Emler: Sarkozy navazoval vztahy kromě Kaddáfího i s Putinem? Soudci ukázali, že nebyl morální politik? Sarkozy se odvolá, jak prohlásil u soudu. Na pět let do vězení má jít bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Výkon trestu musí podle soudu nastoupit, i kdyby se proti verdiktu odvolal. Odsouzen byl za podíl na kauze financování své prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, dohodu uzavřel s tehdejším libyjským vůdcem Kaddáfím. „Jednalo se o oboustranně výhodný obchod,“ říká David Emler z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
x Je jasné, o kolik peněz šlo a z jakých zdrojů v Libyi pocházely?
To úplně přesně jasné není, protože dnešní (čtvrteční – pozn. red.) soud nedoložil konkrétní částku, o kterou se mělo jednat, nicméně obvinění se týkalo až částky ve výši 50 milionů eur, což je více než miliarda korun.
„Soud potvrdil, že Sarkozy skutečně zosnoval jakési spiknutí svých poradců, kteří se vypravili a vyjednávali s Kaddáfího režimem,“ říká Emler
Je to poměrně závažné obvinění, protože více než dvojnásobně přesahuje tehdejší oficiálně uváděný rozpočet na prezidentskou kandidaturu a mělo jít údajně o peníze přímo z okruhu rodiny tehdejšího autokrata Kaddáfího. Mimo jiné o této částce hovořil jeho syn, když vypukla v Libyi občanská válka.
X Proč byla zdrojem peněz právě Libye a Kaddáfí?
Tam můžeme jenom spekulovat. Dnešní soud potvrdil, že Sarkozy skutečně zosnoval jakési spiknutí – nebo spolčení, o kterém mluví soud – svých poradců, kteří se vypravili a vyjednávali s Kaddáfího režimem.
Kaddáfího režim tím samozřejmě sledoval jakousi rehabilitaci na mezinárodní scéně, takže se pravděpodobně jednalo o nějaký oboustranně výhodný obchod.
Pozvánka do Paříže
X Jaké vztahy měla Francie s Libyí právě za vlády Nicolase Sarkozyho? Mohlo být nějaké další protiplnění, které by tím darem Libye mohla získat, kromě toho, co jste právě řekl?
Určitě mohla, ona ho také získala, i když ne na dlouhý čas. Nedlouho po svém zvolení Sarkozy pozval Kaddáfího do Paříže. Ten – možná si vzpomenete – rozbil na Elysejských polích své stany a skutečně vyjednal rozsáhlé dodávky letadel, včetně vojenských letadel, vojenského materiálu a dalších dodávek do Libye.
Nicméně když vypukla o několik let později v Libyi občanská válka, Sarkozy byl jako jeden z prvních západních politiků, který volal po intervenci. Francie byla skutečně jednou ze zemí, které vedly intervenci, která v konečném důsledku vedla ke svržení Kaddáfího.
X Je to kauza z roku 2007, proč se řešila tolik let?
Ty předmětné skutky, které řešil soud, se týkají let 2005 až 2007, ale obvinění přišla až po konci Sarkozyho prezidentského mandátu, to je někdy v roce 2012. Ta kauza se rozvětvila, bylo tam několik vedlejších větví.
On sám byl obviněn v kauze obviňování svědků v této hlavní kauze a byl odsouzen. Dokonce začátkem letošního roku byl odsouzen k tomu, že musel nastoupit trest domácího vězení, nosil ten elektronický náramek. To byla vedlejší větev této kauzy.
Šetření skutečně bylo v nejvyšších politických úrovních a bylo velice komplikované. Bylo to mezinárodní šetření, které zasahovalo nejen do Libye, ale i do Libanonu a dalších středoevropských zemí. Takže z těchto důvodů se to řešilo tak dlouho.
X Proč vyplouvají na povrch další a další kauzy? Proč má právě Sarkozy stále takové problémy se zákonem?
Pravděpodobně to svědčí o jeho způsobu vedení politiky. Já bych k tomu možná ještě dodal důležitou věc: On to nebyl jenom Kaddáfí, s kým Sarkozy velice intenzivně navazoval vztahy, byl to například i Vladimir Putin.
Sarkozy nechvalně proslul tím, že se opakovaně, dokonce už i po okupaci Krymu, stavěl na stranu Putina na úrovni mezinárodních institucí a pravděpodobně se snažil tímto způsobem získávat finanční či jiné prostředky k tomu, aby se vrátil do politiky poté, co prohrál prezidentské volby v roce 2012. Tím dnešním rozsudkem, byť je prvoinstanční, máme potvrzené, že Sarkozy skutečně nebyl pravděpodobně úplně čestným a morálním politikem.
X X X
PROFESOR POLSKA O STĚHOVÁNÍ LIDÍ
JAK TO BUDE S EVROPOU?
Stanisław Bieleń: Hranice nejsou osud
„Státní hranice jsou důkazem složitého vývoje lidského osídlení, kulturní rozmanitosti a politické expanze. Některé usnadňují přirozený tok lidí, zboží a hodnot, zatímco jiné veškeré toky brzdí.“ Ve svém textu na stránkách časopisu Myśl Polska (č. 39–40, 28. 9.–5. 10. 2025) a internetového portálu časopisu zabývá Prof. Stanisław Bieleń.
Nejdelší hranici mezi Spojenými státy a Kanadou, táhnoucí se od Arktidy k Pacifiku a od Pacifiku k Atlantiku, s délkou téměř 9 000 km, denně překračuje 300 000 lidí na různých místech a zboží přepravované každý den má hodnotu přes 1 miliardu dolarů. Naproti tomu hranice Izraele, Indie s Barmou (Myanmarem), Tuniska s Libyí, Saúdské Arábie s Jemenem a dalších zemí, kde jsou blokády přirozenou formou ochrany, jsou pravým opakem. Tuto sadu hranic, zpřísněnou z bezpečnostních důvodů a za účelem upření práv souseda, v posledních letech doplňuje hranice Polska s Běloruskem.
Navzdory nasycení politických hranic ideologickým nepřátelstvím se zřídka jedná o neměnné linie. Spíše představují „porézní filtry“, kterými lze provádět různé formy směny (s různou mírou legality). Bylo pozorováno, že všechny „zdi“, od starověkých vynálezů Velké čínské zdi a Hadriánova valu až po Berlínskou zeď, se nakonec stávají pouhými turistickými atrakcemi a mají historickou hodnotu.
Po většinu své historie se lidské diaspory organizovaly do entit neustále se vyvíjejících forem a velikostí. Politické komunity, zejména města a říše, kladly větší důraz na vytváření různých vzájemných závislostí než na striktní vymezování hranic. Teprve v 17. století, v důsledku třicetileté války, došlo k přechodu od roztříštěné středověké „anarchie“ k modernímu řádu založenému na vzájemně suverénních národních státech. Ve skutečnosti ne všechny státy těchto charakteristik dosáhly, ale právě v tomto systému, známém od Vestfálské smlouvy z roku 1648, se zrodila lidská oddanost nedotknutelnosti politických hranic.
Hranice nade vše
Zároveň si již bylo uvědomováno, že žádný jev není náchylnější ke konfliktům než územní hranice států. Lidé umírali při jejich obraně a často prolévali krev ve jménu dobývání nových zemí, zapsali se do historie a legend jako dobyvatelé a objevitelé nových území a nových hranic. Kolonialismus rozšířil územní rozdělení po celém světě, ale nijak nezmírnil hraniční spory. Výsledná dekolonizace ve 20. století vymazala koloniální říše. Mnoho národů však zůstalo uzavřeno v absurdních hranicích, které si kolonizátoři libovolně stanovili.
Státní hranice měly a nadále mají trvalý dopad na kulturní a etnickou krajinu dané oblasti. V případě Polska jsou dvě odlišné geopolitické orientace – piastovská a jagellonská – úzce spjaty s prostorovou polohou, směry expanze a identitou, podmíněnou tzv. pohraničním charakterem na západě nebo východě. Právě kvůli těmto dvěma orientacím Poláci buď legitimizují stávající stav věcí, nebo usilují o jakýsi revizionismus v přesvědčení, že mají naplnit nějaké civilizační poslání.
