukončení ruské války proti Ukrajině.

 Agentura Reuters uvádí, že Čína, která je stejně jako Rusko stálým členem Rady bezpečnosti OSN, je důležitým partnerem Moskvy a ruskou invazi na Ukrajinu doposud neodsoudila.

V projevu k účastníkům ekonomického fóra Zelenská řekla, že dopis adresovaný Siovi předá čínskému vicepremiérovi Liou Cheovi.

Ukrajinská první dáma také uvedla, že má dopisy i pro šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a švýcarského prezidenta Alaina Berseta.

Posluchače vyzvala, aby více využili svého vlivu pro konec bojů na Ukrajině. Globální spolupráce je podle ní nutná k tomu, aby se nezhroutily životy lidí na celém světě, na jaké byly doposud zvyklí. Upozornila, že válka na Ukrajině má celosvětové dopady, které by se mohly zhoršit, pokud by byla její země poražena.

„Jak svět očekává, že dosáhne klimatické neutrality, když nedokáže ani zastavit vypalování celých ukrajinských měst. To je to, co Rusko dělá svým dělostřelectvem, raketami, íránskými drony,“ řekla Zelenská. Její manžel od začátku skoro jedenáct měsíců trvajícího konfliktu do zahraničí nejezdí, jedinou výjimkou byla jeho prosincová cesta do Washingtonu.

Reuters připomíná, že Zelenskyj svůj desetibodový mírový plán poprvé představil v listopadu, když prostřednictvím videokonference promluvil k účastníkům schůzky skupiny zemí G20.

Mluvil v něm o stažení ruských jednotek z celého ukrajinského území nebo o zřízení speciálního válečného tribunálu, který by soudil zločiny, jichž se Rusové na Ukrajině dopouštějí. Zelenskyj a šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba se snaží posilovat vztahy s asijskými a africkými zeměmi, aby rozšířili koalici proti Rusku.

Kissinger navrhuje příměří

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger ve svém videoprojevu k účastníkům davoského fóra zopakoval, že „rozumným výsledkem vojenských operací by bylo příměří podél linie invaze“. Stejně jako už loni dal tento 99letý veterán americké diplomacie najevo, že by Ukrajina měla přijmout ruskou okupaci Krymu.

Ukrajinští představitelé ovšem takové návrhy odmítají, Zelenskyj je v minulosti označil za mnichovanství. Kissinger zároveň řekl, že Spojené státy by měly Ukrajině dále pomáhat a zesílit vojenskou podporu do doby, než se podaří dosáhnout linie pro příměří.

Dal najevo svůj obdiv vůči Zelenskému i hrdinství Ukrajinců. Připomněl, že dříve se kvůli obavám z konfliktu s Ruskem stavěl proti vstupu Ukrajiny do NATO, nyní si ale myslí, že by byl dobrým výsledkem jednání o příměří. Poznamenal také, že zničení Ruska jako státu by tuto zemi vlastnící jaderné zbraně otevřelo vnitřnímu konfliktu a intervenci zvenčí.

X X X

Skončily pátrací operace v zasaženém dniperském domě. Útok si vyžádal 44 obětí

Reuters: Záchranáři v úterý po bezmála 70 hodinách ukončili pátrací operace v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa. Bilance obětí je podle oznámení záchranných složek 44 mrtvých a 79 zraněných. Z trosek obytné budovy se podařilo zachránit 39 lidí. Kvůli svým výrokům o práci ukrajinské protivzdušné obrany v souvislosti s útokem v úterý rezignoval poradce prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč.

 „Pátrací a záchranné operace na místě raketového útoku ve městě Dnipro byly k 17. lednu 13.00 (místního času, 12.00 středoevropského) ukončeny,“ uvedly záchranné složky. Na odklízení trosek a pátrání nejprve po přeživších a posléze po obětech se v uplynulých dnech podílely stovky lidí.

Ruská raketa, podle Kyjeva typu Ch-22, zasáhla v sobotu devítipodlažní dům s 16 vchody, ve kterém žilo na 1700 lidí. Útok zničil přes 200 bytů, zabil 44 lidí včetně pěti dětí a zranil 79 lidí včetně 16 dětí. Zachránit se podařilo 39 lidí, z toho šest dětí.

Podle serveru Hromadske policie obdržela hlášení o 47 pohřešovaných, z nichž bylo 23 lidí nalezeno mrtvých. Čtyři přeživší se podařilo identifikovat v nemocnicích nebo se s nimi spojila rodina, o zbytku nejsou zprávy.

Jednalo se o nejsmrtelnější útok na civilisty od začátku října, kdy Rusko začalo s pravidelným ostřelováním ukrajinských měst a energetické infrastruktury, napsala agentura Reuters.

„Jsem tu. Už 44 mrtvých,“ napsal dopoledne na facebooku starosta Dnipra Borys Filatov. Zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko na telegramu uvedl, že v úterý 9.46 místního času (8.46 středoevropského času) záchranáři v troskách budovy objevili tělo dítěte.

Kreml odmítl zodpovědnost za útok

Kreml v pondělí odmítl, že by byl za útok zodpovědný, vinu podle něj nese ukrajinská protiletecká obrana. Odvolal se přitom na „některé ukrajinské představitele“. Vyjádřil se tak v sobotu právě Arestovyč, podle kterého střelu, která následně dopadla na dům v Dnipru, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.

Ukrajinská armáda už v sobotu uvedla, že nedisponuje zbraněmi, které by dokázaly sestřelit raketu typu Ch-22. To částečně potvrdil například ruskojazyčný server BBC, podle kterého by měly se sestřelením Ch-22 potíže všechny moderní systémy, které Západ dosud Ukrajině poskytl.

„Chci ukázat příklad civilizovaného chování – uděláte zásadní chybu, rezignujete,“ napsal v úterý na telegramu Arestovyč, který zveřejnil fotografii rezignačního dokumentu.

Už dříve se za svůj komentář omluvil s tím, že ho dostihla únava. BBC podotýká, že Arestovyčovy výroky ohledně Dnipra ruská média hojně citovala.

X X X

ZEMŘEL  REDAKTOR  PAVEL  PECHÁČEK,  PRACOVAL  V  ČS  ROZHLASE  V  PRAZE,  POZDĚJI  V  MNICHOVĚ  VE  SVOBODNÉ  EVROPĚ  A  V  USA

Ve věku 82 let zemřel v USA novinář Pavel Pecháček, jenž stál v čele Rádia Svobodná Evropa. Informoval o tom jeho přítel a novinář Přemysl Hrubý s odvoláním na žurnalistovu rodinu. „Zemřel po delší nemoci v nemocnici v Jižní Karolíně,“ řekl telefonicky ČTK Hrubý.

„V daleké Americe odešel dobrý Čech,“ poznamenal dlouholetý sportovní novinář, jenž se znal s Pecháčkem šest desetiletí. „Byl to Čech, který miloval Českou republiku i Československo,“ dodal Hrubý.

Novinář a manažer Pavel Pecháček byl přes 12 let ředitelem a později prezidentem československého a českého oddělení Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) v Mnichově i v Praze. Předtím pět let vedl československé vysílání Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Pod jeho vedením obdržela Svobodná Evropa řadu vyznamenání od českých i zahraničních organizací.

O jeho smrti informuje na svém facebooku rovněž město Kopřivnice, jehož byl Pecháček čestným občanem. „Velkou část života věnoval různým obdobám boje za svobodu a významně se zasloužil o rozvoj demokracie v naší zemi. Stál u zrodu kopřivnického diskusního setkání Myšlenky TGM a současnost, svými pravidelnými návštěvami zviditelnil naše město a přivedl do něj řadu dalších zajímavých osobností,“ uvedla kopřivnická radnice na svém facebookovém profilu.

Pecháček se podle ní stal čestným občanem města v roce 2012. Ve vestibulu radnice budou moci lidé podepisovat kondolenční listiny, které pak budou předány rodině.

Pecháček zpočátku pracoval jako pomocný dělník v Kovodělném podniku v Praze, poté vystudoval DAMU. V roce 1968 emigroval do západního Německa a začal pracovat pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa v  Mnichově. V roce 1974 byl propuštěn, poté se přestěhoval i s rodinou do USA, kde pracoval v Hlasu Ameriky. V roce 1989 se opět vrátil do Svobodné Evropy, kde řídil české vysílání.

Pecháček byl jedním z iniciátorů vzniku Ceny Ferdinanda Peroutky, jejímž smyslem je zvýšit prestiž práce novinářů a publicistů. V březnu 2004 byl zvolen předsedou Sdružení novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky.

