Ekonomičtí experti mi mohou políbit p*del, ať mi vysvětlí, proč má aktivní důchodce platit progresivní příjmové, zdravotní a důchodové daně a vaši neschopnost zredukovat státní správu, napsal na síti X expremiér za ODS Mirek Topolánek. Vytočila ho slova ministra financí Zbyňka Stanjury, který mimo jiné uvedl, že právě podle expertů „mírné zvýšení daní nebude pro firmy motivací ke stěhování“.

 Stanjura se na sociální síti X nechal slyšet, že zvýšení daně přispěje ke snížení strukturálního deficitu po minulé vládě o 22 miliard korun ročně. „Jakkoliv mě zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 % netěší, přispěje to ke snížení strukturálního deficitu po minulé vládě o 22 mld. Kč ročně,“ napsal.

„Ekonomičtí experti se navíc vesměs shodují, že mírné zvýšení sazby o dva procentní body nebude pro firmy motivací ke stěhování –⁠ ať už kvůli nákladům reorganizace, nebo čistě proto, že příliš není kam jinam se za nižší sazbou stěhovat. S 21% sazbou se totiž jen přiblížíme průměru,“ dodal Stanjura.

 Jakkoliv mě zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 % netěší, přispěje to ke snížení strukturálního deficitu po minulé vládě o 22 mld. Kč ročně. Ekonomičtí experti se navíc vesměs shodují, že mírné zvýšení sazby o 2 p.b. nebude pro firmy motivací ke stěhování – ať už… https://t.co/U4tYwLV4g9

Jeho slova popudila bývalého předsedu vlády za ODS Mirka Topolánka a Stanjuru na síti X sepsul ostrými slovy. „Ekonomičtí „experti“, až na výjimky, mi mohou políbit prdel…,“ reagoval na ministrova slova.

„Ať mi vysvětlí, proč by měl aktivní důchodce platit progresivní příjmové, zdravotní a důchodové daně a financovat potrhlé klimatické aktivity generace ‚sněhových vloček‘ a vaši neschopnost zredukovat státní správu,“ míní Topolánek.

Ať mi vysvětlí, proč by měl aktivní důchodce platit progresivní příjmové, zdravotní a důchodové daně a financovat potrhlé klimatické aktivity generace „sněhových vloček“ a vaši neschopnost zredukovat státní správu.

K vládnímu konsolidačnímu balíčku se na síti X vyjádřil kriticky také bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Pokud je balíček výsledkem kompromisu 5 stran, je vyloučené, aby si každý nenašel něco, co mu na něm vadí. Já jsem rád, že je,“ uvedl Kalousek.

„Vadí mi pouze to, že stačí jen na kompenzaci výdajů, které zvýšila tato vláda. Problém po Babišově vládě zůstává neřešen,“ vyjádřil Kalousek své výhrady.

 Pokud je balíček výsledkem kompromisu 5 stran, je vyloučené, aby si každý nenašel něco, co mu na něm vadí. Já jsem rád, že je. Vadí mi pouze to, že stačí jen na kompenzaci výdajů, které zvýšila tato vláda. Problém po Babišově vládě zůstává neřešen.

Zároveň upozornil na státní dluh, který stále vzrůstá. „Babišova vláda zasekla přes 800 miliard. Fialova vláda do konce mandátu plánuje kolem bilionu a čtvrt. Ještě dvě tři, takhle ‚rozpočtově odpovědné‘ vlády a jsme plajte,“ uvedl Kalousek.

Konsolidační balíček

O konsolidačním balíčku, od něhož si vláda slibuje zlepšení stavu veřejných financí, bude Senát rozhodovat na schůzi svolané na 8. listopadu. Očekává se, že Senát hlasy vládní většiny navrhované změny v daních a dalších oblastech schválí.

Vládní koalice prosadila balíček ve Sněmovně v pátek 13. října po několikadenním projednávání přes odpor opozice. V příštích dvou letech má podle koalice opatření zlepšit stav státního rozpočtu celkem zhruba o 150 miliard korun.

Část peněz i úspor mají přinést změny desítek zákonů, zbytek představují škrty v pravomoci vlády. Rozsáhlé úpravy mají podle vlády pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat strukturální schodek státního rozpočtu.

Vláda už předložila poslancům návrh rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 252 miliard korun, což je proti letošnímu plánovanému výsledku o 43 miliard korun méně.

Balíček zavádí například pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek.

Opoziční hnutí ANO tvrdí, že balíček představuje v rozporu s vládními sliby nejvyšší zvýšení daní v Česku. Pokud změny Senát schválí a následně podepíše prezident Petr Pavel, opozice patrně balíček napadne u Ústavního soudu.

Konsolidační balíček, který má začít platit od 1. ledna 2024, zvýší daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent.

 X X X

CENY  NEMOVITOSTÍ  KLESAJÍ?

 Ceny nemovitostí padají z mnoha příčin. Situace má naštěstí řešení

Léta jsem varoval před tím, jak Evropská centrální banka (ECB) snížila své úrokové sazby pod nulu. Říkal jsem, že to není normální. Peníze musí mít kladnou cenu a když ji uměle nemají, tak to vždy někde nepříjemně vybublá. Už je to tady. Jakmile centrální banka začala náhle zvyšovat úrokové sazby, zničila tím celý evropský trh nemovitostí, který zkrátka zamrzl.

Ceny německých nemovitostí padají letos nejvíce od roku 2010, kdy se rozjela finanční krize i mimo banky. Zamrznutý trh se neprojevuje jen v pádu cen, ale i v počtu stavebních povolení, jejichž počet meziročně poklesl téměř o 32 %.

Dokud byly sazby kolem nuly, každý si uměl půjčit peníze a hrát si na developera či dokonce na nemovitostní fond. Jenže s tím, jak úrokové sazby vyskočily, začaly být hypotéky nedostupné. To, co se původně považovalo za perpetuum mobile, se náhle zadrhlo. Peníze přestaly padat z nebe.

Potíže mají i velcí hráči

Problém nemají jen fondy, ale i samotní developeři. V Německu padl například developer, který má rozestavěné nemovitosti v hodnotě 4 miliard eur. Jinými slovy, nepadají jen začínající developeři, ale i velcí hráči na trhu s dlouhou historií.

ECB si problému už všimla. Děsí ji nemovitostní fondy, které spravují zhruba 40 % komerčních nemovitostí. Najednou se tak opět po více než 10 letech mluví o tom, že trh nemovitostí představuje riziko pro finanční stabilitu země.

V ČR jsme na tom podobně, před čímž jsem varoval i loni. Nicméně byl jsem ujištěn, že si je bankovní rada dobře vědoma mých argumentů. Varoval jsem Českou národní banku, jak je nebezpečné dále zvyšovat úrokové sazby právě kvůli trhu s nemovitostmi, který už byl nejednou zdrojem krize.

Český problém

Když se podíváme na data z Eurostatu, je vidět, že ceny nemovitostí u nás už klesají, a to největším tempem za posledních 13 let. Problémem trhu nemovitostí nejsou jen drahé hypotéky, ale i fakt, že za stávajících cen nechce nikdo prodávat. Všichni s prodejem čekají na dobu, kdy budou nemovitosti zase růst, o čemž se sice mluví, ale stále to jsou jen odhady. Za obojím přitom v důsledku stojí inflace. Evropa potřebuje stabilizovat inflaci a následně se stabilizují trhy. To by mělo přijít v roce 2024 až 2025. Jinými slovy, myslím si, že čas nemovitostí ještě přijde, jen si tento růst netroufám načasovat. Domnívám si, že tak rychlý růst, jako jsme viděli dříve, nás již nečeká.

Za propadem cen nemovitostí stojí i jiné faktory. Překvapivým je třeba výnos státních a korporátních dluhopisů. Hodně lidí si totiž klade otázku, zda mají investovat do padajících nemovitostních fondů, nebo do dluhopisů, které nyní nesou nezvykle vysoké výnosy. Často si zvolí právě to druhé, což nebývalo běžné.

Co s tím?

Německá vláda se rozhodla stavebnictví a bytovou výstavbu podpořit a upravila některé ekologické předpisy, například budovy nebudou muset mít tak velkou (a drahou) izolaci, jak se původně plánovalo. Zároveň se mluví o přípravě určitých bonusů apod. Bydlení tak má být podle kancléře Olafa Scholze cenově dostupné.

U nás je třeba změnit stavební zákon a územní plánování. Čím budou komplikovanější, tím méně se bude stavět. Dokud se nám nebude dařit srazit dobu povolení stavby pod tři měsíce, je všechno špatně. Čas, který nám zabere stavební povolení, totiž znamená ztrátu času, a to ve výsledku prodražuje i samotnou stavbu. Podobné to je s územním plánem a další regulací.

Můžeme se dovolit čtvrť výškových budov

Náš odpor k výstavbě vyšších staveb vede k tomu, že máme stále drahé pozemky a k tomu i dlouhé dojezdy po městě. Domnívám se, že si kromě několika mrakodrapů na Pankráci může Praha dovolit výškové budovy i jinde. Může vzniknout celá čtvrť.

Jsem si dobře vědom toho, že mrakodrapy hyzdí pohled na Prahu. Ale když už jsme tu postavili Žižkovskou věž, nemáme co chránit. Tak, jak to je dnes nastavené se stávajícím územním plánem a regulacemi, se není čemu divit, že máme takto drahé a nedostupné bydlení. V některých místech jsou výše nájmů naprosto nesmyslné. Z ekonomického problému se rázem stala sociální rozbuška.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

 X X X

 Dopady umělé inteligence na ekonomiku

„Adaptace AI bude spíše vleklý proces, než revoluční změna ze dne na den. V dalších letech bude její dopad na ekonomiku jen minimální a většího boomu se dočkáme možná až v příští dekádě. Vyspělé ekonomiky budou existenčně závislé na této technologii kvůli nepříznivé demografii,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Umělá inteligence

Pro investora je jedno z nejdůležitějších uvědomění to, že to, co neví masivně přesahuje to, co ví. Na základě této moudrosti je pak diverzifikace portfolia jedna z klíčových praktik pro dlouhodobé zachování bohatství. Co víme je, že umělá inteligence (AI) v dalších dekádách má potenciál otřást trhy a výrazně přeměnit ekonomiku tak jak jí známe. V tomto kontextu za srovnatelné období lze uvažovat o začátku 21. století, který s sebou přinesl 2 relevantní proudy, které výrazně přeměnily ekonomické podnebí. Jednalo se o automatizaci a globalizaci. Tyto dva pomalu expandující vlivy způsobily strukturální změny ve světě, což vytvořilo deflační prostředí, podpořilo nerovnoměrné rozdělení bohatství, vedlo k lepším korporátním výsledkům a také to mělo dalekosáhlé politické a sociální vlivy. Jakým způsobem a v jakém časovém horizontu AI začne proměňovat dnešní svět je nyní extrémně nejisté.

