Tisíce lidí ČR žádají demisi vlády Fialy. Dr. Kuba do čela, žádat Zemana o novou vládu expertů

ČR by neměla promarnit situaci, která je v ČR, protože neschopný Fiala přivedl celý národ se začátečníky do chudoby a není naděje na zlepšení a uspokojení občanů a podniků, úřadů, okresů, krajů, důchodců. Hejtman jižních Čech dr. Kuba už to oznámil před několika dny veřejnosti a měl by se postavit do čela změny v ČR, jako to udělali Italové s mladou političkou Meloniovou, Berlusconim a dalšími ráznými politiky Itálie.

Dr. Kuba rychle jednat s prezidentem Zemanem o demisi Fialovy vlády na základě většiny nespokojeného národa ČR, a navrhnout mu novou vládu odborníků.

X X X

V Praze na Václavském náměstí ve středu začala další demonstrace proti vládě, a budou další. Pořadatelé z uskupení Česká republika na 1. místě požadují demisi pětikoaličního kabinetu a obrat politického směřování země. Na začátku programu to řekl organizátor Jiří Havel. Na akci dohlíží policie. Na twitteru uvedla, že do centra metropole dorazily podle jejího odhadu „nižší desítky tisíc“ účastníků. Prvního shromáždění na začátku září se podle odborníků účastnilo přes sto tisíc lidí.

Demonstrace začala od 14 hodin opět na pražském Václavském náměstí, další se chystají například v Brně, Plzni, Liberci či Českých Budějovicích. V Ostravě se demonstrace zúčastní mimo jiné předseda opoziční SPD Tomio Okamura a další zástupci tohoto hnutí. V Moravskoslezském kraji je protest naplánován rovněž v Karviné a Havířově.

 Organizátoři pražského protestu, kteří sami sebe označují za politicky nezařazené občany, podle webu mimo jiné požadují, aby ČR zajistila přímé smlouvy s Ruskem o dodávkách plynu za nízké ceny. Odmítají přijetí eura a chtějí, aby ČR byla vojensky neutrální zemí. Mezi dalšími požadavky je také potravinová nezávislost Česka, dobrovolnost očkování nebo „osvobození“ tuzemského průmyslu od „závislosti“ na zahraničních společnostech.

Samotný Vrábel je přitom podle dřívějších informací serveru Aktuálně.cz v insolvenci a dluží tři miliony korun. Po minulé demonstraci si jej podle serveru předvolal soud a žádal vysvětlení, co Vrábel udělal se statisíci, které mu na podporu akce zaslali příznivci.

Mezi podporovali jsou mimo jiné poslanec SPD Jiří Kobza, předsedkyně hnutí Trikolora Zuzana Majerová, kandidát komunistů na prezidenta Josef Skála, ekonom a děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík či právnička Jana Zwyrtek Hamplová.

VEDLE  LIDÍ  ČR  NESPOKOJENI  I  OBYVATELÉ  NĚMECKA,  MAJÍ  STEJNÉ  TRÁPENÍ,  JAKO  ČEŠI  A  DALŠÍ   OBYVATELÉ  EVROPY

Minulou demonstraci sledovaly v Praze statisíce Němců. „Vážení přátelé, když jste tu byli poprvé, sledovaly vás miliony lidí po celé Evropě. Jste nadějí pro celou Evropu. Můžete být hrdí na to, že jste Češi. Nechápu, jak premiér této země může říct, že jste ruští švábi. Tyhle demonstrace po celé Evropě jsou jenom začátek. Naše cesta vede do Parlamentu,“ řekl Bystroň.

X X X

 Demonstrace se konaly i v dalších městech

V Liberci se podle odhadu policistů před Domem kultury v Liberci sešlo odpoledne kolem 500 lidí. Kromě sledovaní přenosu z Prahy lidé, většinou středního a staršího věku, podepisovali petici za odstoupení vlády a také za právo dětí na vzdělání bez omezení. Zároveň tam sbíral podpisy pod svou prezidentskou kandidaturu podnikatel Josef Roušal.

Zhruba stovka lidí se dnes sešla na demonstraci v Olomouci. Někteří lidé přišli s českými, moravskými a slovenskými vlajkami. Řečníci hovořili o drahých energiích, odmítali další vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině a skandovali hesla požadující demisi vlády.

Na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. se dnešní demonstrace podle odhadu policie zúčastnilo do 500 lidí. Do 15:50 tam policisté nezaznamenali narušení pořádku.

Podle pořadatelů se dění na Václavském náměstí přenáší živě na obrazovky v centru Brna, Plzně, Liberce, Českých Budějovic, Uherského Hradiště, Karviné, Havířově či Nejdku. Jiného pořadatele, opoziční SPD, má demonstrace proti vládě v Ostravě.

X X X

 Na pódiu vystoupil Petr Bohuš, který byl dříve šéfredaktorem zpravodajství ČT

Podle něj se lidé na demonstraci stali novináři, protože pátrají po pravdě. Bohuš žádá, aby se zavedla diskuze o dobrovolných koncesionářských poplatcích a také, aby veřejnoprávní televize zavedla kanál pro alternativní zpravodajství. „Měli bychom vyvolat diskuzi o povinných či dobrovolných koncesionářských příspěvcích. Když ti, kteří šíří propagandu a cenzuru, nebudou mít peníze, uvidíte, kdo je dezinformátorem a kdo šiřitelem pravdy. Potřebujeme objektivní a vyvážené informace, jeden společný kanál. Pravda musí zvítězit,“ řekl Bohuš ve svém projevu.

X X X

 Když jsem kdysi vstupovali do EU, měli jsme pocit, že jde o exkluzivní klub. Ukázalo se, že je všechno jinak, řekl bývalý velvyslanec

„Z pódia vidím plné Václavském náměstí. Je to pro mě zázrak. Úkolem naší zahraniční politiky je chránit životní zájmy ČR, což je prosperita, mír. Když jsem kdysi vstupovali do EU, měli jsme pocit, že jde o exkluzivní klub. Ukázalo se, že je všechno jinak. Prosperita, migrace green deal, všechno je jinak. Snahou Bruselu je připravit členské státy o pravomoci. NATO by se mělo vrátit ke svým původním kořenům a neřešit partikulární zájmy jednotlivých členů organizace,“ řekl na demonstraci na Václavském náměstí bývalý velvyslanec Milan Šarapatka.

X X X

 V Brně se na protivládní demonstraci sešly stovky lidí

V Brně na Zelném trhu se dnes odpoledne na protivládní demonstraci sešlo podle odhadu policie a tajemníka městské části Brno-střed Petra Štiky asi 1500 lidí. Účastníci sledují velkoplošnou obrazovku s děním na pražském Václavském náměstí, kde se koná hlavní část akce. Protestní akce se dnes konají i v dalších českých městech. Demonstraci nazvanou Česká republika na 1. místě pořádají Jiří Havel a Ladislav Vrábel, kteří stáli i za demonstrací, které se na začátku září v Praze zúčastnilo přes to sto tisíc lidéí.

