Bývalý německý kancléř (a předseda SPD) Gerhard Schröder už nebude mít ve Spolkovém sněmu kancelář ani zaměstnance. Vyšší správní soud Berlín-Brandenburg totiž včera zamítl jeho žalobu, kterou se domáhal zrušení takového rozhodnutí rozpočtového výboru sněmu.
Schröder se na projednávání překvapivě dostavil osobně a vysvětlil, jak důležitá je pro něj kancelář s několika zaměstnanci v Berlíně. Podle Schrödera potřeboval kancelář ve Spolkovém sněmu, protože dělal „pokusy o zprostředkování“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Navíc se podle jeho slov vždy najdou občané, kteří ho žádají o pomoc.
Připomeňme, že poskytnutí kanceláře a personálního zázemí bývalým kancléřům dosud bylo běžné. Schröder se ovšem stal předmětem kritiky po zahájení poslední etapy konfliktu na Ukrajině, kdy jeho odpůrci kritizovali jeho spolupráci s ruskými podniky a zejména jeho přátelský vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dokonce i ve vlastní straně čelil pokusům o jeho vyloučení.
V Německu odmítli přijmout snahy G. Schrödera o zastavení konfliktu na Ukrajině s využitím jeho blízkých vztahů s Putinem. Negativně se k takovým snahám vyslovil i jeho nástupce ve funkci kancléře Olaf Scholz.
Poznamenejme však, že Scholz se nyní inspiroval Schröderem, když podobně jako on při záplavách v roce 2002 si obul gumové boty a vypravil se do postižených míst. Ovšem i v tomto jeho snaha dopadá žalostně a jeho SPD má i nadále mizerné preference. Dá se z toho vyvodit, že na rozdíl od Scholze Gerhard Schröder byl (a je) politickou osobností, server vasevec.cz
X X X
Napětí se obrací vůči politikům. Novinář líčí, jak migrace ovlivní v Německu volby
Za poslední týden zaznamenal německý Mannheim dva útoky nožem – jeden na protiislámského aktivistu, druhý na politika Alternativy pro Německo (AfD). „Situace je vypjatá a obrací se to proti členům politické elity,“ říká Robert Schuster, komentátor Lidových novin. V podcastu Kontext říká, že obecně jsou útoky na politiky v Německu na vzestupu a čelí jim jak ti vládní, tak ti opoziční.
Spolková policie upozornila, že do konce května došlo letos k 22 fyzickým útokům na politiky, což je oproti loňským 27 závažný nárůst. Hlášené verbální útoky na ně se počítají v tisících.
„Napětí je patrné nejen před eurovolbami, ale poslední dva, tři roky, protože všechny krize nebyly dostatečně stráveny společností. Prostě si Němci neoddechli, protože jakmile skončil covid, přišla válka na Ukrajině a předtím migrační krize,“ říká komentátor Schuster, který se věnuje střední a východní Evropě.
Průmyslový Mannheim dlouho býval baštou sociálních demokratů (SPD). Po migračních vlnách a po odklonu SPD od tradičních témat se však starousedlíci podle Schustera začali více přimykat k Alternativě pro Německo (AfD), která na příchod cizinců reagovala.
„Rostl tím potenciál pro strany, které se snaží těžit z napětí ve společnosti nově příchozích a starousedlíků, kteří si připadají jako cizinci ve městě, ve kterém léta žili,“ popisuje komentátor LN.
Minulý pátek šlo o zradikalizovaného Afghánce, který zaútočil v Mannheimu na protiislámského aktivistu. Středeční incident mířil na lokálního politika AfD, jenž se na ulici ohradil proti strhávání plakátů strany.
Podle Schustera jsou v pozadí každého konfliktu v Německu problémy s migrací. „Zdálo se, že Německo migrační krizi roku 2016 zvládlo. Nicméně loňský rok byl poznamenán velkým nárůstem počtu žadatelů o azyl. Opět začali masivně přicházet lidé z Blízkého východu. Dokonce některé měsíce bylo více příchodů než během krizových roků a opět začaly přicházet zprávy z místních samospráv, že nemají kapacity jako v roce 2015,“ ilustruje vážnost situace Schuster.
Na problém podle Schustera reagovala vláda SPD, liberálů (FDP) a Zelených s hraničními kontrolami „hodně pozdě“ a AfD těží z její neakceschopnosti. Na přelomu roku se strana v průzkumech vyšplhala na rekordních 22 procent. Po četných skandálech se ale propadla ke zhruba šestnácti procentům.
„Preference klesly a klesají dál už o třetinu od konce roku, ale ti přesvědčení voliči AfD je budou volit i přes skandály. Naopak je budou považovat za potvrzení, že něco dělají správně, protože systém, který je nenávidí, reaguje negativně,“ popisuje neochvějnost voličského jádra soudem potvrzené krajně pravicové strany.
Nynějšími evropskými volbami mohou zamíchat různé neznámé. Třeba poprvé mohou odevzdat svůj hlas již šestnáctiletí. „Překvapivě velmi silně v testech u prvovoličů zabodovala právě AfD. Druhá věc je, že se v Německu neuplatňuje uzavírací klauzule, takže i s jedním procentem se můžete s vaší stranou dostat do europarlamentu,“ osvětluje Schuster.
Právě teď má AfD a Scholzova SPD stejné preference, víkendové volby pro ně budou těsné (první v průzkumech je opoziční CDU/CSU). Kancléř bude chtít těsné druhé místo prodat jako vítězství. Německo má vzhledem k počtu obyvatel v europarlamentu nejvíce křesel, 96.
Co se dozvíte v podcastu Kontext
Bude to Německo, které hlasováním rozhodne o větším hlasu konzervativců a krajní pravice v europarlamentu?, Co je Pax Europa a proč na aktivistu hnutí radikalizovaný Afghánec zaútočil?, Byl středeční útok na člena AfD politicky motivovaný?, Jak se AfD povedlo získat si i západní Němce?
Proč podle Schustera AfD neškodí její mnohé skandály, aby nedokázala zasáhnout do voleb?, Co chce nejneoblíbenější vláda od druhé světové války dělat s neúspěšnými žadateli o azyl, které nelze vyhostit?, Odkud se vzal nápad na remigraci lidí z třetích zemí a nepřizpůsobivých do Afriky? A jak výbuch skandálu postupimské schůzky zavařil AfD?
X X X
PUTIN: K VÍTĚZSTVÍ NA UKRAJINĚ NEPOTŘEBUJEME JADERNĚ ZBRANĚ
K vítězství na Ukrajině jaderné zbraně nepotřebujeme, prohlásil Putin
Rusko nepotřebuje k vítězství ve válce na Ukrajině jaderné zbraně, prohlásil na pátečním ekonomickém fóru v Petrohradu ruský diktátor Vladimir Putin. Agentura Reuters to označuje za dosud nejsilnější signál od šéfa Kremlu, že nesáhne k jadernému úderu. Mobilizace podle něj není potřeba, armáda má dostatek dobrovolníků a od začátku roku dobyla 47 obcí.
Putin na jednu stranu prohlásil, že Rusko nemá potřebu přemýšlet o jaderné válce a lidé by o tomto tématu měli přestat diskutovat. Na druhou stranu ale zdůraznil, že Rusko má více jaderných zbraní než Evropa, a podotkl, že na rozdíl od Ruska a Spojených států nemá Evropa systém včasného varování.
Ruská jaderná doktrína, která umožňuje nasazení jaderných zbraní jen ve výjimečném případě, pokud by byla ohrožena suverenita a teritoriální integrita země, se dá změnit, poznamenal dále ruský diktátor. „Totéž se týká jaderných testů. V případě potřeby testy uskutečníme, ale zatím taková potřeba není,“ řekl šéf Kremlu, který od útoku na Ukrajinu z února 2022 opakovaně naznačoval možnost použití jaderných zbraní.
Ruský prezident dále vyjádřil přesvědčení, že jeho země na Ukrajině postupuje a podaří se jí naplnit válečné plány. Od začátku roku se podle něj ruské armádě upsalo přes 160 tisíc lidí, a má tedy dostatek dobrovolníků.
Putin také zopakoval, že zváží posílání zbraní protivníkům západních zemí, které dodávají zbraně Ukrajině. „Ale nejsem připraven říci, že to uděláme zítra,“ dodal.
Rusko na Ukrajině vede válku už třetím rokem. Za tu dobu si na obou stranách vyžádala statisíce mrtvých a zraněných, miliony lidí před ruskou agresí uprchly do zahraničí nebo jiných částí Ukrajiny.