Umělá inteligence dnes

Mnoho odvětví experimentuje s AI v široké škále činností, ale jeho hlubší adaptaci lze sledovat pouze v několika specifických lokalitách ekonomiky – jedná se především o zákaznickou podporu a softwarové inženýrství. Existují náznaky, že v důsledku toho poptávka po pracovní síle v těchto oblastech zmírňuje. Ovšem v kontextu celé ekonomiky se zatím jedná pouze o nepatrné vlivy.

Kontaktní centra v USA představují zhruba 1,8 % celkové pracovní síly a mzdové náklady tvoří v tomto odvětví až 95 % celkových nákladů firmy. Velké jazykové modely založené na strojovém učení jsou ideální pro rutinní úkoly, které zahrnují textovou nebo řečovou komunikaci. Počáteční data ukazují, že adaptace těchto modelů vede k vyšší produktivitě práce, a spíše než záměna zaměstnanců se většinou jedná o pomocný instrument. Trend v adaptaci této technologie podle studií nadále zrychluje. Data ukazují, že zaměstnanost v tomto odvětví v posledních 18 měsících výrazně klesla o 10 %, což do jisté míry souvisí s adaptací AI. Souvisí to ale i s ostatními vlivy jako je rekordně nízká míra nezaměstnanosti a rostoucí mzdy.

Softwarové inženýrství je odvětví, jež představuje 1,1 % pracovní síly v USA a zároveň se jedná o odvětví, kde je nyní největší potenciál pro využití jazykových modelů. Prvním důvodem je nedostatek softwarových vývojářů, což vede k vysokým mzdovým nákladům, kdy tato skupina zaměstnanců vydělává v mediánu 3násobek celostátního mediánu. Druhý důvod spočívá ve vyšší produktivitě. Podle studie od MIT (Massachusetts Institute of Technology) softwaroví vývojáři za pomocí AI dokázali v průměru vytvořit softwarový kód o 56 % rychleji než bez AI. Ačkoli vývojáři stráví pouze zhruba polovinu svého času přímo programováním, pořád se jedná o výrazné zlepšení produktivity práce. I přesto, že kvalitní data zatím neexistují, zdá se, že adaptace AI v rámci programování taktéž zrychluje. Vliv na zaměstnanost v odvětví je méně očividný než v případě kontaktních center. Například studie Challenger Report přisuzuje AI pouze zhruba 12,5 % výpovědí z celkového počtu v odvětví ve 2. kvartále 2023 (4 000 z celkových 32 000).

Trend automatizace bude pokračovat, podle studie od McKinsey & Company v USA kvůli vysokým mzdovým nákladům AI sníží počet lidských interakcí až o 50 % v rámci odvětví kontaktních služeb v dalších dekádách. V softwarovém inženýrství je další vývoj méně viditelný a bude silně záviset na schopnostech AI. V závislosti na tom bude AI buď pomocným nástrojem pro inženýry, nebo je zcela nahradí.

Praxe v reálném čase

Dopad umělé inteligence, především skrze tato dvě odvětví na celkovou ekonomiku je ale v současné chvíli nepatrný. Důležitou otázkou do budoucna je: jakým způsobem se AI dokáže rozšířit i do ostatních odvětví ekonomiky. Napříč odvětvími existují náznaky experimentování s nástroji AI napříč širokou škálou činností. Mnohé podniky hledají možnosti integrace velmi nové a rychle se rozvíjející generativní umělé inteligence (GAI). GAI je schopna vytvářet a složitě upravovat texty a grafické vstupy jako jsou videa či obrázky.

Proces adopce má velký potenciál, ale je pořád na svém začátku a podniky teprve objevují možnosti těchto technologií, studují regulatorní prostředí a připravují své zaměstnance na jejich použití. Podle ankety McKinsey & Company z dubna 2023, třetina respondentů v globálním vzorku dotázaných uvedlo že používá GAI, ale způsob jejího užití je velmi rozsáhlý a nejednoznačný napříč respondenty. Nejčastěji se GAI používá v odvětví marketingu a prodeje, vývoje služeb a zákaznické podpory, kde 10-14 % respondentů uvedlo pravidelné využívání GAI. Co se týče specifických funkcí jedná se o následující: vypracovávání textů, personalizovaný marketing, shrnutí textových dokumentů, identifikace poptávkových trendů, vypracovávání technických dokumentů, chatbot, prognózování trendů apod.

Kdy to začne proměňovat svět?

Postupem času se AI pravděpodobně stane dalším velkým vlivem, který výrazně promění ekonomiku a přinese s sebou dalekosáhlé změny v politice, rozdělení bohatství a přinese to s sebou sociální důsledky. Ačkoli je tento proces ještě pořád v plenách, AI povede k výraznému růstu produktivity napříč mnoha odvětvími. V literatuře se stále častěji objevuje tvrzení, že AI bude integrována do velmi velké části ekonomiky, ale metody, na nichž jsou tyto odhady založeny nejsou spolehlivé. A předvídání účinků AI je obzvláště náročné, protože samotná technologie se rychle a často nepředvídatelně vyvíjí a největší dopady na produktivitu mohou mít možnosti, které se ještě ani neobjevily.

Většina studií odhaduje, že největší vliv AI na ekonomiku je vzdálen dekádu nebo více ode dneška. Zdá se tedy, že v příštích několika letech inflační sekulární dynamika bude významnějším vlivem než deflační dynamika umělé inteligence. Využití potenciálních přínosů této technologie za účelem posílení produktivity bude vyžadovat jak rekvalifikaci pracovních sil, tak i smysluplné organizační a procesní inovace, které byly historicky velmi pomalé. Pravděpodobnějším výsledkem tedy je to, že integrace umělé inteligence bude postupovat pomaleji než proinflační vlivy, které již nyní vedou ke změnám v rozhodování podniků (např. potřeba budovat odolné dodavatelské řetězce). Rozsah vnějších odhadů je však nesmírně široký a toto zkoumání zdůrazňuje, že je důležité uvědomit si, co nevíme, a být připraven na více možností.

Výhled do budoucna

Ekonomika může růst pouze pokud se na tom podílí rostoucí počet lidí, nebo roste produktivita každého jednotlivce. V rozvinutých zemích je demografický trend rozhodně v neprospěch ekonomického růstu kvůli nízké porodnosti. Míra růstu produktivity jedinců bude tedy klíčová pro další ekonomický růst. Z této úvahy je zřejmé, že dlouhodobě právě míra adaptace umělé inteligence rozhodne o budoucnosti rozvinutých zemí – zda je čeká ekonomická prosperita, nebo úpadek.

Většina studií poukazuje na největší vlnu adopce AI a s tím spojeným růstem produktivity v letech 2030 – 2050. Historicky měly technologie pro všeobecné použití, které mohou být široce zavedeny v celé ekonomice, jako je elektřina nebo počítače, měřitelný dopad na produktivitu přibližně jedno až tři desetiletí po vzniku inovace. K tomuto zpoždění mezi vynálezem a makroekonomickým dopadem dochází z několika důvodů. Většina komerčních využití univerzálních technologií vyžaduje doplňkové vynálezy, které se vyvíjejí v průběhu času (např. teprve vynálezy jako Microsoft Excel nebo Word zpřístupnil širší komerční využití počítačů). Společnosti musí investovat do zavádění nových technologií a do přeškolování pracovníků. A co je nejdůležitější, hlavní přínosy technologií pro všeobecné použití obvykle neplynou z rychlejšího provádění již zavedených procesů, ale ze zcela nových přístupů. Identifikace a osvojení těchto přístupů vyžaduje čas. Historie, ačkoli se nemusí opakovat tedy ukazuje, že významná komerční integrace technologií AI nebude záležitostí pouhých několika let, ale spíše desítek let.

Vědci se neshodnou na tom, jak velký vliv AI představuje. Rozsah, ve kterém různé výzkumné společnosti odhadují vliv AI na růst HDP je natolik široký, že o něm nyní nemá smysl hovořit. Navíc mnohé studie ani neberou v potaz sekundární růst produktivity v důsledku efektivnějšího výzkumu a vývoje za pomocí nástrojů AI, který je ještě méně předvídatelný. Vzhledem k tomu, že se tato technologie stále vyvíjí, existuje ještě mnoho neznámých.

Potenciální přínos pro růst a produktivitu závisí na tom, zda se dočkáme technologického průlomu, který je nesmírně náročné předvídat; výzkumníci v oblasti umělé inteligence nepředvídali mnoho schopností, které modely získaly v průběhu jejich rozšiřování. V krajním případě můžeme být svědky vývoje něčeho jako „umělá obecná inteligence“ (AGI), technologie, která by mohla vykonávat všechny intelektuální úkoly, které dokáže člověk. Taková technologie by byla skutečně transformační, protože by mohla automatizovat vědecký pokrok (kromě jiných přínosů). Protože inovativní umělá inteligence by mohla také produkovat nápady na vytvoření dalších a lepších takových systémů umělé inteligence, mohli bychom získat velmi rychlou zpětnou vazbu, která by způsobila explozivní pokrok (i když dopad takové technologie na růst by mohl být stále omezen fyzickými nebo regulačními překážkami). V tomto ohledu lze tedy jen říci to, že víme, že nic nevíme.

Ing. Štěpán Křeček, MBA, Hlavní ekonom

 X X X

 Evropská unie by měla umožnit větší pružnost svých opatření, aby dokázala rychleji reagovat na krizové situace v zemědělství

Na jednání Rady ministrů pro zemědělství a rybářství v Lucemburku projednávali zástupci členských států EU, jak lépe ochránit sektor zemědělství při náhlých a krátkodobých krizích. Jednali rovněž o způsobech omezení plýtvání s potravinami a možnostech certifikace omezení emisí uhlíku v zemědělství. Zástupci českého Ministerstva zemědělství znovu upozornili na důležitost lepší kontroly ukrajinského vývozu.

Pro zajištění rychlé a účinné pomoci zemědělcům při náhlých krizích je zapotřebí nový přístup, který by členským státům umožnil směřovat finanční pomoc těm, kteří ji v daném okamžiku nejvíce potřebují. To musí probíhat účinným, rychlým a transparentním způsobem. Podle ČR je rovněž nutné posoudit pružnost strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP) a možnost adekvátně reagovat na současné změny jako je situace na Ukrajině nebo na Blízkém východě. Diskuse potvrdila, že strategické plány v jejich aktuální podobě nedokážou plně reagovat zejména na krátkodobé krize. V podstatě není možné zavést nový druh podpory, který by v takovém případě rychle pomohl zemědělskému a potravinářskému sektoru. Ukázalo se proto, že aktuální diskuse členských zemí o zemědělské rezervě je pro další řešení a stabilizaci sektoru zásadní.

Česká delegace také informovala Radu ministrů pro zemědělství a rybářství o zářijovém jednání Visegrádské skupiny v České republice. Jedním z témat byla rovněž ruská válka na Ukrajině a její dopady na jednotlivé komoditní trhy. Účastníci se shodli na další podpoře jednotného evropského řešení v rámci společného unijního trhu. Potvrdili si, že je nutné posílit logistické kapacity, skladovací prostory a zejména efektivně kontrolovat a zajistit, aby zboží z Ukrajiny skutečně skončilo v těch zemích, ve kterých má.