X X X

Petiční stánek měl na demonstraci na Václavském náměstí i prezidentský kandidát Jozef Skála

Svůj petiční stánek má na demonstraci na Václavském náměstí i prezidentský kandidát Jozef Skála z KSČ. Stánek je označený zkratkou KSČM a doprovozený heslem: „Více parků, méně mrakodrapů“.

X X X

Podle pořadatelů se dění na Václavském náměstí nyní přenáší živě na obrazovky v centru Brna, Plzně, Liberce, Českých Budějovic, Uherského Hradiště, Karviné, Havířova či Nejdku.

Lidé drží v rukou transparenty s hesly, je na nich například „Konec vlád nemocných duchem, rozumem a charakterem“ nebo „Zase ryjeme držkou v zemi“. Podle Radiožurnálu ani studenější počasí neochladilo emoce přítomných lidí, na jedné plachtě je vidět i výzva po blanických rytířích.  Protestující jsou otočení k pódiu pod sochou svatého Václava, kde se postupně střídají řečníci. Mezi požadavky protestujících je kromě demise vlády i to, aby se lidé z Ukrajiny po konci války vrátili zpět do své země.

‚Nejsme potrava pro děla.‘ Ruská policie zatkla při demonstracích proti mobilizaci přes 700 lidí „Chceme o 180 stupňů otočit politický směr v naší zemi. Této změny chceme dosáhnout nenásilnou cestou,“ uvedl Havel.

Podle druhého z pořadatelů Ladislava Vrábela by měla vláda podat demisi, vypsat by se měly nové volby a řízení země by měli převzít „pronárodní odborníci“.

Prvním z řečníků byl děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík.

SPD v Ostravě

V Moravskoslezském kraji je protest naplánován v Karviné a Havířově. Jiného pořadatele, opoziční SPD, má demonstrace proti vládě v Ostravě, která rovněž začala ve 14.00. Zúčastní se jí předseda hnutí Tomio Okamura a další zástupci SPD.

Stovky lidí v Brně

Na protivládní demonstraci v Brně na Zelném trhu se sešlo podle odhadu policie a tajemníka městské části Brno-střed Petra Štiky asi 1500 lidí.

x x x

ITALOVÉ  PODPORUJÍ  MAĎARSKO,  JDOU  S  ORBÁNEM

Italové splnili přání Orbánovi, Kreml cítí šanci. Zablokuje Meloniová ruské sankce?

Od mezinárodně uznávaného a mezi Italy nezvykle populárního premiéra Maria Draghiho ke zřejmě nejpravicovější premiérce od dob fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Zatímco Evropská unie vzhlíží k novému kabinetu v Itálii s obavami, protože bude euroskeptický, ruce si mne maďarský premiér Viktor Orbán. Ten v pravděpodobné premiérce Giorgii Meloniové vidí spojence proti pokračování ruských sankcí. Svou šanci vycítil i Kreml, který okamžitě nahodil „udičku“ směr Řím.

Italskou vládu sice po nedělních volbách sestaví pravicový blok nejdříve během října, bylo by ale velkým překvapením, kdyby v jejím čele nestála šéfka nacionalistických Bratrů Itálie Giorgia Meloniová. Strany, která má své kořeny ve fašistické ideologii a v níž podle některých odborníků nadále nostalgie po tomto druhu totality přetrvává.

 Bratři Itálie byli fakticky jedinou opozicí proti široké koalici odcházejícího Maria Draghiho. Ten dokázal coby nestranický premiér držet na uzdě neuvěřitelné spektrum italské politické scény – od levicových Svobodných přes populistická uskupení Hnutí pěti hvězd a Liga až po pravicovou Forza Italia expremiéra Silvia Berlusconiho. Zvládl to necelý rok a půl.

Nedělní parlamentní volby poslaly na jeho místo téměř jistě právě šéfku někdejší opozice. A politologové zdůrazňují, že vítězství liberální demokracie to rozhodně není. Giorgii Meloniovou je podle nich možné přirovnat k Marine Le Penové ve Francii nebo Donaldu Trumpovi v USA. Její strana Bratři Itálie je často označována za neofašistickou a americká CNN se bez obalu vytasila s titulkem „Georgia Meloniová se stane nejpravicovější premiérkou od dob Mussoliniho“.

Právě vztah k fašismu bude zajímavé do budoucna sledovat, protože označovat Meloniovou za neofašistku by bylo spíše přehnané, nacionalistické tendence ale bezpochyby má. „Meloniová byla fašistka, když byla mladá. Je to součást jejího politického vývoje. Jak v řadách Bratrů, tak mezi jejich voliči panuje nadále po fašismu určitá nostalgie,“ shrnul pro italský deník La Repubblica francouzský politolog Marc Lazar. Dodal ale, že otázce fašismu se Meloniová osobně důsledně vyhýbá.

„Jsem přesvědčen, že skutečným střednědobým plánem Meloniové je vybudování velké konzervativní strany inspirované Trumpem,“ odhadl vizi budoucí italské premiérky Lazar.

Středopravicový blok (Bratři Itálie, Liga a Forza Italia) získal ve volbách zhruba 44 procent hlasů. V jedné vládě se tak potká Meloniová s nacionalistou Matteem Salvinim a opakovaně odsouzeným expremiérem Silviem Berlusconim. Jejich programy se shodují v jednoznačném odmítání migrantů nebo euroskepticismu. Větší podporu měl blok na bohatém severu země, oproti tomu chudší jih Itálie častěji hlasoval pro populistické Hnutí pěti hvězd expremiéra Giuseppe Conteho.

Stopne Itálie protiruské sankce?

Maďarský premiér Viktor Orbán je přesvědčen, že mu výsledek italských voleb hraje do not. V polovině září před svými spolustraníky nechal slyšet, že odmítá prodloužení protiruských sankcí. „Premiér si je vědom toho, že je zatím mezi lídry členských zemí (EU) v této pozici téměř sám, ale poznamenal, že do té doby snad bude v Itálii sestavena vláda, která nás v tom podpoří,“ citovala svůj zdroj z neveřejného setkání Svobodná Evropa.

 Jeho odhad se zakládá na dlouhodobém odmítání sankcí ze strany Meloniové. Ta už v prosinci 2014 po napadení Krymu na Facebook napsala: „Dost sankcí vůči Rusku, které zabíjejí pouze Made in Italy.“

Svou šanci vycítilo okamžitě také Rusko. „Jsme připraveni přivítat jakoukoliv politickou sílu, která bude konstruktivnější ve vztazích s Ruskem,“ vzkázal do Říma mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Meloniová ale před volbami brala v otázce sankcí zpátečku. „Salvini říká, že sankce nemají vliv na ruskou ekonomiku. To se mi nezdá. Vždy jsem byla pro sankce, jsou nejefektivnějším nástrojem, který máme,“ citoval političku 6. září web askanews.it.

