Rejme naozaj bolo. Alijev odhalil nové podrobnosti. Azerbajdžanský prezident Ilham Alijev v utorok počas návštevy Berlína nepriamo potvrdil medializované správy o tajnom stretnutí nemeckých a ruských predstaviteľov v azerbajdžanskom hlavnom meste Baku. Na spoločnej tlačovej konferencii s nemeckým kancelárom Friedrichom Merzom uviedol, že azerbajdžanské pohraničné úrady zaznamenali pohyb osôb, ktoré sa na stretnutí údajne zúčastnili.

„Naše územie bolo na toto stretnutie využité bez nášho vedomia,“ povedal Alijev. Na základe údajov o letoch je však podľa neho možné potvrdiť, že stretnutie sa uskutočnilo od 12. do 14. júla.

Putinovi ukazovali „víťazné“ mapy. Generáli naservírovali krajší obraz vojn

V nemeckej delegácii bol údajne Ronald Pofalla, bývalý šéf úradu spolkovej kancelárky Angely Merkelovej, a Matthias Platzeck, bývalý premiér spolkovej krajiny Brandenbursko.

Za ruskú stranu sa na ňom vraj zúčastnil komisár pre ľudské práva Valerij Fadejev a bývalý premiér a vicepremiér Viktor Zubkov, ktorý pôsobí ako predseda predstavenstva štátneho plynárenského koncernu Gazprom. Obaja sú považovaní za blízkych spolupracovníkov ruského prezidenta Vladimira Putina.

Táto neformálna skupina sa považuje za pokračovateľa rusko-nemeckého fóra Petrohradský dialóg. Jej členovia od začiatku ruskej invázie na Ukrajinu vo februári 2022 údajne zorganizovali najmenej štyri ďalšie stretnutia, a to v luxusných hoteloch v Baku a Abú Zabí, napísal denník Le Monde.

Súkromná iniciatíva?

Ak by sa potvrdilo, že podobné kontakty pokračujú aj po ruskej invázii na Ukrajinu, išlo by o ďalší dôkaz, že popri oficiálnej diplomacii prebiehajú aj neformálne komunikačné kanály medzi časťou nemeckých a ruských elít.

Nemeckí účastníci označujú tieto rokovania za čisto súkromnú iniciatívu, pričom vláda nemeckého kancelára Friedricha Merza tvrdí, že s nimi nemá nič spoločné. Šéf Merzovej kancelárie uviedol, že Moskva podľa neho naďalej neprejavuje ochotu začať skutočné rokovania o ukončení vojny na Ukrajiny.

Správy o tomto stretnutí sa v médiách objavujú už niekoľko dní, no doposiaľ neboli oficiálne potvrdené.

Merz o ničom nevie

Alijev uviedol, že o stretnutí ho neinformovalo Nemecko, ani Rusko. „Ak by toto stretnutie mohlo prispieť k ukončeniu vojny medzi Ruskom a Ukrajinou, môžeme ho len privítať,“ povedal.
Merz na otázku novinárov uviedol, že „o žiadnom takomto stretnutí nemá vedomosť“.

Fórum Petrohradský dialóg v roku 2001 založili vtedajší nemecký kancelár Gerhard Schröder a Vladimir Putin. Cieľom projektu bola podpora porozumenia občianskej spoločnosti v oboch krajinách a vzájomného dialógu.

Po anexii ukrajinského polostrova Krym Ruskom v roku 2014 čelilo Petrohradské fórum rastúcej kritike. V roku 2021 pozastavilo svoju činnosť po tom, ako Rusko niektoré z nemeckých subjektov zaradilo na svoj zoznam nežiaducich organizácií.

Nemecko svoju účasť v projekte formálne ukončilo v apríli 2023. Ruská strana vtedy oznámila, že bude pokračovať vo svojej práci v novom formáte.

X X X

Moldavský parlament vyslovil dôveru vláde premiéra Vasileho Tofana 

Nový moldavský premiér Vasile Tofan získal dôveru parlamentu a sľubuje oživiť ekonomiku. Zároveň chce dotiahnuť vstup krajiny do EÚ do konca roku 2028.

Moldavský parlament vyslovil v utorok dôveru novej vláde premiéra Vasileho Tofana, ktorá sa v programovom vyhlásení zaviazala oživiť ekonomiku a zároveň zachovať proeurópsku orientáciu krajiny. Vyplýva to zo správ agentúr AP, Reuters a moldavskej tlačovej služby Moldpress, na ktoré sa odvoláva TASR.

• Moldavský parlament vyslovil dôveru vláde premiéra Vasileho Tofana v utorok.
• Nová vláda sa zaviazala oživiť ekonomiku a zachovať proeurópsku orientáciu.
• Kabinet chce dokončiť prístupové rozhovory s Európskou úniou do roku 2028.
• Vasileho Tofana poverila zostavením vlády prezidentka Maia Sanduová jedenásteho júla.
• Strana akcie a solidarity zabezpečila väčšinovou podporou schválenie Tofanovej vlády parlamentom.

Za kabinet hlasovalo 53 zo 101 poslancov, proti sa vyslovilo 21 zákonodarcov a ďalších 21 sa zdržalo. Parlamentná diskusia trvala viac než deväť hodín, pričom samotný Tofan zodpovedal otázky poslancov viac ako päť hodín, priblížila moldavská agentúra.

Ekonomika a EÚ

Tofan označil za hlavné úlohy nového kabinetu urýchlenie hospodárskeho rastu a posilnenie procesu európskej integrácie. Deklaroval, že vláda chce pristupovať k riadeniu krajiny na základe vypočutia partnerov, rozhodovania a následnej realizácie prijatých krokov a že sa rozhodol sústrediť na budovanie ekonomiky zodpovedajúcej európskym štandardom a efektívne fungujúceho štátu.

Ako prvú prioritu vlády označil obnovenie dôvery, dynamiky a iniciatívy v hospodárstve. Zdôraznil, že cieľom kabinetu je dotiahnuť prístupové rozhovory s Európskou úniou do konca roku 2028 tak, aby bolo možné podpísať zmluvu o vstupe Moldavska do Únie v tomto časovom horizonte.

Politické pozadie

Prezidentka Maia Sanduová poverila 44-ročného finančníka Vasileho Tofana zostavením vlády 11. júla po tom, čo doterajší premiér Alexandru Munteanu oznámil rezignáciu. Odstúpenie predsedu vlády automaticky znamenalo pád celého kabinetu.

Munteanu, ktorý viedol vládu od novembra 2025, odôvodnil svoje rozhodnutie tým, že už podľa vlastných slov nebol schopný vykonávať svoj mandát v súlade so svojimi zásadami a presvedčením.