Ministři zemědělství projednávali rovněž směrnici o odpadech, která se zabývá i předcházení zbytečnému plýtvání potravinami. Česká republika návrh vítá, nicméně je nutné zohlednit všechny části výrobního řetězce a jejich potenciál. Zdůraznila, že potraviny jsou v kontextu vzniku odpadu problematické, nicméně Česká republika je na tom v rámci EU velmi dobře, patří k zemím, kde se jimi plýtvá nejméně. S tím by se mělo při přípravě směrnice počítat a zohlednit výchozí situaci v každé zemi. Evropská komise navrhuje snížit jednotně do roku 2030 odpad o 10 % při zpracování a výrobě a o 30 % v domácnostech, obchodech a v restauracích, a to ve srovnání s rokem 2020. Pro řadu členských států bude obtížné těchto dvou cílů dosáhnout, protože už nyní plýtvání potravinami omezila více než polovina zemí EU. Česká republika již nyní podporuje různá motivační opatření a zvýhodňuje zemědělce a výrobce potravin, kteří spolupracují s potravinovými bankami. Diskuse potvrdila důležitosti vzdělávání a informovanosti a další spolupráce v rámci centrálního stavování a charitativními organizacemi.

Další diskuse se týkala certifikace uhlíkového zemědělství ve smyslu garance jednotného a metodicky jasného přístupu ke kvantifikaci přínosu zemědělství k hospodaření s uhlíkem. Delegace se shodly na potřebě využití již aktuálně dostupných systémů či evidencí, a tím limitovat případnou administrativní zátěž. Z celoevropského pohledu byla zásadní diskuse o nastavení rybolovu v Baltském moři na rok 2024. Při těchto komplikovaných diskusích byl důraz kladen na vědecká doporučení, nicméně důležité je reflektovat ekonomicko-sociální aspekty relevantních regionů.Tereza Kubálková, zástupkyně tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství

X X X

Zdravotnictví ČR hrozí katastrofa, varuje lékař a kritizuje novelu zákoníku práce

Objem ani kvalitu lékařské péče v Česku není možné dnes oficiálně zajistit a nepomůže ani novela zákoníku práce, která umožní 24hodinové služby v nemocnicích a dotkne se i dobrovolných přesčasů. V Partii Terezie Tománkové to řekl člen představenstva České lékařské komory a anesteziolog z Fakultní nemocnice Hradec Králové David Doležel. Rovněž upozornil, že z Česka mohou ve velkém odejít slovenští medici, na kterých je tuzemské zdravotnictví značně závislé.

Doležel v nedělní Partii Terezie Tománkové vzkázal ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) a poslanci Kamalu Farhanovi (ANO), že právní zajištění aktuálního objemu a kvality zdravotní péče v nemocnicích nebylo možné zajistit v minulosti a nepomůže ani navrhovaná novela zákona.

 „Pokud by se dodržovala, bude tato novela naopak znamenat pokles výkonů v neakutní péči v řádu desítek procent,“ komentoval lékař. Podle něj zákonodárci počítají, že se lékaři nebudou novelou řídit. „Předpokládají, že se tato novela dodržovat nebude. A proč by inteligentní a vzdělaný člověk, lékař, měl dobrovolně porušovat zákon? Vždyť z porušování zákonů vám plynou velmi nepříznivé momenty v životě,“ dodal Doležel.

 Podle jeho mínění jsou lékaři v systému udržování v až „nevolnickém stavu“, kdy jsou finančně závislí na nelegální přesčasové práci. Lékař doplnil, že poslanci by se ve své snaze najít srozumitelné řešení mohli jednoduše podívat do zahraničí.

Kromě toho varoval, že Česká republika musí pro své lékaře zajistit také dostatečně vysoké finanční ohodnocení aspoň na takové úrovni, která byla stanovena pro slovenské lékaře od příštího kalendářního roku. Vysvětlil to tím, že na českých školách studují desítky slovenských mediků, kteří často zůstávají v Česku, a tuzemské nemocnice jsou na jejich práci „existenčně závislé“.

„Pokud budou mít lepší podmínky na Slovensku, tak se samozřejmě jejich profesní pohled a směřování otočí domů v míře, která nebude nevýznamná, a to ve střednědobém výhledu bude pro český systém zdravotnictví katastrofální,“ nastínil dále Doležel.

Válek slibuje téměř sedm miliard korun

Válek v návaznosti na lékařova slova řekl, že stále není mezi politiky shoda, kolik z 24hodinové služby bude směna a kolik přesčas.

„Pokud mám v nemocnici zajistit nepřetržitý provoz a přitom chci, aby většina těch peněz nešla za přesčasy, ale za tu tabulkovou mzdu, tak musím v té nemocnici zavést nepřetržitý provoz, kdy tam ten lékař je pouze ve směnách a nemá přesčasy. To je to, o co se budeme snažit a co chceme,“ reagoval ministr.

Zároveň připomněl, že na zvýšení odměn zdravotníků bude v příštím roce vyhrazeno v rozpočtu 6,8 miliardy korun. Podle Farhana však Válek nemůže zajistit, že tyto peníze dostanou zdravotníci na výplatách.

Lékaři už před časem oznámili, že mají v plánu prosincový protest, kdy chtějí vypovědět přesčasovou práci. Zabránit tomu má jasné paragrafové znění. To Válek slibuje dodat v pondělí.

X X X

 Desetitisíce Čechů platí za energie cenu vyšší než strop. Jak se ze smluv vyvázat?

I když stále platí zastropování cen energií, tak některé domácnosti platí zálohy daleko přes stanovenou hranici. Důvodem jsou nevýhodné fixace, které dobíhají z předešlých let. Lidé ale také mají možnost změnit dodavatele. Jak se z nevýhodných smluv vyvázat a s čím se mohou zákazníci obrátit na Energetický regulační úřad?

Ačkoliv je cena energií na světových burzách stabilní a dodavatelé po celý rok ohlašovali pokles cen, někteří odběratele čelí cenovému nárazu. Týká se to především těch, kteří mají vysoko zafixované ceny vázané na dobu určitou. Podle Energetického regulačního úřadu jde o zhruba čtyři procenta domácností a podnikatelů, tedy o statisíce zákazníků.

 Řada z nich svůj problém zřejmě vyřeší do konce roku, kdy končí velká část fixací. Z velké části se jedná o bývalé zákazníky Bohemia Energy zkrachovalé v roce 2021.

 „Ceny se jim zvýšily několikanásobně, a to i z toho důvodu, že Bohemia Energy patřila mezi levnější dodavatele energií na trhu,“ řekl ředitel společnosti Yello Michal Kulig.

Energetický regulační úřad provedl mezi dodavateli anketu, aby zjistil, kolik je podobných zákazníků a jak jejich situaci chtějí řešit. „Většina již oslovila nebo v dohledné době plánuje oslovit své zákazníky, kteří mají ceny zafixované nad cenovými stropy, s nižší nabídkou. Týkat by se to mělo přibližně tří set tisíc odběrných míst,“ řekl předseda rady Energetického úřadu Stanislav Trávníček.

Lidé mohou od dodavatelů snadno odejít

Zároveň úřad upozorňuje, že lidé by měli na nabídky reagovat a snažit se své podmínky upravit. „Z dosavadních zkušeností dodavatelů přitom vyplývá, že někteří zákazníci na nabídky nereagují. Buď vyčkávají, nebo jsou nekontaktní,“ dodal Trávníček.

Zákazníkům se zafixovanou cenou se doporučuje, aby se obrátili aktivně na svou energetickou společnost. „Lidé mohou získat nižší cenu u současného dodavatele, nebo přejít včas k dodavateli novému, i kdyby to mělo znamenat, že za předčasné ukončení smlouvy zaplatí sankci. Rozdíly v nabízených cenách jsou nyní tak výrazné, že sankci v některých případech vynahradí. Potřeba je ale dobře počítat a jednat,“ řekla členka rady Energetického úřadu Markéta Zemanová.

 Sankce za předčasné ukončení může být podle smlouvy stanovena pevně. Ve většině případů to je okolo pěti tisíc korun, jindy jde o procentuální částku ze zbývajících záloh. Pokud jsou měsíční zálohy vysoké, tak se ale i v některých případech vyplatí pokutu zaplatit.

Lidé s nevýhodnou zafixovanou cenou tak mohou úpravu faktur vyřešit jednoduše. Stačí kontaktovat svého dodavatele nebo počkat, dokud se neozve s výhodnější nabídkou.

Lidé s nezafixovanou cenou na dobu neurčitou mohou výpověď podat kdykoliv. Po ukončení smlouvy začne běžet výpovědní doba, které může ze zákona trvat maximálně tři měsíce.

Odejít mohou lidé také v případě, kdy dodavatel informuje zákazníky o změně ceny. To musí podle energetického zákona udělat nejpozději 30 dnů před zdražením. Lidé poté mohou smlouvu vypovědět nejpozději deset dnů před avizovanou změnou. Pokud dodavatel změnu neohlásí, tak je cena pro zákazníka neplatná.

 X X X

 Nová mocenskopolitická dráma vo Washingtone. Koľko kríz ešte dokážu vydržať USA?

Upadajúci „limitovaný hegemón“ USA sa svojimi aktivitami dostáva do čoraz hlbšieho úpadku a rozkladá sa pri tom. Na tomto vývoji by nebolo nič nepochopiteľné, veď nič nie je, ani keď to je veľmi veľké, večné.

Nejde len o to, že anarchia v politike USA vysiela svetu signál nehodný jedinej superveľmoci. Nešťastím je, že svet na to dopláca. Washington svoj zlý stav odmieta priznať a neschopnosť vyriešiť domáce problémy zakrýva už desaťročia pokračujúcim napínaním najmä vojenských svalov a pochybným úsilím riadiť svet. Naposledy sa to „dokumentárne“ prezentovalo v Národnej bezpečnostnej stratégii z októbra 2022 (pozri Nová Národná bezpečnostná stratégia USA, Slovo 21. októbra 2022). USA vnášajú svojou deformovanou politikou do sveta len väčší chaos. Aktuálne sa to prejavuje napr. v tom, že nevedia, kam skočiť skôr pri podpore bezpečnosti svojich chránencov. K bradatému problému už takmer 75-ročnému problému Tchaj-wanu zameranému proti ČĽR, pribudla pred niekoľkými rokmi Ukrajina s cieľom využiť ju na oslabenie Ruska. Aktuálne sa znovu dostal do popredia aj Izrael, ktorý je najmä od začiatku 70. rokov minulého storočia hlavným americkým spojencom na Blízkom východe. Akosi ani v jednom z týchto prípadov pôsobenie (zasahovanie) USA nie je príliš úspešné, ale zato stojí ich daňových poplatníkov horibilné sumy. V prípade Ukrajiny k tomu nútia aj spojencov z NATO, EÚ i odinakadiaľ.

Podľa niektorých názorov sa úpadok USA urýchlil v období vlády prezidenta Georgea Busha ml. Ani jeden z nasledujúcich prezidentov, počnúc Barackom Obamom, nedokázal proti tomu nič podniknúť. Donald Trump tento proces začal urýchľovať, no a Joe Biden v tom úspešne so svojou stareckou zanietenosťou pokračuje, v čom mu napomáha aj hlbinný štát s nenásytnosťou skrytých vládnucich kruhov.

