Čínský prestižní Global Times včera zveřejnil redakční komentář k otázce připravenosti některých států G7 uznat Stát Palestina. „Kanadský premiér Mark Carney ve středu místního času oznámil, že Kanada má v úmyslu uznat Stát Palestina na zasedání Valného shromáždění OSN v září,“ začíná Global Times komentář. Poté pokračuje:  „Zdůraznil, že jeho cílem je zachovat možnost „řešení dvou států“ izraelsko-palestinského konfliktu. Skutečnost, že tři země ze skupiny G7 a NATO jsou připraveny připojit se k řadám těch, které uznávají Stát Palestina, je pozoruhodným vývojem a představuje významný průlom pro Palestinu v jejím úsilí o mezinárodní uznání.“

„Další pozoruhodnou zprávu zveřejnil deník Financial Times (FT), který ve středu informoval, že americký prezident Donald Trump prohlásil, že v televizi viděl záběry hladových Palestinců, a prohlásil, že by člověk musel být „docela chladnokrevný“ nebo „blázen“, aby je nepovažoval za hrozné. FT uznal, že se jedná o vzácné pokárání od amerického prezidenta. Zatímco veřejný postoj americké vlády byl dosud v souladu s izraelským, když vnímala vznik palestinského státu jako povzbuzení Hamásu a označovala prohlášení Francie, Británie a Kanady za „reklamní kousek“, interpretace Financial Times odhaluje převládající mezinárodní konsenzus a prohlubující se rozpory v západním světě ohledně izraelsko-palestinské otázky.

Nejde jen o posun v diplomatickém postoji, ale o politické probuzení zrozené z konfliktu, hladu a morálního šoku. Zhoršující se humanitární katastrofa v Gaze v poslední době výrazně zesílila mezinárodní volání po „řešení dvou států“. Podle údajů OSN si izraelské vojenské operace v Gaze od října 2023 vyžádaly více než 60 000 obětí. Humanitární pomoc vstupující do Gazy zdaleka neuspokojuje základní potřeby více než 2 milionů lidí. 

Uprostřed takové katastrofy není pokračující souhlas s „neurčitou okupací“ jen popřením mezinárodního práva, ale také výzvou pro svědomí světa. Vleklá a destruktivní povaha konfliktu vedla mezinárodní společenství k uvědomění si, že „řešení dvou států“, i když není dokonalé, je jedinou schůdnou možností. Možná to okamžitě neukončí nenávist, ale může to nabídnout institucionální rámec pro mírové soužití mezi dvěma národy a zabránit tomu, aby další děti umíraly pod palbou a hladem.

Čína je hluboce znepokojena současnou situací v Gaze a důsledně podporuje palestinský lid v jeho úsilí o nezávislý stát. Na Mezinárodní konferenci na vysoké úrovni pro mírové urovnání palestinské otázky a implementaci řešení dvou států, která se konala od 28. do 30. července a kterou společně pořádaly Francie a Saúdská Arábie pod záštitou OSN, předložil Zhai Jun, zvláštní vyslanec čínské vlády pro blízkovýchodní otázku, pět návrhů. Zdůraznil, že bezprostřední prioritou je dosažení úplného příměří v Gaze s cílem zmírnit humanitární krizi, a vyzval mezinárodní společenství, aby podniklo konkrétní kroky k realizaci „řešení dvou států“, čímž jasně vyjádřilo postoj Číny. Svolání této konference představuje obnovení procesu implementace „řešení dvou států“ po téměř dvou desetiletích stagnace a přináší obnovenou naději na mír dlouho trpícímu palestinskému lidu. 

Palestinská otázka zůstává jednou z nejdéle trvajících ran v historii moderních mezinárodních vztahů a lék byl potvrzen realitou: plnou implementací „řešení dvou států“. Klíčové dílky mírové skládačky však stále chybí. USA a Izrael fakticky tlačí „řešení dvou států“ k úplnému zničení. Izrael by si měl uvědomit, že podpora mezinárodního společenství pro „řešení dvou států“ je nezastavitelná a že pokus o anexi nebo neomezenou okupaci Gazy pouze zhorší konflikty. Implementace „řešení dvou států“ je cesta, která nejlépe odpovídá jeho vlastním dlouhodobým zájmům.

Někteří izraelští politici, jako například bývalý premiér Ehud Olmert, dokonce veřejně vyjádřili podporu „řešení dvou států“. V současné době Stát Palestina uznává přes 140 zemí, včetně evropských zemí, jako je Španělsko, Norsko a Irsko. Globální vlna humanitární podpory pro Palestince nejen vrací „řešení dvou států“ zpět do rámce Organizace spojených národů a mezinárodního práva, ale také vyjadřuje silný mezinárodní konsenzus o mírovém řešení izraelsko-palestinské otázky a podpoře vzniku palestinského státu. To slouží jako tolik potřebná vzpruha pro stále obtížnější situaci, které čelí palestinský lid.

Vzhledem k tomu, že se stále více zemí rozhodne stát na správné straně historie, otevírá se implementace „řešení dvou států“ nové příležitosti. Mezinárodní společenství „závodí s časem“, pokud jde o vyhlídky na palestinský stát. 

V tomto kontextu není dodržování a implementace „řešení dvou států“ a snaha o trvalý mír a stabilitu na Blízkém východě jen morální povinností, ale i politickou odpovědností. Doufáme, že USA a Izrael se dokážou vzdát chybné logiky „uznání Státu Palestina se rovná odměně za terorismus“ a skutečně převezmou odpovědnost zastánců a budovatelů míru na Blízkém východě. Doufáme také, že se k mezinárodní koalici pro spravedlnost připojí více zemí, aby implementovaly „řešení dvou států“. „

„Tváří v tvář eskalaci humanitární krize v Gaze nemá svět důvod déle čekat,“. Uzavírá Global Times, server vasevec.cz

X X X

 Indie nechce kupovat americké stihačky F-35

Indie sdělila Spojeným státům, že nemá zájem o nákup stíhaček F-35. Dává totiž přednost společnému vývoji vojenské techniky. Vyplývá to ze čtvrtečních informací sdělovacích prostředků.

Indie informovala USA, že se nesnaží koupit stíhačky F-35 se stealth technologií… vláda indického premiéra Narendry Modiho má větší zájem o partnerství zaměřené na společný vývoj a výrobu vojenské techniky na území Indie, citují agenturu Bloomberg.

Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil zavedení 25procentního cla na zboží z Indie od 1. srpna s odvoláním na vysoká indická cla, obchodní bariéry a spolupráci s Ruskou federací v energetice a zbrojním průmyslu.