Postoj Itálie se tak bude muset vyřešit nejprve na úrovni budoucích vládních stran. Meloniová má v této otázce zřejmě podporu Berlusconiho Forza Italia. Otázkou tak zůstává, nakolik podmíní svou účast ve vládě Salviniho Liga právě otázkou protiruských sankcí.

Ačkoliv nová italská premiérka před volbami hlásala, že prioritou pro ni bude řešení energetické krize, otázka sankcí ji velmi brzy donutí odkrýt karty. České předsednictví už totiž začíná jednat o sedmém balíčku restrikcí vůči režimu Vladimira Putina.

X X X

Itálii poprvé povede žena. Meloniová má fašistickou minulost, obdivuje Orbána i fantasy

Itálii s největší pravděpodobností poprvé v historii povede žena. Lídryně strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová ovládla volební klání s více než 26 procenty odevzdaných hlasů a společně se svými pravicovými spojenci míří k sestavení vlády. Zahraniční média a experti ovšem upozorňují, že jde o velmi kontroverzní postavu. Bratři Itálie jsou považováni za krajně pravicovou stranu, která byla založena příznivci diktátora Benita Mussoliniho. Sama Meloniová za sebou má minulost ve fašistické organizaci.

 Více než 26 procent získaných hlasů je pro Meloniovou ohromný úspěch. Před čtyřmi lety získali její Bratři Itálie pouhá čtyři procenta, nyní takřka s jistotou bude sestavovat vládu. Stojí totiž v čele pravicového bloku, jehož součástí jsou rovněž populistická uskupení Liga Mattea Salviniho a také strana Vzhůru, Itálie pod vedením bývalého několikanásobného premiéra Silvia Berlusconiho. Právě s těmi chce Meloniová seskládat nový kabinet.

Od Italů přišel jasný vzkaz pro středopravicovou vládu vedenou Bratry Itálie,“ pronesla nadšená politička v okamžiku, kdy už byly výsledky voleb v podstatě jasné. Podle svých slov je připravena vládnout. Zahraniční média a pozorovatelé ale před Meloniovou také varují. Důvodem je inklinace strany i samotné lídryně ke krajní pravici.

Již v 15 letech, konkrétně v roce 1992, totiž Meloniová vstoupila do Fronty mladých, tedy do mládežnické organizace fašistického Národního sociálního hnutí. To založili příznivci diktátora Benita Mussoliniho. Zdvižený prst mají komentátoři i u její strany Bratři Itálie. Někteří z členů partaje totiž dávali najevo své krajně pravicové názory.

Na druhou stranu se již řadu let snaží od krajní pravice a fašismu distancovat. „Italská pravice předala fašismus před desítkami let dějinám a jednoznačně odsoudila potlačení demokracie a ostudné protižidovské zákony,“ řekla Meloniová během letní volební kampaně. Jednoho ze svých zákonodárců, který vyzdvihoval diktátora německé třetí říše Adolfa Hitlera, pak bez milosti vyloučila ze strany.

Na čem však jasně lpí, je silně konzervativní pravicová politika. Podle svých slov tak zastává tradiční křesťanské hodnoty, což se odráží i na jejím vztahu k sexuálním menšinám. Meloniová je kritická vůči posilňování práv LGBT komunity, zároveň také odmítá interrupce. Ne nadarmo ji média přirovnávají k nestorovi maďarské politiky a tamnímu premiérovi Viktoru Orbánovi.

Dlouhodobě rovněž zastává silnou protiimigrační rétoriku. Před lety dokonce přišla s tvrzením, že uprchlíci z Afriky či Blízkého východu míří do Evropy kvůli tomu, aby zde „nahradili stávající populaci“. „Musíme pochopit, že za vlnou nekontrolované imigrace není žádná epizodní naděje pro lidi žít v Evropě. Je to organizované,“ prohlásila Meloniová, přičemž prstem ukázala na známého finančníka George Sorose, kterého z toho často obviňují zastánci konspiračních teorií.

 Z baru až mezi politickou špičku

Meloniová má za sebou velmi zajímavou cestu do nejvyšších pater italské politiky. První politický úspěch pro ni v roce 1998 znamenalo její zvolení do rady hlavního města Říma. V této době zároveň pracovala jako chůva či barmanka ve známém nočním klubu Piper Club. V roce 2006 se ve svých 30 letech stala poslankyní, přičemž se rovnou dostala na pozici místopředsedkyně dolní komory italského parlamentu. O dva roky později se dokonce stala ministryní pro mládež ve vládě Silvia Berlusconiho.

Po několika letech spoluzaložila Bratry Itálie a v roce 2014 stanula v čele strany, kterou mnozí kritizují kvůli příklonu ke krajní pravici. Sama však nyní tvrdí, že možný návrat k fašismu je bezpředmětný a chce se soustředit na budoucnost. Její ambicí je odklon od globalizace a podpora italských produktů. po odchodu Itálie z Evropské unie už ovšem nevolá.

Gratuluje Fiala, Zahradil i Le Penová

Od roku 2020 je předsedkyní Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR), tedy frakce v Evropském parlamentu, jejímiž členy jsou mimo jiné i europoslanci za ODS. Lídr občanských demokratů v Europarlamentu Jan Zahradil tak neskrýval svoji radost, že Meloniová ovládla letošní volby. „Zrodila se hvězda! Absolutně výjimečné vítězství pro Giorgiu Meloniovou a Bratry Itálie, zároveň velká vzpruha pro naši stranu ECR,“ napsal na sociálních sítích.

Další z europoslanců ODS a místopředseda strany Alexandr Vondra v rozhovoru pro Deník uvedl, že spojovat Meloniovou s postfašismem je „hloupá nálepka“. Podle jeho mínění má svým stylem blízko spíše k britským konzervativcům nebo americkým republikánům. „Když jsem ji viděl, jak dobře mluví spatra a jak formuluje jednoznačné, a přitom bohaté myšlenky, tak jsem si několikrát vzpomněl na bývalou britskou premiérku Margaret Thatcherovou,“ řekl mimo jiné Vondra.

Ke gratulacím se připojil i premiér Petr Fiala (ODS). „Blahopřeji Giorgie Meloniové k jejímu vítězství v italských volbách. Těším se na budoucí spolupráci v evropské politice a uvnitř ECR,“ napsal na Twitter český předseda vlády.

S kritikou naopak přišel 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja, který na Fialovo blahopřání reagoval. „Chápu, že v pozici premiéra se sluší pogratulovat. Ale těšit se na spolupráci s neofašisty, kteří utvořili předvolební koalici s Putinovým poskokem, mafiánem Berlusconim, to tedy není můj šálek čaje,“ uvedl. Kolaja navrch připojil video staršího data, na němž Meloniová ve francouzštině říká, že Benito Mussolini byl „dobrý politik, protože vše, co udělal, udělal pro Itálii“.

Radost ze zvolení Meloniové pak má zjevně polský premiér Mateusz Morawiecki, ale stejně tak s gratulací spěchají i lídři krajní pravice v Evropě. „Italský lid se rozhodl vzít osud do vlastních rukou zvolením vlastenecké a suverénní vlády. Bravo Giorio Meloniová a Matteo Salvini za to, že jste odolali hrozbám nedemokratické a arogantní Evropské unie získáním tohoto velkého vítězství,“ gratulovala z Francie Marine Le Penová.