X X X
FRANCOUZI SE POMSTÍ MACRONOVI
Vykálíme se do Seiny. Francouzi chtějí Macronovi překazit olympijskou koupel
Francouzský prezident Emmanuel Macron si s několika dalšími veřejnými činiteli hodlá zaplavat v řece Seině protékající Paříží, kde brzy začne letošní ročník letních olympijských her. Ne každý mu však chce tu radost z osvěžující koupele v přislíbené čisté vodě dopřát. „Vykadím se do Seiny,“ říká výmluvný název iniciativy naštvaného ajťáka.
Na konci února Macron před novináři slíbil, že se v Seině vykoupe. „Datum vám ale neřeknu, ještě byste tam přišli,“ dodal se smíchem. Později několikrát zopakoval, že má v úmyslu svůj slib dodržet. Když pak otevíral klíčovou čističku dešťové vody v Champigny-sur-Marne, ujistil, že voda v řece protínající Paříž bude „čistá“, až do ní poleze.
Primátorka Paříže Anne Hidalgová, která u příležitosti zahájení olympiády pronesla stejný slib, nakonec datum koupele stanovila na neděli 23. června. „Víc neříkej,“ pomysleli si odpůrci francouzského prezidenta i vedení metropole. A rozjeli iniciativu, která má politikům jejich PR akci znechutit.
„Třiadvacátého června kadím do Seiny pro Macrona,“ nazvali tvůrci své stránky, kde se zájemci dozvědí podrobnosti chystaného plánu. Mysleli přitom i na mimopařížské. Ti si v připravené kalkulačce mohou spočítat, kdy si s ohledem na vzdálenost svého bydliště od hlavního města musejí přijít do této řeky ulevit, aby jejich „balíček“ do Paříže doputoval včas.
Pokud je tak někdo třeba 500 kilometrů daleko a chce to stihnout přesně do poledne 23. června, musí se k řece vydat už 13. června ve 2 hodiny ráno. Někomu, kdo bydlí jen 30 kilometrů daleko, to prý stačí udělat až v 9 hodin večer v předvečer Macronovy koupele. Kromě primátorky svou účast v tento den ohlásil i pařížský policejní prefekt Laurent Nuñez a regionální prefekt Marc Guillaume. Zda v toto datum přijde i sám prezident, není potvrzeno.
Autoři nápadu však počítají s tím, že se tak stane. „Protože poté, co nás hodil do s*aček, je na nich, aby se teď koupali v našich s*ačkách,“ píší na webu. Podle stanice France 3 ji stvořil „dvacetiletý až pětadvacetiletý“ ajťák, který si přeje zůstat v anonymitě. Podotýká, že s hashtagem, který jeho iniciativu šíří dál na sociálních sítích, nemá nic společného.
„Ten web explicitně nevyzývá lidi, aby 23. června někde defekovali. Na druhou stranu, někteří lidé uvádějící ten hashtag to skutečně chtějí udělat. Chtějí se vykadit ve správnou chvíli a na správném místě, aby starostce Paříže ukázali, že nesouhlasí s její současnou politikou a utrácením za olympijské hry, a stejně tak s politikou Emmanuela Macrona, který oznámil, že si tam také zaplave,“ řekl muž. I jemu vadí, že se „miliony a miliardy investují do olympijských her, zatímco se všechny veřejné služby nechávají ladem, ať už hromadná doprava nebo hygiena ve městě, které je plné krys“.
Olympijské hry v Paříži začínají v pátek 26. července a potrvají do neděle 11. srpna a francouzská stanice připomíná, že ať už si o tamních politicích, olympiádě nebo čemkoliv jiném myslí kdokoliv cokoliv, účast na hromadném defekování do řeky může pachatele přijít draho. Za narušování veřejného pořádku tohoto typu hrozí pokuta 68 eur (zhruba 1 600 korun).
X X X
MATKA MRTVÉ DCERY ŽÁDÁ ODSTOUUPIT MINISTRA RAKUŠANA
Matka oběti střelby na fakultě přišla v šatech s výzvou, ať Rakušan odstoupí
Matka Elišky, jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přišla na sněmovní výbor pro bezpečnost, který jednal o vyšetřování práce policie při zásahu proti vrahovi na fakultě, v šatech se slovy trest, odstoupení z funkcí a jmény ministra vnitra Rakušana a policejního prezidenta Vondráška. Policie podle šéfa GIBS zločinu zabránit nemohla.
„Jednoznačně,“ odvětila i tak matka zavražděné Elišky na otázku iDNES.cz, zda by podle ní měl Rakušan rezignovat, jak ho vyzývala na šatech, v nichž dorazila „Posílala jsem mu otázky, nikdo na ně neodpověděl,“ prohlásila matka oběti masového vraha.
Na šatech Eliščiny matky nechyběla ani slova svoboda, spravedlnost a duha jako symbol LGBT komunity, k níž se zavražděná dívka hlásila.
Před vánočními svátky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zahynulo 14 lidí a sám vrah pak spáchal sebevraždu.
Policie zločinu zabránit nemohla, řekl šéf GIBS, která policii doporučí, co zlepšit
Se závěrem vyšetřování počínání policie při zásahu proti vrahovi na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se seznámili ve čtvrtek poslanci.
„Žádný z policistů není podezřelý ze spáchání trestného činu,“ řekl výboru pro bezpečnost ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Vít Hendrych.
„To jsme předpokládali,“ reagoval poslanec ANO Jiří Mašek.
„Ani jsme nepředpokládali, že někdo z policistů spáchal trestný čin,“ řekla stínová ministryně vnitra za ANO Jana Mračková Vildumetzová.
V samotném případu střelby pokračuje trestní řízení, právo na informování si vyhradilo pražské státní zastupitelství. Vyšetřování má skončit do 21. června.
„Podle našeho šetření policie zabránit této události nemohla,“ prohlásil pak Hendrych po neveřejné části jednání výboru. GIBS ale doporučí policii, kde může zlepšit své taktické postupy.
Proč nás nekontaktoval GIBS? ptal se pozůstalý po oběti střelby na fakultě
„Proč nás GIBS nekontaktoval, abychom mohli něco říci?“ ptal se při jednání výboru pro bezpečnost pozůstalý jedné z obětí střelby na fakultě.
Nepřál si, aby zaznělo na výboru jeho jméno. Než vystoupil, dal si jako podmínku, že jeho tvář neodvysílá žádná televize. Ty pak otočily kamery.
„My jako pozůstalí v tom stále žijeme,“ řekl muž při jednání výboru. Zajímalo ho, jak je možné, že zpráva GIBS zazněla dřív, než skončilo samotné policejní vyšetřování.
Zhruba po hodině se poslanci dohodli, že jednání bude pokračovat jako neveřejně, aby je mohl šéf GIBS informovat o některých záležitostech v důvěrném režimu. Novináři i pozůstalí tak byli vykázáni za dveře.
„Byla řeč o tom, co by se mohlo v rámci policie zlepšit, v rámci operačního a taktického řízení,“ řekla po uzavřeném jednání Vildumetzová. Výbor pro bezpečnost vzal zprávu GIBS na vědomí.
Poslanci ANO usilovali o to, aby dostali zprávu GIBS písemně, ale byl jim řečeno, že jde o padesátistránkovou zprávu a že i policie dostane ze zprávy GIBS jen „výcuc“. Ani ten se ale nepodařilo opozičnímu hnutí získat.
„Tak jako jsme neměli přístup ke zprávě úřadu vnitřní kontroly Policejního prezídia, tak teď nemáme přístup ani ke zprávě Generální inspekce bezpečnostních sborů. A to ani v režimu tajné, ani s podepsáním mlčenlivosti,“ postěžovala si novinářům po jednání Mračková Vildumetzová.
ANO zatím nevzdává svůj návrh na parlamentní vyšetřovací komisi
Poslanci ANO také zatím neprosadili parlamentní vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Koaliční politici parlamentní vyšetřovací komisi nechtějí. Návrh na její zřízení předložil poslanec ANO Jan Richter. Jeho dceru vrah na fakultě postřelil.
Není jasné, zda bude ANO na zřízení komise trvat. „Bude to záležet na zprávě policie, je to otevřené,“ řekl při jednání výboru Mašek.
X X X
Rakušan zneužil moc svého úřadu proti Turkovi, míní Macinka. Ministr to odmítá
Kampaň kolem Filipa Turka je podle zakladatele strany Motoristé sobě Petra Macinky tak agresivní, že přesahuje možnosti volebního štábu hnutí STAN, uvedl v diskuzi na CNN Prima NEWS. „Mám obavu, že v této kampani zneužil ministr vnitra Vít Rakušan kapacity svého úřadu,“ řekl. Rakušan nařčení Macinky striktně odmítá.
