Svět je už nyní hluboce v otázce izraelsko- palestinské války rozdělen. Zatímco v hybridní válce proti Rusku na Ukrajině se Západu přes mohutné politické i ekonomické vydírání, nepodařilo za celou dobu zlomit jakýkoliv stát globálního jihu, aby se přidal na jeho stranu, v případě izraelsko- palestinské války, by zřejmě byla situace mnohem flexibilnější.
Biden nazval útoky Hamasu nejsmrtelnějším dnem pro Židy od holocaustu, protože počet obětí v USA roste Prezident Joe Biden ve středu zopakoval, že závazek USA k bezpečnosti Izraele je „neotřesitelný“. „Tento útok byl kampaní čisté krutosti – nejen nenávisti, ale čisté krutosti – proti židovskému lidu,“ řekl Biden židovským vůdcům shromážděným v Bílém domě.
Vladimir Putin ve svém prvním veřejném prohlášení od útoků Hamásu v Izraeli naopak ukázal prstem na Spojené státy kvůli eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.
„Myslím, že mnoho lidí se mnou bude souhlasit, že je to živý příklad selhání politiky Spojených států na Blízkém východě,“ řekl Putin v úterý iráckému premiérovi Mohammedovi Shia‘ Al-Sudanimu. Putin a jeho irácký protějšek se setkali v Moskvě, aby diskutovali o současném konfliktu mezi Izraelema Hamásem. Konstatoval, že USA se pokusily monopolizovat regulaci (konfliktu), ale bohužel se nezajímaly o nalezení kompromisů přijatelných pro obě strany,“ což znamená potřebu provést rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o zřízení nezávislého, suverénního palestinského státu v každém případě.
Protože je Irácká republika spojencem USA, bylo docela zajímavé, jaký zaujme postoj k prohlášením prezidenta Putina.
Irácký premiér, tedy země, která je spojencem USA odpověděl překvapivě velmi pozitivně… Rusko je přátelská země, se kterou máme hluboké a historické vztahy. Rád bych zopakoval vděčnost Iráku Rusku za jeho podporu ve válce proti terorismu, za skutečnost, že nám poskytl zbraně, abychom mohli odolat ozbrojencům teroristických gangů. Není pochyb o tom, že tento vztahový příběh je velmi hodnotný. Naše návštěva se koná ve velmi nebezpečné době. To, co se nyní děje, je složitý a nebezpečný vývoj v Palestině. To je přirozený výsledek že Izrael pokračuje v porušování práv Palestinců, Mezinárodní společenství mlčí a neplní své závazky vyplývající z mezinárodně uznávaných rezolucí. Nyní jsme svědky dalšího intifády, povstání Palestinců, kteří požadují ukončení tohoto porušování jejich práv. Zřejmá eskalace, velmi nebezpečná eskalace, která zabíjí. To vše vede ke zničení pásma Gazy. Teď všichni neseme odpovědnost, jako arabské země, jako islámské země, a také spolu s Ruskem, stálým členem Rady bezpečnosti [OSN], velmocí.
A pak přišel závěr: Jsme velmi silní. Trpěli jsme blokádami, válkou, podobně jako Rusko, a to je samozřejmě důvod, proč je naše pozice pevná: Podporujeme hledání mírových řešení prostřednictvím dialogu s cílem ukončit konflikty, které mají velmi negativní důsledky na humanitární a hospodářské úrovni. Tato návštěva je zaměřena na diskusi o těchto otázkách, na diskusi o našich společných posílit naše dvoustranné vztahy. I my chceme přispět svým dílem zmírnit utrpení regionu, nastolit stabilitu a bezpečnost na Blízkém východě a na celém světě.
Nuže, zatímco naši novináři například portálu idnes.cz označují Putina za diktátora, irácký premiér přijíždí za Putinem žádat o pomoc při řešení problémů Blízkého východu.
Asi tak. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz
X X X
LID ČR I FIRMY OD GEN. PAVLA NEMOHOU NIC DOBRÉHO ČEKAT
NA HRADĚ SE PUSTILI DO ROZHAZOVÁNÍ MILIARD, JAKO FIALA A SPOL
KDY KONEČNĚ OŠIZENÍ LÉKAŘI, SESTRY, STUDENTI, PROFESOŘI, DOPRAVÁCI, HORNÍCI, VENKOV A MĚSTA OTEVŘENĚ VYSTOUPÍ PROTI FIALOVI A PAVLOVI, JAKO DŘÍVE HAVEL?, KLADOU SI OTÁZKU ODBORNÍCI?
Přehled platů v prezidentské kanceláři: na Hradě berou víc než za Zemana
Zatímco Jiří Ovčáček coby ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky bral v posledních měsících své funkce hrubý plat 82 490 korun, jeho nástupkyně Markéta Řeháková si přišla na sto tisíc. Vyplývá to z informací, které MF DNES získala na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím. Tu redakce na Hrad poslala poté, co se v kuloárech začalo šířit, že na Hradě si v tichosti zvedají platy.
„Nejde o plošné zvyšování, ale spíš o postupné přidávání některým ředitelům, kteří přišli s Petrem Pavlem,“ upozornil MF DNES člověk obeznámený s děním na Hradě. A tam skutečně k popsanému jevu dochází.
Zatímco v prvních měsících po inauguraci Petra Pavla bral třeba ředitel odboru protokolu zhruba 78 500 korun, v září se jeho plat navýšil na rovných sto tisíc. O pár tisícikorun si polepšil i ředitel dříve odboru ekonomického, dnes finančního. Plat ve výši 96 160 korun mu byl rovněž dorovnán na sto tisíc. Zároveň s úpravou platů došlo v prezidentské kanceláři i ke vzniku nových odborů. A to třeba informačních technologií nebo řízení lidských zdrojů. Podle Hradu byla nová organizační struktura kanceláře prezidenta přijata kvůli lepší efektivitě řízení organizace.
X X X
NESPOKOJENÍ NĚMCI, JAKO ČEŠI
DAJÍ SE DOHROMADY?
František Škvrnda: Semafor v Berlíne nevedie na dobrú cestu
V podmienkach zhoršujúcej sa sociálno-ekonomickej situácie nemeckého obyvateľstva sa uskutočnili voľby do krajinských parlamentov v Bavorsku a Hesensku, ktoré patria medzi bohatšie spolkové krajiny. Blíži sa „polčas“ mandátu vlády semaforovej koalície na čele s kancelárom Olafom Scholzom, ktorej podpora upadla na „antirekordne“ nízku úroveň. Podľa reprezentatívnej štúdie pripravenej v ARD „Umfrage zur aktuellen politischen Stimmung in Deutschland September 2023“ (Prieskum aktuálnej politickej nálady v Nemecku v septembri 2023) nespokojnosť s vládou sa zvýšila na 81 % (čo je o 4 % viac ako na konci augusta) a spokojnosť je len na úrovni 14 %. V AfD bolo nespokojných s vládou až 96 % opýtaných.
Vo výskume ARD-DeutschlandTREND z 29. septembra bolo s vládou úplne nespokojných 40 %, nespokojných a menej nespokojných 39 % respondentov. Veľmi spokojné bolo 1 % a spokojných 18 % respondentov, čo je zhruba rovnaké ako na konci augusta. Vzrastá nespokojnosť s migračnou politikou. Za takejto situácie nie je vylúčené, že semaforová koalícia nedovládne do konca trvania mandátu.
Z rozsiahlej štúdie ešte doplníme, že najväčšie obavy po 65 % vyvolávali nárast kriminality a zhoršenie živobytia v dôsledku klimatických zmien. Na treťom mieste boli obavy 48 % respondentov z príliš veľkého počtu cudzincov, ktorí prichádzajú do Nemecka. Nemeckú podporu Ukrajiny považovalo za slabú len 39 % opýtaných.
Stále vysoké sú preferencie AfD, ktoré ešte pomaly rastú nielen v nových, ale aj v starých spolkových krajinách. Už stabilne má druhú najvyššiu podporu medzi stranami v Bundestagu. S výnimkou prieskumov Institut für Demoskopie v Allensbachu sa udržiava nad hranicou 20 %. V prieskumoch Yougov 4. augusta a 8. septembra a GMS (Gesellschaft für Markt- und Sozialforschung) 19. septembra dosiahla podpora už 23 % (v tomto prípade to bolo len o 4 % menej ako mala CDU/CSU). V dynamickom prehľade posledných prieskumov všetkých agentúr 7. októbra bola podpora CDU/CSU 27,3 %, AfD 21,3 %, SPD 16,8 %, Zelených 14,5 %, FDP 6,0 % a Ľavice 4,5 %.