V roce 2015 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka ocenil Pecháčka a bývalého prezidenta Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Kevina Klose za jejich práci pro demokracii a svobodu, když jim při příležitosti výročí 20 let od přestěhování rádia z Mnichova do Prahy udělil medaili Karla Kramáře. Předseda vlády tehdy připomněl Pecháčkova slova, že „nejlepší propaganda je pravda“. Medaile Karla Kramáře je pamětní medaile udělovaná předsedou vlády jako poděkování za prokazatelné zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka.

Pecháčkův otec Jaroslav, který emigroval již v roce 1948, byl ve druhé polovině 60. let a v první polovině let 70. ředitelem československého oddělení Svobodné Evropy a blízkým spolupracovníkem Ferdinanda Peroutky./agentury/

X X X

KANCLÉŘ  SCHOLZ  KONEČNÉ  ODVOLAL  MINISTRYNI  OBRANY  NĚMECKÁ LAMBRECHTOVOU

TAK  BY  MĚL  JEDNAT  V  ČR  I  FIALA,  SÁM  BY  MĚL  REZIGNOVAT  A  VYMĚNIT  I   VÁLEČNICI   ČERNOCHOVOU

ČERNOCHOVÁ  BY  MĚLA   SAMA  ZKUSIT  BOJOVAT  NA  UKRAJINĚ,  KDE  JSOU  TISÍCE  ZBYTEČNĚ  MRTVÝCH

Odborník a pragmatik. Německou obranu povede muž, který nemá co ztratit

Německý kancléř Olaf Scholz alespoň prozatím porušil své dosud svaté pravidlo, že jeho vláda bude přesně vyrovnaná na počty mužů a žen. Ministryni obrany Christine Lambrechtovou nahradí dosavadní dolnosaský ministr vnitra sociálních demokratů (SPD) Boris Pistorius. V souvislosti s tím se objevují také úvahy, zda to není jen první krok v rámci širší reorganizace vlády.

 Dosavadní ministr vnitra Dolního Saska Boris Pistorius se stane novým ministrem obrany spolkové vlády Německa, oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Nahradí odcházející ministryni Christine Lambrechtovou, která v pondělí po sérii přešlapů ohlásila rezignaci. Podle mluvčího vlády Pistorius resort převezme ve čtvrtek.

Ačkoli Scholz měl prý o novém ministrovi od začátku „jasnou představu“, nové jméno podle svých kritiků měl sdělit jasně a rychle, nikoli až po četných spekulacích o den později.

Vzhledem k tomu, že Scholz do poslední chvíle držel vše v tajnosti, se tak ohledně obsazení uvolněného ministerského postu objevilo asi šest jmen. Mezi nimi byl předseda SPD Lars Klingbeil, vedoucí úřadu kancléře Wolfgang Schmidt, ministr práce Hubertus Heil, zmocněnkyně pro obranu Eva Höglová nebo státní tajemnice ministerstva obrany Siemtje Möllerová.

Ve hře bylo i to, že že by ministerstvo obrany poprvé mohl vést přímo člověk z bundeswehru. V tomto případě byl zmiňován generál Carsten Breuer, který během pandemie koronaviru z pověření vlády vedl armádní covidovou „taskforce“.

Kdo je Pistorius?

Nově jmenovaný Pistorius nebyl ani v první linii pravděpodobných jmen, ale vzhledem k omezeným personálním kapacitám SPD zejména v oblasti obrany spíše jednou z nejzazších možností, kam až může strana sáhnout. Jeho jmenování proto v první chvíli bylo i pro odbornou veřejnost překvapením. Opozice jeho jmenování kritizuje, Zelení naopak na novém ministrovi kromě znalosti prostředí a orientace v bezpečnostní politice oceňují jeho „pevné nervy“.

Coby člen předsednictva SPD je 62letý Pistorius považován za pragmatického politika, který by se měl alespoň po organizační stránce umět vypořádat se složitým a roky zanedbávaným resortem. Je zároveň politikem, který sám vykonal vojenskou službu, když v letech 1980 až 1981 sloužil ve Steubenových kasárnách ve městě Achim nedaleko Brém. Na univerzitách v Osnabrücku a Münsteru vystudoval práva, mezi sociální demokraty vstoupil už v 16 letech.

Zkušenosti má Pistorius ze zemské a komunální politiky. Od roku 2013 vedl dolnosaské ministerstvo vnitra, na komunální úrovni působil mimo jiné jako starosta Osnabrücku. V roce 2019 se v tandemu s Petrou Köppingovou ucházel o předsednictví SPD, které nakonec vyhrál současný předseda strany Lars Klingbeil (se spolupředsedkyní Saskií Eskenovou). V letech 2013 až 2017 také byl a od listopadu 2022 znovu je členem německé Spolkové rady, tedy horní komory parlamentu.

Právě ambice a věk v jeho jmenování údajně hrály alespoň do určité míry roli: Hlavní část své politické kariéry už má Pistorius za sebou a může si tedy dovolit přijmout místo, které diskreditovalo všechny jeho předchůdkyně – tedy odcházející Christine Lambrechtovou, Annegret Krampovou-Karrenbauerovou a Ursulu von der Leyenovou. Všechny ve spolkové politice po vedení ministerstva obrany skončily, jen Leyenová se víceméně shodou okolností přesunula do vedení Evropské komise.

Tanky na Ukrajinu

Pistorius bude hned od prvního dne řešit naléhavé otázky nejen ministerstva, ale celé vlády. Ta musí konečně rozhodnout o tom, zda Ukrajině dodá velmi žádané tanky Leopard, toho se ale vláda stále zdráhá.

Německo po počátečním váhání ukrajinskou armádu sice podporuje stále větším množstvím zbraní, tanky Leopard ale zatím přes naléhání tamní vlády dodávat nechce. Britský ministr obrany Ben Wallace, jehož země jako jedna z prvních Ukrajině dodá moderní západní tanky typu Challenger 2, vyzval kancléře Scholze, aby dodávky leopardů povolil.

Stejné výzvy přicházejí také z dalších evropských zemí. „Doufáme ve větší podporu pro Ukrajinu a snažíme se ji zorganizovat. Doufáme, že několik partnerů, spojenců, dá Ukrajině tanky,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda na probíhajícím Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. Konkrétně Duda zmínil právě Německo, což kvitovalo také Finsko a Litva.

Polsko minulý týden oznámilo, že v rámci mezinárodní koalice předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Podobný záměr má také Finsko. V obou případech však předání v Německu vyrobených strojů podléhá souhlasu Berlína. Vicekancléř a ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck je přesvědčen, že Německo nemá stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí, kancléř Scholz je ovšem v této otázce o poznání rezervovanější.

Ženy ve vládě a širší reorganizace

Rozhodování Scholzovi o obsazení důležitého postu komplikoval jeho předvolební slib, jehož se dosud pevně drží, tedy že v jeho vládě bude vyrovnaný počet mužů a žen. Tím přicházelo v úvahu jen buď nahrazení Lambrechtové jinou ministryní, anebo širší reorganizace kabinetu. Se zachováním vyrovnaných počtů počítá také ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck.

Scholz dosud vede kabinet s šestnácti ministry a ženy tvoří polovinu z nich. Po odchodu Lambrechtové a nástupu Pistoriuse se ale poměr změní ve prospěch mužů. V příštích měsících se navíc očekává odchod ministryně vnitra Nancy Faeserové, která by mohla vést sociální demokracii do podzimních regionálních voleb v Hesensku, kde dosud vládnou konzervativci. Za možného nástupce Faeserové média v minulosti zmiňovala právě Pistoriuse.

Lambrechtová je druhou ministryní, která opouští Scholzův kabinet od jeho nástupu k moci na konci roku 2021. Loni v dubnu rezignovala ministryně pro rodinu Anne Spiegelová, kterou nahradila Lisa Pausová. Důvodem tehdy byla kritika, že po předloňských ničivých záplavách na západě Německa Spiegelová odjela na měsíční dovolenou do Francie. V té době byla ministryní životního prostředí ve spolkové zemi Porýní-Falc, kterou přívalové deště a mohutné záplavy obzvlášť zasáhly.