Americký viceprezident JD Vance v dubnu prohlásil, že by USA rády, kdyby Indie koupila více amerických zbraní, včetně stíhaček F-35, server vasevec.cz

X X X

 Nemáme na výběr. Na Ukrajině nesmí zůstat nikdo naživu?, zní z Moskvy?

 Propaganda genocidy – tak ukrajinská média hodnotí komentář ruské státní tiskové agentury RIA Novosti, který naznačuje, že Rusko je připraveno všechny obyvatele Ukrajiny fyzicky zlikvidovat. Po smrti 31 lidí zabitých při čtvrtečních úderech na Kyjev ruská média tvrdí, že se stali obětí Západu a jeho „loutkového režimu v Kyjevě“.

 Řada klíčových uzlů je obklíčena, logistika a zásobování se hroutí. Morálka a disciplína mizí, počet dezertérů roste, ztráty dvakrát převyšují tempo mobilizace a geniálního vrchního velitele ozbrojených sil Zelenského co nevidět vymění.

A přitom – a to je snad největší paradox války – západní informační zdroje stále opakují, že ukrajinská armáda je jedna z nejsilnějších na světě. Že má milion bojem zocelených žen a mužů, projevila překvapivou vynalézavost a Západ se od ní může jen učit. Co to je? Trolling na úplně nové úrovni?

Ne. Oslavy ukrajinské armády jsou jen ohlodaná kost, kterou Západ hází vděčným domorodcům. Těžko tomu věřit, ale funguje to: mnoho Ukrajinců je stále připraveno umírat za to, že je Američané a Evropané pochválí jako nejlepší armádu světa. Ve skutečnosti mají pro ukrajinské vojáky připravený jen osud laboratorních myší umírajících při nemilosrdných experimentech.

 X X X

I Trump poznal, že je Orbán za zenitem? Nový lídr radikální pravice bude někdo jiný, předpovídá Guasti

Režim maďarského premiéra Viktora Orbána je v ohrožení. Může za to mizerná ekonomická situace i dosud nejsilnější vyzyvatel: „napravený hříšník“ Péter Magyar, který nenabízí změnu všeho. „Chce vládnout stejně konzervativně jako Orbán, ale nebude u toho krást a zavede vládu práva,“ popisuje v první části rozhovoru pro iROZHLAS.cz politoložka Petra Guasti. Orbánovu pozici lídra radikální pravice dle ní zabere italská premiérka Giorgia Meloniová.

 Profesně se věnujete erozi demokracie nebo iliberalismu, i proto zkoumáte i režim Viktora Orbána v Maďarsku, tedy zemi, která se od demokracie přesunula k autoritářství. Orbánův Fidesz vládne s ústavní většinou nepřetržitě od roku 2010 a na první pohled může vypadat neohroženě. V poslední době má ale výrazného vyzyvatele ve formě strany Tisza Pétera Magyara. Blíží se podle vás Orbánův konec?
Ekonomická a sociální situace v Maďarsku není dobrá – ekonomický růst je nízký, inflace relativně vysoká a podle indikátoru skutečné individuální spotřeby je Maďarsko nejchudší zemí EU.

petra guasti

Docentka demokratické teorie z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vědecká pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd České republiky, působí i v rámci Národního institutu SYRI. Zaměřuje se na politickou polarizaci, populismus či neliberální tendence.

K režimní změně vždy dochází v ekonomicky špatné situaci. Voliči si vždy vybírají uvěřitelnější vizi toho, že se budou mít lépe. Sliby Viktora Orbána se nenaplnily, Maďarsko zažívá obrovský exodus vlastních obyvatel především do EU, protože tam za Orbánovy vlády dostoupila korupce a chudoba takové míry, že je dnes velmi reálné, že to, co nabízí Orbán, už Maďaři nebudou chtít.

Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczynského, když ještě v Polsku vládlo, se velmi lišilo od Orbánova Maďarska. A to především v míře ekonomické redistribuce. Polsko má podobně jako Česko jeden z lepších sociálních států v Evropě. I tady máme chudobu, hodně jsou jí vystavené matky samoživitelky nebo ovdovělé důchodkyně, ale jen málokdo se kvůli tomu propadne na ulici. Máme funkční sociální stát, není dokonalý, ale je vysoce funkční.

To ale vůbec není případ Maďarska. Orbán byl v ekonomice vždy neoliberální, kromě těch tolik viditelných nefunkčních daňových výjimek na třetí a další dítě, reálně tam téměř neexistuje sociální síť proti chudobě.

O stavu, v jakém dnes Maďarsko je, vypovídá například dokument Demokracie Noir, který nabídl i festival Jeden svět. Je tam třeba vidět stav maďarských nemocnic. To je něco, co si v Česku neumíme vůbec představit, má to srovnání možná tak s některými zapadlými kouty Slovenska. Je tam ale ukázáno, že jde o naprosto podfinancované prostředí, kdy musí třeba zdravotní sestry ze svého platu kupovat pacientům léky.

Začíná to být vidět i v průzkumech veřejného mínění, kde se Magyarova Tisza už několik měsíců pohybuje před Orbánovým Fideszem, když dosahuje zhruba 45procentní podpory, zatímco Fidesz je pod 40 procenty a vede pouze u agentur, které jsou placené státem nebo navázané na politiky Fideszu.
Mobilizace za Magyarem je v Maďarsku opravdu autentická i na základě zmíněných ekonomických potíží. Zároveň je ale část společnosti, která má blízko k vládnoucí elitě, mimořádně bohatá.

Maďarsko je hrozně zajímavý příklad i z toho pohledu, že proti Orbánovi tamní opozice zkouší už třetí způsob, jak s ním a s jeho iliberalismem bojovat. Vidíme, co funguje a co ne.

Dříve proti němu bojovaly menší roztříštěné strany, ve volbách 2022 se proti němu spojily do široké koalice od liberálů přes konzervativce až k Jobbiku, což bývala krajně pravicová antisemitská strana. Jenže ani to nezafungovalo.

I proto ale teď vidíme ještě úplně novou cestu. Magyar jako bývalý důležitý člen Fideszu, exmanžel jedné z čelných představitelek Orbánova režimu Judit Vargy, nabízí maďarským voličům a voličkám sebe jako někoho, kdo dokáže zkorumpovaný systém Orbána porazit, protože ho zná zevnitř a přesně ví, jak funguje. Tomuto pokusu říkám „napravený hříšník“, kdy toho autokrata v čele nové strany vyzve bývalý člen jeho suity.

Plán B pro Maďary

A není jeho kouzlo založené i na tom, že vlastně nabízí de facto jen to, co teď dělá Orbán, akorát bez Orbána jako osoby?
Částečně ano, Magyar slibuje společenskou smlouvu založenou na tom, že chce vládnout stejně konzervativně jako Orbán, ale nebude u toho krást a zavede zpět vládu práva, což obnoví podporu EU především ze strukturálních fondů pro nejchudší regiony.