Často sa poukazuje aj na to, že ide o posledné krajinské voľby pred voľbami do Európskeho parlamentu, ktoré sa budú konať v prvej dekáde júna 2024. Tu je problémom, že ani v Nemecku nie je spokojnosť s pôsobením Európskej komisie, na čele ktorej je Ursula von der Leyenová z CDU. Predpokladá sa však, že o post sa už v ďalšom období nebude uchádzať. Posledný prieskum k týmto voľbám uskutočnila agentúra INSA 31. júla. CDU/CSU v ňom mala podporu 26 %, AfD 23 %, SPD 19 %, Zelení 15 %, FDP 7 % a Ľavica 5 %.
Prieskumy pred krajinskými voľbami ukazovali v Bavorsku na víťazstvo CSU s 36 – 38 % pred Slobodnými voličmi s 15 – 17 % a Zelenými s 13 – 16 %. AfD podporovalo 12 – 14 % respondentov. V Hesensku by mala podľa posledných prieskumov zvíťaziť CDU s 29 – 32 % pred SPD so 16 – 20 % a Zelenými so 16 – 19 %. AfD mala podporu 15 – 17 %. Víťaz v oboch krajinách je nepochybný, pričom na čele krajinských vlád by nemalo dôjsť k zmenám, lebo ich vedú nominanti CSU a CDU. Očakávalo sa však, ako dopadnú strany na 2 – 4. mieste, čo môže ovplyvniť zloženie vládnych koalícií.
Stručne o Bavorsku a jeho dejinách
Bavorsko – oficiálne Bavorský slobodný štát (Freistaat Bayern) s hlavným mestom Mníchov má rozlohu vyše 70 500 km² a je najväčšou spolkovou krajinou. Na konci roku 2022 v ňom žilo vyše 13,3 milióna obyvateľov, čo ho zaraďuje na druhé miesto v Nemecku. Voličov je v Bavorsku okolo 9,4 milióna.
Z pestrých dejín Bavorska (Bavori sa niekedy považujú aj za samostatnú vetvu nemeckého národa) len stručne uvedieme, že v roku 1806 sa v mierových zmluvách z čias napoleonských vojen (o. i. aj Bratislavského mieru) stalo kráľovstvom, ktoré existovalo do roku 1918. Od roku 1871 bolo súčasťou Nemeckého cisárstva. Počas novembrovej revolúcie 1918 vyhlásili Bavorsko za slobodný a ľudový štát – Freien Volksstaat Bayern. 7. apríla 1919 vznikla Bavorská (niekedy Mníchovská) republika rád, ktoré prežila len necelý mesiac. V auguste 1919 bola prijatá Bamberská ústava, ktorá sa stala prvou demokratickou ústavou Bavorska.
Bavorsko bolo určitým spôsobom spojené aj s nacizmom. V Mníchove mal svoje hlavné pôsobisko Adolf Hitler a tu boli v septembri 1935 na zasadaní Ríšskeho snemu v Norimbergu prijaté norimberské zákony. Týkali sa občianstva a nemeckého pôvodu občanov a ovplyvnili aj ďalšie nemecké právne normy, ktoré sa stali nástrojmi na perzekúciu tzv. rasovo menejcenného obyvateľstva. V Norimbergu v Reichsparteitagsgelände (voľne územie ríšskych straníckych zjazdov) sa v rokoch 1933 – 1938 konali zjazdy Národnosocialistickej nemeckej robotníckej strany (NSDAP). Počas druhej svetovej vojny boli zničené bombardovaním Augsburg, Mníchov, Norimberg a ďalšie mestá.
Po druhej svetovej vojne sa bavorské územie stalo súčasťou okupačnej zóny USA. Američania boli proti obnove monarchie a zakázali aj niektoré strany s touto snahou. Nová ústava Bavorského slobodného štátu bola schválená v referende 1. decembra 1946. Bavorsko je od 23. mája 1949 nemeckou spolkovou krajinou, ktorá má niektoré špecifické prvky, čo vyjadruje jeho názov slobodný štát.
Vývoj volieb do bavorského krajinského parlamentu
CSU zvíťazila vo všetkých krajinských voľbách v Bavorsku od roku 1946, s výnimkou novembra 1950, keď ju tesne predbehla SPD. CSU mala viackrát nadpolovičnú väčšinu kresiel v Landtagu. Komunisti sa dostali do krajinského parlamentu len v júni 1946. V rokoch 1946 – 1962 tam bola aj Strana Bavorska, ktorá sa snažila o osamostatnenie krajiny. SPD bola druhou najväčšou stranou do roku 2018, keď sa prepadla na piate miesto, keď nezískala ani 10 % hlasov. FDP sa dostala krajinského parlamentu už v roku 1950, ale neskôr viackrát od polovice 80. rokov neprekročila volebné kvórum. V rokoch 1950 – 1958 bola v Landtagu strana Gesamtdeutscher Block/Bund der Heimatvertriebenen und Entrechteten (Celonemecký blok/Zväz vyhnaných a zbavených volebného práva) a v roku 1962 jej nástupca Gesamtdeutsche Partei (Celonemecká strana). Národnodemokratická strana Nemecka (NPD) sa dostala do krajinského parlamentu len v roku 1966. Zelení boli v Landtagu prvýkrát v októbri 1986 a odvtedy sú tam zastúpení stále. V roku 2008 sa dostali do krajinského parlamentu Slobodní voliči (Landesvereinigung Freie Wähler Bayern). Ľavici sa nepodarilo dostať do Landtagu. Najviac hlasov (4,4 %) mala v roku 2008, ale neskôr ich počet klesal.
Vo voľbách v roku 2018 zvíťazila CSU s 37,2 %, čo však bol najnižší zisk hlasov od roku 1950. Druhí boli Zelení so 17,6 % hlasov, čo bol, naopak, historicky ich najlepší výsledok. Najlepší výsledok dosiahli aj Slobodní voliči (11,6 %). Prvýkrát sa do Landtagu dostala AfD s 10,2 % hlasov. SPD utrpela historickú porážku s 9,7 % podpory voličov. Poslednou zastúpenou stranou bola FDP (v roku 2013 sa tam nedostala) s 5,1 % hlasov. Po voľbách sa vytvorila koalícia CSU a Slobodných voličov.
Výsledky volieb
Nebývalý rozruch spôsobil 4. októbra kolaps spolupredsedu AfD Tina Chrupallu na predvolebnom mítingu v Ingolstadte, po ktorom bol prevezený do nemocnice. Okolo udalosti boli nejasnosti a na druhý deň po hospitalizácii bol síce prepustený, ale vzdal sa všetkých ďalších predvolebných akcií.
Jednotlivé strany dosiahli nasledovné výsledky. Podľa neoficiálnych konečných výsledkov zvíťazila znovu CSU s 37,0 % (o 0,2 % menej ako v roku 2018 – opäť najhorší výsledok od roku 1950) a 85 kreslami. Druhí boli Slobodní voliči s 15,5 % (o 4,2 % viac) a 37 kresiel, čo je pre nich historicky najvyšší zisk. Posilnila aj AfD s 14,6 % (o 4,4 % viac) a 32 kresiel, čo je pre ňu tiež zatiaľ najlepší výsledok. Až na štvrté miesto spadli Zelení s 14,4 % (o 3,2 % menej) a 32 kresiel. Piata bola SPD s 8,4 % (o 1,3 % menej) a 17 kresiel a teda pokračoval jej historický pokles. Z parlamentu vypadla FDP s 3,0 % (o 2,1 % menej). Ľavica mala len 1,5 % (o 1,7 % menej).
Vo voľbách teda nedošlo k nijakému prekvapeniu, pričom za víťazov sa môžu vzhľadom na nárast získaných hlasov počítať aj AfD a Slobodní voliči. Voliči sa odvrátili od vládnych koaličných strán, viac od Zelených, ako od FDP, ale tú to stálo zastúpenie v Landtagu. Pomaly strácajú aj tradičné dve veľké strany, pričom viac to pocítila SPD.