„Přišel jsem, abych se vyjádřil kolem té šílené dehonestující kampani, která se v posledních dnech děje okolo pana Turka,“ začal zakladatel strany Motoristé sobě Petr Macinka. „Je to tak agresivní kampaň, která přesahuje možnosti volebního štábu hnutí STAN a mám obavu, že v této kampani zneužil ministr vnitra Vít Rakušan kapacity úřadu, kterému vládne,“ pokračoval.
Podle Macinky je důvodem k očerňování Turka strach. „Strach, který z pana Turka musí mít je zřejmě opravdu veliký a palebná síla, kterou na něj použili, je zatím nebývalá,“ uvedl.
„Bojím se, zda pan ministr vnitra nezneužívá ministerstvo vnitra k tomu, aby likvidoval své politické konkurenty,“ řekl.
Rakušan se proti nařčení Macinky brání. „Pan ministr rozhodně nevyužívá kapacity resortu k vedení politické kampaně proti žádnému politickému subjektu,“ sdělil tiskový mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. „Ministerstvo vnitra v souladu se zákonem vystupuje ve vztahu k volbám a volebním kampaním zcela apoliticky,“ dodal.
Kolem lídra kandidátky Přísahy a Motoristů sobě Filipa Turka se v posledních dnech diskutuje o jeho sympatiích k nacismu, například kvůli snímku, na němž má zdviženou pravici. Podle Macinky je to celé hloupost. „Filip Turek není neonacista a pokud k něčemu inklinuje, tak je to blbý a značně nekorektní humor na úrovni nějaké české sody,“ řekl. „Je to cílená kampaň, dehonestační kampaň a já se bojím, že ministr zneužívá svůj úřad,“ opakoval Macinka.
Komentátor CNN Prima NEWS Thomas Kulidakis uvedl, že obvinění Víta Rakušana ze zneužití úřadu je opravdu závažné. „Jistě se bude řešit nejen během voleb, ale i po nich,“ řekl.
X X X
Zmizel Zelenka, šéf kampeličky z kauzy Fialova milionu. Hledá ho policie
Pražská policie pátrá po zmizelém devětačtyřicetiletém muži Robertu Zelenkovi. Jde o předsedu představenstva Podnikatelské družstevní záložny (PDZ), v níž měl podíl premiér Petr Fiala (ODS), když na účet uložil milion korun. Začátkem roku za to Fiala čelil kritice, když to opomenul uvést v majetkovém přiznání. PDZ navíc v minulosti čelila mimo jiné kontrole a pokutě kvůli praní špinavých peněz.
Policie Zelenku s místem bydliště v Praze na seznam hledaných osob zařadila v pátek večer. K jeho stručnému popisu – hubená postava a hnědé vlasy – doplnila fotografii.
Zelenka je šéfem Podnikatelské družstevní záložny, o kterou se v lednu letošního roku začala zajímat média. Server Seznam Zprávy tehdy přišel s odhalením, že premiér Fiala před veřejností utajil část svých úspor, čítající zhruba milion korun, když ji uložil na účet v záložně. Údajně si neuvědomil, že účet automaticky znamená i vlastnit podíl a peníze tudíž neuvedl v majetkovém přiznání, za což mu hrozila pokuta až 50 tisíc.
Do kampeličky Fiala peníze část úspor umístil údajně proto, aby neměl peníze jen v jedné bance, když odborníci radí spíše diverzifikaci, tedy rozdělit finance do více institucí. Záložnu prý premiérovi doporučil její dlouholetý klient Miloš Růžička, kterého zná ještě z doby působení na univerzitě.
Fiala měl v PDZ podíl mezi lety 2015 a 2020. V minulosti přitom záložna vykazovala velké finanční problémy. Finančně analytický úřad jí dokonce udělil pokutu 150 tisíc korun za to, že porušila povinnosti při dohledu na možné praní špinavých peněz.
Také Česká národní banka (ČNB) během své kontroly přišla na řadu dalších pochybení a nedostatků. Podle veřejně dostupných informací ČNB záložnu kritizovala například za neexistující kontrolní a řídící systém uvnitř společnosti. PDZ dostala od centrální banky pokutu 200 tisíc korun.
X X X
Dánskou premiérku v Kodani napadl útočník. Je v šoku, ale bez zranění
Dánskou premiérku Mette Frederiksenovou večer v centru Kodaně napadl a udeřil muž, kterého následně zadržela policie. Premiérka při útoku utrpěla šok, ale jinak vyvázla bez zranění, informovala dánská média s odvoláním na policii a úřad premiérky. Motiv útočníka zůstává nejasný. Agresi odsoudili český premiér Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Podle zpravodajského serveru Dagens.dk úřad premiérky incident potvrdil, ale odmítl poskytnout další podrobnosti. Premiérka krátce po útoku v prohlášení ujistila veřejnost, že vyvázla bez zranění, jen utrpěla šok.
Zprávy o útoku šokovaly premiéra Fialu a šéfa diplomacie Lipavského. Oba agresi odsoudili. „V civilizovaných společnostech se názory vyjadřují u voleb, ne násilím. Tato agresivita ve společnosti musí přestat,“ napsal Lipavský.
Jsem šokován zprávami o napadení dánské premiérky @Statsmin. V civilizovaných společnostech se názory vyjadřují u voleb, ne násilím. Tato agresivita ve společnosti musí přestat. Podle Fialy je nyní nejdůležitější, že je „blízká spojenkyně“ Frederiksenová v pořádku. „Násilí nemá v politice místo a nesmíme si na něj zvykat,“ dodal.
Mette Frederiksenová vedla aktivní kampaň s hlavní kandidátkou sociálních demokratů Christel Schaldemosovou před nedělními volbami do Evropského parlamentu.
Schaldemosová dánské tiskové agentuře Ritzau sdělila, že premiérčina přítomnost v parku Kultorvet, kde se incident odehrál, nebyla nijak spojená s její předvolební kampaní.
X X X
Odvolili lídři stran. Klaus dal hlas těm, kdo nekývají „násilné integraci“ Evropy
V Česku začaly volby do Evropského parlamentu. Lidé mohou do dnešní desáté hodiny vybírat z 30 stran, hnutí, nebo koalic. V sobotu pak budou mít možnost od osmi do dvou. Mezi prvními voliči byl předseda hnutí ANO Andrej Babiš, prezident Petr Pavel volil v Černoučku. Ministr vnitra Vít Rakušan doufá, že volební účast bude vyšší než třicet procent.
Bývalý prezident Miloš Zeman odevzdal hlas v Základní škole Charlotty Garrigue Masarykové v Lánech na Kladensku. Do volební místnosti ho doprovodila manželka Ivana. Po své volbě prohlásil, že tyto eurovolby jsou referendem o vládě. „Je to první příležitost, jak se k vládě vyjádřit,“ řekl s tím, že hlasoval pro lídryni kandidátky hnutí ANO Kláru Dostálovou.
Premiér Petr Fiala přišel na základní školu v Merhautově ulici v Brně odvolit tradičně s manželkou a dětmi. Na bezpečnost dohlížela více než desítka tělesných strážců, kteří jsou rozmístění ve škole, v ulici, ale také v těsné blízkosti premiéra.
„Nemám důvod svým ochráncům a policii nevěřit, plně respektuji jejich práci a nemluvím jim do toho. Obecně jsme v Česku nastavili dostatečná opatření při bezpečnostních akcích. Bylo to vidět na nedávném mistrovství světa v hokeji,“ řekl Fiala po volbě.
Exprezident Václav Klaus s manželkou Livií přišli k volbám před 16. hodinou již tradičně do základní školy Klapkova na pražských Kobylisích. „Hledal jsem mezi těmi, kteří vidí, že je osudová chyba volit formu násilného integrování Evropy. Myslím, že to Evropa nepotřebuje,“ řekl po odevzdání hlasu.
Kauzu kolem lídra Přísahy a Motoristů Filipa Turka má Klaus za uměle vytvořenou. „Nehájím žádné prohřešky mládí. Dnes jsem ale v médiích zaslechl větu, že jestli Turek řekl něco v pětadvaceti letech, tak bychom se měli ptát, co dělal v pětadvaceti letech dnešní prezident, který byl rozvědčíkem komunistické armády,“ uvedl Klaus.
Prezident Pavel volil v Černoučku. Do volební místnosti přišel pěšky, manželka Eva dostala od starostky kytici v barvách EU. „Jsou to všechno témata, která se nás každého osobně dotýkají. Je proto asi důležité, abychom nenechali za sebe rozhodovat jiné. Nemá smysl kritizovat Evropskou unii, nadávat na to, že nám někdo něco předepisuje, když se sami voleb nezúčastníme a nevyužijeme právo ty věci měnit,“ uvedl prezident poté, co opustil volební místnost.