Europoslanci jeho strany Tisza se stali členy největší europarlamentní frakce Evropské lidové strany (EPP), což je nejvlivnější evropská rodina, zatímco Orbánův Fidesz je v opozičních Patriotech pro Evropu a v izolaci, takže Magyar může voličům říkat, že když ho zvolí, splní podmínky EU na boj s korupcí a  

Magyarova podpora je opravdu velká, což ukazuje i na to, jak je důležité mít při snaze porazit iliberálního autokrata vhodného kandidáta. A dokud ho nemáme, tak nevíme, jak vypadá.

Zároveň bych nerada, aby to vypadalo, že Orbána odepisuji. Konstatuji pouze, že je teď v nejhorší situaci od svého nástupu k moci.

Jedním docela banálním, byť o mnohém vypovídající detail je to, že se jeho dcera, Rachel Orbánová, stěhuje s rodinou do USA. To je znamení, že i oni mají pocit, že se musí nějakým způsobem pojistit, kdyby přišli o moc.

 Když ale autokratovi jde o udržení moci, neštítí se ničeho. Proto si myslím, že ty nadcházející volby v Maďarsku budou z Orbánovy strany brutální. Bojuje o všechno, především aby nestrávil zbytek života před soudy nebo ve vězení.

Na konci června Budapeští prošel Pride. Když bylo jasné, že přijde tolik lidí, že účastníky nezastraší ani čínské kamery na rozpoznávání obličejů, dorazilo nakonec podle organizátorů až 200 tisíc lidí a možná víc než pochod na podporu menšinových sexuálních orientací se celá věc natolik zpolitizovala, že se z toho stal pochod proti Orbánovi…
Když se zpochybní absolutní moc vůdce, tak lidé v nižších vrstvách režimu začnou hledat plán B. Stejně, jako se to stalo na konci 80. let. Možná jsme první zárodky viděli právě na nedávném budapešťském pochodu hrdosti, kde policie navzdory původním varováním proti účastníkům nijak nezasáhla.

Může to začít Orbánův režim postupně drolit odspodu. Na druhou stranu, zase si to ale nemalujme na růžovo – lidé loajalitu k režimu neztratí z ideologických důvodů – tedy protože Orbán pronásleduje LGBTQ komunitu, ale z pragmatických, protože se jim daří velmi špatně.

Spousta lidí si prostě řekla, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel, a přišla. Včetně těch, kteří často vůbec diverzitu nepodporují, ale chtěli se zúčastnit manifestace proti Orbánově vládě. Zároveň je Budapešť jako město specifické, protože jde celou dobu Orbánovy vlády o baštu opozice, která zde moc přes řadu Orbánových pokusů nikdy neztratila.

A Orbánovu slábnoucí pozici naznačily i prezidentské volby v Rumunsku, kde žije milionová maďarská menšina, na kterou měl vždy velký politický vliv. Tentokrát jí doporučil, ať volí rumunského nacionalistu George Simiona, jenže asi 90 procent z nich volilo navzdory tomuto doporučení Simionova protikandidáta a nakonec vítězného Nicușora Dana.

Orbán přes palubu?

Co by pro narativ současné radikální pravice znamenala možná Orbánova prohra? Protože on se stal průkopníkem a vzorem pro mnohé jiné, v Evropě má nyní díky frakci Patrioti pro Evropu možná největší vliv, co kdy měl, v USA se navíc k moci vrátil Donald Trump, od kterého se jako jeden z mála nikdy neodchýlil a má velmi dobré vztahy s jeho MAGA republikány. Dokonce pořádá i evropskou podobu jejich konzervativní konference CPAC.
Je to paradoxní, protože Orbán se s americkými republikány možná nejvíce sblížil, když byli v opozici během Bidenovy vlády.

 Orbán tomuto spojenectví věnoval mimořádné úsilí i prostředky, vsadil na Trumpa a vyhrál. Jenže – a teď přijde ten paradox – oni jeho republikánští spojenci ho teď již nepotřebují. V Bílém domě už Trump od začátku roku přivítal mnohé evropské státníky, ale Orbána stále ne.

Říká se, že pokud v něčem Donald Trump opravdu vyniká, je to jeho intuice, že dokáže poznat vítěze. Neodepsal tak Orbána i on?
Možná to tak může být, že i Trump poznal, že Orbán už je jen kleptokrat za zenitem. No a když jste se ptal, co to bude znamenat pro Orbánovy evropské spojence? Může proběhnout nějaké přeskupení mezi pravicovými skupinami v Evropském parlamentu. Máme tam středopravicové lidovce z EPP, konzervativce z ECR, Patrioty pro Evropu a nejradikálnější Evropu suverénních národů. Bez Orbána může dojít napříč tímto spektrem k nějaké konsolidaci.

Oni i ti Patrioti… Orbán je sice spolu s Andrejem Babišem (ANO) a rakouskými Svobodnými zakládal, hlavní slovo tam mají ale Francouzi Marine Le Penová a Jordan Bardella. Myslím, že novým lídrem evropské radikální pravice bude někdo úplně jiný.

Myslím, že tuším, kam míříte.
Bude to italská premiérka Giorgia Meloniová, protože je z nich úplně nejchytřejší a hraje strašně šikovnou dvouúrovňovou politickou hru. Doma je mimořádně radikální, v Itálii probíhá podobná bitva o kulturní instituce jako na Slovensku. Na muzea, galerie nebo divadla vyvíjí italská radikální pravice politický tlak, snaží se je dle jejich slov „dekomunizovat“.

Navenek je ale prozápadní, s výhradami prounijní a podporuje Ukrajinu v boji proti Rusku. Zároveň tato geopolitická orientace nezáleží jen na ní, ale i evropské špičky může uklidňovat, že je k nim přimknuta díky bídnému stavu italských veřejných rozpočtů. Když přestane Evropská centrální banka ručit za italské dluhopisy, nikdo už Římu nepůjčí. Oboustranná závislost je tak zárukou její prozápadní politiky.

 A k tomu všemu má mimořádně dobré vztahy a vliv na zmíněného amerického prezidenta Trumpa, který na ni dá.
Je to tak, Meloniová se snaží být mostem nebo spojkou mezi Trumpem a Evropou. Zatím dokázala zpočátku těžko uvěřitelné věci. Notoricky nestabilní italskou domácí politiku nevídaně stabilizovala a své oponenty přehrává. Dřívějšího hegemona tamní krajní pravice Mattea Salviniho zkrotila a marginalizovala.

