Ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že vláda je odhodlána chránit maďarskou ekonomiku před důsledky toho, co nazval „špatnými rozhodnutími“ Evropské unie a hospodářským úpadkem. Na zahájení finančního summitu AFCA 2025 v Budapešti uvedl, že tato strategie „hospodářské neutrality“ je navržena tak, aby chránila národní zájmy. O vyjádřeních Szijjártá píše portál aboutHungary.
Szijjártó argumentoval, že konflikty a krize uplynulého desetiletí ženou svět k obnovené blokové politice, která je v rozporu se zájmy Maďarska. Zdůraznil, že Maďarsko jako geograficky centrální a exportně orientovaná země se spoléhá na nerušený globální obchod. „Blokový systém zničil evropský model růstu,“ řekl a poukázal na škody způsobené sankcemi uvalenými po vypuknutí války na Ukrajině.
Kritizoval Evropskou unii za to, co označil za chybné strategie vůči Spojeným státům i Číně, a poznamenal, že Maďarsko se naopak úspěšně etablovalo jako místo setkávání východních a západních podniků. Ministr zdůraznil úspěch země v přilákání čínských investic, přičemž více než třetina všech takových projektů v Evropě v loňském roce směřovala do Maďarska.
„Naše hospodářská politika není o volbě mezi Východem a Západem. Spolupracujeme s oběma, v investicích, obchodu i při zajišťování naší energetické bezpečnosti,“ zdůraznil. Ministr Szijjártó prohlásil, že Maďarsko bude i nadále nakupovat energii pouze ze spolehlivých a finančně životaschopných zdrojů, bez ohledu na politický tlak, a dodal: „Každý útok na naši energetickou bezpečnost je útokem na naši suverenitu.“ Server vasevec.cz
X X X
BÍDA LIDÍ NA VENKOVĚ, I JINDE, NEMAJÍ KDE BYDLET
Není to jen ilustrace bídy a chudoby, ale též připomínka venkovské vynalézavosti. Obydlí vytesaná ve skále totiž garantovala pevnou střechu nad hlavou, suchý a relativně teplý prostor k obývání. Pro ty, co nenacházeli místo na povrchu, se podzemí ve Zderazi v okrese Chrudim stalo bezpečným domovem. /idnes/
Autor: Draceane, Creative Commons
X X X
Rok od povodní: rány se nehojí. Obnova obcí je pomalá, zoufají si lidé na Jesenicku
Rok po povodních, které loni v září zasáhly Jesenicko a část Šumperska, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov čeká stále na opravy, lidé jsou vyčerpaní, starostové naštvaní. Stěžují si na zdlouhavou administrativu a komplikované povolovací procesy.
Uprostřed vesničky Kobylá nad Vidnavkou na Jesenicku, kterou před rokem zpustošila blesková povodeň, přeběhne po mostě přes říčku starší muž. Most je poničen povodní jako další lávky a je na něj zákaz vstupu. To ale místní příliš neřeší – už mají dost toho, jak jdou pomalu opravy po záplavách kvůli byrokracii.
Stopy po katastrofě jsou vidět všude: silnice jsou mnohde opravené jen provizorně, děti se učí a ještě rok budou v kontejnerových školách, koryta řek a zejména menší přítoky jsou plné nánosů, štěrku či bláta a při každém sebemenším dešti se lidé bojí, že se říčky znovu vylijí z břehů. Někteří lidé se z domů, které voda strhla úplně nebo poškodila tak, že musely být zdemolovány, odstěhovali.
Stále jen slyšíme sliby, že už se začne příští měsíc, a stále nic. Jsou místa, kde se od povodní nic nezměnilo a koryta jsou zanesena.
X X X
EXMINISTR ZAORÁLEK K POLSKU:
Poláci věří, že drony vyslala Ukrajina, citoval z průzkumu Zaorálek. Nedodal ale důležitý kontext
Exministr zahraničí Lubomír Zaorálek ze SOCDEM se ve středeční televizní debatě oháněl průzkumem z Polska ohledně toho, kdo je odpovědný za útok dronů na našeho souseda. Graf překvapivě ukazoval na Ukrajince. Kandidát Stačilo! do Sněmovny už ale nezmínil, že průzkum analyzoval příspěvky na sociálních sítích a autoři na něm ukazovali, že internet zaplavily proruské dezinformace. Zaorálek tak opakoval propagandu, která se v hojné míře šířila.
Lubomír Zaorálek. Bývalý ministr zahraničí, který zůstává v SOCDEM, ale ve sněmovních volbách bude hájit barvy hnutí Stačilo! v Moravskoslezském kraji. Je dvojkou na kandidátce za šéfkou komunistů Kateřinou Konečnou.
Zaorálek ve středeční debatě CNN Prima News zpochybnil, že Polsko zasáhly ruské drony. Zdůraznil, že přeci nikdo neví, komu patřily.
Spojení ruské drony přitom už ráno použil polský premiér Donald Tusk. Český exministr zahraničí zároveň podle svých slov tlumočil náčelníka generálního štábu běloruské armády a postoj Moskvy, která uvedla, že neměla žádný úmysl zaútočit na Polsko.
Záhy pak vytáhl list papíru, na kterém byl vytištěný graf s pěti sloupci. „V Polsku teď uveřejnili bilanci dnešní debaty v Polsku – 38 procent říká, že odpovědnost nese Ukrajina, 34 procent Rusko… Situace není jednoduchá,“ shrnul.
Už ale nezmínil další čísla v grafu – 15 procent patřilo polské vládě, osm procent médiím a pět procent NATO a Západu.
Navíc šel Zaorálek ve svém vyjádření ještě dál. Tvrdil totiž, že drony mohly být ovládány Ukrajinou. „My ani nevíme, jaké drony to byly,“ prohlásil a znovu ukázal na graf.
„Když máte dron, tak se ho klidně můžete zmocnit, ať je jakýkoli, a ovládat ho vy. Drony mohou být ruské, ovládat je mohou Ukrajinci,“ pronesl.
„Ruský dron vám dneska úplně jednoduše převezme Ukrajina a bude ho navigovat. Celý roj vám může převzít Ukrajina. Vy vůbec nevíte, kdo ten roj ovládal. To je dneska úplně banální věc,“ pokračoval ve své teorii.
V ruce přitom dál držel zmíněný graf. „Ukazuji vám tady výsledek komentářů dneska z Polska. Vysvětlete mi, když je to tak všechno jasné, proč 38 procent, nejvíc, tvrdí, že tohle může být Ukrajina, která se snaží eskalovat situaci. Tak jsou ti Poláci úplně hloupí?“
Když ho moderátorka vyzvala, aby řekl, z jakého zdroje daný graf pochází, odpověděl: „Je to průzkum, který jsem dneska našel na polských sítích. Res Futura Polska podává informaci, shrnula ty komentáře,“ vysvětlil.