X X X

Italská policie prohledala dům, ve kterém se skrýval mafián Denaro

Italská policie v noci na úterý prohledala dům, ve kterém se ukrýval šéf sicilské mafie Matteo Messina Denaro. Nachází se v městečku v provincii Trapani. Šéfa mafie Cosa Nostra policisté zadrželi v pondělí. Vyšetřovatelé se chtějí nyní zaměřit na síť podporovatelů, kteří umožnili nejhledanějšímu italskému zločinci skrývat se před justicí třicet let.

 Dům, ve kterém se Messina Denaro skrýval, se nachází v městečku Campobello di Mazara. Podobně jako další významní šéfové sicilské mafie se tak skrýval v oblasti, odkud pocházel. Podle oblastního policejního velitele Fabia Bottina žil Messina Denaro na daném místě alespoň posledních šest měsíců. Jeho sousedi italskému tisku řekli, že vedl normální život.

Policie podle italských médií našla v domě drahé oblečení a parfémy, ale neobjevila žádné zbraně. „Byl to kvalitně zrekonstruovaný byt, který prokazuje dobré ekonomické zázemí hledaného muže,“ uvedl Bottino. Podle deníku Corriere della Sera však policisté zatím nenalezli žádné dokumenty související s organizací činnosti mafie Cosa Nostra. Hledají proto další místa, kam je mafián mohl uschovat.

V městečku Campobello di Mazara žije také muž, který byl podle vyšetřovatelů jeho osobním řidičem. Obchodníka s olivami bez záznamů v trestním rejstříku zatkli v pondělí společně se šéfem sicilské mafie. Policie také vyšetřuje ošetřujícího lékaře mafiánského bosse. Ten však popřel, že by znal skutečnou identitu svého pacienta. Policie vyslechla také muže, na jehož jméno měl Messina Denaro vystavené doklady.

 Je Denaro nemocný?

Vyšetřovatelé se nyní chtějí zaměřit mimo jiné na síť podporovatelů, kteří umožnili mafiánskému bossovi skrývat se 30 let před justicí. Palermský prokurátor Maurizio De Lucia uvedl, že klinika, kterou Messina Denaro pravidelně navštěvoval a ve které jej policisté v pondělí zatkli, pravděpodobně nevěděla, kdo je ve skutečnosti její pacient.

Zpráva o dopadení nejhledanějšího zločince v zemi dominovala titulním stranám většiny italských novin. Články se věnují mimo jiné tomu, jak se vyšetřovatelům podařilo přijít na falešnou identitu, pod kterou se Messina Denaro skrýval.

Na základě odposlechů jeho blízkých došli podle médií vyšetřovatelé k závěru, že mafiánský boss trpí několika vážnými nemocemi, například rakovinou jater či Crohnovou chorobou. „Analýza a srovnání dat z databází ministerstva zdravotnictví vedly k identifikaci malého počtu pacientů, kteří svým věkem a nemocemi odpovídali profilu Messiny Denara,“ píše deník La Stampa.

Vyšetřovatelé ujistili, že Denaro dostane ve vězení veškerou lékařskou péči, kterou zřejmě nemocný muž potřebuje. Doufají, že s nimi bude dopadený šéf mafie spolupracovat, což však podle italských médií není zdaleka jisté.

Šedesátiletý Matteo Messina Denaro se skrýval před justicí od roku 1993. V nepřítomnosti byl mnohokrát odsouzen k doživotí za vraždy a další zločiny připisované sicilské mafii.

X X X

Zrušte sankce proti Palestině, vyzývají státy OSN Izrael. Včetně Česka

Přes devět desítek členských států OSN odsoudilo sankce, které Izrael uvalil na palestinskou samosprávu v reakci na rezoluci, jež žádala Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) o poradní stanovisko k izraelské okupaci Západního břehu Jordánu. K podpisu se připojily i obvykle proizraelské státy jako Česko či Německo.

 Vláda premiéra Benjamina Netanjahua na začátku ledna uvalila vůči Palestině řadu sankcí včetně zmrazení palestinských stavebních plánů na okupovaném Západním břehu Jordánu a zkrácení finančních příspěvků palestinské samosprávě. Rovněž chce převést 139 milionů šekelů (902 milionů korun) z daní vybraných na území palestinské samosprávy na odškodnění obětí útoků palestinských radikálů.

Izraelská vláda krok oznámila poté, co Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, která žádá ICJ, aby vyjádřil svůj postoj k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území. Návrh Palestiny podpořilo 87 zemí, proti jich bylo 26, a to včetně USA, Británie, Německa či Česka.

Více než 90 členských zemí nyní podepsalo prohlášení, v němž vyzvalo k okamžitému zrušení izraelských sankcí. Uvedly v něm také, že bez ohledu na svůj postoj k rezoluci odmítají represivní opatření v reakci na žádost o poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora. Text podepsalo 24 z 27 zemí Evropské unie včetně Česka či Německa, které podle listu The Jerusalem Post obvykle Izrael silně podporují. K prohlášení se nepřipojily z EU pouze Rakousko, Chorvatsko a Maďarsko.

„Na prohlášení je úžasné, že jej podepsaly i některé země, které se zdržely hlasování nebo hlasovaly proti rezoluci, jež otázku soudu nastolila,“ řekl palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr.

Izrael za války v roce 1967 obsadil východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy oblasti, v nichž Palestinci usilují o vytvoření nezávislého státu.

Mezinárodní soudní dvůr sídlící v Haagu je nejvyšším soudem OSN, který řeší spory mezi státy. Jeho rozhodnutí jsou závazná, ačkoli soud nemá žádné prostředky, aby jejich dodržování prosazoval.

X X X

V Británii zemřel pilot RAF Roden. Ambasáda se o jeho smrti dozvěděla až nyní

V Británii loni v květnu zemřel Jiří Roden (Rosenstein), zřejmě poslední československý letec britského Královského letectva (RAF) žijící v této zemi. Na Facebooku o tom v úterý informovalo české velvyslanectví v Londýně, o úmrtí letce dozvědělo se zpožděním až nyní.

Jiří Roden se narodil v roce 1923 v Moravské Ostravě. Do Británie podle ambasády odjel posledním dětským transportem v srpnu 1939 a během války vstoupil do RAF, kde sloužil u 312. perutě.

Po válce se nakrátko vrátil do Československa, ale poté se usadil zpět v Londýně.

V řadách Královského letectva bojovalo během bitvy o Británii celkem 88 pilotů z Československa po boku více než 2 300 domácích letců a několika stovek zahraničních stíhačů. Mají svůj nezanedbatelný podíl na tom, že se Británie ubránila ofenzivě nacistického Německa.

X X X

 Národní banka má udržovat stabilitu, ale ona si to vykládá jako dvouprocentní inflaci, říká ekonom

Chystá vláda brutální utahování opasků a zvyšování některých daní, jak tvrdí opozice? Ta kvůli obavě o zhoršování životní úrovně lidí a zdražování a zpomalení ekonomiky vyvolala ve Sněmovně už druhé hlasování o nedůvěře vládě Petra Fialy. O těchto a dalších tématech hovořil šéf rozpočtového výboru sněmovny Josef Bernard s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a ekonomem Tomášem Havránkem.

 „Cestou k ozdravení veřejných financí je reforma výdajů státu, nikoli zvyšování daňové zátěže.“ To si napsala vláda Petra Fialy z ODS do svého programového prohlášení. Teď ale premiér potvrdil, stejně jako už dříve jeho stranický kolega, ministr financí Zbyněk Stanjura, že by se měl například zredukovat počet nižších sazeb DPH.

Poslechněte si rozhovor s šéfem rozpočtového výboru sněmovny Josefem Bernardem, s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a ekonomem Tomášem Havránkem v rámci podcastu Peníze a vliv

Znamenalo by to, že by mohlo o několik procent podražit třeba vhodné prodej knih, služby kadeřníka či ubytování a stravování. Jiné položky, třeba potraviny, by ale zase mohly zlevnit. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová to považuje za další ohrožení domácností.

„Máme opravdu velkou obavu, že zdražení vody, tepla, léků a celé řady služeb, které vláda plánuje, zrušením desetiprocentní sazby DPH, přinesou obrovský a vražedný koktejl i pro střední třídu. Samozřejmě o těch ekonomicky nejslabších vůbec nemluvím. Ti už jsou drceni dnes,“ řekla.

Podle vicepremiéra Mariana Jurečky z KDU-ČSL není koaliční debata o nastavení DPH ale ještě zdaleka u konce.