Orbán už má na Evropské radě jediného spojence v Robertu Ficovi, se kterým jsou v koutě a stranou od všeho důležitého. Meloniová v takové izolaci ani zdaleka není.

Zároveň abych to uzavřela, pokud by tak radikální věci, jaké dělá a občas říká, zaznívaly od vysokého muže v uniformě, tak bychom byli daleko více na pozoru. Jenže od drobné blondýny v rozevlátých kostýmech v pastelových barvách nám to možná přijde méně nebezpečné. Jenže to je mimo, mnohé její myšlenky jsou velmi radikální. Měli bychom italské politice věnovat větší pozornost.

X X X

RUSKO:  ZKLAMANÍ  MĚLI  PŘEHNANÉ  OČEKÁVÁNÍ

JAK BUDE  RUSKO  ŘEŠIT   POŽADAVKY  USA

RUSKO  OČEKÁVÁ  DALŠÍ  MÍROVÁ  JEDNÁNÍ

 Zklamaní měli přehnaná očekávání, řekl Putin. Trumpovo ultimátum s ním nehnulo

 Pokud je někdo zklamán z dosavadních výsledků mírových rusko-ukrajinských jednání, pramení to z přehnaných očekávání. Při pátečním setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to prohlásil Vladimir Putin. Týden před uplynutím ultimáta na dohodu o ukončení války na Ukrajině, které mu dal americký prezident Donald Trump, Putin nenaznačil žádnou změnu v postoji Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je připravený se s Putinem sejít.

 Putin dal najevo, že na Ukrajině nadále platí cíle a podmínky, jak je formuloval loni v červnu. Tehdy požadoval, aby Ukrajina stáhla svá vojska ze čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, které nyní Rusko částečně okupuje, a aby se zavázala, že zůstane mimo vojenská spojenectví a nepořídí si jaderné zbraně.

 Ukrajina dříve jeho požadavky odmítla jako ultimátum. Tamní prezident Zelenskyj v pátek na sociální síti X zopakoval, že je připravený se s Putinem sejít. Ukrajina se podle něj chce posunout dál od pouhých prohlášení a technických setkání na nižší úrovni. „Pokud se objeví signály opravdové ochoty ukončit důstojně válku a nastolit skutečně trvalý mír, pak Ukrajina znovu potvrzuje svou připravenost setkat se kdykoli na nejvyšší úrovni,“ napsal.

O možném summitu vůdců obou zemí jednal s britským premiérem Keirem Starmerem. „Probírali jsme naši spolupráci s americkými partnery, především pak koordinaci kroků s prezidentem (Donaldem) Trumpem a možné formáty mírových jednání na úrovni nejvyšších představitelů,“ dodal.

 Během tří kol přímých jednání v Istanbulu se obě znepřátelené strany domluvily na výměnách zajatců. „Hodnotím to vcelku pozitivně. Jak taky jinak než kladně by bylo možné hodnotit to, že se stovky lidí vracejí do vlasti?“ řekl Putin novinářům podle agentury Interfax.

Dosavadní rozhovory však zatím nevedly k uzavření příměří ani k jakémukoliv průlomu ohledně vyhlídek na ukončení války, kterou Putin rozpoutal v únoru 2022 svým rozkazem ke vpádu vojsk do sousední země. A navzdory ultimátům od amerického prezidenta k ukončení války ruské vzdušné útoky, které terorizují obyvatele ukrajinských měst, ještě zesílily.

 Putin podle agentury Reuters prohlásil, že doufá v pokračování mírových rozhovorů a že pracovní skupiny by mohly projednat možné kompromisy.

Zároveň ovšem zdůraznil, že ruské cíle ve válce zůstávají stejné. Jednání by se podle Putina mělo konat „bez kamer a v klidné atmosféře“, zatímco – jak prohlásil – ruští vojáci útočí na Ukrajinu podél celé frontové linie a dynamika bojů se vyvíjí ve prospěch Ruska.

Putin zjevně narážel na tvrzení ruského ministerstva obrany, které ve čtvrtek oznámilo, že ruská vojska po šestnácti měsících bojů plně ovládla strategicky důležité město Časiv Jar na východě Ukrajiny. Toto tvrzení ukrajinská armáda vzápětí popřela.

\Putin rovněž ohlásil zahájení sériové výroby raket Orešnik a jejich dodávky ruským ozbrojeným silám. Orešnik je nová ruská zbraň s šesti hlavicemi, která může dosahovat rychlosti přes 13 tisíc kilometrů za hodinu a lze ji jen obtížně zachytit běžnými radary. Rusko ji poprvé použilo loni při útoku na Dnipro.

 X X X

 ŠVÝCARSKO  V  ŠOKU  Z  CEL

Švýcarsko je z Trumpových cel v šoku, bojí se o desítky tisíc pracovních míst

Švýcarští výrobci varují kvůli americkým clům před rušením desítek tisíc pracovních míst. Podle prezidentky na exportu závislá alpská země, které prezident Donald Trump vyměřil jednu z nejvyšších celních sazeb, sotva může nabídnout Spojeným státům další ústupky. Podle listu Financial Times je alpská země v šoku.

 Trump stanovil clo pro švýcarské zboží vyvážené do USA po 7. srpnu na 39 procent. To je více než dvojnásobek 15procentní sazby pro většinu dovozu z Evropské unie do Spojených států. Zatím ale alespoň platí úlevy pro klíčový sektor farmaceutických výrobků.

Nová sazba je vyšší než původně avizovaných 31 procent. Vláda v Bernu ji označila za „nepochopitelnou“, uvedla, že je „zklamaná“ a že se rozhodne, jak bude dále postupovat.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zablokovala financování řady programů veřejného zdraví řízenými Střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ).

 Spojené státy jsou pro Švýcarsko důležitým trhem. Vyváží tam hlavně léky, loni celkem za 35 miliard dolarů (744 miliard Kč), ale také hodinky, šperky a čokoládu.

Bílý dům v pátek uvedl, že k tak vysoké sazbě ho přimělo odmítnutí Švýcarska učinit „smysluplné ústupky“ zrušením obchodních bariér. „Švýcarsko, jako jedna z nejbohatších zemí s nejvyššími příjmy na světě, nemůže očekávat, že Spojené státy budou tolerovat jednostranný obchodní vztah,“ uvedl podle Reuters úředník Bílého domu.

Švýcarská prezidentka Karin Kellerová-Sutterová agentuře sdělila, že vláda bude s Washingtonem dál vyjednávat. Může ale podle ní nabídnout pouze omezené ústupky, protože již nyní se 99,3 procenta dovozu z USA v její zemi těší volnému přístupu na trh.