V průběhu staletí polské politické myšlení vnímalo státní hranice především jako prostorové bariéry (překážky) strategického, psychologického, přírodního, ekologického, infrastrukturního, etnografického, jazykového, hygienického, ekonomického, migračního a ideologického významu (Stefan Kałuski, „Jizvy historie. Geografie politických hranic současného světa,“ Varšava 2017). Nejdůležitější je, že vždy bylo vynakládáno úsilí na to, aby všechny funkce hranic byly regulovány právními ustanoveními (zejména podmínky pro překračování hranic a přepravu zboží). Bilaterální ani multilaterální smluvní záruky však nezbavovaly státní orgány povinnosti vojenské obrany hranic.
V dávných dobách, a dokonce i dnes, Polská republika obzvláště lpěla na zajišťování bezpečnosti svých hranic pomocí vojenské síly. To pramení ze staletí konfliktů se sousedy na západě i východě. Polsko bylo často „Božím hřištěm“ pro sousední mocnosti a války, do kterých byli zapojeni Němci, Rusové, Švédové, kozáci, Turci, Tataři a dokonce i Maďaři, jsou hluboce zakořeněny v historické paměti. Traumatické územní posuny vyplývající z druhé světové války určují současný národní teritorialismus („neopustíme zemi“) a ritualizovanou sakralizaci hranic jako životně důležitých ochranných bariér.
Dnešní opevnění polsko-běloruské hranice připomíná konfrontaci za studené války a vytváří napětí, kterému se dalo moudrou diplomacií předejít. Přecitlivělost vlády na vojenské hrozby z Ruska učinila polsko-běloruské a polsko-ruské pohraničí extrémně zranitelným vůči všem formám provokací a narušení (náhodných i úmyslných), které pramení nejen z koncentrace vojsk, manévrů a přesunů, ale také z chyb ve vnímání, válečné psychózy a nedostatku komunikace.
Státní hranice jsou hluboce zakořeněny v psychologii národa, jeho topografické identitě a dokonce i v jeho národní mytologii. Překračování státních hranic, zejména těch, které oddělují konfliktní strany, je spojeno s negativními emocemi a stresujícími zážitky. Na hraničních přechodech neustále dochází k různým neočekávaným incidentům, včetně hrubého zacházení pohraničních úředníků s cestujícími přes hranice, ponižujících praktik celních kontrol a ponižujících nehygienických podmínek. Navzdory „banalizaci“ hranic v důsledku zlepšené komunikace a masové turistiky stále vyžaduje „psychologie hranic“ v různých částech světa odolnost, klid a zdrženlivost.
Psychologické bariéry souvisejí s mentalitou lidí a jsou nejčastěji nasyceny subjektivními hodnoceními a pocity. Přírodní bariéry (řeky, jezera, pohoří, pouště atd.) a infrastrukturní bariéry naopak vyžadují konsolidaci a koordinaci aktivit mezi sousedícími státy, jakož i technická opatření, zejména v železniční a letecké dopravě. Protože každý stát ve vzájemně závislém světě funguje z velké části prostřednictvím mezinárodní výměny, jsou státní hranice nevyhnutelně funkčně přizpůsobeny potřebám a zájmům. Rozšiřují se a diverzifikují v důsledku kolektivní akce v nadregionálním i globálním měřítku.
V otroctví starověkých doktrín
Polsku chybí progresivní myšlení o globální síťové civilizaci, v níž tradiční národní a státní hranice ustupují spojením rozmanitých komunit (velmocí, měst, korporací) soupeřících o zdroje, trhy a dodavatelské řetězce. Globální infrastruktura prostoru nediktuje věčné geografické rozdělení, ale dynamická strukturální a funkční propojení. Místo anachronických bariér, zdí a hraničních bariér nabývají na významu spojení mezi uzly, známá jako uzly. Mapy spojovacích koridorů nahrazují mapy zobrazující státní hranice.
Velmoci, které se tomuto myšlení nejrychleji přizpůsobují, jsou ty velmoci, jejichž kapitál a expanzní potenciál již zaplňují kontinentální zóny, které se stávají vnitřně integrovanými megaregiony. Patří mezi ně Severní Amerika, Jižní Amerika, Evropa, Afrika, Arábie, Jižní Asie a Východní Asie. Největší výzvu v současnosti představuje Čína, která se snaží ukotvit své obrovské transkontinentální toky v eurasijském prostoru. Nová Hedvábná stezka, kterou financuje, je největším koordinovaným infrastrukturním projektem v historii. Nebýt jeho obsedantní rusofobie a slepé podřízenosti americké hegemonii, Polsko se mohlo už dávno zapojit do boje o hmatatelné výhody tranzitu.
Návštěva čínského ministra zahraničí Wang Iho v Polsku 15. září 2025 ukázala důležitost propojených ujednání, nejen budování bariér a uzavírání hranic. Nejhorší ze všeho je, že Polsko ve svém tradičním stylu manipuluje s hranicemi jako strategickou zbraní proti Rusku a Bělorusku, stejně jako proti Číně, a tím ji odřezává od výhod, které plynou jejím německým a ukrajinským konkurentům. Tyto dvě země – Německo a Ukrajina – se nyní stávají největšími rivaly Polska při budování nové geopolitické mapy, kde bude přístup k dodavatelským řetězcům důležitější než těžce ozbrojená armáda.
Otevření hranic do různých směrů umožňuje optimální využití výhod prostorové polohy. Podporuje diverzifikaci zdrojů dovozu a hledání nových trhů pro export. To chápou nejen mocnosti jako USA a Německo, ale i menší země jako Maďarsko a Slovensko. V tzv. globálním Jihu je mnoho dalších takových zemí. Z chaosu pramenícího z konfliktu mezi Západem a Ruskem vyjdou vítězně. Odklánějí se od sporů a konfliktů o hranice a směřují ke sdružování zdrojů, komunikací a trhů.
Není náhodou, že turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu ve snaze změnit strategické myšlení své země inspiroval zahraniční politiku dvěma postuláty: „nulové problémy se sousedy“ a „snížení počtu nepřátel ve prospěch znásobení počtu přátel“. To poněkud připomíná slavný výrok bývalého finského prezidenta Urha Kekkönena : „Nehledej přátele daleko, ale nepřátele blízko.“ Finsko se nyní stalo západním státem v frontové linii vůči Rusku, ale Turecko ukazuje, jak lze železniční a silniční nákladní spojení, stejně jako ropovody a plynovody, využít k posílení jeho pozice jako strategického koridoru mezi Evropou a Asií. Co bylo kdysi zdrojem problémů, se díky politické moudrosti a technologickým úspěchům proměnilo v aktivum „transakčního přemostění“.
Zaměření na „sousedskou geografii“ v mnoha částech světa je určeno otázkami přeshraniční spolupráce. V současné době jsou v popředí bezpečnostní otázky (vojenské, migrační, sociální atd.), ale mezi společné problémy mnoha sousedících zemí patří zhoršování a ochrana životního prostředí, obnova po přírodních katastrofách, znečištění ovzduší a povrchových vod, přístup k čisté vodě, ekonomika cestovního ruchu, epidemiologické hrozby a nekontrolované šíření invazních druhů flóry a fauny.
Pohraničí inspiruje rozvoj společných etnografických, lingvistických, topografických a geologických výzkumů. Objevování podobností, prolínání a sdílení zdrojů, například v oblasti energetiky nebo internetu, vytváří základ pro hledání společné koexistence a funkčních hodnot. Na tomto pozadí se objevuje nová geopolitika, založená nikoli na závislostech založených na mocenských vztazích, ale na komplementaritě. To demonstruje novou filozofii mezinárodního řádu. Evropská unie se nedokáže s tímto vývojovým trendem sladit, a proto ztrácí svou globální konkurenceschopnost a odsuzuje se k porážce v konfrontacích se Spojenými státy, Ruskem a Čínou.
