Američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ačkoliv jejich vlastní zpravodajské informace jsou v rozporu s jeho tvrzeními. Magazínu Time to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil přesvědčení, že Moskvě se daří prostřednictvím informací ovlivňovat některé lidi v týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu letos v lednu.

„Jejich signál Američanům byl takový, že Ukrajinci nechtějí ukončit válku a že by se mělo udělat něco, co je k tomu donutí,“ řekl v této souvislosti ukrajinský prezident reportérovi časopisu.

Ten se v textu vrací k nedávné Zelenského cestě do Washingtonu, kde měl ukrajinský prezident se svým americkým protějškem podepsat dohodu o přístupu Američanů k ukrajinským přírodním zdrojům. Setkání v Oválné pracovně Bílého domu však skončilo roztržkou před kamerami.

Ukrajinský prezident se od té doby víceméně snaží vyhýbat komentářům k setkání, neboť nechce prohloubit diplomatickou krizi, která ohrozila existenci jeho země, píše Time a dodává, že standardní odpovědí Zelenského na dotazy týkající se setkání v Bílém domě bývají: „Nechme to historii.“

Přesto – podle reportéra Time – mu jeho instinkty zřídka dovolí dlouho mlčet o věcech, které ho trápí, což ho částečně přivedlo do problémů s americkým prezidentem.

 Zelenskyj podle časopisu Trumpovi přivezl sadu darů. Jedním z nich byl mistrovský pás boxera Oleksandra Usyka, který je šampionem v těžké váze. V Oválné pracovně položil pás na postranní stolek a chtěl ho předat Trumpovi.

Pak ale sáhl po dalším z darů, což byla série fotografií ukazující ukrajinské válečné zajatce po ruském zajetí, píše Time. „To jsou drsné věci,“ reagoval Trump, když v záběrech listoval.

Podle některých amerických představitelů představovaly tyto fotografie moment, kdy se schůzka zvrtla.

Kdyby Zelenskyj předal mistrovský pás, mohlo to odlehčit náladu, fotografie měly opačný účinek, uvedl magazín, podle něhož snímky zřejmě u Trumpa vyvolaly dojem, jako by mu bylo vyčítáno utrpení vojáků.

Zelenskyj přesto svého rozhodnutí nelituje. „Má rodinu, blízké, děti…Chtěl jsem ukázat mé hodnoty. Ale pak se rozhovor ubíral jiným směrem,“ řekl nyní.

 Washington po nevydařeném setkání pozastavil americkou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní, munice a zpravodajských informací. Podle Time to zkomplikovalo situaci pro ukrajinskou armádu na bojišti a Ukrajina bez přístupu k datům z amerických satelitů přišla o schopnost odhalovat přibližování ruských bombardérů a řízených střel, měla tudíž méně času na varování před vzdušnými údery. Nejvíce byl dopad cítit v ruské Kurské oblasti, kde Rusové proti ukrajinským ozbrojeným silám zrychlili postup, uvedl magazín.

Zelenskyj však podle něj odmítl svalit vinu na Trumpovu administrativu. „Stav morálky vždy závisí na tom, zda vaši partneři stojí po vašem boku. Ale neřekl bych, že zmrazení (pomoci) mělo vliv na operaci v Kurské oblasti,“ uvedl prezident.

Více mu však podle Time vadila Trumpova role v ruských dezinformacích týkajících se této vojenské operace. Putin si nedávno s šéfem Bílého domu telefonoval a řekl, že tisíce ukrajinských vojáků v Kurské oblasti obklíčila ruská armáda. „Byla to lež,“ řekl Zelenskyj. Americký prezident ji však převzal.

Napětí po setkání v Oválné pracovně se podle Time začalo vytrácet, když Trump i Zelenskyj vyslali spolupracovníky na společné jednání v Saúdské Arábii. Američané navrhli třicetidenní celkové příměří a Zelenskyj souhlasil. Své delegaci řekl, aby souhlasili s příměřím bez podmínek. USA poté obnovily dodávky vojenské pomoci i zpravodajských informací.

Zelenskyj strávil celou válku tím, že požadoval bezpečnostní záruky od Američanů a ústupky od Rusů, píše Time s tím, že nyní jsou téměř všechny jeho požadavky odloženy. Trump podle magazínu souhlasil s některými ruskými požadavky, aniž by dostal mnoho na oplátku. Stopnul například možnost ukrajinského vstupu do NATO.