Vládna väčšina

Kandidáta na premiéra Tofana navrhla vládna Strana akcie a solidarity (PAS), ktorá disponuje väčšinou v parlamente. Práve táto väčšina umožnila novej vláde získať parlamentnú podporu napriek odporu časti opozície a viacerým zdržaným hlasom.

Moldavsko je oficiálnym kandidátom na vstup do Európskej únie. O členstvo požiadalo v marci 2022 a v júni toho istého roku získalo štatút kandidátskej krajiny. Formálne prístupové rokovania s EÚ sa začali približne o dva roky neskôr, pričom ich dokončenie a následné pristúpenie považuje nový kabinet za jednu zo svojich kľúčových úloh.

X xx

Putinov zúfalý plán stroskotal: Peking ukázal izolovanému vládcovi Kremľa, kto je tu pánom

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínsky kolega Si Ťin-pching sa zúčastnili vojenskej prehliadky na Deň víťazstva v Moskve.Zdroj: Reuters/Sergei Bobylyov/RIA Novosti.

Malo to byť slávne spečatenie „partnerstva bez hraníc“ a záchrana pre ruskú ekonomiku po strate európskych trhov. Namiesto toho dostal Vladimir Putin v Pekingu tvrdú lekciu z reálnej politiky.

Prinášame vám prehľad najdôležitejších udalostí za uplynulé dni v slovenskej a svetovej ekonomike. Súhrn pripravil reportér ekonomickej redakcie Martin Odkladal.

Poníženie pre vládcu Kremľa: Keď Vladimir Putin a Si Ťin-pching sľubovali svetu „partnerstvo bez hraníc“, Moskva zrejme dúfala v pevnú oporu proti Západu. Realita však ukázala oveľa chladnejšiu tvár. Nejde ani tak o zradu v pravom slova zmysle, ako skôr o tvrdý, nekompromisný pragmatizmus.

Čína, plne si vedomá geopolitickej izolácie Ruska a jeho zúfalej potreby hľadať nové trhy, sa nerozhodla podať obetavú pomocnú ruku. Naopak – neľútostne využíva slabosť svojho „priateľa“ na to, aby ho zatlačila do kúta a získala pre seba maximálne ekonomické výhody. A nikde sa táto nová, extrémne jednostranná dynamika neprejavuje jasnejšie, než pri megaprojekte plynovodu Sila Sibíri 2.

Zásadný projekt plynovodu Sila Sibíri 2, ktorý mal spojiť Rusko s Čínou, narazil na tvrdú stenu. Priepasť v cenových predstavách oboch krajín je taká obrovská, že Peking údajne požiadal Moskvu, aby túto tému radšej vôbec neotvárala. Hoci od rokovacieho stola zatiaľ nikto oficiálne neodišiel, reálna dohoda a začiatok výstavby sú v nedohľadne.

Projekt, ktorý dostal predbežnú zelenú od oboch vlád vlani v septembri, mal prepravovať až 50 miliárd kubických metrov plynu ročne z ruských ložísk na polostrove Jamal cez Mongolsko priamo do Číny.

Podľa zistení denníka The Wall Street Journal dali čínski predstavitelia jasne najavo už pred májovou návštevou Vladimira Putina v Pekingu, že za súčasných podmienok je dohoda nemožná.

Peking totiž prišiel s nekompromisnou požiadavkou: za 1 000 kubických metrov plynu chce platiť iba 50 dolárov. Ide o masívne dotovanú sadzbu, ktorú platia bežné ruské domácnosti a ktorá nemá s medzinárodným komerčným obchodom nič spoločné. Rusko si za rovnaký objem pýta približne 250 dolárov.

Pre kontext – koľko platí Čína iným:

– 240 – 280 USD: za ruský plyn z aktuálne fungujúceho plynovodu Sila Sibíri 1.

– 200 USD: za plyn zo Strednej Ázie.

(Pre porovnanie: Pred vypuknutím vojny na Ukrajine vo februári 2022 predávalo Rusko plyn do Európy a Turecka za 275 až 340 USD).

Táto extrémne nízka úvodná ponuka Pekingu ostro kontrastuje s opakovanými vyhláseniami oboch lídrov o „partnerstve bez hraníc“. Čínski analytici však veľmi dobre vedia, že Rusko je pod obrovským tlakom hneď na niekoľkých frontoch:

– Ukrajina zintenzívnila dronové útoky na ruské územie a infraštruktúru.

X x x

Vojna s Iránom stála USA už 37,5 miliardy dolárov. Pentagon žiada ďalšie peniaze

Vojna Spojených štátov proti Iránu stála podľa amerického ministra obrany Peta Hegsetha už 37,5 miliardy dolárov. Zároveň varoval, že ak Kongres armáde neschváli ďalšie financie, Pentagon bude musieť obmedziť vojenský výcvik.

Americký minister obrany Pete Hegseth počas verejného vypočutia Výborom pre rozpočtové prostriedky Senátu USA vo Washingtone, 21. júla 2026

Oproti predchádzajúcemu verejnému odhadu nákladov na vojnu s Iránom aktuálne vyčíslenie narástlo o ďalších osem miliárd dolárov, upozornila agentúra Reuters.

Trump v truhle. Irán bojuje s USA aj billboardami

Hegseth zdôraznil, že suma už zahŕňa aj očakávané náklady až do 30. septembra. Boje, ktoré rozpútali USA a Izrael na konci februára spoločnými údermi na Irán, pokračujú s rôznou intenzitou piatym mesiacom.

Šéf Pentagonu dnes tiež pripustil, že bez naliehavého navýšenia financií pre armádu bude potrebné obmedziť vojenský výcvik. „Súčasný aj budúci výcvik budú musieť byť obmedzené, ak sa nám nepodarí uspokojiť naše rozpočtové potreby, a to naliehavo,“ povedal Hegseth v odpovedi na otázku republikánskej senátorky Susan Collinsovej ohľadom možného vplyvu nedostatočného financovania.

Bolo to po prvýkrát, čo Hegseth, ktorý predstúpil pred senátny rozpočtový výbor spolu s náčelníkom generálneho štábu Danom Cainom, verejne čelil otázkam zákonodarcov od doby, keď americká armáda začiatkom tohto mesiaca obnovila operácie proti Iránu.

X xx

Ruské delá zahrmeli pri britských brehoch. Námorná hliadka sa musela vzdialiť

Ruská vojnová loď Neustrashimy uskutočnila v medzinárodných vodách približne 74 kilometrov južne od britského Plymouthu cvičenie s ostrou streľbou. Pondelkový manéver trval 30 minút a počas celej operácie plavidlo sledovalo britské hliadkové plavidlo HMS Tyne.