„Je to samozřejmě debata, která je pro mě a pro KDU-ČSL velmi důležitá v tom, abychom se negativně nedotkli zranitelných skupin obyvatel, rodin s dětmi, rodičů, kteří jsou samoživitelé, seniorů. Rozhodně to nesmí znamenat zdražení kvality nebo zdražení životů lidí v České republice v těch skupinách, které jsem tady jmenoval,“ řekl

Polovina lidí v Česku odmítá navyšování daní. Dávají přednost rušení slev a zavedení školného

 Na druhou stranu je vládním politikům jasné, že samotné osekání výdajů k uzdravení státních rozpočtů stačit nebude. Na to, jestli se budou zvyšovat daně, jsem se proto ve sněmovně zeptala šéfa rozpočtového výboru Josefa Bernarda z hnutí STAN.

Josef Bernard: Paní redaktorko, já neumím říct, jak jinak budeme řešit to, že už několik let po sobě, čtyři, teď už si nabíháme na pátý rok, máme strukturální deficit v této zemi mezi 200 až 300 miliardami korun a každoročně tuto zemi zadlužené o až o dalších 400 miliard korun.

Musíme si tady říct, že máme relativně silný sociální stát odpovídající evropským standardům. Já proti němu nejsem, ale nastavili jsme si ho tak, že na něj neumíme vydělat. A problém jsme si ještě dvojnásobně zhoršili tím, že jsme zrušili superhrubou mzdu, což byl, eufemisticky řešeno, velmi neuvážený krok, který neudělal žádný stát světa v době covidové krize. My jsme si problém ještě o 100 miliard zhoršili tímto krokem.“

Daňový mix

X Takže podle vás by se měly zvýšit přímé daně?

Josef Bernard: Podle mě bychom měli znovu mluvit o daňovém mixu. Měli bychom se podívat na všechny daně. Měli bychom napravit například věci, které jsme udělali v minulosti v době covidu, že jsme některé profese a činnosti zařadili do nižší sazby DPH.

Za hnutí STAN musíme tu věc říkat na rovinu. Není jiná možnost, než se podívat i na daně z příjmu, ať už fyzických či právnických osob. Nebudu tady říkat detaily. My nějaké návrhy máme.

Na přelomu ledna a února by mělo být jasno, na kterých opatřeních se shodujeme s ostatními koaličními partnery. Samozřejmě názory různé. Já neříkám, že je nějaká veliká shoda, ale myslím si, že na výdajové stránce, jsou úspory, které budeme dosahovat, v řádech jednotek miliard. Znovu opakuji, že strukturální deficit je 200 miliard a více,“ říká Bernard.

X Co by případné zvýšení daní znamenalo pro české průmyslové podniky? Budou mít jejich zástupci v tomto ohledu směrem k vládě nějaké požadavky? Na to jsem se v pondělí před jednáním tripartity zeptala Jana Rafaje, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy.

Jan Rafaj: Předně si musíme uvědomit, že na některé, nejenom průmyslové, segmenty dopadlo velmi výrazné zdanění, které vláda představila jako mimořádné daně a platí od 1. ledna. Takže v tomto kontextu se domníváme, že jde o to nejvyšší zdanění je za námi. Doufejme, že i toto je krátkodobé a dočasné opatření.

Předpokládáme, že vláda bude postupovat tak, jak má, to znamená v rámci sociálního dialogu, a nejdřív s námi bude základní parametry diskutovat. To se tak zatím nestalo. Na dnešní tripartitě vyzveme vládu, nás s tím na dalším setkání ministr financí seznámil. Zároveň to vzal do pracovních týmů, abychom o tom diskutovali. Takže nepředpokládám, že by něco rychlého mělo být na stole.

X Co považujete za nedostatek vlády? Co by pro průmysl z vašeho pohledu vláda mohla udělat, aby ekonomickou situaci zlepšila?

Jan Rafaj: Myslím si, že je potřeba, aby velmi rychle dotáhla notifikaci Bruselu pro zastropování elektrické energie velkým firmám. Aby jednou konečně jsme dotáhli i kurzarbeit a měli ho rovněž notifikovaný s Evropskou unií. To jsou takové zajišťovací mechanismy pro to období, které se stále může vyvinout do hlubší recese. Takže to je domácí úkol, který vláda musí udělat.

Poslední, který považujeme za velmi důležitý, aby férově monitorovala, jaké podpory získávají firmy v okolních zemích, v zemích EU, což je náš největší trh. Pokud zjistíme, že jsme v některých věcech výrazně pozadu, tak i když nás to bude trošičku bolet, také musíme najít způsob, jak českým firmám narovnat podmínky.

Předčasné odvolání vlády

X Pomohlo by z vašeho pohledu něčemu odvolání vlády, které chce opozice?

Jan Rafaj: Předčasné odvolání žádné vlády, pokud nežijeme v nedemokracii, není dobré, protože znejišťuje celý trh. Vláda tady je, má nastavený program. Ideálně, ať jej realizuje. Samozřejmě každá vláda musí respektovat sociální dialog, hlasy partnerů a o to my usilujeme, a to je naše role.

X Je jednání v Parlamentu spíš pokračování prezidentské kampaně, nebo jde o reálné věci?

Jan Rafaj: K tomu se za Svaz průmyslu nechceme vyjadřovat, protože jsme se nikdy nevyjadřovali k žádnému hlasování o nedůvěře vlády. Toto je politická věc. My se budeme rádi vyjadřovat ke konkrétním tématům.

Případný růst daní není zdaleka jediným problémem, který by mohl dopadnout na firmy i na lidi. Loni to bylo zdražování, které žene vzhůru inflaci. Co se v ekonomice děje a kdo za to může? Otázky pro prof. ekonomie na Univerzitě Karlově a člena Národní ekonomické rady vlády Tomáše Havránka.

X Inflace za celý rok 2022 bylo přes 15 procent, což je nejvíc od roku 1993. Co je podle vás v ekonomice špatně? A mohla něco udělat lépe České národní banka vláda?

Tomáš Havránek: Zásadní otázka je, jestli vůbec národní banka nebo vláda může s inflací něco dělat. Máme často v médiích takový názor, že inflace je dovezena, a že s ní těžko něco uděláme. To je ale špatně jak z hlediska klinického výzkumu, tak z hlediska praxe. Můžeme si vzít to, že za minulý rok byla průměrná inflace v Evropě od 2 do 20 procent, čili hodně se lišila. To ukazuje, že záleží na tom, co daná země dělá a jak se chová.

X Také to, jak má nastavenou ekonomiku. Faktem je, že třeba pobaltské země mají nejvyšší inflaci, ještě vyšší než my, a jsou také hodně závislí na dovozech. Je to tak?

Tomáš Havránek: To máte pravdu. Tam hraje roli celá řada faktorů. Podle velké většiny ekonomického výzkumu je otázka, jestli sama centrální banka může inflaci zkrotit nebo kontrolovat, nebo jestli k tomu potřebuje vládu.

Podle většiny výzkumů to může udělat sama centrální banka a jenom podle malé části ekonomů k tomu potřebuje i vládu. Ale každopádně jsou zdroje inflace převážně domácí. Většina ekonomů se shodne, že jsou hlavně na straně měnové politiky. Když se ptáte, kdo za to může, tak většina odborníků by měla správně vinit národní banku.

‚Česká populace je velice pasivní a málo náročná‘

X Ve zvyšování sazeb, více než je současných sedm procent, než je repo sazba, měla podle vás Česká národní banka pokračovat? Protože řada ekonomů proti tomu protestuje, že to podvazuje ekonomiku, protože zdražují firmám a lidem úvěry.

Tomáš Havránek: Snižování inflace je bolestivé, právě jak říkáte pro řadu segmentů ekonomiky. Ale je to otázka priorit, jestli chceme nízkou inflaci za cenu nějaké bolesti, nebo tady chceme žít třeba deset let s inflací kolem šesti procent, což je docela reálné, pokud národní nebude činit nic navíc oproti tomu, co už udělala v minulém složení.

Myslím, že obecně česká populace je velice pasivní a málo náročná, protože se spokojí s vysvětlením, že se nedá nic dělat, inflace je něco jako povodeň a musíme to vydržet. A netlačíme na politiky, aby se upřesnili v zákoně zadání pro národní banku, o co přesně se má snažit a co ji postihne, co by vedení národní banky postihlo, když svůj cíl plnit nebude, což jak pozorujeme, se děje v posledních měsících.

X Co byste navrhoval? Jak by se měl zákon změnit?