Pri zostavovaní koalície by nemali byť problémy. Predpokladá sa, že bude pokračovať súčasná koalícia a bude vzhľadom na nárast počtu poslancov pre Slobodných voličov silnejšia. Počítalo sa s tým už pred voľbami, keď predseda bavorskej vlády Marcus Söder nerozviroval kauzu Huberta Aiwangera, predsedu strany Slobodných voličov Bavorska, ktorý je aj podpredsedom bavorskej vlády, s jeho obvinením zo sklonov k nacistickým názorom pred zhruba 25 rokmi v čase stredoškolských štúdií.
Predbežne a stručne to zhrnieme tak, že Bavorsko, ktoré patrí tradične k najpravicovejším nemeckým spolkovým krajinám, sa dostalo zase trochu viac doprava. Vyjadruje to asi aj atmosféru v krajine. Hlavným ukazovateľom je nárast podpory AfD, s ktorou však ani tu nikto nechce ísť do koalície.
Hesensko
Hesensko patrí k štyrom „vnútronemeckým“ spolkovým krajinám, ktoré nemajú hranice so zahraničím a nie sú ani pri mori. Na rozlohe vyše 21 100 km2 žije necelých 6,4 milióna obyvateľov. Hlavným mestom je Wiesbaden (sídli v ňom nemecký štatistický úrad Destatis). Ekonomicky ide o piatu najsilnejšiu nemeckú krajinu.
Najväčším mestom krajiny je Frankfurt nad Mohanom (rieka Mohan spája Bavorsko, kde pramení, s Hesenskom, kde sa vlieva do Rýna) s vyše 770 tisíc obyvateľmi. Mestská aglomerácia má viac ako 2,5 mil. obyvateľov. Niekedy sa označuje aj za „Bankfurt“, lebo je to sídlo Európskej centrálnej banky a ďalších bánk. Nachádza sa tam aj burza (podľa niektorých názorov tretia najväčšia na svete), ktorej ústredie v meste sa označuje za chrám kapitalistov. Zároveň ide o európsky významné dopravné centrum – s letiskom (najväčším v Nemecku a štvrtým najväčším v Európe), železničnou stanicou (Frankfurt /Main/ Hauptbahnhof – druhou najväčšou v Nemecku, cez ktorú prechádzalo v najlepších rokoch dopravy takmer 500 000 cestujúcich denne) tiež jednou z najväčších v Európe, ako aj cestný uzol, križovatka diaľnic (Autobahnkreuz Frankfurter Kreuz).
Aby sme neupadli do siete politických pojmov, doplníme, že labužníci ocenia originálne frankfurtské párky (Frankfurter Würstchen), vyrábané od konca 15. storočia. Podľa tradičného receptu sa robia z bravčového mäsa (sú oveľa chutnejšie ako produkt, ktorý nám pod rovnakou značkou ponúkajú na Slovensku zdierajúce nadnárodné obchodné reťazce). Najlepšie sú vraj s horčicou a chrenom (a samozrejme s pečivom či chlebom). Patria i do tradičnej frankfurtskej šošovicovej polievky a gurmáni ich kombinujú aj s ďalšími jedlami.
Stručne o dejinách Hesenska
Vývoj moci na území súčasného Hesenska bol zložitý, lebo tam nevzniklo vlastné kmeňové vojvodstvo. Dlho bolo rozdelené medzi iné nemecké štáty a štátiky. Načrtnutý pohľad na dejiny tohto územia je zjednodušený a len orientačný, lebo popísať všetky vzťahy, ktoré pri tom pôsobili, by bolo zložité a zdĺhavé. Okrem toho sa často menili aj tituly vládcov a ich statusy ako aj správno-administratívne celky, ktoré boli na tomto území.
Existovalo viacero hesenských grófstiev, ktoré sa dedičsky v roku 1131 dostali pod vládu landgrófov Durínska. Tí odovzdali správu hesenských území svojim mladším bratom sídliacim v Gudensbergu nazývaným aj grófi z Hesenska. Po durínsko-hesenskej vojne o dedičstvo (1247 – 1264) sa Hesensko oddelilo od durínskeho dedičstva. Sídlo landgrófa sa v roku 1277 presunulo do Kasselu. Landgrófi boli súčasťou kniežacej vrstvy a formálne sa rovnali vojvodom. V roku 1292 kráľ Adolf z Nassau (vládca Svätej ríše rímskej) povýšil hesenské landgrófstvo na kniežatstvo. Landgrófstvo pozostávalo z dvoch území Dolného Hesenska (okolo Kasselu) a Horného Hesenska (okolo Marburgu), ktoré sa prepojili až v roku 1450. Filip I. Hesenský (Veľkodušný), ktorý vládol v rokoch 1518 až 1567 urobil z Hesenska silný štát s vplyvom v regióne. Po jeho smrti sa rozdelilo na štyri kniežatstvá (Hesensko-Kassel, Hesensko-Marburg, Hesensko-Rheinfels a Hesensko-Darmstadt), ktoré sa vyvíjali rozdielne a ich hranice i vládnuce dvory sa menili.
Na začiatku 19. storočia bol na čele Hesenska-Kasselu už kurfirst a označovalo sa za Hesenské kurfirststvo (Kurhessen). V roku 1806 bolo Hesensko-Darmstadt povýšené na Hesenské veľkovojvodstvo v Rýnskej konfederácii za to, že vyslalo veľké vojenské kontingenty do Francúzska. Získalo aj nové územia.
Vývoj na území sa skomplikoval v rakúsko-pruskej vojne v roku 1866. Kurfirst sa postavil na stranu Rakúska a po víťazstve Pruska utiekol. Prusko začlenilo kurfirstvo do svojho územia. Veľkovojvodu z Darmstadtu, ktorý bol tiež rakúskym spojencom, zachránilo pred podobným osudom len to, že bol spojený s ruskou cárskou rodinou a Prusko nechcelo vyvolať konfrontáciu s Ruskom. Hesenské veľkovojvodstvo však prišlo o časť územia. Prusko vo vojne dobylo aj Slobodné mesto Frankfurt nad Mohanom. Z novozískaných území sa v roku 1868 vytvorila pruská provincia Hesensko-Nassau.
Vo Weimarskej republike Hesensko-Nassau naďalej existovalo ako pruská provincia a Hesensko-Darmstadt sa zmenilo na Ľudový štát Hesensko. Dochádzalo v nich k presunom administratívnych celkov. Hesensko-Nassau v roku 1944 nacisti rozdelili na dva obranné obvody.
Po druhej svetovej vojne územie pripadlo do okupačnej zóny USA, ktorá vytvorila štát Veľké Hesensko. V hesenskej ústave, schválenej ústavným poradným štátnym zhromaždením vo Wiesbadene 29. októbra 1946, sa zaviedlo pomenovanie Krajina Hesensko. Vstúpila do platnosti po referende 1. decembra 1946 a bola prvou krajinskou povojnovou ústavou v Nemecku. 23. mája 1949 sa Hesensko stalo jednou z 12 krajín Nemeckej spolkovej republiky.
O vývoji volieb do hesenského krajinského parlamentu
Hesensko je z hľadiska politickej moci jednou z najstálejších nemeckých spolkových krajín. V krajinských voľbách v rokoch 1946 do 1970 víťazila nepretržite SPD. Odvtedy však dosiahla prvenstvo už len v rokoch 1983 a 1991. CDU bola víťazom v rokoch 1974 – 1982 a 1987. Od roku 1995 je nepretržite na prvom mieste. Tretia tradičná nemecká strana – FDP je v parlamente od roku 1946 (vtedy ešte ako Liberálna demokratická strana). V roku 1950 dosiahla rekordný zisk 31,8 % hlasov a len v roku 1982 neprekročila kvórum. Po vzniku Zelených, ktorí sú v krajinskom parlamente zastúpení nepretržite od roku 1982, FDP postupne stratila pozíciu tretej najsilnejšej strany v krajine.
