ČR si připomíná První máj. Je také ve znamení protestů a shromáždění. Krátce po 13. hodině průvod anarchistů zastavil na několik minut dopravu na mostě Legií v Praze u Střeleckého ostrova. Tam se dopoledne sešli zástupci KSČM i pražské ČSSD. Poté na místo dorazil také expremiér a bývalý šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek, přidali se i anarchisté. První máj si připomínají i studenti Majálesem.

Úderem desáté hodiny se sešli na Střeleckém ostrově komunisté a také pražská ČSSD. Místo v centru Prahy si nevybrali náhodou. Právě na Střeleckém ostrově je na zdi hlavní budovy památník s textem: „Na tomto ostrově pražští dělníci oslavili v roce 1890 poprvé svůj 1. máj“. Připomíná tedy, že v českých zemích se Svátek práce v Praze poprvé slavil tady.

Ve 14:00 z náměstí Republiky vyšel pochod k památníku na Vítkově s následnou demonstrací za mír u sochy Jana Žižky. Zúčastní se publicista Ladislav Jakl, předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník, poslanec SPD Jiří Kobza, Otto Černý z Trikolory, publicista Václav Hrabák, bezpečnostní expert David Bohbot, energetičtí experti Ivan Noveský a Vladimír Štěpán, Pynelopi Cimprichová ze Švýcarské demokracie, zemědělský expert Zdeněk Jandejsek a další. Akci pořádá iniciativa Zachraňme náš stát.

Happening komunistů zahájila jejich bývalá poslankyně Marta Semelová. Připomněla historické události, a odsoudila kapitalismus, který podle jejích slov „rozděluje svět na chudé a bohaté“. Prohlubuje podle ní také problémy lidí.

Semelová také zmínila, že „pravicová vláda kašle na vlastní lidi, miliony posílá na živení válečného konfliktu na Ukrajině, vlastní lidi okrádá. Běda jak někdo vysloví jiný názor. Lidé mají Fialových lží plné zuby,“ dodala exposlankyně. „Svoloč. Komunisti mimo zákon,“ oponují ze zadních řad oponujíci s vlajkami NATO a Ukrajiny.

V 11:00 dorazil k památníku expremiér a bývalý šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek se spolkem Nespokojení a také Anarchistická federace. „Jsem rád, že jste přišli. Je potřeba to oslavit co nejcivilněji, proto žádná velká shromáždění,“ řekl na úvod Paroubek. K památníku dorazila i předsedkyně strany Česká suverenita Jana Volfová.

Na mítinky na Střeleckém ostrově měly podle organizátorů dorazit stovky lidí. Ze záběrů z místa je ovšem patrné, že na místě zatím nejsou žádné obří davy lidí. Policie žádná speciální opatření nechystala, jednat se bude podle policejního mluvčího Jana Daňka „o standardní dohled na oznámená shromáždění. Vnímáme to jako standardní akce,“ řekl iDNES.cz.

Pondělní akce na Střeleckém ostrově se zúčastnil předseda ČSSD Jiří Paroubek (vpravo) a Jana Volfová, předsedkyně strany Česká suverenita. (1. května 2023)

Na Střelecký ostrov dorazila taktéž menšina s vlajkami EU, USA a Ukrajiny. Mají také vlajku Sovětského svazu s nápisy „Stop Russia“. Lehce slovně provokují přítomné KSČM a křičí „hanba“ či „sláva Ukrajině“. Akce probíhá ovšem bez konfliktů.

V druhé části Střeleckého ostrova se sešli Mladí sociální demokraté, nachystali piknik. Prvomájovou oslavu naplánovali na Střeleckém ostrově také anarchisté, kteří se ve 13:00 hodin vydali na ostrov Štvanice, a cestou zastavili na několik minut dopravu na mostě Legií.

Krátce po poledni řečnili zástupci queer komunity i Anarchistické federace. Anarchisté zmínili v projevu i Jaroslava Haška, který měl včera výročí narození. „Zapsal se do historie prvních májů, když ho zatýkali fízlové,“ zaznělo v proslovu. Haškovu dobu přirovnali k dnešní situaci. Po proslovu se chystají položit anarchisté květiny k památníku, kde pražští dělníci v roce 1890 oslavili poprvé svůj máj.

V Praze se také krátce po jedenácté hodině vydal do ulic studentský majálesový průvod. Jeho účastníci se sešli na Kampě, budou pokračovat kolem Národního divadla přes Karlovo náměstí do kampusu Hybernská. Tam vyhlásí krále a královnu Majálesu.

Festival návštěvníkům nabízí průřez umělecké tvorby studentů od hudby po divadlo, prezentaci studentských spolků či neziskových organizací a také diskuse o aktuálních tématech.

Na Střeleckém ostrově probíhají oslavy 1. máje. Své akce tu pořádají KSČM, pražská ČSSD, Anarchistická federace a Nespokojení expremiéra Jiřího Paroubka. (1. května 2023)

První akce Chceme mír!, kterou měla od devíti hodin pořádat Česká suverenita na pražské Letné, se přibližně před měsícem zrušila. Informaci redakci iDNES.cz sdělila předsedkyně strany Volfová s tím, že magistrátu to dávali vědět již před měsícem.

„Naposledy jsem jim volala asi před čtyřmi dny, že to tam stále visí, aby to sundali. Mluvila jsem o tom i s policisty, kteří mi volali a ptali se. Jdeme pokládat věnce s panem Jiřím Paroubkem a jeho hnutím Nespokojení,“ upřesnila předsedkyně strany.

Členové České suverenity jsou podle slov Volfové i členy Nespokojených, do budoucna by tak s Paroubkem rádi spolupracovali například v koalici nebo na společné kandidátce, pokud budou mít zájem. „Nicméně strana Česká suverenita zůstává, rušit se nebude,“ dodala Volfová.

Iniciativa Zachraňme náš stát organizuje mírový pochod z náměstí Republiky na Vítkov, kde se pod sochou Jana Žižky uskuteční od patnácti hodin demonstrace.

Ve Zlíně prvomájové oslavy navazují na baťovskou tradici. Prvomájový průvod vyjde od Baťova mrakodrapu, cíl bude na náměstí Míru. Do průvodu se zapojí členové různých spolků a organizací, lidé ponesou transparenty s dobovými hesly.

Svátek práce je mezinárodní dělnický svátek, který se první květnový den slaví od roku 1890. Na návrh francouzských socialistů ho v roce 1889 zavedla II. internacionála na připomínku vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu 1. května 1886.

V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Anarchisté tvrdí, že je to původně jejich svátek, který si podle nich socialisté a komunisté neprávem přivlastňují.

X X X

 Súdánem navzdory vyhlášenému příměří zmítají boje, epicentrum je v Chartúmu

V Súdánu navzdory dalšímu prodloužení příměří mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) pokračují boje, které zachvátily hlavně Chartúm. Ve městě s pěti miliony obyvatel je od rána slyšet střelbu a exploze a přelétávají nad ním vojenská letadla, uvedli svědci citovaní agenturou AFP.

 Světový potravinový program (WFP) v neděli oznámil, že kvůli zoufalé humanitární situaci v Súdánu znovu zahájí svou činnost, kterou přerušil, když v bojích před dvěma týdny zemřeli tři jeho pracovníci.

V Súdánu proti sobě od poloviny dubna bojují armáda a polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). V neděli se strany dohodly už na druhém prodloužení klidu zbraní, který by měl platit do středy, ale stejně jako v předchozích dnech se příměří nedodržuje. Z porušení dohody se obviňují obě strany konfliktu.

Situace je vyhrocená zejména v Chartúmu, kde docházejí zásoby potravin a vody, až na výjimky nefungují nemocnice ani další služby. Podle ministerstva zdravotnictví dosud zemřelo na 530 lidí a 4 600 dalších utrpělo zranění, OSN ale tuto bilanci považuje za značně podhodnocenou.

