Aljašská schůzka Trumpa s Putinem má diplomatickou a obchodní vlečku, která převzala úvodní impulz a pokračuje dál po různých kolejích. Jedním z prvních plodů setkání amerického prezidenta Trumpa s ruským protějškem Vladimírem Putinem na Aljašce může být obnova spolupráce v energetické oblasti na Sachalinu.

Největší těžební společnost světa Exxon Mobile vyjednává tajně o návratu k projektu Sachalin-1, kde vlastnila 30 procentní podíl vedle ruského státního Rosněftu a japonské a indické společnosti. Návrat usnadnil Putinův dekret, podepsaný v den aljašské schůzky s Trumpem, který umožňuje účast zahraničních společností na těžbě na Sachalinu, pokud vedle kapitálu přivezou také technologie a budou vystupovat proti americkým sankcím. Píše o tom Wall Street Journal.

 Sachalin-1 byl jedním z prvním společných rusko-amerických projektů už od 90 let. Tehdejší šéf uvedené americké společnosti, Rex Tillerson dostal za to roku 2013 od Putina Řád přátelství. Pak ale přišla anexe Krymu a s ní i nástup americký sankcí, které další rozvoj této spolupráce zablokovaly. Po ruském vojenském vstupu na území Ukrajiny roku 2022 měl Exxon z Ruska odejít a smířit se se ztrátou 4 miliard dolarů. Jeho kapitálový podíl v projektu Sachalin-1 byl Putinovým rozhodnutím vymazán.

Teď by se tedy mohlo jednat o návrat, i když o obsahu jednání není nic známo. Dokonce o jejich samotné existenci v samotném Exxon Mobile prý ví jen pár lidí. A všechno má záviset na tom, zda se podaří uzavřít mír na Ukrajině.

Samotný fakt tajného jednání – Wall Street Journal to má od osob, které mají k těmto rozhovorům blízko – naznačuje americkou sázku na blízký konec války. V aljašském Anchorage se soustředil velký podíl vyjednávání mezi americkým a ruským prezidentem na využívání minerálních zdrojů na rozsáhlém území po obou stranách Beringova průlivu spolu s okolními vodami Arktidy.

I když americké sankce za vlád Bidena a Trumpa v zásadě zablokovaly obchodní kontakty obou stran, existovala jakási licence ministerstva financí pro vybrané společnosti, aby mohly pokračovat v jednání o ohrožených aktivech na ruském území. Exxon to využil hned po svém odchodu roku 2022. Vedení společnosti zároveň požádalo americkou vládu o podporu pro případ, že by se do Ruska zase vracela. A podle WSJ, CEO Darren Woods už o možném návratu jednal s Trumpem v Bílém domě.

Projekt Sakhalin-1 byl dohodnut roku 1995 a představoval jednu z největších investic Exxonu. Po Ruském vstupu do Ukrajiny Exxon snížil těžbu a uvažoval o prodeji podílu. Moskva to znemožnila a místo toho vymazala Exxon z registru vlastníků. Teď by ho tedy chtěli vrátit zpět, jak už naznačily první kontakty nové Trumpovy administrativy s ruskou delegací na únorových jednáních v saúdskoarabském Rijádu. Obnova hospodářských a politických vztahů je velké téma, které souvisí s ukončením války, ale přerůstá je a může mít svoji vlastní dynamiku.

Podle Reuters byl projekt na Sachalinu jedním z prvních, o kterém se při summitu na Aljašce mluvilo. Rusko má zájem také o nákup technologií pro zkapalňování plynu. Putin sebou přivezl obchodní delegaci vedenou šéfem ruského státního investičního fondu Kirilem Dmitrijevem, ale o jejích aktivitách se neví nic.  Putin navrhoval spolupráci v technologiích, digitální sféře, high-tech průmyslu a průzkumu vesmíru. Zvláště zdůraznil potenciál pro spolupráci v Arktidě, kde se nachází „obrovské“ nerostné zásoby.

Trump se pokoušel navázat zprostředkováním trojstranného setkán í i se Zelenským, ale to není podle Kremlu možné bez předchozí dohody o mírovém uspořádání. Na konci setkání, při tiskovce, Putin uzavřel své vystoupení pozváním Trumpa do Moskvy.

Po aljašském summitu vznikl konzultační mechanismus k řešení problémů v bilaterálních vztazích. USA a Rusko se dohodly na jmenování vysokých týmů, které budou „velmi rychle pracovat na obnovení funkčnosti příslušných misí“. Série jednání probíhá v Istanbulu na úrovni vysokých funkcionářů ministerstev zahraničních věcí a věnují se například obnovení přímých letů mezi oběma zeměmi.

Bývalý ruský ministr obrany, nyní vojenský diplomat Sergej Šojgu v dubnu oznámil, že Moskva je připravena obnovit rozhovory o kontrole jaderných zbraní s USA. „Trumpova administrativa v současnosti prokazuje ochotu obnovit dialog o otázkách strategické stability,“ uvedl Šojgu podle Moskow Times.

Jak uvedl, že jakákoli nová dohoda o kontrole zbraní bude muset zohlednit to, co nazval rostoucími hrozbami pro Rusko, včetně rozšiřování NATO, globálního protiraketového systému USA a rozmístění pozemních raket středního a krátkého doletu ve Washingtonu.

Upozornil také na nedávný návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rozšířit jaderné odstrašující prostředky Francie na evropské spojence jako na vývoj, který musí být zohledněn v jakékoli budoucí smlouvě.

„Tyto kroky představují pro Rusko další vojenské hrozby,“ řekl Šojgu. „Proto čekáme na konkrétní návrhy od našich amerických partnerů.“

 Podrobnosti diplomatické vlečky aljašské schůzky jsem vyhledal pomocí umělé inteligence:

 Trilaterální přístup: Trump opakovaně vyjádřil zájem o trilaterální jednání zahrnující Čínu. V únoru 2025 prohlásil: „Chci říci: Snižme náš vojenský rozpočet na polovinu… Není důvod stavět zcela nové jaderné zbraně; už jich máme tolik“.

Výzvy z Kongresu: Dvacet členů Kongresu v únoru 2025 vyzvalo administraci k uzavření dohody o zachování limitů smlouvy New START až do vyjednání nové komplexní dohody o kontrole zbraní.

 Místa budoucích jednání

Mezinárodní fóra a summity

SCO Summit v Číně (31. srpna – 1. září 2025): Prezident Si Ťin-pching osobně přivítá Putina a dalších více než 20 světových lídrů na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Tchien-ťinu. Putin zůstane po summitu na vojenské přehlídce v Pekingu na konci týdne.

Potenciál pro setkání Trump-Putin: Média spekulují o možnosti, že by se Trump mohl připojit k Putinovi v Číně začátkem září, i když konkrétní datum nebo místo nebylo potvrzeno. Čína byla zmíněna jako potenciální místo jejich summitu.

G20 a další multilaterální fóra: Historické precedenty ukazují, že G20 summity poskytují příležitosti pro bilaterální setkání na okraji hlavních jednání.

Alternativní diplomatická místa

Třetí země: Istanbul se osvědčil jako neutrální místo pro technické rozhovory o diplomatických misiích. Saúdská Arábie hostila původní vysoké jednání v únoru 2025.

Moskva: Putin na konci aljašského summitu pozval Trumpa slovy „Next time in Moscow“ (Příště v Moskvě), na což Trump reagoval: „To je zajímavé. Dostanu se kvůli tomu trochu do problémů, ale vidím, že by se to mohlo stát.“

 Role velvyslanectví, Obnovení diplomatických kapacit

Alexander Darčijev jako nový velvyslanec: V březnu 2025 Putin formálně jmenoval Alexandra Darčijeva novým velvyslancem v USA. Darčijev, diplomat se dvěma dlouhými obdobími na washingtonské ambasádě a bývalý velvyslanec v Kanadě (2014-2021), předložil své pověřovací listiny Trumpovi v červnu 2025.

Po setkání s Trumpem Darčijev prohlásil: „Rusko a Spojené státy jako významné země jsou určeny k mírovému soužití bez konfrontace“. Zdůraznil přechod od „monologů během předchozí administrativy“ k „pragmatičtějšímu a komplexnějšímu rozhovoru“.

Obnova personálu a operací

Navýšení diplomatického personálu: Obě země se dohodly na postupném navýšení personálu svých ambasád, který byl v posledních letech drasticky omezen vzájemnými vyhoštěními diplomatů.

Jednání se zaměřují na:

Přístup k bankovním službám pro diplomaty, Zákaz najímání místního personálu ze strany Ruska, Návrat zabavených ruských diplomatických nemovitostí, Obnovení konzulárních služeb

 Výzvy a překážky

Expirující smlouva New START: Poslední velká dohoda o kontrole jaderných zbraní mezi USA a Ruskem vyprší 5. února 2026, což vytváří časový tlak na vyjednání nástupnické dohody.