Historicky novým fenoménom politických drám v USA sa stalo 3. októbra 2023 prvé odvolanie šéfa (v anglickom jazyku sa oficiálne označuje ako Speaker, čo znamená hovorca, teda nebudeme písať o predsedovi, čo je nielen formálne, ale aj kvalitatívne iné ako hovorca, hoci obaja sú „vodcovia“) Snemovne reprezentantov – dolnej komory Kongresu. Považuje sa za tretiu najvyššie postavenú osobu v hierarchii moci v USA.

V snemovni, ktorá pôsobí od 1. apríla 1798, to bolo tretie podanie „návrhu na uvoľnenie kresla (v terminológii snemovne „motion to vacate“), ale dva predchádzajúce boli v marci 1910 a v júli 2015 neúspešné. Zaujímavé, že všetky návrhy podali republikáni proti republikánskemu šéfovi. Našťastie pre USA sa ešte predtým podarilo odvrátiť „shutdown“ (prerušenie financovania federálnych inštitúcií), hroziaci od 1. októbra, keď snemovňa 29. septembra schválila návrh zákona na financovanie vládnych inštitúcií do 16. decembra a vzápätí ho podpísal prezident USA.

Vrátime sa k tzv. polčasovým voľbám v novembri 2022, v ktorých bol zvolený 118. Kongres USA. Okrem 100 senátorov je v ňom 435 členov snemovne. Z nich majú republikáni 221 a demokrati 212 členov; 2 kreslá sú neobsadené. Okrem toho by to neboli USA, keby sa neobjavila nejaká anomália. Je ňou 6 nehlasujúcich členov, ktorí môžu hlasovať len vo výboroch snemovne, ale nie v jej pléne. Môžu však podávať legislatívne návrhy. Nehlasujúci členovia sú reprezentantmi Dištriktu Kolumbia (District of Columbia, ktorý je územne zhodný s hlavným mestom USA), Portorika a 4 trvalo obývaných území USA: Americkej Samoy, Guamu, Severných Marián a Amerických Panenských ostrovov. A aby bol chaos ešte väčší, sú aj dve miesta, ktoré však nie sú obsadené. Patria predstaviteľom indiánskych národov (kmeňov) Čerokézov (poznáme ich aj u nás z indiánok) a Čoktavov (na toto miesto však nebol nikto nikdy nominovaný).

„Patálie“ v novej Snemovni, ktorej funkčné obdobie sa začalo 3. januára, sa prejavili už hneď na jeho začiatku, keď Kevin McCarthy (republikán) bol zvolený za jej šéfa až v 15. kole. Podobný „príbeh“ sa naposledy stal pred 100 rokmi.

Zmätok, ktorý nastal, nebol síce očakávaný, ale zase ani ničím výnimočný. Niekedy sa označuje len za súhru okolností, keď vyšlo niečo, čo malo malú šancu na úspech. Je to však neoddeliteľné od vyostrenia politického boja medzi demokratmi a republikánmi alebo ináč povedané, medzi stúpencami a odporcami administratívy J. Bidena, ktorých je oveľa viac než len D. Trump a jeho stúpenci. A to necháme bokom mnohé sociálno-ekonomické, bezpečnostné, rasové a iné problémy, v ktorých sa zmieta spoločnosť v USA. Uvedieme len jednu z najnovších správ, že za posledný fiškálny rok, ktorý sa skončil v septembri 2023, sa rozpočtový dlh zvýšil o 320 miliárd a dosiahol výšku 1 700 miliárd USD.

Príčinou odvolania umierneného K. McCarthyho bol odmietavý vzťah predstaviteľov tvrdej línie republikánov voči nemu. Ich „vzburu“ viedol Matt Gaetz z Floridy. Vystupoval v mene ôsmich republikánov (niekedy ich hanlivo prezývajú „gadflies“, ovadi, lebo sú vraj rovnako otravní). Kritizovali jeho spoluprácu (údajne tajnú) s Demokratickou stranou pri odvrátení hroziaceho shutdownu. S odôvodnením, že nie je hodný vedenia snemovne, bol predložený návrh na jeho odvolanie. Za hlasovalo 216 kongresmanov, proti ich bolo 210. Demokrati mohli K. McCarthyho pri hlasovaní zachrániť, ale rozhodli sa, že republikánom nebudú pomáhať pri riešení ich problémov.

Dodáme, že uvedená skupina republikánov odmieta posielať ďalšiu pomoc Ukrajine a za lepšie považuje použiť ju na boj s nezákonnou migráciou do USA. K. McCarthy sa po odvolaní k nemu nevyjadril, ale uviedol, že opätovne sa o post nebude uchádzať. Do kresla dočasného (pro tempore) šéfa snemovne nastúpil jeho spojenec Patrick McHenry. Vo funkcii mal byť len tri legislatívne dni s cieľom uskutočniť voľbu nového hovorcu. Čas sa však naťahuje a pripravuje sa preto aj krízový návrh na posilnenie jeho právomocí, ktoré sú veľmi obmedzené a činnosť snemovne je tým paralyzovaná. Na negatíva paralýzy snemovne poukazujú aj významné americké médiá, napr. New York Times. Tento stav trvá už vyše dvoch týždňov a situácia okolo nominanta republikánov je stále nejasná.

Spory medzi republikánmi pokračovali aj pri nomináciách na uvoľnené miesto šéfa snemovne. Bizarnosť americkej politickej scény potvrdil ďalším teatrálnym kúskom D. Trump, ktorý sa ponúkol, že sa bude uchádzať o uvoľnené miesto, čo neskôr odvolal. Do tejto funkcie totiž môže byť zvolený aj ten, kto nie je členom Snemovne, len vo voľbách musí za neho hlasovať nadpolovičná väčšina členov. J. Bidenovi nezostalo nič iné, len povedať, že dúfa, že republikáni čo najskôr nájdu nového šéfa snemovne. Apeloval na to, že naliehavé výzvy, ktorým USA čelia, nepočkajú.

Pri voľbách medzi republikánskymi členmi snemovne 11. októbra zvíťazil Steve Scalise nad Jimom Jordanom, za ktorého kandidatúru sa postavilo tvrdé krídlo a podporil ho aj D. Trump. Niektorí demokrati ho považujú však za „extrémistu“. S. Scalise už 12. októbra svoju kandidatúru stiahol, lebo nemal dostatočný počet hlasov republikánov na zvolenie na čelo snemovne.

Nový kandidát J. Jordan, ktorý porazil ďalšieho uchádzača Austina Scota, v tejto situácii, pochopiteľne, nepochodil dobre. Už v prvom kole za neho nehlasovalo 20, v druhom už 22 a v treťom kole až 25 republikánov. Mnohí z nich uviedli, že ho nepodporia ani v ďalšom kole hlasovania. Po tomto neúspechu stiahol svoju nomináciu.

Za protikandidáta Hakeema Jeffriesa, vodcu demokratickej menšiny v Snemovni, sa vo všetkých kolách jednomyseľne postavili všetci jej členovia. Paradoxne by demokrati mohli „pomôcť“ pri hlasovaní republikánskemu kandidátovi a svojou podporou ho zvoliť. S tým sa momentálne, vzhľadom na rozpoltenosť špičkovej americkej politiky, nepočíta a aj ináč by to bol nezvyklý politický krok. Nie je nijaká záruka, že neprepukne ďalší spor medzi republikánmi. A potom, nezadržateľne sa blížia prezidentské voľby a demokratom s málo populárnym J. Bidenom sa zíde všetko, čo môžu využiť proti republikánom.

Ďalšie kolo volieb by malo byť 23. októbra, ale zatiaľ nie je známe, kto z republikánov bude kandidovať.

Na dôvažok v čase návštevy J. Bidena v Izraeli nespokojní Američania znovu „zaútočili“ na Kapitol, pričom boli zadržané stovky osôb. Neboli to len propalestínsky zamerané sily, ale aj predstavitelia ľavicových organizácií Židovský hlas za mier (Jewish Voice for Peace) a Ak nie teraz (IfNotNow), hnutie amerických Židov, ktoré sa snaží ukončiť americkú podporu izraelskému systému apartheidu a požaduje rovnosť, spravodlivosť a prosperujúcu budúcnosť pre všetkých Palestínčanov a Izraelčanov.

Odbočíme od témy a uvedieme, že sa nemožno čudovať ani Zuzane Čaputovej, že pri týcho priekoch vo Washingtone, ku ktorému zbožne vzhliada, si aj ona dodáva sily na protivenie sa výsledkom volieb. Ak sa raz vytvorí panoptikum bizarných slovenských politických výrokov, iste sa tam dostane aj jej záver o tom, že nesúhlas s jedným z vedeckých názorov na klimatické zmeny patrí medzi ústavnoprávne dôvody nevymenovania navrhnutého nominanta za ministra životného prostredia. Týmto len preukázala svoju duchovnú spriaznenosť s typmi ako Igor Matovič, Richard Sulík, Veronika Remišová, Jaroslav Naď a pod. Znovu naplno dokázala aj snahu za akúkoľvek cenu čo najviac oddialiť nástup novej vlády.

Celkom nakoniec moralizátorsky: Snemovňa reprezentantov nie je síce taká politicky honosná ako Senát, ale má veľké kompetencie pri schvaľovaní návrhov, resp. kontrole vo vnútornej politike. Ide tiež o jeden zo symbolov „hrdej“ demokracie a moci USA, ktorého členovia radi rozdávajú „rozumy“ celému svetu. Môžeme sa však spýtať: Koľko ešte kríz môžu prežiť USA so súčasným stavom svojej moci? A aj keď to nemá väčšiu váha ako hlas volajúceho na púšti, dodáme, že by bolo oveľa lepšie, keby sa USA pokúsili dať najprv do poriadku veci u seba doma, kde je problém šéfa snemovne len jedným z mnohých, ale na najvyššej úrovni politiky a radšej menej poučovali svet. František Škvrnda, (Nové slovo), server vasevec.cz

 X X X

 Žena zdědila hotel, ale neměla peníze na soudní poplatek. Štrasburk stížnost vyškrtl

 Studentka zdědila hotel v Karlových Varech v hodnotě dva miliony euro. Ten je však zatížený sporem. Po čtyřech letech dědického řízení měl být zdevastovaný a nevytvářel příjmy. Protože neměla peníze, žádala soud o osvobození od soudního poplatku. Soud žádost zamítl, neboť jde o institut pro nemajetné a nic nebrání, aby majetek prodala a zaplatila poplatek. V případu Žuk v. ČR si žena ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivý proces.

Konkrétně si Anastasija Genadijevna Žuk u Evropského soudu pro lidská práva stěžovala na přístup k soudu, protože její odvolání proti platebnímu rozkazu nebylo přezkoumáno, neboť nemohla uhradit náklady řízení. Žena narozená v roce 1999 podala stížnost na Českou republiku v dubnu 2019.