 Švýcarsko loni do Spojených států poslalo zboží v hodnotě přibližně 65 miliard švýcarských franků (1,7 bilionu Kč), což představuje zhruba šestinu jeho celkového exportu. To mu v obchodní bilanci s USA vyneslo přebytek téměř 38,7 miliardy franků. Ve službách vykázalo deficit bezmála 20,4 miliardy franků.

Trump tvrdí, že cílem vyšších cel je snížit obchodní deficit, který Spojené státy se svými obchodními partnery mají. Podle pozorovatelů ale také potřebuje naplnit státní pokladnu mimo jiné kvůli daňovým škrtům, které podepsal.

Evropské akcie výrazně klesly

Také evropské akcie v pátek utrpěly nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné zmíněné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.

Trump v noci na pátek SELČ podepsal exekutivní příkaz, který od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od deseti do 41 procent na dovoz z desítek zemí světa. Dovozní poplatky prezident zdůvodňuje obchodním deficitem, který Spojené státy s danými zeměmi dlouhodobě mají. Za důvod zvýšení cel považuje i některé netarifní překážky, které jsou podle něj nespravedlivé a deformují volný trh.

 Evropská unie již v neděli uzavřela se Spojenými státy obchodní dohodu, podle které bude dovoz většiny zboží z EU do USA podléhat 15procentním clům. Nově ohlášená cla na další země nicméně zvyšují obavy o budoucnost světového obchodu. „Pokud se zvýší cla po celém světě a obchod se utlumí, bude to mít dopad také na evropské podniky,“ uvedla analytička Anthi Tsouvaliová ze společnosti UBS Global Wealth Management.

Akcie výrobců léků oslabovaly po čtvrteční zprávě, že Trump zaslal velkým farmaceutickým společnostem dopisy s výzvou snížit ceny ve Spojených státech. Na farmaceutický sektor mělo tento týden negativní dopad rovněž zhoršení výhledu dánského výrobce léků na obezitu Novo Nordisk.

Hlavní index německé burzy DAX dnes ztratil 2,66 procenta a uzavřel na 23 425,97 bodu. Index francouzských akcií CAC 40 se propadl o 2,91 procenta na 7546,16 bodu, zatímco hlavní index londýnské burzy FTSE 100 klesl o 0,70 procenta na 9068,58 bodu.

X X X

 TANKY  Z  KOREE  DO  POLSKA

 Kontrakt století. Korea dodá Polsku tanky za miliardy dolarů, bude je i samo vyrábět

  Polsko a Jižní Korea v pátek podepsaly dohodu o dodávce 180 tanků K-2GF a jejich polonizované verze K2PL, které se mají spolu s podpůrnými vozidly vyrábět v polských Gliwicích v podniku zbrojařské skupiny PGZ. Polská média dohodu označují za „tankový kontrakt století“.

 Hodnota kontraktu činí 6,7 miliardy dolarů (asi 144 miliard korun), napsal web Defernce24.pl, podle kterého je součástí také transfer know-how a technologií pro výrobu v Polsku. Dodávky tanků začnou v příštím roce.

Polská armáda má dostat 116 tanků K2GF v letech 2026 až 2027, dalších 64 tanků K2PL má následovat v letech 2028 až 2030.

 Kontrakt podepsal šéf polské agentury pro vyzbrojování, brigádní generál Artur Kuptel, a šéf jihokorejského koncernu Hyundai Rotem. Přítomni byli ministři obrany obou zemí Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a An Kju-pek.

Dohoda kromě tanků zahrnuje 81 podpůrných vozidel vyvinutým na základě tanků K2 – 25 ženijních vozů, 25 mostních tanků a 31 vozů technického zabezpečení – dále logistický a výcvikový balík, munici i transfer technologií, napsal portál.

 „Díky této dohodě Polsko získává schopnost vyrábět tanky,“ prohlásil vicepremiér Kosiniak-Kamysz a dodal, že tanky v polonizované verzi předčí stávající verzi GF. Pochvaloval si také finanční podmínky dohody, symbolicky uzavřené na výročí vypuknutí Varšavského povstání.

Do Polska dorazily stíhačky F-35 nebo protiraketové systémy Patriot

Dohoda je velice podrobná, má přibližně 1200 stran a vyjednávala se půldruhého roku. Klíčovým prvkem je transfer technologií pro výrobu, opravy, údržbu a modernizaci. Transfer know-how a technologií zahrnuje mimo jiné hydropneumatické zavěšení podvozku či automatické nabíjení kanonu, dodal Defence24.pl.

Nová zakázka navazuje na předchozí kontrakt z roku 2022, kdy si Polsko objednalo rovněž 180 tanků. Nákup souvisí se snahou Polska posílit armádu a její vybavení po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022.

 Polsko v posledních letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, na kterou loni putovalo přes čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nejvíce ze všech zemí NATO.

Ze Spojených států do Polska v červnu dorazily první vrtulníky Apache. Varšava z USA už dříve objednala i tanky Abrams, stíhačky F-35 nebo protiraketové systémy Patriot.

V Polsku se v licenci vyráběly tanky T-72 sovětské konstrukce a podobně jako v Československu tam po pádu komunismu vznikla jejich vylepšená verze, PT-91 Twardy. Ale tanky K2 budou podle portálu prvním skutečně moderním tankem podle norem NATO vyráběným v zemi.

 X X X

 V  NĚMECKU  ZOVU  POŠKOZENÁ  TRAŤ

Důležitá trať na západě Německa se stala terčem druhého žhářského útoku

 Na důležitou železniční trať na západě Německa někdo spáchal dva žhářské útoky. Provoz na kolejích mezi Düsseldorfem a Duisburgem je ochromen už od čtvrtka, kdy drážní zaměstnanci zjistili první požár. V pátek narazili zhruba o dva kilometry dál na další poškozené místo. Policie činy vyšetřuje jako sabotáž. Přihlásila se k nim levicová skupina Kommando Angry Birds, pravost písemného doznání policie zatím prověřuje.

 Druhý žhářský útok byl proveden stejným způsobem jako ten čtvrteční. Drážní dělníci poškozené místo objevili dnes při kontrole trati, asi dva kilometry od místa čtvrtečního požáru. „Předpokládáme, že oba útoky byly spáchány ve stejnou dobu,“ řekl policejní mluvčí. V dopise s doznáním podle něj stojí, že skupina Kommando Angry Birds spáchala několik žhářských útoků v okolí Düsseldorfu. O žádných jiných ale zatím policie neví. Útoky poškodily kabely na trati mezi Düsseldorfem a Duisburgem, hlavním městem Severního Porýní-Vestfálska a jeho pátým největším městem. Desítky metrů kabeláže musejí dělníci vyměnit. Původně bylo v plánu opravit trať do pátečního poledne. Dopoledne ale společnost Deutsche Bahn (DB) uvedla, že škody jsou tak velké, že opravy budou trvat celý den. Zda nově objevené poškození z druhého útoku zprovoznění trati opět odloží, není nyní jasné.