Lebduška: Žádný průzkum
Analytik Michal Lebduška z AMO (neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky) však upozorňuje, že tohle daný průzkum neříká.
„Je tam napsané naprosto jednoznačně, že je to zcela evidentně součást psychologické operace a že v příspěvcích, které analyzovali, tak jsou jasně prvky, které ukazují na to, že je to kampaň, která má za cíl nějakým způsobem polarizovat polskou společnost,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
„Tohle tam úplně jasně říkají a neprezentují to jako sociologickou sondu, co si Poláci myslí,“ doplňuje.
Opravuje i vyjádření o tom, že není jisté, kdo drony kontroloval. Odpovědnost podle něj leží vždy na Rusku, které válku vyvolalo.
„Co je zásadní a co by vždycky v jakémkoliv vyjádření mělo zaznít, je, že i když ve východním Polsku dopadla na podzim 2022 ukrajinská protiletecká raketa, která zabila dva lidi, tak i když to byla ukrajinská raketa protiletecké obrany, neznamená to, že zase jejich smrt nese odpovědnost Ukrajina,“ uvádí Lebduška.
„Ukrajinci tu raketu nevystřelili záměrně na polskou vesnici, ale protože na ně Rusové zaútočili. Kdyby Rusové nezaútočili, tak by ti lidé nezemřeli,“ dodává.
‚Graf jsem interpretoval správně‘
Zaorálek však odmítá, že by graf špatně interpretoval. „Nerozumím… Graf jsem interpretoval správně,“ uvedl v sms zprávě pro iROZHLAS.cz.
„Poslanci našeho výboru pro obranu po vyslechnutí zpravodajských informací sdělili, že nevíme odkud drony letěly a (americký) prezident (Donald) Trump se vyjádřil, že mohlo jít o omyl. Nacházíme se v prostředí všeobecné informační války, a kdo šíří dezinformace, se dozvíme buď časem, nebo vůbec,“ pokračoval Zaorálek.
Polský premiér Donald Tusk přitom už v pátek Trumpova slova odmítl s tím, že to žádný omyl nebyl.
„Ty drony, podle toho co slyšíme, neměly žádné nálože a nebyly určeny k útoku – počkejme na výsledky vyšetřování a nespěchejme s žádnými soudy,“ dodal Zaorálek.
Jak je to s průzkumem?
Jak se ale ukázalo, Poláci rozhodně hloupí nejsou. Útok ruských dronů totiž okamžitě spustil organizovanou dezinformační kampaň na polských sociálních sítích. Jejím cílem bylo narušit společenskou soudržnost, eskalovat emoce a podkopat důvěru ve stát a NATO.
Autoři průzkumu z nadace Res Futura zanalyzovali 9. a 10. září na 179 tisíc příspěvků ze sociálních sítí Facebook, X, YouTube a Instagram v Polsku, popisuje TVP Info, server Polské televize, která má formálně status média veřejné služby.
Podle expertů z Res Futura ukazuje analýza na „vysokou míru nasycení opakujícími se narativy, typickými spíše pro koordinované aktivity než pro čistě spontánní reakce občanů“.
„Útok ruských dronů na polské území byl okamžitě využit jako katalyzátor organizované informačně-psychologické kampaně. Cílem operace bylo ovlivňovat nálady ve společnosti prostřednictvím eskalace emocí, polarizace veřejného mínění a systematického podrývání důvěry ve státní instituce a alianční struktury NATO,“ stojí ve středeční zprávě.
Na polských sociálních sítích tak silně rezonovaly teze, které naznačovaly třeba to, že „Ukrajina provokuje Polsko a NATO k válce“ nebo že „NATO nás neochrání“.
„Velká část komentujících tvrdila, že drony mohly být ukrajinskou provokací. Komentující naznačovali, že Ukrajina chce zatáhnout Polsko a NATO do přímé války, protože sama není schopna zastavit Rusko,“ píše se ve zprávě nadace Res Futura.
Cílem bylo podle jejích expertů ovládnout debaty přes emoce a vytlačit argumentaci založenou na faktech.
Reakce z Polska
Nejen odborníci z Polska navíc varovali před proruskou dezinformační kampaní. Také polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski prohlásil, že Polsko nyní kvůli tomuto incidentu čelí dezinformační kampani vedené Ruskem a Běloruskem.
Podobně mluvil také polský premiér Donald Tusk: „Šíření ruské propagandy a dezinformací v dnešní situaci škodí polskému státu a přímo míří proti bezpečnost vlasti a jejích občanů. Hloupost, natož pak politické názory, by neměly být považovány za polehčující okolnost.“
X X X
TELEVIZNÍ BESEDA CNN
MINISTRYNĚ ČERNOCHOVÁ, DR. RAJCHL
Rozlícená domovnice a obrana zisků
Ministryni obrany se nedá nic vytknout, protože nikoho nepustí ke slovu. Brání hlavně procenta výdajů z HDP, občané jí můžou být ukradení.
Nad Polskem bručely popletené ruské „mopedy“, jak se říká dronům s charakteristickým zvukem motoru, a v televizi zářila ministryně Jana Černochová (ODS) nadšením, že válka se přiblížila na 200 kilometrů k Ostravě. Půjdeme do toho?
Sledoval jsem fascinován předvolební „superdebatu“ na TV Prima, ve které byla paní ministryně chvíli za dámu a chvíli za rozlícenou domovnici, až jsem instinktivně uhýbal od obrazovky, abych ji taky nechytil hadrem přes celou hubu.
Debata byla o obraně a bezpečnosti, což jsou pojmy, které jsou v českém vládním pojetí proti sobě. Čím víc na obranu před imaginárním nepřítelem, tím méně bezpečnosti, tedy na policii, záchranáře, zdravotnictví nebo ochranu před imigranty, kdy nebezpečí přichází spíše Západu zamořeného agresívním Orientem než z Východu.
„Za jednu českou vojenskou kuchyni by Česká vodní záchranná služba fungovala dva roky a nemusela žebrat o peníze,“ smutně konstatoval Robert Králíček z ANO.
Největší spor však vedla paní Černochová s Jindřichem Rajchlem z SPD. Měl bych možná zmínit i přítomnost Petra Letochy z dozimetrem prověřovaného STAN, ale toho nemělo smysl poslouchat, pokud se člověk nechystal na zkoušku z nějakého testu kovanosti.