Tomáš Havránek: Navrhoval bych v zákoně jasně vymezit, co po národní bance chceme. Protože Ústava nám říká, že národní banka pečuje o cenovou stabilitu, ale ona si to vykládáí jako dvouprocentní inflaci, což se dá velmi těžko technicky zdůvodnit, že toto je cenová stabilita. Můžeme se bavit o tom, jestli to je nějaká zdravá inflace, ale ta Ústava říká celkem jasně cenová stabilita.

A pomohlo by v zákoně vyjasnit, co se tím myslí. Já bych byl nejradši za dlouhodobě nulovou průměrnou inflaci, což opravdu odpovídá cenové stabilitě. Nebo to může být jiný cíl, na kterém se dohodneme. Ale mělo by to být jasné zadání, podle kterého lze potom hodnotit vedení národní banky a navázat na takovou výkonnost i finanční hodnocení, jako je to běžné v jiných velkých firmách.

To znamená, není úplně vhodné, aby si jednak sama banka stanovovala, co je jejím cílem, a druhak aby nebyla nijak odpovědná vůbec nikomu.

X Čili vysoká inflace, nulové odměny členům bankovní rady. Takto to myslíte?

Tomáš Havránek: Přesně tak. Členové by si podle mě zasloužili mnohem vyšší plat v normální době, abychom mohli pro takovou práci nalákat i lidi ze zahraničí, aby to pro ně bylo zajímavé. Čili když se jim daří a inflace kolem nuly, tak klidně, ať jsou platy mnohem vyšší.

Ale pokud je inflace takto veliká a věříme tomu, že národní banka má nad inflací kontrolu, což tomu většina ekonomů opravdu věří, většina modelů to ukazuje, tak není vhodné, aby neměli žádné konsekvence, aby se nějak nepodíleli na utrpení většiny domácností.

A my ekonomové věříme, že finanční motivace funguje, že mění chování lidí. A kdyby dvouciferná inflace znamenala třeba pět milionů minus pro guvernéra ten daný rok, tak byste viděli, že by se to chování rozhodně změnilo. To je základní ekonomický princip a ničemu by to neuškodilo.

Objektivita rozhodování

X Nepodvazovalo by to objektivitu jejich rozhodování, kdyby jim šlo jenom o vlastní peníze. Přece jenom třeba to, že existuje nějaká inflace, čili růst cen, tak to zvyšuje atraktivitu investic. Takže nějaký smysl to přece jenom má.

Tomáš Havránek: To je možná na samostatný rozhovor, to je velmi široké téma. Mluvím o tom rád. Ale jenom stručně. Na to jsou stovky studií, které odhadují, jaká je zdravá inflace. Ta inflace, jak jste řekla správně, má i své výhody. Také má spoustu nevýhod, jak vidíme dnes, když to zjednoduším, znehodnocuje úspory.

A nejhorší na tom je ta nejistota. Nevíte, jaká ta inflace bude za rok nebo v horizontu deseti let. Čili minimálně jednoduchá změna, kterou by ta národní banka měla udělat a kterou věřím, že udělá, je nesnažit se o inflaci znova každý rok dvě procenta, ale v průměru – čili aby nám garantovala, že v průměru třeba za deset let bude inflace dvě procenta.

Potom můžete daleko lépe plánovat a odstraníte nejistotu. I pro investice, o kterých jste mluvila, to bude lepší. A dá se ukázat i v modelech, že za rozumných předpokladů to vychází lépe, toto cílování průměrné inflace.

X Pojďme se ještě vrátit k loňské a letošní inflaci. Co jsou příčiny? Když se podíváme do těch střev, tak nejvíc meziročně zdražily základní potraviny – mouka, chleba, máslo, vejce. Je to i předmětem řady diskusí prezidentských kandidátů a politiků ve Sněmovně. Kvůli ekonomické situaci bude hlasování o nedůvěře vládě a tak dále. Co se podle vás děje v tomto směru v Česku? Je to podle vás nějaká porucha trhů, nebo jenom výrobci v tomto oboru vzali příležitost, že se zdražuje, do vlastních rukou nebo za vším stojí drahé energie, zvyšující se náklady?

Tomáš Havránek: Energie rozhodně, roli hrají hlavně vstupy. To znamená energie, potom třeba i hnojiva a další věci, které se zdražují z titulů, které úplně nesouvisí s českou situací, ale třeba i s válkou na Ukrajině. Samozřejmě zmenšuje se nabídka potravinářských výrobků, a to tlačí na vyšší ceny.

Ale rozhodně by také pomohlo, kdyby na našem trhu byla větší konkurence v těchto potravinářských řetězcích. Náš systém je dominovaný jedním holdingem, jehož jméno začíná na A, který teď samozřejmě masivně vydělává. Vydělává na dlouhodobě na dotacích z našich daní. Vydělává teď na vysokých cenách, které zase vidíme v obchodech.

Vznik monopolu

X Já ho řeknu, je to Agrofert. Ale oni zase tvrdí, že za všechno můžou řetězce, že tam je porucha konkurence – v obchodu, ne ve výrobě.
Tomáš Havránek: U řetězců funguje konkurence podle mě poměrně dobře, jak vidíte, když projíždíte různými městy, kolik různých obchodních domů vidíte. Tam konkurence funguje dobře, ale často v té výrobě máte opravdu skoro monopolní situaci, která je navíc vertikálně integrovaná, takže potom se s tím těžko soupeří. A samozřejmě toto generuje nadměrné zisky pro našeho největšího zemědělce.

Ale situace se zas tak moc neliší od ostatních zemí, takže to není primární příčina. Rozhodně ale využívají příležitosti k tomu, aby vydělali nadměrné zisky.

X Inflace by byla ještě vyšší nebýt úsporného tarifu na elektřinu v říjnu a v prosinci zase inflaci směrem dolů ovlivnilo zlevnění pohonných hmot. Není tohle důvod k tomu, aby byla vláda aktivnější, pokud jde o pomoc s cenami energií nebo nafty. Zmiňoval jste, že vidíte hlavní vinu vysoké inflace u České národní banky, ale nemohla by vláda udělat něco víc? Nebo jak se díváte na ty dosavadní kroky vlády i z pohledu toho, že jste členem NERVu, který radí vládě?

Tomáš Havránek: Tak zrovna úsporný tarif, upřímně řečeno, to jméno je malinko zavádějící, protože to není tarif.

X Ano, byl to v podstatě voucher pro všechny.

Tomáš Havránek: Je to něco, co bychom v ekonomii nazvali vrtulníkové peníze. To znamená, že dostanete peníze od vlády, která vám je dá jen tak. Ale to, že to vidíme promítnuté v inflaci, nedává ekonomický smysl. Nerozumím tomu, proč to Český statistický úřad takto udělal, a dlouhodobě naopak tu inflaci spíš zvýší, protože to znamená, že máme trochu víc peněz, než bychom jinak měli.

Říkám, že za inflaci převážně může národní banka. V zemi, která má vlastní měnu, tak většina kolegů se tom shodne na tom, že to tak je. Ale i podle novějších teorií, jako je třeba fiskální teorie, může mít vliv hospodaření vlády. Ale dlouhodobé. Čili ani ne tak covidové schodky nebo současné schodky, ale dlouhodobá neudržitelnost státních financí, která teď vychází najevo, když se podíváte na projekce Národní rozpočtové rady. A tam je ten hlavní problém.

Nějaké úpravy daní, nějaké drobné transfery moc dlouhodobě inflace ovlivní. Ale co ji může opravdu ovlivnit je sestupná tendence našich veřejných financí v příštích dekádách, která opravdu vypadá tristně.

X A jak by s tím vláda mohla bojovat? Vláda teď chystá různé změny. Je to jeden z důvodů, který naštval opozici – že chce zvyšovat daně a jak říká Andrej Babiš, chystá brutální utahování opasků. Byl byste příznivcem nějakých zásahů v daňové oblasti? A třeba pokud jde o DPH, o kterém se teď velmi diskutuje – že by měly být místo tří sazeb jenom dvě, kdy hrozí zdražení některých věcí, které jsou v té nejnižší sazbě.

Tomáš Havránek: Zopakoval bych, že samotný stav rozpočtu loni, letos nebo příští rok není z hlediska inflace, dlouhodobého vývoje této země, zas tak důležitý. Co je důležité, je ten výhled – střednědobý a dlouhodobý. A tam by tyto drobné změny daní nebo nějaké drobné škrty vlastně zas velký vliv hrát nebudou.

Teď je důležitá jednak prorůstová politika a pokud možno redukce regulace, kde to ještě trochu jde, ale hlavně vyřešit dva hlavní problémy na straně příjmů a výdajů. Na straně výdajů to jsou důchody.