 Podle agentury DPA ovlivnil čtvrteční incident cestovní plány desítek tisíc lidí, postižená trať je jednou z nejdůležitějších a nejvytíženějších tratí v Německu. Na düsseldorfském ani duisburském hlavním nádraží ale dnes ráno chaos nepanoval. Značná část lidí se zřejmě o výpadku spojů dozvěděla včas. Dráhy připravily náhradní autobusovou dopravu, řada lidí se nejspíš také rozhodla pro vlastní automobil.

Policie čtvrteční čin vyšetřuje jako sabotáž. Už večer se k němu na levicové platformě Indymedia přihlásila skupina Kommando Angry Birds. Policie pravost dopisu prověřuje, podle mluvčího se v takovýchto případech totiž často objevují  

 X X X

LUČNÍ  BOUDA  ZNOVU  PŘIJME  TURISTY

 Luční bouda se v omezené míře otevře i hostům zvenčí, nutná bude rezervace

 Provozovatelé krkonošské Luční boudy v pátek informovali o částečném zpřístupnění její hotelové restaurace také pro neubytované návštěvníky. Konkrétně půjde o část kapacity, která aktuálně není využívána hosty hotelu. Nejstarší turistická chata v Krkonoších se veřejnosti uzavřela v červnu.

Majitelé Luční boudy se k uzavření pro neubytované hosty rozhodli po sporech se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Chata je od 1. června k dispozici jen ubytovaným hostům. Ostatní turisté se od té doby dovnitř nedostali, nekoupili si tam občerstvení, nezašli na toaletu.

Nyní Luční bouda umožní vstup alespoň do naplnění zmíněné nevyužívané kapacity. Příležitost bude mít omezený počet návštěvníků na základě předchozí rezervace. Tu si lze zajistit online i na místě. Vstup do restaurace je tak po objednání možný denně od 12:00 do 20:00, v neděli do 15:00. Zákazník obdrží PIN a může dovnitř.

 „Jde o zhruba 30 až 40 lidí denně, opravdu tím pouze doplňujeme kapacitu vyčleněnou pro hotelové hosty. Dnes už si tu někteří turisté rezervaci provedli, ale mnoho ne, celý den tu prší,“ popsal spolumajitel Luční boudy Stanislav Beneš.

Pro srovnání v plném provozu Luční bouda vydala denně stovky jídel, někdy až téměř tisíc.

„K žádnému dalšímu otevření Luční boudy nedochází, protože komunikace s ministerstvem životního prostředí ani se Správou KRNAP zatím nijak nepokračuje. Kvůli opatřením ze strany KRNAP nejsme schopni vykrýt dřívější kapacitu,“ řekl s odkazem na problematickou možnost zásobování.

Majitelé vysvětlili, že aspoň částečným otevřením restaurace reagují na přání návštěvníků, kteří procházejí po hřebenu a chtěli by si odpočinout.

Výrazně přibývá polských turistů

I přes omezení, která se týkají restaurační části, je hotel na Luční boudě v letošní sezoně podobně naplněný jako dříve. Sezona však nejspíš bude ztrátová.

„Měsíčně přicházíme zhruba o 4 miliony korun. Obsazenost hotelu je zhruba stejná jako jiné roky. Míváme ročně 10 tisíc lůžkonocí, bývávalo 200 tisíc vydaných jídel a pití, milionkrát použitá toaleta. Pochopitelně provozní náklady takovéto boudy jsou obrovské, denně 110 až 120 tisíc korun. Navíc tři čtvrtiny objemu jsme museli vydělat přes léto, protože přes zimu tu návštěvnost není,“ uvedl Stanislav Beneš.

 „I když je teď přes léto horší počasí, návštěvnost na hřebeni je zhruba podobná. Přece jen jsme tady svým způsobem středobod. Každým rokem je vidět obrovský nárůst polských turistů nebo hostů. Nějaký pokles nám dokáže vyrovnat polská klientela,“ řekl spolumajitel.

Lidé v komentářích reagují i negativně

Nabídka Luční boudy na rezervování míst v restauraci vzbudila na facebookovém profilu řadu negativních komentářů, poté je správce vypnul.

„Z Luční boudy mám už několik let pocit, že jde jen o továrnu na peníze. Mám prosit, abych tam mohl utrácet? Jen kousek za kopečkem je několik jiných možností k občerstvení,“ glosoval situaci jeden z čtenářů iDNES.cz.

Spor se Správou KRNAP a ministerstvem je zejména o ukládání pokut, ale také o příjezdovou cestu k Luční boudě coby klidovém území. Majitelé zmiňují i problém s obnovou sítí, hlavně elektrických kabelů.

Spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová letos prohlásila, že ochranáři hotel pokutami šikanují. Dávají je za vjezd aut do klidového území na hřebeni Krkonoš dodavatelům, kteří nemají vyřízené povolení. Správa KRNAP šikanu odmítla s tím, že jinde než na Luční boudě problémy nejsou. Nato si na současnou praxi v médiích postěžovali i někteří další provozovatelé bud.

„Správa KRNAP pochopitelně nijak nebrání vjezdu zásobování ani servisu, který je pro provoz bud nutný. Není však přípustné, aby vozidla vjížděla do nejcitlivějších částí národního parku bez platné výjimky ze zákona. Takový vjezd je nelegální – a byl jím po celou dobu platnosti zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy od roku 1992,“ odmítl nařčení o šikaně koncem května mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Pokuty dodavatelům Luční boudy se koncem května pohybovaly kolem 300 tisíc korun. Některý dostal 20 tisíc, někdo 40 tisíc. Jednalo se zhruba o 16 lidí. Vyměřování pokut od Správy KRNAP souvisí se zavedením kamerového systému, který je v testovacím režimu.

Luční bouda podle vlastníků dál zajišťuje provoz Záchranné služby Vrcholky hor z. s. i dobrovolného hasičského družstva. Pro další informace provozovatelé odkazují na web Luční boudy.

X X X

AROGANCE  U  SOUDŮ  ČR?

POPULÁRNÍ  ADVOKÁT  DR  SOKOL  HODNOTÍ  SITUACI

 Advokátka odmítá zastupovat oběti kvůli krácení odměn. Sokol mluví o aroganci soudů

Advokátka Lucie Hrdá se nechala vyškrtnout z registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů a ostře zkritizovala soudní praxi krácení odměn. Na její otevřený dopis ministryni spravedlnosti Evě Decroix (ODS) zareagoval v Advokátním deníku prezident Unie obhájců Tomáš Sokol, podle kterého se soudy dopouštějí někdy až arogance a nerespektují právo na obhajobu.