Čínská neochota: Peking tradičně odmítá trilaterální jednání s USA a Ruskem, trvá na tom, že Washington a Moskva mají „zvláštní a primární odpovědnost za jaderné odzbrojení“.

Pokračující konflikt na Ukrajině: Zatímco technické rozhovory o ambasádách pokračují, širší normalizace vztahů zůstává podmíněna ukončením války na Ukrajině.

Vznik těchto bilaterálních mechanismů a pracovních skupin představuje významný posun od úplné diplomatické izolace k postupné obnově kanálů komunikace, i když v omezeném rozsahu. Budoucnost těchto iniciativ bude záviset na schopnosti obou stran najít řešení ukrajinské krize a překonat hlubší strategické rozdíly.

Tolik příspěvek umělé inteligence. Výraz „tajná“ v titulku je samozřejmě barnumská nadsázka, ale i seriózní novinář se musí smířit s tím, že obal prodává zboží.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

 X X X

Za Si Ťin-pchingem dorazí Kim Čong-un a Putin. Budou slavit konec světové války

 Severokorejský vůdce Kim Čong-un, který opouští svou zemi jen výjimečně, se příští týden vypraví do Číny na oslavu konce druhé světové války. Informují o tom světové agentury s odkazem na oficiální čínská a severokorejská média. Na slavnostní vojenskou přehlídku dorazí politici 26 zemí včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedla agentura Nová Čína.

 Čína je dlouhá léta nejdůležitějším spojencem severokorejské diktatury, v posledních letech však podle agentury AP vztahy poněkud ochably a Pchjongjang se je snaží posílit. Kim se naposledy do Pekingu vypravil v roce 2019, nyní přijede na pozvání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, potvrdila KLDR, aniž uvedla podrobnosti o délce návštěvy.

 Čína si 80. výročí konce války připomene 3. září a na vojenskou přehlídku dorazí i Putin. Ten má být podle dřívějších informací agentury TASS v Číně na přelomu srpna a září na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).

Účast státníků západních zemí se na oslavách neočekává, napsala AP.

 X X X

 Rusko v noci tvrdě udeřilo na Kyjev. Domy v troskách, mezi oběťmi jsou i děti

 Při nočním ruském útoku na Kyjev zemřelo nejméně třináct lidí, sdělil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, podle kyjevské prokuratury je obětí již 14. Mezi mrtvými jsou i děti. Rusko i budovu zastoupení Evropské unie v Kyjevě. Útoky jsou podle prezidenta Volodymyra Zelenského jasnou odpovědí Ruska všem, kdo po týdny a měsíce vyzývali k příměří a skutečné diplomacii.

 Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 598 dronů, dvě rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické, devět raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23, 20 střel s plochou dráhou letu Ch-101, vypouštěné ze strategických bombardérů.

Obráncům se podařilo zničit 563 dronů, jednu raketu Kinžal, sedm raket Iskander-M/KN-23 a 18 střel Ch-101, oznámilo ukrajinské letectvo.

 Připustilo, že zásahy střel a bezpilotních letounů zaznamenalo na 13 místech, úlomky sestřelených dronů dopadly na 26 místech, dodalo. Varovalo, že vzdušný útok nadále pokračuje.

Ruský útok poškodil energetická zařízení v několika regionech a vedl k místním výpadkům elektrického proudu, napsala agentura Reuters s odvoláním na provozovatele ukrajinské energetické sítě.

Útok na kritickou infrastrukturu ve Vinnycké oblasti v centrální části země připravil o dodávky elektřiny 60 tisíc odběratelů ve třech desítkách obcí, informovala šéfka oblastní správy Natalja Zabolotná.

Moskva tvrdí, že zasáhla vysoce přesnými zbraněmi ukrajinské zbrojovky a letiště.

 Ruská vojska zasáhla vysoce přesnými zbraněmi ukrajinské zbrojovky a letiště, tvrdí Moskva po útoku na Kyjev se 14 oběťmi, včetně tří dětí.

V Chersonské oblasti za uplynulý den ruské útoky zabily další čtyři lidi a pět jich zranily, napsala agentura Ukrinform.

Mezi zraněnými, z nichž tři desítky skončily v nemocnicích, je podle úřadů řada dětí od sedmi do 17 let. Při útoku podle ministra Klymenka jedno dítě zahynulo na místě, další dvě podlehly zraněním v nemocnici. Rozsáhlé nálety poničily řadu obytných domů v několika čtvrtích města.

„Rusko si vybírá balistické rakety místo jednacího stolu. Vybírá si pokračovat v zabíjení místo ukončení války. A to znamená, že Rusko stále nemá obavu z následků. Stále zneužívá skutečnosti, že alespoň část světa přehlíží zavražděné děti a hledá pro Putina omluvy,“ napsal na X Zelenskyj. Je podle něj čas na nové a tvrdší sankce vůči Rusku. Vyzval také k jasné reakci země, jako jsou Čína a Maďarsko.

 „Bohužel, je to typický styl ruských útoků. Kombinovaný útok z různých směrů. A systematicky cílený na obyčejné obytné domy,“ uvedl dříve na telegramu Tkačenko. Podle ministra vnitra Ihora Klymenka se záchranářům podařilo z trosek vyprostit tři živé lidi a je velká pravděpodobnost, že pod sutinami zůstávají další lidé.

Záchranáři vyprošťují obyvatele z trosek pětipatrového domu v Darnycké čtvrti, v Dniprovské byla zase poškozena 25patrová budova. Vzdušný útok zasáhl také Ševčenkivskou a Solomjanskou čtvrt hlavního města. Požár zachvátil desítky aut, celkově byly podle Tkačenka poškozeny stovky objektů.

Při útoku Rusové zasáhli i budovu zastoupení Evropské unie v Kyjevě, uvedly agentury. „EU se nenechá zastrašit. Ruská agrese jen posiluje naše odhodlání stát při Ukrajině a jejím lidu,“ reagoval na X předseda Evropské rady António Costa.

Ruské útoky zasáhly železniční infrastrukturu a vozový park rychlostních vlaků Intercity a způsobily mnohahodinová zpoždění. Jeden vlak byl vážně poškozen, informovaly ukrajinské dráhy.

 Kyjev se opakovaně stává terčem intenzivních ruských vzdušných úderů, při jednom z nejhorších na konci července zemřelo 31 lidí.

 Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek sdělilo, že v noci zničilo 102 ukrajinských dronů nad sedmi regiony, včetně anektovaného Krymu, jakož i nad Černým a Azovským mořem.

X X X

 Sedm sabotérů, všichni z Ukrajiny. Němci už znají pachatele útoku na Nord Stream

 Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje o tom informovaly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace nepotvrdily.

 Podvodní potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa, v září 2022 nedaleko dánského ostrova Bornholm poškodily výbuchy. Podle německých vyšetřovatelů je způsobila skupina sabotérů, která vyrazila na misi na jachtě ze severoněmeckého přístavu Rostock.

Před týdnem italská policie na žádost německých úřadů zadržela nedaleko Rimini 49letého Ukrajince Serhije Kuzencova, který je podezřelý, že celou akci koordinoval. Nyní Německo čeká na jeho vydání z Itálie.

 Podle skupiny německých médií už vyšetřovatelé identifikovali všech sedm členů sabotážní skupiny. Všichni jsou Ukrajinci. Na šest z nich vydala prokuratura zatykače. Sedmý člen komanda, jistý Vsevolod K., údajně loni v prosinci zahynul v bojích s Ruskem na východě Ukrajiny. Ještě loni se přitom podle médií účastnil vojenského výcviku ukrajinských vojáků v Bavorsku.

Kapitán, expert na výbušniny, potápěči…

Skupina se podle médií skládala z kapitána lodi, koordinátora, jímž byl už zadržený Serhij Kuzencov, odborníka na výbušniny a čtyř potápěčů.

Dosavadní vyšetřování podle médií naznačuje, že skupina mohla jednat přinejmenším s vědomím ukrajinských úřadů. Do Německa přes Polsko totiž cestovali s originálními ukrajinskými pasy, které byly ovšem vystavené na jiná jména. Jeden z podezřelých navíc loni v létě uprchl z Polska na Ukrajinu v autě ukrajinského vojenského přidělence. Vyhnul se tak bezprostředně hrozícímu zatčení. Ukrajina odmítá, že by se na explozích jakkoli podílela.

 Plynovod Nord Stream 1 přiváděl plyn z Ruska do Německa, do provozu byl uveden v roce 2011. Nord Stream 2 byl dokončen v roce 2021, jeho potrubím ale nikdy plyn neproudil. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 nebyl uveden do komerčního provozu. Obě potrubí byla poškozena výbuchem 26. září 2022. Plynovodem Nord Stream 1 v době explozí plyn rovněž neproudil, což Rusko tehdy zdůvodňovalo nutnou údržbou. Výbuchy označila Moskva za teroristický útok a naznačovala, že za ním stojí západní země.

