„Rozhodnutí Evropské unie o předání výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě Ukrajině bez ohledu na názor Maďarska, je nestoudným překročením červené čáry,“ řekl maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó. Podle agentury Reuters maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, tzv. ministr zahraničních věcí unie  Josep Borrell přitom tvrdí, že něj  existuje legální procedura, jak se vyhnout jakékoli blokaci. Budapešť se zdržela dřívějšího hlasování o vyčlenění výnosů ze zmrazených ruských aktiv, a tak „by neměla být součástí rozhodování o použití těchto peněz“, řekl   Borrell. Poznamenal, že jde o sofistikovanou právní cestu, jak maďarské veto obejít, ale je prý v pořádku.

Brusel chce peníze Ukrajině poskytnout v řádu dnů, přičemž tento spěch je nepochybně vyvolán  končícím mandátem  současných unijních špiček a pravděpodobně zejména tím, že „potížistické“ Maďarsko  nyní přebírá šestiměsíční předsednictví v Radě EU, server vasevec.cz

X X X

Rusko zablokuje přístup k evropským médiím.

Rusko uvedlo, že v rámci odvetných opatření bude na svém území omezovat obsah více než 80 médií z Evropské unie. Na seznamu, který zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí, se nachází také Česká televize a server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to listy SME a Denník N. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že se jedná o nesmyslnou odvetu.

Ruská diplomacie uvedla, že jde o odvetné opatření po rozhodnutí Rady EU ze 17. května, kterým byly v EU uvaleny sankce na ruskou mediální platformu RIA Novosti a ruské listy Izvestija a Rossijskaja gazeta.

Ministerstvo v prohlášení tvrdí, že Brusel a členské země EU se rozhodly jít cestou eskalace a „donutily Moskvu přijmout zrcadlová a přiměřená protiopatření“. Pokud EU sankce na ruská média zruší, je Moskva své nynější rozhodnutí připravena přehodnotit.

„Je to nesmyslná odveta. Ne, propagandistická média financovaná za účelem šíření dezinformací v rámci ruské vojenské doktríny nejsou totéž co nezávislá média,“ napsala Jourová na sociální síti X. „Demokracie to vědí,“ dodala a odsoudila „neustálé porušování svobody médií ze strany Kremlu“.

Rusko se „bojí pravdy“, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. „Je to další známka toho, že ruská vláda potlačuje žurnalistiku a bojí se, že se její vlastní lidé dozvědí pravdu o ruských činech,“ řekl mluvčí americké diplomacie Matthew Miller.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Moskvy označil za naprosto skandální. „Zatímco ruská média zcela prokazatelně šíří propagandu, tak tato média jsou nezávislá, mají vlastní kodexy a jsou vlastně objektivní a kritická,“ řekl Lipavský, který je na zahraniční návštěvě Turecka.

„Takže kdybych chtěl být jízlivý, tak mohu pogratulovat těm, kteří se na tom seznamu umístili, ale žádnou radost mi to nedělá. Myslím, že je to ze strany ruské federace takové trucování,“ dodal.

Vyjádření serveru Seznam Zprávy a České televize

Samotné vedení redakce Seznam Zprávy nemá podle mluvčí Seznamu Anety Kapucianové k níže uvedené informaci více detailů. „Nedokážeme tedy říct, čím jsme si zařazení na seznam zakázaných médií zasloužili. Nabízet se může náš dlouhodobý boj s dezinformacemi a důsledný fact-checking, kterému se věnujeme v našich diskuzích,“ řekla Kapucianová.

„Na práci ČT a hlavně jejího zpravodajství prohlášení ruského ministerstva zahraničí o omezování obsahu médií EU nic nemění. Co se týče stálého zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka – ten už roky pracuje ve složitých podmínkách a bude v Rusku působit i nadále,“ doplnila mluvčí České televize Vendula Krejčová.

Mezi dalšími médii, jejichž obsah bude Moskva blokovat, je německý magazín Der Spiegel, list Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italská La Stampa, La Repubblica, francouzský Le Monde, Libération, ale i servery s celounijní působností Politico či EUobserver.

Celkem na zveřejněném seznamu figuruje 81 médií z řady zemí EU.

Státy unie v polovině května sankce na trojici ruských médií odůvodnily jejich „zásadní rolí při podpoře ruské útočné války proti Ukrajině a při destabilizaci sousedních zemí“. Rusko se podle EU rovněž zapojilo do „systematické mezinárodní kampaně mediální a informační manipulace, vměšování a hrubého překrucování faktů, aby ospravedlnilo a podpořilo svou agresi vůči Ukrajině“.

X X X

FRANCIE  NA  DNĚ  S  MACRONEM

FRANCOUZI  NA  ZÁCHRANU  VOLAJÍ  LE  PENOVOU

‚Co by se jako mělo stát horšího? Jsme úplně na dně,‘ říká Francouz, který se chystá volit lepenovce

Ve Francii zbývá do prvního kola předčasných parlamentních voleb pět dní. Mezi favority patří nacionalistické Národní sdružení trojnásobné prezidentské kandidátky Marine Le Penové. Její strana v eurovolbách poprvé dobyla Bretaň, ale získala si i severní Francii. „Francouzi chtějí zkusit něco jiného a zjistit, jestli se věci pohnou. Všechny ostatní jsme vyzkoušeli,“ řekla pro Radiožurnál volička Národního sdružení z města Bruay-La-Buissière.

 Ve Francii zbývá do předčasných parlamentních voleb pět dní. Mezi favority patří nacionalistické Národní sdružení trojnásobné prezidentské kandidátky Marine Le Penové | Foto: Kristián Těmín | Zdroj: Český rozhlas

Na malém trhu v městě Bruay-La-Buissière na severu Francie se překřikují stánkaři a nabízejí ovoce, zeleninu, sýry i hotová jídla.

„Uvidíte, ve Francii přichází změna.“ Franck prodává ve stánku na náměstí před radnicí pečená kuřata a klobásy. Říká, že bude volit lepenovce, protože chce změnu. Nesouhlasí s lidmi, kteří Národní sdružení Marine Le Penové označují za krajní pravici.

„Co by se jako mělo stát horšího? Jsme úplně na dně. Mám tři děti. Jak se jim asi bude dařit, když budou vydělávat jako my a platit nehorázné nájmy a drahý benzin? Nic pořádného nevyrábíme. Zeleninu dovážíme ze zahraničí. Je čas říct dost,“ pokračuje Franck.

Podobně to vidí i Mégane, která ve vedlejším stánku nabízí domácí šunku a klobásy. „Francouzi toho dneska mají dost se vším tím zdražováním. Prostě chtějí zkusit něco jiného a zjistit, jestli se věci pohnou. Všechny ostatní už jsme vyzkoušeli.“

Přímo u náměstí přes ulici je restaurace, která má ve výloze francouzskou vlajku.

Tady to vede podnikatel Mickael, který v eurovolbách volil lepenovce. Při prezidentských volbách před sedmi lety přitom svůj hlas dal současnému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. „Sliboval nám hory doly a teď nic nedělá. Chce to změnu. Uvidíme, jestli to bude lepší.“

Bruay-La-Buissière je bývalé hornické město u belgických hranic. S postupným koncem těžby ve druhé polovině 20. století oslabovala i pozice socialistů, kteří město vedli dlouhé desítky let. Linii socialistických starostů přerušil před čtyřmi lety mladý politik Ludovic Pajot z Národního sdružení Marine Le Penové.

Právě pod jeho vedením se z Bruay stalo město nad deset tisíc obyvatel, kde lepenovci při nedávných eurovolbách zaznamenali nejlepší volební výsledek. Volilo je tu přes 63 procent obyvatel, tábor prezidenta Emmanuela Macrona skončil na druhém místě s necelými osmi procenty hlasů.