Na rieke Narva, ktorá tvorí prirodzenú hranicu medzi Estónskom a Ruskom, bol spozorovaný čln ruskej pohraničnej služby (FSB) s vyvesenou vlajkou žoldnierskej Vagnerovej skupiny. „Vagner znovu pochoduje na Moskvu, alebo tentoraz začína Petrohradom? Ťažko povedať. Z nášho pohľadu to vyzerá, že už anektovali ruských pohraničníkov. Ktovie…“ uviedlo ministerstvo.

Zdroj: Estónske ministerstvo zahraničia

Britské ministerstvo obrany oznámilo, že aktivity ruskej lode naďalej monitoruje. Britský minister obrany Wes Streeting označil vojenské cvičenie pri brehoch Anglicka za nezodpovedné. Hovorca Kremľa Dmitrij Peskov dnes podľa agentúry TASS vyhlásil, že všetky akcie ruských vojenských plavidiel sú plne v súlade s medzinárodným právom.

„Na včerajšie (pondelkové) udalosti by sme mali nahliadať ako na nezodpovedné,“ povedal Streeting. „Nie je to prvýkrát, čo sa Rusko takto správa. A úprimne, je to len špička ľadovca každodenných hrozieb, ktorým táto krajina a naši spojenci čelia,“ dodal.

Neustrashimy vopred informovala britskú loď o plánovanej delostreleckej činnosti a následne ju požiadala, aby sa presunula do bezpečnejšej vzdialenosti. HMS Tyne požiadavke vyhovela.

„Kráľovské námorníctvo cvičenie po celý čas monitorovalo, naďalej pozorne sleduje činnosť plavidla a je pripravené chrániť národnú bezpečnosť Spojeného kráľovstva,“ uviedol hovorca britského ministerstva obrany.

Francúzsko zadržalo ruský tanker

Zdroj: Emmanuel Macron

Ruská loď v uplynulom období sprevádzala cez Lamanšský prieliv ropné tankery patriace k takzvanej ruskej tieňovej flotile. Redakcia Sky News ju začiatkom mesiaca zaznamenala aj v Severnom mori, kde ju dopĺňalo palivom iné plavidlo ruského námorníctva.

Ide už o druhú ruskú vojnovú loď, ktorá v priebehu niekoľkých týždňov sprevádzala tanker tieňovej flotily cez Lamanšský prieliv. Jej predchodca Admiral Grigorovich podľa Sky News minulý mesiac vystrelil varovné výstrely smerom k jachte britského páru.

Britské úrady v rovnakom období zadržali kapitána ďalšieho tankera ruskej tieňovej flotily a obvinili ho z porušenia sankcií. Plavidlo obsadili približne 40 kilometrov južne od ostrova Wight príslušníci britskej námornej pechoty a Národnej kriminálnej agentúry, ktorí sa na tanker spustili z vrtuľníka Chinook.

Britské sily sa v júni podieľali aj na francúzskej operácii proti ďalšiemu sankcionovanému tankeru prichádzajúcemu z Ruska. V marci pomohli Francúzsku v Stredozemnom mori zadržať loď Deyna plaviacu sa pod mozambickou vlajkou. Spojené kráľovstvo a Európska únia na ňu uvalili sankcie pre jej úlohu pri preprave ruskej ropy.

Vtedajší britský premiér Keir Starmer v marci povolil ozbrojeným silám zadržiavať plavidlá tieňovej flotily. Podľa Sky News sa tieto lode následne začali Lamanšskému prielivu vyhýbať.

X X X

Po výhre utrpel Syrskyj dve prehry. Zelenskyj ho odvolal, za šéfa armády vybral letiaceho hrdinu

Najprv sa mu podarilo politicky odstrániť ministra obrany, ale teraz aj on stratil funkciu. Na čele ukrajinskej armády nastala zásadná zmena. Prezident Volodymyr Zelensky rozhodol o odvolaní Oleksandra Syrského z pozície hlavného veliteľa ozbrojených síl.

Oleksandr Syrskyj skončil vo funkcii hlavného veliteľa ukrajinských ozbrojených síl.

Táto informácia prichádza z Kyjeva niekoľko dní po tom, čo Zelenskyj zosadil Mychajla Fedorova z postu šéfa rezortu obrany. Ten mal veľké spory so Syrským, prezident pred týždňom uprednostnil politický pád 35-ročného civilného manažéra pred odvolaním 60-ročného generála. Rozhodnutie Zelenského však viedlo k demonštráciám za návrat Fedorova do kresla ministra a za odvolanie Syrského.

Ukrajinci protestujú proti odvolaniu ministra obrany Fedorova

Novým hlavným veliteľom ozbrojených síl je Mychajlo Drapatyj. Do júna 2025 vykonával funkciu veliteľa pozemných síl, následne sa stal veliteľom spojených síl. Na tomto poste viac ako dvanásť mesiacov zodpovedal za koordináciu medzi zoskupeniami vojsk pri vedení rôznych bojových operácií. Generálmajor Drapatyj je na rozdiel od Syrského oveľa mladší: má 43 rokov.

Pripomeňme, čo sme v Pravde o ňom vlani písali. Prvýkrát Drapatyj strhol na seba pozornosť už v roku 2014, keď ukrajinské sily začali čeliť separatistom na východe krajiny. V máji toho roku ako veliteľ mechanizovaného práporu dostal rozkaz preniknúť do Mariupoľa, kde sa snažili zabarikádovať proruskí bojovníci. Viezol sa v prvom obrnenom transportéri, ktorý sa rútil do centra mesta. „Šofér mi oznámil, že pred nami stojí viac ako jeden meter vysoká barikáda. Opýtal sa ma, čo má robiť, odpovedal som mu, aby sme podnikli útok. Videonahrávka obletela celý svet,“ povedal Drapatyj neskôr v rozhovore pre stanicu Armija FM.

Videonahrávka na kanáli YouTube má len 21 sekúnd, ale pre Ukrajincov sa stala symbolom odhodlania ubrániť si svoje územie. Na križovatke stála barikáda, z ktorej šľahali plamene, bola postavená zo všetkého možného, čo asi bolo poruke, vrátane pneumatík. Zrazu ju rozbil transportér s Drapatým. Samozrejme, že pre také obrnené vozidlo to nebola veľmi ťažká úloha, ale v okamihu, keď transportér bariéru likvidoval, že preletel ponad jej časti v plnej rýchlosti, až sa zdalo, že by sa vozidlo mohlo prevrátiť.