Zdá se, že Čína nejlépe chápe své výhody v oblasti propojení. Spojené státy se stále drží svého hegemonického statusu, založeného na potenciálu a zdrojích, celních diktátech a geostrategickém dohledu. Čína se mezitím ve spolupráci se zeměmi BRICS+ a Šanghajskou organizací pro spolupráci zaměřuje na budování husté sítě propojení, přesvědčená, že poskytnou největší pákový efekt. Čína se stejně jako Rusko zaměřuje na budování základů nových vzájemných závislostí v Africe a Latinské Americe. Investice do africké infrastruktury jsou podporovány podporou místních politických struktur, aniž by se vměšovala do záležitostí místních režimů. To znamená, že misijní úsilí nebo ideologické křížové výpravy slouží spíše k eskalaci nepřátelství než k budování mostů přes hranice. Nejlépe propojené mocnosti budou schopny v budoucnu uplatnit největší vliv na civilizační procesy.
Schengenský prostor, založený v roce 1985 (v současnosti zahrnující 29 zemí, z nichž čtyři nejsou členy Evropské unie), se stal v Evropě unikátním fenoménem. Toto zrušení vnitřních pasových kontrol vedlo k znovuzavedení hraničních kontrol, ať už kvůli pandemii COVID-19, potřebě boje proti terorismu nebo v reakci na migrační krizi, což dokazuje, že geografie politických hranic i nadále převyšuje demografické, ekologické, technologické nebo jednoduše infrastrukturní procesy.
Toto je však závěrečná fáze statické geografie. Je nahrazována dynamickou geografií. Politické a strukturální rozdělení, zakotvené v normativních systémech, je nahrazováno funkčními systémy. Politická geografie, založená na státních hranicích, vždy sloužila rozdělující funkci. Hranice stanovené v mezinárodním právu definovaly rozsah a prostorový dosah státních orgánů. V současné době funkční geografie, s ohledem na infrastrukturní složitost světa, odhaluje sítě spojení, které podporují propojení, vzájemné pronikání a spolupráci. Politická oddělenost se transformuje ve funkční vzájemnou závislost. S vlastnictvím infrastruktury, které překračuje politické hranice, je státní moc rozptýlena. Toho příkladem jsou transkontinentální plynovody v Eurasii.
Posun našeho myšlení k novým hranicím, definovaným možnostmi spolupráce a propojení, neznamená opuštění respektu ke stávajícím politickým hranicím, kdysi vytyčeným libovolně a, jako v případě Polska, za účasti vítězných mocností druhé světové války, spíše než dobrovolně. V polském myšlení zůstává území státu zdrojem sebevědomí a síly, ačkoli národní identita nemusí být nutně primárním zdrojem loajality ke státu ovládanému hašteřícími se politickými elitami. Koneckonců existuje mnoho pozorování a varování, že v případě mezinárodní krize, do které se Polsko zaplete, mnoho krajanů zvolí spíše emigraci než obranu své vlasti. To se již v masivním měřítku stalo na Ukrajině.
Moderní lidstvo je neustále závislé na globální dodavatelské síti. Vznikly celé ekosystémy výrobců, distributorů a prodejců, kteří transformují různé suroviny a substráty, včetně nápadů, na zboží a služby dodávané lidem v různých částech světa. Míra, do jaké se svět spoléhá na dodavatelské řetězce, si poprvé široce uvědomila pandemie koronaviru. Narušení transakčních sítí a narušení vztahů mezi nabídkou a poptávkou u různých zdravotnických produktů odhalilo hluboký odklon od národní nezávislosti. Návrat k jakékoli soběstačnosti se ukázal jako nemožný, protože systém globálních transakcí se stal silnějším než zastoupení státních aktérů.
Izolace Ruska
V této souvislosti stojí za zvážení pokusy o izolaci Ruska v mezinárodním systému, zejména pokud jde o dovoz ruských surovin. Veškeré sankce a blokády toku ruské ropy a zemního plynu se ukázaly jako neúčinné. Alternativní způsoby přepravy byly rychle nalezeny a stávající příjemci byli nahrazeni jinými. Největším paradoxem je, že Ukrajina, která je v konfliktu s Ruskem, také využívá ruské energetické zdroje a nakupuje je od zprostředkovatelů, jako je Maďarsko.
Není pochyb o tom, že globalizace a s ní spojené přeshraniční toky podkopávají územní suverenitu států. Války a „krvácející“ hranice odhalují dysfunkci politické geografie, založené na mapě soupeřících států. Rusko-ukrajinský konflikt a doprovodné zbrojní šílenství zakrývají výhody rušení hranic v tradičním slova smyslu. Pokud je podstatou kapitalistické ekonomiky neustálé násobení zisků, je snadné vidět, že snižování hraničních bariér přirozeně vede ke zvýšení obchodu a ke zvýšení globální hodnoty zboží a služeb.
V této souvislosti bychom měli zvážit i migrační tlaky, od kterých není cesty zpět. Začlenění lidí do systému nabídky a poptávky znamená, že navzdory četným překážkám masové pohyby pokračují. A to se zdaleka neomezuje jen na chudé země. K migraci dochází i mezi zeměmi bohatého Severu, což je reakce na různé nepříjemnosti. Může se zdát zvláštní, že i Spojené státy, které přitahují miliony imigrantů, poskytují stále větší počet cizinců.
V nadcházejících desetiletích bude lidstvo i nadále fungovat v rámci nominálních národních hranic, ale jejich bariérové funkce projdou různými modifikacemi. Státy nemohou změnit svou současnou polohu, ale intenzivní procesy přeshraniční spolupráce jim nabízejí možnost uniknout osudu, který jim vnucuje geografie.
Prof. Stanisław Bieleń, Myśl Polska
Výběr a překlad J. Putzlacher, server vasevec.cz
X X X
Pentagon svolal bez udání důvodu stovky generálů a admirálů. ‚Vysoce neobvyklé,‘ tvrdí americká média
Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal na příští týden bez udání důvodu setkání stovek generálů a admirálů, informoval ve čtvrtek server deníku The Washington Post. Na setkání, které deník označuje za vysoce neobvyklé, se mají dostavit nejvyšší představitelé americké armády z celého světa.
Americký ministr obrany Pete Hegseth při setkání s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem Jr. v Pentagonu (21. července 2025) (ilustrační foto) | Foto: Jonathan Ernst | Zdroj: Reuters
Generálové a admirálové se mají setkat příští úterý na základně námořní pěchoty Quantico ve státě Virginia. Resort obrany odeslal pozvánky všem účastníkům dříve v tomto týdnu. Mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell potvrdil, že Hegseth „na začátku příštího týdne osloví své nejvyšší vojenské velitele,“ neuvedl ale žádné další podrobnosti.
Ve Spojených státech a desítkách dalších zemí napříč různými časovými pásmy působí přibližně 800 generálů a admirálů.
Podle zdrojů The Washington Post se Hegsethův rozkaz vztahuje na všechny zástupce armády v hodnosti brigádního generála nebo vyšší, případně jejich ekvivalenty v námořnictvu, kteří zastávají velitelské pozice. Zahrnuje také jejich nejvyšší poradce. Na schůzce se očekává přítomnost vysokých představitelů armády jak ze Spojených států, tak z misí v Evropě, na Blízkém východě a v oblasti Asie a Tichomoří.
Podle zdrojů The Washington Post je setkání takového rozsahu zcela bezprecedentní, což mezi zástupci armády vyvolává obavy.
Hegseth v nedávné době nařídil rozsáhlé změny v armádě, včetně snížení počtu generálů o 20 procent, propouštění vysokých důstojníků bez udání důvodu a zasadil se také o rozšíření názvu ministerstva obrany o druhotný název „ministerstvo války.“
Oznámení o rozsáhlých změnách přišlo po Hegsethově propuštění přibližně 100 generálů a admirálů. V posledních měsících ministr, stejně jako další členové vlády současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, pokračuje v propouštění osob z vysokých pozic národních bezpečnostních agentur. Podle The Washington Post jsou mezi propouštěnými nepřiměřeně hodně zastoupeny ženy.