„Lidé chtějí změnu po sedmi letech vlády prezidenta Emmanuela Macrona. Rádi by znovu získali svou kupní sílu a chtějí, aby bylo ve Francii bezpečno a nerostla kriminalita. Požadují taky omezení migrace, která poslední roky sílila,“ řekl Českému rozhlasu starosta severofrancouzského města Ludovic Pajot.

Výsledky eurovoleb potvrzují, že se straně Marine Le Penové podařilo posílit ve všech věkových skupinách, regionech i profesích. Zatímco před 40 lety lepenovce volili hlavně muži a dělníci, teď mu své hlasy odevzdávají i ženy, ředitelé a bohatší vrstvy obyvatelstva.

Levicová menšina

Simon Robert je volič sjednocené levice. Úspěch nacionalistů ve městě Bruay-la-Buissiere si vysvětluje špatnou prací dřívějších socialistických politiků.

„Poslední socialistický starosta si města tolik nevšímal. Na konci svého pětiletého mandátu toho už moc nedělal a lidé toho prostě měli dost. U nás ve městě si spíš myslím, že lidé volil proti socialistům než pro nacionalisty.“

Simon Robert rozdává v severofrancouzském městě letáky Nepoddajné Francie Jeana-Luca Mélenchona. Nacionalistické vedení města obviňuje z cenzury na sociálních sítích.

„Jakmile napíšete něco negativního nebo kritického na stránky města, tak to hned smažou nebo vás zablokují. Bojím se, že podobná cenzura by mohla nastat na celostátní úrovni. Zároveň taky moc nepodporují kulturu,“ stěžuje si Simon.

Lepenovci podobnou kritiku odmítají s tím, že jde o snahu opozičních stran je zastavit, když sahají po moci.

X X X

Zelenskyj odvolal ukrajinského velitele. ‚Zabil víc našich vojáků, než ruští generálové,‘ tvrdí kritici

„Vyzval jsem vyšetřovací výbor, aby zahájil stíhání armádního generála, který zabil více ukrajinských vojáků než kterýkoliv ruský generál,“ napsal v pátek na sociálních sítích náčelník štábu brigády Azov Bohdan Krotevič. O dva dny později prezident Volodymyr Zelenskyj onoho generála, tedy velitele spojených ozbrojených sil Ukrajiny Jurije Sodola, odvolal.

 Jurij Sodol v ukrajinské armádě působil od roku 2001 a dlouhá léta velel ukrajinské námořní pěchotě, což byly elitní jednotky. To je možná zčásti důvod, proč nebyl populární – byl totiž zvyklý na profesionalitu, kterou vyžadoval i od ostatních. To v okamžiku, kdy se letos v únoru stal velitelem spojených sil, vyvolávalo velmi zlou krev.

Sodol navíc rozhodoval samostatně a netrpěl omlouvání. Navíc námořní pěchotě nebyla příliš velká jednotka. Později se ukázalo, že nedokáže tak dobře velet vyššímu počtu vojáků. Klade se mu za vinu také to, že dlouho nemohli zastavit ruskou ofenzivu v Charkovské oblasti a že měl neoprávněně vysoké ztráty.

Jeho nástupce Andrij Hnatov také pochází z námořní pěchoty a velel na začátku války úspěšné obraně Mykolajeva, kdy osud města visel na vlásku. Zatím experti říkají, že jeho pověst je mnohem lepší. Má samozřejmě svou elitní mentalitu, ale je organizačně výrazně schopnější a komunikačně zdatnější.

O Sodolovi se říkalo, že velmi pomohl při reformování námořní pěchoty. Jeho protivníci ale dále tvrdí, že byl příliš paličatý a že když se rozhodl, že něco zkusí, tak to udělal bez ohledu na ztráty. To se týkalo třeba Chersonské oblasti, kde posílal lidi na levý břeh Dněpru. Tam ale nedostřelilo dělostřelectvo, vojáci tak neměli žádnou podporu.

Ukrajinská armáda řeší další problémy – stále chybí náboje. Situace je lepší než před třemi měsíci, ale pořád to nestačí a umožňuje pouze ústupové boje, respektive se držet na místě. Chybí jim také lidé.

Dále zatím nedokážou vymyslet něco, co by ruskou mašinu, která na ztráty nehledí, zastavilo – pouze ji dokážou zpomalit. Mezi vojenskými experty se tedy vede debata, jak nejlépe využít zbraně, které jsou k dispozici, jestli by nemělo dojít k přehodnocení taktiky a strategie. Rusko si může dovolit ztrácet téměř deset tisíc lidí měsíčně, Ukrajina si to dovolit nemůže.

X X X

USA,  BIDEN,  SE  ZELENSKÝM  SROVNAJÍ  UKRAJINU  SE  ZEMÍ?

DALŠÍ  TISÍCE  MRTVÝCH,  RANĚNÝCH

JAK  BUDE  REAGOVAT  RUSKO?

ZELENSKÝ  BEZ  MANDÁTU  PREZIDENTA,  UKRAJINCI  BUDOU  MLČET?  KDYŽ  NIČÍ  ZEMI?  BUDOU  SE  BOUŘIT,  ZVOLÍ  JINÉHO  PREZIDENTA?

Američtí vojenští kontraktoři se chystají na Ukrajinu. Biden zruší zákaz

 Administrativa Joea Bidena se chystá zrušit zákaz, který americkým vojenským kontraktorům zakazoval působení na Ukrajině. Informovala o tom stanice CNN. To ovšem neznamená rozmístění amerických jednotek, Američané by měli Ukrajincům pomáhat s opravou a údržbou vojenské techniky.

Povolení by mělo umožnit americkým vojenským společnostem, které získají kontrakty od Pentagonu, působit na Ukrajině. Podle informací CNN by rozhodnutí mělo padnout do konce roku a Washington si od něj slibuje, že urychlí opravu a údržbu západní vojenské techniky v arzenálu ukrajinské armády.

Americká stanice o chystaném kroku informovala na základě čtyř různých zdrojů z demokratické administrativy. Povolení je stále v přípravě a prezident ho ještě definitivně nedoklepl. „Zatím nebylo učiněno žádné rozhodnutí, veškeré diskuse jsou předčasné. Prezident ale rozhodně nepošle na Ukrajinu žádné americké vojáky,“ uvedl pro CNN jeden ze zdrojů.

Povolení by každopádně znamenalo další výrazný posun v americké pomoci Ukrajině, která se už více než dva roky brání agresi a v posledních měsících je kvůli ruské přesile nucena k obranným bojům. Biden se od února 2022 zaklínal, že američtí vojáci se do války nezapojí a Washington dokonce po invazi americké občany varoval před cestami na Ukrajinu. Jedním z důvodů byly obavy z eskalace války a ruské hrozby jaderným úderem.

Poškozená americká technika se proto musela odvážet na opravu do Polska a Rumunska, což zabralo drahocenný čas. S jednoduššími opravami si Ukrajinci dokážou poradit sami, často na základě porady přes zabezpečené komunikační kanály. Přítomnost amerických techniků přímo na území Ukrajiny však opravy sofistikované techniky, jako jsou systémy protivzdušné obrany Patriot, tanky Abrams nebo očekávané letouny F-16, urychlí.

Podobný krok v minulosti udělal už Rheinmetall. Největší německá zbrojovka má na Ukrajině jeden společný podnik pro opravu vojenské techniky a v březnu oznámila, že se tam chystá otevřít nové závody na výrobu munice či vojenských vozidel. Stovky milionů dolarů do možného zbrojařského podniku typu joint venture na Ukrajině se chystá investovat i česká společnost Excalibur Army, která se specializuje na renovaci starých sovětských tanků.