Nezostalo však len pri udalosti, ktorá vyzerala ako záber z akčného filmu. V tom istom roku prišli chvíle, keď už Drapatému a vojakom, ktorým velil, išlo o život. Jeho oddiel operoval v blízkosti ukrajinsko-ruských hraníc, aby sa pokúsil zabrániť dodávkam zbraní do rúk proruským separatistom. „Ukrajinskí vojaci a pohraničníci sa ocitli v ohnivom kruhu a nedokázali opätovať paľbu z ruského územia,“ upozornil server RBK-Ukrajina. Kým z východu dunelo ruské delostrelectvo, z ostatných smerov sa ozývala paľba separatistov, ktorí strieľali z obývaných častí.

Napriek veľmi zlej situácii Drapatyj zvládol úlohu, ktorú sám sebe stanovil. „Z takzvaného izvarinského kotla dostal preč 260 bojovníkov a viac ako 30 kusov vojenskej techniky. Vojaci prekonali viac 160 kilometrov za tri dni. Počas tejto operácie zomrel jeden vojak,“ zdôraznil RBK-Ukrajina. „Úspešný prienik z obkľúčenia mu priniesol rešpekt medzi vojakmi a posilnil jeho renomé profesionálneho veliteľa,“ poznamenal server TSN.

Drapatyj má cennú zbierku štátnych vyznamenaní. Hrdina Ukrajiny a Rad Bohdana Chmelnyckého I., II. a III. stupňa. Zelenskyj mu ich postupne udelil v priebehu posledných dvanástich rokov.

Výber Drapatého ako náhrady za Syrského nie je prekvapivý. Nielen ukrajinské, ale aj zahraničné médiá ho favorizovali ako budúceho hlavného veliteľa ozbrojených síl. Výmena na čele armády sa dá pritom označiť za dvojnásobné poníženie doterajšieho šéfa armády: nielenže ho Zelenskyj odvolal z funkcie, ale ešte aj do nej vymenoval generála, ktorého presadzoval Fedorov, keď prezidenta nedávno neúspešne žiadal o odchod Syrského. Drapatyj sa dá navyše označiť za spojenca exministra obrany, lebo sa ho v podstate ako jediný významný generál verejne zastal, keď ho Zelenskyj poslal z vlády preč.

Ako Drapatyj reagoval na odvolanie Fedorova minulý týždeň? Jasne ho podporil a nepriamo nepodržal chrbát Syrskému. „Armáda potrebuje zmenu, no bez spravodlivosti nebude mať žiadna zmena zmysel pre ľudí, ktorí denne znášajú bremeno tejto vojny,“ podotkol Drapatyj na sociálnej sieti Facebook. Po tejto všeobecne znejúcej vete už upriamil pozornosť priamo na Fedorova: „S príchodom nového tímu na ministerstvo obrany sa objavila skutočná snaha zmeniť pravidlá, podľa ktorých vojenský systém roky fungoval.“ Pripomeňme, že Zelenskyj vymenoval Fedorova za nového šéfa rezortu obrany v januári tohto roku.

Drapatyj dal najavo, že vo Fedorovovi našiel užitočného reformátora: „Nešlo o nové názvy ani o ďalšiu reorganizáciu len na papieri, ale o problémy, ktorých dôsledky vojaci a velitelia pociťujú každý deň. Som vďačný tímu ministerstva obrany za to, že sa tejto úlohy ujal a nebál sa riešiť otázky, ktoré systém zvykol prechádzať mlčaním.“

X X X

 Rusi tretí deň ničia ukrajinský plyn, Ukrajina poslala nad Rusko stovky dronov. Šéf FBI sa chystá do Moskvy

Rusko už tretí deň po sebe útočí na plynárenské zariadenia v Charkovskej oblasti na východe Ukrajiny. Dnes to podľa agentúry Reuters oznámila ukrajinská plynárenská spoločnosť Naftohaz. V Charkovskej oblasti zaútočili ruské sily kazetovou muníciou na obytné domy, pričom miestne úrady hlásia dvoch mŕtvych a niekoľko zranených.

X xx

GP Maroš Žilinka zakročil proti rezortu vnútra: Dôvodom je nečinnosť pri zápise homosexuálnych manželstiev 

Generálny prokurátor Maroš Žilinka podal v utorok ministerstvu vnútra dve upozornenia prokurátora.

Generálny prokurátor podal dve upozornenia na nečinnosť v prípadoch, keď páry rovnakého pohlavia zosobášené v Rakúsku žiadali o zápis do matriky, no tá ich nevybavila v zákonnej lehote.

„Ministerstvo vnútra SR ako príslušný správny orgán je povinné bez zbytočného odkladu rozhodnúť o žiadostiach a žiadateľov upovedomiť o prijatom opatrení – vykonaní zápisu do osobitnej matriky alebo o odmietnutí vykonania zápisu,“ uviedol generálny prokurútor na sociálnej sieti. Matriky totiž spadajú pod ministerstvo vnútra.

Podľa rozhodnutia Súdneho dvoru Európskej únie z minulého roka sú totiž členské štáty povinné uznať manželstvo dvoch občanov únie rovnakého pohlavia, ak bolo zákonne uzavreté v inom členskom štáte. Odmietnutie uznať ich manželstvo je totiž v rozpore s právom Únie.

Manželstvo zapísať musia

Generálna prokuratúra zatiaľ nerozhodla, že ministerstvo musí manželstvá zapísať. Vytkla mu však, že žiadosti nemôže ponechať bez vybavenia po uplynutí zákonnej lehoty. Znamená to, že ministerstvo musí zápis vykonať alebo ho formálne a odôvodnene odmietnuť.

Manželstvá uzatvorené v zahraničí môže ako jediná inštitúcia zapisovať osobitná matrika na ministerstve vnútra. Zápis alebo prepis do osobitnej matriky je administratívny spôsob, ktorým sa status manželstva dostane do slovenských evidencií.

Premiér Fico bol osobne na matrike

Slovensko však má v Ústave manželstvo definované ako zväzok medzi mužom a ženou. Premiér Robert Fico pri nedávnej návšteve osobitnej matriky vyhlásil, že práve preto je takýto zápis nemožný.

„Osobitná matrika preto nesmie zapísať manželstvo, ktoré je v rozpore s ústavnou definíciou manželstva ako zväzku muža a ženy. Nie je možné žiadať zapísanie niečoho, čo v našom právnom poriadku neexistuje,“ uviedol predseda vlády.

Aké možnosti teda majú zosobášené homosexuálne páry, ktorým vyrozumenie z matriky neprišlo, zatiaľ nie je vôbec jasné. Aktuálne sú tak v právnej neistote.

X x x

Harabin zrátal škodu a od štátu ide pýtať peniaze. Policajt, ktorý ho obvinil, sa dostal do problémov

Vznikla mi priama škoda aj nemajetková ujma, hovorí bývalý sudca.