Milovnice plyšáků i Nekonečného příběhu

Loni vydala Meloniová svoji biografii pod názvem Já jsem Giorgia, v níž popisuje svůj život a také názory, píše například o své jediné dceři a o samotném mateřství. Kniha, v níž zároveň důrazně odmítá spojování s fašismem, se v Itálii stala bestsellerem.

Zajímavý je také náhled do jejího soukromého života. Pravděpodobná nová premiérka Itálie má totiž velmi ráda plyšáky či japonské kreslené filmy. Stejně tak je milovnicí světa fantasy, obzvláště víl a elfů. Velkou láskou je pro ni knižní trilogie Pán prstenů. Podle zahraničních médií se dokonce na akcích mládežnické organizace oblékala jako hobit.

Zvláštní kapitolou je pak její očividná obliba známého románu Nekonečný příběh. Každoroční slavnost Bratrů Itálie, kde se Meloniová setkává s členy a příznivci strany, se totiž jmenuje „Atreju“ podle hlavní postavy příběhu.

X X X

POLITICI  ZÁPADU  OKRÁDAJÍ  RUSY  A  DALŠÍ  BOHATÉ  CIZINCE

Angličani a další  západní země jsou rády, když jim přijdou bohatí cizinci přivezou miliardy a v zemi podnikají, ale nemají tam žádnou jistotu, že o miliardy nepřijdou. Firmy jim mohou být zabaveny.  V Anglii  zabavili i fotbalové kluby.

Gibraltar dražil zabavenou ruskou superjachtu: Vynesla 964 milionů, prodala se pod cenou

Gibraltar prodal v aukci zabavenou luxusní jachtu Axioma ruského podnikatele Dmitrije Pumpjanského za 37,5 milionu dolarů (964 milionů korun). Nabídku poslalo 63 zájemců, jméno kupce prodávající úřad Admiralty Marshal neprozradil, uvedla dnes agentura AFP. Jachtu zabavil Gibraltar v březnu, protože Pumpjanskij je terčem protiruských sankcí v souvislosti s invazí na Ukrajinu.

Část výtěžku z prodeje půjde na účet americké investiční banky JP Morgan, které podnikatel dluží. Banka loni v prosinci podnikateli půjčila 20,5 milionu eur (506 milionů korun), za půjčku ručil právě jachtou. Tím, že se Pumpjanskij ocitl na sankčním seznamu a jeho aktiva byla zmrazena, bylo podle banky ohroženo splácení dluhu, a požádala proto úřady o zabavení lodi k umoření dluhu.

Jachta měří 72,5 metru, na palubě je šest kabin pro 12 cestujících, o jejichž pohodlí se stará 20 členů posádky. Loď navržená designérem Albertem Pintem má bazén, vířivku, 3D kino a vybavení pro vodní lyžování a potápění.

Hodnota plavidla se odhadovala na 63 milionů liber (1,8 miliardy korun) a server BBC při oznámení dražby avizoval, že se nejspíš prodá pod cenou.

X X X

SLOVENSKO  NA  DNĚ,  MATOVIČ  NECHCE  ODEJÍT,  PREMIÉR  HEGER  HO  NECHCE  ODVOLAT

Slovenské ekonomice hrozí kvůli cenám elektřiny kolaps, řekl Heger. Země potřebuje pomoc Unie

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.

 Heger podle Financial Times zároveň varoval, že pokud by se jeho země pomoci z Evropské unie nedočkala, byl by nucen přistoupit k zestátnění dodávek energií v zemi.

Slovensko je významným producentem elektřiny z jaderných a vodních elektráren. Největší producent v zemi ale na začátku roku učinil nákladné rozhodnutí – prodat přebytečnou energii obchodníkům. Tito obchodníci nyní prodávají kontrakty zpět na Slovensko za tržní ceny, které jsou zhruba pětkrát vyšší.

„Slováci kupují za 500 eur to, co prodali za 100 eur,“ prohlásil Heger. To je také podle něj důvod, proč by na Slovensku nefungoval plán Evropské komise uvalit mimořádnou daň na výrobce elektřiny v regionu.

Blíží se konec Matoviče ve vládě? Opozice chce vyvolat hlasování o jeho odvolání z funkce ministra financí

 Hegerovo varování zdůrazňuje obrovské důsledky snahy Moskvy omezit dodávky plynu do Evropy v reakci na sankce Evropské unie zavedené proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ty letos v létě výrazně přispěly k tomu, že cena elektřina v Evropě vystoupila na rekordní hodnoty.

Heger uvedl, že pokud chce Evropská unie daň z mimořádných zisků, musí být evropská. Zisky z daně by pak měly být rozděleny rovnoměrně po celé Evropské unii, což by Slovensku vyneslo asi 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč).

Chce také, aby Brusel uvolnil pět miliard eur z nevyužitých fondů pro regionální rozvoj a tyto peníze použil na snížení účtů za energie pro podniky.

„V opačném případě (slovenské podniky) zavřou a může dojít skutečně ke kolapsu celé ekonomiky,“ řekl Heger.

Výzva k Bruselu

Evropská komise navrhla, aby bylo možné donutit výrobce elektřiny, kteří nepoužívají plyn, odevzdat výnosy nad 180 eur za megawatthodinu (MWh) a tyto peníze použít na kompenzaci spotřebitelům. To je však nad úrovní, na které prodávaly většinu své energie Slovenské elektrárne, hlavní slovenská elektrárenská společnost.

Heger proto vyzval Brusel, aby případnou daň z neočekávaných zisků rozšířil i na zprostředkovatele, kteří z vysokých cen rovněž profitují.

„Musíme zahrnout i obchodníky, protože musíme pochopit, že obchodníci jsou ti, kdo vlastní kontrakty (na energii),“ řekl. O návrzích Evropksé komise mají jednat ministři energetiky Evropské unie na pátečním zasedání. Heger však připustil, že Slovensko by mohlo být přehlasováno.

Heger zdůraznil, že Slovensko s počtem 5,5 milionu obyvatel je v obtížné situaci, protože účty za energie tvoří deset procent průměrných výdajů domácností a země má také neúměrně velký sektor těžkého průmyslu.

Energetická krize může vést EU zpět k uhlí. Boj o klimatickou neutralitu ale nevzdá, míní expert

Tyto továrny budou v nejbližší době podepisovat smlouvy na dodávky elektřiny v příštím roce a pokud obchodníci začnou nabízet ceny 500 až 600 eur za megawatthodinu, začne to ekonomiku okamžitě ničit.

Kvůli vysokým cenám už zastavila výrobu hliníkárenská společnost Slovalco, která se na spotřebě elektřiny v zemi podílí téměř desetinou.

Ekonomika Slovenska kvůli válce na Ukrajině zpomalila a Evropská komise Slovensku zhoršila prognózu růstu ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta. Na příští rok počítá s růstem o 2,7 procenta. Inflace dosáhla dvouciferných hodnot.