Povolování uzdy

Bidenova administrativa za poslední měsíc učinila několik kroků naznačujících, že ruské atomové hrozby už nebere příliš vážně. Koncem května povolila ukrajinské armádě provádět útoky americkými zbraněmi i v příhraničních oblastech Ruska, odkud agresor vedl novou ofenzivu v Charkovské oblasti.

Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan minulý týden povolení rozšířil na celé ruské příhraničí. A zároveň se objevila zpráva, že USA upřednostní Ukrajinu při dodávkých raket do systémů Patriot a NASAMS. Další země si budou muset počkat, protože nedostatek munice do systémů protivzdušné obrany je dnes jednou z největších bolestí ukrajinské armády.

Podle odborníků se dá předpokládat, že na Ukrajině bude působit několik desítek, maximálně nižší stovky amerických techniků. Neměla by nastat situace jako v Iráku nebo Afghánistánu, kde se slovo „kontraktor“ stalo synonymem zfušované okupace a masivního porcování miliardových bezpečnostních zakázek.

„Bude to daleko promyšlenější a soustředěnější úsilí, které podpoří Ukrajinu přímo na jejím území,“ uvedl pro CNN bývalý důstojník americké armády Alex Vindman, který za zrušení zákazu více než dva roky lobboval. „Ukrajina je spojenec. Její podpora je kritickým národním bezpečnostním zájmem Spojených států. Dá se přijmout řada opatření pro zmírnění rizik,“ poukázal na fakt, že američtí technici se mohou stát oběťmi ruských náletů.

X X X

V  EU  SE  NIC  NEZMĚNÍ,  V  ČELE  ZNOVU  LEYENOVÁ?

DO  VEDENÍ  JI  NAVRHUJÍ  TUSK, ŘEK  MILSOTAKIS,  SCHOLZ, SÁNCHEZ, MACRON,  NIZOZEMEC  RUTTE

Ať vede Komisi dál von der Leyenová, shodly se klíčové evropské strany

Evropskou komisi by měla znovu vést její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová, shodli se lídři lidovců, sociálních demokratů a liberálů. V čele diplomacie sedmadvacítky by na základě dohody měla stanout estonská ministerská předsedkyně Kaja Kallasová.

 Návrh nominací počítá také s tím, že předsedou Evropské rady se nejprve na dva a půl roku stane bývalý portugalský premiér António Costa. Když se ve funkci osvědčí, měl by ji zastávat i po další stejně dlouhé období.

Dohodu, která vychází z výsledku nedávných evropských voleb, by podle DPA měl formálně posvětit unijní summit ve čtvrtek a v pátek. Nejsilnější z hlasování vzešla lidovecká frakce EPP (189 křesel), následovaná frakcí socialistů a demokratů S&D (136) a konzervativní frakcí ECR (83). Liberální Obnova Evropy (Renew Europe) skončila čtvrtá (74).

Za evropské lidovce vyjednávání o obsazení klíčových pozic vedl polský premiér Donald Tusk a jeho řecký protějšek Kyriakos Mitsotakis, za sociální demokraty německý kancléř Olaf Scholz a španělský ministerský předseda Pedro Sánchez. Liberály pak zastupovali francouzský prezident Emmanuel Macron a končící nizozemský šéf vlády Mark Rutte.

K opětovnému zvolení do čela Evropské komise bude von der Leyenová potřebovat, aby se pro ni vyslovil Evropský parlament. Podle DPA bude pětašedesátiletá politička u europoslanců muset ještě vést kampaň, protože zde má poměrně dost kritiků. Hlasování je tajné a v roce 2019 v něm dostala jen o devět hlasů více, než potřebovala.

X X X

 Jeffrey Sachs: Hlavním důvodem konfliktu je expanze NATO

Rostoucí popularita profesora Columbia University Jeffreyho Sachse v Evropě vyvolává v politických kruzích smíšené pocity. Naposledy se to týká jeho vystoupení ve čtvrtek 20. června v Římě na konferenci nazvané „Evropský a italský závazek vůči Ukrajině“, kde své názory představil skupině italských poslanců a dalších významných představitelů italské veřejnosti.

Sachs začal tím, že z války na Ukrajině obvinil USA a NATO: „Hlavním důvodem války je expanze NATO na východ a jeho odmítnutí jednat s Ruskem o této otázce“. Posluchače ovšem zvláště překvapil prohlášením, že nejnovější návrhy prezidenta Putina by mohly být základem pro jednání: „Neočekávám, že Západ přijme podmínky, které prezident Putin předložil. Ale očekávám, že si Západ a Ukrajina sednou k jednacímu stolu s Ruskem.

Taková slova jsou v přímém rozporu s názory italského premiérky Giorgie Meloni, která jen pár dní předtím na závěr summitu G7 poznamenala, že Putinův návrh příměří „se mi zdá spíše propagandistickým než skutečným tahem“. Zdá se, že Sachs se svým vyjádřením naopak snaží dodat pozici Kremlu určitou důvěryhodnost.

Upozornil na nezávislý postoj italské veřejnosti k mnoha otázkám a vyzval účastníky konference, aby byli kritičtí k přístupu USA k válce na Ukrajině. Sach také varoval, že další dodávky zbraní na Ukrajinu by mohly eskalovat v jaderný konflikt.

Konference v italském parlamentu není sama o sobě známkou zásadní změny v kurzu Itálie, ale o myšlenkách Jeffreyho Sachse živě diskutovalo a také italští politici hovořili o potřebě míru a vyjednávání. Většina z nich mluvila v duchu hlavního proudu současné evropské politiky.

Mezi účastníky byl také kardinál Fabrizio Turriziani Colonna. Ten citoval papeže, který řekl, že vyjednávání o míru vyžaduje odvahu a že je výrazem hrdinství. Odsoudil také jakoukoli válku jako projev nespravedlnosti. Zdůraznil, že mírová jednání vyžadují obětavost i odvahu. Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

MINISTŘI   OBRANY  USA,  RUSKA  SPOLU  TELEFONOVALI

Ministři obrany USA a Ruska si zvedli telefon, poprvé od loňského března

Americký ministr obrany Lloyd Austin po telefonu hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem, informoval mluvčí Pentagonu Patrick Ryder. Šlo o první rozhovor šéfů resortů obrany obou zemí od loňského března, iniciativa vzešla z Austinovy strany.

 Podle Pentagonu byl jedním z témat rozhovoru i význam udržení otevřených komunikačních kanálů. Žádné další podrobnosti z telefonátu Ryder nezveřejnil.

Ekonoma Belousova ministrem obrany minulý měsíc jmenoval ruský prezident Vladimir Putin.

Vztahy mezi USA a Ruskem jsou na nejnižší úrovni od konce studené války v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Washington a jeho spojenci napadené zemi významným způsobem pomáhají s obranou.

Rusko Spojeným státům přičítá odpovědnost za útoky, které ukrajinská armáda podniká proti ruským jednotkám s nasazením amerických zbraní. V pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval, že podíl USA na nedělením ukrajinském útoku na Ruskem anektovaný poloostrov Krym bude mít následky. Zemřeli při něm čtyři lidé a 150 dalších utrpělo zranění. Moskva uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS.

Spojené státy nedávno Ukrajině povolily používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území.

X X X

Julian Assange je na svobodě!

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange byl z rozhodnutí Nejvyššího soudu v Londýně propuštěn z britské věznice Belmarsh, kde byl vězněn od roku 2019. Věznici s nejvyšší ostrahou opustil ráno 24. června a odpoledne na letišti Stansted nastoupil do letadla a odletěl z Velké Británie, uvedla zpráva WikiLeaks na sociální síti X. Podle dostupných informací je na cestě do rodné Austrálie.