Vysocí vládní úředníci také připravují novou strategii národní obrany, podle které má být hlavní prioritou země obrana vlasti. V předchozích letech považovaly obranné složky za největší hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států Čínu. Někteří úředníci obeznámení s plánovaným setkáním sdělili deníku The Washington Post, že i tato změna priorit by mohla být předmětem diskuze.
X X X
Wyryki: ruský dron, polská a nyní norská raketa …
Objevila se další verze události v polské obci Wyryki, kde v noci z 9. na 10. září měl nejdříve údajně ruský dron a později polská raketa zasáhnout rodinný dům. Podle nejnovějšího, byť neoficiálního, zjištění Rádia Eska se ovšem jednalo o raketu z norského letounu F-35.
List „Rzeczpospolita“ minulý týden, 16. září, s odvoláním na vlastní informace informoval, že budova ve Wyryki-Wole v Lublinské oblasti byla zasažena raketou odpálenou polským letounem F-16, která měla sestřelit ruský dron. Podle redakce měla raketa „nefunkční naváděcí systém“.
Jak se však ukázalo, vláda prezidenta Polské republiky v této záležitosti neinformovala, a to i přes ujištění Donalda Tuska, že je s hlavou státu v kontaktu. „Prezident zdůrazňuje, že o této záležitosti nebyl informován on, ani Úřad národní bezpečnosti (BBN), a záležitost nebyla předložena a vysvětlena na Radě národní bezpečnosti,“ informoval BBN v úterý odpoledne. Prezident Polské republiky požadoval od vlády v této záležitosti vysvětlení.
Nyní se na povrch dostávají další mediální zjištění. Novináři rádia ESKA přinesli nejnovější, byť neoficiální, informace. Tato zjištění naznačují, že dům ve Wyrykách v Lublinské oblasti nebyl zasažen raketou odpálenou polskou stíhačkou F-16. Údajně jej zasáhla norská stíhačka F-35.
Rozhlasová stanice údajně již v této věci kontaktovala státní zastupitelství, ale úřad zatím neposkytl žádné nové informace o vyšetřování a uvádí, že je v počáteční fázi.
Pro připomenutí, na sestřelení ruských dronů přelétajících nad Polskem v noci z 9. na 10. září se podílely jak spojenecké, tak polské letouny. Kromě norských stíhaček se jednalo i o letouny F-35 nizozemského letectva.
Jana Putzlacher, server vasevec.cz
X X X
„Rozsudek smrti pro Evropu“. Maďaři a Poláci zuří kvůli miliardám za právní stát
Evropská komise chce vázat vyplácení miliard z unijního rozpočtu na dodržování principů právního státu, jako je nezávislost soudnictví či svoboda médií. Pro Maďarsko a Polsko jde o „rozsudek smrti pro Evropu“, zaznělo během debaty v Evropském parlamentu. Obě země tvrdí, že Brusel dělá politický nátlak a zpráva o právním státu není objektivní.
Snaha Evropské komise vázat finanční prostředky Unie na reformy v oblasti právního státu v zemích, které jeho základní principy nedodržují, dlouhodobě vyvolává odmítavé reakce zejména v Maďarsku a Polsku. Opět se to ukázalo během jednání o zprávě dodržování zásad právního státu za rok 2025 v Evropském parlamentu. Budapešť se stala nejčastějším terčem kritiky za údajné porušování zásady právního státu.
Zákonodárce o zprávě informoval evropský komisař pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitelů Michael McGrath.
Závažné nedostatky přetrvávají
Eurokomisař z Irska poznamenal, že ačkoli se situace v některých členských státech oproti předchozímu roku zlepšila, významné nedostatky přetrvávají. Zdůraznil také, že dodržování zásad právního státu zůstává pro Komisi prioritou.
Evropský poslanec Mariusz Kamiński (ECR/Polsko) tvrdí, že nejnovější zpráva Komise o právním státě není objektivní. Foto: Evropský parlament
„V rámci víceletého finančního rámce na období 2028 až 2034 půjdeme ještě dál, abychom zajistili, že právní stát bude pevně spojen s využíváním fondů EU. Pokud nebudou tyto podmínky dodržovány, může být část fondů kdykoli pozastavena,“ prohlásil McGrath.
Právě s novým dlouhodobým unijním rozpočtem totiž Komise navrhuje i vetší přínost při kontrole dodržování zásad právního státu ve členských zemích.
I když evropský komisař výslovně nejmenoval žádný stát, uvedl také, že se v některých zemích Unie situace v oblasti právního státu zhoršila, zejména v oblasti nezávislosti soudnictví a svobody médií.
Bouře nesouhlasu
Jeho slova vyvolala největší odpor u zástupců Maďarska a Polska, které mají s omezením výplaty dotací vlastní zkušenosti. „Není v ní ani špetka objektivity,“ okomentoval zprávu o právním státě europoslanec Mariusz Kamiński (ECR/Polsko). Dodal, že je „znechucen a rozhořčen“.
Ještě tvrdší byl europoslanec András László (PfE/Maďarsko), který v Evropském parlamentu sedí ve stejných lavicích jako hnutí ANO či zástupci Motoristů. V krátkém a bojovném projevu označil podmíněnost výplaty evropských prostředků na dodržování zásad právního státu za rozsudek smrti pro EU. Evropskou komisi obvinil z politického zneužití tohoto principu.
Ústupek za sankce?
Někteří poslanci Evropského parlamentu se komisaře McGratha ptali na spekulace ohledně možného uvolnění části zmrazených fondů EU pro Maďarsko. Fondy v hodnotě přibližně 600 milionů eur (14,6 miliardy korun) by se údajně mohly dostat do Budapešti výměnou za souhlas Maďarska s dalším balíčkem sankcí proti Rusku.
McGrath odpověděl, že Komise takové rozhodnutí ještě nepřijala, ale výslovně jej nevyloučil.
Vít Štěpánek, ceskajustice.cz
X X X
ČEZ fungoval přes rok na nelegální půjčce 3 miliardy eur. Hrozí žaloby na Česko
Polostátní energetická společnost ČEZ ve více než rok trvajícím období vrcholící energetické krize hospodařila s nelegální půjčkou tři miliardy eur (zhruba 75 miliard korun). Stát ji firmě poskytl bez souhlasu Evropské komise, takzvané notifikace. Potvrzuje to čerstvá reakce Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na dopis pro komisařku pro klima, životní prostředí a energetiku Teresy Ribery, který získala Česká justice.
Česká republika podle Evropské komise porušila článek 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. „Právní základ opatření začal platit 29. června 2022, ale Česká republika spustila celé schéma dřív, než ho Komise 26. července 2023 schválila. Komise tohoto postupu lituje a označila poskytnutou podporu za nezákonnou,“ napsal Pierre-Arnaud Proux z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, které spadá pod portfolio komisařky Ribery. Právníci varují, že tento závěr může otevřít cestu žalobám na český stát.
Dividenda v době „nelegálního stavu“
Situaci komplikovalo i rozhodnutí valné hromady ČEZu z června 2023 o vyplacení rekordní dividendy akcionářům ve výši 78 miliard korun. V té době stále nebyla notifikace ukončena a půjčka zůstávala v nezákonném režimu.
„Prostředky z úvěru v žádném případě nesloužily k výplatě dividend,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura. Podle ČEZu byly peníze účelově vázány na maržové vklady a úvěr byl v plném rozsahu splacen. Přesto valná hromada vyplatila státu i soukromým akcionářům miliardové částky v době, kdy podnik fungoval díky nezákonné půjčce.
Standstill a přímý účinek judikatury
V dopise Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise stojí: „Komise lituje, že české orgány poskytly opatření ještě před jejím rozhodnutím, čímž porušily článek 108 odst. 3 SFEU.“ Závěr je jasný: půjčka byla z pohledu evropského práva nezákonná, i když ji Komise o rok později dodatečně schválila jako slučitelnou.