X X X

Drahý Vladimire, připojte nás k Rusku, požádali vůdci okupovaných oblastí Ukrajiny

Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom ve středu agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti.

Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná. Celá akce je podle nich nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

 „Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti! (…) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku,“ uvedl Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na telegramu. Podle něj je připojení k Ruské federaci snem obyvatel regionu, jehož část proruské síly ovládají od roku 2014. Téměř celou zbývající část ukrajinské Luhanské oblasti obsadily ruské a proruské jednotky od invaze z února letošního roku.

 Se stejnou žádostí se na Putina obrátil i šéf Ruskem dosazené Chersonské oblastní správy Volodymyr (Vladimir) Saldo. „V Chersonské oblasti se konalo referendum o připojení k Ruské federaci, ve kterém se přes 87 procent obyvatel našeho regionu vyslovilo pro znovusjednocení se svou historickou vlastí,“ napsal Saldo a zdůraznil, že se hlasování konalo v souladu s obecně uznávanými principy a normami mezinárodního práva. „Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace,“ píše se v žádosti.

Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Balickyj v dokumentu podle TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v referendu, ve kterém se rozhodli opět spojit „se svou rodnou vlastí –⁠ Ruskem“.

Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech –⁠ Doněcké lidové republice (DNR) a LNR.

Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací. Hlasování opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.

X X X

KONTROLY  NA  HRANICÍCH  RAKOUSKA

Rakousko reaguje na krok české vlády, od čtvrtka zahajuje hraniční kontroly

Rakousko od půlnoci ze středy na čtvrtek zahájí kontroly na hranicích se Slovenskem. Informoval o tom ve středu mluvčí rakouského ministerstva vnitra. Trvat budou minimálně deset dní. Podle ministra vnitra Gerharda Karnera je hlavním cílem boj s organizovaným převaděčstvím.

Podle Vídně jde o reakci na krok České republiky, která v pondělí ohlásila dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem kvůli nelegální migraci.

Kontroly, které zavádí Rakousko, mají rovněž platit od půlnoci ze středy na čtvrtek, tedy od stejného okamžiku jako na hranicích mezi Českem a Slovenskem. Ministr vnitra Gerhard Karner stanici Ö1 řekl, že Rakousko tak chce předejít tomu, aby převaděči obcházeli kontroly na českých hranicích cestou přes Rakousko.

„Máme už rozsáhlá opatření na hranicích s Maďarskem a Slovinskem. Nyní bude policie kontrolovat i hranici se Slovenskem. Musíme být rychlejší než převaděči. Hlavním cílem je boj s organizovaným převaděčstvím,“ řekl Karner.

Česká vláda se rozhodla, že kontrolu dočasně obnoví na státní hranici České republiky a Slovenska taktéž od půlnoci ze středy na čtvrtek. „Musíme udělat toto preventivní opatření, abychom odradili migranty od využívání této trasy,“ řekl premiér Petr Fiala.

„Musíme se řídit schengenským hraničním kodexem,“ řekl již v pondělí ministr vnitra Vít Rakušan. „Vyčerpali jsme všechny standardní možnosti, které nám zákon dává,“ dodal.

 Dnes jsme rozhodli o dočasném znovuzavedení kontrol na hranici se Slovenskem. Jedná se o krajní krok, kterým reagujeme na zhoršující se situaci v oblasti tranzitní nelegální migrace přes naše území do Německa.

Od začátku června do začátku minulého týdne zajistila policie v Česku téměř 9 500 migrantů, za celý loňský rok jich bylo 1 330. Drtivá většina migrantů má podle českého ministerstva vnitra syrský původ, nepřichází ale přímo ze Sýrie, nýbrž z Turecka. Jde podle něj o celoevropský problém, do Rakouska například přicházejí tisíce lidí denně, přičemž je cílovou zemí, ne jen tranzitní.

X X X

I  POLSKO  NESPOKOJENO  S  UPRCHLÍKY  Z  UKRAJINY

Starosta Varšavy: Za válku platíme všichni, ale zatím pořád jen penězi, a ne krví

Pakt svobodných měst, uskupení původně složené z metropolí Visegrádské čtyřky, přijalo nové členy. Jedním z nich je Kyjev: na summit do Prahy proto přijel i jeho starosta Vitalij Kličko. Spolu s ostatními debatoval o budoucnosti měst, zvládání uprchlické krize a poválečné obnově Ukrajiny. „Bude to extrémně drahé, některá ukrajinská města byla úplně vymazána z mapy,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz starosta Varšavy Rafal Trzaskowski.

 X Je Polsko připraveno na to, že po konci války v zemi část uprchlíků zůstane?

Ačkoliv centrální vláda řekla, že uprchlická krize skončila, není to pravda. Hodně Ukrajinců v Polsku zůstane, protože nemají kam jít. Navíc se jedná zejména o ženy a děti, které do země můžou pozvat jejich muže a další členy rodiny. Tento úkol budeme řešit měsíce a roky.

RAFAL TRZASKOWSKI

je polský politik, starosta Varšavy za Občanskou platformu a politolog. V letech 2009–2013 byl poslancem Evropského parlamentu a v letech 2013–2014 ministr správy a digitalizace ve vládě Donalda Tuska. V roce 2015 byl za Občanskou platformu zvolen poslancem Sejmu a v říjnu 2018 starostou Varšavy. Vystudoval mezinárodní vztahy a anglistiku na Varšavské univerzitě. Studoval i v Oxfordu a v Paříži.

Když pominu bydlení, uprchlíkům musíme poskytnout také vzdělání, zdravotní péči a bezpečí. Na to, abychom jim mohli pomoct, potřebujeme čas i zdroje.

Také musíme změnit to, jakým způsobem města plánujeme – třeba přemýšlet nad veřejnou dopravou. Populace Varšavy během několika měsíců vzrostla o 10-12 procent a města na vyšší počet obyvatel musíme připravit, i kdyby válka skončila už brzy. Doufejme, že to se taky stane.

X Jak se na život v polských městech adaptovali ukrajinští uprchlíci?

Většina poměrně rychle a dobře. Přes 50 procent žen, které přišly, už pracují. Také jsme do škol přijali 20 tisíc ukrajinských dětí.

X Na tiskové konferenci jste zmínil, že bojujete s únavou z války. Jaké jsou nálady ve společnosti v době, kdy roste inflace a zvyšují se ceny energií?

Víme, že Ukrajinci bojují za naši svobodu a stabilitu. Zároveň se obávám, že v nadcházejících měsících únava opravdu přijde. Ve Varšavě jsme přijali 200 tisíc uprchlíků a většina z nich žije s námi, v našich domech. Kvůli zvyšujícím se cenám samozřejmě problém máme.

Nálady se zatím nemění

X Podle serveru časopisu Forbes hrozí energetická chudoba přibližně milionu a půl polských obyvatel a zvyšují se také ceny pronájmů. Jak obyvatelům vysvětlujete, že se jim žije hůře?