Na problémy s odměňováním advokátů ex offo dlouhodobě upozorňuje i Česká advokátní komora (ČAK). Podle jejích zástupců se advokáti stále častěji setkávají s tím, že vyšší soudní úředníci krátí odměny za úkony, které považují za neúčelné – například porady s klientem nebo podání.

Advokátka Lucie Hrdá proti praxi soudů vystupuje opakovaně. Nyní jako zmocněnkyně zcela končí. Impulzem k tomuto kroku bylo rozhodnutí Okresního soudu v Berouně, který Hrdé za právní zastupování tří dětských obětí výrazně zkrátil požadovanou částku. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že advokátka při hlavním líčení „mluvila jen omezený počet minut“.

„Toto považuji za výsměch advokátovi, který dělá poctivě svou práci ve prospěch zranitelných dětských obětí,“ uvedla Hrdá. Podle ní jde o „systémovou degradaci role zmocněnců“ a pokračující trend svévolného obcházení advokátního tarifu.

Sokol: Soudci nevidí do hlavy advokátům, a přesto soudí

Na dopis Lucie Hrdé následně reagoval prezident Unie obhájců Tomáš Sokol, který se s její kritikou ztotožnil. Upozornil, že nejde o ojedinělý exces, ale o širší systémový problém, který se dotýká celé advokacie.

„Poněkud se přemnožili soudci, kteří kritérium účelnosti právní služby aplikují způsobem, který hraničí s arogantní nevědomostí. Anebo ji možná reprezentuje,“ napsal Sokol. Kritizoval i praxi, kdy soudci nepřiznávají odměnu za porady s klientem s tím, že už „dvakrát stačilo“, aniž by brali v potaz složitost případu či schopnost klienta mu porozumět.

 Podle Sokola mnozí soudci zapomínají, že advokát musí respektovat pokyny klienta a zároveň odpovídá za případné škody způsobené špatnou právní radou. Odměnu proto nelze paušálně krátit jen proto, že se daný úkon zpětně jeví jako nadbytečný.

Výzva k respektu: Právo na obhajobu není zbytné

Oba advokáti se shodují, že současná situace může ohrozit dostupnost právní pomoci, zejména v regionech. Krácení odměn může vést k tomu, že advokáti přestanou přijímat ustanovené případy, což se může dotknout i práv obětí a obžalovaných.

„Rozhodnutí OS Beroun je pro mě symbolickým momentem, hranicí, za kterou už dál nejdu,“ napsala Hrdá. Sokol pak zdůraznil, že ministryně sama mnoho nezmůže, ale že je nutné o problému veřejně mluvit, protože bez pochopení podstaty práva na zastoupení se důvěra v právní stát dál rozklíží.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X x

SOUDCI  ÚS  SE  ZASTALI   MUŽE,  NEMĚL  BÝT  VE  VAZBĚ

RŮZNÉ  NÁZORY  SOUDCŮ

Z  ČEHO  PLYNOU?  NEDOSTATEK  ZKUŠENOSTÍ,  PRXE  ZE  ŽIVOTA,  ODPOVĚDNOSTI?

 Do vazby za útok pálkou. Omezení svobody nebylo podle Ústavního soudu nutné

Obchodník zakřičel na ženu, aby přestala natáčet, hodil po ní láhev a nakonec ji udeřil baseballovou pálkou do paže. Pražské soudy ho poslaly do vazby, ale podle Ústavního soudu pochybily. Muž podle něj neohrožoval trestní řízení natolik, aby bylo nutné omezit jeho osobní svobodu. Justice navíc opomenula polehčující okolnosti i možnost nahradit vazbu mírnějšími prostředky.

Případ se odehrál v srpnu 2024. Do pražské prodejny, kde stěžovatel působil, vstoupila žena a začala si na mobilní telefon natáčet interiér i samotného prodavače. Muž ji nejprve vyzval anglicky („sorry, no photo“), pak vietnamsky, ale žena nereagovala. Hodil po ní plastovou láhev, poté na ni opakovaně máchl baseballovou pálkou, až ji lehce zasáhl do paže. Žena následně vyhledala lékařské ošetření, nebyla ale nijak vážně zraněna.

Policie muže obvinila ze zločinu vydírání se zbraní a Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl o vzetí do vazby. Obával se, že by se cizinec bez stabilního zázemí v Česku mohl skrývat nebo uprchnout. Vazbu následně potvrdil i Městský soud v Praze.

Podle Ústavního soudu nešlo o případ, kde by byla vazba nezbytná

Třetí senát Ústavního soudu vedený soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm došel k závěru, že rozhodnutí obecných soudů porušila právo na osobní svobodu i právo na spravedlivý proces. Podle soudu sice mohl být naplněn formální rámec trestného činu, ale vzhledem ke konkrétním okolnostem případu bylo zřejmé, že stíhání s velkou pravděpodobností neskončí uložením nepodmíněného trestu.

Vazební věznice Pankrác – ilustrační foto: Vězeňská služba ČR

ÚS zároveň upozornil, že soudy nijak nezohlednily polehčující okolnosti: muž byl dosud bezúhonný, jednání litoval, k útoku došlo po opakovaných neúspěšných výzvách ženě, která jej bez dovolení natáčela. Samotný zásah do fyzické integrity poškozené byl navíc minimální.

„Rozhodnutí o omezení osobní svobody musí být vždy přiměřené, řádně odůvodněné a musí zohledňovat všechny známé okolnosti případu,“ uvedl Ústavní soud. Obecné soudy podle něj tuto úvahu neprovedly.

 Natočení „vtipného videa“

Z nálezu rovněž vyplývá, že podle samotného vyjádření poškozené šla do obchodu s úmyslem natočit „vtipné video“. Z kamerového záznamu i jejího mobilního videa bylo zřejmé, že telefon směřovala přímo na stěžovatele, aniž by s tím souhlasil. Na opakované výzvy nijak nereagovala. ÚS upozornil, že její jednání mohlo zasahovat do osobnostních práv muže a v dané situaci vyvolalo jeho reakci, byť přehnanou.

Ústavní soud ale současně zdůraznil, že nikdy neschvaluje násilné řešení konfliktů a nenaznačuje, že by podobné situace měly končit fyzickými útoky. Jednání stěžovatele nicméně označil za specifické a hraniční, nikoli typově závažné.