Ukrajinský prezident přesto doufá, že si jeho americký protějšek časem uvědomí, že šéfovi Kremlu nelze věřit a že vítězství Ruska v této válce by nebylo katastrofou jen pro Ukrajinu. Byla by to podle něj prohra pro celý Západ a hlavně pro USA s jejich současnými vůdci. „Mají své ambice. Vidí svou roli v historii,“ řekl Zelenskyj s poznámkou, že proto nevěří v „apokalyptické scénáře“.

Magazín si také všímá nedávné návštěvy českého prezidenta Petra Pavla na Ukrajině, kterého označuje za jednoho z nejbližších spojenců Kyjeva. Mezi Zelenského mezinárodními spojenci patří Pavel dlouhodobě k těm nejpevnějším a nejefektivnějším, píše Time a české hlavě státu přičítá zásluhu na české muniční iniciativě.

Reportér Time také upozorňuje na výzdoby v Zelenského kanceláři, respektive v jednom z pokojů, kde je postel a několik obrazů. Motivy na nich jsou potápějící se ruská válečná loď, ukrajinské jednotky bojující na ruském území a třetí ukazuje Kreml pohlcený plameny. Na závěr se článek vrací k osudu mistrovského pásu ukrajinského boxera Usyka.

„Nevím,“ řekl Zelenskyj na dotaz, co se s ním stalo. Ve zmatku po veřejné hádce ho ukrajinský prezident nechal na stolku vedle pohovky. Později personál Bílého domu tento dar odnesl do Trumpovy soukromé jídelny, kde je s dalšími suvenýry jako memento neúspěšné diplomacie, píše Time.

 X X X

 Pak začaly padat bomby. Trumpovi blízcí v chatu a před novinářem řešili tajný útok

Americký ministr obrany Pete Hegseth sdílel s šéfredaktorem portálu Atlantic Jeffreym Goldbergem přísně tajné informace o amerických útocích na jemenské povstalce Húsie. Stalo se tak poté, co jej poradce pro národní bezpečnost USA Michael Waltz nevědomky zařadil do chatové skupiny, kde s dalšími vysoce postavenými americkými činiteli probírali plán akcí a také kritizovali Evropu.

 Celá záležitost začala, když v úterý 11. března Goldberg obdržel požadavek, aby se připojil k síti Signal, kterou si pro šifrované zprávy oblíbili novináři a další lidé hledající soukromý prostor. Tím, kdo mu zprávu poslal, byl Michal Waltz, Trumpův poradce pro národní bezpečnost.

Novinář to přijal a o dva dny později od Waltze obdržel oznámení, že byl zařazen do chatovací skupiny pojmenované „Malá skupina PC Húsíové“. PC označuje „principals committee“ neboli výbor vedoucích, v tomto kontextu skupinu nejvýše postavených činitelů národní bezpečnosti. Walz uvedl, že zřizuje tým pro koordinaci akcí proti Húsiům a požádal další účastníky chatu požádal, aby jmenovali své zástupce.

K Goldbergově překvapení tak další členové chatu skutečně učinili. Ve skupině byl viceprezident J.D. Vance, ministr zahrančí Marco Rubio, ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová, ministr financí Scott Bessent, ministr obrany Pete Hegseth a další.

Kritika Evropy

Následující den Waltz poslal další zprávu, ve které uvedl, že kolegům poslal do klasifikovaných systémů informace o prezidentových pokynech a jednotlivých úkolech. Následně se mezi vysoce postavenými státními představiteli rozvinula vášnivá diskuze.

Vance naznačil, že považuje údery na jemenské povstalce za chybu. Argumentoval, že Suezským průplavem prochází 3 procenta amerického obchodu a 40 procent evropského. Lodě do něj vplouvají přes Rudé moře, kde právě jemenští proíránští a protiizraelští povstalci útočí.