Dopis Evropské komise, který potvrzuje, že ČR porušila pravidla Zdroj: Evropská komise
Podle judikatury Soudního dvora EU je situace jednoznačná. Ve věci C-199/06 CELF (2008) soud konstatoval, že jakékoli poskytnutí podpory před jejím schválením je protiprávní, i kdyby byla následně shledána slučitelnou. Tedy standstill znamená, že stát nesmí poskytnout podporu, dokud ji Komise neschválí.
Argumenty ministerstva financí a ČEZu
V rozsudku C-142/87 Belgie v. Komisi (Tubemeuse, 1990) Soudní dvůr zdůraznil, že standstill má bezprostřední účinek a vnitrostátní soudy musí chránit práva jednotlivců. Následná rozhodnutí připustila i možnost vrácení podpory.
Podle ministerstva financí bylo nutné úvěr poskytnout okamžitě kvůli zajištění likvidity. „Úvěr bylo nezbytné bezodkladně poskytnout za účelem pokrytí naléhavé potřeby provozního kapitálu, zejména v souvislosti s finančním zajištěním obchodních činností na trzích s energií,“ uvedl Macura.
Obrana ČEZu
Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž připomíná, že situace po začátku války na Ukrajině byla vyhrocená a firma čelila riziku „totálního krachu“. „Úvěr byl poskytnut na základě tzv. Evropského dočasného krizového rámce pro státní pomoc, který byl přijat Evropskou komisí 23. března 2022 jako reakce na hospodářské dopady ruské invaze. Jeho cílem bylo umožnit členským státům rychle a flexibilně podporovat podniky zasažené energetickou krizí,“ uvedl Kříž.
Rámec byl několikrát rozšířen a podle něj stejně postupovaly i jiné vlády – německá, švýcarská, rakouská či finská. Dodává, že informace o úvěru byly ve výroční zprávě, avšak fakt, že půjčka nebyla schválena Komisí, chyběl. Pro srovnání: v Německu trval notifikační proces tři týdny, ve Finsku jen deset dní.
Riziko soudních žalob
Finská společnost Fortum navíc v květnu 2023 zmrazila platy vedení a snížila akciové opce. Nezákonná státní pomoc ale zároveň vytvořila pro ČEZ výhodnější podmínky než pro ostatní firmy.
Závěr Komise o porušení standstill tak otevírá cestu k soudním žalobám ze strany konkurence i členských států. Mohou žádat vrácení podpory, náhradu škody či předběžná opatření. Samotné konstatování Komise může být v budoucnu citováno v jiných řízeních a zpochybnit důvěryhodnost Česka.
Tři miliardy eur na maržové vklady
Úvěrová smlouva z 29. června 2022 vymezila rámec až tří miliard eur: dvě miliardy v úvěrech A a B a další miliardu v revolvingovém úvěru C. Peníze měly být použity výhradně na maržové vklady při obchodování s elektřinou, plynem a povolenkami.
Rozhodnutí Komise přišlo až 26. července 2023, zatímco výplata dividend byla naplánována na 1. srpna. Ministerstvo financí tedy vědomě riskovalo, že peníze odejdou akcionářům ještě v době porušení standstill.
Vědomé riziko a Singerův zdvižený prst
Pokud by Komise nerozhodla včas, soukromí akcionáři by obdrželi miliardovou dividendu díky nezákonné půjčce. „Podpora byla nezákonná, i když byla následně shledána slučitelnou,“ shrnuje dopis Evropské komise.
Na problém upozornil už v létě 2022 bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. Podle něj půjčka ve výši 75 miliard korun „namazala“ akcionářům ČEZ a mohla být chápána i jako nedovolená podpora. Stát podle něj bez protihodnoty zvýšil hodnotu společnosti a eliminoval rizika, která by jinak museli nést investoři.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
OKD si nechaly udělat model Dolu ČSM. Čítá 200 budov, trubky jsou z uchošťourů
Papírový model Dolu ČSM v Karviné, poslední činné černouhelné šachty v České republice, si nechala udělat těžební společnost OKD. Těžba by tam měla skončit na přelomu ledna a února příštího roku a firma chce model zachovat i pro své další působení.
OKD chce mít miniaturu jako trvalou připomínku. „Chtěli jsme zachytit podobu Dolu ČSM tak, jak vypadá v době, kdy v něm ještě probíhá veškerá činnost, než zahájíme technickou likvidaci a úpravy povrchu kvůli dalšímu podnikání,“ uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora.
„Ruční výroba z papíru má navíc symboliku – hornictví, i přes veškeré technologie, vždy obsahuje velký podíl ruční práce,“ doplnil.
Miniatura vznikala pět měsíců a modelář Pavel Maška na ní pracoval kolem 220 hodin. „Pravidelně dělám menší modely, auta, domečky nebo figurky. Tohle je ale teprve můj druhý velký model. Prvním byla před třemi lety usedlost Cibulka pro Nadaci rodiny Vlčkových,“ říká Maška.
Podle něj byla zakázka pro OKD do jisté míry náhoda. „Pro firmu děláme jiný typ služeb a protože mám jako koníčka papírové modelářství, při jednom setkání nás s tiskovou mluvčí napadlo, že bychom mohli vytvořit i papírový model dolu,“ popisuje.
Model obsahuje dvě stovky budov
Model v měřítku 1:400 zobrazuje přibližně dvě stovky budov, terén, koleje, potrubí i vagónky s uhlím. Hlavním materiálem je silnější papír, na menší stavby posloužil papír lehčí.
„Na trubky jsem použil známé papírové tyčinky z uchošťourů, silnější i slabší nitě nabarvené a zpevněné lepidlem. S detaily si vždy rád hraji a u Dolu ČSM jsem se doslova vyřádil,“ usmívá se modelář.
Podle něj bylo nejtěžší správně nainstalovat budovy na půdorys, aby odpovídaly plánům. „Aby tam opravdu všechno zapadlo, jak má. Samotné doplnění terénu už byla spíš radost,“ vysvětluje.
Model vznikl jako jeden celek – na dřevotřískové desce je polystyren zpevněný ubrousky, nabarvený a zasypaný imitací různých povrchů.
Práce na modelu probíhala většinou večer, po práci. Svému koníčku se Pavel Mašek ve větším rozsahu věnuje zhruba pět let.
„S modelařením jsem začal víc za covidu a zůstalo mi to. Občas si dám pauzu, ale jinak se mu věnuji téměř každý den. Zapojily se i moje děti, kterým je osm a jedenáct let. Ty mi vybarvují prototypy a někdy si je dotvářejí podle vlastní fantazie,“ doplňuje Maška.
Spolu s OKD plánuje také další krok. „Máme v plánu připravit jednoduchou vystřihovánku těžní věže, která by byla k dispozici i malým papírovým modelářům. Zájem ale projevili i zkušení modeláři, takže nejspíš vznikne i velký model jako vystřihovánka,“ naznačuje Maška.
Podle slov generálního ředitele OKD bude miniatura firmu provázet i do budoucna. „Bude vzpomínkou v našich nových prostorách, kde budeme dále podnikat, případně na některých akcích, jejichž prostřednictvím chceme udržovat hornické tradice,“ vysvětlil.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Na Dole ČSM se ročně vytěží kolem 1,2 milionu tun uhlí a společnost zaměstnává zhruba 2400 lidí. Těžba definitivně skončí na přelomu ledna a února příštího roku.
X X X
Gang 247. Brutální útoky mladistvých v Třeboni ukazují na díru v zákoně
Série několika brutálních napadení lidí gangem mladistvých v Třeboni z letošního léta a září je otřesná sama o sobě. iDNES.cz však vypátral dosud neznámé podrobnosti a zjistil, že případ navíc poukazuje na obrovský legislativní problém.