Poškození plynovodů Nord Stream vyšetřovaly kromě Německa také Dánsko a Švédsko. Obě země ale už vyšetřování ukončily. Švédská prokuratura loni v únoru uvedla, že nemá pravomoc se záležitostí zabývat. Dánsko pár dní nato oznámilo, že považuje poškození plynovodů za úmyslné, neexistují ale dostatečné důvody pro zahájení trestního stíhání v Dánsku. Německo je tak poslední zemí, která se případem zabývá.

 X X X

 Putin je v neprávu, ale nulový dialog není cesta, hájí Woody Allen účast v Moskvě

 Oscarem oceněný americký režisér Woody Allen se ohradil proti kritice ukrajinské vlády. Ta přišla poté, co se tvůrce slavného filmu Annie Hallová virtuálně objevil na filmovém festivalu v Moskvě. V reakci na nesouhlas uvedl, že je přesvědčen, že ruský vůdce je zcela v neprávu. Není to však podle něj důvod pro přerušení uměleckých dialogů.

 „Pokud jde o konflikt na Ukrajině, jsem pevně přesvědčen, že Vladimir Putin je zcela v neprávu. Válka, kterou způsobil, je otřesná,“ uvedl Allen v prohlášení, které jeho asistent zaslal serveru CNN.

„Ale ať už politici udělali cokoli, nemyslím si, že přerušení uměleckých dialogů je dobrým způsobem, jak pomoci,“ pokračoval.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí kritizovalo Allenovo rozhodnutí na dálku vystoupit jako hlavní host na Moskevském mezinárodním týdnu filmu v sekci Legendy světové kinematografie.

 Setkání s devětaosmdesátiletým režisérem navíc zahájil ruský režisér Fjodor Bondarčuk, který je stoupencem současného kremelského režimu. V roce 2014 například podpořil ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym.

„Účast Woodyho Allena na Mezinárodním filmovém týdnu v Moskvě je hanbou a urážkou obětí ukrajinských herců a filmařů, kteří byli zabiti nebo zraněni ruskými válečnými zločinci v současné válce proti Ukrajině,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí v pondělním prohlášení.

„Umění by mělo budovat mosty“

Allen na festivalu, který je sponzorován ruskými státními médii, státními podniky a moskevskou městskou správou, řekl, že má rád ruské filmy. Vyzdvihl například sovětskou verzi filmu „Vojna a mír“, kterou režíroval Sergej Bondarčuk, otec Fjodor Bondarčuka.

Také podle ruských státních médií uvedl, že sice nemá v plánu natáčet v Rusku, ale k Moskvě a Petrohradu chová pouze dobré city.

Proti kritice režisérova vystoupení se postavil například ruský vyslanec Kirill Dmitrijev. Prohlásil, že být proti filmařově vystoupení na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě je „mimo mísu“. „Rusko není izolované – a umění by mělo budovat mosty, ne je pálit,“ napsal v příspěvku na X.

 X X X

   Maďarsko žaluje EU kvůli využívání zmrazených ruských peněz pro Ukrajinu.

Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Napsal to ve středu web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.

 Členské země EU se loni shodly, že budou využívat výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na její poválečnou rekonstrukci. Většina výnosů má být ve prospěch Kyjeva použita prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), z něhož se financují nákupy zbraní, jichž se Maďarsko neúčastní.

Budapešť v žalobě tvrdí, že EU nerespektovala její právo veta a obešla jej s tím, že Maďarsko není státem přispívajícím na nákupy zbraní pro Ukrajinu.

„V důsledku byly porušeny principy rovnosti členských států a demokratického fungování Evropské unie, protože členský stát byl zbaven, neospravedlnitelně a bez právního základu, svého hlasovacího práva,“ uvádí se podle Euronews v žalobě.

Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán udržuje blízké vztahy s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, často blokuje unijní opatření namířená proti Moskvě za její agresi vůči sousední zemi. Budapešť svou stížnost podala v květnu, soud ji akceptovat tento týden, zabývat se jí může i několik let, než vydá rozhodnutí, píše web.

 X X X

 Analytik: Putin se se Zelenským nesejde, dokud bude válka pro Rusko výhodná. Změnit by to mohly sankce

Americký vyslanec Keith Kellogg v Kyjevě prohlásil, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení války Ruska proti Ukrajině. Boje přesto nepolevují. „Není bezvýznamné, že se lídři setkávají, ale rozhodně to v dohledné době nepovede k nějakému velkému diplomatickému průlomu,“ říká pro Český rozhlas Dvojka odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana.

 Setkání Donalda Trumpa nejprve s Vladimirem Putinem na Aljašce a později s Volodymyrem Zelenským v Bílém domě vytváří dojem velkého posunu v průběhu mírových rozhovorů.

Host: bezpečnostní analytik Michal Smetana. Moderuje Zita Senková

„Na diplomatické úrovni vidíme impulz, který by za určitých okolností mohl být smysluplný. Ale nastavení a přístup současné americké administrativy nevytváří podmínky k tomu, aby se konflikt významně posunul,“ domnívá se Smetana.

Nepravděpodobné je podle něj nyní setkání nejvyšších představitelů obou válčících zemí i uklidnění situace na frontě. Vojenské úspěchy Ruska navíc oddalují jakékoliv příměří, protože pro Moskvu by zastavení bojů aktuálně nebylo výhodné.

„K setkání ruského prezidenta s ukrajinským prezidentem na neutrálním místě rozhodně nedojde do chvíle, kdy Rusko nebude vnímat, že už je to pouze stvrzení předchozí dohody, respektive že ukrajinská strana akceptovala podmínky, které se blíží aktuálně deklarované maximalistické pozici,“ vysvětluje Smetana. „To znamená, že dokud si Moskva nebude jistá, že jsou pro ni podmínky v tuto chvíli výhodné, tak k jednání nedojde.“

Stabilní mírové řešení?

Urychlit ho nezvládl ani americký prezident a jeho administrativa, která zastává k Ukrajině velmi rozporuplné a nejednotné postoje.

 „Donald Trump zvolil strategii cukru a biče, kdy směrem k Moskvě nabízí hodně cukru a směrem k Ukrajině poměrně hodně biče,“ upozorňuje Smetana. „Rusku se poměrně daří na bojišti, naopak Ukrajina má celou řadu problémů. A v této situaci má Moskva velmi malou motivaci slevit ze svých maximalistických požadavků.“

Převahu agresora by Spojené státy mohly vyvažovat zvyšováním ekonomického a diplomatického tlaku na Rusko a podpory Ukrajině. To by zahrnovalo i sankce, o kterých Trump opakovaně hovořil.

„Pokud se válka stane pro Rusko mnohem více nákladnou jak po ekonomické stránce doma, tak tím, že nebude schopno dosahovat svých cílů na bojišti, bude v dohledné době ochotné kývnout na nějakou formu mírového uspořádání, které bude stabilní. Tak zamezíme tomu, aby se konflikt v horizontu dalších několika měsíců nebo let opět nerozhořel,“ předpokládá Smetana.

Záruky by měly mít zuby

Jak by taková mírová dohoda vypadala, zatím není jasné. Je možné, že Ukrajina bude muset alespoň formálně uznat, že Rusko bude okupovat část jejího území, nejpravděpodobněji Krym nebo východní část Donbasu. Výměnou za to bude požadovat bezpečnostní záruky, které by odstrašily případné opakování podobného konfliktu.

„Představa, co jsou bezpečnostní záruky, se velmi liší jak na straně Evropanů, tak Spojených států, ale především na straně Ruska,“ podotýká Smetana. „Ukrajina to vnímá tak, že bezpečnostní záruky by měly mít zuby, například by se tam měly nacházet vojenské jednotky evropských států jako garance mírového uspořádání.“

Spojené státy svoji vojenskou přítomnost na Ukrajině vylučují, ale jsou ochotné pomoct logisticky. Největší problém je Rusko, které explicitně odmítlo jakoukoliv vojenskou přítomnost jednotek NATO na území Ukrajiny jako součást mírového uspořádání.

Aby došlo ke změně postojů, bude muset situace dospět do bodu, kdy bude nadále neudržitelná. Jedině tak budou obě strany ochotné dohodnout se na kompromisu, uzavírá analytik.

 X X X

 „Svobodnou Palestinu!“ volali rapeři Kneecap u Paříže. Festival přišel o dotace

Irská rapová skupina Kneecap během vystoupení na hudebním festivalu Rock en Seine na předměstí Paříže opět kritizovala Izrael za válku v Pásmu Gazy. Koncert se uskutečnil navzdory námitkám židovských organizací a francouzských vládních představitelů.