„Existuje reálné riziko, že veřejnost tomu nerozumí a nechápe, proč je to nutné. Nejsilnějším důvodem, proč to udělat, je, jak řekl prezident, vyslat vzkaz,“ napsal viceprezident, který navenek s Trumpem ve všem souhlasí. „Nejsem si jistý, zda si prezident uvědomuje, jak moc je to v rozporu s jeho současným poselstvím o Evropě. Existuje další riziko, že dojde k mírnému až výraznému nárůstu cen ropy.“

Hegseth odpověděl, že rozumí jeho obavám. Uvedl ale, že se musí držet stanoveného plánu primárně ze dvou důvodů: protože předchozí administrativě se nepodařilo Húsie zpacifikovat a protože je financuje Írán. Vyjádřil obavu, že pokud USA tak neučí, může k úderu přistoupit Izrael. Zmínil též, že USA má zájem na obnovení svobody plavby, tedy zajištění toho, aby lodě v Rudém moři mohly plout bez obav z napadení.

 Waltz se přidal do diskuze a zveřejnil zprávu o obchodních číslech a omezených schopnostech evropského námořnictva. „Budou to muset být Spojené státy, kdo znovu otevře tyto námořní cesty. Na žádost prezidenta pracujeme s ministerstvem obrany a ministerstvem zahraničí, abychom zjistili, jak sestavit náklady s tím spojené a předložit je Evropanům.“

Viceprezident se poddal s poznámkou, že se mu „příčí znovu zachraňovat Evropu“. „Je to patetické,“ souhlasil s ním ministr bezpečnosti. „Ale Mike má pravdu, jsme jediní na planetě, kdo to může dělat. Nikdo jiný se tomu ani nepřibližuje.“

Sdílení vojenských plánů

Poté, co se činitelé shodli, že je třeba přistoupit k akci proti Húsiům, Hegseth další den ráno, v sobotu 15. března, zveřejnil ve skupině příspěvek s operačními podrobnosti o chystaných úderech na Jemen, včetně informací o cílech, zbraních, které USA nasadí, a pořadí útoků. Atlantic se rozhodl detaily nesdílet, aby citlivé informace nezneužili protivníci USA.

Ministr svým kolegům prozradil, že první bomby dopadnou na Jemen v 1:45 východního času. Novinář se okolo 1:55 podíval na sociální síť X, kde se začala objevovat první svědectví o explozích v Jemenu.

Ve skupině v Signalu američtí představitelé gratulovali Hegsethovi, posílali mu zprávy plné emotikonů ohně a amerických vlajek a diskutovali, kdo byl zabit.

Goldberg, který dlouho pochyboval o tom, zda je skupina skutečně reálná, došel k závěru, že tomu tak skutečně je a odhlásil se z ní. Nikdo si zřejmě nevšiml, že tam celou dobu byl.

 The Trump regime accidently leaked its top secret war plans to a journalist at the Atlantic. In the chat the Trumpians trash talk Europe calling it pathetic and worry about the safety of Saudi interests.

„Zdá se, že se jedná o autentický řetězec zpráv, a my prověřujeme, jakým způsobem bylo do řetězce neúmyslně přidáno číslo,“ potvrdil mluvčí Národní bezpečnostní rady Brian Hughes „Vlákno je ukázkou hluboké a promyšlené politické koordinace mezi vysokými úředníky. Pokračující úspěch operace proti Húsíům dokazuje, že nedošlo k ohrožení vojáků ani národní bezpečnosti.“

Podle Goldberga je šokující, že se mohl nedopatřením dostat k tak důvěrným informacím. Dodává, že Waltz a jeho kolegové zřejmě porušili několik zákonů o citlivých zpravodajských informací. Nechápe, proč namísto Signalu, kterým mohou hackeři proniknout, nepoužili vládní zabezpečené komunikační sítě.

 V globálním obchodu vzrostlo napětí okamžitě poté, kdy Úřad amerického obchodního zmocněnce zveřejnil svůj nejnovější návrh. Američané totiž přišli s tím, aby se na komerční lodě vyrobené v Číně připlouvajících do amerických přístavů vztahovaly vysoké poplatky za každý náklad. Odborníci říkají, že tento krok může globální obchod poznamenat ještě výrazněji než Trumpova cla.

 Příkladem chaosu, který zachvátil světový obchod od nástupu Trumpovy vlády do Bílého domu, budiž dodávka 16 tisíc tun ocelových trubek. Ty měly být v příštích dnech po moři dopraveny z Německa do americké Louisiany. Náklad ale zatím zůstává ve skladu, neboť až 80 procent lodí, které by pro přepravu připadaly v úvahu, pocházejí právě z Číny.