Viac ako polroka už prešlo od rozhodnutia Najvyššieho súdu, ktorý v polovici januára definitívne oslobodil Štefana Harabina spod obžaloby v kauze schvaľovania ruskej agresie na Ukrajine.

Bývalý sudca po verdikte súdu hrozil, že od štátu bude žiadať vysoké odškodné. Avizoval tiež rozsiahle trestné oznámenie na viacerých niekdajších poslancov parlamentu, vyšetrovateľa, niekoľkých prokurátorov, ale aj sudcov, ktorí boli do jeho prípadu zapletení. Ako to napokon celé skončilo?

Žiadosť o odškodné

Harabin sa pred súd dostal pre svoje výroky zo sociálnej siete Facebook, kde krátko po tom, ako Rusko napadlo Ukrajinu, napísal: „Urobil by som presne to isté čo Putin v súvislosti s udalosťami na Ukrajine.“

V máji 2022 exministra spravodlivosti obvinili, o rok neskôr naňho prokurátor podal obžalobu pre prečin hanobenia národa, rasy a presvedčenia a prečin schvaľovania trestného činu.

Harabina najskôr spod obžaloby oslobodil Špecializovaný trestný súd, podľa ktorého sa nepreukázalo, že by bývalý sudca spáchal trestný čin. S jeho rozhodnutím sa v januári stotožnil aj Najvyšší súd.

Harabin ihneď po vynesení verdiktu vyzval ministra spravodlivosti Borisa Suska zo Smeru, aby ho dobrovoľne odškodnil. To však rezort spravodlivosti odmietol urobiť. Minister Harabinovi odkázal, že ak chce čo i len pomýšľať na odškodné, musí si najskôr podať písomnú žiadosť.

„Žiadnu verejnú výzvu nemožno považovať za uplatnenie nároku,“ reagoval Suskov rezort ešte v januári. Harabina táto odpoveď hnevá. Stále trvá na tom, že štát by mal konať z vlastnej iniciatívy, tvrdí však, že žiadosť si podá.

X X X

Guterres mieri do Sýrie po 15 rokoch. Šéf OSN chce podporiť politickú zmenu a vládu v Damasku

 António Guterres po prvý raz od roku 2009 pricestuje do Sýrie, aby podporil politickú zmenu v krajine. Jeho cesta prichádza v kľúčovom období konfliktu.

Generálny tajomník Organizácie Spojených národov (OSN) António Guterres tento týždeň navštívi Sýriu, aby vyjadril podporu politickej zmene v tejto krajine, oznámil v utorok zástupca osobitného vyslanca OSN pre Sýriu Claudio Cordone. Pôjde o prvú návštevu šéfa OSN v Sýrii od roku 2009, píše TASR podľa správy agentúry AFP.

• António Guterres tento týždeň navštívi Sýriu na pozvanie sýrskej vlády.
• Pôjde o prvú návštevu šéfa OSN v Sýrii od roku 2009.
• Guterres plánuje podporiť politickú zmenu a záväzok OSN voči Sýrii.
• V Damasku sa stretne s dočasným prezidentom Ahmadom Šarom a občianskou spoločnosťou.
• Navštívi aj mierové sily OSN v nárazníkovej zóne na Golanských výšinách.

„S potešením informujem Bezpečnostnú radu o tom, že generálny tajomník koncom týždňa pocestuje do Sýrie na pozvanie vlády,“ povedal Cordone na stretnutí Bezpečnostnej rady (BR) OSN.

Návšteva a jej podpora

Zástupca priblížil, že generálny tajomník opäť potvrdí záväzok OSN podporovať vládu a ľud Sýrie „v tomto kľúčovom období sýrskych dejín“.

Guterres sa počas svojej návštevy stretne s dočasným prezidentom Sýrie Ahmadom Šarom, ako aj s predstaviteľmi občianskej spoločnosti a mimovládnych organizácií zaoberajúcich sa otázkami postavenia žien v spoločnosti.

Cieľ cestovania na Golany

Hovorca generálneho tajomníka Stéphane Dujarric dodal, že Guterres navštívi aj mierové sily OSN umiestnené v nárazníkovej zóne na Golanských výšinách.

Posledným generálnym tajomníkom organizácie, ktorý navštívil Sýriu, bol v roku 2009 Pan Ki-mun. Vlani v decembri tam bola delegácia BR OSN.

X x x

Úmrtie ruského manažéra Alexeja Koršenka vzbudzuje otázky 

Smrť bývalého riaditeľa firmy spravujúcej ruské letiskové terminály zapadá do série záhadných úmrtí manažérov. V hre je aj stopa k letu Jevgenija Prigožina.

Na balkóne moskovského bytu našli začiatkom júna obeseného 57-ročného Alexeja Koršenka. Verejnosť sa však o úmrtí exriaditeľa spoločnosti, ktorá spravuje niektoré terminály na ruských letiskách, dozvedela až s odstupom. Kým úrady tvrdia, že sa obesil sám, existujú obavy, či mu niekto s odchodom na druhý svet nepomohol.

K Prigožinovmu letu

Podľa jedného z telegramových kanálov Koršenko mohol poznať podrobnosti o servisnom zásahu do stroja pred posledným letom Jevgenija Prigožina. Dôkazy tohto tvrdenia však telegramový účet neuvádza.

Nezávislé ruskojazyčné médiá uvádzajú, že cez terminál moskovského letiska Šeremetevo vybavovali súkromný let niekdajšieho vodcu ruskej žoldnierskej skupiny wagnerovcov Prigožina.

Oligarcha, ktorého kedysi prezývali Putinov kuchár, neskôr sa stal ostrým kritikom ministra obrany Sergeja Šojgua a pokúsil sa o ozbrojenú vzburu proti Kremľu, prišiel o život pred tromi rokmi pri zrútení lietadla smerujúceho do Petrohrad.

Koršenka odvolali z manažérskej funkcie na letisku tri týždne pred tým, ako našli jeho obesené telo. Blízki priatelia zosnulého tvrdeniam o samovražde neveria. Keď sa v utorok novinári pokúšali kontaktovať Koršenkových príbuzných, tí nereagovali na telefonáty ani správy cez četovaciu aplikáciu.

Od roku 2022 zomreli v Rusku za neobvyklých okolností už viac ako dve desiatky vrcholových manažérov.

X x x

Putin sa stretol so Schröderom. Jedna poznámka o exkancelárovi zaujala celé Nemecko

Ruský prezident Vladimir Putin rokoval s niekdajším nemeckým kancelárom Gerhardom Schröderom, ktorého by si šéf Kremľa prial ako prostredníka pre možné rozhovory medzi Ruskom a Európou. Agentúru Interfax dnes o schôdzke informoval Putinov poradca Jurij Ušakov, ktorý ale podrobnosti neoznámil.