Rajchl se pokoušel tlumit bojechtivost paní ministryně. Připomněl obdobnou událost před třemi lety, kdy měly do Polska dopadnout dvě ruské rakety, aby se z toho následně vyklubala jedna ukrajinská. „Poláci tehdy věděli, pár minut po tomto incidentu, že se jedná o ukrajinskou raketu, přesto tvrdili, že je ruská, volali po americké pomoci, svolávali krizový štáb. Bylo to velmi podobné.“ A máme tu čerstvé přiznání bývalého polského prezidenta Dudy, jak mu volal ukrajinský prezident Zelenskyj a snažil se ho přesvědčit, aby celý ten incident hodil na Rusko.
Rajchl proto doporučil zdrženlivost: „Už jednou jsme naletěli.“
To už se ale debata vyvíjela do fáze, kde si moderátorka Pavlína Wolfová připadala jak krotitelka divé zvěře. Černochová překřikovala Jindřicha Rajchla z SPD, který se jí snažil vysvětlit, že ve smlouvách o NATO žádná procenta z HDP povinných výdajů na obranu nejsou. Rajchl se jí tedy záludně otázal, kde je závazek, o kterém mluví vznikl?
„Ve Washingtonské úmluvě,“ dí ministryně. „Není to pravda,“ odmítá Rajchl. „Ale je,“ trvá na svém dáma a překřikuje výzvu, aby si tu Washingtonskou úmluvu proboha už jednou sama přečetla. Podle Rajchla dokonce ani v akčním plánu NATO z roku 2014 není napsáno, že máme povinnost utratit dvě procenta. Jen to, že státy, které už 2 procenta HDP utrácejí, tak se zavazují tyto výdaje nesnižovat, a státy, které mají pod dvě procenta, tak se zavazují postupně na ta dvě procenta dostávat.
Současný stav? Španělsko má 1,31 procent, Slovinsko má 1,34 procent, ukazuje advokát z SPD údaje oficiální tabulky. Plně podpořil Roberta Králíčka z ANO, že je naprosto nesmyslné napřed přidělit finance, a teprve potom dávat dohromady, co za ně koupíme.
Králíček poukazuje na to, že ani nejsme schopni takové peníze využít. V loňském roce se tomu pomohlo účetním trikem, když se ke konci roku vyplatily obrovské zálohy na dodávky zbraní v daleké budoucnosti. Nejvyšší kontrolní úřad řekl, že bylo zaplaceno na zálohách až 50 miliard korun, které nebyly ve prospěch obrany ČR.
Rajchl vyzval, aby se nejprve zpracovala koncepce armády, což už SPD udělalo: Nechceme Leopardy, Pandury, F-35, chceme moderní obranu postavenou na dronech, na protivzdušné obraně, a tu vám pořídíme za 80 miliard. Tomu se ministryně Černochová okázale hlasitě smála.
Dávala najevo, jak je soupeř z SPD momentálně zaostalý, když se pozastavuje nad tím, že kupujeme 44 tanků Leopard 2A8 za 34 miliard korun.
Jenže tanky jsou o 16 tun těžší než naše současné tanky, upozorňuje Rajchl, takže na to nemáme dimenzované mosty ani vlaky, aby je mohly převážet. Nebudou nám k ničemu, když se nikam nedostanou:
„Nemůžete mít těžké tanky, pokud pro ně nemáte infrastrukturu. To je Kocourkov. Republika má teď úplně jiné problémy. Pokud škrtáme 18 miliard na důchody, nemáme peníze pro oběti povodní, tělesně postižené, tak tady šermovat miliardami na tanky je absolutně odtržené od lidí.“
Jaký je to pytlík, vyzařovalo z tváře paní ministryně: „Víte, proč jsou těžší? Aby v nich byli chrněni ti vojáci. Klademe důraz na životy vojáků. Na techniku, která je bezpečná.“
A to byl nejpodstatnější moment celé debaty. Budeme mít bezpečné tanky, vlhký sen každého válečníka. Udeříme, semeleme nepřítele, a nic se nám nestane.
Tak se podívejme, jak to funguje na Ukrajině.
Podle údajů z letošního září Ukrajina ztratila 38 – 43 tanků Leopard ze všech 192 dodaných kusů. Tedy zhruba pětinu. Leopardů 2, které kupujeme (v té nejluxusnější verzi samozřejmě), je z původních 85 kusů aktivních už jen něco přes 50.
Největší hrozbou pro tyto tanky jsou drony řízené na dálku operátorem (FPV). Pancíř prorazí i rakety Kornet nebo Šturm-S. Nebezpečné jsou běžné miny, které poškodí pásy a posádce nezbývá než otevřít poklopec a zmizet někde v lese. Podobný osud ji potká, když jejich těžký tank uvázne v bahně.
Pravdu má ministryně v tom, že ze spousty zničených tanků posádka unikla bez vážnějšího ohrožení. O tank tam přišli, ale o tankisty ne. U Leopardu 2A6 nebyla do srpna 2022 (během ukrajinské protiofenzívy) zaznamenána žádná úmrtí posádky.
Jenže luxusní tank potřebuje luxusní prostředí. Trefí se i na pět kilometrů, ale musí se tam napřed dostat. O tom už jsme se zmínili. Vynikající motor Leopardu, který je o třetinu úspornější než americký Abrams, vyžaduje vynikající péči. To na poli moc nejde. Náročná je další technika, vyžaduje specialisty, díly často chybí. Nejlépe je vrátit tank Rheinmetallu do firemního servisu. To znamená dopravit jej přes půl Evropy jinam. Znovu máme stejný problém, jako na začátku.
Sami Ukrajinci konstatují, že tanky Leopard na Ukrajině čelí paradoxu moderní technologie v opotřebovací válce. Zatímco poskytují vynikající ochranu posádky a bojové schopnosti, jejich složitost, logistické nároky a nedostatek počtu významně omezují jejich účinnost.
Největší problém jsou však ty drony, kterým se Černochová tak smála.
„Po většinu války byla Ukrajina hnací silou inovací v oblasti dronové války, ale postupem času Rusko dohnalo a v některých oblastech dokonce předstihlo Ukrajinu,“ napsal před pár měsíci Politico v obsáhlé analytické reportáži z pohledu Ukrajiny. Připomíná, že levné útočné drony ve velkém měřítku nasadily ukrajinské jednotky jako první už mezi lety 2023 a 2024. V loňském roce Ukrajina i Rusko údajně vyráběly více než 1,5 milionu FPV dronů ročně. V dubnu 2025 ruský prezident Vladimir Putin vyzval k výraznému zvýšení výroby dronů. Také Ukrajina si klade za cíl znásobit svou produkci. „Drony zde nejsou jen špičkové – jsou průkopnické,“ řekl autorovi reportáže v květnu na Kyjevském bezpečnostním fóru americký generál ve výslužbě David Petraeus.