X X X
Izrael je na seznamu za násilí na dětech. Ostuda, OSN fandí Hamásu, vzkazuje
Generální tajemník OSN António Guterres zařadil Izrael na černý seznam zemí a skupin, jež se dopouští násilí na dětech během válečných konfliktů. Podle portálu The Times of Israel (ToI) je na tomto seznamu už také Rusko či Islámský stát. Izrael v reakci uvedl, že se tím OSN zařadila na seznam těch, kdo podporují vrahy z palestinského teroristického hnutí Hamás.
„Toto bude mít důsledky pro vztahy Izraele s OSN,“ řekl izraelský ministr zahraničí Israel Katz. Podle izraelského tisku je na onom černém seznamu i hnutí Hamás. Izraelský vyslanec při OSN Gilad Erdan rozhodnutí generálního tajemníka Organizace spojených národů označil za „ostudné“.
„Jsem naprosto šokován a znechucen,“ řekl Edan s tím, že „izraelské vojsko je nejmorálnější armádou na světě, takže toto rozhodnutí jen pomůže teroristům a odmění Hamás“. Podotkl, že byl o tomto kroku oficiálně informován v pátek. Seznam je zahrnutý do zprávy o dětech a ozbrojených konfliktech, který má být předložen 14. června Radě bezpečnosti OSN.
Obecně obsahuje informace o zabíjení, mrzačení, sexuálním zneužívání, únosech či rekrutování dětí, odpírání pomoci dětem a také cílení útoků na školy a nemocnice“ během probíhajících válečných konfliktů. Podle agentury Reuters nyní ještě není jasné, z čeho přesně Guterres izraelskou armádu viní.
Seznam dělí země a skupiny na ty, kteří podnikají kroky k tomu, aby děti ochránili, a na ty, kteří to nedělají. Erdan uvedl, že podle jeho informací je Izrael nyní ve druhé části seznamu. Ten zpracovala Guterresova zvláštní vyslankyně pro děti ve válečných konfliktech Virginia Gamba, píše Reuters.
Na černé listině by měl být podle Erdana naopak Guterres, jehož rozhodnutí podle velvyslance od začátku války pomáhají teroristům a „podněcují je k využívání dětí k teroristickým činům“. List The Times of Israel napsal, že na onom „seznamu hanby“ se kvůli násilí na dětech v dobách válečných konfliktů už ocitly také Rusko, Afghánistán, Barma, Somálsko, Jemen či Sýrie a také IS či další teroristické skupiny Al-Káida a Boko Haram.
Zařazení Izraele na seznam přivítala Palestinská národní správa. Nabíl abú Rudajná, který je mluvčím předsedy Palestinské autonomie sídlící na okupovaném Západním břehu, agentuře Reuters řekl, že tento krok pomůže k tomu, aby se Izrael zodpovídal „za své zločiny“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení uvedl, že „OSN samu sebe přidala na černý seznam historie, když se připojila k těm, kdo podporují vrahy z Hamásu“. Právě toto teroristické hnutí loni 7. října zaútočilo na izraelské kibucy, vesnice a hudební festival a za jediný den povraždilo přes 1 200 lidí.
Dalších zhruba 250 odtáhlo do palestinského Pásma Gazy. Stovka rukojmích na tomto území stále je. Izrael v reakci na bezprecedentní útok spustila vojenskou operaci v Gaze s cílem zničit Hamás a osvobodit rukojmí. Boje přinesly desítky tisíc mrtvých, uvádí se přes 30 tisíc, přesné počty však nejsou jasné – i s ohledem na to, že ministerstvo zdravotnictví v Gaze je pod kontrolou Hamásu.
Šéf OSN Guterres čelí už od října ostré kritice ze strany izraelské vlády za to, že opakovaně vyzývá k humanitárnímu příměří. Podle izraelské vlády ignoruje zvěrstva Hamásu a to, čím tato válka začala. V listopadu dokonce tehdejší izraelský ministr zahraničí Eli Kohen prohlásil, že Guterres by neměl být šéfem OSN. Generální tajemník útok Hamásu na Izrael odsoudil a několikrát vyzval k propuštění rukojmích. Říká však také, že izraelská odveta způsobila v Pásmu Gazy humanitární katastrofu.
Erdan svou odpověď zveřejnil také na sociální síti X:
X X X
Bereme to vážně, říká vedení městského soudu k podezření na šikanu
Vedení Městského soudu v Praze se po čtyřech dnech vyjádřilo ke stížnostem části svých zaměstnanců, kteří poukazují na pracovní šikanu od nadřízených ze správy soudu. Podle mluvčího bere předsedkyně soudu situaci velmi vážně a plánuje personální opatření. Ministerstvo spravedlnosti k problému zatím mlčí.
Redakce iDNES.cz poukázala začátkem týdne na problém, který trápí řadu zaměstnanců Městského soudu v Praze. Stěžují si na dlouhodobou šikanu, takzvaný bossing, zejména ze strany zástupkyně ředitele správy soudu Ludmily Machyánové, ale i jejího přímého nadřízeného Michaela Mrzkoše.
Pracovníci soudu tvrdí, že čelí verbální agresivitě, aroganci, ponižování, zesměšňování nebo přehnaným kontrolám například docházky či práce v režimu home office. Od ledna mělo ze soudu odejít – i kvůli údajné „atmosféře strachu“ – přes dvacet zaměstnanců. Na trestním úseku například nyní chybí polovina protokolujících úřednic.
„Počátkem roku jsme správu upozorňovali na to, že jsou lidé nespokojení a že chtějí odejít. Místo toho, aby začali celou věc konstruktivně řešit – s respektem k zaměstnancům, kteří tady ještě jsou – neudělali nic, co by mělo nějaký reálný dopad. Nechali si ty lidi odejít,“ říká vyšší soudní úředník. Situaci popsal pod příslibem anonymity, stejně jako někteří jeho spolupracovníci. Totožnost všech redakce iDNES.cz zná.
„A ještě tomu řeknou přirozená fluktuace. Prý: Tak si jděte, nebojte se, ono se to nějak udělá,“ dodává jeho kolegyně.
Kritizovaný ředitel správy Michael Mrzkoš v pondělí uvedl, že o žádných stížnostech na šikanu neví. Jeho zástupkyně Machyánová se odmítla vyjádřit, odkázala na tiskového mluvčího.
Ten na dotazy zaslané vedení soudu už v pondělí dopoledne, a následně i ve středu, odpověděl až teď – v pátek. „Informace zveřejněné dne 3. června 2024 na portálu iDNES.cz v článku o našem soudu bereme velmi vážně a intenzivně se jimi zabýváme,“ napsal redakci mluvčí soudu Adam Wenig.
Podle něj chce vedení soudu situaci zklidnit. „S účinností od 17. června 2024 dojde změnou rozvrhu práce, kterou je nutno nejprve projednat se soudcovskou radou, k příslušným personálním a organizačním opatřením. Jejich přesná podoba bude zveřejněna na našich internetových stránkách před uvedeným datem,“ sdělil mluvčí.
Zda by měl ve funkci skončit kritizovaný ředitel správy soudu nebo jeho zástupkyně, neupřesnil.
„Předsedkyně soudu zaměstnancům sdělila, že pokud je na ně ze strany jakéhokoli vedoucího zaměstnance či jiných spolupracovníků vyvíjen tlak, který osobně pociťují jako šikanu či bossing, aby se obrátili na konkrétního zaměstnance, který je osobou oprávněnou přijímat oznámení dle zákona o ochraně oznamovatelů. Podnět mohou učinit též anonymně, a to odevzdáním stížnosti do schránky k tomu zřízené. Každému takovému oznámení se vedení soudu bude pečlivě věnovat,“ pokračuje Wenig.
Sankce za stávku nebudou, opakuje vedení
Dotaz ohledně toho, zda předsedkyně Jaroslava Pokorná necítí, že na řízení největšího soudu v zemi nestačí a neuvažuje o rezignaci, zůstal bez odpovědi.
Pomyslného „bobříka mlčení“ drží v tomto směru i ministerstvo spravedlnosti. Jeho tiskový odbor přes opakovanou urgenci na žádné otázky týkající se údajného bossingu na pražském městském soudu zatím neodpověděl.
Podle zaměstnanců, se kterými autor článku hovořil, vedení soudu o napětí mezi vedením správy soudu a podřízenými pracovníky vědělo, nijak však nezakročilo.