Říkáme jim, že ačkoliv za válku všichni nějakým způsobem platíme, je to cena za svobodu a stabilitu. Všichni rozumí, co vše je v sázce. Zatím se nálady ve společnosti nemění.

Stejně jako řekl Vitalij (starosta Kyjeva Vitalij Kličko – pozn. red.), Ukrajinci za nás bojují a nikdo nevíme, co může přijít, ačkoliv se Putin v mnoha směrech přepočítal. Nečekal, že Ukrajina bude tak odolná.

Ukrajinci svou kuráží překvapili celý svět. Putin taky špatně předpokládal, že může rozdělit nás: Západ. My jsme ale jednotní a tvrdě odoláváme, i když růst cen pocítíme. Bude to těžké, bojíme se zimy, že si lidé řeknou, že ukrajinským přátelům už pomáhat nemůžeme.

X Poskytnete azyl Rusům, kteří ze země po vyhlášení částečné mobilizace prchají?

Konzervativní vláda chce všechna víza zakázat. Můj přítel Garry Kasparov (ruský opoziční politik – pozn. red.) navrhl, že pokud by Rusko podepsalo deklaraci, ve které stojí, že je válka nelegální a že Krym je součástí Ukrajiny, teprve potom bychom lidi do země pouštět mohli.

Příchozí Rusové můžou být hackeři nebo sympatizanti s ruským režimem, takže přijímat je by nebyl nejlepší nápad. Nechceme, aby se po Evropě volně pohybovali, protože si musí uvědomit, že Rusko vede válku a určité následky to má i pro ně.

Putin nás chce rozdělit, ale nesmíme mu to dovolit. Musíme podniknout specifické kroky, například vyvinout na evropské instituce větší tlak, aby nás braly v potaz, když mluvíme o zvyšování cen energií.

X Co máte na mysli?

Věci, které nás zbaví závislosti na ruských energiích a které Evropská unie navrhla, musí být nejdříve vyřešeny v rovině měst. Myslím tím distribuci solárních panelů, investování do obnovitelných zdrojů…

Jednáme s odborníky

X Začala už rekonstrukce Ukrajiny?

S městy, které jsou součástí Paktu svobodných měst, jsme o ní začali mluvit. Spoustu věcí už ale děláme, naše snahy chceme koordinovat. Ukrajincům pomáháme nejen u nás doma, ale i v našich sesterských městech, dodáváme jim léky a jídlo. Chráníme jejich kulturní a historické dědictví. Na budoucnost se chceme připravit, proto jednáme s odborníky a architekty.

X Řešil jste se zástupci Ukrajiny, jakou pomoc očekávají právě od Polska?

Mluvil jsem nejen s Vitalijem Kličkem, ale i se starosty Charkova, Lvova, Oděsy. Naši pomoc očekávají všichni. Polsko jim může nabídnout zejména expertizu. Máme zkušenost s rekonstrukcemi měst, která jsme museli vybudovat od základu.

Zároveň během toho, co mluvíme, probíhají inovativní historické projekty. V 70. letech jsme například zrekonstruovali královský hrad a další budovy jsou na pořadu dne. Ukrajincům můžeme v tomto ohledu poradit a pomoct. Finanční příspěvky dostanou zejména od Spojených států a Evropské unie.

Myslet na budoucnost

X Co je zásadní pro to, aby rekonstrukce byla úspěšná?

Bude to extrémně drahé, některá ukrajinská města byla úplně vymazána z mapy. Hlavní myšlenkou je to, že by neměla být snaha pouze vracet města do stavu, ve kterých byla před válkou. Historické památky zrekonstruujeme tak, jak byly, ale zbytek bychom měli posuzovat zejména z ohledu kvality života. Chceme, aby města šetřila energii a byla zelenější. Myslet bychom měli zejména na budoucnost. Tak to děláme i ve Varšavě a Praze.

X V italských parlamentních volbách zvítězil krajně pravicový blok, ve víkendových komunálních volbách v Česku posílila opoziční a populistická hnutí. Dávají tím voliči najevo nespokojenost s vládním zvládáním krize spojené s válkou?

Názory, že rekonstrukce a válka stojí až moc peněz, se samozřejmě objevují. Je to drahé, ale pořád jsou platidlem peníze a ne krev jako na Ukrajině. Stabilita Ukrajiny znamená stabilitu celé Evropy.

X Bojíte se, že by se názory Evropanů ohledně pomoci Ukrajině mohly změnit? 

Ano, proto to také řešíme s našimi přáteli nejen z pozice střední Evropy, kde této problematice rozumíme, ale i s italskými, španělskými, řeckými městy… Poláci jsou v tomto ohledu chápaví, ale že Ukrajinu musíme podporovat i nadále, musíme vysvětlovat i lidem v zemích, které jsou Ukrajině vzdálenější.

Je to složitý argument, a proto jej v paktu řešíme. Nově se připojil i Kyjev, Berlín, Brusel, Vilnius a Riga. Už se nejedná jen o země Visegrádské čtyřky jako na začátku, nová členská města jsou přidanou hodnotou.

X X X

Unijní soud zamítl žalobu Agrofertu kvůli Babišově střetu. Koncern si stěžoval na ‚utajené’ dokumenty

Soudní dvůr Evropské unie zamítl další žalobu Agrofertu proti unijním orgánům, konkrétně proti Evropskému parlamentu. Koncern se na tribunál obrátil loni v červnu protože mu europarlament odmítl přístup k dokumentům, na jejichž základě v roce 2020 europoslanci schválili rezoluci o střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO). Minulý týden tribunál odmítl žaloby dvojice dceřinek Agrofertu, které usilovaly o obnovení vyplácení dotací.

 „Tribunál zaprvé konstatoval zánik právního zájmu společnosti Agrofert na podání žaloby proti rozhodnutí, kterým jí byl odepřen přístup ke zprávě vypracované v této věci Komisí, a zadruhé zamítl žalobu této společnosti proti rozhodnutí o odepření přístupu k dopisu Komise zaslanému českému předsedovi vlády,“ uvedl soud.

Evropský parlament v roce 2020 jasnou většinou odsoudil Babišův střet zájmů. Právně nezávaznou rezolucí vyzval orgány Evropské unie k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání.

Agrofert chtěl nahlédnout do dokumentů, které tehdy europoslance ke schválení rezoluce vedli – konkrétně do dopisu Komise zaslanému českému předsedovi vlády a k závěrečné auditní zprávě k auditu ke střetu zájmů. Evropský parlament to ale zamítl a Agrofert se proto rozhodl loni v březnu podat žalobu.

„První žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaný neprokázal naplnění podmínek pro odepření přístupu k požadovaným dokumentům… Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaný navíc zcela pominul i převažující veřejný zájem na zveřejnění požadovaných dokumentů,“ zdůvodnil tehdy podání žaloby koncern. Jenže neuspěl.