Predčasné voľby bol len v rokoch 1983 a 2009. Zloženie hesenského Landtagu sa vyvíjalo podobne ako vo väčšine parlamentov „starých“ nemeckých krajín. V roku 1946 sa do neho jediný raz dostala Komunistická strana Nemecka s 10,7 %. V rokoch 1954 a 1958 bol zastúpený krajne pravicový Gesamtdeutscher Block/Bund der Heimatvertriebenen und Entrechteten (Celonemecký blok/Zväz vyhnaných a zbavených volebného práva) a v roku 1962 jeho nástupca Gesamtdeutsche Partei (Celonemecká strana). Extrémistická Národnodemokratická strana Nemecka (NPD) sa dostala do krajinského parlamentu len v roku 1966. Radikálna strana Ľavica bola v Landtagu v rokoch 2008 – 2018. AfD sa dostala do krajinského parlamentu prvýkrát v roku 2018. V súhrne bolo v Landtagu od roku 1946 zastúpených 10 strán, čo je menej ako v iných spolkových krajinách. Nikdy tam nebola nijaká „prohesenská“ strana. Pre zaujímavosť je to aj menej, ako bolo strán v NR SR od roku 1993.
Na čele krajinských vlád v Hesensku boli len piati nominanti SPD a štyria z CDU. Najdlhšie, nepretržite od 1950 do 1969, bol predsedom vlády Georg-August Zinn (*1901 – † 1976) z SPD. Väčšina vlád bola koaličná. Jednofarebné vlády SPD boli od januára 1951 do januára 1955 a od januára 1967 do decembra 1970. CDU vytvorila len jednu jednofarebnú vládu od apríla 2003 do februára 2009. Súčasným predsedom vlády je od mája 2022 Boris Rhein (*1972) z CDU.
Výsledky volieb
Účasť na voľbách bola 66,0 % (o 1,3 % menej ako v roku 2018). Bola nižšia ako v Bavorsku, kde dosiahla 73,3 %.
Podľa neoficiálnych celkových výsledkov už ôsmykrát za sebou zvíťazila CDU s 34,6 % (o 7,6 % viac ako v roku 2018). Má 52 kresiel. Druhá bola AfD s 18,4 % (o 6,3 % viac), ktorá má 28 poslancov. Ide o prvú „starú“ spolkovú krajinu, kde AfD dosiahla takéto umiestnenie. Tretia zostala SPD s 15,1 % (o 4,7 % menej) a 23 kreslami, ale dosiahla najhorší výsledok od roku 1946. Zelení sa prepadli o dve miesta na štvrtú pozíciu s 14,8 % (o 5,0 % menej) a majú 22 poslancov. FDP sa ľudovo povedané dostala do Landtagu s odretými ušami. Mala 5,0 % hlasov (o 2,5 % menej) a získala 8 kresiel. Ľavica po 15 rokoch neprekročila parlamentné kvórum a získala len 3,1 % hlasov (o 3,2 % menej). Zjavne dopláca na svoju liberalizáciu.
Pri hodnotení výsledkov sa poukazuje na to, že v Hesensku došlo doslova k debaklu strán vládnej koalície. Najviac sa to číselne dotklo Zelených, ktorí sú od januára 2014 v koaličnej vláde s CDU. Išlo aj o veľký neúspech vedúcej kandidátky SPD Nancy Faeserovej, ktorá je ministerkou vnútra v spolkovej vláde. Okrem toho sa dodáva, že Hesensko sa vďaka väčšiemu úspechu AfD ako v Bavorsku a výraznému posilneniu CDU posunulo silne doprava.
Vzhľadom na to, že s AfD ani v Hesensku nie je CDU ochotná vytvoriť koalíciu, prichádzajú do úvahy dva varianty koaličnej vlády. Zrejme bude pokračovať doterajšia koalícia CDU-Zelení, ktorá by mala 74 hlasov v 133 člennom Landtagu. Oveľa menej pravdepodobná je veľká koalícia CDU-SPD, hoci by mala 75 hlasov. FDP nepredstavuje samostatného koaličného partnera, ale môžu ju pribrať do niektorej z uvedených koalícií, čo sa však nepredpokladá.
Záverom
Voľby v Bavorsku a Hesensku nepriniesli žiadne prekvapenia. Potvrdili pokles podpory koaličných strán semaforovej vlády a sú varovaním pre vládu Olafa Scholza, ktorá by mala podľa médií zmeniť svoj kurz i správanie. Kancelár je síce znepokojený rastom sily AfD, ale nie je schopný predložiť nič, čo proti tomu politicky robiť. A na nedemokratický zákaz strany je už neskoro. „Niečo“ by sa malo robiť, ale vláda je v zajatí svojich nereálnych plánov a cieľov.
Nepríjemným sa stalo, že došlo k naplneniu obáv z rastu sily AfD, ktorá kritizuje najmä migráciu, ale aj sociálno-ekonomickú situáciu v štáte a konanie vlády v tejto oblasti. Spolupredsedníčka AfD Alice Weidelová označila volebné úspechy strany za potvrdenie jej politických postojov a za tvrdú výčitku pre stredoľavicovú koalíciu O. Scholza.
Niektoré kruhy sa obávajú, že úspechy v Bavorsku a najmä Hesensku zvýšia podporu AfD pred krajinskými voľbami v nových spolkových krajinách Durínsko, Sasko a Brandenbursko na budúci rok. Prieskumy verejnej mienky jej tam prisudzujú aj viac ako 30 percent, čo by znamenalo víťazstvo.
Pokračuje zverejňovanie pesimistických ekonomických výhľadov Nemecka. V auguste podľa správy štatistického úradu Destatis z 9. októbra klesla priemyslová výroba v tomto roku už šiesty mesiac za sebou. V správe „Economic forecast for Germany“ (Ekonomická prognóza pre Nemecko) z 11. septembra na stránke Európskej komisie Economy and Finance sa uvádza, že v tomto roku dôjde k poklesu HDP Nemecka o 0,4 %.
Uzavrieme pripomenutím výroku dnes zaznávaného klasika, že „politika je koncentrovaným vyjadrením ekonomiky“. A tak vládcom Západu, ktorý sa stále kdečím chváli, ako líška svojim chvostom, treba pripomenúť, že nie je dobré, keď malá časť jeho ekonomických vládcov stále bohatne, ale čoraz viac ľudí v jeho štátoch sa dostáva do zlej sociálno-ekonomickej situácie.
Namiesto P. S. Na odľahčenie politickej ťaživosti témy doplníme, že Bavorsko nie je len BMW, pivný Októberfest a pod., ale týka sa ho aj veľmi kvalitne pripravený a divácky príťažlivý šesťdielny historický televízny seriál v česko-slovensko-rakúsko-západonemeckej koprodukcii Vojna volov z roku 1987. Je to filmová adaptácia románu Ludwiga Ganghofera, ktorá zobrazuje sedliacke vzbury proti feudálom na začiatku 15. storočia v čase Vojny volov. Išlo o vojnu medzi vládcami grófstva Haag v Hornom Bavorsku a Bavorska-Landshutu, ktorá bola súčasťou väčšej bavorskej vojny v rokoch 1420 až 1422 medzi bratrancami Ludwigom VII. „Bradatým“ z Bavorska-Ingolstadt a Heinrichom XVI. z Bavorska-Landshutu. Seriál má sociálne a najmä silne protivojnové zameranie, ktoré je aktuálne aj dnes.František Škvrnda, (Nové slovo), server vasevec.cz
X X X
VAROVÁNÍ EXPREMIERA ČR ING PAROUBKA
Co potkalo dnes Izrael, může v budoucnu potkat i nás
Historie bojů Palestinců s Izraelci (Židy) získala další krvavý díl. Ten právě začal a jediné, co je jisté, že bude hodně drastický.
Máme za sebou první dějství – mladíci z Hamasu zavraždili stovky neozbrojených lidí, dětí, žen, starců včetně hanobení těl zabitých. Vedle toho, že se asi všem normálním lidem zvedl z brutality žaludek, vidíme i přímé dopady na nás – stoupá cena ropy a plynu. I když válčiště není zdrojem těchto surovin, jejich producenti a překupníci využijí každou příležitost ke zvýšení svých zisků. Naše geniální vláda se na rozdíl od Slovenska, Maďarska a dalších dobrovolně odstřihla od levného ruského plynu proudícího k nám plynovodem, abychom kupovali mnohem dražší ruský zkapalněný plyn přes překupníky. Tím, že je zkapalněný a překupníci si na něho dost přirazili tak asi už není z Ruska. To je nejspíš úvaha Fialovy party.