 Místní úřady letos každoročnímu festivalu odebraly dotace poté, co organizátoři ponechali irské trio na seznamu vystupujících. Píše o tom agentura AFP.

„Svobodnou Palestinu!“ provolávali členové skupiny z Belfastu na začátku nedělního vystoupení a rozvášnili nadšené publikum, v němž byly vidět tradiční palestinské šátky kefíji i irské dresy.

Během svého vystoupení se Kneecap několikrát zmínili situaci v Gaze. „Pokud tomu neříkáte genocida, jak tomu říkáte?“ tázali se a označili izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za válečného zločince, píše AFP.

Francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau před koncertem uvedl, že úřady budou bedlivě sledovat „jakékoli antisemitské výroky, ospravedlňování terorismu nebo podněcování k nenávisti“.

Obec Saint-Cloud, kde se Rock en Seine koná, poprvé odebrala festivalu dotaci ve výši 40 tisíc eur (982 tisíc Kč). Region Île-de-France, který zahrnuje Paříž, rovněž zrušil financování letošního ročníku. Tyto kroky však neohrožují životaschopnost festivalu, jehož rozpočet se tento rok pohyboval mezi 16 a 17 miliony eur (přibližně 417 milionů Kč).

Londýnský soud minulý týden odročil jednání o obvinění rapera skupiny Liama Óg Ó hAnnaidha, vystupujícího pod jménem Mo Chara, z podpory terorismu. Raper měl údajně na koncertě v Londýně na konci minulého roku ukazovat vlajku libanonského Hizballáhu, který je v Británii na seznamu teroristických organizací.

Britská policie nedávno zastavila vyšetřování kapely kvůli údajným protiizraelským heslům na festivalu Glastonbury pro nedostatek důkazů.

Maďarské úřady skupině Kneecap kvůli jejím postojům zakázaly vstup do země, kde měla v srpnu vystoupit na hudebním festivalu Sziget. Koncert tria ve Vídni plánovaný na začátek září pořadatelé zrušili z údajných bezpečnostních důvodů.

 X X X

 Szijjártó: Evropská komise se stala ukrajinskou komisí.

Evropská komise si protiřečí tím, že mlčí, zatímco Ukrajina opakovaně útočí na ropovod Družba, který je klíčový pro zásobování Maďarska a Slovenska, prohlásil v úterý v Budapešti ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó. Informuje portál aboutHUNGARY.hu.

V pořadu Fight Hour  Szijjártó připomněl, že ukrajinský prezident s vypršelým mandátem Volodymyr Zelenskyj nedávno „otevřeně a bezostyšně pohrozil“ Maďarsku, když jasně prohlásil, že pokud země nezaujme proukrajinský postoj v souladu s Bruselem a maďarskou opoziční stranou  Tisza (Respekt a svoboda), Ukrajina bude i nadále útočit na plynovod Družba.

Szijjártó zdůraznil, že maďarské dodávky ropy závisí na dovozu z Ruska prostřednictvím ropovodu Družba a z Chorvatska prostřednictvím ropovodu Adria, přičemž Chorvatsko nemá dostatečnou kapacitu. „Pokud budou dodávky ropovodem Družba přerušeny na delší dobu, zásobování Maďarska i Slovenska se stane nemožným. Dodávky energie nejsou politickou ani ideologickou otázkou, je to fyzická realita,“ řekl.

Kritizoval Evropskou komisi za nečinnost, a to i přes dřívější závazky chránit energetickou infrastrukturu v členských státech. „Komise přestala být Evropskou komisí; stala se ukrajinskou komisí, která slouží zájmům Ukrajiny, nikoli zájmům zemí EU,“ prohlásil Szijjártó.

Ministr také poznamenal, že Maďarsko dodává 30–40 procent dovozu elektřiny na Ukrajinu, což dává Budapešti silnou páku, kterou ale nechce využít.  „Nechceme ubližovat ukrajinským rodinám; jsme lepší.  Ukrajina by si to ale měla pamatovat, až se bude rozhodovat, zda bombardovat plynovod Družba, či nikoli,“ uzavřel.

Server vasevec.cz

X X X

 Valeš: Bez referenda ztratí SPD smysl existence. Po volbách přijdou nehezké věci, míní Jelínek

 Pokud to SPD s případným vládním angažmá myslí vážně, mělo by si prosadit zavedení zákona o obecném referendu jako podmínku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Valeš s tím, že jestliže by k tomu nedošlo, ztrácí hnutí svůj ideový smysl. Další politolog Lukáš Jelínek míní, že po sněmovních volbách můžeme být během skládání vlády svědky politického vydírání či obchodování.

Hnutí ANO je podle Jelínka nakloněno variantě nepřipustit hlasování o členství Česka v EU a NATO. „Řekněme si však na druhou stranu, že onen návrh zákona se netýká jen těchto dvou institucí. Týkal by se obecného rámce, v němž by se vyjasnilo, o čem všem by bylo možné hlasovat,“ uvedl politolog.

V takovém případě by se pak hrálo o každý paragraf. „Zavedení této záležitosti a posílení institutu přímé demokracie by pro SPD bylo něčím, co by vydávala za svůj úspěch,“ poznamenal Jelínek v pořadu Zprávy Plus s tím, že se blíží doba, kdy se na tuzemské scéně „dočkáme obecných referend“.

Existenční podmínka pro SPD?

Valeš však v otázce referenda spatřuje rozhodující moment pro hnutí předsedy Tomia Okamury. „Pokud to s případným vládním angažmá myslí vážně, musí si prosadit zavedení tohoto zákona jako podmínku podpory menšinové vlády ANO. Jinak samotná existence hnutí ztrácí smysl,“ upozornil.

 Zlatý padák pro končící poslance: Obdrží štědré odstupné. Kdo ho má jisté už před volbami?

Současné politické strany se podle něj vzdalují od role prostředníka mezi občanem a státem. „Krize tuzemského politického stranictví je obrovská. Osobně si myslím, že by si občané zasloužili mít část těchto záležitostí ve svých rukou,“ míní Valeš.

Jelínek zmínil politické vydírání i obchodování

Podle Jelínka se šéf ANO Andrej Babiš obává kandidátek SPD a Stačilo!, a to kvůli jejich členské rozrůzněnosti. Ta by prý mohla znepřehlednit českou politiku. „Můžeme tak být po sněmovních volbách svědky nejrůznějšího politického vydírání a nehezkých věcí. Babiš by proto potřeboval záložní varianty, aby mohl své případné partnery tlačit do kouta,“ pronesl odborník.

 Mlha kolem bitcoinů: ANO má jasno, vláda prala špinavé peníze. STAN pochybuje o Stanjurovi.

„Politici ANO mluví o dobrém volebním výsledku, který by jim zajistil, že se nemusí spoléhat na partnery, ale už nedořeknou, že pokud by jim k získání většiny v dolní komoře Parlamentu scházela dvě či tři křesla, dají se v takto atomizované Sněmovně sehnat politickým obchodováním či nejrůznějšími typy přeběhlictví,“ dodal Jelínek

X X X

 Zelenskyj dovolil Ukrajincům dvojí občanství. Také české

Ukrajinský prezident s vypršelým mandátem Volodymyr Zelenskyj v úterý jmenoval první země, kde budou moci Ukrajinci získat druhé občanství. Na tomto seznamu je také Česká republika. Zelenskyj to oznámil na úterním setkání se zástupci Světového ukrajinského kongresu.

„Jednali jsme také o dvojím občanství. Zákon byl schválen a vláda brzy schválí potřebné prováděcí předpisy. Prvními zeměmi, kterých předpisy dotknou, budou Německo, Polsko, Česká republika, USA a Kanada. To je krok k ještě větší jednotě Ukrajinců po celém světě,“ řekl.

Pro připomenutí,  18. června schválila ukrajinská Nejvyšší rada zákon, který umožňuje více občanství, což bylo dříve zakázáno.  Podle nového zákona budou moci Ukrajinci nyní legálně vlastnit dva nebo více pasů. Dříve se Ukrajinci, kteří chtěli získat občanství jiné země, museli vzdát svého ukrajinského občanství.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

 X X X

 Největší válečná loď světa brzy vstoupí do služby v ruské Severní flotile

Ocelová obluda na atomový pohon se přiblížila svému oficiálnímu zařazení do služby. Nepočítáme-li letadlové lodě, má se stát největší válečnou lodí světa. Křižník je starý skoro čtyřicet let. Víc než čtvrt století procházel modernizací.