Teď má Rusko náskok, Politico upozorňuje na drony s optickými vlákny, které jsou nejnovější revoluční technologií v oblasti dálkově ovládané války. Tyto systémy, které poprvé nasadili v létě 2024, připomínají konvenční modely FPV naložené výbušninami. Avšak namísto rádiových signálů, které mohou být rušeny, jsou připojeny k operátorovi pomocí kilometrů ultratenkého optického kabelu, a jsou tak vysoce odolné vůči elektronické válce. Dokud je kabel neporušený, zůstává dron plně pod kontrolou a lze jej zneškodnit pouze přímou palbou. Pro pěchotu na zemi jsou drony s optickými vlákny noční můrou, které nemohou uniknout, pokud je nesestřelí.
Klasické FPV drony lze nástroji radiového boje protivníka vychýlit nad Polsko, aby konečně vtáhly do války i NATO. Nebo aspoň vyvolaly válečnou hysterii v natěšených členských státech, kde by do toho vlády rády vlétly jako první a zastřely tak svoji neúspěšnost na domácím poli. Drony na vlákně už se přemluvit nedají.
Proto jsou tyto drony považovány za nástroj strategické převahy v protitankovém boji. Ledaže by čelily mohutné útočné operaci, rozvíjené ve spolupráci s podobně laděnými jadernými nosiči F-35, které nedají protivníku šanci nasadit prostředky boje z relativního blízka.
Kým je však česká armáda zmocněna k přípravě na útočné operace? K historicky nejnákladnějšímu útočnému zbrojení, které nás finančně totálně odkrví. Veřejné zdroje jsou odkláněny s rizikem podlomení sociální péče, zdravotnictví, školství či civilní výstavby, a taky konkurenceschopnosti české ekonomiky. Veškerý kapitál vyplácáme na nákupy zbraní (a zálohy) do zahraničí.
Daří se jen astronomickému dluhu, ale to taky snižuje naši bezpečnost, protože věřitelé přebírají kontrolu nad naším rozhodováním.
Jak jsme k tomu přišli?
Máme ministerstvo obrany, nikoliv ministerstvo války. Jeho činnost upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, který je součástí našeho ústavního pořádku. Jak stanovuje, zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu. Jak tuto povinnost plnila Fialova vláda? Jak se to slučuje s tím, že česká armáda zanedbává teritoriální obranu? Že ji ignoruje?
Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby, píše se v tomto zákoně dále. To nám ujasňuje priority ve sporu hladové vodní záchranné služby a nejdražší vojenské kuchyně na světě.
Jistě, pokud jde o obranu, můžeme se odvolávat na spojeneckou podporu. Ale jen na obranu!
Ve zmíněném ústavním zákoně se mluví o plnění mezinárodních závazků při společné obraně, nikoliv společném útoku. Parlament schvaluje účast ČR v obranných systémech, nikoliv útočných systémech.
Pokud jde o nákupy zbraní, Černochová se v TV Prima News hájila, že ona o tom nerozhoduje, nakupuje to, co chtějí vojáci. Jenže její ministerstvo bylo ústavou zřízeno k zajištění občanské moci nad ozbrojenými silami. Tomu se říká demokracie. Je to mimochodem výraz, který má mateřská strana Černochové, ODS, přímo ve svém názvu. Komu tedy opravdu slouží?
Zbyněk Fiala, server vasevec,cz
X X X
Miliardáři povolili prokopat v dominantě Salcburku soukromý tunel. Lidé zuří
Miliardář Wolfgang Porsche už skoro dosáhl svého cíle. V centru rakouského Salcburku chce postavit pod svým pozemkem soukromé podzemní parkoviště a jako přístupová cesta k němu má sloužit tunel vedoucí skrz Kapucínský vrch. Jeho plán dlouhodobě vyvolává kontroverze. Navzdory kritice město minulý týden stavbu schválilo.
V zámečku Paschinger kdysi vyučovala hru na klavír Mozartova sestra Marie Anna, počátkem 20. století zde žil rakouský spisovatel židovského původu Stefan Zweig. Před pěti lety rezidenci koupil za 8,4 milionu eur rakousko-německý podnikatel Wolfgang Porsche, který mimo jiné předsedá dozorčí radě Porsche Automobil Holding SE.
Dvaaosmdesátiletý miliardář od té doby historickou vilu renovuje. Jeho plány zahrnují také podzemní garáž pro přibližně osm až devět aut a půl kilometru dlouhý přístupový tunel.
Ten by měl vést z veřejného parkoviště v Linzer Gasse skrz Kapucínský vrch, jenž patří mezi dominanty města. Podle místních médií se mohou náklady na stavbu vyšplhat na 10 milionů eur, přičemž by je hradil Porsche sám.
Díky tunelu by jeho vozy nemusely jezdit po klikaté a úzké cestě, kterou hojně využívají rovněž turisté mířící za krásným výhledem. Výhody ve stavbě spatřuje i městský výbor pro územní plánování. Před létem v úřední zprávě napsal, že projekt pomůže plynulosti provozu a bezpečnosti.
Plánovaná garáž s tunelem nicméně dlouhodobě vzbuzuje kontroverze. Už v dubnu se kvůli ní konaly několikadenní protesty a aktivisté posléze založili online petici, kterou podepsalo více než 19 tisíc lidí. Jedním z důvodů odporu bylo i to, že se stavba dotkne veřejných pozemků. Za to měl Porsche zaplatil nejdříve 40 tisíc eur, po kritice, že se jedná o nepřiměřeně nízkou částku, se cena zvedla ještě o dalších osm tisíc.
Jak informovala agentura DPA, výbor nakonec minulý týden s výstavbou souhlasil. Podpořili ji sociální demokraté (SPÖ), lidovci (ÖVP) a Svobodní (FPÖ). Proti naopak byli komunisté a Zelení, kteří tvrdili, že v tomto případě je nutné schválit samostatně i tunel, přestože se to obvykle u přístupových cest nevyžaduje.
„Pět set metrů dlouhý tunel sice nikdy nebyl předmětem individuálního schvalovacího řízení, ale to nic nemění na tom, že se jedná pouze o příjezdovou a výjezdovou cestu,“ řekl podle agentur a médií vedoucí stavebního úřadu před výborem.