Ruský prezident Vladimir Putin počas diskusie na medzinárodnom ekonomickom fóre v Petrohrade 5. júna 2026

Zo zverejnenej správy Interfaxu nevyplýva, či sa schôdzka uskutočnila dnes a či to bolo na okraj terajšieho Petrohradského medzinárodného ekonomického fóra (SPIEF). Nemecké médiá v utorok informovali, že 82-ročný Schröder je v Moskve. Vtedy uvádzali, že nie je jasné, či sa bývalý kancelár na fóre zúčastní.

„Áno, stretli sa a viedli dobrý rozhovor,“ povedal Ušakov o schôdzke Putina so Schröderom. Na otázku, či témou rokovaní boli aj možné rozhovory medzi Moskvou a Ruskom, odpovedal, že to nevie, pretože schôdzka bola súkromná a odohrala sa medzi štyrmi očami.

Putin vo štvrtok na petrohradskom fóre v rozhovore s novinármi opätovne vyhlásil, že Schröder je dôveryhodnou osobou, ktorá by mohla sprostredkovať rokovania Ruska a Európy.

,„Kto by mohol byť prostredníkom rozhovorov medzi Ruskom a Európou, keď nie bývalý nemecký kancelár Schröder?“ položil si otázku. Vzťahy Ruska a Európy sú napäté kvôli vojne na Ukrajine, kam ruská armáda z Putinovho rozkazu vpadla vo februári 2022. Európske krajiny napadnutej krajine poskytujú pomoc vrátane tej zbrojnej.

Ruský prezident vo štvrtok tiež poznamenal, že Schröder nie je jeho priateľom, ale nemeckým štátnikom. Toto vyjadrenie zaujalo nemecké médiá, pretože niekdajší kancelár v minulosti Putina za svojho priateľa opakovane označil.

Schröder je nielen v Nemecku kvôli svojmu pôsobeniu v ruských spoločnostiach vnímaný kontroverzne. Po začatí ruskej invázie na Ukrajinu niekdajší kancelár odmietal odsúdiť Moskvu a naopak kritizoval protiruské sankcie.

Na pozadí kontroverzných väzieb na Rusko prišiel Schröder v Nemecku v roku 2022 o parlamentnú kanceláriu, na ktorú mal ako bývalý šéf vlády nárok. Získať kanceláriu späť sa snažil pred súdmi, so žalobou ale opakovane neuspel.

Schröderovi tiež hrozilo vylúčenie z jeho domovskej sociálnej demokracie (SPD). Stranickému postihu sa síce nakoniec vyhol, ostatní politici sa k nemu ale správajú zdržanlivo. Niekdajší spolkový prezident Joachim Gauck pred tromi rokmi v rozhovore s denníkom Tagesspiegel vyhlásil, že kedykoľvek si na Schrödera spomenie, je mu smutno.

X X X

ADVOKÁT   NAHODIL   RADÍ  SOUDCŮM  ÚS

Známý advokát radí Ústavnímu soudu, jak rozhodnout spor Pavla s Babiše.

Advokát Tomáš Nahodil poslal Ústavnímu soudu radu, jak má rozhodnout kompetenční spor.

Do bitvy o pravomoci prezidenta vstoupil další překvapivý hráč. Advokát Tomáš Nahodil se obrátil na Ústavní soud s výzvou, aby vyhověl žalobě Petra Pavla. Tvrdí, že vláda se snaží prolomit téměř třicetiletou zavedenou praxi.

Několik podání ve věci kompetenční žaloby prezidenta Petra Pavla na vládu Andreje Babiše se schází k Ústavnímu soudu. Vedle přípisu vlády, která přístup Ústavního soudu označila za aktivistický a žádá zamítnutí návrhu ohledně účasti prezidenta na summitu NATO, dorazil na brněnskou podatelnu i dopis od advokáta Tomáše Nahodila.

Učinil tak jako takzvaný amicus curiae, tedy přítel soudu. Jde o intervenci, která nezakládá právo na to, aby k ní musel Ústavní soud jakkoliv přihlížet. To si uvědomuje i Nahodil, když své podání sám označuje jako nevyžádané. Nabídnutou pomoc však opírá o svou bohatou advokátní praxi nebo funkci zkušebního komisaře u advokátních zkoušek z ústavního a správního práva.

Nevyhovět znamená vybočit z ustálené praxe

Podle Nahodila představuje návrh prezidenta, který se domáhá nerušeného výkonu týž ústavních pravomocí jako jeho předchůdci, ustálenou dlouholetou praxi. Zdůrazňuje, že Petr Pavel usiluje o zachování praxe, nikoliv o její změnu.

„Meritorní zamítnutí návrhu by podle mého názoru popřelo bezmála třicet let (…) vytvářenou, interpretovanou a aplikovanou dosavadní ustálenou dlouhodobou praxi všemi předchozími prezidenty republiky, vladami a ministry,“ upozorňuje advokát.

Zůna svým výrokem prokázal, o co vládě jde

Nahodil poukazuje také na vyjádření ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) po vydání předběžného opatření. Dokládá jím, že se vláda pokouší praxi změnit. „My jsme se domnívali, a domníváme se pořád, že asi už nastala doba i z hlediska vývoje a budování našich demokratických institucí, aby na summitu NATO zastupoval stát ten, kdo nese primárně odpovědnost. A v případě České republiky, která má parlamentní demokracii, je to premiér a už bylo načase, aby tato věc byla vypořádána,“ řekl Zůna v diskusním pořadu České televize.

Podle Nahodila toto vyjádření dokazuje, že zatímco se prezident snaží zachovat stávající stav, vláda zamýšlí jednostranně aktivně změnit dosavadní praxi. Navrhuje proto Ústavnímu soudu, aby kompetenční žalobě prezidenta vyhověl.

Ústavní soud se v červnu zastal Petra Pavla a vydal předběžné opatření, kterým nařídil vládě Andreje Babiše zařadit hlavu státu do oficiální delegace na summit NATO v Ankaře. Soud to odůvodnil tím, že účast českého prezidenta na summitech NATO je zavedenou praxí. Po předběžném opatření sáhl kvůli časové tísni. Summit se totiž konal na začátku července.

Petr Pavel v kompetenční žalobě k Ústavnímu soudu označil postup kabinetu za snahu „sabotovat“ jeho cestu a porušení Ústavy, podle níž prezident zastupuje stát navenek. Součástí žaloby byl právě i návrh na předběžné opatření.