„My na trestu jsme rebelové. Snažíme se s tím něco dělat, protože už je toho na nás fakt hodně. Když se však bavíte s pracovnicemi podatelny nebo infocentra, tak je na nich vidět, jak se bojí. Mají ještě nižší příjmy než my, a prostě se bojí. Řeknou vám z očí do očí: my se stávkou za lepší platy souhlasíme, držíme vám palce. Ale nikdy do toho nepůjdou, protože se bojí paní Machyánové, je to jejich přímá nadřízená,“ vysvětluje úřednice z trestního úseku.
„Paní předsedkyně Pokorná nad ní drží ochrannou ruku, ony se znají,“ uvedl minulý týden další zaměstnanec. „To je právě to. Nikdo neví, jakou pozici tady paní Machyánová má, že jí tohle všechno prochází,“ diví se jeho kolegyně.
„“Není schopná mluvit s člověkem normálně. Vždycky štěká. Jenom budí strach. Paní Machyánová by potřebovala absolvovat nějaký program sociální adaptace – komunikace s lidmi… no, minimálně čtyři takové programy za sebou,“ myslí si úřednice.
Podle některých zaměstnanců měla zástupkyně Machyánová vyhrožovat administrativním pracovníkům, že pokud půjdou do stávky, nedostanou odměny. Vedení soudu nyní tvrdí, že se nic takového neprokázalo.
„Věc jsme důkladně prošetřili a nezískali jsme žádný poznatek o tom, že by zaměstnancům bylo pro případ účasti na stávce vyhrožováno. Zaměstnanci nemohou být a ani nebudou za účast na stávce žádným způsobem sankcionováni. Vedení soudu se opakovaně vyjádřilo, že platové požadavky administrativních zaměstnanců považuje za oprávněné,“ píše mluvčí Wenig.
„Účast ve stávce přišlo podepsat 88 lidí z celého soudu. Nevím, kolik nás tady je… asi 300 (administrativních pracovníků, pozn. red.). To o něčem vypovídá. Lidi se tady bojí,“ je přesvědčen jeden z úředníků.
Najít náhradu za pracovníky, kteří ze soudu odešli, nebude snadné. „Nástupní plat zapisovatelky je necelých 17 tisíc korun. S třicetiletou praxí má 26 tisíc,“ říká zkušená protokolující úřednice.
„Zapisovatelkou nebo zapisovatelem se člověk nestane jen tak. Musí projít školením, odbornou přípravou, kurzem, zkouškami a musí mít odpracovaný nejméně půlrok. Když vezmete někoho ‚z ulice‘, musí půl roku pobýt v kanceláři, poznat, jak to chodí, jak vypadá práce se spisem, jak to chodí v jednací síni. Pak jede do Kroměříže na právní školení, skládá poměrně náročné zkoušky. Teprve po nich může být připuštěn jako protokolující do jednací síně. Samozřejmě musí umět psát rychle všemi deseti prsty, musí zvládat češtinu, stylistiku,“ popisuje žena.
„Předsedkyně soudu i oba trestní místopředsedové se problematice nedostatku administrativních pracovníků intenzivně věnují, a to jak na poradách soudců či administrativy, tak i při spolupráci se soudcovskou radou. Administrativních pracovníků a jejich práce si vedení zdejšího soudu a také
X X X
„Obrana se nedala překvapit.“ Den D protektorát netajil, psal o vítězství Říše
Bitva o Normandii měla zásadní následky a převážila misky na vahách války. Protektorátní tisk však pod taktovkou ministra propagandy Josepha Goebbelse krmil obyvatele nejrůznějšími nesmysly. Před Dnem D informoval o vyčerpání nepřátelských vojsk. Po něm psal o udělení řádné lekce ze strany německých vojáků a o „neobyčejné důvěře v konečné vítězství Říše“.
Dny před operací Overlord se v přísně cenzurovaném a německé propagandě podřízeném protektorátním tisku nesly v duchu vzpomínek na Reinharda Heydricha, na kterého byl 27. května 1942 spáchán atentát. Byť se parašutistům Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi zabít generála SS Reinharda Heydricha nepodařilo, po osmi dnech, právě 4. června 1942, nenáviděný říšský protektor zemřel.
V Čechách a na Moravě, už pátým rokem okupovaných nacisty, pochopitelně o tajných přípravách spojenecké invaze nikdo neměl tušení. A tak, když v Brně probíhaly „Letní dny mládeže“, zahajující projev patřil podle zprávy z titulní strany Lidových novin 4. června 1944 právě bývalému zastupujícímu říšskému protektorovi, od jehož smrti tehdy uplynuly přesně dva roky.
„Radostná přehlídka mládí“, „První červnová neděle náležela české mládeži,“ psaly Lidové noviny. V Brně-městě slavnost, které se účastnilo přes 16 tisíc diváků, zahájil okresní pověřenec Ing. Tlustý proslovem.
„Velkomyslný čin SS-Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha, na jehož úmrtní den česká mládež dnes s pohnutím vzpomíná, se stal pro nás svatým závazkem. Byl to Reinhard Heydrich, který vyzval českou mládež k tvůrčí říšské spolupráci, a tím jí také poskytl možnost, aby si sama položila základ své budoucnosti v rámci Velkoněmecké říše… Česká mládež bude dále budovat a přispívat k vítězství Říše a nové Evropy s nadšením. V hodinách, kdy se tisíce lidských obydlí, starobylé a kulturní památky, hroutí pod bombami vrhanými z bezmocné zloby barbarských nepřátel, v hodinách, kdy stateční vojáci spojené Evropy obětují své životy pro lepší budoucnost lidstva, vzpomíná vděčně česká domovina v nástupvší české mládeži velkých obětí bojující fronty, která bojuje také za naše vesnice a města, za vše, co nám jako kulturním lidem je svaté,“ prohlašoval Tlustý.
Také týdeník Přítomnost věnoval svou titulní stránku 4. 6. 1944 vzpomínkám na Heydricha. Druhá strana už patřila běžným strastem obyvatelů protektorátu. Například příběhu z Olomouce s titulkem „Přišel s krumpáčem do nemocenské pojišťovny.“
Dny před invazí – 5. června 1944
Zatímco se spojenecká vojska chystala na největší vyloďovací operaci v dějinách lidstva, při které vysadila zhruba 156 tisíc vojáků, Lidové noviny den předem v pondělí 5. června na své titulní straně psaly o tom, jak jsou „nepřátelé říše“ vyčerpaní.
„V úseku italské fronty se útočné svazy opotřebovávají, aby vyrovnali své dosavadní velké ztráty, museli Severoameričané vrhnout ve středu a ve čtvrtek do boje celý svěží armádní sbor. Právní stát. Poprvé v italském polním tažení se objevily v pahorkaté krajině u Valmontone i nejtěžší nepřátelské pancéřové vozy. Ale i ty se staly obětí německých protipancéřových zbraní, třaskavinových náloží německých zákopníků a pum německých bitevních letadel. Od počátku bojů v noci na 12. květen bylo zničeno již asi 1 000 pancéřových vozů a jejich počet vzrůstá každou hodinu.
Ani nepřátelské bojové plyny ani masy bitevních lodí, ani bubnová palba zesilována z moře lodními děly nebyly dosud s to uvolnit angloamerické pěchotě cestu německými pozicemi. Ani den a na žádném místě nebyla ušetřená boje zblízka, kterého se tolik obává, a v němž němečtí granátníci, pancéřoví granátníci a padákoví myslivci vždy dokázali svoji převahu o každé ze starých městeček na okraji Albánských hor, která se pod pumami Britů a Severoameričanů změnila v rozvaliny, se bojovalo s největší urputností
Zápolení se často převalilo několikrát přes ně. Svým tvrdošíjným odporem poutají němečtí vojáci silně nepřátelské svazy i s jejich přísunovým loďstvem daleko od invazivního prostoru a nutí nepřítele, aby učinili totéž, k čemu chtěl donutit německé vedení, a to jest odvolat silné svazy z jiných front a vrhat je do krvavého boje o bezvýznamné kusy půdy. (…) Celkový obraz v Itálii se tedy nezměnil. Nepřítel je nucen k novým a novým útokům spojeným s velkými ztrátami a německé vedení je i nadále rozhodnuto za nejmenšího, pokud lze, nasazení způsobit nepříteli, co možná největší ztráty.“
Den poté – 7. června 1944
Když se ve středu 7. června 1944 obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava probudili, invaze spojenců v Normandii byla už čtyřiadvacet hodin v plném proudu. Krvavý a nesmírně náročný Den D skončil úspěchem. Protektorátní noviny invazi svým čtenářům netajily. Titulní strany plnily zprávy s titulky jako „Útok na západní Evropu“, nebo „Anglo-Američané zahájili invazi na severním francouzském pobřeží – Německá obrana zasáhla ihned se vší energií do boje“.