Důchodový systém je opravdu neudržitelný. Všichni to vědí a dlouhodobě se s tím bohužel nic nedělá z toho důvodu, že to samozřejmě někdo musí zaplatit. A zatím to vypadá tak, že to zaplatí budoucí důchodci.

Odchody do důchodu

X A bude podle vás stačit to, co se připravuje, že se prodlouží věk odchodu do důchodu a možná nějak upraví valorizace?

Tomáš Havránek: Nebude to stačit. Tyto parametrické změny sice můžou pomoct, ale není to něco, co by ten dlouhodobý problém odstranilo. Je tady potřeba nová společenská dohoda a říci jasně, že to zaplatíme všichni a že není fér, aby to platila jenom jedna část populace, to znamená budoucí důchodci, ale že se na tom musí podílet všichni a že to bude bolet.

A ten druhý velký bod, který je potřeba řešit a něco s ním dělat, jsou devizové rezervy národní banky, která má tři biliony korun v jiných měnách – eurech, dolarech a dalších měnách – a tyto peníze evidentně nechce použít na podporu koruny. Tak dobře.

Ale potom by je měla použít na dlouhodobé investování, protože ty peníze budou hodně vydělávat – třeba kdyby byly investovány do akcií – tak by to dlouhodobě v průměru měly být stovky miliard korun. A tím by se to splatila ta současná ztráta České národní banky. A v budoucnu by podle zákona ty přebytky musela platit státu. Takže tím by vlastně ucpala velkou část díry státním rozpočtu.

Čili dohromady to musí být reforma, která začne u největších položek – to znamená největší položka u příjmů, největší položka u výdajů.

X Jste pro zvyšování daní – jak DPH, tak přímých daní, tedy daní z příjmu?

Tomáš Havránek: To jsem neřekl. Myslím, že to není úplně důležité. Není za každou cenu důležité snažit se stlačit letošní schodek o pár desítek miliard, pokud by to mělo podvázat budoucí ekonomický růst.

Zvýšení DPH se mi obecně jeví jako lepší způsob, a to proto, že tím daníte spotřebu, nedaníte práci. Když daníte práci, tak lidi odrazuje od toho, aby pracovali. Což je v situaci, kdy vám chybí zaměstnanci v řadě firem, tak to možná není úplně správné řešení. A navíc dneska zaměstnanci platí největší část daní.

To jsou lidé, kteří se opravdu daním vyhnout nemůžou. Na rozdíl od ostatních skupin populace, od firem nebo od OSVČ. Zaměstnancům to strháváme přímo z výplaty, takže oni opravdu daně platí všechny. A když malinko přenesete tu zátěž z práce na spotřebu, tak to bude něco, co bude i z tohoto pohledu spravedlivé.

X X X

Zemřela slavná filmová kráska Gina Lollobrigida, herečce bylo 95 let

Ve věku 95 let zemřela herečka Gina Lollobrigida. Patřila k nejznámějším herečkám italské poválečné kinematografie, proslavila se ve snímcích Fanfán Tulipán nebo Italské prázdniny. Herečka, která byla ve své době považována za sexsymbol, se ovšem pokoušela prosadit i v jiných rovinách umění a dokonce i politice.

 Podle italského tisku byla Gina Lollobrigida v poslední době hospitalizována v v Římě.

Herečka patřila k nejznámějším tvářím italské poválečné kinematografie a k sexsymbolům 50. a 60. let 20. století. K jejím nejslavnějším filmům patří Krásky noci, Fanfán Tulipán, Zvoník u Matky Boží, Chléb, láska a žárlivost či Italské prázdniny. Vedle filmu se věnovala také fotografii, charitě či modelingu.

Luigina Lollobrigida se narodila v malém italském městečku Subiaco. Rodina se následně přestěhovala do Říma, kde začala budoucí herečka obcházet soutěže krásy. Mimo jiné vyhrála Miss Řím a ve dvaceti byla třetí na Miss Itálie. To jí otevřelo cestu k modelingu a později i herectví.

Ve filmu poprvé výrazně zaujala ve snímku Pozor! Banditi! z roku 1951. Další role v hitech Krásky noci a Fanfán Tulipán jí pak zajistily renomé hvězdy evropského formátu. Ve druhém z nich si zahrála po boku Gérarda Philipa a našla svou filmovou tvář nezkrotné živelné krásky s duší dítěte.

Následovaly veleúspěšné snímky Chléb, láska a fantazie (1953), Chléb, láska a žárlivost, Římanka (oba 1954) a postava cikánky ve filmu Zvoník u matky boží (1956) s Anthonym Quinnem. Lollobrigida hrála ve filmech nejznámějších italských poválečných režisérů, kterými byli například Vittorio De Sica, Mario Monicelli či Pietro Germi.

Božská „Lollo“ ovšem spolupracovala i s kinematografiemi jiných zemí. Důkazem je slavný americký snímek Italské prázdniny z roku 1961, britské drama Bezcharakterní žena (1964) či o dva roky mladší britská komedie Hotel Paradiso. Za roli ve snímku Dobrý den, paní Cambellová (1968) byla dokonce nominována na Zlatý Glóbus.

Rozhovor s Castrem

Od konce šedesátých let se ovšem Gina Lollobrigida objevovala ve filmech jen sporadicky a vrátila se ke svému milovanému výtvarnému umění. Věnovala se sochařství i fotografii. Známé jsou její fotografické série se Salvatorem Dalím, Paulem Newmanem či německou fotbalovou reprezentací.

V roce 1973 pak vydala knihu svých fotoreportáží Italia Mia, pro italský časopis Gente získala o rok později exkluzivní rozhovor s Fidelem Castrem. Natočila i dokument o Indiře Gándíhové.

V roce 1995 přijela Lollobrigida jako oficiální host na Filmový festival v Karlových Varech, kde předala Křišťálový glóbus Janu Svěrákovi za jeho vítězný film Jízda. O čtyři roky později kandidovala do Evropského parlamentu ve straně Romana Prodiho, neúspěšně. ČTK upozorňuje, že ještě v loňském roce kandidovala v italských parlamentních volbách za skupinu menších levicových organizací.

Italský tisk připomněl, že Lollobrigida bylo loni v září hospitalizována, protože si při pádu doma zlomila nohu. Kromě zdravotních problémů musela herečka v posledních letech svého života řešit i právní spory. Její syn Andrea Milko Skofic žádal italské soudy, aby stanovily matce opatrovníka, což Lollobrigida soustavně odmítala. Podle syna nebyla herečka schopna spravovat svůj majetek.

X X X

Evropské synodální setkání v Praze se blíží

Za necelý měsíc začne v Praze kontinentální shromáždění Synody o synodalitě 2021-2024, kterou vyhlásil v roce 2021 papež František. Do hlavního města ČR se ve dnech 5.-12. února 2023 sjedou delegace biskupských konferencí jednotlivých zemí Evropy a další zástupci církve.

Na první část kontinentálního setkání, 5.-9. února 2023, dorazí do hlavního města 200 účastníků z celé Evropy, z toho 156 osob budou tvořit delegáti z 39 biskupských konferencí. Každá konference vyšle delegaci 4 osob složenou z předsedy dané konference a 3 dalších členů. Dalších 44 hostů budou zástupci společenství či hnutí reprezentujících celou katolickou církev. Společně s nimi bude dalších 390 účastníků připojeno online.

Každá biskupská konference představí výsledky synodálního procesu ve své zemi. Delegáti budou rozděleni do menších pracovních skupin na základě jazyka, národnosti a stavu. Výsledky práce těchto jazykových skupin (angličtina, italština, němčina, francouzština a polština) budou předány sekretariátu CCEE. Ve čtvrtek 9. února se předpokládá diskuze nad finální podobou dokumentu této synodální fáze.

V rámci Evropského synodálního setkání se v pražské katedrále uskuteční 8. února 2023 slavnostní bohoslužba za účasti delegátů z celé Evropy. Mši, která začíná v 18 hodin, bude předsedat sekretář Synody kardinál Mario Grech, spolu s ním budou koncelebrovat předsedové evropských biskupských konferencí. Mše je otevřená pro veřejnost a jsou na ni zváni všichni příznivci synodálního procesu v České republice.