„Existuje obrovské množství právních a odborných otázek, které dodnes zůstávají nezodpovězené. ÖVP, SPÖ a FPÖ však odmítly přizvat k jednání experty a otevřeně je prodiskutovat. Čeho se bojí?“ uvedl podle týdeníku Der Spiegel radní za komunisty Klaudius May. „Všichni by si měli být před zákonem rovni. Ale na vnější svět to působí dojmem, že pro miliardáře s vynikajícími politickými konexemi je možné cokoliv.“
Projekt nyní potřebuje ještě schválení od spolkové země Salcbursko. Teprve poté bude možné začít stavět. Jeden z předních představitelů dal ale najevo, že je stavbě nakloněn.
X X X
POLITICI NDR SE PROSAZUJÍ, DŘÍVE BYLI ODSTRČENI
Zakázat, či nezakázat? Němci jsou v otázce přístupu k AfD rozděleni přesně napůl
V názorech na možný zákaz strany Alternativa pro Německo jsou Němci rozděleni přesně napůl. Vyplývá to z průzkumu agentury INSA, který v úterý zveřejnil bulvární deník Bild. Podle něj by stranu, kterou v květnu označila civilní tajná služba za prokazatelně pravicově extremistickou, zakázalo 42 procent dotázaných, proti zákazu je jich také 42 procent. Straně mezitím dál rostou preference.
Podle průzkumu INSA jsou tábory příznivců a odpůrců zákazu AfD stejně velké, 11 procent lidí pak neví, na jakou stranu se přiklonit, a pět procent se k otázce vyjádřit nechtělo.
O možném zákazu AfD se debatuje dlouhodobě, diskuze posílila po květnovém nálezu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který označil stranu za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD se kvůli tomu obrátila na soud a BfV uvedl, že do jeho rozhodnutí nebude označení používat.
K jednání o zákazu AfD v těchto dnech opět vyzývá strana Zelených. Spolupředsedkyně vládních sociálních demokratů Bärbel Basová uvedla, že by její strana měla nabídku k jednání přijmout. Druhá vládní formace – konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze – se k zákazu AfD staví ale dlouhodobě spíše skepticky. Tvrdí, že by se s AfD mělo bojovat politickými prostředky.
Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o ní Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě.
V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD).
V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa. Loni v lednu ale NPD, která mezitím změnila název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně vzhledem ke slabým volebním výsledkům už od roku 2021 žádné peníze od státu ani nepobírala.
AfD mezitím dál rostou preference. V průzkumu agentury INSA, který v úterý také zveřejnil Bild, dosáhla strana zatím nejvyšší podpory v průzkumech tohoto institutu. Nyní by získala 25,5 procenta, stejně jako Merzova CDU/CSU.
SPD by skončila s odstupem třetí se 14,5 procenta hlasů. Velkou pozornost minulý týden vyvolal také průzkum agentury Infratest dimap, podle kterého by AfD ve volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, které se uskuteční za rok, mohla získat až 39 procent hlasů.
X X X
Emigrace a odpor proti prezidentu Putinovi. V Praze se koná největší knižní festival ruské exilové literatury
V pražském Karlíně se o tomto víkendu mluví hodně rusky, koná se tam totiž největší knižní festival ruské exilové literatury v Evropě Pražská knižní věž s podtitulem Tamizdat. Svůj stánek otevřela ruská vydavatelství nejen z Prahy, ale i z Izraele, Německa a z Pobaltí. Z Lotyšska například přijeli zástupci respektovaného vydavatelství Meduza, které je propojeno se stejnojmenným zpravodajským portálem.
Všechny vydavatele, spisovatele a literární kritiky spojují dvě věci: exil a odpor proti ruskému prezidentu Putinovi.
„Pořád přibývá ruských nakladatelství v zahraničí, v Evropě, Izraeli, Americe, Kanadě. Je to nová exilová vlna z Ruska. Lidé tam nemůžou žít, dýchat, psát. A myslím, že to bohužel ještě bude pokračovat,“ říká redaktorka Viktoria, která mezi vystavovateli představuje výjimku.
V Česku žije dlouhá léta, zastupuje ruskou národnostní menšinu a spolupodílí se na vydávání časopisu Ruské slovo.
Knižní jarmark v karlínském centru Spojka doplní i autogramiády známých ruských spisovatelů | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas
I Ruské slovo vydává knihy o emigraci, i když převážně o té první po bolševické revoluci, a proto Krimovová dobře rozumí názvu Tamizdat. „Samizdat znáte. A tamizdat je slovo ze sovětských dob, knihy vydané v zahraničí a nelegálně dovážené zpátky do Sovětského svazu. Tam vydáno, tam zděláno. Měli jsme jak samizdat, tak tamizdat.“
Nový Tamizdat založila Alexandra Vachruševová, která do Prahy utekla po začátku války na Ukrajině.
„Všichni nakladatelé tady jsou emigranti, všichni jsou proti válce a proti Putinovi. V Rusku vládne tuhá cenzura, spisovatelé jsou označováni za zahraniční agenty či extremisty, hrozí jim vězení a jejich knihy mizí z knihoven. Festival je pro ně možností, jak se prezentovat,“ vysvětluje.
Nové město
U stánku s českým nápisem Nové město postává Alexej Levčenko, který v Praze provozuje ruské knihkupectví. Prodává exilové autory, ale i ty, kteří v Rusku zůstali:
Nové město prodává exilové autory, ale i ty, kteří v Rusku zůstali | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas
„Vychází tam pořád spousta dobrých knih, i když represe v posledním roce zesílily. Kromě politické literatury je to množství literatury faktu, překladových titulů a třeba sci-fi, které se politiky netýkají, a proto je nezakazují. Tak to bylo vždy. V Sovětském svazu lidé utíkali k filologii nebo historii nebo do fikce, aby se nemuseli potýkat s realitou.“
Do Prahy dorazili také zástupci vydavatelství a zpravodajského portálu Meduza, který patří k nejčtenějším ruským médiím v exilu.
„Všechny naše knihy souvisí s válkou na Ukrajině nebo se situací v Rusku. Jsou to ale často romány, u kterých dbáme i na grafickou úpravu. Kromě tištěných titulů publikujeme řadu knih zdarma online na Meduze, aby se k nim dostali čtenáři všude,“ popisuje redaktorka Sofie (z bezpečnostních důvodů nezveřejňujeme její příjmení).
Všechny vydavatele, spisovatele a literární kritiky spojují dvě věci: exil a odpor proti ruskému prezidentu Putinovi | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas
Knižní jarmark v karlínském centru Spojka doplní i autogramiády známých ruských spisovatelů. Největší hvězdou je Vladimír Sorokin, který zde představuje svůj nový apokalyptický román Skazka, v češtině Pohádka. Festival Tamizdat potrvá do neděle.