„Protože kvůli krizi v Súdánu jsou ohroženy hladem miliony lidí, končí WFP okamžitě s pozastavením své činnosti, ke které přistoupil po tragických úmrtí lidí z našeho týmu,“ napsala na Twitteru výkonná šéfka tohoto programu OSN Cindy McCainová.

X X X

CHTĚJÍ  PŘEVZÍT  NÁRODNÍ  MAJETEK  ČR?  DNES  HO  NIČÍ  FIALA

  Kdo jsou lidé obsazující státní budovy? Akce i v Americe. Kdo je v ČR  Macháček?

Přijdou na ministerstvo, pojišťovnu či soud a tam se domáhají svých práv československých občanů. Před skupinou varuje i policie, podle níž se inspiruje podobným hnutím v USA, které je extremistické a teroristické.

 „Jako občané Československé republiky jsme povinni převzít kontrolu nad veškerým majetkem. Přišli jsme převzít aktiva, která jí byla ukradena. Jsou zde přítomní členové dočasné vlády československé republiky, jediní oprávnění a kompetentní,“ předčítá žena středního věku požadavky asi dvacetihlavé skupinky, která ji doprovází.

Stojí ve foyer Ministerstva financí a hovoří k pracovníkovi tiskového oddělení a dohlížejícímu policistovi.

Žena jim zároveň oznamuje, že příchozí skupina je majitelem této země i budovy ministerstva. „I tohoto pásu a vaší uniformy,“ ukazuje žena policistovi na vybavení ministerstva. Ten ani nehne brvou. Úředník na otázky účastníků happeningu, kteří se ho snaží vyptávat na jeho státní příslušnost, odpovídá „bez komentáře“.

„Rozdělení Československa je neplatné“

Takto vypadá jedna z bizarních scén ve videích, která se v posledních týdnech šíří po sociálních sítích. Skupina lidí si v nich jde na Ministerstvo financí pro „svůj majetek, majetek Čechoslováků“, ale také v nich školí policisty o tom, že český občanský průkaz není platný a oni si zásilky přebírat nebudou. Nebo se s policisty dohadují o tom, že nejedou po dálnici, a nebudou proto platit dálniční známku.

Nejde však o žádný recesistický happening, nýbrž o naprosto vážně myšlené akce členů skupiny, která si říká Legitimní věřitelé České republiky (LVČR). Vycházejí z teze, že Česká republika je nelegitimní státní útvar, neboť rozdělení federace bylo neplatné a všichni podle nich jsou občany Československa.

Podle policejní analýzy se světonázor LVČR nápadně podobá americkému hnutí Suverénních občanů (SMC), které je ve Spojených státech považováno za extremistickou a teroristickou skupinu, neboť někteří členové hnutí se uchýlili i k vraždám či násilí.

Na hraně násilného činu už byla akce několika lidí, kteří začátkem dubna vtrhli do jednací místnosti krajského soudu v Hradci Králové, kde soudní senát v neveřejném jednání rozhodoval o vazbě pro Petra Včeliše, který měl na Broumovsku pěstírnu konopí.

Jeho žena, která je členkou LVČR, spolu s dalšími členy spolku včetně svého malého dítěte i přes výzvy předsedy senátu a justiční stráže odmítali opustit jednací síň a dožadovali se jeho „ztotožnění“ jako občana Československa. Nerespektovali ani několikrát zopakovanou žádost předsedy o nepořizování videozáznamu a dál pokračovali v natáčení. Podle účastníků byla situace napjatá a eskalace násilí tam opravdu hrozila.

„Musela být přivolána policie. Senát následně vazební zasedání provedl telekonferenčně,“ uvedla mluvčí krajského soudu Kateřina Podeszwová. Zástupci LVČR už soudci i doručili výzvu, ve které jsou podepsáni jako „Rada nositelů kompetencí a státnosti pro ČSR“, podle níž má vazebně stíhaného Včeliše propustit.

„Své povinnosti splníte bezodkladně! Neuposlechnutí příkazu se v souladu s dekrety RNKS a dekrety presidenta republiky Edvarda Beneše trestá ztrátou veškerého osobního, rodinného i firemního majetku, doživotním pozbytím československých občanských práv a doživotní ztrátou občanské cti,“ stojí doslova ve výhrůžce, kterou skupina soudci adresovala.

Podobná lejstra se stejnými výhrůžkami rozesílá i dalším lidem. V dubnu si totiž podepsali výnos, kterým anulují veškeré právní kroky provedené v zemi od listopadu 1989.

Co je „ztotožnění“, které LVČR stále požaduji?

Jedná se o pseudoprávní akt, na základě kterého požadují, aby jim bylo přiznáno občanství ČSFR, a prohlašují, že jsou skuteční věřitelé ČR a stát jim dluží peníze. ČR považují za nelegitimní, a proto i nositeli občanství ČR nenáleží (dle jejich učení) žádná práva, ale ergo ani povinnosti vůči státu. Ztotožnění legitimních věřitelů měly již provést německé a švýcarské soudy, na což se legitimní věřitelé často dovolávají. Právě ztotožnění je další prvek, který se nápadně podobá ideologii amerických SCM, která věří ve dvojí občanství a zisk suverenity, na základě kterého mají mít právo přístupu ke speciálnímu tajnému státnímu účtu.

Zdroj: Policie ČR

Někteří členové LVČR, kteří se označují za „dočasnou vládu Československé republiky“ takto v březnu nastoupili na Ministerstvo financí, kde po pracovníkovi tiskového odboru požadovali proplacení podílových listů, které si sami vytvořili, včetně úroků a škod.

S žádostmi o náhradu plnění obtěžují i úředníky pojišťoven, naposledy se několik desítek „legitimních věřitelů“ vydalo tento týden na podatelnu pojišťovny Kooperativa, kde hodlali reklamovat platnost pojistných smluv. I tam musely úřednice zavolat na pomoc policii.

Hledaný Macháček na telefonu

Během svých vystoupení jsou členové seskupení zároveň často v telefonickém spojení s Janem Macháčkem, stavařem z východních Čech, který je v současnosti podle policejních databází hledanou osobou, pátrání je po něm vyhlášeno od roku 2019. Na webu policie je uveden i jako nebezpečná osoba.

Je to právě Macháček, který je zakladatelem hnutí, jenž se označuje za hlavního legitimního věřitele. Macháček vymyslel, že všichni občané ČR (bez výjimky) jsou takzvanými vynucenými spolupodílníky legitimního věřitele ČR, kterým je on sám. Postupně na sebe nabalil další stovky lidí, kteří šíří jeho ideologii, věří, že jsou občany ČSR a že současná vláda, soudy, policie a další instituce jsou nelegitimní a měly by jim vydat majetky ukradené ČSR.

Příběh Jana Macháčka sahá skoro 30 let dozadu. V roce 1994 byl neprávem obviněn z trestného činu, kvůli čemuž nemohl vycestovat do Německa na sjednanou práci. Tehdy mu vznikla škoda, o kterou se poté, co byl obvinění zproštěn, začal soudit se státem. Později na něm vymohl odškodné zhruba šest milionů korun.

Macháček s tím však nebyl spokojený, protože podle něj nebyly jeho nároky správně spočítány a na základě jím vypočítaných úroků dluh státu pravidelně navyšuje. Momentálně si ho spočítal už do výše několika miliard korun.

Autorka tohoto textu se s Janem Macháčkem poprvé setkala před 13 lety, kdy popsala jeho příběh boje o očištění a odškodnění. Tehdy ještě působil dojmem obyčejného podnikatele, kterému se stalo bezpráví a který nemá tendenci zpochybňovat státní zřízení České republiky a vznášet na stát a jeho organizace nereálné požadavky. V té době našel zastání i u některých tehdejších politiků.