Československá tisková kancelář ten den vydala například tuto zprávu. „Dlouho očekávaný útok Britů a Severoameričanů na severofrancouzské pobřeží v poslední noci započal. Několik minut po půlnoci vysadil nepřítel za současných prudkých pumových útoků silné svazy letecké pěchoty v Seinské zátoce. Zanedlouho přiblížili se četné nepřátelské vyloďovací čluny, chráněny těžkými i lehkými jednotkami válečného loďstva, také k jiným úsekům pobřeží. Obrana se nedala na žádném místě překvapit. Okamžitě se vší energií zahájila boj. Oddíly letecké pěchoty byly zachyceny zčásti již při seskoku a nepřátelské lodi byly účinně ostřelovány již na širém moři. Četné padákové jednotky byly potřeny nebo zajaty, jiné rozmetány vybuchujícími minami. Přes neustálé prudké letecké útoky a těžkou střelbu do přátelského lodního dělostřelectva zasáhla okamžitě do boje děla atlantického valu. Jejich zásahy dopadly na jednotky bitevních lodí a na vyloďovací čluny, které se zamlžovaly. Boj proti invazním oddílům je v plném proudu.“
Konečné vítězství Říše
Přestože Němci věděli, že bitva o Normandii bude mít zásadní následky a převáží misky na vahách války, snažili se ubezpečit občany, že mají vše pod kontrolou. Ministr Goebbels bezprostředně po invazi promluvil k desetitisícovému davu a jeho vlastenecká slova tiskly noviny v celé Říši.
„Neobyčejná důvěra v konečné vítězství Říše – říšský ministr dr. Goebbels navštívil jedno župní město Říše, které bylo těžce postiženo leteckým terorem a promluvil na župním sjezdu nacionálně socialistické strany k desetitisícům posluchačů. Byla to mohutná manifestace neobyčejné důvěry německého národa v konečné vítězství.
Ani na příště – pravil doktor Goebbels – se nepříteli nepodaří zlomit teroristickými útoky morálku německého národa. V této válce nejde o strategické hranice nebo o územní výsady, nýbrž o bytí a nebytí. Proti všem pokusům zastrašovacím z nepřátelské strany prohlašuji: Jsme připraveni! Němečtí vojáci udělí nepříteli řádnou lekci. Co jsme v podrobnostech připravili, nepřítel sám brzy pocítí. Německý národ, pravil dr. Goebbles v závěru pozdviženým hlasem za burácejících projevů souhlasu, čeká jen na jediný povel a to je povel Vůdcův.
Vůdce je nejsilnější mravním činitelem našeho vítězství. Za jeho vedení jsme překonali dosud všechny i nejvážnější krize. Jsem pevně přesvědčen, že z nynějšího zatížení této války vzejde pro nás vítězství. Předpokladem k tomu je udatnost našich srdcí, vytrvalost našich duší a bezpodmínečná poslušnost a věrnost Vůdci, jemuž dnes znovu přísaháme: »Rozkaž, budeme Tvého povelu poslušni!«“
X X X
Britové považují brexit za selhání, návrat do Evropské unie ale není téma, popisuje novinářka
Voliči v zemích sedmadvacítky vybírají své zástupce do Evropského parlamentu. Letos v nich už nehlasují občané Spojeného království, které za necelý měsíc čekají parlamentní volby. Průzkumy předpovídají drtivou porážku vládních konzervativců. Je to i kvůli brexitu? „Britská veřejnost podle průzkumů považuje brexit za selhání. Nicméně tohle téma není prakticky vůbec zmiňováno,“ popisuje novinářka Olga Krupauerová.
Otázka opětovného vstupu do Evropské unie prý ovšem není na stole: „Referendum proběhlo a Británie z Unie vystoupila, takže to nemá v současné době řešení. Podle řady voličů je ale řešením změna ve vládě Velké Británie,“ popisuje někdejší redaktorka Českého rozhlasu.
Poslechněte si Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Olga Krupauerová, novinářka žijící ve Spojeném království
Brity podle ní nejvíce trápí rostoucí ceny potravin a energií, katastrofická situace ve zdravotnictví a velmi slabý ekonomický růst.
„Je nedostatek míst v nemocnicích a dlouhé čekací doby na operace, v současnosti se to týká asi 8 milionů lidí,“ přibližuje. „Jako v celé Evropě je tématem také migrace, ale na druhé straně je zde nedostatek personálu, protože po brexitu odešli lidé pracující v sociální péči a v nemocnicích.“
Citelný je také odliv studentů z unijních zemí, kteří před brexitem mohli studovat za stejných podmínek jako ti britští, včetně přístupu k různým studentským půjčkám, nyní ale musejí platit až čtyřnásobné školné.
„Britské univerzity se snaží navýšit počet zahraničních studentů z Číny nebo z Indie, aby nahradily výpadek, ale ty peníze chybí, stejně jako chybějí studenti,“ podotýká Krupauerová.
Bezmála čtyřikrát víc migrantů
Spojenému království se po brexitu nevede lépe ani v zahraničním obchodu. S Evropskou unií uzavřelo smlouvu o volném obchodu, ta ale není náhradou členství a přináší řadu překážek, které nyní postupně vstupují v platnost.
Nenaplnily se ani sliby někdejšího premiéra Borise Johnsona, že země uzavře nové obchodní dohody s třetími zeměmi. V platnosti stále například není smlouva se Spojenými státy, jednání s Kanadou se zastavilo kvůli sporům o cla na maso a sýr a uzavřít se zatím nepodařilo ani dohodu s Indií. A v případě Austrálie a Nového Zélandu se britští farmáři obávají otevření domácího trhu pro dovoz masa.
Nedaří se omezit ani migraci, která stoupla z úrovní okolo 200 tisíc lidí ročně na současných 745 tisíc. Lidé, kteří se do Británie stěhují například z Indie nebo jiných mimounijních zemí, si totiž častěji přivážejí i rodinné příslušníky.
„Velkou podporu nemá ani deportování neúspěšných žadatelů o azyl do Rwandy. Voliči vidí, že je to naprosto nereálná politika, která stála už asi půl miliardy liber, aniž by byl přesunut jediný migrant. Čluny připlouvající z Francie, které přistávají na plážích v Doveru, mají vždycky obrovskou publicitu, ale je to jen několik procent z té celkové imigrace,“ konstatuje novinářka.
X X X
Je to úspěch, smál se Pelta po zrušeném rozsudku. Kauza se vrací na začátek
Vrchní soud ve čtvrtek znovu zrušil rozsudek v kauze „cinknutých“ sportovních dotací. Případ bývalého šéfa českého fotbalu Pelty se tak bude projednávat potřetí. Osvobození České unie sportu, jejího šéfa Jansty i Fotbalové asociace ČR v kauze dotací je pravomocné – Vrchní soud zamítl odvolání státního zástupce.
Od vylodění spojenců v Normandii uplynulo 6. června 80 let. Den D to byl i pro šéfa České unie sportu Miroslava Janstu, bývalého předsedu Fotbalové asociace ČR Miroslava Peltu i pro celou FAČR.
Janstu a FAČR odvolací Vrchní soud pravomocně zprostil obžaloby v kauze „cinknutých“ dotací do sportu. „Nalézací soud dospěl k závěru, že skutky se sice staly, ale jednání nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu. Nečinili s vědomím, že páchali trestnou činnost,“ uvedl soudce Vrchního soudu Vladimír Král na adresu Jansty a spol., proč potvrdil jejich nevinu, konstatovanou už u soudu I. stupně.
Příznivě dopadl verdikt soudu i pro Peltu: prvoinstanční trest 6 let vězení soud zrušil a vrátil případ k dalšímu projednání Městskému soudu v Praze.
„Je to úspěch. Nejsme sice u konce, soud se znovu potáhne roky, ale vnímám to pozitivně. Ze zdůvodnění soudu mi připadá, že nám dal v hodně věcech za pravdu,“ smál se po vyhlášení usnesení Pelta.
Kauza totiž obsahovala několik větví. Vrchní soud potvrdil nevinu Pelty a Simony Kratochvílové, exnáměstkyně ministryně školství, ve věci přijetí a poskytnutí úplatku, rovněž ve větvi manipulace s neinvestičními dotacemi. Pouze v případě investičních dotací, které měl Pelta s Kratochvílovou ovlivňovat, běží kauza dál.