Jako jediná dědička svého zesnulého otce Jurije Vasiljevoviče Matvejevova byla zažalována firmou, od níž otec krátce před smrtí hotel koupil, ale údajně neuhradil plnou cenu. Podle dostupných informací jde o objekt Vila Charlotte, dřívé známá také pod jmény Jindra či dům spisovatelů. Postavena byla už v roce 1983. „Poté, co jí soud prvního stupně nařídil zaplatit požadovanou částku (1 595 000 EUR s úroky a náklady na právní zastoupení), se stěžovatelka odvolala. Její žádost o osvobození od nákladů na odvolání ve výši více než 80 000 EUR zamítly dva orgány s odůvodněním, že stěžovatelka, ač studentka bez příjmu, zdědila hotel v hodnotě více než 2 miliony EUR, který pronajala a který mohla v případě potřeby prodat,“ uvádí Evropský soud pro lidská práva o případu Žuk v. ČR.

Jak dále shrnuje ESLP, české soudy odmítly argumentaci opírající se o skutečnost, že hotel zchátral v důsledku čtyřletého dědického řízení trvajícího do roku 2017. Byl zatížen zástavním právem ve prospěch věřitelské firmy, které by propadl a pronájem údajně negeneroval příjmy vzhledem ke špatnému stavu objektu a nutným opravám.

„Ústavní stížnost stěžovatelky, v níž se dovolávala práva na soudní ochranu a spravedlivý proces, byla prohlášena za nepřípustnou (rozhodnutí sp. zn. III . ÚS 3144/18 , oznámeno advokátovi stěžovatelky dne 3. listopadu 2018 ). Ústavní soud uvedl, že osvobození od soudních nákladů musí zůstat výjimečné a chránit nemajetné osoby, přičemž žádný závažný důvod nebránil stěžovatelce prodat svůj majetek, aby měla potřebné finanční prostředky,“ cituje ESLP český Ústavní soud.

Jak vyplývá z ústavní stížnosti, žádost o odpuštění soudního poplatku postupně zamítly Okresní soud v Karlových varech i Krajský soud v Plzni s tím, že paní Žuk neprokázala, že nemá příjmy, nepobírá dávky ani jak je řešena pozůstalost po otci v Ruské federaci a jaká je hodnota podílu obchodní společnosti Pension Lara s.r.o.

Že je studentkou bez příjmu, nehraje roli

Krajský soud v Plzni v rozsudku uvedl hodnotu zděděných nemovitostí. „Obvyklá cena majetku zůstavitele byla určena částkou 56 872 410 Kč, z čehož skutečně nelze dovodit nemajetnost stěžovatelky,“ uvedl soud. Námitku o devastaci nemovitostí, ze které „dovozuje svoji finanční nesolventnost a neschopnost zajištění finančních prostředků na úhradu soudního poplatku“ shledal soud za nekonkrétní.  Podle soudu „nelze přehlédnout, že hotel je provozován nájemcem, s nímž stěžovatelka uzavřela nájemní smlouvu, a to, za jakých podmínek, je její věcí“.

Anastasija Žuk je vlastnicí majetku v hodnotě desítek milionů korun. To, že je studentkou bez příjmu, nepředstavuje překážku v přístupu k soudu, uzavřel Krajský soud v Plzni.

Ruský kapitál i hosté odešli, nájemce hotelu zkrachoval

V ústavní stížnosti Anastasija Žuk uvedla, že plzeňský soud se nechal ovlivnit vedlejší účastnicí řízení. Z rozsudku vyplývá, že šlo o firmu Teplatour, s.r.o. „Tvrdí-li vedlejší účastnice, že výše obvyklého pronájmu musí činit nejméně 10 833 € a toto dokládá nájemní smlouvou z roku 2012, pak stěžovatelka uvádí, že výše nájemného z roku 2012 již reálná není, a nebyla ani v době, kdy dědictví mohla stěžovatelka v roce 2017 převzít, neboť po roce 2012 nastal odliv ruského kapitálu a ruských turistů, na nichž byla prosperita hotelu postavena, z České republiky,“ cituje český Ústavní soud argumenty stěžovatelky.

„Následkem toho tehdejší nájemce hotelu, obchodní společnost VILLA CHARLOTTE s. r. o., po smrti p. Matvejeva zkrachovala, a od 18. 11. 2014 je v úpadku, který je řešen Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. KSPL 54 INS 30987/2014. Z důvodu pochybení okresního soudu v řízení o dědictví stěžovatelka mohla nemovitosti převzít až téměř za čtyři roky ode dne smrti zůstavitele, a tyto se mezitím dostaly do havarijního stavu,“ popsala stěžovatelka situaci.

Na ochranu svého majetku má tento prodat?

Stěžovatelka považuje za nesporné, že nabyla nemovitý majetek, který je v havarijním stavu, a navíc je zatížen zástavním právem k zajištění pohledávky vedlejší účastnice ve výši 1 600 000 Kč € s příslušenstvím, a k jejímuž vymožení je vykonatelným rozhodnutím okresního soudu již nařízen prodej nemovitostí. Nemovitosti jsou tudíž ekonomicky nepronajmutelné a jsou i neprodejné, resp. jen stěží prodejné, a to za nevýhodně nízkou cenu, shrnuje argumentaci Ústavní soud.

„Takový prodej stěžovatelka navíc považuje za kontraproduktivní, když na ochranu svého majetku by tento měla prodat. V důsledku toho, že pohledávky zástavního věřitele jsou vyšší, než je současná reálná cena nemovitostí, by stěžovatelka i v případě jejich prodeje dle svého tvrzení nezískala finanční prostředky na úhradu soudního poplatku,“ cituje paní Žuk soud.

ÚS: Není to tak, že soud má zohlednit ekonomickou situaci

Ústavní soud však zdůraznil, že rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků je věcí příslušných soudů a důkazy o nemajetnosti musí předložit žadatel: „Rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků je věcí úvahy příslušného soudu, který přitom přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, výši soudního poplatku, k nákladům na případné dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. Důkazní břemeno k prokázání, že nemá dostatek prostředků, nese účastník řízení.“

Odůvodnění soudů shledal za řádná a přesvědčivá. „Obsah ústavní stížnosti je tak pouhou polemikou s rozhodnutím soudu o nepřiznání osvobození od soudního poplatku v řízení před okresním soudem, resp. s důvody, o které opřely obecné soudy napadená rozhodnutí,“ uvedl český Ústavní soud.

„Nelze souhlasit se stěžovatelkou v jejím názoru, že soudy mají v otázce osvobození od soudního poplatku brát v úvahu i jiné důvody, např. současnou ekonomickou situaci, která neumožňuje dosáhnout takové výše nájemného, jak by tomu bylo dříve. S námitkou špatného stavu předmětných nemovitostí se vypořádal okresní soud ve svém odůvodnění, když konstatoval, že při stanovení obvyklé hodnoty nemovitostí (přes 56 500 000 Kč) bylo v dědickém řízení nepochybně přihlédnuto k stavu nemovitostí. Na výše uvedeném nemůže ničeho změnit tvrzení stěžovatelky, že se stav nemovitostí od smrti zůstavitele do jejich převzetí stěžovatelkou zhoršil, či že je nařízen do budoucna jejich prodej,“ uvedl Ústavní soud doslova.

Odpovědi na otázky se nedozvíme, žena se z Ruska nehlásí

Zda podle Evropského soudu pro lidská práva měla nebo neměla stěžovatelka právo na přístup k soudu podle Úmluvy s přihlédnutím k výši soudních nákladů, které byla povinna zaplatit, ale nebyla toho schopna, se už nedozvíme.

Ani na druhou otázku české vládě, totiž zda byla nalezena spravedlivá rovnováha mezi zájmem státu na vymáhání soudních nákladů a zájmem stěžovatelky uplatnit nároky u soudů, nedostaneme odpověď.

V březnu 2023 Anastasija Ganadijevna Žuk vzala zpět plnou moc svého právního zástupce před Evropským soudem pro lidská práva, který stížnost jejím jménem podal.

„Vzhledem k tomu, že poštovní zásilky do Ruska byly od března 2022 přerušeny, byla stěžovatelce zaslána e-mailem kopie dopisu s žádostí o jmenování nového zmocněnce. Nepřišla žádná odpověď,“ popisuje ESLP situaci.

Stěžovatelka byla dopisem dne 19. dubna 2023 zaslaným službou elektronické komunikace Soudu („eComms“) znovu vyzvána, aby do 31. května 2023 jmenovala právního zástupce. Stěžovatelka neodpověděla.

„Soud poznamenává, že veškerá jeho korespondence zaslaná stěžovatelce prostřednictvím eComms nebyla stažena, stěžovatelku není možné zastihnout poštou a že poté, co odvolala svou plnou moc, stěžovatelka nekontaktovala Soud,“ stojí v rozhodnutí z čtvrtka 19. října 2023.

Evropský soud pro lidská práva proto dospěl k závěru, že stěžovatelka nemá zájem dál vést řízení a stížnost vyškrtl podle Úmluvy a jednacího řádu Soudu ze seznamu stížností. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Duginovou zabila ukrajinská SBU, odstranění Gerasimova selhalo, zní z USA

Atentát na ruskou propagandistku Darju Duginovou provedli agenti z ukrajinské tajné služby SBU, píše deník The Washington Post. Podle listu je výbuch automobilu, při němž propagandistka zemřela, jednou z řady akcí „stínové války“, kterou vedou ukrajinské tajné služby proti Rusku. Podle amerického listu při tom mají podporu americké rozvědky CIA.

 Duginová, dcera ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina, zemřela loni v srpnu při explozi svého automobilu nedaleko Moskvy, kam se vracela z festivalu. Výbušnina byla schovaná v přepravce na kočky, sdělily The Washington Post (WP) jeho zdroje.

Útok přitom cílil i na Dugina, který měl z festivalu jet autem spolu se svojí dcerou. Dugin ale nakonec nastoupil do jiného auta.

Kyjev původně důrazně odmítal, že by za atentátem na Duginovou stála Ukrajina. Ukrajinští představitelé ale podle deníku v nedávných rozhovorech s jeho novináři zapojení ukrajinské SBU do exploze přiznali.

SBU kromě toho za poslední rok dvakrát zasáhla Krymský most, který představuje spojnici Ruskem okupovaného poloostrova Krym s Ruskem.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR pak podle WP provádí dronové útoky na ruské území včetně úderů na budovy v Moskvě. Podle deníku také nechybělo málo, aby se SBU podařilo zlikvidovat vysoce postaveného ruského armádního činitele Valerije Gerasimova. Atentát se ale nezdařil.

Podobné operace podle amerického listu demonstrují schopnosti, kterých nabyly ukrajinské tajné služby i díky hlubokým vazbám na americkou rozvědku CIA. Misí se totiž podle zdrojů WP účastní elitní ukrajinské týmy, které pocházejí z oddělení, které CIA vytvořila, vycvičila a vybavila.