Slovníček pojmů používaných LVČR

Policie ve své analýze aktivit a možné nebezpečnosti spolků, které se dají shrnout pod hnutí Suverénních občanů, vytvořila i jakýsi slovníček, který členové používají při komunikaci s úřady a při popisování událostí, jichž byli účastníky.

– „občan ČSFR“, „legitimní věřitel České republiky“ = člen spolku LVČR

– „organizační složka spící firma Česká republika s.r.o.“, „nelegitimní firma Česká republika s.r.o.“, „korporace Česko“ = Česká republika

– „vzat jako rukojmí“ = ve výkonu trestu

– „únos“ = zadržení

– „škůdci“, „vlastizrádci“ = státní instituce a jejich představitelé, politici

– „ztotožnění“ = viz předchozí box

Zdroj: Policie ČR

Později však došlo ke zlomu a podnikatel se začal obracet na různé úřady a státní instituce, které začal žádat o „prokázání kompetence“ a začal operovat s názorem, že od roku 1998 je Česká republika „právně bezprizorní, okupovaná a rozkrádaná nekompetentní elitou národa“. V roce 2016 oznámil Kanceláři prezidenta republiky, že žádný ze státních orgánů neprokázal svoji kompetenci, a prohlásil se za legitimního věřitele České republiky s pohledávkou přes 1,1 miliardy korun, která každý měsíc narůstá o 24 milionů korun.

Prezidenta zároveň tehdy vyzval k rozpuštění obou komor Parlamentu a k sestavení prozatímní úřednické vlády. „Jméno premiéra vám bude sděleno na osobním setkání,“ napsal tehdy prezidentovi Miloši Zemanovi. Později jeho spolek zpochybňoval i platnost různých voleb v Česku. Macháček také žádal o vydání paláce Hybernia.

Na svých webových stránkách v chronologii svého příběhu Macháček přiznal, že v roce 2017 podstoupil psychiatrické vyšetření, podle něj neoprávněné.

Členové LVČR se pravidelně zúčastňují i protivládních demonstrací pořádaných jinými organizacemi. I na nich se domáhají uznání svého československého občanství a šíří na nich svoji ideologii.

Varování policie

Ve své analýze na skupinu upozorňuje už i policie. Podle ní, na základě zkušeností z jiných zemí, hrozí ze strany stoupenců legitimních věřitelů aktivity jako padělání dokumentů, finanční podvody, zahlcování úřadů nesmyslnými žádostmi a obecně zpochybňování zákonů a popírání autority státu.

„Světonázor legitimních věřitelů se až nápadně podobá ideologii SCM. Zároveň vzhledem k ústřední myšlence nelegitimity stávajícího systému inherentně vytváří u svých stoupenců konfliktní potenciál vůči libovolným státním orgánům včetně bezpečnostních složek, jejichž aktivity mohou chápat jako ilegální ohrožení, vůči němuž je legitimní se ‚bránit‘, a to jakýmikoliv prostředky,“ upozorňují bezpečnostní složky.

Za možné faktory způsobující nárůst popularity myšlenek legitimních věřitelů označují zhoršující se ekonomickou situaci populace i obecný antisystémový sentiment rozjitřený dřívějšími proticovidovými opatřeními vlády.

X XX

V  USA  SKONČILA  OPĚT  VELKÁ  BANKA

V USA padla další velká banka. Aktiva koupí JPMorgan

O vážných potížích First Republic Bank se spekulovalo už déle. Na snímku pobočka banky v Bostonu. Nucená záchrana First Republic Bank přichází necelé dva měsíce po pádu jiných dvou bank – Silicon Valley Bank a Signature Bank.

 Ve Spojených státech končí za méně než dva měsíce už třetí velká banka. Úřady zavřely finanční ústav First Republic Bank z Kalifornie, jeho novým vlastníkem bude největší americká banka JPMorgan Chase & Co. V tiskové zprávě to dnes uvedla Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC).

Bance First Republic se nepodařilo napravit škody způsobené chybnými investicemi a odlivem vkladatelů.

Zákrok úřadů následuje necelé dva měsíce po pádu jiných dvou bank – Silicon Valley Bank a Signature Bank, které rovněž postihl hromadný výběr vkladů.

JPMorgan, která je nejsilnější americkou bankou, převezme většinu aktiv First Republic a všechny vklady, včetně nepojištěných, uvedli regulátoři.

O aktiva First Republic bylo více zájemců, kromě JPMorgan se o ně ucházely například PNC Financial Services Group nebo Citizens Financial Group Inc. (CFG.N), které v neděli podle zdrojů agentury Reuters předložily konečné nabídky.

FDIC odhadla, že náklady pro Fond pojištění vkladů budou asi 13 miliard dolarů (zhruba 279 miliard Kč). Konečná cena bude stanovena, až FDIC ukončí nucenou správu.

X X X

 Největší banky v USA vydělaly stamiliardy. Nedávná krize je posílila

Většina bankovních gigantů ve Spojených státech v prvním čtvrtletí letošního roku překonala očekávané zisky, a to navzdory nedávnému napětí v bankovním sektoru. V součtu vydělali téměř 800 miliard korun.

 Velké banky v USA hlásí i přes březnové turbulence ve finančním odvětví tučné zisky. Mírné obavy o zdraví peněžních ústavů vznikly celkem oprávněně poté, co nedávné problémy menších regionálních bank, ale i potíže švýcarského obra Credit Suisse, na několik týdnů otestovaly odolnost celého finančního sektoru.

Největší banky se však „minikrizi“ z minulého měsíce úspěšně vyhnuly. Naopak, vyděšení vkladatelé z menších bank prchali a stamiliardy dolarů přeparkovali do těch velkých, které nakonec z několikatýdenní krize vzešly jako vítězové.

Potvrzuje to právě probíhající výsledková sezona v zámoří. Své hospodářské výsledky už zveřejnily největší bankovní domy a většina z nich za první tři měsíce roku vydělala o miliardy dolarů více, než předpokládali analytici napříč Wall Street, ale i banky samy.

Přestože některé hlasy varovaly, že ekonomiku USA svírá nervozita a hrozí ochlazení úvěrového trhu, samotné banky uvedly, že i nadále budou nové úvěry poskytovat. Do budoucna zároveň očekávají i vyšší zisky, zejména bude-li americká centrální banka (Fed) ještě nějakou dobu pokračovat ve zvyšování úroků.

Rostoucí sazby, kterými Fed bojuje proti vysoké inflaci, obecně umožňují bankám účtovat dlužníkům za úvěry více, než kolik na úrocích vyplatí svým vkladatelům. Z vysokých úroků v prvních třech měsících roku banky těžily opravdu hodně.

 Vyhráno není

Navzdory optimistickým číslům bank je ale možná příliš brzy označit nedávné otřesy za jednoznačně ukončené. Do určité míry to signalizuje i index KBW, který sleduje akcie největších bank USA. Jeho hodnota během březnového bankovního napětí spadla o čtvrtinu a zatím tuto ztrátu nedokázal odmazat.

Své k tomu řekl i úspěšný investor Warren Buffett, když v polovině dubna uvedl, že v USA v budoucnosti pravděpodobně zkrachují další banky. Na druhou stranu, lidé se prý o své vklady obávat nemusí. To už se ale nemusí týkat akcionářů.

„Lidé by se neměli obávat ztráty peněz a vkladů, které mají v amerických bankách,“ uvedl Buffett pro CNBC. Dodal, že americká vláda v případě potřeby vklady ochrání, varoval nicméně, že akcionáři mohou v případě krachu banky o své investice přijít. „Akcionáře zachraňovat nebudou,“ prohlásil.