 Osmnáctého srpna opustil doky v ruské loděnici Sevmaš přízrak z dob studené války, křižník Admiral Nachimov. Ocelový kolos poháněný dvojicí jaderných reaktorů zahájil na chmurných vlnách Bílého moře tovární zkoušky. Až je absolvuje, získá pochybnou čest. Dostane právo vyvěsit ze zádě bílou standartu ruského námořnictva s modrým ondřejským křížem. Zároveň se má stát vlajkovou lodí Severní flotily Moskvy.

Kýl Admirala Nachimova se poprvé dotkl vody už v dubnu 1986. Od roku 1999 však loď oficiálně procházela modernizací. Vlastní silou se letos pohnula poprvé dokonce od roku 1997.

Remorkéry vyprovází křižník Admiral Nachimov na volné moře

Zprávu o zahájení zkoušek na moři vydala ruská státní tisková agentura TASS. Potvrzují ji videa, která se vynořila na internetu. Dvojice jaderných reaktorů lodě je v činnosti už od okolo osmi měsíců. První spustili Rusové v lednu, druhý v únoru.

Admiral Nachimov měří na délku 251,1 na šířku 28,5 metru. Plně naložený má výtlak 28 tisíc tun. Každý z reaktorů má výkon 300 megawattů. Dostaly moderní typ paliva. Jejich konstrukce však zůstala stejná jako v osmdesátých letech dvacátého století.

Křižníku mohou udělit rychlost až 25 uzlů (46 km/h). Pro strýčka Příhodu má loď ještě dva kotle na kapalné pohonné hmoty. Fungují jako přídavné spalování. Nachimov může s jejich pomocí plout rychlostí až 32 uzlů (59 km/h).

X X X

Trumpovi lidé se pokouší infiltrovat Grónsko, zjistily dánské tajné služby. ‚Všichni jsme tím znepokojeni‘

Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informuje o tom ve středu server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by USA měly získat Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království.

 Grónsko získalo v roce 1979 částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament.

DR informuje o zjištění dánských tajných služeb, podle nichž se muži s vazbami na Trumpa pokoušejí Grónsko infiltrovat. Jeden z nich, který má prý úzké vazby na amerického prezidenta, například v Grónsku pracoval na seznamu jmen zdejších občanů, kteří podporují Trumpovy plány na převzetí největšího světového ostrova a Američané by je mohli získat pro separatistické hnutí, které bude požadovat zpřetrhání vazeb s Dánskem.

Američan podle údajů dánských úřadů také nabádal Gróňany k informování o tématech, která lze využít k tomu, aby Dánsko vyznělo v amerických médiích v negativním světle. Vedle toho shromažďoval jména lidí, kteří jsou odpůrci amerického prezidenta.

 Dánské úřady registrují nejméně tři Američany, kteří v Grónsku uskutečňují tajné vlivové operace, o nichž někteří dánští činitelé hovoří i jako o „infiltraci“. „Všichni jsme tím znepokojeni. Samozřejmě, že jsme,“ řekl DR jeden z osmi zdrojů, o které se stanice opírá. Zároveň DR podotýká, že se jí zatím nepodařilo zjistit, zda Američané jednají z vlastní iniciativy, nebo na rozkaz.

Dánská tajná služba PET připustila, že Grónsko je cílem vlivových kampaní různého druhu, jejichž snahou je narušit vztah mezi Grónskem a Dánskem. „Jakýkoliv pokus zasahovat do vnitřních záležitostí (Dánského) království bude samozřejmě nepřijatelný,“ řekl DR dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. „V této souvislosti jsem požádal ministerstvo zahraničních věcí, aby předvolalo amerického chargé d’affaires,“ doplnil.

Bílý dům na dotaz, zda dal Američanům instrukce k vlivovým operacím v Grónsku, dosud neodpověděl. Americké velvyslanectví v Kodani uvedlo, že jednotliví američtí občané mohou mít zájmy v Grónsku, ale americká vláda nekontroluje ani neřídí konání soukromých občanů. Vrcholní představitelé USA dali podle ambasády jasně najevo, že Washington respektuje právo grónského lidu rozhodovat o své vlastní budoucnosti.

 List The Wall Street Journal ale už v květnu zveřejnil zjištění, že americké zpravodajské služby dostaly příkaz shromažďovat informace o hnutí za nezávislost Grónska a identifikovat osoby v Grónsku a Dánsku, které podporují Trumpovy snahy o připojení ostrova k USA.

Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má geostrategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale nezávislost na Dánsku.

Ostrov obývaný zhruba 56.000 lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

X X X

All-inclusive v ohrožení? Turecká vláda chce zrušit hotelové bufety kvůli plýtvání

Rozsáhlé a rozmanité bufety v tureckých letoviscích se těší velké popularitě. Mají ovšem i svou stinnou stránku – velké plýtvání jídlem. Turecká vláda proto přišla s návrhem tento typ stravování regulovat.

Od několika druhů pečiva, přes polévky, omáčky, masa a těstoviny až po čerstvé ovoce a dezerty. Kdo někdy zažil all-inclusive dovolenou v Turecku, tyto bufety velmi dobře zná.

Místní hotely se často až předhánějí v tom, kdo hostům nabídne větší množství jídla, a neomezená konzumace je častým důvodem, proč lidé tento typ dovolené volí. Pro někoho může být toto stravování efektivní, někdo zase rád zkouší co nejvíce tradičních specialit. Velké množství jídla ale stejně nakonec skončí v odpadkovém koši.

To se brzy může změnit. Turecká média informovala o tom, že poradci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se budou bufety blíže zabývat a zaměří se především na hotelové snídaně. Návrh na regulace by měl být Erdoganovi předložen v příštích dvou měsících.

Podle nevládní organizace Waste Prevention Foundation of Turkey (TISVA) se v zemi každoročně vyhodí přibližně 8,7 milionu tun potravin. Pokud by se odpad snížil i o pouhá dvě procenta, mohly by se zajistit základní suroviny pro 360 tisíc rodin na celý rok.

Jsou to ale právě domácnosti, které mají s plýtváním největší problém. Vyprodukují totiž 60 procent celkového odpadu. Průměrný člověk žijící v Turecku vyhodí ročně kolem 102 kilogramů potravin, což je obrovské množství vzhledem k tomu, že se stát dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy a inflací.

Pro srovnání – každý Čech podle Eurostatu vyhodí „jen“ 61 kilogramů potravin. To je méně než průměr Evropské unie, který se pohybuje kolem 72 kilogramů.

Polovina skončí v koši

Někteří ale nefandí ani typickým tureckým snídaním „Serpme Kahvalt“, což by se dalo přeložit jako „smíšená snídaně“. Princip spočívá v tom, že každý host dostane patnáct až dvacet malých talířků se sýry, uzeninami, džemy, medem, smetanou a nakládanou zeleninou. Součástí jsou i smažené brambory, tradiční pečivo borek a jiné speciality.

„Polovina toho, co se servíruje, stejně nakonec skončí v koši,“ postěžoval si DW restauratér a člen Prezidentské rady pro zemědělství a potravinovou politiku Ramazan Bingol.

Tyto snídaně začaly být v poslední době oblíbené i mezi turisty. „Každý by měl mít možnost sestavit si vlastní balíček, nikoliv že bude stejný pro všechny. Diabetik asi tři skleničky džemu nesní a lidé s intolerancí na laktózu nebudou chtít smetanu.“

Pro hosty by to mohlo být příjemnější i z hlediska ceny. Všichni totiž nesní stejné množství jídla a skupina tří lidí může být klidně spokojená se snídaní pro dva. „Nejde ale jen o jídlo. Týká se to i energií, práce a dopadu na životní prostředí,“ vysvětlil Bingol.

Zastává také názor, že by all-inclusive rezorty měly přejít na nabídku à la carte, kdy si hosté vybírají z jídelního lístku. V případě bufetů totiž lidé získávají potřebu ochutnat všechno a velké množství jídla pak zůstává na talíři.

Pozdvižení u ruské a německé klientely

Možná regulace hotelových bufetů vyvolala rozruch mezi dvěma největšími klientelami Turecka – Ruskem a Německem. Asociace ruských cestovních kanceláří (ATOR) se snažila situaci uklidnit a uvedla, že jsou to jen doporučení a nic se zatím nemění.

Zároveň poukázala na případný střet zájmů. „Ministr cestovního ruchu Mehmet Nuri Ersoy vlastní několik velkých hotelů a byl by sám proti sobě, kdyby bufety zrušil, protože by odlákal turisty,“ sdělila.

Země ale s množstvím turistů rozhodně problém nemá. Podle oficiálních statistik vzrostly příjmy Turecka z cestovního ruchu v roce 2024 o 8,3 procent a dosáhly rekordních 61,1 miliardy dolarů.