Očekává se, že 26. června soud na Severních Marianách (území USA ve východní části Tichého oceánu poblíž Filipín) rozhodne o trestu odnětí svobody pro Assange v délce 62 měsíců (pět let a dva měsíce), což je doba, kterou strávil za mřížemi v Londýně. S odvoláním na soudní dokumenty uvedla CNN, že bylo dosaženo předběžné dohody, aby se Assange přiznal k jednomu z 18 obvinění a výměnou za propuštění. CNN zjistila, že zástupci amerického ministerstva spravedlnosti a FBI se postavili proti jakékoli dohodě, ve které by Assange nemusel přiznat vinu.

V USA je Assange obviněn ze špionáže kvůli zveřejnění oficiálních dokumentů USA o válkách v Afghánistánu a Iráku a diplomatických depeší v letech 2010-2011. Za tato obvinění mu hrozilo až 175 let vězení, vinu nepřiznal.

Od roku 2012 do roku 2019 byl zakladatel WikiLeaks na ekvádorské ambasádě v Londýně. Když Ekvádor zrušil Assangeovo právo na politický azyl, byl zatčen britskou policií a poslán do vězení. Místní soud povolil jeho vydání do Spojených států v dubnu 2022, ale obhajoba podala odvolání. Loni v březnu Nejvyšší soud v Londýně rozhodl, že Assange nebude okamžitě vydán do USA a letos v květnu se přiklonil na jeho stranu.  Assangeův zdravotní stav se v době pronásledování a nyní zejména ve vězení velmi zhoršil.

Případ Juliana Assange ukázal na selektivní přístup v oblasti lidských práv. Naprostá většina jejich jinak horlivých ochránců k pronásledování mlčela. Ukazuje to na fakt, že tato oblast je některými lidmi pouze zneužívána.

Připojme ještě reakci amerického novináře Tuckera Carlsona, který napsal: Dobrý muž je konečně volný!, server vasevec.cz

X X X

LIDÉ  LIBERTY  V  OSTRAVĚ  POTŘEBUJÍ  SOCIÁLNÍ PROGRAM

Je potřeba sociální program pro zaměstnance Liberty, tvrdí odboráři. Obsahoval by rekvalifikace i dávky

Ministerstvo práce by mělo mělo začít pracovat na sociálním programu pro zaměstnance společnosti Liberty. Zahrnovat by mohl rekvalifikace i případnou speciální dávku k překlenutí nepříznivé situace. Novinářům to po úterním mimořádném jednání předsednictva tripartity řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

 Liberty je v insolvenci. Náhradní výplaty zaměstnancům poskytuje podle zákona po tři měsíce stát. Jurečka už přislíbil, že by se lhůta mohla případně prodloužit o měsíc či dva, pokud by firmu přebíral vážný zájemce a zachoval v ní výrobu. Podle odborářů by se měly hledat kroky „nad rámec“ zákonné pomoci zaměstnancům.

„Bylo by dobře začít pracovat na sociálním doprovodném programu, týkajícím se společnosti Liberty, protože více než 5000 zaměstnanců, kteří jsou postiženi tím, jakým otřesným způsobem se choval vlastník Liberty pan Gupta, tak k tomu nemůžeme zůstat slepí a hluší. Situace se určitě nevyřeší v řádu několika týdnů nebo krátkých měsíců, ale bude trvat delší dobu,“ uvedl Středula.

Podle Středuly by dopady konce Liberty na region mohly být dramatické. „Lépe je předcházet, být připraven, než potom být překvapen koncem léta,“ dodal šéf odborové centrály.

Odboráři míní, že by se měla upravit pomoc poté, co lidé už nebudou moci dostat výdělek od státu. „Proto je potřeba najít způsob, formu, obsah podpory zaměstnanců. Pád do nezaměstnanosti by byl velmi dramatický a osud několika desítek tisíc lidí v regionu by byl nakloněn – a možná i k radikalismu,“ míní předák.

Podle odborů by se mohlo postupovat podobně jako při restrukturalizaci ocelářství či v případě firmy OKD. Středula zmínil „kombinaci získání nových znalostí a dovedností při rekvalifikaci a speciální dávky“, která může pomoci nepříznivou situaci lidem překlenout.

Odbory poukazují na to, že problémy Liberty se mohou dotknout dalších až 200 navázaných firem. Do potíží se může dostat až 20 000 zaměstnanců, upřesnil Středula.

Jurečka minulý týden uvedl, že ví o dvou investorech, kteří mají o Liberty vážný zájem. Cílem je podle ministra spuštění výroby a zachování pracovních míst. Kolik zaměstnanců v podniku zůstane, bude záležet na investorovi, dodal ministr.

X X X

ÚS je pestrý a funguje jako tým, řekl Pavel při jmenování Langáška s Přibáněm

Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenoval Veroniku Křesťanovou místopředsedkyní Ústavního soudu (ÚS). Na postu nahradila Vojtěcha Šimíčka. „Jsem rád, že mohu jmenovat místopředsedkyní druhou ženu,“ uvedl. Zároveň hlava státu jmenovala dva nové soudce ÚS, a to právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu.

Prezident uvedl, že z úkolu doplnit Ústavní soud měl mrazení, protože věděl, že jde o zodpovědný úkol.

Jedná se podle něj o obrovský úkol, vybrat ty nejlepší z nejlepších, aby byl ÚS pestrý, složený z respektovaných osobností a odborníků a zároveň aby byl proces transparentnější než v minulosti. Soud podle něj nyní funguje jako tým, což není úplně běžné.

Soudcům popřál, aby si zachovali za každou cenu nezávislost, odstup a aby zároveň zůstali v kontaktu s lidmi, neboť pro ně judikatura musí být srozumitelná. Vzhledem k tomu, že všichni dnes jmenovaní mají zkušenosti s publikováním či vyučováním, nepochybuje prezident o tom, že naplní očekávání ohledně zpřístupňování práva a rozhodnutí soudu veřejnosti. Soudcům také popřál hodně sil, zdraví, ale i podporu rodiny a okolí.

Křesťanová je držitelkou ocenění Právník roku v oboru duševního vlastnictví. Od roku 2010 byla soudkyní Městského soudu v Praze, následně i jeho místopředsedkyní. Předtím dlouhodobě pracovala v advokacii, zkušenosti má z akademické sféry. Specializovala se i na mediální právo či právo ochrany osobnosti. Byla členkou expertní komise pro tvorbu nového autorského zákona. Působila i jako rozhodce u rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře.

Přibáň absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde také vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost. V minulosti byl mimo jiné hostujícím profesorem nebo vědeckým pracovníkem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, na pražské pobočce New York University či Kalifornské univerzitě v Berkeley. V roce 2013 odmítl nabídku na pozici ústavního soudce od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Langášek byl soudcem Nejvyššího správního soudu od března 2013, byl také předsedou volebního a kárného senátu pro soudce. Je též absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Působil v Kanceláři veřejného ochránce práv, byl členem Výboru pro zabránění mučení a jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání při Radě vlády pro lidská práva, ceskajustice.cz

X X X

SOUDCI  POTŘEBUJÍ  DOBRÉ  ZNALCE

PODLE  DOBRÝCH  ZNALCŮ,  ODBORNÍKŮ,  ALE  ANI  NEROZHODUJÍ

VĚC  PAK  ZBYTEČNĚ  ROZHODUJÍ  I  10  LET,  SOUDCI  JSOU  NEROZHODNÍ

  Nedostatek znalců protahuje soudy i o rok. Kolaps systému má odvrátit novela

Když už se k soudu dostaví strany sporu, soudce i svědci, může jednání zdržet nečekaný účastník – znalec a jeho posudek. Těchto odborníků ubývá, experti stav označují za krizi. Chybí hlavně specialisté na dětskou psychiatrii a psychologii. Na posudky se čeká i rok. Úplný kolaps systému má odvrátit novela zákona, která by znalcům odpustila přezkoušení. Ve středu ji projedná vláda.