Rostly zisky i výnosy

Finanční výsledky bank jsou pozorně sledovány, neboť podle expertů vypovídají o stavu celé ekonomiky. Vzhledem k tomu, že Spojené státy jsou potenciálně na pokraji mírné recese, inflace je vysoká a investoři s napětím čekají na podrobnosti o škodách, které v sektoru napáchal pád Silicon Valley Bank, je nadcházející vlna výsledků peněžních ústavů obzvlášť důležitá.

Jako první ukázaly čísla za první kvartál již na konci předminulého týdne JPMorgan Chase a Wells Fargo. První jmenovaná zvýšila svůj zisk meziročně o více než 50 procent na 12,6 miliardy dolarů (asi 268 miliard Kč) a v tomto ohledu si vedla o parník lépe než její konkurenti.

Banka si zároveň vytvořila rezervu 2,3 miliardy dolarů pro případ prodlení dlužníků se splácením úvěrů, což je o 56 procent více než loni ve stejném období. Banka to odůvodnila poněkud horším ekonomickým výhledem v USA. Rekordní pak byly celkové výnosy, které bance stouply o 24 procent na 39,3 miliardy dolarů a překonaly očekávání.

Čtvrtá největší americká banka Wells Fargo zisk díky úrokovým výnosům zvýšila téměř o třetinu na pět miliard dolarů. Zároveň se ale také stále snaží zmírnit následky skandálu kolem svých prodejních praktik, který vedl k vysokým pokutám a k omezení dostupnosti aktiv ze strany amerického Fedu.

Banka Citigroup pak zvýšila čistý zisk o sedm procent na 4,6 miliardy dolarů. Kvůli slabšímu růstu ekonomiky vyčlenila do rezerv 241 milionů dolarů, zatímco loni ve stejném období 138 milionů uložených na horší časy rozpustila. Svými celkovými výnosy překonala tržní očekávání, nad odhady skončily výnosy z obchodování dluhopisů, měn a komodit.

„Citi předvedla slušný růst výnosů a výdajovou disciplínu, a to i přes to, že současné prostředí je pro banky turbulentní. Naše robustní a dobře spravovaná rozvaha byla zdrojem síly pro naše zákazníky,“ uvedla k výsledkům generální ředitelka společnosti Jane Fraserová.

Z Credit Suisse odteklo přes bilion Kč

Banka Credit Suisse vykázala v prvním čtvrtletí díky mimořádným opatřením souvisejícím se záchranným plánem čistý zisk 12,4 miliardy švýcarských franků (zhruba 300 miliard Kč) po ztrátě 1,4 miliardy švýcarských franků před rokem.

Za vysokým čistým ziskem stál kontroverzní odpis dluhopisů banky s nominální hodnotou 15 miliard švýcarských franků, který v souvislosti s plánem na záchranu podniku nařídili švýcarští regulátoři.

Zaznamenala však odliv aktiv v hodnotě přes 61 miliard švýcarských franků (asi 1,5 bilionu Kč).

Meziroční růst zisku zaznamenala také Bank of America, která za první tři měsíce roku vydělala přes osm miliard dolarů, zejména díky vyšším úrokovým příjmům. Ty odráží, kolik peněz banka vydělává účtováním úroků zákazníkům. Ve čtvrtletí vzrostly o čtvrtinu na 14,4 miliardy dolarů.

„Dosáhli jsme velmi dobrých výsledků i přes náročné ekonomické prostředí a navzdory rozkolísanému trhu i bankovního sektoru,“ uvedl finanční ředitel Bank of America Alastair Borthwick.

Některým bankám ovšem zisk meziročně poklesl, a to celkem výrazně. Například v případě Goldman Sachs to bylo skoro o pětinu na 3,2 miliardy dolarů. O pět procent na 12,2 miliardy dolarů klesly i její výnosy. Menší zájem o obchodování totiž nahlodal příjmy z investičního bankovnictví.

Výraznější pokles zisku za první čtvrtletí ohlásila také investiční banka Morgan Stanley. Ten klesl na necelé tři miliardy dolarů z 3,54 miliardy dolarů před rokem. Nedařilo se investičnímu bankovnictví, které je pro firmu hlavní oblastí podnikání. Kvůli tomu se její výnosy v uplynulých třech měsících snížily téměř o dvě procenta na 14,5 miliardy dolarů.

X X X

 ŠVÝCARSKO  TAJILO  ÚČTY  GESTAPA,  HITLERA, DALŠÍCH  NACISTŮ

Švýcarský bankovní gigant tajil účty velitelů SS a nacistických prominentů

Banka měla ukrývat peníze nacistických pohlavárů prchajících před spravedlností. Snímek je ilustrační.

Druhá největší švýcarská banka doplatila na množství kauz, které pošramotily její pověst natolik, až se stala pro klienty i akcionáře nedůvěryhodnou. Jednou z nich je otázka ukrývání nacistických peněz.

 Švýcarská banka Credit Suisse nedávno unikla konkurzu jen díky nouzové operaci v podobě převzetí nejsilnější bankou v zemi UBS. Pád švýcarského bankovního giganta způsobila mimo jiné dlouhodobě pošramocená pověst. Američtí zákonodárci teď upozornili na další z mnohých kauz, které se týkají proslulé švýcarské banky.

Američtí senátoři obvinili Credit Suisse z omezování interního vyšetřování nacistických klientů a účtů spojených s nacisty, včetně některých, které byly otevřené ještě před několika lety.

Podle rozpočtového výboru amerického Senátu byla práce ombudsmana vybraného bankou, který měl na vyšetřování dohlížet, „nevysvětlitelně ukončena“ a zveřejněné zprávy o průběhu vyšetřování byly údajně neúplné, píše agentura AP.

Banka uvedla, že „plně spolupracuje“ s vyšetřováním, odmítla však některá tvrzení Centra Simona Wiesenthala, židovské skupiny pro lidská práva se sídlem v Los Angeles, která v roce 2020 obvinila banku, že pomáhala ukrývat peníze nacistům prchajícím před spravedlností, píše list The Telegraph.

Záchrana Credit Suisse

O záchraně druhé největší švýcarské banky musela rozhodnout vláda v nouzovém režimu.

V návaznosti na vznesená obvinění zahájila banka v témže roce interní vyšetřování. Banka vybrala poradenskou firmu AlixPartners, aby vyšetřování vedla, zatímco Neil Barofsky, partner advokátní kanceláře Jenner & Block, byl přibrán jako nezávislý ombudsman. Barofsky však byl z případu v listopadu odvolán.

Navzdory všem překážkám odhalily zprávy ombudsmana a výzkumného týmu nejméně 99 bankovních účtů vysokých nacistických úředníků z Německa nebo členů nacistických skupin v Argentině, uvedl v úterý americký výbor. Naprostá většina těchto účtů nebyla nikdy dříve zveřejněna.

Některé účty patřily bývalým velitelům SS a dalším prominentním nacistům. Podle posledních zjištění Senátu bylo po roce 1945 otevřeno u Credit Suisse nejméně 70 účtů s vazbami na nacisty v Argentině a nejméně 14 jich zůstalo otevřených až do roku 2000, z toho některé až do roku 2020.

Tato odhalení vznesla nové otázky ohledně potenciálního napomáhání banky ukrývat cennosti a peníze nacistům prchajícím po druhé světové válce. Americký výbor uvedl, že banka se zavázala pokračovat ve vlastním vyšetřování zbývajících nedořešených kauz.

„Pokud jde o vyšetřování nacistických záležitostí, spravedlnost vyžaduje, abychom nenechali kámen na kameni. Credit Suisse zatím tento standard nesplňuje,“ řekl jeden z členů komise, senátor Chuck Grassley z Iowy.