 X X X

BABIŠ  DO  VOLEB  SOUZEN  NEBUDE

Hlavní líčení do voleb nebude, říká soudce Šott ke kauze Čapí hnízdo. Verdikt o vině není jistý

Nový rozsudek v kauze Čapí hnízdo do říjnových sněmovních voleb nepadne. Do té doby se nestihne nařídit ani hlavní líčení, uvedl pro server iROZHLAS.cz soudce Městského soudu v Praze Jan Šott, který má případ expremiéra Andreje Babiše a europoslankyně Jany Nagyové (oba ANO) na starosti. Usnesení, kterým odvolací vrchní soud zrušil zprošťující verdikt, podle svých slov již prostudoval. Dokument má 97 stran. Nyní bude možné doplňovat důkazy.

 „Vzhledem k potřebě poskytnout dostatečný časový prostor k vyjádření a případným důkazním návrhům stranám řízení, což je nezbytné jak pro přípravu hlavního líčení, jež bude ve věci třeba nařídit, tak pro zachování a respektování práva obžalovaných na obhajobu, i s ohledem na časové možnosti senátu lze již nyní potvrdit, že hlavní líčení v této věci nebude nařizováno před termínem 3. října 2025,“ odpověděl na dotaz serveru iROZHLAS.cz soudce Jan Šott.

Předseda senátu pražského městského soudu, který má případ možného dotačního podvodu kolem Farmy Čapí hnízdo na starosti, tak reagoval na to, zda by posun v kauze mohl nastat ještě před volbami do Poslanecké sněmovny.

Ty se uskuteční 3. a 4. října a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v nich obhajuje poslanecký mandát. A co víc: jeho partaj by nejen podle posledních průzkumů mohla s více než 32 procenty volby vyhrát.

Usnesení odvolacího Vrchního soudu v Praze má podle Šotta 97 stran. „Již jsem je prostudoval,“ uvedl dále soudce. Rozhodnutí společně se spisem případu doputovalo na městský soud minulý týden, ten posléze začal dokument doručovat také procesním stranám.

„Strany řízení budou nyní vyzvány, aby soudu sdělily, zda navrhují nové důkazy, a pokud ano, aby je specifikovaly, včetně odůvodnění případných důkazních návrhů,“ přiblížil Šott, jaký bude další postup.

To, že nakonec padne verdikt o vině, tak není jisté. Šott je totiž podle nálezu Ústavního soudu vázán názorem vrchního soudu pouze ve chvíli, kdy se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vyšší instance zpochybnily. V opačném případě bude mít možnost se odchýlit.

Soudní ping-pong

Obžaloba viní Babiše a Nagyovou z toho, že účelově vyvedli Farmu Čapí hnízdo z holdingu Agrofert, aby získali nárok na padesátimilionovou dotaci z evropských peněz určenou pro malé a střední podniky. Soudce Šott ale dvojici už dvakrát zprostil viny.

„Soud prvního stupně je (…) povinen vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl ustálen odvolacím soudem, nevyžádá-li si procesní vývoj doplnění dokazování. K takové potřebě mohou vést např. nově se objevivší, dříve nepředvídané poznatky.“

Ústavní soud (nález ze dne 21. 3. 2023)

S tím se ovšem neztotožnil odvolací vrchní soud. Babiš s Nagyovou podle něj účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo v dotačním řízení jako malý podnik, ač si byli vědomi toho, že tato společnost ve skutečnosti kritéria malého podniku nesplňuje.

Osvobozující verdikt letos v červnu proto vrchní soud zrušil a věc vrátil k novému projednání. Nižší soud současně zavázal svým právním názorem, a to včetně závěru o vině. Dvojice tak na základě současného skutkového stavu nemůže být opět osvobozena.

Babiš vinu dlouhodobě odmítá a je přesvědčen, že jde o politický proces. Rozhodnutí vrchního soudu označil za naprosto absurdní, scestné a účelové. Vinu mnohokrát odmítla i Nagyová.

X X X

 Španělé ocenili české hasiče. Zasahovali s vrtulníkem v oblastech s velkými lesními požáry

Čeští hasiči dostali od šéfky španělské civilní ochrany Virginie Barconesové ocenění za nasazení proti lesním požárům. Uvedlo to ve středu české velvyslanectví v Madridu. Hasiči z České republiky na základě španělské žádosti v minulých dnech s vrtulníkem zasahovali v silně postižených regionech na severozápadě země.

 Španělsko zasáhly od začátku srpna silné požáry, které postihly především regiony Galicie a Kastilie-León na severozápadě země. Od začátku roku lesní a polní požáry zničily podle unijního systému EFFIS ve Španělsku na 407 000 hektarů území, z nichž drtivá většina připadá právě na srpen.

Kvůli rozsáhlým požárům Španělsko požádalo o pomoc prostřednictvím příslušných mechanismů EU. Česká republika do středomořské země vyslala vrtulník pro hašení lesních požárů s posádkou. Hasiči v zemi působili od minulého týdne.

„Na základně v Leónu ředitelka civilní ochrany Virginia Barconesová ocenila český tým odznakem za nasazení proti požárům,“ uvedlo české velvyslanectví v Madridu.

Do Španělska poslaly své hasiče také další unijní země, například Slovensko, Německo, Francie, Itálie či Finsko. Situaci v oblasti komplikovala vlna vedra, která Španělsko zasáhla v první polovině srpna, a na mnohých místech také sucho. Nejméně čtyři lidé v souvislosti s požáry zemřeli.

X X X

 Šéf kontrolorů: Účelem dotací je samo čerpání peněz, ne snaha něco zlepšit.

 Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se v Senátu pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něho stále zpoždění. Při projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.

„Vyčerpání se stalo cílem a efektivita zůstala na vedlejší koleji,“ uvedl Kala. Podotkl, že dotační logika funguje podle pořekadla, podle kterého hloupý dává a hloupější nebere. „Místo soběstačnosti se vytvořil systém závislosti na dotacích,“ konstatoval Kala.

Dotační systém podle něho zdegeneroval. „Místo aby pomáhal, tak podle mého názoru škodí,“ řekl. Problém je podle prezidenta NKÚ v tom, že systém žije svým životem a není síla jej zastavit, protože podle něho všem vyhovuje.

K digitalizaci státu Kala řekl, že některé pokusy úplně selhaly. Jmenoval mimo jiné elektronické stavebního řízení a digitální justici. „Ale i tam, kde se projekty spustily, tak nedochází ke snížení nákladů, ani úředníků, ani lhůt. Stát je pořád dražší, komplikovanější, pomalejší a méně předvídatelný,“ postěžoval si.

 Vystrčil: Úřady neberou nálezy kontrolorů v úvahu

Horní komora podpořila na návrh předsedy Miloše Vystrčila (ODS) usnesení, v němž pokládá za zásadní, aby státní úřady věnovaly nálezům NKÚ odpovídající pozornost a jeho zjištění využívaly k nápravě nedostatků.

enát naopak odmítl návrh svých výborů, kterým by podpořil myšlenku snížení státních dotací u vhodných typů projektů na nejvýše 50 procent jejich hodnoty a jejich proplácení v případech, kdy se naplnily měřitelné cíle těchto projektů. Výbory také chtěly, aby se plénum vyslovilo pro širší zveřejňování informací o nápravných opatřeních k prověrkovým zjištěním NKÚ, a to včetně jména člena vlády, který je za tato opatření zodpovědný.

Vystrčil zdůvodňoval svůj návrh argumentem, že je špatné, že státní úřady neberou nálezy kontrolorů v úvahu. „To by měl být hlavní apel ze Senátu,“ řekl. Někteří senátoři ale označili toto usnesení v porovnání s usnesením výborů za vykostěné a deklaratorní.

Senát dnes projednal také výroční zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem a o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu. Rovněž tyto zprávy se týkaly loňského roku.

X X X

 Čiernym stavbám odzvonilo: Stavebný zákon pritvrdil, nehorázne pokuty aj búranie budú podľa právnikov realitou

Čiernym stavbám sa v krajine darí. Dôvod je jednoduchý – slabé kontroly, chabé pokuty a diery v zákone. To však má zmeniť stavebný zákon platný od apríla tohto roka. Zatočil reálne s nelegálnou výstavbou?

 Vznik stavieb bez povolení a kontrol je na Slovensku bežným javom. Nikto nevie, či sú bezpečné, či zohľadňujú územný plán, alebo či neobmedzujú susedov. Budovy, ktoré nenápadne vyrastú v meste alebo obci však neraz natrvalo zmenia podobu celého okolia. Doteraz bolo takmer nemožné zbaviť sa ich, o to viac ak ide o bývanie. Takéto stavby potom môžu ohrozovať ľudí aj majetok, kaziť vzhľad obce alebo mesta a spôsobovať spory medzi vlastníkmi pozemkov či susedmi.