Problém s odcházejícími znalci přitom trvá už několik let. Řada odborníků opustila justici poté, co v roce 2021 začal platit nový zákon upravující znaleckou činnost. Ten zavedl například vysoké sankce za pochybení (až půl milionu korun), povinné přezkoušení či větší administrativní zátěž.

Za pět let klesl počet znalců zhruba o pětinu. Nyní jich pracuje necelých pět a půl tisíc, před rokem jich bylo skoro šest tisíc. A problém je i jejich věkový průměr, který se zvyšuje. Ministerstvo spravedlnosti chce odchodům zamezit a podmínky nově zjednodušit.

Vláda tak ve středu projedná novelu, která má od ledna například omezit byrokracii nebo zrušit přezkoušení s povinnou licencí, kterou zavedl právě zákon z roku 2021 jako podmínku pro pokračování ve znalecké činnosti po roce 2025.

O tu si ale zatím zažádalo minimum znalců. „Z tisíců znalců to jsou stovky, kteří to absolvovali. Je na to už jenom rok a půl a vede to k tomu, že velice hrozí, že nebudeme mít znalce, takže celá tato povinnost by odpadla,“ přiblížil návrh novely náměstek ministerstva spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).

Podle znalců je novela pro jejich fungování po roce 2025 klíčová, přichází ale pozdě. „Je otázkou, zda se legislativní proces této novely dá zvládnout do konce volebního období této vlády,“ obává se předseda Asociace soudních znalců a odhadců Aleš Vémola.

Jak upozorňuje, zavedení licence je jedním z hlavních důvodů, proč znalci opouštějí činnost a noví nepřicházejí. „Mnoho kolegů považuje za dehonestující, že musí jít v rámci nového zákona ke zkoušce z takzvané obecné části vstupní zkoušky, když úspěšně vykonávají znaleckou činnost několik let, někdy i v nižších desítkách let,“ vysvětluje Vémola.

„Přitom tato zkouška z právní úpravy znalecké činnosti nikterak neovlivní či nezaručuje věcnou a odbornou úroveň či správnost znaleckých posudků,“ poukazuje.

Hrozí kolaps

Situaci sleduje také Kancelář veřejného ochránce práv. „Ministerstvo spravedlnosti se nyní snaží odvrátit kolaps znaleckého systému. Čekací lhůty na posudek jsou v řádech měsíců až jednoho roku, a to zejména v oborech, jako je psychiatrie, sexuologie a psychologie. Právě v těch oborech, kde čas hraje důležitou roli (odhalení pachatele, rozhodování o dětech, propuštění z nařízené léčby a podobně), nemohu tak dlouhé termíny akceptovat,“ upozorňuje zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.

Podle něj samotná novela problém s nedostatkem expertů nevyřeší. „Kolapsu navržené změny nezamezí, pouze jej mírně oddálí. Jde o to, že kromě úbytku znalců, který již pozorujeme, dojde nevyhnutelně k úbytku dalšímu s ohledem na průměrný věk aktuálně činných znalců,“ poukazuje Schorm na to, že věkový průměr znalecké obce je 63 let.

Kancelář ombudsmana kritizuje také to, že se resortu nepodařilo od roku 2021 motivovat nové znalce. „Ministerstvo mělo nové znalce motivovat zejména jasně nastavenými podmínkami pro vstup a pro výkon znalecké činnosti. Jsme v polovině roku 2024 a doposud tyto předpoklady nevytvořilo,“ upřesňuje Schorm. Za poslední tři roky tak přibylo jen 142 nových znalců.

Klíčový důkaz

Odborné posudky jsou přitom pro soudy klíčové, bez nich se často nepohnou. Důkazy ve formě posudků dodávají českým soudům znalci ve více než šedesátce oborů. „Co považuji za největší problém a vnímám to i napříč republikou, tak je nedostatek dětských psychologů a psychiatrů, zejména tedy soudních znalců,“ potvrzuje vyšetřovatel a hlavní metodik pro mravnostní kriminalitu na Policejním prezidiu Jaroslav Hrabálek, který se trestné činnosti páchané dětmi a na dětech věnuje zhruba 17 let.

„Velice často to trestní řízení má policie uzavřené, má vyslechnutou oběť, pachatele, svědky, členy rodiny a je potřeba zpracovat znalecký posudek. A někteří kolegové mi říkají, že na něj čekají tři čtvrtě roku až rok,“ přibližuje.

Posudek je přitom pro případ důležitý i proto, aby se odborně zjistilo, jaké následky si dětská oběť z trestného činu nese. Například zda trpí posttraumatickou stresovou poruchu. „Je to důležité vzhledem k právní kvalifikaci, v těchto případech jde často o těžké újmy na zdraví,“ vysvětluje Hrabálek.

Signál pro oběť

Podle kriminalisty dlouhé časové proluky pak nabourávají důvěru obětí v systém. A hrozí, že se kvůli protahujícím se soudům zhorší jejich psychický stav. „Oběť dostane odvahu se svěřit, co se jí doma děje a potom trvá takovou dobu, než je zahájeno soudní řízení. Jaký je to potom signál pro tu oběť?“ apeluje Hrabálek. „S tím se opravdu potýkáme, prodlužuje to trestní řízení, způsobuje to sekundární viktimizaci,“ dodává.

Dětských psychologů a psychiatrů je v seznamu znalců zapsáno okolo dvou desítek. Kvůli tomu, že jich je podstatně méně, než jaká je poptávka, se stává, že se sahá po odbornících pro dospělé.

„Situace ve znalectví je taková, že nejsou dětští psychiatři. Kvůli tomu se stalo docela tradicí, že se nedodržuje pravidlo, že děti a mladistvé posuzuje dětský psychiatr,“ upozorňuje dětská psychiatrička a soudní znalkyně Alena Gayová.

„Samozřejmě ti neposoudí psychiku dětské duše tak, jak by měli,“ poukazuje.

„Vlastně je to úplný kolaps dětského znalectví, to už není krizí. Denně odmítám několik posudků, protože nestíhám,“ přibližuje ze své praxe.

Pomůžou univerzity?

Šéf resortu Pavel Blažek (ODS) kvůli nedostatku znalců jednal v dubnu také s univerzitami, které mají ústavy znalectví, a požádal je o pomoc. „Situace, která nastala po přijetí minulé novely zákona o znalecké činnosti, přinesla stav, kdy je znalecká činnost pro akademické a vědecké pracovníky vysokých škol a znalecké ústavy jako takové neatraktivní, a to do té míry, že řada ústavů znaleckou činnost ukončila,“ upozornila předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková, proč skončili znalci i z řad vysokých škol.

S ministerstvem nyní rektoři jednají o tom, jak nastavit podmínky, aby se znalectví akademikům vyplatilo. „Pro další rozvoj a podporu znalecké činnosti v Česku by bylo vhodné zvýšit motivaci odborníků a ústavů k výkonu znalecké činnosti, a to například prostřednictvím bonifikace znalecké činnosti a zvýšením finančního ohodnocení,“ přiblížila Králíčková.

X X X

ZRUŠENÍ CELÉ  FAKULTY  VŠE V  PRAZE?

VŠE DÁL ŘEŠÍ ŠEVČÍKŮV VLIV, ZNOVU SE MŮŽE STÁT DĚKANEM

Sága školy vysoké ekonomické. Její Národohospodářská fakulta má novou děkanku, ale spory stále stejné. Jaký vliv zůstal po odvolání Miroslavu Ševčíkovi? A je pro fakultu ve stávající podobě na VŠE budoucnost? Téma pro Víta Kubanta, redaktora serveru iROZHLAS.cz. Ptá se Matěj Skalický.