Švýcarská banka však v úterý uvedla, že závěry interního vyšetřování nepodporují klíčová tvrzení Centra Simona Wiesenthala. Její dvouleté vyšetřování údajně nenašlo „žádný důkaz“ na podporu tvrzení, „že mnoho lidí na argentinském seznamu 12 000 jmen mělo účty u Schweizerische Kreditanstalt“ – předchůdce Credit Suisse – během nacistické éry.

Další kauza zkrachovalé bance na pověsti rozhodně nepřidá. Místo úspěchů se to v její blízkosti v poslední době hemží vyšetřovateli, kteří mají prověřit i okolnosti plánovaného převzetí bankou UBS.

 X X X

Švýcarská prokuratura prošetřuje převzetí banky Credit Suisse

Podle prokuratury existuje řada událostí kolem Credit Suisse, které vyžadují vyšetřování. Je potřeba je analyzovat a zjistit, zda nebyly spáchány trestné činy.

 Švýcarská federální prokuratura zahájila vyšetřování převzetí banky Credit Suisse větším konkurentem UBS, které podpořil stát. Prověřuje možné porušení švýcarského trestního práva vládními úředníky, regulátory a vrcholnými představiteli obou bank. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na informace prokurátora.

Banky se dohodly na spojení minulý měsíc ve snaze odvrátit případnou katastrofickou finanční krizi.

Podle prokuratury existuje řada událostí kolem Credit Suisse, které vyžadují vyšetřování. Je potřeba je analyzovat a zjistit, zda nebyly spáchány trestné činy.

Spojení obou bank vyvolalo řadu bouřlivých protestů ve Švýcarsku. Průzkumy ukazují, že více než tři čtvrtiny občanů jsou proti spojení za tři miliardy švýcarských franků (71 miliard Kč), kterým vznikne finanční gigant s rozvahou více než pět bilionů CHF.

Záchrana Credit Suisse

O záchraně druhé největší švýcarské banky musela rozhodnout vláda v nouzovém režimu.

Švýcarský deník Tages-Anzeiger dnes s odvoláním na vysokého manažera UBS napsal, že společnost vzniklá spojením obou bank se chystá snížit počet svých zaměstnanců o 20 až 30 procent. Po spojení bude mít banka 120 tisíc zaměstnanců. Nejvíce se propouštění dotkne americké divize investičního bankovnictví. Ve Švýcarsku by mohlo zaniknout přibližně 11 tisíc pracovních míst.

X X X

SKONČÍ  JEŠTĚ  DALŠÍ  BANKY  V  EVROPĚ  A  SVĚTĚ?

  „Jsme teprve v počátcích,“ říká expert o krachu bank

Pády bank a vysoká inflace vrátily do hry investice „do hotovosti“. Jak na ně, probíráme Ve vatě s investorem Danielem Gladišem.

Američané vytáhli za poslední rok bilion dolarů z menších bank. Půlku z nich nalili do fondů peněžního trhu. Teď zase platí, že „cash is king“, hotovost vládne, míní i investor Daniel Gladiš.

Pády amerických bank svět znervózněly, recese je opět o něco blíž a hotovost se počítá.

„Za poslední rok a něco, kdy Fed začal zvyšovat úrokové sazby, odtekl z menších a středně velkých amerických bank jeden bilion dolarů bankovních vkladů, kterých je jinak celkem 17 bilionů,“ popisuje Daniel Gladiš, šéf fondu Vltava Fund SICAV, v podcastu Ve vatě.

Půlku Američané přemístili do největších bank, půlka odtekla do tzv. fondů peněžního trhu. Tyto fondy fungují i v Česku a nabývají teď na atraktivitě. V dobách, kdy většina centrálních bank razila politiku nulových až záporných úrokových sazeb, výnosem nijak neoslňovaly. S vysokými sazbami a s nervozitou kolem likvidity bank se však podle Gladiše vracejí do hry.

Do čeho investují zmíněné fondy peněžního trhu? Především do krátkodobých státních cenných papírů, se splatností do jednoho roku, kterým se říká pokladniční poukázky, a také do bankovních vkladů. U těchto instrumentů se výnos odvíjí od dvoutýdenní repo sazby České národní banky. „Fondy peněžního trhu se teď pohybují výnosy kolem šesti procent, což může ve srovnání s dluhopisy a akciemi působit dost atraktivně,“ míní investor.

Podle Gladiše obstojí fondy peněžního trhu i ve srovnání s jinými konzervativními způsoby uložení úspor, jako jsou spořicí či termínované účty, z nichž ty nejvýkonnější v Česku nabízejí obdobný výnos.

Dostat úvěr bude těžší a budou dražší

Analýza renomované americké banky J.P. Morgan má za to, že peníze z menších bank odtékají i proto, že tam vklady střadatelů stále úročí jen nedostatečně. „Banky nepromítly růst úrokových sazeb do úroků na vkladech. Ony to udělat mohou, ale to by bylo výrazně na úkor jejich ziskovosti,“ myslí si zakladatel fondu Vltava Fund Gladiš.

Vybrat peníze z fondu peněžního trhu lze kdykoli, z výnosu se neplatí daň, pokud fond člověk drží tři roky.

Navíc jsou to peníze, které stojí mimo bankovní trh, což je podle experta podcastu Ve vatě výhoda i proto, že s kolapsem Silicon Valley Bank či švýcarské Credit Suisse krachy bank nekončí.

„Myslím, že to jsou první vlaštovky a že stresující prostředí začne nabírat na síle. Jsme teprve v počátcích. Centrální banky deklarují, že sazby budou zvyšovat, že jsou odhodlané je držet vysoko, dokud inflace neklesne,“ míní Gladiš.

Sazby začali centrální bankéři zvyšovat po 14 letech takřka nulových úroků. To je podle Daniela Gladiše stresující pro banky, firmy i domácnosti. Komerční banky podle něj přiškrtí poskytování úvěrů.

Zisky firem se tenčí. Riziko recese stoupá

„Bude se to týkat i Evropy. Budou dávat méně úvěrů, které budou hůře dostupné a budou dražší. Pokud banky čelí likvidním a kapitálovým problémům, tak jedna z cest, jak si ulevit, je omezit množství úvěrů, protože je zatěžují,“ predikuje investor s tím, že dopady pocítíme za několik měsíců či kvartálů.

Že přijde recese, je proto teď pravděpodobnější, myslí si zakladatel Vltava Fund: „Riziko recese se výrazně zvýšilo. Ekonomický růst je totiž podmíněn úvěrovou expanzí. Dostupností úvěrů, zvyšujícím se objemem, přiměřenou cenou.“

Příchod recese avizují i tenčí zisky firem. Trhy však nižší výkon korporací zatím moc nereflektují.

„Zisky amerických firem z indexu S&P 500 už klesají několik čtvrtletí v řadě a čím dál tím víc klesat budou. Zatímco trh se motá kolem svého historického maxima, možná se dívá rok a půl dopředu a věří, že zisky zase porostou. Tomu já ale moc nevěřím,“ řekl Gladiš.

X X X

HITLER  CHTĚL  UKÁZAT  SÍLU  MĚMECKA  I  OH,  SPORTEM,  JE TO  V  TV

Němci před hokejem hajlovali, to neměli dělat. Češi získali bronz

Šampionát v Praze v roce 1938. Před zápasem Němci zdravili obecenstvo zdviženou pravicí. Pak ale proti motivovaným Čechoslovákům narazili.

Příběh z roku 1938. Seznam Zprávy přinášejí další díl z unikátní série o historii světových šampionátů v ledním hokeji.