Velkým poučením ze sadistického útoku Hamasu je skutečnost těžkého soužití skupin různého náboženského a sociálně -kulturně civilizačního okruhu. Lidé různých pohledů na svět a život mohou v míru a klidu žít spolu jen při splnění velmi složitých podmínek. První takovou podmínkou je, že drtivé většině z nich se daří a žije tak, že jsou se svou životní úrovní – se svým životem zcela spokojení a nechtějí riskovat jeho ztrátu. Pokud přidáte frustraci z vlastní chudoby s fanatickou ideologií nebo náboženstvím, vzniká třaskavá směs ústící v brutální násilí. Chudoba a nespokojenost s vlastním životem lidi přímo žene do náruče různých fanatiků, kde hledají náplň svých bídných životů. V arabských zemích často k fundamentálnímu islámu. Totéž se dnes děje v řadě zemí EU. Hodně ve Francii, růst vidíme v Německu a děsivý je vývoj ve Skandinávii. Donedávna Švédsko takřka bez kriminality je po zaplavení islámskými migranty ohrožováno rostoucím počtem vražd a brutálního násilí.
Izrael je v situaci, do které by se Evropa neměla nikdy dostat. Podobně děsivé je sledovat vývoj Libanonu, kdysi prosperující země, ke které občané Československé socialistické republiky vzhlíželi s obdivem a závistí. Tehdy tam v míru a prosperitě žili stejně početní křesťané, šíité se sunity. A dnes? Křesťané ze země postupně uprchli během válek a násilí. Ekonomicky jde o rozvrácený stát. Vše během pár desítek let. Nic z toho nechce špička EU vidět. Přitom usilovně vytváří stejně třaskavou směs. Nebrání rychlému růstu kulturně odlišných menšin, kde bují fundamentalismus, fanatismus a kultura násilí. Neschopnost politických elit vede k poklesu životní úrovně většiny Evropanů. Rychle roste počet lidí propadajících se na sociální dno, zvlášť v menšinových komunitách. Chudne a zmenšuje se střední třída, tradiční stabilizátor excesů, fanatismu a násilí. Za pár desítek let tak třeba Francii může potkat osud dnešního Libanonu a nás zase problémy současného Izraele. Myslíte si, že to není možné? Podívejte se na počty migrantů a porodnost v evropských islámských komunitách. Za pár minut s kalkulačkou zjistíte datum, kdy bude dosaženo bodu zlomu. To porovnejte s trajektorií postupného poklesu životní úrovně Evropanů a růstem počtu lidí žijících v chudobě.
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz
X X X
Izrael vrah, Macron komplic. Protest za Palestinu v Paříži ukončil slzný plyn
Navzdory zákazu propalestinských demonstrací ve Francii a výzvám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ke klidu se konaly demonstrace v Rennes či v Paříži. V hlavním městě policie použila slzný plyn a vodní děla.
Policie slzným plynem a vodním dělem rozehnala zakázanou manifestaci na podporu Palestinců v Paříži. V centru metropole se sešlo v oddělených skupinách několik stovek lidí a policejní síly se snažily zabránit jejich sloučení. Demonstranti provolávali slogany jako „Izrael vrah“ a „Macron komplic“.
Francouzský prezident ve večerním televizním projevu mimo jiné odsoudil sobotní krvavý útok islamistického hnutí Hamás na Izrael a vyjádřil solidaritu s židovským státem a prohlásil, že Izrael má právo bránit se eliminací teroristických skupin, včetně Hamásu.
„Izrael zažil v sobotu nejtragičtější teroristický útok ve své historii,“ poznamenal Macron v projevu, v němž také oznámil, že při ofenzivě přišlo o život 13 Francouzů a dalších 17 se pohřešuje.
Zakázaná demonstrace se ve čtvrtek podle agentury AFP nakonec konala také v centru Rennes, kam přišla zhruba padesátka osob. V Bordeaux ve čtvrtek přišla zhruba stovka lidí na povolenou akci, které svolalo místní uskupení usilující o „spravedlivý a trvalý mír mezi Palestinci a Izraelci“.
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve čtvrtek oznámil zákaz všech propalestinských demonstrací ve Francii a jejich organizátorům pohrozil zadržením. Zákaz odůvodnil obavami z narušení veřejného pořádku.
Francie má jedny z největších muslimských i židovských komunit v Evropě a konflikt na Blízkém východě už v minulosti často v zemi vyvolával napětí.
X X X
MINISR FRANCIE DARMANIN: STOUPAJÍ TERORISTICKÉ ÚTOKY V EVROPĚ
Hrozba teroristických útoků v Evropě? Velmi vysoká, varoval francouzský ministr
Hrozba teroristických útoků v Evropě je „velmi, velmi silná“, tvrdí francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. „Zmaříme atentát každé dva měsíce,“ dodal. Před teroristy varuje dlouhodobě, nyní ale situaci zhoršil konflikt v Izraeli. Od jeho začátku Francie i další evropské země zaznamenaly nárůst počtu protižidovských akcí.
Od roku 2017 už Francie podle Darmanina předešla čtyřem desítkám atentátů. Někdy to jde ale jen stěží. „Jsou to lidé, kteří nepatří k žádné organizaci, nejsou trénovaní. Prostě vezmou zbraň, nejčastěji nůž, který je těžko odhalitelný, a zabijí policistu, zaútočí na pekařství, školu či synagogu,“ řekl francouzský ministr vnitra.
Od soboty, kdy v Izraeli zaútočilo teroristické hnutí Hamás, se ve Francii zvýšil počet útoků proti Židům. Místa spojená s judaismem proto hlídá deset tisíc policistů. „Zaznamenali jsme padesát protižidovských útoků, některé z nich velmi vážné,“ zdůraznil Darmanin. Stejnou zkušenost má i Velká Británie, kde počet antisemitských útoků vzrostl od soboty čtyřikrát. I tam policisté hlídají židovské školy, hřbitovy a synagogy.
„Už jsme viděli pokusy vyvolat napětí v komunitě. Říkám, že toto se tady dít nebude, ne v Británii, ne v naší zemi, ne v tomto století,“ uvedl britský předseda vlády Rishi Sunak. Londýnský rabín Dov Cowan dodal, že by Židé měli být opatrní a dávat si pozor.
Evropské země jako Německo, Francie, Rakousko teď plošně zakazují propalestinské protesty, Británie před nimi varuje. Navzdory zákazu a výzvám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ke klidu se ale ve čtvrtek konaly demonstrace v Rennes či Paříži. V hlavním městě policie použila slzný plyn a vodní děla a manifestaci rozehnala. Podle agentury Reuters se v centru metropole sešlo v oddělených skupinách několik stovek lidí a policejní síly se snažily zabránit jejich sloučení. Demonstranti provolávali slogany jako „Izrael vrah“ a „Macron komplic“.
Výbušnost situace si uvědomuje i Česko. „Musíme teď dělat všechno proto, a Česká republika v tomto ohledu spolupracuje s ostatními zeměmi, abychom ochránili bezpečnost Evropy,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS. Situaci prý jeho vláda nepodceňuje.
Hamás na pátek vyhlásil mobilizaci Arabů a muslimů po celém světě na podporu Pásma Gazy. Francie už má pátek 13. zapsán černě od roku 2015. Právě tehdy džihádisté zaútočili mimo jiné na pařížský klub Bataclan.
X X X
Putin poprvé od vydání zatykače ICC vyjel do zahraničí. Navštívil Kyrgyzstán
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval ve čtvrtek do Kyrgyzstánu, kde se setkal se svým protějškem Sadyrem Žaparovem. V pátek by se měl zúčastnit summitu Společenství nezávislých států (SNS). Podle agentury Reuters jde o první známou zahraniční cestu šéfa Kremlu poté, co na něj letos Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač.
Putin od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 cestuje do zahraničí zřídka a není známo, že by Rusko opustil od letošního března, kdy na něj ICC vydal zatykač kvůli podezření z nezákonného odvlékání ukrajinských dětí do Ruska.
Kreml obvinění odmítá a tribunál neuznává. Kyrgyzstán dosud neratifikoval zakládající smlouvu ICC známou jako Římský statut, tudíž není povinen Putina na svém území zatknout.