Začnu citátem: „Mně se úplně třese hlas, mám úplně strach tu něco říct. Bojím se toho, že cokoliv řeknu, co nejslušněji, tak přijde nějaká pomsta nebo něco, co nebude příjemné.“ To jsou slova jednoho z doktorandů Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE), která před pár dny pronesl na zasedání Akademického senátu. Jeho slova jsi uvedl ve svém textu na serveru iRozhlas.cz. Co to bylo za setkání? 

„Strach je úplně legitimní věc.“

Byla to ustavující schůze Akademického senátu, tedy celého senátu VŠE, který byl nyní nově zvolený. Ten dřívější, ještě za starého složení, si od rektora Petra Dvořáka vyžádal shrnutí o situaci na Národohospodářské fakultě, o jeho postoji a možná dalších krocích, které plánuje. Své sdělení pronesl na ustavující schůzi. Možná se z toho dá vytušit i to, že si sám chtěl potvrdit svůj postoj a chtěl zjistit postoj nově zvoleného senátu, jestli je tam stále shoda. Doteď totiž rektor Dvořák měl podporu velkého senátu v krocích proti Miroslavu Ševčíkovi. Chtěl se tedy asi ujistit, že v tom může nadále pokračovat, že mu to nikdo nebude vyčítat.

X Když student mluví o tom, se mu třese hlas, má strach něco říct, o jaké atmosféře na VŠE hovoří? 

Doktorand, který to pronesl, tím uvedl své vystoupení. Popisoval, že situace na Národohospodářské fakultě je do značné míry polarizovaná, že jsou rozděleni jak akademici, tak studenti, na odpůrce a příznivce odvolaného Miroslava Ševčíka. Student vyzýval, stejně jako Petr Dvořák, k určité sebereflexi nového vedení fakulty. Oba mají pocit, že jim sebereflexe chybí.

 Nedokáží se podívat, jak říkal Petr Dvořák, pravdě do očí, nevidí problémy, které Národohospodářská fakulta má a neshodují se na příčinách, proč jsou v takové situaci.

Rozpolcený fakultní senát

X Má třeba strach i z malého, fakultního senátu, který je nadále proševčíkovský? 

Má strach z blíže nespecifikované pomsty za slova, která pronesl. Možná má strach z některých pedagogů, že se to třeba může projevit na jeho klasifikaci. Na druhou stranu jsou na Akademickém senátu zvoleni i zástupci Národohospodářské fakulty, ze strany akademiků. A tiskový tajemník fakulty Daniel Váňa hned po tomto vystoupení upozornil na to, že se na něj obrátilo několik studentů, kteří Miroslava Ševčíka podporují a mají strach z honby na sociálních sítích, z hejtů, kterých se mají dopouštět odpůrci. S žádným z nich jsem nemluvil, ale je fér, aby zaznělo, že na to Daniel Váňa upozorňoval.

„Když mluvíte o strachu, tak já jsem zaznamenal desítky, opravdu desítky studentů a studentek (…) mluvíte-li o strachu, tak vězte, že tedy bojí se i druhá strana zase vás.“

Daniel Váňa, tiskový tajemník Národohospodářské fakulty VŠE

X Fakultní senát zůstává v podpoře bývalého děkana nadále jednotný? 

Situace tam zůstává podobná, i po posledních volbách. Senát je složený z šesti akademických pracovníků a ze tří studentů. V případě akademických pracovníků i nové tváře převážně zůstávají podporovateli Miroslava Ševčíka, protože předsedou senátu zůstává Ján Pavlík, který se dříve dlouhodobě stavěl na jeho stranu. Přibyl tam například Jan Kozák, kterému právě Ševčík vedl disertační práci, kterou obhajoval v lednu letošního roku. Nebo tam zůstává Ševčíkův dřívější osobní právník Jan Vondráček.

U studentů je situace rozdílná, tam skutečně došlo k obměně a všichni tři studenti, kteří tam nyní zasedají, jsou proti Ševčíkovi. Kandidovali za hnutí Změna pro všechny a od začátku se vyhraňovali proti atmosféře na Národohospodářské fakultě. Jen pro zajímavost, například student Jan Leher, který obsadil první místo, získal 194 hlasů. Naopak první náhradnice, která podporovala Ševčíka – měla by být podepsaná i pod peticí proti odvolání – získala pouze 37 hlasů. Rozdíl 160 hlasů může tak poukazovat na určitý trend, že si studenti zvolili zástupce, kteří s Miroslavem Ševčíkem nesouhlasí.

X Říkal jsi, že na obou dvou stranách barikády panuje strach. Je důvodný? Má Miroslav Ševčík stále na fakultě vliv? Je teď ve vedení Katedry hospodářské a sociální politiky a na fakultě nadále učí. 

Těžko popisovat, jestli je důvodný. Jsou to subjektivní dojmy obou stran. Zatím nevíme o žádném případu, že by strach vycházel z reálných situací. Máš pravdu, že Miroslav Ševčík na Národohospodářské fakultě stále učí, vede a oponuje diplomové práce. Ve hře je i jeho návrat do čela fakulty, protože soudní líčení stále neskončilo. Jen připomeňme, že Miroslav Ševčík zažaloval rektora VŠE, protože nesouhlasí se svým odvoláním, které proběhlo na konci loňského roku, a soud ještě nerozhodl.

Obě strany se shodují v tom, že soud může z procesních i faktických důvodů rektorovo odvolání Miroslava Ševčíka zrušit, čímž by se Ševčík navrátil do čela fakulty.

Tím by nahradil nově zvolenou děkanku Národohospodářské fakulty VŠE Adélu Zubíkovou. 

Patrně by to tak bylo.

Nová děkanka

X S ní jsi mluvil po schůzi senátu. Ptal ses jí, co s atmosférou a strachem bude dělat.

„(…) přece jenom ta debata byla založená na tom, co kdo zažil nebo i na subjektivních dojmech (…)“

X Na to měla zatím trochu vyhýbavou odpověď…

„(…) čímž to nechci nějakým způsobem shazovat, ale určitě by k tomu kdyžtak byly potřeba další podklady.“

 Nicméně Adélu Zubíkovou jako děkanku fakultní senát zvolil 29. května na jednání, které bylo tak trochu napůl za zavřenými dveřmi. Z jakého důvodu? 
Do jednacího sálu se nedostali všichni zájemci, kteří chtěli volbě přihlížet. Právě zmíněný tiskový tajemník Daniel Váňa říkal, že se měli dopředu nahlásit, protože to je akademická akce. Na druhou stranu se do sálu nedostali i někteří studenti. Nedostala se tam i některá média. Co jsem slyšel, tak tam měl být zástupce České tiskové kanceláře, ale tím to končilo. Rektor Dvořák pak toto jednání trošku kritizoval. Říkal, že mu tam chyběla debata o kandidátech, přičemž pak najednou přišlo prakticky jednomyslné zvolení právě Adély Zubíkové. Vyjadřoval se i k tomu, že to, že se tam nedostali studenti nebo média, vyvolalo různé spekulace, a to považuje za nešťastné.

X Proč byla jednomyslně zvolena Adéla Zubíková? Je velmi mladá, doktorát nemá tak dlouho, je to určitě jedna z nejmladších, možná vůbec nejmladší děkanka v Česku. 