  Druhé mistrovství světa v Praze v historii se konalo v roce 1938 a československá reprezentace na turnaji vybojovala jeden z nejpamátnějších zápasů své historie. Nebývá připomínán tak často jako jiné, ale v období počátku rozpínání nacistického režimu po Evropě znamenala výhra na domácím světovém šampionátu nad Německem a zisk bronzových světových medailí obrovskou vzpruhu pro celou zemi.

Čechoslováci na pražském mistrovství světa 1938 postupně porazili Rakousko (1:0), remizovali se Švédy (0:0), prohráli s Kanadou (0:3), pak ale poprvé v historii porazili zámořský reprezentační tým, a to ten z USA, výsledkem 2:0. Následovala výhra nad Švýcary (3:2) a pak už šlo o medaile. V nešťastném semifinálovém utkání s Velkou Británií, kterou reprezentovali Kanaďané a v Kanadě hokejově vychovaní Britové, prohráli domácí hnaní frenetickými fandy smolně 0:1. Pokud Čechoslováci chtěli aspoň bronz, museli tedy zdolat silné Němce.

Němci hajlovali, Čechoslováci vítězili

Den po Hitlerově výhružném protičeském projevu, kdy vyloženě žádal vytvoření kolonií v sousedních zemích, pozdravila obecenstvo německá reprezentace zdviženou pravicí. Ale to Čechoslováky jen nabudilo, tady už nešlo jen o hokej!

Historky z historie hokeje

Seznam Zprávy připravily seriál článků o historii hokejových šampionátů. Kde se rodila hokejová vášeň, kdy byli Češi šampiony? Neznámé historky z dějin tohoto sportu.

díl (1911) – Češi byli šampiony dřív, než vznikl jejich stát, díl (1920) –Dali jeden gól a brali bronz, vychytal ho podvodník, díl (1933) – Svět poprvé v Praze, hokej jako rozhlasový fenomén, díl (1938) – Bronz nacistům navzdory, radost sebrala válka

 Hned ve čtvrté minutě Císař nahrál Cetkovskému, jehož tečovaná střela skončila v síti brankáře Eggingera a publikum poprvé explodovalo. Ve druhé třetině byli Němci blízko vyrovnání, ale Ballova rána skončila naštěstí jen na tyči Modrého branky. A tak přišel československý trest, Kučera projel, našel Cetkovského, ten ještě přiťukl největší hvězdě – Josefu Malečkovi – a bylo to 2:0! A o tři minuty později už bylo prakticky hotovo, Maleček tentokrát nahrával a přesně se trefil jediný slovenský hráč v tehdejší reprezentaci Ladislav Troják. Ve třetí třetině už žádná branka nepadla.

Bronzový tým z roku 1938 před rozhodujícím zápasem: Bohumil Modrý, Alois Cetkovský, Oldřich Kučera, Zdeněk Jirotka, Josef Maleček, Drahomír Jirotka, Jaroslav Císař, Ladislav Troják, Jaroslav Pušbauer, František Pácalt, Antonín Houba. Chybí Jan Michálek, František Pergl a Oldřich Hurych.

Po skvělé výhře 3:0 a zisku bronzových světových medailí byli hráči odneseni na ramenou a celá země slavila velké vítězství. Veškerá radost byla ale na dlouhou dobu poslední. Za dveřmi už byl nejstrašnější válečný konflikt 20. století – druhá světová válka. Na slavnou výhru nad budoucími okupanty se ale ještě dlouho vzpomínalo…

Nacistický turnaj ovládl český tým

Druhá světová válka byla zhoubou pro celý svět a pochopitelně i pro hokej. Nicméně i přes časté a čím dál větší obtíže se hrálo a zkraje války dokonce i mezinárodně. Němečtí okupanti chtěli co nejdéle udržet zdání normálnosti celé situace a hráče z protektorátu Čechy a Morava pozvali v roce 1940 na akci nazvanou „Týden zimních sportů“, která byla jakousi částečnou náhražkou za zrušené olympijské hry. Na turnaji v Garmisch-Partenkirchenu se mělo domácí Německo (posílené i o Rakušany z obsazeného území) v ideálním případě ve finále utkat s fašistickou Itálií. Tu ale ve skupině snadno vyřídili Češi (5:0), kteří ještě výrazněji zničili i Slováky v prvním česko-slovenském derby (12:0).

Dobový tisk. Takhle vyhrožoval v tisku nacistický vůdce, aby o den později musel skousnout hokejovou porážku svých reprezentantů.

A nakonec nevyšla ani druhá část plánu, protože Německo ve skupině nestačilo na Maďary. I ve finále byli Češi zcela suverénní, vyhráli jasně 6:0 a v okleštěném a okupovaném protektorátu z toho byla velká sláva, v Říši Češi nedostali ani gól! Žel radost to byla na dlouho poslední, víc šancí na mezinárodním fóru po dalších sedm let nepřišlo.

Co válka dala a vzala

Český hokejový svaz měl v roce 1939 po odtržení Sudet, Slovenska a Podkarpatské Rusi 251 klubů a 5133 hráčů. Za války se nedostávalo vybavení, postupně se čím dál hůř cestovalo a spousta lidí byla za války nuceně nasazena v Říši, odsunuta, zatčena, či dokonce zabita. I tak český hokejový zázrak pokračoval. V ročníku 1944–1945 bylo totiž sdruženo ve svazu už 850 klubů a 21 884 registrovaných hokejistů. Neuvěřitelné!

I tak ale hokej po válce sčítal hlavně ztráty. Ty nevratné na životech postihly i české hokejisty. V Osvětimi byl v říjnu 1944 zavražděn Karel Hartmann, předválečný držitel kompletní sbírky medailí z mistrovství Evropy a také bronzu z olympijských her 1920. A po kariéře krátce i předseda hokejového svazu. Už o dva roky dříve ve stejném táboře smrti zahynul hokejista I. ČLTK Praha Karel Robětín, mistr protektorátu z roku 1941. Oba dva byli odvlečeni nacisty kvůli svým židovským kořenům. Během pražského povstání v květnu 1945 pak zemřeli při obraně vlasti tři tehdejší vynikající ligoví hráči – obránce Libně Zdeněk Pokorný a dvojice z ligového týmu Podolí: obránce Štěpánek a brankář Vladimír Brabec. Mezi oběti války patřili i hokejisté z Troppauer EV, nejlepšího německého klubu bývalého Československa. Z povinné služby ve wehrmachtu se nevrátili Heinz, Wolf nebo Weisshuhn. Všichni by jistě raději drželi v rukou hokejky než zbraně v marné válce, z níž se k milované hře již nikdy nevrátili.

Velký útěk hokejového kapitána

V roce 1938 do Prahy nakonec nepřijeli Nizozemci, i když to dlouho zvažovali. Jenže po zkušenosti z MS 1935, kdy během šesti zápasů nevstřelili ani gól a sami jich 34 dostali, zkrátka neměli odvahu. Ta ale rozhodně nechyběla jejich kapitánovi z roku 1935. Tím byl tehdy jistý Bram van der Stok, což je jméno, které vám asi nic neřekne. Přitom jeho příběh je naprosto strhující a byl dokonce zfilmován.

Narodil se v roce 1915 nizozemským rodičům na indonéském ostrově Sumatra, kde měl jeho otec práci u firmy Shell. Vzdělání získával na Alpském lyceu ve švýcarském městě Zuoz a tam také propadl kouzlu hokeje. Po návratu do Nizozemska pokračoval ve studiu lékařské fakulty a hrál hokej za nejlepší nizozemské celky. Ještě před válkou se rozhodl, že odejde k nizozemskému letectvu. Brzy se stal ve válce bojovým pilotem, což ovšem skončilo po kapitulaci Nizozemska. Van der Stok formoval odboj a třikrát se neúspěšně pokusil ze země utéct, na čtvrtý pokus se v roce 1941 jako černý pasažér dostal na švýcarské lodi do Skotska.