Byly tři hodiny ráno a osmatřicetiletý Jiří D. z Třeboně vyšel z baru U Čerta a zamířil domů. Na rohu u vstupu do třeboňské brány ale narazil na partičku několika nezletilých mladíků. Jeden z nich, Jan. D., po krátké hádce bez varování Jiřího napadl. Začal jej bušit pěstmi do hlavy, kopat nohama i kolenem. Jiří skončil v kritickém stavu v umělém spánku s krvácením do mozku v nemocnici.
Agresivní mladíci pocházejí ze sociálně slabších rodin. Tři z nich bydlí v Majdaleně na jedné adrese. „Jsou to grázlové, nic víc,“ říká jedna ze sousedek.
X X X
Sperma anonymního dárce a souhlas manžela. Podle soudů otcovství popřít nelze
Žena z Břeclavi chtěla popřít otcovství bývalého manžela k synovi narozenému krátce po rozvodu. Tvrdila, že dítě mohl počít neznámý muž, se kterým měla pohlavní styk. Manžel s ní už tehdy nežil. Nejvyšší soud dovolání odmítl. Připomněl, že souhlas muže s asistovanou reprodukcí zakládá otcovství bez ohledu na biologické vazby.
Matka podala návrh u Okresního soudu v Břeclavi v srpnu 2024. Popsala, že po letech neúspěšné léčby otěhotněla díky umělému oplodnění spermatem anonymního dárce. Manžel souhlas podepsal, i když jejich vztah už skončil. Dítě se narodilo v takzvané ochranné lhůtě, a proto se bývalý manžel ocitl v rodném listu.
Okresní soud návrh zamítl s odkazem na § 787 občanského zákoníku. Ten stanoví, že otcovství nelze popřít, pokud žena otěhotní umělým oplodněním se souhlasem manžela. Výjimku tvoří jen případy, kdy se prokáže, že otěhotněla jinak.
Nový příběh v odvolání
V odvolání k brněnskému soudu matka tvrdila, že krátce po oplodnění měla sex s neznámým cizincem. Nedokázala ale uvést jeho totožnost ani nabídnout důkazy.
Odvolací soud k tomu uvedl: „Matka neunesla břemeno tvrzení ohledně skutečnosti, že souložila s konkrétním mužem. Pokud soud nezná konkrétního muže, nemůže mu uložit test DNA.“ Bez takového důkazu nelze zjistit, zda je jiný muž skutečným otcem.
Případ se týkal ženy, která podstoupila umělé oplodnění se souhlasem tehdejšího manžela, přestože spolu již nežili
Dovolání k Nejvyššímu soudu
Matka namítala, že soudy vykládají zákon příliš formalisticky. Podle ní by mělo stačit zpochybnění, že k početí došlo prostřednictvím asistované reprodukce. Tvrdila, že právní domněnka se tak mění v nevyvratitelnou fikci, která nerespektuje realitu ani zájem dítěte.
Zároveň upozorňovala, že ani ona, ani bývalý manžel netouží, aby zůstal v rodném listu zapsaný jako otec.
Nejvyšší soud: rozhoduje úmyslné rodičovství
Nejvyšší soud dovolání zamítl. Zdůraznil, že souhlas s umělým oplodněním je vědomý právní akt.
„Souhlas muže s umělým oplodněním zákon pokládá za přijetí role otce. Otcovství z umělého oplodnění není náhoda, ale úmyslný závazek,“ stojí v rozhodnutí.
Podle NS nelze brát v potaz pozdější tvrzení matky, pokud je nepodpoří konkrétní důkaz.
Výjimka jen při prokázání jiného otěhotnění
Soud zároveň připomněl, že jedinou výjimkou je jasný důkaz, že matka otěhotněla jinak. Nestačí tvrdit, že mohlo jít o pohlavní styk s někým jiným.
„Pro vyvrácení zákonné domněnky nestačí pouhé tvrzení matky. Je nutné postavit na jisto, že k početí došlo jinak, například testem DNA,“ uvedl Nejvyšší soud.
V tomto případě matka žádného konkrétního muže neuvedla. Ani nenaznačila, že by časové okolnosti vylučovaly otěhotnění při oplodnění.
Právní věta
Rozsudek Nejvyššího soudu potvrzuje, že právní otcovství vzniklé na základě souhlasu s umělým oplodněním nelze zpochybnit jen odkazem na biologické skutečnosti. Smyslem právní úpravy je ochrana dítěte a stabilita rodinných poměrů.
Právní věta zní:
„Souhlasí-li muž s umělým oplodněním ženy podle § 776 občanského zákoníku, zakládá to jeho právní otcovství k dítěti, které se v důsledku tohoto zákroku narodí. Toto otcovství nelze popřít, ledaže je prokázáno, že početí nenastalo v důsledku umělého oplodnění.“ Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Cestujete do zahraničí? Navigace Waze vás může stát
stovky eur i zabavený telefon
Bez online map už si většina z nás cestování neumí představit. Dávejte si ale dobrý pozor, jakou navigaci si do mobilu zvolíte – zvlášť pokud míříte do zahraničí. V Česku oblíbený Waze vám tam totiž může způsobit nemalé komplikace. V jakých zemích je jeho používání zcela zakázané, a kde je minimálně na hraně zákona?
Navigace Waze nabízí to, co většina ostatních – ukáže nejrychlejší trasu, vyhne se kolonám a poradí, kudy projet. Jenže navíc upozorňuje i na policejní kontroly a radary. A právě tady narážíme na zásadní problém.
Pokuty v Německu nebo Rakousku. Kde všude mají s Wazem potíž?
„Nemusíte jezdit daleko – riziko vás čeká hned u našich sousedů. Waze je sice v celé Evropské unii legální, ale některé jeho funkce narážejí na místní zákony. Ty se liší stát od státu a vyžadují rozdílný přístup. Zatímco někde stačí vypnout varování před radary, jinde může být problém už samotná přítomnost aplikace v telefonu – bez ohledu na to, zda ji právě používáte. A pozor, nařízení se zpravidla vztahují i na spolujezdce,“ říká Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.
Německo
V Německu jsou zákony v tomto ohledu jasné: zakázané je jakékoli zařízení, které dokáže varovat před radary nebo policejními hlídkami. Do této kategorie spadá nejen Waze, ale i Google Mapy, které podobnou funkci rovněž nabízejí. Samotná aplikace v telefonu zakázaná není, pokud ale necháte zapnutá upozornění na radary, riskujete pokutu až 100 eur. Německá policie je přitom při kontrolách důsledná a vymáhání předpisů bere velmi vážně.
Rakousko
Stejná pravidla platí i v Rakousku. Varování před radary a policejními hlídkami je zde rovněž zakázané, proto je nutné podobné funkce vypnout – nebo ideálně aplikaci v telefonu vůbec nemít. Problém může nastat i tehdy, když ji jen máte nainstalovanou. Rakouská legislativa je v tomto ohledu striktní a neznalost zákona nikoho neomlouvá. Pokud by vás policie přistihla, hrozí vám stejně vysoká pokuta jako v Německu, tedy až 100 eur.
Francie
„Francie patří k nejpřísnějším zemím. Jakékoli zařízení detekující radary je tady zakázané a jeho majitelům hrozí pokuta až 1.500 eur. Policie má navíc právo přístroj zabavit – a to se týká i chytrých telefonů s nainstalovanou aplikací. V případě Waze bývá sice policie shovívavější než u klasických detektorů nebo rušiček, rozhodně se ale nevyplácí spoléhat na štěstí. Francouzské úřady dávají jasně najevo, že jakýkoli pokus obejít radarové kontroly berou jako vážné porušení zákona,“ říká Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.
Švýcarsko
Ve Švýcarsku jsou pravidla ještě přísnější než ve Francii. Zatímco pokuta dosahuje „jen“ 1.000 franků, tamní policie bývá vůči používání Waze nekompromisní. Pokud zjistí, že máte v telefonu aktivní funkci varování před radary, hrozí nejen finanční postih, ale i okamžité zabavení telefonu. Přísný postup zdejších úřadů dělá ze Švýcarska jedno z nejrizikovějších míst, kde se s Wazem můžete dostat do problémů.