V Praze žije zhruba 24 000 Rusů, a tak není divu, že se tu koná i největší festival ruské exilové literatury v Evropě. Od začátku války Ruska proti Ukrajině uteklo ze země podle různých odhadů pět set tisíc až jeden milion Rusů a jedná se tak o pátou exilovou vlnu od roku 1918.
X X X
Francii spadlo ekonomické hodnocení na úroveň Česka. Jako známka 16 z 20, píše Le Monde
Americká ratingová agentura Fitch snížila Francii její ekonomické hodnocení o jeden stupeň. Důvodem je vysoký státní dluh a neschopnost vlád ho efektivně snižovat. Francie patří mezi nejzadluženější země Evropské unie. S novým, horším ratingem, se tak vzdaluje špičce – jako je Německo, Rakousko nebo Finsko – a přibližuje se spíše zemím jako Estonsko, Malta nebo Čína.
Francie ztratila svou nejvyšší úvěrovou známku už v letech 2012 a 2013. Od té doby její hodnocení klesá – teď agentura Fitch snížila její hodnocení z AA-, které má například i Česko, na A+.
Francouzům vadí Macron a ještě víc škrty. Cestu z dluhové spirály nikdo nenabízí, popisuje Kalenda
Podle deníku Le Monde to odpovídá známce 16 z 20, což by mělo nového premiéra Sébstiena Lecornua donutit k úsporám a rychlému schválení rozpočtu na příští rok. Pro to ale zatím nemá většinu v dolní komoře parlamentu.
Francie patří mezi nejzadluženější země Evropské unie. Zhoršený rating Francie by mohl některé investory odradit od nákupu francouzských dluhopisů, nebo je dokonce přimět k jejich prodeji.
To by mohlo vést k tomu, že Francie bude muset platit ještě vyšší úroky za své dluhy.
X X X
V Madridu došlo k výbuchu v kavárně, na místě je přes dvacet zraněných
Při explozi plynu v sobotu v Madridu utrpělo zranění nejméně 21 lidí, z nichž tři vážná, uvedly tamní záchranné složky. Výbuch nastal okolo 15:00 místního času ve čtvrti Puente de Vallecas a zasáhl restauraci Mis Tesoros a s ní sousedící obytnou budovu, píše španělský deník El País.
Prozatím není jasné, kde přesně a z jakého důvodu exploze nastala. Madridské záchranné složky na sociální síti X zveřejnily záběry z místa výbuchu s tím, že tam zasahuje 18 hasičských jednotek.
X X X
Zruší se některé soudy? ANO varuje před chaosem
Karel Havlíček, Alena Schillerová a Taťána Malá na předvolební akci hnutí, kde společně představili program Hnutí ANO a diskutovali s občany Foto: Hnutí ANO
Zatímco v otázkách digitalizace, financování soudů nebo reformy procesních předpisů se politické strany víceméně shodují, téma zúžení soustavy soudů a státních zastupitelství je rozděluje. Vyplývá to z ankety mezi stranami a hnutími, které mají šanci uspět v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny.
Soustava soudů a státních zastupitelství má nyní čtyři stupně – okresní, krajský, vrchní a nejvyšší. . Snížení počtu stupňů by podle příznivců mohlo přinést zefektivnění řízení, úsporu nákladů a lepší rozdělení práce mezi soudy a státní zastupitelství. Kritici ale varují před zhoršením dostupnosti justice pro občany v regionech, ztrátou specializace a rizikem přetížení krajských institucí. Změna by také vyžadovala rozsáhlé legislativní zásahy.
Jediným subjektem, který se jednoznačně vyslovil pro, je hnutí STAN. Podle Karla Dvořáka jsou obě vrchní státní zastupitelství nesystémová a nadbytečná. „V oblasti soudnictví je nutné začít vést vážnou debatu o aktualizaci mapy okresních soudů. Dnešní stav je drahý, nelogický a vede k rozdílné kvalitě rozhodování,“ uvedl.
SPD: Čtyřstupňová soustava je tradice
Hnutí SPD je kategoricky proti. Podle Vladimíry Lesenské čtyřstupňová soustava umožňuje specializaci soudců u složitých případů a její zúžení by mohlo ohrozit kvalitu i nezávislost rozhodování.
Koalice SPOLU považuje změnu za rizikovou. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix upozorňuje, že zúžení by mohlo negativně dopadnout na dostupnost právní pomoci pro občany a v konečném důsledku i zpomalit justiční systém.
Hnutí Stačilo! zdůrazňuje, že víceinstanční systém je zárukou přezkoumatelnosti soudních rozhodnutí. „Současnou soustavu bychom zachovali,“ uvedl Roman Roun.
ANO: Reforma musí probíhat souběžně
Hnutí ANO připouští, že debata o zeštíhlení se vede dlouho. „Finální shoda zatím není, ale v podstatě všichni se shodnou na tom, že by bylo vhodné soustavu zeštíhlit,“ řekl Radek Vondráček. Podle něj by ale reforma musela probíhat souběžně v obou strukturách, jinak by jen přinesla větší chaos.
Renata Vesecká z Motoristů považuje téma za věc širší diskuse. Nadbytečné podle ní je Vrchní státní zastupitelství i Vrchní soud v Olomouci, které podle statistik tříští právní praxi mezi Moravou a Čechami.
Piráti: Dílčí změny místo velké reformy
Piráti se hlásí k třístupňové soustavě, ale k plošné reformě nyní podle Jakuba Michálka není vhodná doba. „Šli bychom cestou dílčích změn, například sloučením některých okresních soudů nebo koncentrací agend,“ uvedl. Zároveň navrhují zřízení zvláštního soudu pro digitální věci, například doménové spory.
Zúžení soustavy dlouhodobě prosazuje i Lenka Bradáčová, která od dubna stojí v čele Nejvyššího státního zastupitelství. „Jsem dlouhodobě známá svou představou třístupňové justiční soustavy, ve vztahu ke státnímu zastupitelství o to více. První velký pokus tu by učiněn v roce 2012 tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Ta předloha skončila ve druhém čtení a já si myslím, že minimálně se o ní musí začít znovu debatovat,“ uvedla už dříve.
Podobně už v roce 2019 mluvila tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. I ona uvažovala o zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci a zároveň o zániku vrchních soudů. Tehdy však zdůrazňovala, že před jakoukoli změnou je nutná detailní analýza fungování vrchních orgánů a širší odborná debata.
Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Nůžky se rozevírají. 1% nejbohatších v Česku už vlastní přes třetinu majetku
Jako by těch problémů nebylo málo. Rostoucí majetková a příjmová nerovnost je dalším problémem, který tíží Českou republiku a o kterém se moc nemluví. Podle mezinárodních studií patří k nejvyšším v Evropě a blíží se státům, jako jsou Mexiko a Indie.
Ekonomka Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR se ve výzkumu zaměřuje na trh práce, příjmové nerovnosti a chudobu. „Zatímco v roce 2010 vlastnilo deset procent nejbohatějších lidí 47,7 procenta majetku, o deset let později už to bylo 67,3 procenta. Jedno procento nejbohatších vlastní přes 36 procent veškerého majetku. Průměr Evropské unie je okolo 30 procent,“ řekla Fialová na konferenci Ekonomického deníku a České justice na téma Právo a daně.
Prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová, Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč debatují na konferenci Právo a daně. Foto: Radek Čepelák
Jedná se o odhady, které zpracovala banka Credit Suisse a vztahují se k roku 2020. „Bohužel, nemáme v České republice data, která by oficiálním způsobem zachycovala majetkové poměry obyvatel. V letošním roce Český statistický úřad rozjíždí šetření, které by nám tato data mělo zpřístupnit,“ konstatovala Fialová.
Rovná daň, nerovné příjmy
Velká majetková nerovnost v praxi vede k narušení sociální soudržnosti společnosti. „Často pak také dochází k tomu, že se majetek proměňuje v politickou moc. Může to narušovat demokratické procesy. To už jsou věci, jejichž svědky jsme v našem každodenním životě,“ doplnila Fialová.
Co s tím? Podle socioložky by pomohlo zvýšení majetkových daní a také vyšší progrese ve zdanění příjmů fyzických osob. „Zdanění nízkopříjmových obyvatel je opravdu vysoké. Často tyto lidi motivuje, aby vůbec do oficiální ekonomiky nevstupovali. Máme tady poměrně rozsáhlou ekonomiku s lidmi pracujícími v pololegalitě. Máme tady obálkové mzdy, kdy firmy vykazují jenom minimální mzdu, která bývá zaměstnanci dorovnávána načerno,“ řekla Fialová.
Podle Kamily Fialové by pomohlo zvýšení majetkových daní a také vyšší progrese ve zdanění příjmů fyzických osob. Foto: Radek Čepelák
Daňové zatížení nízkopříjmových obyvatel je v Česku o něco vyšší než evropský průměr. Například svobodná osoba bez dětí, vydělávající 67 procent průměrné mzdy, podle Eurostatu odvede státu téměř 40 procent superhrubé mzdy. Hlavním důvodem jsou vysoké platby na zdravotní a sociální pojistné, které odvádí zaměstnanec i jeho zaměstnavatel.
Úlevy na daních pro bohaté
Daňové úlevy jsou podle Kamily Fialové nastaveny tak, že z nich mají prospěch hlavně domácnosti s nadprůměrnými příjmy. Příkladem může být odpočet příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění či dlouhodobý investiční produkt. Totéž platí v případě odpočtu úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření.
Účastníci prvního bloku konference Právo a daně. Zleva moderátorka Alžběta Vejvodová, místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO), ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek a prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Foto: Radek Čepelák
Podobně se během svého vystoupení na konferenci Právo a daně vyjádřil také člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek. Studie, na jejímž zpracování se Dušek podílel, ukázala, že míra zdanění zaměstnanců je podobná bez ohledu na výši příjmu. Podíl příjmových skupin na hrubých příjmech totiž téměř přesně kopíruje podíly těchto skupin na zaplacené dani z příjmu a na zdravotním a sociálním pojištění.
Živnostníci a švarcsystém
Dalším specifikem českého trhu je velké množství osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které někdy dělají práci, jež se běžně vykonává na zaměstnanecký poměr. „Rozdíl mezi zdaněním klasických zaměstnanců a OSVČ je tak velký, že často motivuje lidi, aby do zaměstnaneckého poměru nevstupovali,“ upozornila Fialová a zmínila také nízkou podporu částečných úvazků. Výsledkem je nízké procento zaměstnanosti žen s malými dětmi.
Podle dat Eurostatu za loňský rok byl podíl OSVČ na celkové zaměstnanosti v Česku 15 procent. Jedná se o pátou nejvyšší hodnotu mezi státy Evropské unie, před námi je jen Řecko, Itálie, Polsko a Nizozemsko.
Stínový premiér a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček během vystoupení na konferenci Právo a daně, kterou pořádaly zpravodajské portály Ekonomický deník a Česká justice. Foto: Radek Čepelák
Je tedy správný čas osekat výhody, které mají živnostníci oproti zaměstnancům? Místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový premiér Karel Havlíček (ANO) se vyslovil proti takovým změnám. „Ano, dělejme všechno proto, aby se lidé nedostávali do režimu švarcsystému. Na druhou stranu si uvědomme, že živnostníci zabezpečují obslužnost venkova a nedělají žádný velký byznys. S tím, že jsme tady historicky nastavili poměrně výhodné podmínky pro OSVČ, souhlasím a věřím, že to byla v zásadě správná cesta,“ řekl Havlíček.
Hlasy pro vyšší daně z nemovitostí
V následné panelové diskusi došlo i na otázku, jak zvýšit příjmy veřejných rozpočtů. Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč doporučil zavést vyšší daně na vlastnictví více nemovitostí. „Tam přece můžeme dát výjimky pro nízkopříjmové domácnosti. To znamená, že pokud mají jednu nemovitost, ve které bydlí, tak má sazbu X. Na pátý byt v majetku stejné osoby už dejme vyšší sazbu Y. Já tam ten prostor vidím,“ řekl Boháč.
Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč během vystoupení na konferenci Právo a daně. Foto: Radek Čepelák
Podobně se vyjádřily také Kamila Fialová či prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. „Pragmaticky mi dává smysl peníze vybírat tam, kde jsou, a ne tam, kde nejsou,“ uvedla Pospíšilová. Obě však upozornily, že prosadit takovou změnu bude politicky velmi obtížné.
Ekonom Libor Dušek navrhl zavést spotřební daň na tiché víno, se kterou podle průzkumů souhlasí 58 procent lidí. Souhlasí také s vyšším zdaněním majetku. „Když se říká, nebudeme trestat za úspěch, tak to znamená, že pro některé lidi jsou daně trest. Já si to nemyslím. Daně jsou prostě cena za civilizovanou společnost,“ řekl Dušek.