Bram van der Stok byl nizozemský hokejista, zahrál si i proti Čechoslovákům. Mnohem víc se proslavil jako letec, který dokázal utéct ze zajateckého tábora.

V Británii se stal leteckým kapitánem a postupně i nejslavnějším nizozemským letcem. Při jedné z akcí nad Francií v roce 1942 byl však jeho Spitfire sestřelen, van der Stok byl zajat a odvezen do polského zajateckého tábora Stalag Luft III. Právě o něm a o slavném útěku z něj pojednává film „Velký útěk“ se Stevem McQueenem, části osobního příběhu van der Stoka ztělesňuje ve filmu James Coburn v roli Sedgwicka.

Van der Stok už rok před útěkem pomáhal budovat tři různé tunely z tábora. Jedním z nich nakonec dokázal uprchnout, ale byl to až třetí takový pokus. V noci z 24. na 25. března 1944 podniklo 76 vězňů tábora akci, která se proslavila. Většinu z uprchlých ovšem Němci pochytali a padesát z nich vzápětí popravili. Pouze tři skutečně utekli! Dva Norové se dokázali dostat až do neutrálního Švédska a právě van der Stok prošel neuvěřitelně celou západní Evropou – Polskem, Německem, Nizozemskem, Francií, až po třech měsících dorazil do Španělska! Odtud se vrátil jako jediný uprchlý z tábora zpět do boje a zúčastnil se i vylodění v Normandii. V roce 1945 se po pěti letech mohl znovu spojit s rodinou, aby zjistil, že dva z jeho bratrů byli zabiti v koncentračních táborech a jeho otce oslepilo gestapo.

Po válce obdržel všemožné válečné řády, včetně Řádu britského impéria, a dostal nabídku stát se velitelem nizozemského letectva. To ale odmítl a raději dostudoval lékařskou fakultu a vrátil se i k milovanému hokeji. V roce 1947 se s reprezentací nizozemských studentů vydal na Světové studentské hry do Davosu, kde změřil síly i s nakonec vítěznou československou studentskou reprezentací, ve které hráli i mistři světa Jarkovský či Bouzek. Čechoslováci zničili Oranjes 12:0 a nejspíš ani netušili, proti jakému hrdinovi tehdy hráli.

Později se van der Stok s manželkou Petie a třemi dětmi přesunul do USA, kde provozoval svou lékařskou praxi. Stal se během té doby i jedním z výzkumníků NASA. V roce 1970 se pak odstěhoval na Havaj, kde jako záchranář pomohl před utonutím 162 lidem! Zemřel ve věku 77 let v roce 1993 v Honolulu. Až tehdy skončil velký příběh hrdiny, sportovce k pohledání, hokejisty…

X X X

„Sultánova“ skupina zneužívala značku ČNB a velkých firem

Skupina IC Group nepravdivě označila Českou národní banku za partnera své akce.

Neprůhledná skupina IC Group se zaštiťovala jménem České národní banky a velkých poradenských společností. ČNB i konzultanti však tvrdí, že s holdingem nikdy neměli nic společného. IC Group následně odkazy na partnery vymazala.

 Firma z neprůhledné skupiny IC Group si na konci února pronajala Kongresové centrum v prostorách České národní banky v Praze. A na pozvánku uvedla, že partnerem akce je samotná ČNB. Jenže redakce SZ Byznys zjistila, že to nebyla pravda. Stejně tak jako když skupina na svém webu uváděla, že spolupracuje s velkými poradenskými společnostmi.

Pozvánka na akci v prostorách národní banky na Senovážném náměstí v Praze 1 měla název „Investujte s králem“. Odkazovala tím na příběh prezentovaný IC Group, že v Česku pomáhá s investováním kapitálu také malajské královské rodině.

Smyslem akce bylo podle informací redakce uklidnit situaci kolem neregulované investiční firmy Diversity Capital patřící pod IC Group. Kolem 3000 klientů Diversity Capital se již několik měsíců nemůže dostat ke svým penězům. Firma slibuje zahájit úhradu pohledávek od května.

„Česká národní banka využívá prostory svého Kongresového centra přednostně pro pořádání vlastních akcí, mohou si ho však pronajmout i externí subjekty. Ve vámi zmiňovaném případě se jednalo o pronájem prostor Kongresového centra externímu subjektu bez dalšího zapojení ČNB. Informaci o partnerství ČNB uvedla vámi zmiňovaná společnost na svých propagačních materiálech bez vědomí ČNB,“ sdělila mluvčí centrální banky Petra Vlčková.

Podobně jako se jménem České národní banky nakládala IC Group také se jmény velkých poradenských společností. Na svém webu je skupina vyjmenovávala mezi svými partnery.

„V rámci našich systémů jsem nenašel záznam, že bychom s touto společností měli jakýkoliv vztah. Podle stránek se jeví velmi nevěrohodně a odkaz na KPMG je neoprávněný,“ reagoval šéf marketingu tuzemské části poradenské firmy KPMG Štěpán Kačena.

„Nikdy jsme s touto společností neměli žádný obchodní ani partnerský vztah a budeme chtít být z tohoto webu vymazaní,“ připojila se mluvčí společnosti Deloitte Jana Morávková.

Na stránkách IC Group byla mezi partnery jmenována též česká poradenská skupina PKF Apogeo. „Skupina PKF Apogeo ani jako celek, ani na úrovni jednotlivých společností s IC Group nespolupracuje a v minulosti nespolupracovala. IC Group mezi naše klienty nepatří a v minulosti nepatřila. Umístění odkazu na ‚Apogeo Group‘ na webu IC Group neproběhlo s naším vědomím a souhlasem,“ uvedl řídící partner firmy Tomáš Pacovský.

Jakoukoliv spolupráci s IC Group odmítla také skupina RSJ, další subjekt, který byl na webu holdingu zařazený mezi partnerské společnosti. V tomto případě je ale fakt, že IC Group předloni převzala od někdejšího akcionáře RSJ Karla Janečka firmu Pilot 21, později přejmenovanou na Tesla Union – Technologies.

Redakce položila IC Group otázky, proč byly tyto společnosti na stránkách skupiny vyjmenované mezi partnery, jestliže tyto firmy jakoukoliv spolupráci s IC Group odmítají. Firma na dotazy nereagovala. Avšak krátce poté, co se redakce SZ Byznys začala o celou věc zajímat, odkazy na partnerské firmy ze stránek IC Group zmizely.

Jedinou z vyjmenovaných firem, která se ke spolupráci s IC Group přihlásila, je poradenská společnost Grant Thornton. „Můžu potvrdit, že jsme v minulosti pro společnost pracovali. Detaily o našich klientech ani o charakteru spolupráce s nimi však zásadně nezveřejňujeme,“ řekl mluvčí firmy Petr Paseka.

Jak již redakce SZ Byznys popsala, za příběhem vyprávěným IC Group o investicích malajské královské rodiny v Česku je mnohem složitější realita.

Většina kapitálu ve firmě je nejasného původu. Skupina navíc tají, kdo koncern řídí. Podle zjištění redakce mají na IC Group nadále vliv lidé z Ruska a Tádžikistánu, kteří holding zakládali.

X X X

BUDE  SE  PRACOVAT  JEN  ČTYŘI  DNY?  PO  NĚMECKU

V práci jen čtyři dny a za stejný plat? Doplatíme na to, říká šéf Mercedesu

Odborové sdružení IG Metall chce prosadit čtyřdenní pracovní týden pro hutníky.

Před prvomájovým Svátkem práce se ve Spolkové republice rozproudila vyhrocená debata o zavedení čtyřdenního pracovního týdne.