Belgie
Ani Belgie není k Waze shovívavá. Zdejší legislativa umožňuje uložit nejen pokutu až 1.000 eur, ale v nejkrajnějším případě také trest odnětí svobody až na tři měsíce. Policie se sice k vězení uchyluje jen výjimečně, samotná možnost ale ukazuje, jak vážně se zde tento přestupek bere. Kromě toho může dojít i k zabavení telefonu, takže se používání Waze v Belgii stává vysoce rizikovou záležitostí.
Španělsko
Na jihu Evropy platí podobně přísná pravidla. Ve Španělsku vás použití aplikace, která upozorňuje na radary (s výjimkou těch fixních, jejichž polohu zveřejňuje i stát), vyjde na 200 eur. Pokud byste navíc polohu radaru aktivně sdíleli například přes sociální sítě nebo aplikace jako WhatsApp, riskujete astronomickou pokutu až 20.000 eur. Úřady tím chtějí dát jasně najevo, že jakákoli koordinace řidičů s cílem obejít dopravní kontroly je pro ně nepřijatelná.
Situace se dál zpřísňuje
„Seznam zemí, kde má Waze problémy, se postupně rozšiřuje a podmínky se průběžně zpřísňují. Pokuty jsou čím dál vyšší a policie stále méně toleruje výmluvy řidičů, že aplikaci nepoužívali nebo o zákazu nevěděli. Proto si před každou cestou do zahraničí nezapomeňte ověřit aktuální informace. Pokud míříte do států, kde podobné funkce narušují zákony, je nejbezpečnější Waze raději odinstalovat a využívat jinou navigaci – ideálně takovou, která varování před radary nebo policejními kontrolami vůbec nenabízí,“ dodává Martin Thienel z Kalkulátor.cz.
X X X
Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2026 vážně ohrozí stabilitu zdravotní péče v regionu
Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2026 podle prvotní analýzy Nemocnic Plzeňského kraje (NPK) a stanoviska Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR přináší vážná rizika pro zajištění dostupné a kvalitní zdravotní péče. Plánované změny představují výrazný propad úhrad a ignorují reálné provozní a mzdové náklady nemocnic.
NPK podle prvotních předběžných kalkulací odhadují, že návrh vyhlášky povede k meziročnímu poklesu úhrad za poskytovanou péči.
„Pokles paušální úhrady za urgentní příjmy ve všech krajských nemocnicích znamená pro Plzeňský kraj zásadní finanční zásah. Jen v roce 2026 očekáváme snížení plánovaných úhrad ze zdravotního pojištění o přibližně 78 milionů korun. V kombinaci s očekávaným růstem mzdových nákladů podle státního sektoru, tedy o dalších 77 milionů korun, což představuje výrazné zatížení krajského zdravotnictví. Pokud by tento vývoj nebyl kompenzován ze strany kraje, může vážně ohrozit stabilitu zdravotní péče v regionu,“ hejtman Kamal Farhan
Návrh počítá se zastropováním některých DRG skupin na úroveň úhrad jednodenní péče, což povede ke snížení plateb i za běžné hospitalizační případy, a tedy k finančnímu znevýhodnění nemocnic, které poskytují péči podle skutečných potřeb pacientů. Dále Návrh omezuje úhrady za vybrané ortopedické výkony (TEP), přičemž 25 % z nich má být nově hrazeno formou veřejných soutěží, kde hlavním kritériem bude cena, nikoliv kvalita či zkušenost poskytovatele, a dokonce ani regionální příslušnost. Zásadní dopad bude mít také snížení paušálních plateb za urgentní příjmy ve všech akutních nemocnicích, které stále více suplují primární péči. ,,Ve chvíli, kdy dochází ke krácení urgentních příjmů dochází k přesunu pacientů do ambulantní péče. Člověk by předpokládal, že ruku v ruce s tímto krácením bude docházet k navyšování úhrad za ambulantní péči. To se ale neděje,“ vyjádřil se náměstek pro léčebnou péči MUDr. Alan Sutnar, Ph.D.
Celkově návrh vytváří tlak na omezování délky hospitalizací, bez ohledu na reálné medicínské potřeby pacientů, a zároveň nutí zdravotnická zařízení hledat úspory v nákladech na personál. Obojí může vést ke zhoršení kvality péče a ohrožení pacientů s komplikovaným průběhem onemocnění. To potvrzuje i členka krajské rady odborového svazu zdravotnictví Simona Kocová, Dis: ,,Problematika vyhlášky se pochopitelně dotkne třech rovin. Nemocnice nebudou mít náklady na vyplácení mezd zaměstnanců, protože jsou už v současné době ekonomicky vyhladovělé. Bez zaměstnanců se těžko o pacienty postaráte. Jelikož zdravotní pojišťovnky budou proplácet jen dobu nejnutnější k rekonvalescenci, bude docházet k tlaku na nemocnice propouštět pacienty dříve domů, což představuje další riziko“.
Stanovisko Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR):
OSZSP ČR považuje návrh úhradové vyhlášky 2026 za nevyvážený a nebezpečný, zejména pro segment akutní lůžkové péče, který je už nyní ekonomicky podfinancovaný. Odbory proto požadují:
Navýšení paušálních úhrad nemocnic alespoň o 5 %, a to bez zahrnutí centrové léčby,
Samostatné vyčlenění finančních prostředků na růst platů a mezd zdravotnických pracovníků,
Zrušení plánovaných cenových soutěží u ortopedických výkonů,
Zachování a posílení úhrad pro lázeňskou péči, která má prokazatelný preventivní a léčebný přínos.
Odborový svaz také odmítá tvrzení Ministerstva zdravotnictví, že nemocnice jsou „bezprecedentně ziskové“. Podle informací z terénu je řada nemocnic – včetně těch fakultních a krajských – v hluboké ztrátě. Mnohé z nich si na pokrytí zvýšených mzdových nákladů musely vzít úvěry, a kraje letos dofinancovaly svá zařízení částkou přes 3,5 miliardy korun. Výroky ministerstva tak podle odborů neodpovídají realitě a neberou v úvahu skutečné náklady systému.
Mgr. Natálie Vainarová
X X X
Přeshraniční region ukazuje odvahu k transformaci
Česko-bavorský inovační den pořádaný 23. září 2025 Obchodní a průmyslovou komorou Regensburg a Poradenskou kanceláří Horní Falce představil příhraniční oblasti Čech a Bavorska jako laboratoř pro budoucnost Evropy.
Přibližně 150 hostů z oblasti byznysu, vědy a politiky se sešlo na 6. Česko-bavorském inovačním dni v bavorském Furth im Wald, aby diskutovalo o výzvách transformace – od příležitostí, které nabízí umělá inteligence, přes strukturální změny v průmyslu, až po potenciál přeshraniční spolupráce. Už úvodní přednášky Uty Anders, finanční ředitelky Krones AG, a Senty Čermákové, členky představenstva Czechitas, ukázaly, jak zásadně se tyto změny dotýkají firem. Anders kladla otázku, jak firmy mohou v době permanentní nejistoty poskytovat orientaci, zatímco Čermáková zdůraznila, že AI už není jen zdrojem fascinace, ale spouští velké změny ve firmách a jejich obchodních procesech.