V druhé části setkání, 9.-12. února, bude program pokračovat jednáním již jen 39 předsedů Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), kdy se budou zabývat mimo jiné i reflexí výsledků z předchozích dní. CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska

X X X
Policie v Praze dopadla Gruzínce, kterého USA označují za vora v zakoně, šéfa mafie

Čeští policisté vypátrali na území Česka Gruzínce, kterého Spojené státy označují jako „vora v zakoně“ – tedy vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin. Zadrželi ho na základě mezinárodního zatykače. V současné době je muž ve vydávací vazbě, kde čeká na výsledek svého extradičního řízení do USA. V úterý to uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

 Detektivové odboru zahraničních zločineckých struktur Národní centrály proti organizovanému zločinu občana Gruzie vypátrali v uplynulých dnech. Spolupracovali při tom s Útvarem rychlého nasazení, Bezpečnostní informační službou a zahraničními kolegy.

Spojené státy muže podezírají ze spáchání zejména zvlášť závažných násilných trestných činů na svém území. „Zadržený patří mezi uznávané kriminální autority v rámci ruskojazyčného prostředí,“ uvedl mluvčí.

„V souvislosti se zadržením kriminální autority byla na území hlavního města Prahy provedena také jedna domovní prohlídka. V místě zadržení se nacházel i jeho osobní strážce, občan Gruzie, který byl později také zadržen,“ doplnil Ibehej. Trestní řízení má na českém území na starosti Městské státní zastupitelství v Praze.

X X X

Britská vláda zablokuje skotskou novelu zákona o změně pohlaví

 Aktivuje takzvaný Článek 35 zákona o Skotsku, který jí umožňuje ve výjimečných případech vetovat zákon schválený ve skotském parlamentu. Skotský zákon má lidem usnadnit změnu pohlaví a v Holyroodu prošel v prosinci většinou 86 ku 39 hlasům. Britská vláda se obává, že novela je v rozporu s celobritským zákonem o rovnosti.

Možnost vetovat skotskou legislativu dává Londýnu zákon o Skotsku z roku 1998, jehož přijetím byl ustanoven skotský parlament. Pokud ministři v Londýně usoudí, že zákon přijatý ve Skotsku pozmění zákony, na jejichž změnu má výsadní právo Westminster, mohou jej vetovat.

Inkriminovaný zákon má urychlit a zjednodušit proces získání takzvaného certifikátu o uznání pohlaví (GRC), který potřebuje člověk, který chce své právně uznané pohlaví změnit. Zákon by také snížil věkovou hranici pro získání GRC z 18 let na 16 a odebral povinnost podstoupit lékařské vyšetření na genderovou dysforii, tedy nepohodu způsobenou rozporem mezi pohlavím určeným při narození a vlastní pohlavní identitou.

Příkaz k zablokování zákona předloží britský ministr pro Skotsko Alister Jack parlamentu v Londýně v úterý. „Není to rozhodnutí, které bych bral na lehkou váhu. Novela by měla významný dopad, kromě jiných věcí, na celobritské zákony o rovnosti ve Skotsku, Anglii a Walesu,“ řekl Jack. Britští ministři se podle BBC také obávají, že „umožnit každému, aby se identifikoval“ jako žena, by mohlo narušit ženská práva, například přístup do prostorů vyhrazených jednomu pohlaví, jako jsou šatny.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová se proti avizovanému vetu ohradila. Britská vláda podle ní chce blokovat zákon, jehož schválení spadá do pravomocí Holyroodu. „Jakýkoli pokus reformu zablokovat bude pokusem využít otázku změny pohlaví jako politickou zbraň,“ řekla Sturgeonová.

Lídr labouristické opozice Keir Starmer přístup ke změně pohlaví v Británii označil za „politický fotbal“ a vyzval k „uctivé debatě“ a modernizaci zákonů, které budou brát potaz různé názory. Věkovou hranici 16 let pro rozhodnutí o změně vlastního pohlaví nicméně v rozhovoru s BBC v neděli označil za příliš nízkou.

X X X

Ostych stranou. Orální sex je zárukou orgasmu i spokojenějšího vztahu

Je předmětem dohadů i sporů. Laskání genitálií ústy zkrátka jedni milují a druzí zase z duše nenávidí. Věděli jste však, že obliba a intenzita orálního sexu hodně vypovídá nejen o povaze jednotlivce, ale také o tom, v jaké vztahové fázi se pár momentálně nachází?

Kvalitní milostný život = půl zdraví

V posledních letech se na poli sexuality bortí ledy. Neustále čteme rady odborníků, že je třeba mít otevřenou mysl vůči erotickým fantaziím a experimentování, které erotické hračky prostě musíme mít a jaké sexuální polohy zkusit. Intimní chvilky totiž nejsou jen příjemným povyražením, ale také mohou být vzpruhou duše a těla.

Studie jednoznačně prokazují, že sex je nesmírně prospěšný pro lidské zdraví. Během intimností se sexuálním podtextem se aktivují určité neurotransmitery, které ovlivňují nejen náš mozek, ale i další orgány v těle.

Pravidelné něžnosti mají pro ženy například benefity v podobě nižšího krevního tlaku, úlevy od různých forem bolestí, lepší funkce imunitního systému a srdce. Sex také pomáhá předcházet riziku srdečních onemocnění, minimalizuje stres, deprese a úzkosti. Nemluvě o prohlubování emocionálního pouta s drahou polovičkou.

X  X X

Novým předsedou Dozorčí rady Lesů ČR je Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity a expert na adaptaci krajiny na klimatickou změnu

 Dozorčí rada Lesů ČR má od minulého týdne nového předsedu. Stal se jím profesor Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity v Praze. Ten se profesně věnuje především adaptaci krajiny na změnu klimatu, což je důležitá oblast, na kterou se státní podnik v dalších letech zaměří.

„Jsem rád, že si Dozorčí rada do svého čela zvolila právě pana profesora Skleničku. Jde o zkušeného odborníka, který se se svým týmem dlouhodobě věnuje adaptaci krajiny na sucho a povodně. Mimo jiné je zakladatelem Centra pro vodu, půdu a krajinu, kde spolu s mezinárodním řešitelským týmem v rámci projektu Chytrá krajina realizují řadu významných programů. Jsem přesvědčený, že právě tyto jeho zkušenosti pomohou podniku účinně se na změnu klimatu adaptovat. Tedy že budeme mít pestřejší a zdravější lesy, které zde zůstanou i dalším generacím, “ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Petr Sklenička je členem Dozorčí rady podniku od listopadu 2021. Od roku 2018 je rektorem České zemědělské univerzity v Praze a emeritním děkanem Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Specializuje se na adaptaci krajiny na sucho a povodně a na ochranu krajiny a půdy. Formuloval základní principy Chytré krajiny proti suchu a povodním jako modelu krajiny adaptované na klimatickou změnu.

Petr Sklenička také založil Centrum pro vodu, půdu a krajiny při ČZU v Praze, které spolupracuje s týmem Chytrá krajina na řadě projektů. Je místopředsedou Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova, členem Rady CzechGlobe a členem oborových a vědeckých rad dalších českých univerzit. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X X X

Dřevěné potrubí v hrázi rybníka vydrželo zřejmě přes 500 let skoro netknuté

 Při odbahnění a rekonstrukci hráze rybníka Skříň na Bohdanečsku došlo k zajímavému objevu. Pod nánosy jílu i pozdějšího betonu se v hrázi objevila obrovská dřevěná trubka, tvořená vydlabaným kmenem s horní dřevěnou poklicí. Jednatel Rybničního hospodářství Adolf Vondrka, který je znalcem historie rybníkářství a byl spoluorganizátorem projektu 500 let renesance ve východních Čechách, okamžitě zpozorněl a oslovil archeology Východočeského muzea. Na objev se přijeli podívat také iniciátor Pernštejnského roku, náměstek hejtmana Roman Línek a ředitel muzea Tomáš Libánek.

Postup Rybničního hospodářství označil představitel krajské samosprávy jako vzorový. „Je to krásná ukázka, jak dobře nakládat s archeologicky cenným nálezem, který se stává majetkem Pardubického kraje. Těším se na jeho vědecké zpracování a dokumentaci od archeologů Východočeského muzea i využití v další prezentaci života našich předků.  Těch konkrétních možností je více, zatím nebudeme předjímat, ale rozhodně se ve spolupráci s muzeem o nález postaráme,“ uvedl Roman Línek.