Soudce: Je to vše v mlze
„Vrchní soud nemá pochyb o tom, že obžalovaní se spolu dohadovali o tom, jak by mělo vyplácení dotací vypadat. Ale ty jejich další kroky, ty jsou v mlze. To znamená, co konkrétně provedli ve prospěch či neprospěch koho, jakou škodu tím způsobili a jaké následky. To je v původním rozsudku často nahrazováno nějakými dohady, že to tak přece muselo být,“ řekl iDNES.cz soudce Vrchního soudu Vladimír Král, proč případ zase vrátil soudu I. stupně.
Ani sedm let poté, co policie fotbalového bosse Miroslava Peltu a exnáměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou zatkla tak není na světě pravomocný rozsudek.
Oba hlavní aktéři už byli prvoinstančně odsouzeni, Pelta k šesti letům vězení, Kratochvílová ještě o půl roku déle. Odvolací soud mohl případ buď vrátit k pražskému městskému soudu – jak nyní učinil – nebo původní rozsudky potvrdit, nebo s výší trestu hýbat. Též mohl oba obžalované osvobodit.
Peltu jako předsedu fotbalové asociace v květnu 2017 zadrželo policejní komando, stejně jako jeho tehdejší milenku a zároveň náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou. Podle policie oba zvýhodnili určité žadatele o sportovní dotace, čímž měla vzniknout škoda 175,8 milionu korun.
Zjednodušeně řečeno, Pelta sám se nijak neobohatil, ale pomocí lobbingu prosazoval určité kluby, jejichž podpora vyhovovala jeho zájmům. S Kratochvílovou se scházel v bytě na pražském Senovážném náměstí, kde společně „ladili noty“. Pelta byl i obviněn, že Kratochvílovou podplatil voucherem na zahraniční zájezd a poskytnutím bytu. Tato linka už nyní není relevantní, úplatek již není součástí dalšího soudního řízení.
Milionové tresty, náhrada škody za miliardu
Za pokus o zneužití pravomoci, porušení povinnosti při správě cizího majetku a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky mohli oba dostat až 12 let vězení, na pokus se však přišlo a ministerstvo dotace zastavilo. Kvůli kauze rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která v případu figurovala jako svědkyně.
Hlášky Miroslava PeltyMiroslav Pelta je známý tím, že své okolí rád cíleně, ale častěji spíše mimoděk baví svou žoviální prostořekou mluvou. Ostatně, sám sebe kdysi v rozhovoru charakterizoval slovy „Jsem jen takovej jednoduchej kluk.“ Toto jsou jeho výroky, které vešly do historie: „Na jaře jsme se klepali, vole, všechno bylo cinklý, vole, jinak byl konec…“ – z policejních odposlechů, kdy jako ředitel Sparty s šéfem pražské Viktorie Žižkov Ivanem Horníkem mluvil o tom, jak si Sparta v zákulisí zajišťovala úspěšné výsledky. „Ty víš, kudy běží zajíc.“ – Pelta v SMS Simoně Kratochvílové nabádá, komu poslat dotace. „My jsme takoví jako spíš normální lidi, taková dělnická třída.“ – citát ze soudní síně. „Moc chytrejch hráčů neznám. Ale řeknu výjimku. Petr Čech, ten dokáže prodat i teplej vzduch.“ – řekl u soudu. „Z těch odposlechů, z toho šmírování v bytě, to vypadá, jako bysme na tom Senovážném náměstí měli – jak se tomu říká – Pentagon. On to sice Pentagon byl, ale pro jiné účely…“ – od soudu. „Když si nějaká žena v životě hodně užije, než se vdá, tak potom je z ní nejlepší máma. Víte, co myslím? Prostě už pak neblbne.“ – tak vysvětloval, že se po sérii skandálů chce očistit. „Přeju si, aby ligu vyhrála… ten, pro kterýho si to přeju.“ – prorocká slova v sezoně 2013. „Na detektor lži bych nešel. Myslím si, že nikdo nemáme čisté svědomí.“ „Myslím, že se mi letos mimo jiné podařilo nebývale sjednotit fotbalové fanoušky.“ – reakce na transparenty fotbalových fanoušků s nápisem Pelta je čů**k. |
Ministerstvo školství se po obžalovaných domáhá náhrady škody ve výši přes 1,1 miliardy korun. Pelta i Kratochvílová už dříve opakovaně vinu odmítli.
Rozsudek padl už dvakrát. Poprvé v roce 2021 dostal Miroslav Pelta trest 6 let vězení, 5 milionů pokuty a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Simona Kratochvílová odešla od městského soudu s trestem 6,5 roku, pokutou dva miliony a zákazem vedoucích funkcí ve veřejné správě na šest let.
Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a nařídil ve věci doplnit dokazování. Pražský městský soud pak loni v dubnu rozhodl stejně jako v roce 2021. I proti němu se obžalovaní odvolali.
Obžalobě čelili vedle Pelty a Kratochvílové také Fotbalová asociace ČR, Česká unie sportu, její předseda Miroslav Jansta, sekretář unie Jan Boháč a bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Všechny tyto obviněné prvoinstanční soud osvobodil.
Velký čáp Pelta
Někdejší první muž českého fotbalu má kontroverzní pověst. Velká část fotbalových fanoušků jej vnímala jako Lorda Voldemorta, který se příliš často a rád vyhříval ve společnosti lobbistů, politických špiček, ligových bossů, včetně bývalého estébáka, dnes v jiné kauze obžalovaného místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra.
Říkalo se o něm, že tam kde ostatní končí, on ještě jde za hranu. Pelta se nebál kromě fotbalu podnikat v realitách, cizí mu nebyla politika – v dresu ODS pronikl na jabloneckou radnici. Ze země vydupal nový fotbalový stadion v Jablonci, mimochodem nejvýše postavený ligový stadion v Česku. V ospalém čtyřicetitisícovém městečku působí monumentální stavba téměř až nepatřičně.
I jeho kritici ovšem připouštěli, že je extrémně pracovitý, fotbal skutečně miluje a umí sehnat peníze. Fotbalový Jablonec vytáhl jako šéf ze třetí ligy až do 1. české fotbalové ligy. Za jeho éry v Jablonci, přerušené šestiletým působením ve Spartě Praha, klub nikdy první ligu neopustil. Říkalo se mu Velký čáp, tak původně Pelta říkal některým hráčům, až ta přezdívka zůstala jemu samotnému.
Peníze a přízeň politiků si ale zajišťoval diskutabilně – třeba pořádáním leteckých zájezdů na Ligu mistrů, kam zval vlivné politiky, podnikatele a úředníky. „Nejsem svatý, ale makám jako cvok,“ glosoval tehdy Pelta.
Největší kontroverze Miroslava Pelty se však pojí právě s jeho šestiletým angažmá ve Spartě. V roce 2004 policisté v odposleších zaznamenali, jak hovoří s fotbalovým šíbrem Ivanem Horníkem o „cinknutém jaru“, tedy o tom, jak několik ligových utkání bylo ovlivněno korupcí. Ta měla doprovázet hlavně zápasy Viktorie Žižkov, 1. FC Synot a FC Vítkovice. Pelta sice z policejní smyčky unikl, ale český fotbal se po této kauze nezbavil pachuti, že je prolezlý klientelismem a úplatky.
Pelta se pak sice uklidil do Jablonce nad Nisou, pár let na to jej ale zvolili do čela Fotbalové asociace ČR, k čemuž mu dopomohl právě výše zmíněný Roman Berbr skrze valnou hromadu FAČR, kde měl své poslušné delegáty.
X X X
Finance jsou v tristním stavu. Splátky snad nebudou smrtící, říká nový šéf tenisového svazu Kotrba
Vedení Českého tenisového svazu se po páteční mimořádné valné hromadě ujímá Jakub Kotrba. Post přebírá od Iva Kaderky, který působil v předsednickém křesle přes 25 let a od února je stíhán za podvody se státními dotacemi. Podle nového šéfa svazu je prvním cílem získat zpět prostředky od Národní sportovní agentury. „Svazové finance jsou v tuto chvíli ve velmi tristním stavu,“ přiznal v rozhovoru pro Radiožurnál Kotrba.
X V souvislosti s dotační kauzou zaznívaly hlasy, že je těžké si představit, kdo by se teď chtěl ujmout předsednické pozice v zadluženém svazu. Vy jste větší dilema v tomhle směru neměl?
Na začátku to určitě bylo dilema, ale postupně, když jsem měl možnost se seznámit s fungováním svazu a hovořit s delegáty, kteří mě zvolili, jsem spatřil světlo na konci tunelu.
X S jakými prioritami tedy nastupujete na předsednický post?