Havlíček vyšší daně odmítá
Jediným účastníkem debaty, který se vyslovil proti vyšším majetkovým daním, byl Karel Havlíček. „Uvědomme si, že každé zvýšení daní znamená úbytek něčeho. Dopočtěme si to, když někdo přesune výrobu z Česka někam jinam, co to bude znamenat v národním hospodářství, v zaměstnanosti, ve výběru daní a odvodů. Nesledujme to jen z pohledu fiskálního efektu, ale sledujme to komplexně,“ zdůraznil.
Poděkování za podporu konference Právo a daně patří advokátní kanceláři Bříza & Trubač a poradenské firmě LeitnerLeitner Česká republika.
Pohled do téměř zaplněného sálu konference Právo a daně. Úvodní slovo měl místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. Foto: Radek Čepelák
David Tramba, ceskajustice.cz
X X X
PO COVIDU ŽLOUTENKA V ČR
VÁLKA UŽ DÁVNO M/ĚL FIALA VYMĚNIT
STÁLE CHYBĚJÍ I LÉKY,
ODBORÁŘI ČR NEPROTESTUJÍ JAKO NA ZÁPADĚ
Máme tu epidemii žloutenky, z covidu jste se nepoučili, vyčetl Vojtěch Válkovi
Současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 se střetl v předvolebním duelu pořadu Rozstřel se svým předchůdcem a kandidátem za hnutí ANO Adamem Vojtěchem. Řešili nedostatek lékařů, dlouhé čekací doby a narůstající počty nemocných žloutenkou.
Počty nakažených žloutenkou nezvykle rostou. Letos se jí nakazilo asi 1350 lidí a odborníci varují, že s nástupem nakažených dětí do školy jich může přibývat. Vojtěch hned v úvodu Rozstřelu Válkovi vyčetl, že se nepoučil z covidu a škrtl 130 pracovních míst v krajských hygienických stanicích.
„Máme tady epidemii žloutenky, nedávno jsme měli epidemii černého kašle. Vidíme, že podobných epidemií infekčních chorob přibývá. Když se podívám na to, jak jsme se poučili z covidu, tak si přiznejme, že se toho za poslední čtyři roky moc nestalo. Když my jsme končili covid, navyšovali jsme personální kapacity krajských hygienických stanic o 130 míst,“ začal Vojtěch. „Přišla nová vláda a tato místa škrtla. Myslím si, že dokonce dneska je ještě ten personální stav nižší, než byl před covidem,“ pokračoval.
Máme tu epidemii žloutenky, z covidu jste se nepoučili, vyčetl Vojtěch Válkovi i idnes
Válek vyvrátil, že by v případě žloutenky a černého kašle šlo o epidemii. Na žloutenku jeho vláda prý zajistila dostatek očkovacích vakcín a odmítl, že by něco podcenil. Několikrát pak Válek vyzval, aby lidé dbali na důslednou hygienu rukou. „Prosím, myjte si ruce, dezinfikujte si ruce, používejte mýdlo. Tak, jak jsme se to učili v době covidu. To je naprosto klíčové,“ zdůraznil Válek.
Pře o eŽádanky
Velkým problémem současného zdravotnictví jsou dlouhé čekací lhůty na vyšetření a zákroky. Někteří pacienti třeba na magnetickou rezonanci nebo na kolonoskopii čekají tři až čtyři měsíce. Pro hnutí ANO je jejich zkrácení jednou z programových priorit. Vojtěch chce v prvé řadě zavést národní monitoring čekacích dob, protože dnes ani pojišťovny neví, jestli jejich nasmlouvaní lékaři přijímají pacienty a jak dlouho se u nich čeká. Pomoci ve sbírání dat by měla eŽádanka. Stejně jako Vojtěch před lety nařídil povinně lékařům, aby vystavovali eRecepty, vyžadoval by po nich i odesílání žádanek na vyšetření elektronicky.
„Mohu garantovat, že pokud budu ministrem zdravotnictví, eŽádanku zavedu jako povinnou, aby se nestalo to, co u eReceptu. Ten využívalo jen tři procenta lékařů, když povinný nebyl,“ prohlásil kandidát za hnutí ANO.
Podle Válka ale je dostatečný systém, který zavedl on. To znamená, že není nutné lékařům nařizovat vystavování eŽádanek, stačí, že se zdravotnickým zařízením nařídilo je přijímat. „Dnes taky není povinné posílat snímky magnetické rezonance elektronicky, a přesto už nenajdete v České republice jediné pracoviště, které by je posílalo jinak než elektronicky,“ reagoval Válek. A pochlubil se, že zatímco při jeho nástupu do funkce v roce 2021 pacienti podstoupili 192 tisíc vyšetření magnetickou rezonancí, v roce 2024 275 tisíc vyšetření.
„Jsou ale regiony, kde problém s dlouhými čekacími dobami je a my tam musíme schvalovat nákup přístrojů a musíme dál bonifikovat pracoviště, která jedou ve dvousměnných provozech a jedou o víkendech,“ nastínil Válek svoje řešení.
Na eŽádance se neshodli, zato oba se vzájemně pochválili za navyšování počtu studentů na lékařských fakultách. To by do budoucna mělo pomoct řešit problém s nedostatkem a stárnutím doktorů.
Oba dále odmítli povolit eutanazii, smysl vidí spíše v podpoře kvalitní paliativní péče.
Manželství pro všechny ano
Na závěr pořadu padlo i několik otázek, které se netýkají zdravotnictví. Zatímco Válek by vyměnil českou korunu za euro do roku 2030, Vojtěch pro přijetí eura není. Oba by klidně místo současného partnerství zavedli pro stejnopohlavní páry manželství. Ani jeden by nechtěl jít do koalice s hnutím Stačilo! A přestože šéf hnutí ANO Andrej Babiš jasně odmítá závazek států NATO vynakládat pět procent HDP na obranu, Vojtěch na to má trochu jiný názor.
„Těch pět procent nemá být čistě na obranu, 1,5 procenta z toho může být na krizovou připravenost, třeba i nemocnice. Takže si myslím, že pokud to bude takto rozvrženo, tak samozřejmě nějaký trend navyšování bude,“ uvedl. Tyto výdaje ale podle něj nesmí být na úkor sociálních věcí nebo školství.
Válek obranu a bezpečnost označil za naprostou priorita. „Je to hlavní úkol státu zajistit svým občanům bezpečnost. V Polsku 200 kilometrů od Ostravy spadl ruský dron. To jasně ukazuje, že my musíme posílit bezpečnost a to uděláme jedině tak, že do ní budeme investovat a budeme součástí NATO,“ odvětil Válek.