„My máme právo rozhodnout, který dokument bude a nebude utajen a kdo k němu bude mít přístup. Argumentace právníků Agrofertu byla nesmyslná. Navíc Agrofert by podle tohoto principu měl mít přístup ke všem materiálům, které se ho týkaly, což považujeme za nepřístupné,“ okomentoval rozsudek pro iROZHLAS.cz lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Audit ke střetu zájmů

V době, kdy Agrofert žádal o přístup vrcholil audit ke střetu zájmů, který v Česku od počátku roku 2019 prováděli kontroloři Evropské komise. Ten se zaměřil na osobu tehdejšího premiéra Andreje Babiše a dotace, které čerpal koncern Agrofert z jeho svěřenských fondů.

A právě to bylo důvodem, proč podklady europarlament odmítl dát z ruky. Ačkoliv šetření bylo dokončené a závěrečná zpráva byla vypracovaná mezi Bruselem a Prahou probíhala další výměna informací. „Obě tyto fáze komunikace jsou součástí vyšetřování, na něž se tato výjimka vztahuje,“ uvedl k tomu soud.

Auditoři nakonec své šetření uzavřeli s jasným výsledkem: Andrej Babiš porušoval českou i unijní legislativu ke střetu zájmů a koncern neměl v době Babišova vládního angažmá na dotace nárok. Loni v dubnu pak Komise sama závěrečnou zprávu zveřejnila.

„V návaznosti na zveřejnění uvedené zprávy již rozhodnutí parlamentu o odepření přístupu
k tomuto dokumentu nevyvolává žádné účinky,“ popsal soud první důvod, proč podle něj žaloba Agrofertu nemá význam.

Advokáti Agrofertu v žalobě také argumentovali veřejným zájmem pro zveřejnění požadovaných dokumentů. I to ale soud odmítl. „Zájem, jehož se žalobkyně dovolává, není obecným, nýbrž soukromým zájmem, takže žalobkyně neprokázala existenci převažujícího veřejného zájmu na zveřejnění dopisu Komise,“ popsal další důvod, proč stížnost smetl ze stolu.

Rezoluce europoslanců z června 2020 není jediná. O rok později evropský parlament přijal další usnesení týkající se tehdejšího předsedy vlády, tehdy už v reakci na konkrétní výsledky auditu. Europoslanci vyzvali české úřady, aby ochránily peníze daňových poplatníků a přiměly Agrofert vrátit všechny neoprávněně vyplacené dotace. Tuzemsko podle nich mělo rovněž vytvořit spravedlivější a transparentní systém rozdělování unijních dotací.

Minulý týden tribunál Evropské unie zamítl žaloby dvojice firem z holdingu Agrofert na Evropskou komisi kvůli pozastavení dotací z fondů Evropské unie. Dceřinky koncernu Mlékárna Hlinsko a Primagra žádaly o zrušení obsahu dopisu, na jehož základě neměly být jeho firmám vypláceny dotace.

X X X

Válek nevěděl, že lidé platí za druhou prevenci u zubaře. Slíbil změnu

Lidé budou mít opět nárok na dvě preventivní prohlídky u zubaře zdarma. V dobré víře odsouhlasená kapitační platba pro stomatology se ve finále otočila proti pacientům i samotnému ministerstvu zdravotnictví. Šéf rezortu Vlastimil Válek tak přichází od ledna se změnou, která umožní lidem bezplatnou prevenci dvakrát ročně a zachová přitom i motivační měsíční příspěvky pro doktory.

„Dostali jsme řadu stížností, vůbec jsem nevěděl o tom, že lidé za preventivní prohlídku platí. Ověřil jsem si to až na ambulancích,“ přiznává Válek s tím, že nelze paušalizovat, je to jiné doktor od doktora.

Hlavním problémem podle ministra je nedostatek stomatologů. Proto se jeho předchůdci na ministerstvu snažili zubaře motivovat k tomu, aby nabírali více pacientů pomocí kapitačního příspěvku. Tedy obdoby jako u praktických lékařů – doktor dostává měsíčně příspěvek za každého registrovaného pacienta, i když k němu daný měsíc vůbec nezamíří.

Protože většina pacientů při řádné dentální hygieně a pravidelné preventivní péči nepotřebuje k dentistovi chodit vícekrát než dvakrát ročně, rozhodlo se ministerstvo schovat platbu za druhou prohlídku právě do kapitačního příspěvku. „Jenže část nebo většina zubařů pak platbu za kontrolu ještě vymáhala od svých pacientů,“ nechápe Válek.

Přiznává, že mu přijdou správné dvě preventivní kontroly. „Nakonec jsme se dohodli, že do úhradové vyhlášky dáme úhradu dvou preventivních kontrol, nechali jsme ale i kapitační platbu. Podpora zubní péče a prevence u zubařů je naprosto zásadní,“ vysvětluje pro iDNES.cz.

První na skutečnost, že se ministerstvo chystá změnit systém financování, upozornil Blesk.cz. Pro iDNES.cz pak ministr doplnil, že vyhláška vstoupí v platnost k 1. lednu 2023.

X X X

Rusko tahá Tálibán z ekonomické izolace. Muselo však nabídnout slevy

Tálibán podepsal s Ruskem předběžnou dohodu o dodávkách benzinu, nafty, plynu a obilí do Afghánistánu. Podle Reuters jde o první velkou mezinárodní ekonomickou dohodu Tálibánu od doby, kdy se minulý rok v srpnu vrátil k moci. Rusko nabídlo tálibánské vládě slevu na komodity oproti jejich průměrným globálním cenám.

O dohodě s Ruskem informoval agenturu Reuters afghánský ministr obchodu a průmyslu Núriddin Azízí, podle nějž jeho resort pracuje na diverzifikaci obchodních partnerů. Zmínil se také o slevách, které Rusko nabídlo.

Chystaný kontrakt by mohl pomoci radikálnímu islamistickému hnutí zmírnit izolaci, která ho odřízla od mezinárodního bankovního systému.

Dohoda má podle Azízího zahrnovat dodávku asi jednoho milionu tun benzinu z Ruska ročně, jednoho milionu tun nafty, půl milionu tun zkapalněného ropného plynu (LPG) a dva miliony tun pšenice. Ruská strana nechtěla dohodu komentovat, upřesnila agentura Reuters. Finalizaci kontraktu předcházela návštěva Azízího v Moskvě a několikatýdenní následné diskuse afghánského technického týmu v ruské metropoli.

Žádná země oficiálně vládu Tálibánu neuznává. Podle západních diplomatů musí Tálibán, pokud chce získat uznání, změnit svůj postoj k lidským právům, zejména k právům žen. Měl by také dokázat, že přerušil vztahy s mezinárodními militantními uskupeními. Tálibán oficiálně neuznává ani Rusko. Ruská ambasáda je ale jedním z posledních otevřených zahraničních diplomatických zastoupení v Kábulu. Předtím, než Tálibán minulý rok dobyl Kábul, také Moskva hostila vůdce hnutí.