Americká rozvědka podle zdrojů WP utratila od roku 2015 už desítky milionů dolarů na to, aby dopomohla přerodu ukrajinských tajných služeb do schopného spojence proti Moskvě. Spolupráce mezi ukrajinskými službami a CIA začala po ukrajinských protivládních demonstracích v roce 2014, po nichž následovala ruská anexe Krymu a ruské vyzbrojování separatistů na ukrajinském Donbasu.

CIA se obávala infiltrace ukrajinských služeb ruskými agenty a z toho důvodu vytvořila v SBU zcela nové oddělení, takzvaný pátý direktorát, v opozici k už existujícím čtyřem direktorátům. Později vznikl ještě šestý, který spolupracuje s britskou rozvědkou MI6, uvedl také WP.

X X X

 Drábová zůstane jadernou lady, vláda ji ve středu jmenuje, tvrdí dokument

Šéfkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zůstane nadále Dana Drábová, která uspěla ve výběrovém řízení. Podle serveru Aktuálně.cz ji ve středu jmenuje vláda s účinností od 1. listopadu. Drábová je v čele úřadu od roku 1999, svou účast v řízení nekomentovala. Je tak nejdéle sloužícím státním úředníkem v nejvyšší pozici v zemi.

„Předseda vlády na základě výsledku výběrového řízení navrhuje vládě České republiky, aby (…) jmenovala na služební místo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Danu Drábovou, Ph.D.,“ stojí ve vládním materiálu, jejž Aktuálně.cz získalo.

Veřejně dostupný portál informačního systému vlády uvádí dokument s názvem „Návrh usnesení vlády České republiky o jmenování předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost“ bez jména Drábové.

„Do výběrového řízení se ve stanovené lhůtě přihlásila jedna žadatelka, a to Ing. Dana Drábová, Ph.D. Po posouzení došlé žádosti byla tato žadatelka pozvána k pohovoru v rámci výběrového řízení,“ popisuje vládní materiál.

Výběrové řízení na předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vyhlásila vláda na konci srpna. Vypsání výběrových řízení vychází z nedávné novely služebního zákona, podle níž je nutné nově vybrat vedoucí pracovníky úřadů, kteří jsou ve funkci déle než pět let. Podle serveru se do řízení přihlásila jediná uchazečka.

SÚJB vykonává státní správu pro kontrolu bezpečnosti jaderné energie a ionizujícího záření v Česku. Úřad funguje od roku 1993. Povoluje také činnost jaderných elektráren a dalších zařízení. SÚJB kromě jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně kontroluje bezpečné zacházení s radiací i u zhruba 8000 dalších držitelů povolení.

„Nadále budu vykonávat svou práci, jak nejlépe budu umět.“

Drábová je nejdéle sloužícím státním úředníkem v nejvyšší pozici v zemi. „Nadále budu vykonávat svou práci, jak nejlépe budu umět,“ okomentovala svůj úspěch pro iDNES.cz Drábová.

Drábová je předsedkyní SÚJB již od listopadu 1999. „Nebudu to komentovat,“ uvedla v srpnu na dotaz ČTK, zda se zúčastní výběrového řízení.

Narodila se 3. června 1961 v Praze. Vystudovala České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze, obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI). V roce 2000 získala na FJFI doktorát v oboru jaderná fyzika.

Profesní kariéru začínala jako výzkumná pracovnice Centra hygieny záření Státního zdravotního ústavu (od roku 1985). Poté byla zástupkyní vedoucího Národní referenční laboratoře pro vnitřní kontaminaci, zástupkyní vedoucího Centra radiační monitorovací sítě ČR (1992 až 1995).

V letech 1995 až 1996 byla ředitelkou Krizového útvaru SÚJB, v letech 1996 až 1999 ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO).

V říjnu 1999 ji vláda Miloše Zemana (tehdy ČSSD) jmenovala od listopadu téhož roku předsedkyní SÚJB. O jejím jmenování rozhodla na základě doporučení výběrové komise, která ve výběrovém řízení volila ze čtyř kandidátů.

Do čela nastoupila během dostavby Temelína

V SÚJB čekal Drábovou „ostrý start“, do čela úřadu nastoupila totiž v době, kdy dodavatelské firmy dokončovaly první blok jaderné elektrárny Temelín. Několik let zpožděná a prodražující se stavba narážela na odpor mnoha tuzemských i zahraničních aktivistů.

Před vstupem do EU Česko také čelilo pokusům o zpochybnění bezpečnosti v Dukovanech. I zásluhou Drábové a jejích kolegů se podařilo tlak na vynucené odstavení elektrárny ustát.

„Když jsem nastupovala, myslela jsem si, že to vydržím nejdéle dvanáct měsíců. Jenže práce byla natolik různorodá, že jsem se nestihla úplně opotřebovat. Stále to ještě pro mě není rutina a stále mne to baví,“ přiznala před lety v rozhovoru pro Lidové noviny.

Hojně podporuje rozvoj české jaderné energetiky, tedy hlavně rozšíření jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.

„Každá třetí žárovka v tomto státě svítí díky těm šesti jaderným blokům, které jsou spolehlivé, nikoho neohrožují, jsou i rozumně šetrné k životnímu prostředí. Tak pro mě by byla hloupost se toho vzdát z nějakých netechnických, neracionálních důvodů,“ řekla v jednom z rozhovorů.

Po začátku kariéry přišel Černobyl

Velkým tématem je pro ni Černobyl, exploze přišla krátce po začátku její profesní kariéry a ovlivnila její další směřování. V poslední době se často vyjadřuje k situaci na Ruskem napadené Ukrajině, zejména k možnému zamoření v případu jaderné havárie.

Drábová zastávala i řadu funkcí v mezinárodních organizacích. V letech 2002 až 2004 a 2010 až 2012 byla členkou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), byla předsedkyní Západoevropské asociace jaderných dozorových orgánů (WENRA, 2006 až 2009).

Kromě dohledu nad jadernou bezpečností Drábovou zlákala také komunální politika, v které se pohybuje už od roku 1998, kdy byla jako nezávislá zvolena členkou zastupitelstva Pyšel na Benešovsku (později byla znovu zvolena na kandidátkách SNK ED a STAN), v současnosti je zde i místostarostkou (od roku 2010).

V roce 2016 byla v krajských volbách zvolena na kandidátce STAN zastupitelkou Středočeského kraje, dokonce získala nejvíc preferenčních hlasů.

Poté začala debata o slučitelnosti zastupitelské funkce s funkcí předsedkyně SÚJB. Ministerstvo vnitra tvrdilo, že funkce zastupitele a vysokého státního úředníka jsou neslučitelné. Drábová však mandát složit nechtěla a funkce ji odmítlo zbavit i krajské zastupitelstvo.

Spor vznikl kvůli odlišnému znění volebního a služebního zákona. V květnu 2017 Drábová oznámila, že rezignuje na funkci středočeské zastupitelky. Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) poté řekl, že předloží poslanecký návrh na změnu zákona, aby se v budoucnu podobná situace neopakovala.

V červnu 2018 Sněmovna zamítla návrh hnutí STAN, podle něhož by vysocí státní úředníci včetně ministerských náměstků směli do budoucna zůstat řadovými krajskými zastupiteli.

Riziko přesahující hranice, případ Temelín

Drábovou zajímá i výzkum a akademická sféra. V roce 2006 jí vyšla kniha nazvaná Riziko přesahující hranice, případ Temelín, kterou napsala společně s profesorem Atomového institutu Rakouské univerzity ve Vídni Helmuthem Böckem.

Drábová je držitelkou řady ocenění. Prezident Václav Klaus jí v roce 2011 předal stříbrnou plaketu prezidenta republiky, jeho nástupce Miloš Zeman o tři roky později medaili Za zásluhy I. stupně.

Je držitelkou čestných doktorátů Technické univerzity v Liberci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Loni v listopadu jí ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ocenila záslužným křížem za podporu Ukrajiny v boji s ruským agresorem.

Má ale i řadu kritiků. Například spoluzakladatel Hnutí Duha a bývalý předseda Zelených Jan Beránek předloni publikoval v Deníku Referendum sérii článků, v nichž mimo jiné kritizoval délku funkčního období Drábové v čele SÚJB a její údajnou neschopnost kriticky pohlížet na jadernou energetiku.

Stát vyhlásil i další výběrová řízení

Stát v létě vyhlásil výběrová řízení také na další šéfy státních úřadů, například na předsedu Správy státních hmotných rezerv (SSHR), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Puncovního úřadu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) k těmto řízením řeklo, že se na místa na začátku října uskutečnily pohovory. „Ministerstvo předloží návrh materiálů do vlády na jmenování nejvhodnějších úspěšných žadatelů. Pokud bude vláda mít prostor v programu, mohlo by být rozhodnuto do konce října, případně začátkem listopadu. Po odeslání materiálů do vlády bude možné uvést úspěšné žadatele,“ sdělila Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO.

X X X

ČR  V  MILIARDOVÝCH  DLUZÍCH,  MINISTR  KUPKA  VYLEPŠUJE  ZA  MILIONY  KANCELÁŘE  NOVÝMI  LUSTRY

Ministerská renovace za 1,8 milionu. Kupkův resort pořizuje lustry za statisíce

 Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) se snaží naordinovat kabinetu Petra Fialy (ODS) finanční dietu. Kvůli konsolidaci veřejných financí by měli ministři šetřit i na provozních výdajích. To ale zjevně neplatí pro resort dopravy Martina Kupky (ODS), který se rozhodl pro renovaci jednacích místností za 1,8 milionu korun. Jen za svítidla do zasedací místnosti ministra zaplatí bezmála 370 tisíc korun.

„Vzhledem k nárokům na osvětlení a parametrům svítidel v těchto na sever orientovaných místnostech (největší z rekonstruovaných jednacích místností je prostor o velikosti cca 90 m2) je zřejmé, že se nemůže jednat o běžně sériově vyráběná svítidla,“ řekl k tomu MF DNES mluvčí resortu František Jemelka. Podle něj ale nejde o zakázkovou výrobu, tedy svítidla speciálně navržená a zhotovená pouze pro ministerstvo, ale o „kusovou“ výrobu. Tedy o již navržená svítidla vyráběná na základě konkrétní poptávky, a to za katalogovou cenu výrobce.

X X X

Odsouzení dezinformátoři Čermák a Tušl si stěžují na trest za urážky Ukrajinců

Tomáš Čermák a Patrik Tušl podali ústavní stížnost v kauze nenávistných výroků o Ukrajincích. Za živé vysílání na sociálních sítích, které sklouzlo k hanobení a podněcování nenávisti k uprchlíkům z Ukrajiny, dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Podání stížnosti je patrné z justičních databází. Mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi potvrdila, že se stížnost týká obou odsouzených.

Oba muži figurují i v dalších kauzách. Tušl je ve výkonu trestu, má pravomocně potvrzený patnáctiměsíční souhrnný trest, nepravomocně prodloužený na 19 měsíců.

Čermák si má odpykat 5,5 roku ve vězení, trestu se ale vyhýbá. Policie po něm už několik měsíců pátrá, a to i pomocí mezinárodního zatykače.

Nově podaná ústavní stížnost se týká jen kauzy nenávistných výroků, kterou se zabýval Okresní soud v Kladně. Oba muži totiž loni v srpnu živě vysílali z Netovic na Kladensku.