Takovou statistiku si úplně nevedu, ale rozhodně byla mladší než její protikandidáti. Adéla Zubíková se tam ale neocitla náhodou. Je to bývalá studentka Národohospodářské fakulty, kde vystudovala s červenými diplomy. Přes vysokoškolskou odbornou asistentku se vypracovala do pozice proděkanky pro studium. Od roku 2022 byla, dá se říct, Ševčíkovou pravou rukou. Byli spolu ve vedení vysoké školy a proto, když rektor Dvořák odvolal Ševčíka z vedení, stala se ona tím statutárním zástupcem, který fakultu dočasně vedl. Mezitím působila například jako analytička Národního rozpočtové rady. Asi můžeme říct, že paní děkanka Zubíková má lidsky blízko k Miroslavu Ševčíkovi, už tím, že byla jeho zástupkyní a že byla proděkankou pro studium. Ale dovolím si zmínit i zjištění z května letošního roku, které zveřejnil deník Blesk – zveřejnili totiž jejich společné fotografie z premiéry filmu Svatá, kde spolu na večerní akci popíjeli víno. Aniž bych tím chtěl cokoliv naznačovat, tak myslím, že si lidsky rozumí.

X Proč ale byla zvolena až napodruhé? Adéla Zubíková s jednoznačnou podporou nezvítězila už v prvním kole? Nebo vůbec nekandidovala? 

Adéla Zubíková v prvním kole vůbec nekandidovala. Kandidoval Zdeněk Chytil, což je bývalý děkan Národohospodářské fakulty, právě před Miroslavem Ševčíkem.

„Mezi lidmi a katedrami panuje nevraživost (…)“

Pro něj ale v současné době hlasoval pouze jeden člen senátu, což si vysvětloval tím, že se dříve vyjádřil kriticky k některým vystoupením děkana Ševčíka.

„(…) a je tady určitá autokratická mocenská struktura, která drží svoje pozice, a jak je vidět, drží si je velice dobře.“

 Druhým kandidátem byl Pavel Řežábek, ten ale den před volbou na kandidaturu rezignoval, a Chytil tak v prvním kole neměl žádného protikandidáta. Ani tak ho ale senátoři nezvolili a oznámili, že se bude konat druhé kolo děkanské volby.

X Kde Adéla Zubíková zvítězila s jednoznačnou podporou. Kandidátů už tam ale bylo víc…? 

Kandidáti byli tři. Adéla Zubíková získala jako jediná osm hlasů, ale nutno podotknout, že ještě za složení starého senátu. Tři studenti, kteří jsou nyní odpůrci Miroslava Ševčíka, o děkanovi nerozhodovali, protože se zrovna lámalo období, kdy se měnil senát a kdy probíhala volba děkana.

Pochybná podmínka

X Zmiňoval jsi, že kandidát Řežábek odstoupil. To je jeden z docela zajímavých příběhů. Z jakého důvodu odstoupil?

To je právě to. Původně se zdálo, že kandidát Řežábek odstoupil po kritice publikací v predátorských časopisech, ale on se pro Seznam Zprávy hned nechal slyšet, že kdyby se o kritice dozvěděl, tak nerezignuje, aby to nedával do spojitosti. Před týdnem v pondělí ale rektor Dvořák přišel s jiným vysvětlením. Měl možnost nahlédnout do rezignačního dopisu. Předseda senátu mu ho původně nechtěl zpřístupnit, protože tvrdil, že je osobní a že ho nemůže zveřejnit. Následně mu ho ale poskytl sám Řežábek, který odmítl, že by to byl osobní dopis. V dopise Řežábek psal, že nemůže přistoupit na podmínku senátu, že ho zvolí pouze v případě, že jeho zástupcem, proděkanem fakulty, se stane Miroslav Ševčík a rozdělí si spolu pravomoci. Možná bych mohl z dopisu citovat, stejně jako rektor Dvořák citoval na jednání celoškolského senátu minulé pondělí: „Dne 30. 4. jste mě s doktorem Vondráčkem seznámili s nepřekročitelnou podmínkou pro možné zvolení děkanem – Miroslav Ševčík jako statutární proděkan a rozdělení rolí mezi děkana a statutárního zástupce.“

Rektor Dvořák tyto praktiky velmi důrazně odmítl a postavil se proti nim. Když jsem se ale na to dotazoval předsedy fakultního senátu pana Pavlíka, jestli tam skutečně byla taková podmínka, jestli třeba nedošlo k nějakému neporozumění nebo k něčemu podobnému, tak to vůbec nerozporoval. Odpověděl, že podle něj a dalších senátorů rektor Dvořák dříve odvolal Ševčíka proti vůli řádně demokraticky zvolených zástupců akademické obce z důvodu nějakých dřívějších kritických vystoupení, na kterých se nemůžou shodnout. A je tak podle něj logické, že většina fakultního senátu podporuje účast Ševčíka ve vedení fakulty v roli některého z proděkanů.

X Nezjišťoval jsi náhodou, zda třeba i ostatní kandidáti, včetně nově zvolené děkanky, nedostali podobnou podmínku?

To je otázka, která v současné chvíli visí ve vzduchu.

Rektor versus děkanka

X Další citace: „Paní děkanka a pan rektor mají rozdílné názory ohledně příčin problémů Národohospodářské fakulty, nicméně uvidíme dále.“ To jsou slova mluvčí VŠE z koce června. Co uvidíme dále? 

Zatím toho moc nevidíme. Minulý týden jsme na zasedání Akademického senátu viděli rozhořčeného rektora, který kritizoval současné vedení z nečinnosti, že toho dělá málo pro to, aby napravilo reputaci fakulty. Na druhou stranu mezi senátory seděla i děkanka Zubíková spolu s další senátorkou, dcerou Miroslava Ševčíka, která je také z Národohospodářské fakulty. Ty vyzývaly rektora k tomu, aby jim byl dopřán nějaký čas na to, aby mohly nové koncepční změny teprve zavést.

Nutno podotknout, že děkanka Zubíková je ve své funkci řádně zvolená zhruba dva týdny. Předtím byla statutárním zástupcem a ona sama se obhajovala tím, že nemohla dělat velké změny, protože nevěděla, kdo nový přijde do vedení fakulty a bylo by zbytečné, aby nový člověk rušil změny, které já jsem provedla. Mandát od senátu a od rektora skutečně získala na začátku června.

X Tomu rozumím, ale v citaci se jednoznačně mluví o rozdílných názorech ohledně příčin problému. Jinými slovy, rektor a nově zvolená děkanka se ani neshodnou na tom, co je tím hlavním problémem? 

Ano. Řekl bych, že zatímco rektor Dvořák vidí většinu problémů v osobě Miroslava Ševčíka a v jeho spřátelených kolezích, tak Adéla Zubíková to takhle nevnímá.

X Takže rektor chce, aby se zlepšila reputace fakulty po odvolání Miroslava Ševčíka, nově zvolená děkanka by řešila jiné věci…?

Myslím, že jejich společným zájmem je zlepšení reputace fakulty, načež ale rektor upozorňuje třeba i na úbytek studentů, nebo právě na atmosféru strachu, že to všechno se musí změnit. Mluví o tom, že nové vedení by mělo personálně zajistit chod fakulty. Nechce tam praktiky, které jsme před chvilkou popisovali u docenta Řežábka před tím, než ho měli volit děkanem.

Problém přišel také s tím, že Rada Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství odňala Národohospodářské fakultě akreditaci řízení ke jmenování profesorů v oboru ekonomie. Senát fakulty se sice o den dřív akreditace sám vzdal, ale signál je jasný. Na fakultě se nevyvíjí dostatečná publikační a vědecká činnost, aby mohla o jmenování profesorů v oboru ekonomie rozhodovat.

To všechno rektor Dvořák vidí jako problém nejen Národohospodářské fakulty, ale celé VŠE. Ač budeme ctít autonomii fakult, rektor Dvořák je zodpovědný za to, že budou všechny fakulty fungovat tak, jak mají.