Na pátečním summitu postsovětských zemí se sejdou čelní představitelé Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Předem se omluvil arménský premiér Pašinjan. Žaparovovi podle kanceláře kyrgyzstánského prezidenta řekl, že nemůže přijet kvůli „řadě okolností“.
Vztahy mezi spojenci Arménií a Ruskem se zhoršily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a kvůli situaci v Náhorním Karabachu, který po tři desetiletí řídili etničtí Arméni. Jerevan vinil Moskvu, že je příliš zaneprázdněna válkou na Ukrajině a ruské mírové síly v Karabachu opakovaně obviňoval z nečinnosti. Pocit Arménie, že ji Rusko zklamalo, vzrostl poté, co enklávu nedávno po bleskové ofenzívě ovládl Ázerbájdžán.
Arménský parlament pak navzdory nelibosti Moskvy ratifikoval Římský statut ICC. Arménie, jež má s Ruskem bezpečnostní smlouvu a hostí na svém území ruskou vojenskou základnu, rozezlila Moskvu i nedávným vojenským cvičením se Spojenými státy.
Šéf Kremlu by měl mimo jiné v Kyrgyzstánu jednat se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem. A navštívit má leteckou základnu Kant u Biškeku, kde jsou ruští vojáci, u příležitosti 20. výročí jejího otevření.
Ruský list Vedomosti na svém telegramovém účtu uvedl, že Putin nyní vyrazil na první zahraniční cestu v letošním roce. Agentura AP píše, že jde o první letošní výpravu ruského prezidenta mimo území Ruska nebo okupované ukrajinské regiony, které se Moskva loni pokusila anektovat a považuje je nyní za svá území. Putin podle ruských médií začátkem roku navštívil některé okupované ukrajinské oblasti.
Ruský prezident, který čelí kvůli agresi na Ukrajině izolaci ze strany Západu, v loňském roce cestoval mimo jiné do středoasijských zemí, Běloruska nebo Íránu. Po vydání zatykače ICC letos nejel na summit zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR) v jihoafrickém Johannesburgu. Jihoafrická republika patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho ICC zatykač vydal.
Tento měsíc by měl Putin navštívit Čínu, která stejně jako například i USA či Izrael, pravomoc ICC neuznává.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval ve čtvrtek do Kyrgyzstánu, kde se setkal se svým protějškem Sadyrem Žaparovem. V pátek by se měl zúčastnit summitu Společenství nezávislých států (SNS). Podle agentury Reuters jde o první známou zahraniční cestu šéfa Kremlu poté, co na něj letos Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač.
Putin od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 cestuje do zahraničí zřídka a není známo, že by Rusko opustil od letošního března, kdy na něj ICC vydal zatykač kvůli podezření z nezákonného odvlékání ukrajinských dětí do Ruska.
Kreml obvinění odmítá a tribunál neuznává. Kyrgyzstán dosud neratifikoval zakládající smlouvu ICC známou jako Římský statut, tudíž není povinen Putina na svém území zatknout.
Na pátečním summitu postsovětských zemí se sejdou čelní představitelé Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Předem se omluvil arménský premiér Pašinjan. Žaparovovi podle kanceláře kyrgyzstánského prezidenta řekl, že nemůže přijet kvůli „řadě okolností“.
Vztahy mezi spojenci Arménií a Ruskem se zhoršily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a kvůli situaci v Náhorním Karabachu, který po tři desetiletí řídili etničtí Arméni. Jerevan vinil Moskvu, že je příliš zaneprázdněna válkou na Ukrajině a ruské mírové síly v Karabachu opakovaně obviňoval z nečinnosti. Pocit Arménie, že ji Rusko zklamalo, vzrostl poté, co enklávu nedávno po bleskové ofenzívě ovládl Ázerbájdžán.
Arménský parlament pak navzdory nelibosti Moskvy ratifikoval Římský statut ICC. Arménie, jež má s Ruskem bezpečnostní smlouvu a hostí na svém území ruskou vojenskou základnu, rozezlila Moskvu i nedávným vojenským cvičením se Spojenými státy.
Šéf Kremlu by měl mimo jiné v Kyrgyzstánu jednat se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem. A navštívit má leteckou základnu Kant u Biškeku, kde jsou ruští vojáci, u příležitosti 20. výročí jejího otevření.
Ruský list Vedomosti na svém telegramovém účtu uvedl, že Putin nyní vyrazil na první zahraniční cestu v letošním roce. Agentura AP píše, že jde o první letošní výpravu ruského prezidenta mimo území Ruska nebo okupované ukrajinské regiony, které se Moskva loni pokusila anektovat a považuje je nyní za svá území. Putin podle ruských médií začátkem roku navštívil některé okupované ukrajinské oblasti.
Ruský prezident, který čelí kvůli agresi na Ukrajině izolaci ze strany Západu, v loňském roce cestoval mimo jiné do středoasijských zemí, Běloruska nebo Íránu. Po vydání zatykače ICC letos nejel na summit zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR) v jihoafrickém Johannesburgu. Jihoafrická republika patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho ICC zatykač vydal.
Tento měsíc by měl Putin navštívit Čínu, která stejně jako například i USA či Izrael, pravomoc ICC neuznává.
X X X
Biden varoval Írán, aby byl opatrný. Promluvil o dětech sťatých Hamásem
Americký prezident Joe Biden varoval Írán, aby byl v současné situaci kolem Izraele opatrný. Útok Hamásu na Izrael, při němž o víkendu zemřelo na 1300 lidí, odsoudil jako nejhorší pro Židy od doby holokaustu. Vyjádřil se také ke zprávám, že teroristé z Hamásu uřezávali hlavy dětem.
„Tento útok byl… čirou krutostí vůči židovskému národu,“ řekl mimo jiné Biden. Také prohlásil, že má „potvrzené obrázky teroristů“, jak uřezávají hlavy dětem.
Bílý dům ale nic takového po dotazech médií nepotvrdil a bezpečnostní činitelé pak pod podmínkou zachování anonymity uváděli, že Biden odkazoval na zprávy přicházející z Izraele o útoku palestinských radikálů na izraelské komunity.
Kolem výpovědí o zavražděných dětech panují nejasnosti. Televizní stanice i24NEWS například v úterý s odvoláním na nejmenovaného důstojníka informovala, že ve vesnici Kfar Aza izraelská armáda našla 40 mrtvých miminek. Mluvčí izraelské diplomacie nicméně o den později sdělil agentuře AFP, že tento údaj nemůže potvrdit. Zároveň se objevily informace, že některá těla se našla bez hlav, přičemž zmíněná televize publikovala výpověď vojáka, podle kterého útočníci „řezali hlavy dětí“.
Americký prezident od začátku útoku v sobotu už čtyřikrát telefonicky hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, kterého opakovaně ujistil o podpoře USA a dodávkách zbraní pro izraelské protiútoky na Pásmo Gazy, z něhož Hamás zaútočil.
Spojené státy už k Izraeli přesunuly i jednu ze svých letadlových lodí. „Přesunuli jsme flotilu kolem americké letadlové lodě do východního Středomoří a posíláme do tohoto regionu více stíhaček, čímž jsme Íráncům dali jasně najevo: ‚Buďte opatrní‘.“
Washington sice nemá důkazy o tom, že by se Írán na útoku Hamásu podílel, ale opakovaně Teherán varoval, aby nezneužil situace, kdy bude izraelská pozornost zaměřena jinam. Írán, který neuznává právo Izraele na existenci, útok Hamásu přivítal.
Právě prezident Íránu Ebráhím Raísí, který ozbrojencům k útoku už dříve gratuloval, o situaci nyní jednal s korunním princem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem. Podle serveru BBC News to bylo poprvé, co spolu takto hovořili od letošního března, kdy se obě země dohodly na obnovení diplomatických vztahů.
USA chtějí Izraeli také pomoci ve snaze dostat zpět na 150 rukojmích, které palestinští ozbrojenci mají ve své moci. Jsou mezi nimi i Američané, kterých se v oblasti jižního Izraele nadále pohřešuje nejméně 17. Dalších 22 jich při útoku radikálů zemřelo.