Tvrdili, že Ukrajinci se v Česku roztahují, že mají výhody a že by Češi měli udělat protiakci a ukázat, „kdo je tady doma“. Ve vysílání zazněly i vulgární výrazy na adresu Ukrajinců nebo věta „to je okupace, neboť ta jejich vlajka, barevnej hajzlpapír, je všude“.

„Zatneme těm dobytkům tipec,“ chtěl Čermák

Kladenský soud uložil Tušlovi desetiměsíční trest, Čermákovi šestiměsíční vězení. Krajský soud v Praze v případě Čermáka trest zmírnil na deset měsíců s podmínečným odkladem na dva roky. Oba muži podali dovolání k Nejvyššímu soudu (NS), argumentovali například právem na svobodu projevu.

NS dovolání odmítl. Zdůraznil, že svoboda projevu není absolutní a že některé zásahy proti šiřitelům nenávisti jsou v demokratické společnosti nezbytné. Odsouzení Tušla s Čermákem není podle NS perzekucí kvůli názoru, ale důsledkem toho, že jejich výroky popíraly základní hodnoty demokratické společnosti a zasahovaly do práv jiných lidí.

„Obvinění zcela otevřeně svým projevem cílili na to, aby ve sledujících vzbudili (či posílili) negativní emocionální vztah k příslušníkům ukrajinské národnosti,“ stojí v rozhodnutí NS.

Tušl se podle jiného pravomocného rozsudku dopustil také vydírání ženy, která spravovala facebookovou skupinu namířenou proti dezinformátorům, a vyhrožování strážníkovi, jenž po něm v autobuse vyžadoval nošení respirátoru.

Čermák má jít do vězení za podporu a propagaci terorismu. V době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí vůči politikům kvůli novele pandemického zákona.

Za hlavní cíl násilí označil zejména senátory, poslance a členy vlády. Mimo jiné prohlásil „musíme těm dobytkům zatnout tipec“ a „vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy“.

X X X

FERI  OD  PEKAROVÉ  ZNOVU  K  SOUDU,  STRANA  MU  NEZAJISTILA  SEX,  KTERÝ  POTŘEBUJE

Feri jde znovu k soudu kvůli znásilnění, rozsudek by mohl padnout příští týden

Rozhodnutí v případu exposlance za TOP 09 Dominika Feriho, který čelí obžalobě ze dvou znásilnění a pokusu o znásilnění, by mohl Obvodní soud pro Prahu 3 vynést již příští týden. V pondělí to uvedla mluvčí soudu Darina Maříková. Hlavní líčení bude pokračovat ve čtvrtek 26. října. Ferimu hrozí až desetileté vězení, obžaloba totiž tvrdí, že se jednoho ze skutků dopustil na tehdy sedmnáctileté dívce

Soud se případem naposledy zabýval na konci dubna, v mezidobí znalci vyhotovovali znalecké posudky. Jednání je po 26. říjnu dále nařízené na 31. října a 2. listopadu.

Tento týden by podle Maříkové měl soud vyslechnout znalce a také jednu svědkyni, případně doplnit další důkazy. Zatím není jasné, zda bude alespoň část jednání veřejná, podle mluvčí ale lze předpokládat, že kvůli ochraně poškozených bude minimálně znalce soud vyslýchat za zavřenými dveřmi.

V úterý pak předsedkyně senátu počítá s přednesením závěrečných řečí, rozhodnutí by tedy soud mohl vynést 2. listopadu. Na všechna nařízená jednání bude soud vydávat vstupenky.

Státní zástupkyně v obžalobě popisuje tři skutky, dva z roku 2016 a třetí z roku 2018. Ve dvou případech viní Feriho ze znásilnění, ve třetím z pokusu o znásilnění. Bývalému poslanci hrozí podle trestního zákoníku až desetileté vězení, obžaloba totiž tvrdí, že se jednoho ze skutků dopustil na tehdy sedmnáctileté dívce.

Feri opakovaně odmítl, že by se dopustil sexuálního násilí či zneužil něčí bezbrannosti. K intimnostem podle něj docházelo se souhlasem dívek.

Obvodní soud se případem začal zabývat letos v únoru, další jednání se uskutečnila v dubnu. Vyslechl Feriho, vypovídali také znalci, svědci a poškozené dívky. Z většiny jednání byla kvůli ochraně poškozených vyloučena veřejnost.

X X X

USA požádaly o zabavení superjachty Putinova „zlatníka“ za 300 milionů dolarů

Spojené státy americké v pondělí požádaly o zabavení luxusní jachty v hodnotě 300 milionů dolarů, tedy téměř sedmi miliard korun, kterou podle nich ovládá ruský oligarcha Sulejman Kerimov zahrnutý do amerických sankcí. Úřady se fyzicky lodi zmocnily dříve na Fidži.

 Superjachtu jménem Amadea o délce asi 106 metrů na základě amerických sankcí úřady na Fidži zabavily v květnu 2022. Tehdy Washington zesílil postihy proti lidem blízkým ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Pondělní žaloba podaná u federálního soudu na Manhattanu zahajuje potenciálně dlouhý soudní proces, v němž USA usilují o vlastnictví lodi nyní kotvící v San Diegu. Poté by ji pravděpodobně vydražily a výtěžek převedly na Ukrajinu, píše agentura Reuters.

Podle časopisu Forbes Kerimov a jeho rodina vlastní majetek v hodnotě asi 10,7 miliardy amerických dolarů, což činí zhruba 246 miliard v českých korunách. Oligarcha velkou část majetku nabyl díky podílu v ruském producentovi zlata – společnosti Polyus Gold.

V letech 2014 a 2018 na něj uvalilo sankce americké ministerstvo financí v reakci na aktivity Ruska v Sýrii a na Ukrajině, čímž mu znemožnilo přístup do amerického finančního systému. Firmy Polyus se sankce dotkly až v květnu 2023, podle jejího vyjádření ovšem neopodstatněně.

Americké ministerstvo spravedlnosti v žalobě uvedlo, že ruský oligarcha koupil loď Amadea v roce 2021 a poté porušil americké sankce tím, že prostřednictvím amerických finančních institucí provedl platby za údržbu ve výši více než jednoho milionu dolarů.

Majitelé jachty budou mít u soudu možnost toto tvrzení napadnout.

Právníci majitele jachty Amadea, společnosti Millemarin Investments, loni u soudu na Fidži uvedli, že Amadea nepatří Kerimovovi, ale bývalému šéfovi ropné společnosti Rosněfť Eduardu Chudajnatovovi, ruskému oligarchovi, který sankcím nepodléhal. Jeho však pondělní žaloba nezmiňuje.

Američtí prokurátoři sdělili, že transakce ze 14. září 2021, při níž bylo vlastnictví jachty Amadea převedeno z Millemarinu na nově založenou společnost Errigan Marine, byla navržena tak, aby to vypadalo, že jachtu vlastní podnikatel Jevgenij Kochman, prezident sankcionovaného zprostředkovatele jachet Imperial Yachts. Podle žalobců byl ale Kochman pouze „papírovým vlastníkem“.

Podle kopie žaloby, kterou poskytl právník Chudajnatova Adam Ford, zažaloval jeho klient Spojené státy u federálního soudu v San Diegu o vydání jachty. „Amadea byla zabavena na základě falešných podkladů vedených politickou motivací,“ napsal Ford ve svém prohlášení.

X X X

Duginovou zabila ukrajinská SBU, odstranění Gerasimova selhalo, zní z USA

Atentát na ruskou propagandistku Darju Duginovou provedli agenti z ukrajinské tajné služby SBU, píše deník The Washington Post. Podle listu je výbuch automobilu, při němž propagandistka zemřela, jednou z řady akcí „stínové války“, kterou vedou ukrajinské tajné služby proti Rusku. Podle amerického listu při tom mají podporu americké rozvědky CIA.

 Duginová, dcera ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina, zemřela loni v srpnu při explozi svého automobilu nedaleko Moskvy, kam se vracela z festivalu. Výbušnina byla schovaná v přepravce na kočky, sdělily The Washington Post (WP) jeho zdroje.

Útok přitom cílil i na Dugina, který měl z festivalu jet autem spolu se svojí dcerou. Dugin ale nakonec nastoupil do jiného auta.

Kyjev původně důrazně odmítal, že by za atentátem na Duginovou stála Ukrajina. Ukrajinští představitelé ale podle deníku v nedávných rozhovorech s jeho novináři zapojení ukrajinské SBU do exploze přiznali.

SBU kromě toho za poslední rok dvakrát zasáhla Krymský most, který představuje spojnici Ruskem okupovaného poloostrova Krym s Ruskem.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR pak podle WP provádí dronové útoky na ruské území včetně úderů na budovy v Moskvě. Podle deníku také nechybělo málo, aby se SBU podařilo zlikvidovat vysoce postaveného ruského armádního činitele Valerije Gerasimova. Atentát se ale nezdařil.

Podobné operace podle amerického listu demonstrují schopnosti, kterých nabyly ukrajinské tajné služby i díky hlubokým vazbám na americkou rozvědku CIA. Misí se totiž podle zdrojů WP účastní elitní ukrajinské týmy, které pocházejí z oddělení, které CIA vytvořila, vycvičila a vybavila.

Americká rozvědka podle zdrojů WP utratila od roku 2015 už desítky milionů dolarů na to, aby dopomohla přerodu ukrajinských tajných služeb do schopného spojence proti Moskvě. Spolupráce mezi ukrajinskými službami a CIA začala po ukrajinských protivládních demonstracích v roce 2014, po nichž následovala ruská anexe Krymu a ruské vyzbrojování separatistů na ukrajinském Donbasu.

CIA se obávala infiltrace ukrajinských služeb ruskými agenty a z toho důvodu vytvořila v SBU zcela nové oddělení, takzvaný pátý direktorát, v opozici k už existujícím čtyřem direktorátům. Později vznikl ještě šestý, který spolupracuje s britskou rozvědkou MI6, uvedl také WP.

X X X

Konkurence AfD, rána pro Levici. Hvězda Wagenknechtová založila vlastní stranu

Německá postkomunistická strana Levice se rozštěpila. Její bývalá vlivná představitelka Sahra Wagenknechtová se po měsících spekulací rozhodla založit vlastní politické uskupení a spolu s osmi dalšími poslanci Levici opustila. Poslanecký mandát si ale ponechávají a rovněž prozatím zůstávají v poslanecké frakci Levice. Wagenknechtová krok zdůvodnila tím, že mnozí obyvatelé Německa ztratili důvěru v politiku, což chce nová strana napravit.

 „Rozhodli jsme se založit novou stranu,“ oznámila Wagenknechtová. V projevu tvrdě kritizovala především současnou vládu sociálně demokratického kancléře Olafa Scholze. „Německo má nejhorší vládu v dějinách, je nekompetentní. Mnozí lidé nevědí, koho volit. My jsme přesvědčeni, že takto nelze dále pokračovat. Potřebujeme do politiky vrátit rozum,“ řekla.