X Abych to uzavřel – oba, rektor i děkanka, se shodují na tom, že je dobré posilovat dobré jméno fakulty, respektive ho obnovovat. Nicméně rektor si myslí, že problémem je Miroslav Ševčík, což si nová děkanka nemyslí…?

Ano, Miroslav Ševčík a lidé spřátelení, kteří sedí ve vedení fakulty.

X Nepřemýšlí rektor Dvořák i o takových věcech, jako že by udělal větší přestavbu fakulty jako takové? 

Když jsem se s ním bavil před týdnem v pondělí, bylo to poprvé, kdy takovou možnost připustil. Otevřeně mluvil o tom, že si nedokáže představit, že by se Miroslav Ševčík vrátil do čela fakulty. Zároveň si nedovede představit, že by ve vedení fakulty působili lidé, kteří mají tyto praktiky, jak jsme popisovali u docenta Řežábka. Pro takové lidi podle něj není na univerzitě místo a ani pro takovou fakultu není na univerzitě místo. Jinými slovy, pokud by se personální situace na Národohospodářské fakultě neuklidnila, je možné, že si rektor Dvořák vyžádá další stanovisko velkého Akademického senátu k dalším krokům, mezi kterými může být i zrušení celé fakulty.

X Takže pokud by se například prokázalo, že Adéla Zubíková byla zvolena s podobnou podmínkou, tak fakulta nemusí do budoucna už vůbec existovat?
Řekl bych, že kdyby se prokázalo, že Adéla Zubíková například navrhne jako svého proděkana Miroslava Ševčíka, tak pro rektora Dvořáka to bude velký problém.

X X X

Karlovy Vary dokončily rekonstrukci atletického stadionu

tisková zpráva

Kompletní rekonstrukce plochy Atletického stadionu Karlovy Vary byla dnes slavnostně zakončena. Město do její obnovy investovalo 45,7 mil. Kč (bez DPH), přičemž významnou část nákladů, 32 milionů korun, pokryje dotace od Národní sportovní agentury. Pro obnovu centrálního sportoviště v Tuhnicích zvolily Karlovy Vary metodu Design&Build (Vyprojektuj a postav). Zhotovitelem byla společnost Sport Construction, a.s.

 „Jsem ráda, že výsledkem rekonstrukce je opravdu kvalitní sportoviště. Ve dvou klubech v Karlových Varech je sdruženo bezmála 900 atletů. Jsou mezi nimi stovky nadšených sporujících dětí, spousta trenérů, kteří jim věnují svůj volný čas a také řada talentů, kteří dokázali v nabité konkurenci vybojovat medaile na republikových šampionátech, a to navzdory doslova polním podmínkám, ve kterých se po dobu rekonstrukce připravovali. Po měsících v terénu, na stadionech v okolních městech a na hřištích našich škol, kde našli dočasné útočiště, jim nyní můžeme dopřát kvalitní prostor pro přípravu. A nejen atletům, protože stadion budou moci využívat i jiné sportovní kluby v rámci svých tréninků,“ pronesla při slavnostním zakončení rekonstrukce primátorka města Andrea Pfeffer Ferklová.

Rekonstrukce Atletického stadionu Karlovy Vary byla zaměřena zejména na plochu sportoviště. Záměrem města bylo rozšířit atletický ovál, vybudovat nové sektory pro atletické disciplíny a zrevitalizovat vnitřní travnaté hřiště. „Z původních šesti drah jsme ovál rozšířili na osm, v cílové rovince jich máme dokonce devět, čímž se mimochodem nemůže pochlubit ani největší atletický stadion v republice v Ostravě. Na plochy byl použit materiál od předního dodavatele umělých povrchů pro atletické dráhy a sportovní zařízení. Povrchy jsou certifikovány podle mezinárodních standardů, včetně certifikace od World Athletics. Naše sportoviště tedy splňuje přísná kritéria pro pořádání závodů na republikové úrovni. Abychom ještě zlepšili komfort sportovců i diváků, připravujeme opravu hlasatelny, vybudujeme v areálu nové sociální zařízení a provádíme základní opravu hlavní tribuny,“ uvedl náměstek primátorky pro správu městského majetku Miroslav Vaněk.

Práce na rekonstrukci stadionu byly zahájeny v listopadu 2022. Po komplikacích, které byly objeveny až v průběhu stavby, a byly důsledkem špatně provedené rekonstrukce v roce 2004, byl upraven rozsah prací a prodloužen termín pro realizaci.

Na ploše je položeno 133 tun speciálně vybraných a certifikovaných materiálů. Plocha oválu činí více než 4 500 m2. Na cca 3 tisících metrech byly vybudovány nové sektory pro technické disciplíny. Po obou stranách rovinek jsou sektory na skok do dálky, v severní části plochy (u hlavního vstupu na stadion) je nový sektor pro disciplíny, jako jsou skok o tyči, hod oštěpem a vrh koulí. V jižní části plochy jsou sektory pro skok do výšky a hody diskem a kladivem. Nově byly na stadionu nainstalovány kryté lavičky.

Nad rámec rekonstrukce proběhla v areálu sportoviště demolice nevyužívaných stavebních objektů v celkovém nákladu cca 3,5 milionu korun (vč. DPH) – zbourána byla věž u jednoho ze vstupů, přemostění boční brány. Nainstalovány byly dvě nádrže, které budou sloužit jako zásobárna vody pro závlahu travnaté plochy.

Helena Kyselá, tisková mluvčí

X X X

Slovinci slaví po bezbrankové remíze s Anglií postup, stejným výsledkem skončil i duel Dánska se Srby

Fotbalisté Anglie na Euru remizovali 0:0 se Slovinskem a do osmifinále jdou jako vítězové skupiny C. Úřadujícím vicemistrům Evropy stačilo k prvnímu místu v tabulce pět bodů, protože bez branek skončil i souběžně hraný zápas Dánska se Srbskem.

 Premiérový postup do vyřazovací fáze slaví po třetí remíze na turnaji Slovinci, kteří po výsledku 1:1 ve vzájemném duelu a při bodové shodě, rovnosti skóre i počtu žlutých karet skončili za Dánskem na třetí příčce kvůli horší pozici v žebříčku UEFA.

Slovinci znovu nedosáhli na premiérovou výhru na evropských šampionátech, při druhé účasti si ale zahrají play-off, protože v tabulce týmů na třetích místech předstihnou minimálně Maďarsko a Chorvatsko.

Osmifinálového soupeře se teprve dozvědí, stejně jako Angličané, kteří měli jistý postup už před úterním utkáním.

Dánsko také

Dánsko remizovalo Evropy se Srbskem také 0:0. Bod tak uhráli i ve třetím utkání na turnaji a postoupili do osmifinále ze druhého místa skupiny C. O jejich umístění před Slovinskem, které má po remíze 0:0 s Anglií shodnou bilanci, rozhodlo až umístění v kvalifikačním žebříčku.

Srbsku dva body stačily pouze ke čtvrtému místu ve skupině a na turnaji končí. Určit pořadí na druhém a třetím místě však bylo výrazně složitější.

Dánsko i Slovinsko totiž ve skupině uhrály po třech bodech, měly i stejné skóre 2:2, stejný počet vstřelených branek a také oba celky dostaly po šesti žlutých kartách.

Rozhodnout tak musel až úplně poslední parametr, a tím bylo pořadí v žebříčku po kvalifikaci. V něm bylo Dánsko deváté a Slovinsko patnácté.

Dánsko tak získalo druhé místo a Slovinci postoupí ze třetí příčky, jelikož už nyní je jisté, že až za nimi skončí na třetích místech Chorvatsko a Maďarsko.