Afghánistán se od loňského nástupu Tálibánu propadl do ekonomické krize. Zahraniční dárci mu zastavili rozvojovou pomoc a miliardy dolarů z rezerv centrální banky byly zmrazeny. Podle OSN trápí 20 milionů lidí v zemi akutní hlad, více než devět milionů lidí bylo od nástupu radikálního hnutí vysídleno. Afghánské zemědělství letos postihlo velké sucho.

X X X

VÍNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2022

Titul „Víno Jihomoravského kraje 2022“ získala čtyři regionální vína. Dvě bílá a dvě červená zvítězila v soutěži, kterou vyhlásil Jihomoravský kraj ve spolupráci s Národním vinařským centrem. Vína budou reprezentovat region jižní Moravy při oficiálních akcích. Návrhy na uzavření rámcových kupních smluv s vítězi dne 27. září 2022 schválili krajští radní.

Ucházet o titul Víno Jihomoravského kraje 2022 se mohla vína vyrobená z hroznů révy vinné, které mají původ ve vinicích na území Jihomoravského kraje, kde také proběhlo jejich zpracování. Každý výrobce může přihlásit pouze dvě vína ze své produkce, a to v případě, že garantuje dodání 500 lahví o objemu 0,75 l od jednoho druhu u bílých vín a 200 lahví o objemu 0,75 l od jednoho druhu u červených vín.

Hodnocení soutěžních vzorků proběhlo 12. září 2022 v „Centrum Excelence“ ve Valticích. Do soutěže se přihlásilo celkem 40 vinařů se 77 vzorky vín. V kategorii A – bílá suchá a polosuchá vína bylo hodnoceno 56 vzorků, v kategorii B – červená suchá vína – bylo hodnoceno 21 vzorků.

„Vybraná vína získají certifikát Víno Jihomoravského kraje 2022 a budeme je poté využívat k prezentaci Jihomoravského kraje nejen u nás, ale zejména při zahraničních cestách. Máme se čím chlubit,“ řekl hejtman Jan Grolich.

X X X

Olomoucký kraj pokračuje v podpoře prodejen v malých obcích

 Olomoucký kraj opět podpoří malé vesnické prodejny. Přispěje jim na provoz, aby mohly v obcích dál fungovat. Rozdělovat se bude celkem sedm miliónů korun, část peněz hejtmanství obdrží od státu v rámci jeho projektu Obchůdek 2021+.

„Olomoucký kraj získal dotaci ve výši 4 milióny korun na udržení provozu maloobchodu, k ní z vlastního rozpočtu přidá další 3 milióny, které byly v předchozích letech poskytovány na podporu maloobchodních prodejen v rámci Programu obnovy venkova,“ vysvětlil Jan Šafařík, náměstek hejtmana pro regionální rozvoj, územní plánování a rozvoj venkova.

V roce 2021 se Olomoucký kraj zapojil do programu Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu maloobchodního prodeje na venkově a zájem o pomoc přesáhl finanční možnosti programu. „Podpora pro venkovské prodejny letos i v dalších letech ještě nabyde na významu. Násobně vyšší náklady na energie budou totiž vytvářet negativní tlaky proti provozovatelům obchůdků a je odpovědností i zájmem kraje toto v co největší míře eliminovat. Podpora poskytnutá prostřednictvím aktuálně vyhlašovaného programu je jedním z malých, ale určitě důležitých opatření,“ doplnil náměstek Šafařík.

Dotační program Obchůdek 2022 na podporu venkovských prodejen na pondělním zasedání schválilo Zastupitelstvo Olomouckého kraje. Elektronický formulář bude žadatelům zpřístupněn 17. října, elektronické podání žádostí o dotaci pak bude možné od 31. října od 10 hodin do 15. listopadu letošního roku do 12 hodin.

X X X

Reprezentační kouč Šilhavý má důvěru šéfa českého fotbalu. A co vaši? Hlasujte v anketě

Reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý má i po sestupu do divize B Ligy národů důvěru předsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Petra Fouska, který věří, že si Češi brzy vybojují zpět účast v elitní skupině. Potěšilo ho, že národní tým ve společnosti tří účastníků mistrovství světa ukázal konkurenceschopnost, vyloženě ho zklamal pouze domácí sobotní debakl 0:4 s Portugalskem.

„Naším jednoznačným cílem teď je postup na mistrovství Evropy 2024 do Německa. Trenér Jaroslav Šilhavý a celý realizační tým má důvěru a podporu,“ uvedl Fousek v tiskové zprávě.

Čechy odsoudila k sestupu z elitní skupiny Ligy národů úterní porážka 1:2 ve Švýcarsku, po níž zůstali poslední v tabulce, kterou ovládlo Španělsko. „Všichni tři naši soupeři ve skupině jsou účastníky letošního mistrovství světa v Kataru a mají vysokou kvalitu, což se potvrdilo. Nejsem spokojený s tím, že tým klesl do úrovně B Ligy národů, tam však sestoupila i jiná věhlasná mužstva v čele s Anglií. To jen potvrzuje náročnost úrovně A,“ řekl Fousek.

„Sestup je také zapotřebí hodnotit v kontextu toho, že jsme nastupovali proti Portugalsku, Španělsku a Švýcarsku. Předsedové všech těchto asociací mi vyjadřovali při vzájemných zápasech respekt k českému fotbalu. Pro naše hráče šlo o mimořádnou možnost na této úrovni sbírat zkušenosti, které se jim budou hodit v následujících letech,“ prohlásil Fousek.

Liga národů prokázala životaschopnost

Doufá, že se národní tým mezi špičkou znovu objeví. „Zároveň jsme poznali, že skupina A nabídne českému fanouškovi atraktivní zápasy se špičkovými týmy, které jsou zajímavé také pro asociaci. Pevně věřím, že zpět do ligy A v dalším ročníku Ligy národů zase postoupíme,“ konstatoval Fousek.

 Zklamal ho souboj v Edenu s Portugalci, kteří uštědřili Čechům nejtěžší domácí porážku v samostatné historii. „V ostatních utkáních jsme však ukázali, že tým je konkurenceschopný i proti věhlasnějším soupeřům. Mistrovství Evropy a mistrovství světa mají pro nás hlavní význam. Liga národů je nová soutěž, která prokázala svoji životaschopnost, protože ještě před pár lety bychom domlouvali přátelské zápasy,“ uvedl Fousek.

Potěšil ho úterní postup jednadvacítky z baráže s Islandem na mistrovství Evropy 2023 v Rumunsku a Gruzii. „Tým ukázal sílu i psychickou odolnost, když v základní skupině zaostal jen o tři body za favorizovanou Anglií a následně zvládl i zrádnou baráž s Islandem. Trenér Jan Suchopárek osvědčil důvěru, kterou jsme v něj vložili,“ uvedl někdejší expert UEFA a FIFA.

„Jsem přesvědčený, že naše Lvíčata mohou uspět i na závěrečném turnaji, který zároveň slouží jako kvalifikace na olympijské hry 2024 v Paříži. Tým dostane v následujících měsících před mistrovstvím Evropy ze strany Fotbalové asociace maximální podporu,“ řekl Fousek.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.