Hoci neznie celkom reálne, že by na vedľajšom pozemku výrastol bungalov bez povolení, v skutočnosť sa na Slovensku najčastejšie objavujú práve na čierno postavené rodinné domy. Ďalej sú to garáže, prístavby k domom, chaty, ale aj rôzne sklady alebo priemyselné objekty, ktoré investori potichu postavili a dodatočne k nim žiadali o povolenia.

K tomu sa pridávajú aj maskované rekonštrukcie striech, z ktorých sa v závere stanú nové podkrovia. Majitelia ohlásia opravu strechy, no pridajú obývateľnú časť o ktorej úrad (pokiaľ nepríde na kontrolu) nevie.

V mestách bývajú problémom aj nelegálne zásahy v bytoch či prestavby podkroví. V týchto prípadoch môže byť problémom hlavne ohrozenie ostatných obyvateľov panelákov, napríklad narušením statiky tým, že majitelia zasiahnu do nosných stien. Podľa hlavného architekta Bratislavy Juraja Šujana vo všeobecnosti ide skôr o menšie, jednoduché stavby.

 Príkladom sú aj záhradné chaty na pozemkoch, kde sa stavať nesmú. „Sú prezlečené za rôzne sklady, menšie výrobné prevádzky. Nedávno nás požiadal stavebník o záväzné stanovisko k ateliéru s požiarnou nádržou. Po preštudovaní žiadosti sa ukázalo, že ide o rodinný dom s bazénom,” priblížil absurdnú situáciu.

Mestská časť Nové Mesto sa najviac stretáva s altánkami, parkovacími miestami, bazénmi, a prístavbami k rodinným domom, alebo so stavebnými úpravami v bytoch. Podľa Martiny Goffovej z miestneho úradu problémom sú aj billboardy postavené na pozemkoch, kde nemajú čo robiť, alebo nepovolené ploty. S oboma Bratislava bojuje roky. Teraz, keď do nového znenia zákona sú zahrnuté aj reklamné pútače, môžu sa nahlasovať a búrať.

Čo zákon priniesol

Nový stavebný zákon by mal situáciu s čiernymi stavbami riešiť dvoma spôsobmi. Má zjednodušiť a najmä zrýchliť povoľovanie stavieb, aby ľudia nemali motiváciu obchádzať legislatívu a zároveň sprísniť pokuty aj kontroly – aby sa skutočne neoplatilo stavať za cenu porušenia zákona. Cieľom je, aby sa v budúcnosti stavalo legálne, v súlade s územným plánom a bezpečnostnými normami. To by v konečnom dôsledku malo priniesť aj menej konfliktov medzi stavebníkmi, úradmi a susedmi.

Pred účinnosťou zákona stavebný úrad umožňoval zlegalizovať stavby, ktoré boli v rozpore s predpismi alebo nemali všetky potrebné povolenia. Dalo sa to cez dodatočné povolenie stavby, využívané najmä preto, že majitelia chceli začať stavať hneď. Povolenia, ktoré trvali dlhšie, získavali postupne počas realizácie. Neraz tak oň požiadali až v závere projektu.

Schvaľovanie sa ale naťahuje aj kvôli susedom. Tí majú právo nesúhlasu a môžu namietať či napadnúť rozhodnutie úradu. Bežne sa tak stáva, že sa proces natiahne o roky kvôli obyvateľom. K tomu sa pridáva aj to, že pracovníkov úradov je málo a nestíhajú vybavovať žiadosti. Najmä v developerských kruhoch je realitou, že príde nesúhlas s tým, aby doplnili či opravili nepodstatné časti dokumentácie – zamestnanci úradu tým získajú viac času.

 „Nevýnimočne stavebníci začali s realizáciou stavieb bez príslušného povolenia, o ktoré si požiadali až v priebehu realizácie stavby, respektíve po jej dokončení. Navyše, stavebné úrady predtým len zriedkavo nariadili odstránenie čiernej stavby, z dôvodu čoho sa stavebníci mnohokrát vyslovene spoliehali na to, že s výnimkou uloženej pokuty, nebudú nijako výraznejšie sankcionovaní,” objasnili advokáti z kancelárie L/R/P.

Úprava legislatívy je práve v tomto nekompromisná, z logických dôvodov. Takto postavené stavby nepodliehali kontrolám, nikto nevedel, ako budú po dokončení vyzerať a majiteľ si de facto mohol robiť, čo chce. Výsledok bol neraz architektonická katastrofa v pamiatkovej oblasti, alebo mala stavba o päť poschodí viac, než mohla. Prírastok v stavebnom zákone však určuje, že výstavba môže začať až po vydaní úradného povolenia.

Okrem toho, zákon podporuje urýchlenie procesov aj celkovú digitalizáciu dát. Namiesto dvoch samostatných žiadostí (najprv pre územné rozhodnutie, potom stavebné povolenie) stačí jedno – stavebný zámer. Zároveň sa skrátili lehoty, do ktorých musia úrady rozhodnúť, na 30 až 60 dní, podľa projektu. Dôležité však je, že ak úrady neodpovedia včas, zákon to považuje za súhlas. „Proces tiež prechádza do online prostredia – podania, komunikácia aj podpisy sa vybavujú elektronicky,” vysvetľujú ďalej právnici.

Bude sa búrať?

Ak sa počas kontroly zistí, že stavba toto potvrdenie nemá, inšpekcia ju môže dať zbúrať. Zákon umožňuje odstrániť aj neskoršie pristavené časti, či nepovolené stavebné práce. Je teda na posúdení úradu, či stačí udeliť pokutu, alebo treba prvky zbúrať. Príkladom je nedávno otvorená kauza neskolaudovanej fasády hotela Park Inn. Pákou sú v tomto prípade pokuty – je možné, že ak budú dostatočne vysoké, majiteľ radšej hotel upraví, než by ich mal platiť.

„Pokuty po novom ukladá stavebný inšpektorát, ktorý funguje v rámci regionálnych úradov pre územné plánovanie a výstavbu v sídle kraja. Výška pokuty sa v závislosti od závažnosti priestupku a okolností môže pohybovať od 30 eur až do 200-tisíc eur. Nový stavebný zákon tak stanovuje okrem maximálnej aj minimálnu výšku pokuty,” priblížili právnici. Počet inšpektorov by pritom mal byť časom väčší.

Ak stavebník ďalej pokračuje vo výstavbe napriek pokute či dokázaniu nelegálnosti, suma finančného trestu sa môže zdvojnásobiť. Zákon nezabúda ani na opakovačov. Dvojnásobok pokuty totiž čaká na majiteľov, ktorí do troch rokov od sankcie postavia ďalšie čierne stavby.

 Čo s čiernymi stavbami, ktoré už stoja? Aj na tie zákon myslel a vysvetlenie je jednoduché. Štát hovorí, že ak niekto postavil objekt bez povolenia, bude mať ešte šancu ho „zlegalizovať“ – čiže dodatočne vybaviť papiere. Stavba ale nemôže byť na cudzom pozemku alebo v chránenom území, musí prejsť základnou kontrolou bezpečnosti a podľa ministerstva dopravy tiež nemôže byť v rozpore s verejnými záujmami a stavebník musí mať zabezpečený vzťah k pozemku pod stavbou. Platí to však len do konca marca 2029.

Tento postup ale nemožno generálne vnímať ako amnestiu čiernych stavieb, žiadateľ musí splniť celkom náročné kritéria. „Tento systém tak vyvažuje potrebu predchádzať svojvoľnej výstavbe a zároveň zachováva možnosť zákonného posúdenia starších stavieb,” uviedli právnici s tým, že sa tak prechádza aj ohýbaniu tohto zákona.

Po uplynutí štyroch rokov sa už stavba nebude dať spätne ospravedlniť. Ak sa dokáže, že nie je v súlade so zákonom, môže ju dať mesto či úrad zbúrať. Čokoľvek postavené bez povolenia po 1. apríli 2025 však bude odsúdené na odstránenie – pokiaľ nebude vyzerať ako v projekte a nebude sa ani dať upraviť tak, aby s ním bola v súlade.

Podľa právnikov to znamená, že ak sa stavia úplne na čierno, teda bez projektu, ktorý by bol úradmi odsúhlasený, stavebný úrad nemá veľa možností. V podstate musí rozhodnúť, že sa stavba odstráni, lebo nie je podľa čoho posúdiť, či je bezpečná alebo legálna.

Ak už projekt staviteľ má, ale počas výstavby niečo upraví (zmení okná, zväčší balkón či posunie stenu), ešte to nemusí znamenať, že stavbu treba celú zbúrať. Vtedy úrad zhodnotí konkrétne okolnosti – či sa dá chyba dodatočne napraviť aby bol podľa projektu. No ak nie, chyby musí majiteľ odstrániť. To môže znamenať aj búranie.