Soudcům se přímluvné dopisy píší hlavně v zámoří

Právní institut amicus curiae, který nyní využil advokát Nahodil, má kořeny v anglomarickém právní systému. V Česku nemá tento institut přímou zákonnou oporu v civilním nebo trestním řízení nemá. Běžně se s ním ale lze setkat před mezinárodními tribunály, například u Evropského soudu pro lidská práva nebo i u Ústavního soudu. Smyslem je poskytnout soudu odborné informace nebo alternativní pohledy a pomoci mu tak dospět k informovanému rozhodnutí.Martin Drtina, ceskajustice

X X X

ADVOKÁTKA   RÜCKOLOVÁ:  VYŚŠÍ  MZDY  MUSÍ  NASTAVIT  SOUDY

Advokátka: Lidé získají silnější zbraň proti nízkým mzdám. Změní se i rozhodování soudů.

Co je práce stejné hodnoty? Pravidla budou muset nastavit soudy, říká partnerka Fairsquare Klára Rückolová.

Dosud to byla hlavně kauza České pošty. Sporů o spravedlivé mzdy ale může od ledna výrazně přibýt. Novela zákoníku práce, která do českého práva převádí evropská pravidla transparentního odměňování, dá zaměstnancům do rukou nové informace i silnější argumenty. Podle partnerky Fairsquare Kláry Rücklové se tím může zásadně změnit i dosavadní rozhodování soudů.

Největší změna se podle Rücklové nebude týkat jen zaměstnanců vykonávajících stejnou práci. Soudy by nově měly mnohem častěji posuzovat také to, zda dvě odlišné pozice nepředstavují práci stejné hodnoty. Právě na tom může stát nová vlna sporů o rovné odměňování. Novela zákoníku práce, která změny nastartuje, má vstoupit v účinnost od ledna příštího roku.

Dává návrh zaměstnavatelům jasný návod, jak mají mzdové rozdíly posuzovat? Jak se mají měřit a co může být objektivním důvodem pro jejich existenci?

Podrobný návod zákon nedává. Nestanoví totiž jednotný systém hodnocení pracovních pozic. Dává jen určitá vodítka. Je pak na zaměstnavateli, aby tomu dal vlastní obsah. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo vydat metodiku pro hodnocení pracovních míst. Pokud vím, samostatná finální metodika k nové právní úpravě zatím zveřejněná není. Určité metodické podklady a nástroje ale už dnes veřejně dostupné jsou, zejména v rámci projektu Rovná odměna a nástroje pro měření mzdových rozdílů Logib.

Podle informace od zaměstnavatelů, kteří pracovní verzi metodiky viděli a současně mají s kategorizací prací už vlastní zkušenosti, však není její dosavadní podoba úplně ideální. Každopádně ani tato metodika nebude závazná, bude mít pouze doporučující charakter.

Kde tedy mohou zaměstnavatelé hledat inspiraci, když se chtějí pustit do přenastavování mzdových systémů. Máme třeba nějaké zahraniční vzory?

Například na Slovensku, kde už transpoziční zákon platí, ministerstvo také vydalo doporučující metodiku a první slovenští klienti podle ní nyní své systémy nastavují. Může být inspirací i u nás, i když je potřeba pamatovat na to, že jde částečně o jiný právní rámec i aplikační praxi.

Co například slovenská metodika doporučuje?

Metodika má více než sto stran, takže těžko vybírat jen jednu věc. Doporučuje však hlavně to, aby zaměstnavatelé měli jeden konzistentní, objektivní a rodově neutrální systém hodnocení pracovních míst. Staví na posuzování složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a pracovních podmínek, ale současně výslovně upozorňuje i na potřebu zohlednit měkké dovednosti. Kromě toho radí dobře zdokumentovat celý proces, zapojit zástupce zaměstnanců a vyvarovat se typických chyb, třeba paralelních metodik nebo hodnocení podle dojmu místo podle skutečného obsahu práce.

Co by tedy měli zaměstnavatelé při nastavování mezd měřit a hodnotit?

Při posuzování výše odměny se typicky hodnotí například to, na jaké řídicí úrovni zaměstnanec pracuje, jakou má míru odpovědnosti, jak složitou má agendu nebo jaké potřebuje ke své práci vzdělání. V tomto směru zůstává česká právní úprava stejná jako dosud. To, co nově přináší evropská směrnice a připravovaný česká novela zákoníku práce, je především požadavek na transparentnost. Zaměstnavatelé budou muset mnohem jasněji a systematičtěji ukázat, podle jakých pravidel zaměstnance odměňují a jak případné rozdíly v odměňování odůvodňují.

Chápou ale zaměstnavatelé podle vás dobře, jak mají mzdy porovnávat? V minulosti jsme ohledně toho viděli řadu soudních sporů včetně České pošty nebo Akademie věd.

Zaměstnavatelé většinou dobře chápou koncept stejné práce. Když mají například dvě mzdové účetní nebo dva dělníky, je pro ně poměrně snadné posoudit, zda jde o stejnou práci. Mnohem větší problém ale mají s pojmem práce stejné hodnoty. Z mé zkušenosti se tímto ve většině firem zatím nikdo systematicky nezabývá.

Vysvětlím, o co jde. Například obchodní manažer může vykonávat práci stejné hodnoty jako HR manažer. Jsou to dvě zcela odlišné pozice, ale jejich práce může být z hlediska hodnoty srovnatelná. Právě tady podle mě nastane s novými pravidly největší posun. Samotná povinnost sice v zákoníku práce existovala už dříve, ale protože se nyní o směrnici intenzivně mluví, začne se mnohem více řešit i práce stejné hodnoty. A i tu budou muset zaměstnavatelé transparentně posuzovat.

Co všechno vlastně může být prací stejné hodnoty?

Známá je například kauza společnosti Tesco ve Velké Británii. Tam se řešilo srovnání práce prodavaček a skladníků. Musím ale zdůraznit, že u každého zaměstnavatele může být výsledek porovnávání jiný. Posouzení se totiž neprovádí jen podle tabulek nebo třeba národní soustavy povolání. Ta sice může být určitým vodítkem, ale není rozhodujícím kritériem. Zaměstnavatelé musí vycházet z reálného obsahu práce,. Ten se může u každé společnosti lišit.

Typickým příkladem je pozice HR business partner. V některých firmách jde skutečně o strategickou pozici, partnera vrcholového managementu. Jinde je to ale jen atraktivní název pro běžného HR manažera nebo dokonce administrativního pracovníka. Rozhodující tedy nebude název pracovní pozice, ale skutečný obsah práce. A ten se může u jednotlivých zaměstnavatelů výrazně lišit.

Klára Rücklová je advokátkou a partnerkou v advokátní kanceláři Fairsquare. Dlouhodobě se specializuje na pracovní právo, komerční nájmy, business development a HR. V kanceláři působí od roku 2016, původně jako advokátní koncipientka, později jako advokátka. Letos v červenci se stala partnerkou. Foto: Tomáš Nosil

Jaké důkazy by si měli zaměstnanci obstarat, pokud se rozhodnou bránit proti nerovnému odměňování?