 Rybník se zbavuje staletého bahna

Rybník Skříň, který patří k největším a historicky nejstarším na Bohdanečsku, leží nedaleko Neratova. Vilém z Pernštejna ho ve své době koupil už jako zavedené hospodářství. Není tedy napájený z Opatovického kanálu, ale z okolního povodí. Z něho se průběhu 20. století rybník zanesl sedimentem. Rybniční hospodářství Lázně Bohdaneč získalo po letech příprav dotaci Ministerstva zemědělství na jeho odbahnění a opravu hráze. Celková hodnota prací je kolem 50 milionů korun. „Teď už se blížíme ke konci dvouletých prací na vyvážení mnoha tisíc tun sedimentů a na jaře by měl být rybník spolu s okolními cestami zase v pořádku,“ sdělil Adolf Vondrka, který zároveň pozval širokou veřejnost na jarní otevření nové naučné stezky Pernštejnskými rybníky, která povede z obce Neratov.

Těžké dubové potrubí nedokázal dříve nikdo vyndat

Výpusť rybníka se mnohokrát předělávala, naposledy v roce 1990. Viditelné zůstalo jen potrubí z klasických betonových trubek a nikdo nyní nepředpokládal, že by tu mohlo být ještě něco původního. Ovšem při překopu hráze a rekonstrukci výpusti dělníci zjistili, že obří dřevěné potrubí kvůli jeho velikosti a váze v hrázi zůstalo, dřívější technika si s ním neporadila. Měří asi 8 metrů a hmotnost je odhadována na 1,5 tuny. Naposledy ho stavitelé proto jen ojílovali a zabetonovali a zůstalo uložené v hrázi.

Trochu velký exponát

„Je to nádherný nález, ze kterého mám velkou radost. Určitě budeme nejprve odebírat vzorky k jeho dataci pomoci dendrochronologie, abychom se dozvěděli, kdy to sem bylo uloženo. Nyní se bude také jednat o způsobu uložení a konzervace těchto dřevěných prvků, což právě vzhledem k rozměrům nebude jednoduché,“ konstatoval Tomáš Libánek. Východočeské muzeum připravuje na rok 2024 velkou výstavu věnovanou nálezům ze staveb dálnice a dálničních přivaděčů. „Jedna její část se bude věnovat studním a vodním dílům, a do toho by právě tento exponát byl zajímavý,“ doplnil Libánek.

Stáří se na první pohled nepozná

„Podobné trubky a dřevěné špunty se používaly od dob zakládání rybníků až do počátku 20. století, takže jejich stáří pohledem nejde určit. Stejně tak to může být stavba předpernštejnská, nebo třeba z 19. století z dob barona Drascheho. Ovšem podle zkušeností na jiných rybnících spíše předpokládáme, že to bude stavba pernštejnská nebo i dřívější,“ vysvětlil své domněnky Adolf Vondrka. Podle něj je potrubí velmi zachovalé, protože k němu nemohl vzduch a bylo stále ve vlhkém prostředí. Pokud by nebylo potřeba v minulosti opravovat hráz, mohlo sloužit svému účelu dodnes. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

BASKETBALISTÉ  PRAHY  NA  ZÁPAS  DO  DĚČÍNA

Odveta bude znovu televizním kanálu ČT Sport

19. kolo Kooperativa NBL 2022/23 Datum, čas, místo: 18.1.23, 17:00, Děčín Utkání: BK ARMEX Děčín – USK Praha Televizní kamery budou tuto středu od 17:00 snímat duel domácích Válečníků proti Sovám.

Aktuálně druhý tým tabulky bude chtít v Maroldovce uhájit tuto příčku o kterou se dělí s Nymburkem. Pražanům zase nezbývá nic jiného než ze severu přivézt výhru, aby jejich naděje na postup do nadstavbové části skupiny A1 měla ještě reálné kontury. Čeká je ale zapeklitý úkol. Děčín z osmnácti odehraných kol dvanáctkrát zvítězil a v lize si počíná suverénně. Na domácí palubovce navíc letos tratil pouze dvakrát a to 63:67 s Brnem a v předposledním kole zaváhal 72:84 s Hradcem Králové.

V tom posledním Děčín prohrál o devět bodů v Ostravě. Motivace obou týmů je na výsost zřejmá, navíc se dobře znají. Lodivod Grepl byl dlouhá léta trenérem na Folimance, kde působili i celkem čtyři hráči z jeho současné sestavy. Vzájemné měření sil, které se uskutečnilo začátkem listopadu na pod Nuselským mostem, dopadlo lépe pro Děčín, který díky dvěma trojkám Nicholse urval v závěru výhru 70:67, přestože Sovy nastupovaly do posledního dějství s náskokem osmi bodů. Byly to navíc jediné dvě trojky v utkání, které Severočeši proměnili. I u toho byl živý přenos České televize. Zajímavá odveta hodně napoví o pozici obou týmů po skončení základní části.

Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Atmosféra tam nebude jednoduchá. Letos hrají opravdu dobře. Určitě budou rozzlobení, protože poslední dvě utkání nedopadla tak, jak si přáli. Jsou týmem, který hraje tvrdě a agresivně. Jejich domácí palubovka je opravdovou výhodou. Musíme se od začátku vyrovnat jejich agresivitě a tvrdosti. Nemůžeme čekat, následně reagovat a spoléhat na koncovku. Absence rozehrávače Marka Vyroubala pro nás nebude ideální, ale o to více ho musí ostatní nahradit a zastoupit.“

Patrick Samoura (hráč USK Praha): „Každý ví, že Děčín je doma velmi silný. Navíc si budou chtít spravit chuť po dvou prohraných zápasech v řadě. Nicméně mi jsme hladoví a budeme tam chtít vyhrát.“/mš/

X X X

Slavia si plácla s Ronaldovým klubem a fanoušci sní. Přijde CR7 na hostování do Edenu?

Návštěva šéfa Slavie Praha Jaroslava Tvrdíka v Saúdské Arábii nebyla jen zážitková, ale především pracovní. Ukázalo se, že tento výlet vyústil ve spolupráci „sešívaných“ a klubu an-Nasr. Což je zajímavý pakt, protože jde od ledna o bohatého chlebodárce fotbalové megastar Cristiana Ronalda.

Tvrdík nejprve v Saúdské Arábii zamířil na španělský Superpohár mezi Barcelonou a Realem Madrid hraný v exotickém azylu. „Skvělý zážitek,“ napsal předseda představenstva nejúspěšnějšího českého klubu posledních pěti let.

Pak jeho kroky pokračovaly do tréninkového střediska klubu an-Nasr, kde byla uzavřena dohoda mezi oběma mančafty. „Těšíme se na spolupráci,“ glosoval Tvrdík a připojil fotografie.

Tato zpráva by ještě několik týdnů zpět nevzbudila výraznější pozornost, jenže an-Nasr je od začátku roku 2023 domovem nejlepšího střelce portugalské reprezentace, nejgólovějšího muže v historii Ligy mistrů nebo pětinásobného vítěze ankety Zlatý míč. Zkrátka portugalské star Cristiana Ronalda.

Vzhledem k čerstvě uzavřenému paktu mezi českým a saúdským fotbalovým gigantem se fantazie fanoušků Slavie rozjela na plné obrátky.

 „Pokud se Slavia dostane do skupiny Ligy mistrů v příští sezoně, je šance, že přijde CR7 na hostování?“ ptal se jeden komentující v nadsázce Tvrdíka. „Sedmička je pořád volná,“ podotkl jiný k tomu, že své oblíbené číslo by měl hvězdný Portugalec k dispozici.

Ne všichni by ale brali příchod megastar jako výhru, přičemž naráželi na to, jak neslavně dopadlo angažmá Ronalda v Manchesteru United. I na fakt, jak přísně přistupuje 37letý hráč k životosprávě. „Rozes*al by nám kabinu. A na pivo by nešel,“ uvedl v žertu fanoušek.

Slavia zatím detaily spolupráce neprozradila. Ale nabízí se jedna reálnější varianta, jak by mohli fandové vršovického klubu vidět Ronalda na vlastní oči, byť ne v bíločerveném dresu – přátelské utkání v Edenu.

Vysněná akvizice an-Nasru zatím čeká na svoji premiéru v novém působišti. Ještě před debutem za rijádský mančaft naskočí v pátek v barvách saúdského all-star týmu do exhibičního utkání s Paris Saint-Germain. Mohlo by tak dojít na další – a možná vůbec poslední – setkání Ronalda s Lionelem Messim.

Rodák z Madeiry podepsal smlouvu do roku 2025, přičemž si zajistil největší plat, jaký kdy fotbalista dostal. Ročně si vydělá takřka pět miliard korun.

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.