„Každý, kto má v pláne realizovať stavbu od apríla 2025, musí mať overený projekt stavby, a to bez výnimky. V opačnom prípade mu hrozí, že takto zrealizovanú stavbu bude musieť odstrániť, teda zbúrať. Až prax však ukáže, či nová legislatíva prinesie želaný efekt a čierne stavby na Slovensku definitívne zaniknú,” spresnili právnici.

V praxi je však len málo prípadov, kedy obec alebo mesto naozaj čiernu stavbu zbúra. Jediným mediálne známym úspechom je zbúranie domu s plážou Daniely Kralevich na Zlatých Pieskoch. Slovensko dlhodobo nevie klepnúť po prstoch megalomanským stavbám ako je vila Cyrila Talapku pri Senci. Tá sa bez výsledku rieši od roku 2011 a dokonca zasahuje do pozemkov železníc. Stačila totiž pokuta a dodatočné zlegalizovanie – na to má navyše ešte štyri roky, podľa nového zákona.

Príkladom je dokonca ubytovanie v historickom okolí Banskej Štiavnice, doslova medzi stromami tajchu Veľká Vodárenská. Namietali voči nemu aj pamiatkari, bezúspešne. Aktivisti zo Spolku Banskej Štiavnice ’91 upozornili, že v pamiatkovej rezervácii a jej okolí našli 14 prípadov, kde sa staré budovy prerábali alebo vznikali nové stavby, pri ktorých majú podozrenie, že môžu poškodiť pamiatky alebo porušujú zákon.

Nový zákon má svoje muchy

Pôvodný stavebný zákon bol jednoducho slabý. Doteraz sa tak likvidovali prevažne drobné stavby bežných ľudí. Pred zmenou legislatívy sa pozeralo aj na to, ako veľká je stavba vzhľadom na pozemok. Ak boli limity prekročené a dom napríklad zabral celý pozemok, bytovka mala viac podlaží alebo pri nej nezostal ani meter zelene, úrady ho neskolaudovali. Po novom sa to už nerieši.

„Pri dodatočnej legalizácii čiernych stavieb to už nemôžeme sledovať. Takýmto postupom si niektorí investori zlegalizovali stavby, ktoré roky nevedeli skolaudovať,” ozrejmil Šujan. Tiež sa zvýšil počet žiadostí o záväzné stanoviská zo strany developerov a to z rovnakého dôvodu – zámery predtým nesedeli s priestorovou reguláciou, a úrad ich zamietol. „Teraz sme museli vydať kladné stanovisko, nakoľko funkčne boli v súlade s územným plánom,” potvrdil hlavný architekt Bratislavy.

Združenie miest a obcí (ZMOS) víta nový zákon v porovnaní s predchádzajúcimi pravidlami im príde práve zrušenie dodatočnej legalizácie stavieb kľúčové. „To je dôležitý krok k efektívnejšej kontrole výstavby a ukončeniu éry tolerancie voči nepovoleným stavbám. Prínosom je aj zavedenie definície nepovolených stavebných prác, takých, ktoré sa realizujú bez potrebného ohlásenia, rozhodnutia alebo iného povolenia,” pripomenula ústredná riaditX XXeľka kancelárie ZMOS Zuzana Špačeková.

Zároveň však upozorňuje, že zákon rieši problém so slabými kompetenciami samospráv iba čiastočne. Úkony pri čiernych stavbách síce prejdú na štát a inšpektorát, no ich vplyv to okliešti. Ocenili však digitalizáciu, ktorá systémy prepája a urýchľuje procesy.

Zodpovednosť za zbúranie však aprílový zákon nemení. Platí teda jednoduchá rovnica – kto stavbu postavil, ten ju odstraňuje. Stavebný úrad alebo inšpektorát môže prikázať, aby tak jej vlastník (stavebník) urobil a pridá aj termín dokedy.

Ak to majiteľ nespraví, orgány môžu stavbu zbúrať násilím. Náklady však ponesie stavebník, pričom keď ich nezaplatí, bude ich štát vymáhať. To môže trvať aj dekády a zaťažovať tak inštitúcie, ako rozpočet.

Priniesol zákon lepšiu kontrolu?

„Kým predtým niesli obce hlavnú zodpovednosť za odstraňovanie čiernych stavieb, často bez dostatočných nástrojov a kapacít, nová legislatíva prenáša tieto kompetencie na regionálne štátne úrady a Štátnu stavebnú inšpekciu. To znižuje záťaž samospráv, no zároveň odoberá možnosť rozhodovať o zásahu na území obce,” uviedla Špačeková.

V konečnom dôsledku však aj zistenie, či ide o čiernu stavbu, netrvá krátko. „V minulosti sa proces jej odhalenia a odstránenia predlžoval najmä kvôli možnosti jej dodatočnej legalizácie, zdĺhavým dvojstupňovým konaniam a obmedzeným kapacitám obcí,” pripomenula riaditeľka s tým, že keď o štyri roky nebude dodatočná legalizácia možná, odstránenie môže stavebný inšpektorát nariadiť bez zbytočných prieťahov.

ZMOS by privítalo databázu čiernych stavieb, v ktorej by sa dali sledovať naprieč celým Slovenskom. „Rizikom je aj preťaženie štátnych stavebných inšpektorátov a regionálnych úradov, ktoré od apríla 2025 preberajú kompetencie po obciach, najmä počas prechodného obdobia do konca marca 2029,” uviedla Špačeková s tým, že úspech zákona závisí aj od dostatku zamestnancov, či financií a podpory samosprávy pri odhaľovaní nepovolených stavieb.

 Nový stavebný zákon teda pridáva overenie projektu stavby, ktorý nahrádza stavebné povolenie. „Práve overenie projektu stavby je kľúčové, bez neho alebo v rozpore s ním, je akákoľvek realizácia stavby od apríla 2025 v rozpore s novým stavebným zákonom. V takomto prípade stavebníka neminie pokuta a v prípade chýbajúceho overeného projektu stavby ju nemožno dodatočne zlegalizovať,” potvrdila advokátska kancelária L/R/P.

Stavebný zákon sa tak od apríla prestal zneužívať a ohýbať, navyše k stavbe človek potrebuje už iba jeden dokument a tým je overený projekt. „Týmto sa vylučuje akákoľvek možnosť špekulatívneho konania zo strany stavebníkov, ktorí by chceli vedome začať s realizáciou stavby bez overeného projektu a následne sa spoliehať na jej neskoršiu legalizáciu,” uzavreli právnici./agentury/

x X X

„Svobodnou Palestinu!“ volali rapeři Kneecap u Paříže. Festival přišel o dotace

 Irská rapová skupina Kneecap během vystoupení na hudebním festivalu Rock en Seine na předměstí Paříže opět kritizovala Izrael za válku v Pásmu Gazy. Koncert se uskutečnil navzdory námitkám židovských organizací a francouzských vládních představitelů.

Místní úřady letos každoročnímu festivalu odebraly dotace poté, co organizátoři ponechali irské trio na seznamu vystupujících. Píše o tom agentura AFP.

„Svobodnou Palestinu!“ provolávali členové skupiny z Belfastu na začátku nedělního vystoupení a rozvášnili nadšené publikum, v němž byly vidět tradiční palestinské šátky kefíji i irské dresy.

Během svého vystoupení se Kneecap několikrát zmínili situaci v Gaze. „Pokud tomu neříkáte genocida, jak tomu říkáte?“ tázali se a označili izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za válečného zločince, píše AFP.

Francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau před koncertem uvedl, že úřady budou bedlivě sledovat „jakékoli antisemitské výroky, ospravedlňování terorismu nebo podněcování k nenávisti“.

Obec Saint-Cloud, kde se Rock en Seine koná, poprvé odebrala festivalu dotaci ve výši 40 tisíc eur (982 tisíc Kč). Region Île-de-France, který zahrnuje Paříž, rovněž zrušil financování letošního ročníku. Tyto kroky však neohrožují životaschopnost festivalu, jehož rozpočet se tento rok pohyboval mezi 16 a 17 miliony eur (přibližně 417 milionů Kč).

Londýnský soud minulý týden odročil jednání o obvinění rapera skupiny Liama Óg Ó hAnnaidha, vystupujícího pod jménem Mo Chara, z podpory terorismu. Raper měl údajně na koncertě v Londýně na konci minulého roku ukazovat vlajku libanonského Hizballáhu, který je v Británii na seznamu teroristických organizací.

 Britská policie nedávno zastavila vyšetřování kapely kvůli údajným protiizraelským heslům na festivalu Glastonbury pro nedostatek důkazů.

Maďarské úřady skupině Kneecap kvůli jejím postojům zakázaly vstup do země, kde měla v srpnu vystoupit na hudebním festivalu Sziget. Koncert tria ve Vídni plánovaný na začátek září pořadatelé zrušili z údajných bezpečnostních důvodů.