Kvůli situaci v regionu americké ministerstvo zahraničí zvýšilo varování před cestami do Izraele a na Západní břeh na třetí ze čtyř stupňů. Podle Washingtonu zde hrozí teroristické útoky a nepokoje. Nejvyšší stupeň varování platí pro Pásmo Gazy, které je denně terčem masivních izraelských náletů.
Ty si zatím podle agentury DPA vyžádaly nejméně 1100 životů a přes 5300 zraněných. Biden i proto na Izrael apeloval, aby v oblasti postupoval v souladu s „pravidly války“.
X X X
My jako inspirace? Sudetské Němce pobouřila slova Zemana o odsunu Palestinců
Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt kritizoval někdejšího českého prezidenta Miloše Zemana za to, že Izraeli navrhuje inspirovat se při řešení sporu s Palestinci odsunem sudetských Němců z Československa. Zeman ve středečním rozhovoru s Parlamentními listy takovou variantu nevyloučil a řekl, že ji kdysi při návštěvě Izraele zmínil.
„Dlouholetého evropského poslance (Posselta) bývalý český prezident Miloš Zeman pobouřil tím, že Izrael vyzval, aby si v boji proti Hamásu vzal příklad z ‚úspěšného vyhnání sudetských Němců‘ po druhé světové válce,“ uvedli sudetští Němci v tiskovém prohlášení.
Poznamenali, že za tak vážné situace není možné uspokojovat nacionalistické fantazie drobné části českého politického spektra na úkor solidarity s Izraelem a Židy.
Posselt naopak poděkoval současnému českému prezidentovi Petru Pavlovi a českému premiérovi Petru Fialovi za jejich přístup.
„Jsem nanejvýš vděčný, že smýšlejí evropsky a humanisticky, což znamená jasně se postavit společně se sudetskými Němci a všemi Evropany zločinům Hamásu,“ řekl Posselt. Rovněž ujistil Izrael o tom, že s ním sudetští Němci absolutně soucítí.
Zeman v rozhovoru řekl, že na palestinské civilisty v Pásmu Gazy nebere ohled, protože mu jde o izraelské vojáky.
„Dokonce jsem jednou při návštěvě Izraele zmínil možnost nechat se inspirovat osudem sudetských Němců, pokud jde o Palestince. I to je jedna z možných variant řešení,“ řekl Zeman. Jako místo, kam by se po nuceném odchodu mohli přemístit, označil Jordánsko a Saúdskou Arábii.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30 000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.
X X X
Fiala: Kvůli zásahu na úřadu vlády vyplatilo MSp mimosoudně 880.000 Kč
Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo mimosoudně jako odškodnění v některých případech souvisejících se zásahem policie na úřadu vlády před deseti lety 880.000 korun. Šlo o nároky na odškodnění ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. V případech, kdy se poškození obrátili na soud, přiznaly soudy v těchto kauzách odškodnění za celkem 1,8 milionu korun. Při dnešních interpelacích to ve Sněmovně řekl premiér Petr Fiala (ODS). Odpověděl tak na dotaz poslance SPD Karla Sládečka.
Sládeček chtěl vědět, kdo nese odpovědnost za odškodnění v kauze zásahu na úřadu vlády. Tuto částku poslanec vyčíslil na 231 milionů korun. „Mezinárodní ostuda, pár podmíněných trestů, ale hlavně desítky milionů korun za nasazení policejní techniky a 231 milionů za náhradu škody,“ prohlásil Sládeček.
Fiala mu doporučil, aby se obrátil spíše na ministerstvo spravedlnosti. Zdůvodnil to tím, že jde o složitou problematiku. „Ta kauza takzvaného zásahu na úřadu vlády se v trestněprávní rovině projevila několika samostatnými větvemi trestního stíhání, které bylo vedeno proti různým osobám a s rozdílným výsledkem,“ poznamenal premiér.
„Z hlediska nároků na odškodnění ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci lze konstatovat, že v návaznosti na průběh a výsledek trestního řízení byly v některých těchto věcech již nároky na úhradu škody u ministerstva spravedlnosti mimosoudně uplatněny a byly také projednány, přičemž zmíněný úřad mimosoudně vyplatil 880.000 korun. V některých z mimosoudně projednávaných věcí se žadatelé obrátili se svým tvrzením s tímto nárokem na soudy, které v případě, že již ty soudní procesy byly ukončeny, tak přiznaly jako odškodnění dalších zhruba jeden milion 800.000 korun,“ dodal premiér.
Odškodnění v součtu téměř deset milionů korun se v minulosti dožadovali bývalí poslanci za ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř. Stíháni byli v kauze takzvaných trafik, tedy v jednom z případů kolem někdejší šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a nelze je tedy trestně stíhat. V březnu 2015 se ministerstvo dohodlo na ukončení sporu, exposlanci dostali odškodné v rozmezí 507.000 až 847.000 korun, ceskajustice, cz.
X X X
Lichovník: V případu exstarosty Prahy 2 Palusky ÚS rozhodnutí Nejvyššího soudu neřešil
Ústavní soud při posuzování ústavní stížnosti někdejšího starosty Prahy 2 Jiřího Palusky rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) v dané věci neřešil, kritika mířila na posouzení věci Městským soudem v Praze (MS). České justici to sdělil ústavní soudce Tomáš Lichovník, který byl soudcem zpravodajem dané stížnosti. Lidové noviny (LN) tento týden informovaly, že senát NS, jehož byl členem kandidát na ústavního soudce Pavel Simon, odmítl Palusku odškodnit za nezákonné trestní stíhání. Ten se pak svého nároku domohl až po zásahu ÚS.
Soudce NS a kandidát na ústavního soudce Pavel Simon opět čelí kritice za rozhodnutí senátu NS, jehož byl členem. Tentokrát se jedná o případ odškodnění dlouholetého komunálního politika ODS a někdejšího starosty Prahy 2 Jiřího Palusky.
Starosta Paluska poté, co byl v roce 2012 obviněn ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, sám rezignoval na funkci. Soudy ho posléze pravomocně zprostily obžaloby a on se domáhal odškodnění za nezákonné trestní stíhání.
Exstarosta Jiří paluska Foto: Praha 2
Jak Obvodní soud pro Prahu 2, tak MS Praze ovšem dospěly k závěru, že mu nenáleží odškodnění za ušlý výdělek, který by měl jako starosta Prahy 2, neboť na funkci sám dobrovolně rezignoval. Soudy konstatovaly, že mezi způsobenou škodou a nezákonným trestním stíháním není příčinná souvislost, respektive že rozhodnutím Palusky na funkci rezignovat došlo k přerušení tzv. kauzálního nexu. Senát NS, v němž byl i soudce Simon, dovolání Palusky odmítl s tím, že otázka příčinné souvislosti je v souladu s judikaturou NS otázkou skutkovou a nikoliv právní, a proto se jí nemůže v dovolacím řízení zabývat.
V lednu 2021 však senát ÚS v čele s Tomášem Lichovníkem dospěl k závěru, že soudy posoudily otázku příčinné souvislosti nesprávně, neboť Paluska rezignoval právě v důsledku trestního stíhání. V daném nálezu však podrobil kritice rozhodnutí primárně odvolacího MS v Praze, nikoliv NS. Na jeho judikaturu se nález naopak odvolává. „Závěr o nedostatku příčinné souvislosti je tak v extrémním nesouladu s provedenými důkazy a odporuje i judikatuře Nejvyššího soudu. Ten se v dovolacím řízení touto otázkou nezabýval s odůvodněním, že se jedná o závěr skutkový a nikoli právní,“ uvádí se v odůvodnění nálezu I. ÚS 4293/18.
Dobrovolné rozhodnutí
„Podstatou našeho rozhodnutí bylo posouzení prvotní příčiny škody stěžovatele, tedy zda jí bylo nezákonné rozhodnutí o trestním stíhání, anebo jeho rozhodnutí rezignovat. Odvolací soud dospěl k závěru, že se jednalo o dobrovolné rozhodnutí, kterým byla přetržena příčinná souvislost mezi trestním stíháním a způsobenou škodou. Ústavní soud dospěl k závěru, že prvotní příčinou bylo nezákonné trestní stíhání, k žádnému přetržení příčinné souvislosti tedy nedošlo. Nejvyšší soud se otázkou příčinné souvislosti vůbec nezabýval, neboť soustavně judikuje, že je příčinná souvislost otázkou skutkovou, nikoliv právní. Nález se tedy rozhodnutím Nejvyššího soud v dané věci vůbec nezabýval,“ sdělil České justici tehdejší předseda senátu a soudce zpravodaj stížnosti Tomáš Lichovník.