Předstupněm nové strany je nově založený spolek nazvaný Spojenectví Sahra Wagenknechtová – za rozum a spravedlnost (BSW), jehož předsedkyní je dosavadní spolupředsedkyně poslanecké frakce Levice Amira Aliová. Ve vedení je rovněž Wagenknechtová. Spolek BSW chce nyní připravit vznik nové strany, který je chystán na leden. Nová strana se pak v roce 2024 chce zúčastnit voleb do Evropského parlamentu.

„Mnoho lidí se necítí být zastoupeno žádnou z existujících stran. My chceme tuto díru v systému politických stran uzavřít,“ řekla Aliová. Poznamenala, že nespokojení poslanci dlouho věřili, že naleznou své místo uvnitř Levice, což se ale nestalo.

Kritika protiruských sankcí a pomoci Kyjevu

Wagenknechtová, jedna z nejoblíbenějších německých političek a nejčastějších účastnic politických talkshow, vládu kritizovala mimo jiné za protiruské sankce, které Německo společně s dalšími západními státy zavedlo po loňském ruském vojenském útoku na Ukrajinu. „Německo nemá suroviny a jeho blahobyt závisí na jejich dovozu. Sankcemi bez alternativ jsme se od surovin odstřihli,“ řekla. „Na světě neexistuje vláda, která by zavedla pro sebe tak zničující sankce, jako to učinilo Německo,“ dodala.

Wagenknechtová rovněž prohlásila, že současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a na Blízkém východě, nelze řešit silou, ale diplomacií. Wagenknechtová je společně s aktivistkou za práva žen Alicí Schwarzerovou autorkou kontroverzního Manifestu za mír, ve kterém obě ženy sice konstatovaly, že Rusko Ukrajinu napadlo, zároveň ale kritizovaly podobu západní solidarity s Kyjevem. V dokumentu tvrdily, že Rusko nelze vojensky porazit, proto je třeba diplomaticky jednat.

Vládě Wagenknechtová dále vyčetla špatně prováděnou zelenou politiku a také to, že se nesoustředí na pozvednutí špatného stavu německého školství. Se svou nacionalistickou politikou může být konkurencí pro AfD.

Hrozba pro budoucnost Levice

Vznik nové strany může také ohrozit parlamentní budoucnost Levice, která se v průzkumech volebního mínění pohybuje okolo pěti procent, tedy na hranici vstupu do Spolkového sněmu. Ve spolkových volbách v září 2021 získala 4,9 procenta hlasů, do parlamentu se ale dostala díky přímým mandátům, které jsou jedním ze specifik německého volebního systému.

Levice, která dosud měla ve Spolkovém sněmu 38 poslanců, nyní přichází o devět zákonodárců. Ti do vzniku nové strany zůstanou v poslanecké frakci Levice, jakmile ji ale opustí, ztratí postkomunistická strana nárok na vlastní frakci. To pro Levici bude znamenat ztrátu financí, funkcí, vlivu a prestiže.

Levice rozhodnutí Wagenknechtové kritizuje a spolupředseda strany Martin Schirdewan již prohlásil, že kdo se k novému spolku přikloní, v postkomunistické straně skončí. Strana také vyzvala odcházející poslance, aby své mandáty odevzdali. Ti tak ale učinit nehodlají.

X X X

Překvapení v Argentině. První kolo voleb vyhrál ministr hospodářství Massa

První kolo prezidentských voleb v Argentině podle listu El Clarín překvapivě vyhrál ministr hospodářství Sergio Massa. Do druhého kola spolu s ním postoupil také krajně pravicový ekonom Javier Milei, který byl dosud považován za favorita hlasování v pětačtyřicetimilionové jihoamerické zemi. Sečteno už je téměř 99 procent okrsků.

 Jedenapadesátiletý Massa, který je představitelem vládní peronistické Unie pro vlast, má po sečtení zhruba 98,5 procent okrsků podporu 36,8 procenta voličů. Nad třiapadesátiletým Mileim, jehož podpora v průběhu sčítání klesla lehce pod 30 procent, má náskok skoro dvou milionů hlasů.

S odstupem za nimi je s 23,8 procenta bývalá ministryně vnitra Patricia Bullrichová, která zastupuje pravicový blok Společně pro změnu. Nikdo z dalších kandidátů nezískal více než sedm procent.

Argentinská média dopředu volby vnímala jako politický souboj mezi kandidáty, kteří představují kontinuitu, a Mileiem, který je vnímán jako zásadní změna. Milei, kterého zahraniční agentury označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ či „pravicového populistu“, sliboval převratné ekonomické kroky, včetně nahrazení domácí měny peso americkým dolarem nebo zrušení centrální banky.

I kvůli těžké ekonomické krizi a vysoké inflaci, kterým nyní Argentina čelí, byl Milei favorizován. Agentura Reuters teď mluví o „překvapivé síle peronistů“, agentura AP zase o „překvapení“, které odráží neochotu voličů předat prezidentský úřad „pravicovému populistovi, který slíbil drasticky změnit stát“.

V prvním povolebním proslovu slíbil Massa vytvořit vládu národní jednoty, ve které budou zasedat ti nejlepší jedinci bez ohledu na politickou příslušnost. Cílem takové vlády bude podle Massy posílení argentinského průmyslu, zaručení kvalitního a bezplatného vzdělání a modernizace trhu práce. Podle argentinského tisku se Massovi podařilo zmobilizovat peronistické voliče, a to hlavně v Buenos Aires a jeho okolí. Ve srovnání s povinnými primárkami v srpnu si tak jeho blok polepšil o 2,7 milionu hlasů.

Klíčoví budou pro druhé kolo podle deníku El País voliči, kteří dali hlas Bullrichové. Ty se snažil oslovit ve svém prvním povolebním projevu i dalších proslovech Milei. „My, kteří chceme změnu, musíme pracovat spolu,“ uvedl ekonom, podle kterého pro výměnu vlády hlasovaly dvě třetiny voličů.

Později řekl, že velmi poslouchá bývalého pravicového prezidenta Mauricia Macriho a vyzval ho, aby se připojil k jeho snaze porazit „kirchnerismus“, jak Milei nazývá současné peronistické politiky. Před volbami Milei označoval všechny zavedené strany za kastu.

Milei v prvním proslovu také sliboval, že zatočí s korupcí, ukončí vládu peronistů, která podle něj může „za brutální propad“ ekonomiky, a uskuteční „liberální revoluci“. Podle Mileiho bude druhé kolo „nejdůležitějšími volbami za posledních sto let“. O svých radikálních ekonomických receptech, které mohly vyvolat obavy části voličů, se v projevu nezmínil.

K vítězství už v prvním kole voleb bylo třeba získat více než 45procentní podporu voličů nebo alespoň 40 procent hlasů s náskokem nejméně deseti procentních bodů na další kandidáty. Protože se to nestalo, uskuteční se druhé kolo 19. listopadu. Nový prezident se funkce ujme 10. prosince.

Peronistická Unie pro vlast však zřejmě nebude mít většinu v dolní komoře parlamentu, ačkoliv v neděli získala nejvíce mandátů. Ukazují to výpočty tisku. Její klub by měl mít 109 členů. V neděli voliči rozhodovali o zhruba polovině z 257 poslanců. Pravicový blok Společně pro změnu bude podle tisku mít 91 poslanců a Mileiho Svoboda postupuje 39 mandátů.

X X X

Anglické pobřeží brojí proti boháčům a pronájmům. Vyšší ceny vyhánějí místní

Pobřežní města a vesnice v Anglii postupně zakazují rekreační sídla a krátkodobé pronájmy. Zvyšují totiž cenu nemovitostí, a tak vytlačují místní obyvatele. Větší regulaci kvůli gentrifikaci nyní zvažuje i Cambridge.

Omezení na základě referend už zavedla některá města a vesnice na pobřeží hrabství Norfolk. Například všechny novostavby nově musí být hlavním bydlištěm majitelů. Obdobné kroky zvažují i Old Hunstanton, Wells a další, píše deník Daily Mail.

Obce tak chtějí zamezit přílivu bohatých cizinců, kteří si pořizují domy k víkendovému pobytu. Opatření má zároveň zamezit skupování nemovitostí investory, kteří je následně nabízejí k pronájmu.

Podobné problémy řeší i univerzitní město Cambridge. Podle radní Karen Youngové krátkodobé pronájmy vytlačují z města místní obyvatele, zejména ty mladé. Omezují totiž trh s bydlením, a tak zvyšují cenu nemovitostí.

„Inzerování pokojů na Airbnb a dalších podobných platformách začalo jako praktický způsob příležitostného výdělku pro několik lidí, kteří pronajímali volný pokoj nebo celé obydlí na několik týdnů v roce. Od založení stránek se však tato praxe velmi rozšířila a nyní je nesmírně komercionalizovaná,“ uvedla Youngová. Vyzvala proto městskou radu, aby požádala vládu o větší regulaci.

Zatímco v roce 2021 bylo ve městě 2001 nemovitostí, které sloužily k pronájmu či jako investice, o rok později jejich počet narostl na 2158.

X X X

Volby ve Švýcarsku opět vyhráli nacionální konzervativci. Zelení jsou zklamaní

Nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP) v neděli opět vyhrála parlamentní volby ve Švýcarsku. Podle prognózy, kterou publikovala veřejnoprávní stanice SRF, získají nacionalisté 29 procent hlasů, což je o 3,4 procentního bodu více než v hlasování před čtyřmi roky, informovala agentura Reuters. Propad naopak zaznamenaly obě strany zelených.

 Švýcarská lidová strana je dlouhodobě nejsilnějším politickým uskupením v zemi. Podle agentur DPA a Reuters výsledky voleb budou pro Švýcarsko znamenat posun doprava, výraznou změnu na švýcarské politické scéně ale pravděpodobně nepřinesou.

Podle DPA bylo pro Švýcarskou lidovou stranu klíčem k úspěchu téma migrace. SVP požaduje pohraniční kontroly a odmítání žadatelů o azyl, píše DPA. Strana rovněž dostala hlasy od lidí, kterým dělá starosti zpomalující ekonomika a rostoucí životní náklady, píše Reuters.

Na druhém místě skončili podle prognózy levicoví sociální demokraté (SP) se 17,2 procenta hlasů, což pro ně znamená zlepšení o 0,4 procentního bodu oproti volbám v roce 2019.

Fiaskem naopak skončily volby podle agentur pro Zelenou stranu Švýcarska (GPS), která si zřejmě připíše 9,1 procenta hlasů, tedy o 4,1 procentního bodu méně než v posledním hlasování. Zelení liberálové (GLP), kteří spojují ochranu životního prostředí s liberální hospodářskou politikou, by měli dostat 7,1 procenta hlasů, čímž si pohorší o 0,7 procentního bodu.

„Hořké konstatování zní: klima prohrálo,“ řekla Aline Tredeová z GPS.

„Před čtyřmi lety byli lidé trochu idealističtější a pokrokovější, takže si zelení vedli dobře. Teď mají občané větší obavy o bezpečnost a jsou opět konzervativnější,“ prohlásil politolog Michael Hermann, kterého citovala agentura Reuters.