V praxi se budou používat různé důkazní prostředky, a to podle toho, co konkrétně bude chtít jedna nebo druhá strana prokázat. Typicky to budou výplatní pásky, popisy pracovních míst nebo svědecké výpovědi kolegů i nadřízených, stejně jako samotné vnitřní předpisy nebo kolektivní smlouvy, které upravují systémy odměňování a poskytování benefitů. Pokud má zaměstnavatel odměňování navázáné například na výkon, musí se prokazovat i ten. To znamená předkládat podklady k výkonnosti zaměstnance, různé interní statistiky, hodnocení nebo jiné dokumenty, které pomohou prokázat, zda došlo k porušení rovné a spravedlivé odměny.

Co byste poradila zaměstnancům, kteří mají pocit, že je zaměstnavatel platí nespravedlivě?

V první řadě bych jim doporučila shromáždit co nejvíce informací, než se rozhodnou pro soudní spor. Je dobré si předem zjistit, kdo jsou srovnatelní zaměstnanci. Nemusí jít pouze o jednoho člověka. Pokud zjistí, že jsou hůře odměňováni oproti většímu počtu kolegů, mohou se opřít o všechny. Stejně tak pokud zaměstnavatel lépe odměňoval jejich předchůdce ve stejné roli, mohou se porovnávat s ním. Současně by si měli, pokud možno co nejlépe, ověřit, zda skutečně vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Než bych ale přistoupila k žalobě nebo formální předžalobní výzvě, obrátila bych se na zaměstnavatele neformálně. Často totiž nemusí jít o úmyslné nerovné zacházení, jen se to ve firmě třeba nikdy systematicky neřešilo. Teprve podle jeho reakce bych zvažovala další postup. Žaloba totiž vždy představuje určité riziko a obvykle také náklady na právní zastoupení, které se zaměstnanci ani v případě výhry nemusí v plném rozsahu vrátit.

Myslíte si, že novela zásadně změní charakter soudních sporů o odměňování?

Dosavadní soudní praxe byla poměrně přísná. Jakmile soud našel jediný podstatný rozdíl mezi dvěma pracovními pozicemi, uzavřel, že nejde o stejnou práci, a tím spor zpravidla skončil. Nově by se mělo mnohem více posuzovat také to, zda nejde o práci stejné hodnoty. Do budoucna by se soudy také mohly více zabývat i otázkou, zda práce zaměstnance s nižší mzdou není z hlediska své hodnoty dokonce náročnější než práce zaměstnance s vyšší odměnou.

K úspěšnosti v soudních sporech by mělo zaměstnancům pomoci větší množství informací, které budou mít nově k dispozici. Už jen to, že budou zaměstnanci vědět, do jaké kategorie je zaměstnavatel zařadil a s kým se mohou porovnávat, vnímám jako velký posun.

Takže zaměstnanci získají ve sporech o odměňování lepší pozici?

Ano. Zaměstnanci budou mít k dispozici podstatně více informací. Budou moci využít svého práva na informace, opřít se o vnitřní předpisy nebo kolektivní smlouvy, kde budou popsána pravidla pro kategorizaci prací, odměňování i benefity. Budou tedy mít mnohem lepší přehled než dnes.

Stejně tak ale bude zřejmě v mnoha ohledech situace jednodušší pro zaměstnavatele. Pokud budou postupovat podle předem nastavených pravidel, bude pro ně u soudu mnohem snazší vysvětlit, proč mezi dvěma zaměstnanci existuje rozdíl v odměňování. Právě to byl podle mě dosud jeden z největších problémů u tohoto typu sporů. Důvody rozdílu se často hledaly až v průběhu soudního řízení, vybíraly se zpětně a účelově, a ani jedna ze stran si nemohla být moc jistá, jak spor nakonec dopadne.

Je v české novele něco, co by podle vás mohlo zaměstnavatele nebo zaměstnance hodně překvapit?

Těch překvapení je podle mě celá řada. Z reakcí zaměstnavatelů vidím, že je překvapuje například už samotný rozsah nové úpravy. Mnozí si myslí, že se dotkne pouze velkých firem, protože si spojují celou problematiku s reportingem, který se skutečně vztahuje až na zaměstnavatele se sto a více zaměstnanci. Jenže povinnosti spojené s rovným a transparentním odměňováním mají a budou mít i zaměstnavatelé se třemi zaměstnanci.

Další překvapení spočívá v tom, že se nová pravidla netýkají pouze mzdy. Dokonce jsem se setkala s názorem, že se vztahují jen na základní mzdu. To ale není pravda. Celý systém musí zaměstnavatelé nastavit pro odměňování jako celek. Směrnice chápe pojem odměna velmi široce. Řadu zaměstnavatelů tak například překvapuje, že do tohoto pojmu směrnice řadí také odstupné. Stejně tak je překvapuje, že by měli řešit i další benefity, typu možnost soukromého využívání služebního automobilu. To ze zákoníku práce jednoduše nevyčtete.

Jak celou novou úpravu vnímáte jako advokátka, navíc z kanceláře, která má se zastupováním zaměstnanců ve sporech o spravedlivé odměňování bohaté zkušenosti z případů kolem České pošty? Může podle vás novela skutečně něco na trhu práce změnit?

Věřím, že může přinést změnu k lepšímu. Zejména pokud firmy pochopí, že rovnost není rovnostářství, a že férová odměna může vést k vyšší spokojenosti zaměstnanců. Pokud alespoň část zaměstnavatelů bude postupovat tímto směrem, mám za to, že to může mít postupný pozitivní dopad na celý trh práce. Zaměstnanci totiž přirozeně preferují firmy, které mají jasná pravidla a férové odměňování. Dobrá praxe se mezi zaměstnavateli kvůli snaze zůstat konkurenceschopný poměrně rychle šíří. Mám zkušenost z regionů, kde vedle sebe působí několik výrobních podniků. Jakmile jedna firma zavede nový benefit, například stravenkový paušál, často ho během krátké doby převezmou i ostatní zaměstnavatelé. Zaměstnanci totiž začnou porovnávat podmínky. Věřím proto, že podobně se mohou šířit i dobrá praxe spravedlivého odměňování.

Na druhou stranu bude hodně záležet na tom, jak se budou nová pravidla kontrolovat a vymáhat. Pokud se kontrolovat nebudou, část zaměstnavatelů je jednoduše nebude řešit. A část je nebude řešit ani tak, ostatně jako už dneska neřeší spoustu jiných svých zákonných povinností.Alžběta Vejvodová,  ceskajustice

X X X