Zemanová: Soudy rozhodly správně, ÚS překročil pravomoci

S nálezem ale nesouhlasila členka senátu Daniela Zemanová, která připojila odlišné stanovisko. Podle ní bylo v případě muže zcela oprávněné rozhodnout o vazbě, protože splňoval klasické znaky tzv. útěkové vazby: neměl v Česku trvalý pobyt, rodinu ani zaměstnání, prokazoval se neověřeným dokladem a obžaloba navrhovala nepodmíněný trest ve výši 2,5 roku.

„Většinové rozhodnutí Ústavního soudu se vyjadřuje k otázce trestnosti a přiměřenosti jednání obviněného, což mu nepřísluší. Soudy měly dostatek informací, na jejichž základě mohly důvodně dojít k závěru o hrozbě útěku, a odůvodnění odpovídá judikatuře,“ napsala Zemanová.

Zpochybnila také způsob, jakým Ústavní soud přebírá vlastní interpretaci kamerového záznamu místo toho, aby se držel právního hodnocení trestních orgánů. Podle ní tím ÚS zasáhl do kompetence trestních soudů a předjímal jejich rozhodnutí o vině, přestože k tomu není oprávněn.

Muž byl mezitím propuštěn, ale zásah do práv trval

Stěžovatel byl koncem ledna 2025 propuštěn z vazby. Obvodní soud dospěl k závěru, že s ohledem na osobu obviněného a okolnosti případu je nepravděpodobné, že by soud uložil nepodmíněný trest. Přesto Ústavní soud rozhodoval dále – podle své konstantní judikatury i v případě, že již omezení trvá jen formálně, má zásah do práv právní význam a nezákonné rozhodnutí musí být zrušeno.

Nález sp. zn. III. ÚS 3356/24 tak opět připomíná vysokou laťku, kterou musí obecné soudy dodržet při rozhodování o vazbě. Nestačí odkázat na cizí státní příslušnost nebo riziko útěku – soud musí individuálně posoudit konkrétní osobní, sociální a skutkové okolnosti a vždy vážit, zda nelze vazbu nahradit jiným opatřením. Tímto nálezem zároveň ÚS otevřel debatu o mezích své pravomoci v přezkumu trestních věcí, kterou Daniela Zemanová ve svém stanovisku výrazně kritizovala.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

CYKLISTICKÝ  ZÁVOD  NA  PARDUBICKU

 Pardubický kraj bude součástí nejrozsáhlejší trasy v historii Czech Tour

 Nejvýznamnější závod v silniční cyklistice na území České republiky, Czech Tour 2025, zavítá letos v srpnu i do Pardubického kraje. Čtyřetapový závod se uskuteční od čtvrtka 14. srpna do neděle 17. srpna a jeho součástí bude i slavnostní zahájení v Praze. Druhá etapa, která se pojede v pátek 15. srpna, odstartuje v historickém centru Pardubic na Pernštýnském náměstí a po přibližně 173 kilometrech vyvrcholí náročným stoupáním k horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně v Jeseníkách.

„Druhá etapa Czech Tour ukáže různorodost Pardubického kraje. Peloton projede například kolem Dašic, které jsou známé svým historickým jádrem s měšťanskými domy, dále přes Horní Jelení uprostřed lesů a rybníků a Choceň, důležitou železniční křižovatku. Poté pokračuje podél Brandýsa nad Orlicí, jenž připomíná působení J. A. Komenského, projede i Letohradem s jedinečným Muzeem řemesel a Lanškrounem, výchozím bodem cyklotras Podorlicka. Start v centru Pardubic navazuje na dlouhodobou podporu cyklistiky i sportu obecně. Význam celé akce navíc podtrhuje mezinárodní televizní přenos, který představí náš kraj divákům napříč Evropou,“ popsal hejtman Martin Netolický.

Pardubice ožijí už v dopoledních hodinách doprovodným programem, který začne v 10:15 slavnostním zahájením a představením týmů. V 11:10 se uskuteční slavnostní ceremoniál, samotný start závodu je naplánován na 11:30. Cíle na Dlouhých stráních by měli závodníci dosáhnout kolem 15:35. Odpolední program doplní přímý přenos, živé studio i slavnostní vyhlášení výsledků.

Czech Tour sledují každoročně desetitisíce diváků podél trati a další statisíce u televizních obrazovek. Letos poprvé bude celý závod přenášen nejen Českou televizí, ale i stanicí Eurosport, která přiblíží atmosféru závodu fanouškům po celé Evropě.

„Ve smyslu pokrytí České republiky bude letošní ročník největší, ještě nikdy v historii jsme nebyli tak rozkročení napříč zemí. Dostat peloton z Prahy přes Karlovy Vary až po Ostravu je na čtyřetapový závod opravdu unikátní,“ uvedl ředitel závodu Leopold König.

Ve středu 13. srpna se na pražském Hradčanském náměstí uskuteční slavnostní prezentace všech týmů, při níž budou mít fanoušci cyklistiky jedinečnou možnost potkat závodníky doslova tváří v tvář. Po vzoru největších světových akcí, jako je Tour de France, tak letošní ročník nabídne slavnostní zahájení. Samotný závod odstartuje první etapou ve čtvrtek 14. srpna na Vítězném náměstí v Praze.

Dopravní omezení během závodu

Závod probíhá v režimu klouzavé uzávěry. Omezení v dopravě se týkají pouze obcí, kterými závod aktuálně projíždí, a trvají jen po nezbytně nutnou dobu. Závodní kolonu provází pořadatelská vozidla, přičemž její začátek i konec je zřetelně označen. Ihned po jejím průjezdu se vrací běžný provoz. Přesné časy průjezdů obcemi najdete už nyní na webu: www.czechtour.com/cs/proregiony.

Věra Málek Říhová

X X X

 DRAHÝ  FOTBALISTA

Až 250 milionů za Šulce. Lyon se na přestupu dohodl s Plzní, píší ve Francii

 Přestupuje do Lyonu. Jako čerstvou novinku to napsal L’Équipe. „Všestranný český ofenzivní záložník z Viktorie Plzeň by se měl v nejbližších dnech připojit k Lyonu, který za něj zaplatí 7,5 milionu eur bez započítaní bonusů,“ tvrdí renomovaný francouzský deník.

\Podle informací iDNES.cz byl Olympique jedním z nejvážnějších zájemců o Šulce, jeho skauti na tribuně plzeňského stadionu byli častými hosty.

Jak poznamenal francouzský deník, o Šulce se Lyon přetahoval s Laziem Řím, Stuttgartem a především s Brightonem.

Viktoria za Šulce požadovala deset milionů eur, v přepočtu asi čtvrt miliardy korun. Na tuto částku by se mohla dostat s lehce dosažitelnými bonusy.