Evropská myšlenka místo separatismu
Během následné panelové diskuse se pozornost cíleně zaměřila na náš společný přeshraniční region. Franz Löffler, předseda Krajského zemského sněmu Horní Falce, zdůraznil význam příhraničí pro evropskou soudržnost: „Evropa se netvoří jen v Bruselu. Evropa se tvoří zde – v regionech, v obcích, u nás v Bavorsku a v Čechách. Pokud nebudeme mít odvahu využít naše silné stránky a zkoušet nové věci, ztratíme nejen konkurenceschopnost, ale i sebevědomí.“
Martin Rybár, náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast IT a evropské záležitosti, upozornil, že je důležité, aby náš přeshraniční region byl proaktivní: „Nemůžeme se spokojit s tím, kde dnes stojíme. Spokojenost se stavem věcí vede ke stagnaci a nakonec k úpadku. Musíme chtít být nejlepší, jinak ztratíme tempo a schopnost držet krok s vývojem.“
Dr. Jürgen Helmes, hlavní jednatel Obchodní a průmyslové komory Regensburg, zdůraznil, že právě propojení bavorských a českých silných stránek může být rozhodující: „Naše poloha je strategickou výhodou, pokud ji aktivně využijeme. Máme zde potenciál stát se evropským modelovým regionem – se silnými firmami, kvalifikovanými odborníky a unikátní sítí přeshraničních kontaktů. Je na nás, abychom tyto síly spojili a ukázali, že ekonomická budoucnost se tvoří spoluprací, nikoli konkurencí.“
Inovační potenciál na obou stranách hranice
Živý obraz této spolupráce představily start-upy, které na eventu prezentovaly své nápady. Osm mladých firem z Čech a Bavorska ukázalo, jak vypadá inovace v praxi – od hydroponických zahrad v nábytku až po dronovou technologii pro ekologické a bezpečnostní využití. V následném hlasování publika zvítězily dva start-upy: český Wflow se svou AI platformou pro automatizaci účetních procesů a německý RocketMIND s digitálním konceptem podpory psychické odolnosti dětí kombinujícím mobilní aplikaci, gamifikaci a fyzický gadget.
RocketMIND také získal třetí, speciální cenu – možnost účasti v prestižním Silicon Valley programu technologického centra Technologietransferzentrum Kemnath sponzorovanou firmou Teleskopeffekt GmbH. Ocenění reflektovalo nejen inovační sílu start-upu, ale i potenciál uspět na mezinárodním trhu.
V odpoledním bloku se pozornost zaměřila i na zásadní strukturální otázky, před kterými dnes Evropa stojí. Dr. Philipp V. Ramin ze společnosti i40 – the future skills company varoval před rizikem, že Německo a Evropa mohou uváznout v tzv. „Mid-Tech pasti“, pokud se nebude více investovat do DeepTech technologií. Luboš Malý ze sítě Red Button představil pět kroků, jak se lidé ve firmách mohou sami stát aktivními hybateli změn. Reinis Vicups z TIKI Institutu pro aplikovanou umělou inteligenci pak ukázal, jak umělá inteligence může revolučně měnit procesy v backoffice – oblasti, kde automatizace zatím hraje jen malou roli, a přesto skrývá obrovský potenciál.
Odvaha je nezbytná
Závěrečná panelová diskuse ukázala, že hlavní překážky transformace nejsou technické, ale spočívají v zaběhnutých strukturách a přístupu: Evropa má dostatek znalostí a technologií, ale často selhává v efektivním využití zdrojů a rozhodném managementu. Transformace se daří jen tehdy, pokud jsou zaměstnanci aktivně zapojeni a vzniká kultura, kde je samostatnost a ochota experimentovat nejen povolena, ale aktivně podporována. Obrovský potenciál spočívá v automatizaci firemních procesů, zejména v administrativě, kde se dosud mnoho rutinních úkonů stále provádí manuálně.
Hosté panelové diskuse se shodli, že evropský problém s inovacemi není způsoben nedostatkem technologií, ale mentalitou, která se příliš často omezuje jen na vyčkávání a udržování statusu quo. Inovační den ve Furth im Waldu ukázal, že společný přeshraniční region západních Čech a Bavorska je připraven vykročit vpřed: s jasnými slovy, odvážnými nápady a konkrétními projekty se hlásí o roli modelového regionu pro Evropu.
X X X
Bezúročná výpomoc od kraje zajistí pokračování prestižních evropských projektů v Krušnohoří
Zastupitelstvo Karlovarského kraje schválilo bezúročnou návratnou finanční výpomoc ve výši 2,5 milionu korun pro Destinační agenturu Krušnohoří. Prostředky mají spolku pomoci překlenout období, kdy čeká na zpětné proplacení výdajů v rámci mezinárodních projektů EURORANDO a SILBERSTRASSE. Oba projekty se zaměřují na rozvoj cestovního ruchu, podporu pěší turistiky a propagaci kulturního dědictví Krušných hor zapsaného na seznam UNESCO.
Financování evropských projektů probíhá standardně tak, že podpora je vyplácena až po půlročním vyúčtování a s odstupem několika měsíců. To znamená, že agentura musí část nákladů hradit předem, což v současnosti vede k významnému zatížení jejího rozpočtu.
„Podpora Destinační agentury Krušnohoří je investicí do rozvoje cestovního ruchu v našem regionu. Krušné hory jsou výjimečné svou přírodou i hornickou historií a díky projektům EURORANDO a SILBERSTRASSE máme příležitost představit tyto hodnoty celé Evropě. Poskytnutí bezúročné návratné výpomoci je proto logickým krokem, který zajistí, že se projekty uskuteční včas a v kvalitě, jakou si zaslouží,“ uvedla radní pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Andrea Pfeffer Ferklová.
EURORANDO je největším turistickým festivalem v Evropě. Navazuje na tradici evropských putování, která se konají jednou za pět let a která propojují milovníky turistiky napříč kontinentem. Krušné hory se díky němu stanou v září příštího roku na jeden týden centrem objevování přírodních krás, historických památek a unikátních hornických tradic. Samotná akce má kromě diplomatického rozměru také mimořádný ekonomický přínos pro celý region. Celkový finanční objem projektu, který počítá s účastí až 6 tisíc turistů, činí přibližně 9,7 milionu korun.
Projekt SILBERSTRASSE navazuje na historickou „Stříbrnou stezku“, která v minulosti spojovala hornická města a obchodní centra v Krušnohoří. V rámci projektu vznikají nové informační materiály, tematické trasy i digitální produkty, které turistům usnadní orientaci v území a zvýší atraktivitu regionu. Rozpočet projektu je vyčíslen na 5,4 milionu korun. Mgr. Veronika Svobodová
X X X
Přívoz v Dolním Žlebu bude opět jezdit
Po téměř roce se obyvatelé Dolního Žlebu i turisté mohou těšit na obnovení provozu přívozu přes řeku Labe. Městu Děčín se podařilo najít nového provozovatele – společnost HTF Consult s.r.o., se kterou uzavřelo dvouletou smlouvu. Ve středu 24. září si nový provozovatel přívoz převzal, jezdit by měl začít pravděpodobně během října.
Provoz přívozu byl ukončen v listopadu 2024 poté, co předchozí provozovatel ukončil činnost.
„Začali jsme hledat náhradu, ale nebylo to snadné. Vyhlásili jsme dvě výběrová řízení, do nichž se nikdo nepřihlásil. Zvažovali jsme i jiné varianty, například spolupráci s obcí Hřensko nebo předání provozu našemu dopravnímu podniku. Nakonec se nám však podařilo provozovatele přívozu najít,“ uvedl primátor města Jiří Anděl (ANO).
Společnost HTF Consult s.r.o. podala návrh na provozování přívozu za částku 1 488 000 Kč ročně (bez DPH). Firma splňuje všechny zákonné požadavky a disponuje potřebnými oprávněními k provozování lodní dopravy. Smlouva je uzavřena na přechodné období dvou let, během něhož bude provoz přívozu monitorován. Hodnocení bude zahrnovat počet přepravených osob a vozidel, stejně jako sledování průtoku Labe, který může ovlivnit provozní dny kvůli nízké či vysoké vodní hladině. Po 18 měsících bude provedeno ekonomické vyhodnocení, na jehož základě město rozhodne o dalším postupu.
Přívoz v Dolním Žlebu je nejseverněji a nejníže položeným přívozem v Česku. Patří mezi poslední v republice, které stále využívají systém s dolním vodičem. Spojuje nejodlehlejší část Děčína s pravým břehem a je hojně využíván nejen místními obyvateli, ale také turisty. Západní přístaviště se nachází nedaleko železniční zastávky Dolní Žleb, východní přístaviště u silnice mezi Hřenskem a Děčínem. Luděk Stínil