NS je při posuzování dovolání vázán zákonnými podmínkami a důvody, které uvede v podání dovolatel. Z příslušného usnesení NS z října 2018 (30 Cdo 5687/2017) je také zřejmé, že soudce Simon nebyl ani předsedou senátu, ani soudcem zpravodajem v dané věci.
Kriticky se ke způsobu hodnocení soudce Simona za jeho některá jeho rozhodnutí vyslovili zástupci odborné veřejnosti. Učinil tak v rozhovoru pro Českou justici docent Filip Melzer a nedávno i akademik a advokát Petr Bezouška.
Simon včera vystoupil na klubu senátorů ODS, kde vysvětloval své aktivity v soukromí a odpovídal i na dotazy ohledně rozhodovací činnosti v konkrétních věcech, mezi jinými právě i v případu exstarosty Palusky. Dnes bude Simon vystupovat na senátním Ústavně-právním výboru a Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Petr Dimun, ceskajustice.cz
X X X
Krize na Bulovce, nemocnice nepřijímala pacienty v kritickém stavu. Spor s lékaři trvá
Fakultní nemocnice Bulovka ve čtvrtek odpoledne přestala přijímat pacienty v kritickém stavu, zdravotnická záchranná služby je vozí do jiných pražských nemocnic. Běžné pacienty nemocnice od záchranářů přebírá. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí záchranářů Jana Poštová. Vedení Bulovky má spory s částí lékařů ARO a urgentního příjmu. Nemocnice následně oznámila, že pacienty přijímá bez omezení.
„Kolem 15:30 jsme od vedení nemocnice dostali informaci, že s okamžitou platností nejsou schopní přijímat pacienty v kritickém stavu,“ řekla Poštová. „Jsme nuceni je odklánět do jiných pražských nemocnic,“ dodala.
Podle vedoucího oddělení PR a komunikace nemocnice Filipa Řepy příjem omezený není. „Fakultní nemocnice Bulovka přijímá do péče pacienty od zdravotnické záchranné služby bez jakýchkoliv omezení,“ uvedl Řepa před 23:30.
Někteří lékaři ARO a urgentního příjmu Bulovky vypověděli od října přesčasovou práci, vykonávat ji přestali v tomto týdnu. Protestují od poloviny srpna po odvolání dosavadního primáře Jakuba Baly a jeho nahrazení Josefem Školou, který zvítězil ve výběrovém řízení. Kritizují také komunikaci ze strany vedení nemocnice.
Další primáři a přednostové vyjádřili naopak řediteli nemocnice Janu Kvačkovi podporu. Situací se zabývá i ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem nemocnice, vedení Bulovky chce ve sporu s lékaři využít profesionální mediátory.
X X X
Fotbalisté ČR prohráli v Albánii vysoko 0:3
Čeští fotbalisté v pátém z osmi utkání kvalifikace mistrovství Evropy prohráli v Albánii v oslabení vysoko 0:3 a ještě více si zkomplikovali boj o postup na šampionát v příštím roce v Německu. Domácí tým na vyprodaném stadionu v Tiraně poslal v přímém duelu o první místo ve skupině E do vedení v deváté minutě Jasir Asani a po pauze se dvakrát trefil Taulant Seferi už v přesilovce poté, co byl na konci první půle vyloučen po druhé žluté kartě za ruku Mojmír Chytil.
Svěřenci trenéra Jaroslava Šilhavého ztratili s Albánií body stejně jako v září při domácí remíze 1:1 a po první porážce v této kvalifikaci a v letošním roce se propadli na nepostupové třetí místo v tabulce. Na druhé Polsko ztrácejí bod a na vedoucí Albánce už pět. Oba soupeři ale odehráli o zápas více než Češi.
Národní mužstvo zakončí v neděli říjnový program v Plzni zápasem proti poslednímu celku tabulky Faerským ostrovům. Na mistrovství Evropy postoupí první dva týmy ve skupině, česká reprezentace na kontinentálním šampionátu od rozdělení federace ještě nikdy nechyběla.
X X X
FILIP SALAČ PO TECHNICKÝCH PROBLÉMECH ZATÍM BEZ POSTUPU
Pátek třináctého je pro mnohé smolným dnem, ale někteří ho mají naopak rádi. Filip Salač bude dnes patřit k těm prvním, protože úvodní den patnáctého podniku seriálu MotoGP v Indonésii mu příliš nevyšel. V prvním volném tréninku skončil na 12. pozici, ve druhém se začal propadat až na poslední místo a konec jízdy už sledoval jen z boxů. O postup mezi 14 nejrychlejších bude muset bojovat zítra.
Vedro a vysoká vlhkost vzduchu jsou na okruhu Pertamina Mandalika Circuit typické. Filip Salač zahájil dnešní den dvanáctým časem v prvním tréninku, ale ztráta na nejrychlejšího jezdce byla tentokrát více než vteřinová. „Udělali jsme strategickou chybu po vyvěšení červené vlajky, špatně jsme se s týmem pochopili a neměl jsem prostor pro zajetí rychlého kola,“ komentoval úvodní část dnešního dne Filip Salač #12.
Ve druhém volném tréninku zajel pouze sedm plnohodnotných kol a bylo jasné, že svůj čas nedokáže vylepšit. Postupně se propadl až na konec startovního pole a do poslední části už nezasáhl. „Po vyjetí do druhého tréninku jsem hned věděl, že máme nějaký problém s motorkou, respektive spojkou. Bohužel to nebyla banalita, která by se dala vyřešit rychlým zásahem mechaniků. Nebyl jsem schopný zrychlit, takže dneska to byl pro nás opravdu smolný den. Uvidíme, jak se nám bude dařit zítra. Doufám, že to doženeme, ale určitě nám budou chybět najeté kilometry,“ doplnil krátce český jezdec týmu QJ MOTOR GRESINI RACING.
Dnešní volné tréninky kategorie Moto2 ovládlo v kombinovaném měření trio Acosta, Canet a Lowes, sedmnáct jezdců se natěsnalo do jedné vteřiny. Jan Koudelka, AMK
X X X
Souboj sedmdesátiletých basketbalistů
7. kolo Kooperativa NBL 2023/24, 14.10.23, 17:30, Praha, Utkání: USK Praha – NH Ostrava
V sobotu čeká Folimanku v Praze utkání v rámci Studia basketbal. Není to náhodou, protože se střetnou dvě sedmdesátky. NH Ostrava slaví sedmdesát let své existence a USK Praha sedmdesátku v nejvyšší tuzemské lize. Ostrava má po loňské úspěšné sezóně velké ambice i v té letošní. Postavení v tabulce tomu však zatím neodpovídá. Tým trenéra Cholevy je na posledním místě. V prvním utkání podlehl po prodloužení Opavě, a to na týmu očividně zanechalo šrámy. Následně je porazil i Děčín, Pardubice, Ústí nad Labem a Olomoucko. Středeční šanci zpravit si reputaci výsledkem se Slavii nedostali.
Otkání bylo odloženo z důvodu marodky Edenských. Sovy zase nasbíraly v posledních dvou kolech dvě porážky od Opavy a v Děčíně. Budou chtít zpět na vítěznou vlnu a letos poprvé budou v roli jasného favorita navíc na domácí půdě. Zvládnou tuto roli, která dlouhodobě mladému týmu příliš nesedí? Cesta by mohla vést přes zatím slušnou obranu, když USK v průměru dovolí svému soupeři jen něco málo přes 73 bodů. Oproti
Ostravě má i lepší úspěšnost střelby za 3 body, ale bude potřebovat větší příspěvek od pivota Bakera, který se zatím bodově hledá.
Frank Kuhn (trenér USK Praha): „Po dvou prohrách v řadě víme, jak je důležité znovu najít sebedůvěru a předvést dobrý výkon. Ostrava přijede s cílem nás překvapit a zápas zvládnout. Musíme být připraveni a připraveni čelit týmu, který zde nemá co ztratit a může využít několik zbraní ve svém obranném i útočném arzenálu. S podporou Folimanky si musíme vytvořit kontext, abychom tento zápas zvládli.“/mš/