 V Německu, které je klíčovou ekonomikou pro české výrobce, dosud čtyřdenní pracovní týden prosazovala hlavně opoziční strana Levice (Die Linke).

Nyní vzešel impulz z vedení nejsilnější vládní strany, sociální demokracie (SPD). Její spolupředsedkyně Saskia Eskenová v rozhovoru pro mediální síť RND prohlásila, že si dokáže „dobře představit“, že zkrácený pracovní týden přinese „dobré výsledky“.

Eskenová odkázala na studie, podle kterých lidé během čtyř dnů pracují efektivněji a přitom jsou se svojí prací více spokojeni a mají více času na soukromý život. Zároveň se politička vyslovila pro to, aby lidem po zavedení čtyřdenního pracovního týdne zůstaly dosavadní platy.

Proti nápadu se ohradili zástupci firem, kteří varovali před ohrožením konkurenceschopnosti německých podniků.

„Náš sociální stát a ochranu klimatu budeme schopni dlouhodobě financovat pouze tehdy, pokud budeme ochotněji pracovat a inovovat,“ oponoval šéf sdružení německých zaměstnavatelských svazů BDA Steffen Kampeter. Pracovat čtyři dny by se podle něj mohlo jedině tehdy, když lidé odpracují stejný počet hodin jako dosud.

Jednoznačně se proti úvahám Eskenové vymezil také předseda představenstva automobilky Mercedes-Benz Ola Källenius.

„Pokud naší prioritou je, abychom pracovali méně za stejný plat, už nevyhrajeme žádné mezinárodní utkání,“ řekl pro nedělní list Bild am Sonntag. „Náš průmysl se nachází v transformaci století. Proto si musíme vyhrnout rukávy. Jinak němečtí autovýrobci přijdou o svoje přední světové postavení,“ uvedl Källenius.

Návrh Eskenové vyvolal odmítavé reakce i zevnitř vládní koalice. „Vzhledem ke zjevnému nedostatku kvalifikovaných pracovníků je návrh čtyřdenního týdne nepochopitelný,“ uvedl šéf parlamentní frakce liberální FDP Christian Dürr.

Zdrženlivě zareagoval i spolkový ministr práce Hubertus Heil, který je přitom stejně jako Eskenová členem SPD. Heil řekl, že pro některé podniky by čtyřdenní pracovní týden mohl být atraktivní, nedokáže si ale představit jeho plošné zavedení. Důležitější je podle něj posílení pracovní flexibility, například pro rodiče nebo ty, kteří pečují o své příbuzné.

Podobně se vyjádřila šéfka největšího německého odborového svazu DGB Yasmin Fahimiová: změnu by podle ní nešlo zavést najednou pro celé hospodářství, ale podle jednotlivých odvětví.

Takový vývoj se ostatně už rýsuje. Odborový předák Jörg Hofmann ze sdružení IG Metall potvrdil, že jeho organizace chce tento návrh přednést na podzim při dalším vyjednávání o kolektivních smlouvách v hutnictví – samozřejmě s podmínkou zachování dosavadních mezd.

„Čtyřdenní pracovní týden potřebujeme nejdříve pro povolání, u kterých není možná práce z domova,“ řekl Hofmann. Jako příklady uvedl stavebnictví, práci na směny nebo hutnictví. „Vysoká pec musí být pořád v provozu. Pro toho, kdo musí pracovat jednou ráno, podruhé odpoledne a jindy přes noc, je třídenní víkend velká úleva,“ dodal odborář.

X X X

Vrah čekal na podnikatele na hřbitově. Chladnokrevně jej popravil pár výstřely

Policie opět po roce zpracovala kalendář s nevyřešenými zločiny. „V první řadě má připomenout vybrané případy, dobu, místa a osoby. Věříme, že tímto pomůžeme rozvířit pomyslný prach zakrývající dosud nepoznané a nevyřčené, co musí z nitra ven,“ komentoval pro iDNES.cz policejní mluvčí Jakub Vinčálek. Redakce iDNES.cz přináší dva neobjasněné případy, které zaplnily měsíc leden.

Kriminalisté do kalendáře na rok 2023 vybrali ve spolupráci s jednotlivými krajskými policejními ředitelstvími celkem 17 vražd, včetně 6 pokusů a 7 pohřešovaných lidí.

„Jeden případ pohřešování dokonce pochází ze Spolkové republiky Německo. Kalendář byl vytvořen podle vzoru ze zahraničí. Předchozí vydání z roku 2022 přineslo velmi cenné informace. To dokazuje, že sebemenší poznatek může i po mnoha letech přinést zásadní průlom,“ přiblížil policejní mluvčí.

Informace vedly k otevření případů

Vinčálek současně poukázal na to, že v souvislosti s opětovným zveřejněním nevyřešených případů v loňském kalendáři policie od veřejnosti obdržela desítky podnětů a informací.

„Mnohé jsme již měli. Ale konkrétně ve třech případech vedly informace od veřejnosti k novému „otevření“ zveřejněných kauz. Bohužel není možné uvést u kterých, protože bychom ohrozili vyšetřování samotné,“ prozradil pro iDNES.cz.

Kalendář stejně jako loňský rok putoval do věznic po celé republice. „Oproti loňskému roku se naším partnerem stala i Probační a mediační služba, která předala kalendáře na svoje regionální pobočky,“ řekl Vinčálek.

Vrah se skrýval na hřbitově

Redakce iDNES.cz přináší dva lednové neobjasněné případy. Prvním z nich je vražda podnikatele Jiřího Falty, který vlastnil autoservis s karosárnou a lakovnou. Falta bydlel v novostavbě, a to za hřbitovem v obci Horní Moštěnice u Přerova.

Jenže místo se mu stalo osudným. Když podnikatel v chladný večer 3. ledna 2007 vyšel ze svého domu a chtěl usednout do auta, neznámý pachatel, který se ukrýval na hřbitově, na něj začal střílet. Zraněný podnikatel ještě stačil vystoupit z auta a dostat se k příjezdové cestě. Jenže pachatel ho dostihl a vraždu dokonal několika chladnokrevnými výstřely. Podle policie použil zbraň ráže 7,62 mm.

„Jeho přítelkyně přijela k domu druhým autem, protože muže sháněla. Muž byl zastřelen a ležel vedle zaparkovaného vozu,“ uvedl tehdy kriminalista Martin Nasswettr. Deník.cz v minulosti napsal, že vražednou zbraní byl samopal.

Policie však v případě Faltovy smrti dokonce po letech netuší, proč by podnikatele někdo mohl chtít zlikvidovat. Vyšetřovatelé se domnívají, že brutální způsob vraždy mohl být jakousi výstrahou. Komu a proč? To je velká neznámá, od žádného ze stovek vyslýchaných lidí kriminalisté věrohodnou stopu nezískali.

Seniora se snažili upálit

Dalším případem je pokus o vraždu v Teplicích z 8. března 2011. Tehdy neznámí pachatelé si podle kriminalistů předem vyhlídli a naplánovali přepadení německého seniora, který v Teplicích dlouhodobě žil. Tehdy se starší muž vydal do garáže v ulici K Vápence, kde měl zaparkované auto.

Jenže německého seniora přepadli neznámí pachatelé, kteří u sebe měli zbraň. Muže poté zatlačili na zadní sedadlo jeho vozu BMW 323 a vydali se s ním na cestu do obce Ohníč, která se nachází jižně od Teplic.

Seniora poté z vozu vysadili a fyzicky napadli, postřelili jej a zavřeli do kufru. Podle policie poté za teplickým hřbitovem následně auto i se seniorem zapálili. Tomu se však nakonec podařilo z hořícího auta uniknout, a to díky ne příliš funkčnímu zámku. Pachatelé po činu zmizeli neznámo kam. Před tím však muže okradli o eura a české koruny.