První je dotáhnout to, co jsme slíbili delegátům, tedy aby došlo k tomu, že svaz obdržel finanční prostředky od Národní sportovní agentury, která si v podstatě kladla tři podmínky pro to, aby peníze uvolnila.
První dvě jsme dneska splnili. Změnili jsme stanovy tak, aby byly více demokratické, a zároveň jsme zvolili nové předsednictvo. Třetím bodem byla úprava podmínek pro čerpání a nakládání s dotacemi. Tento dokument je předpřipraven, ve středu by ho měl výkonný výbor schválit a poté bude žádost odeslána na Národní sportovní agenturu.
To je první cíl, aby tenisové hnutí mohlo do konce června obdržet zálohové platby, a aby tenis mohl fungovat a dostal se z nejhoršího kritického okamžiku, ve kterém se teď nachází.
Tristní stav pokladny
X V jakém stavu jsou svazové finance? Máte jasnější obrázek v tomhle směru?
Svazové finance jsou v tuto chvíli ve velmi tristním stavu. Je tam dluh nebo kontokorentní úvěr vůči Moneta money bank. Potom jsou tam, pokud se nemýlím, další pohledávky z běžného obchodního styku v řádu asi 30 milionů. Plus potenciální hrozící pokuta ze strany finančního úřadu. To jsou ty nejzákladnější věci.
Od pondělka jsme schopni převzít plnou kontrolu nad financemi svazu a zjistit jaký je stav. To se nám samozřejmě podařilo za tu dobu zjistit a neočekáváme, že by tam bylo něco dalšího. Ale přesnou skladbu budeme vědět poté, co budeme mít možnost se s tím detailně seznámit.
X Je už jasnější, z jakých prostředků by měl svaz zaplatit sankci 30 milionů korun, kterou mu za machinace s dotacemi udělila Národní sportovní agentura? Případně jak vysoké měsíční zpátky si svaz může dovolit platit?
Jediné prostředky, které na to může svaz v tuto chvíli použít, jsou ty, které nebudou z NSA. Budou to muset být prostředky, které si svaz sám vydělá. Poté co došlo ke zvolení předsednictva, jsme obdrželi zprávu od generálního sponzora tenisového svazu společnosti Agel, že obnovuje spolupráci s tenisovým svazem a že je připravena začít jednat o podmínkách spolupráce.
Takže to je první pozitivní zpráva, která znamená, že určitou část peněz, kterou obdržíme a vynaložíme na reklamu, tak z toho nějaký příjem bude určitě.
Potom jsou tam příspěvky, které platí členové. Z těch se dá taky něco použít. A samozřejmě bude záležet na vstřícnosti finančního úřadu, jak se přistoupí k žádosti o splátkový kalendář. Chtěli bychom, aby byl pro svaz co nejméně smrtící. Aby se peníze, které mají přijít, mohly použít k tomu, aby svaz mohl začít fungovat. Ale záleží to na jednání s finančním úřadem.
X Vedení tenisového svazu jste prezentoval svou představu o tom, jak vymáhat vzniklou škodu. Jak byste chtěl postupovat a věříte jako právník, že je to reálné?
Vymáhat škodu samozřejmě můžeme tak, že se přihlásíme jako poškozený do trestního řízení. V případě, že vina bude prokázána, můžeme dál pokračovat ve vymáhání. Ale při stavu dnešního soudnictví je otázka, jak moc je to reálné očekávat v následujících letech.
Sami víme, že je spousta případů, kdy se zrovna sportovní kauzy vlečou mnoho let. Jako světlo na konci tunelu to samozřejmě nevidíme a v tuto chvíli to rozhodně není něco, s čím by mohl svaz počítat jako s příjmem.
X Jaká lekce vyplývá z vašeho pohledu pro tenisový svaz z dotační kauzy a do jaké míry se už tato zkušenost promítla do v pátek schválených nových stanov?
Zkušenost se do stanov určitě promítla. Zvolené tříčlenné představenstvo a zároveň rada svazu zvolili pětičlennou dozorčí radu a byly zavedeny standardní kontrolní mechanizmy, tak jak většina lidí zná z fungování akciových společností nebo jakýchkoliv společností. Jsou tam nezávislé kontrolní mechanizmy, křížem by se měly kontrolovat věci zejména finančního charakteru. Ale týká se to i způsobu, jak nakládat s penězi a jak je rozdělovat.
To je první krok a myslím si, že svaz se z toho poučil. Po všech debatách s delegáty bylo jednoznačně deklarováno, že by chtěli projevit větší zájem o fungování svazu a víc se aktivně zapojit do kontroly fungování svazu, což si myslím, že je jedině dobře.
X X X
OCENĚNÍ KNIHOVNICKÁ K2 LETOS ZÍSKALA KNIHOVNICE Z HUKVALD
Soutěž Knihovnická K2 už desátým rokem oceňuje v sudém roce nejlepší knihovníky, v lichém roce nejlepší knihovny Moravskoslezského kraje. V letošním roce si hlavní cenu převzala paní Markéta Kološová z Obecní knihovny při Základní škole a Mateřské škole Leoše Janáčka Hukvaldy.
„Jsem rád, že jsme mohli ocenit pracovníky knihoven již v desátém, tedy jubilejním ročníku této soutěže. Počet nominací napovídá, že máme v našem kraji dostatek knihovnic a knihovníků, kteří svou práci dělají srdcem a snaží se, aby knihovny nabízely svým uživatelům kvalitní fondy i služby,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo s tím, že letos bylo v našem regionu na ocenění nominováno 14 knihovnic a knihovníků.
Na prvním místě se umístila paní Markéta Kološová z Obecní knihovny při Základní škole a Mateřské škole Leoše Janáčka Hukvaldy za rozmanitost a promyšlenost realizovaných aktivit, činorodý přístup k práci jako životnímu poslání. Druhé místo získal pan Bohdan Volejníček z Knihovny města Ostravy za erudovanou přednáškovou činnost a vytvoření originální geolokoační hry. Třetí příčku pak obsadila paní Monika Molinková z Knihovny Petřvald za široký záběr realizovaných aktivit a iniciaci nových kulturních a vzdělávacích projektů. Všichni tři ocenění si odnesli finanční dar v hodnotě 25 tisíc, 15 tisíc a 10 tisíc korun.
Moravskoslezský kraj udělil také dvě čestná uznání paní Žanetě Dolanové z Místní knihovny Holčovice za zvyšování standardu služeb a přetvoření knihovny v kulturní a komunitní centrum obce a paní Ireně Liberdové z Městské knihovny Frýdek-Místek za vysoké pracovní nasazení, sjednocování kolektivu a zviditelňování služeb knihovny.
Soutěž Knihovnická K2 pořádá Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě. Vítěze vybírala komise složená ze zástupců Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, pověřené knihovny a výboru pro kulturu a památky Moravskoslezského kraje. Komise se zaměřovala na nadstandardní aktivity spojené s řízením a modernizací veřejné knihovny nebo její pobočky, za realizaci mimořádných nebo výjimečných činností v oblasti knihovnictví anebo za mimořádný přínos v oboru./bir/
X X X
Horská služba získá i letos dotaci od kraje na potřebné vybavení
Individuální dotaci ve výši 200 tisíc korun dostane Horská služba, která působí na hřebenech Krušných hor. Rozhodli o tom krajští radní na posledním zasedání Rady Karlovarského kraje. Příspěvek bude využit na obnovu a doplnění zdravotnického a spotřebního materiálu nutného k výkonu každodenní činnosti horských záchranářů.
„Velice si vážíme práce zdejších záchranářů a jsme moc rádi, že nám pokrývají území Krušných hor, které se těší stále většímu zájmu turistů. K tomu, aby se mohli starat o bezpečnost návštěvníků hor i místních obyvatel, bezesporu potřebují kvalitní techniku. Jsou to právě oni, kteří jsou první na místě zásahu a kteří zajišťují odpovídající péči pacientovi minimálně do doby příjezdu dalších složek. Navíc se tak děje v mnohdy nepřístupném terénu. Proto jim stejně jako vloni přispějeme částkou 200 tisíc korun na pořízení vybavení dle jejich výběru,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Horští záchranáři z poskytnuté dotace uhradí nákup dvou kusů záchranářských batohů, jednoho automatického externího defibrilátoru AED Lifepak 1000, dvou kusů asistenčních stanů, které využijí při pořádání nejrůznějších akcí, a spotřebního zdravotnického materiálu. O individuální dotaci od Karlovarského kraje žádá Horská služba opakovaně, poprvé jí byla poskytnuta v roce 2021. Mgr. Veronika Svobodová