Právě taková plavidla by ale nově mohla podléhat vysokým poplatkům. Podle agentury Bloomberg by mohlo jít až o tři miliony dolarů (asi 69 milionů korun) za každou dodávku do amerického přístavu.

„Jednání o přepravě jsme museli pozastavit do doby, než bude jasné, s čím skutečně máme počítat,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Jose Severin ze společnosti Mercury Group, která zastřešuje logistickou část tohoto projektu.

Další americký zásah proti Číně

Podle Bloombergu se Spojené státy americké tímto krokem snaží reagovat na rostoucí dominanci Číny v oblasti lodní dopravy. Podle Úřadu amerického obchodního zmocněnce Čína v roce 1999 stála jen asi za pěti procenty světové produkce nákladních lodí. Dnes ale ovládá více než polovinu trhu. Loděnice v USA mezitím nová plavidla nevyrábějí téměř vůbec.

Podle návrhu by část zemědělských produktů mohla být do budoucna přepravována dokonce jen výhradně loděmi, které pocházejí z americké výroby. Rovněž má jít o plavidla pod americkou vlajkou a s americkou posádkou. Spojené státy také těší, že by opatření přineslo do praxe nové rozpočtové příjmy.

Agentura Bloomberg ale zároveň informovala o tom, že splnění tohoto požadavku nebude jednoduché. Naopak by do praxe mohlo přinést spoustu negativ. Americké loděnice totiž nemají pro takovou produkci kapacity. Odborníci říkají, že prosazení návrhu v praxi by mohlo hlavně zvýšit ceny, zpomalit celkový tok zboží a poškodit americké zemědělce, přístavy i vývozce.

„Přepravci už oznámili, že poplatky případně přenesou na zákazníky a zruší některé trasy. To by ohrozilo menší přístavy, jako jsou Oakland, Charleston nebo Filadelfie,“ varuje Jonathan Gold z americké Národní federace maloobchodu. Podle aktuálních odhadů by se poplatky vztahovaly až na 83 procent lodí, které do amerických přístavů dorazí.

Další špatná zpráva pro americkou inflaci

Proti návrhu se již stihla postavit drtivá většina zástupců amerického průmyslu i obchodu. Opatření podle nich nemůže oživit domácí výrobu lodí. Naopak spíše ohrozí mezinárodní konkurenceschopnost amerického exportu, přesměruje obchod do přístavů v Kanadě i Mexiku a přispěje k dalšímu růstu americké inflace. „Pokud chcete vyvolat obchodní apokalypsu, udělejte právě tohle,“ uvedl odborník John McCown.

Někteří ale říkají, že návrh jim dává smysl. „Čína používá neférové výrobní praktiky ničící konkurenceschopnost amerických loděnic. Navrhovaná opatření mají potenciál obnovit americké hospodářské kapacity,“ uvedl Scott Paul z Aliance pro americkou výrobu.

Některé firmy kvůli americkému návrhu již plánují čínská plavidla vyřazovat ze svých dlouhodobých plánů. Jako alternativní se jim jeví loděnice v Japonsku a Jižní Koreji, píše Bloomberg. Tamní výroba jede ale už nyní na vysoké obrátky. Japonské a jihokorejské loděnice mají mít plné kapacity až do roku 2028.

 Konečným důsledkem by tak mohlo být hlavně užívání starších lodí, které navíc nejsou často ohleduplné k životnímu prostředí, neboť ve srovnání novějšími plavidly vypouštějí do ovzduší mnohem více škodlivin, uzavírá Bloomberg.

 X X X

Jednání s USA nebylo jednoduché, pokračovat má s účastí OSN, řekl ruský vyjednávač

Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země. Budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství, včetně OSN a jednotlivých zemí, řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednávač, senátor Grigorij Karasin.

Karasin vyjádřil zájem do jednání zapojit OSN. Uvedl, že se oběma stranám podařilo posoudit „mnohé problémy“, ale nezmínil se o konkrétních tématech pondělních rozhovorů, poznamenal list Kommersant.

„Posuzovalo se vše. Byl to obsažný, ale nikoliv jednoduchý dialog, ale velmi užitečný pro nás i pro Američany. Jednali jsme o mnoha problémech. Nevyřešili jsme samozřejmě ani zdaleka vše, ne ve všem jsme se shodli, ale zdá se mi, že jednání přišlo v pravý čas vzhledem k příchodu nové administrativy (USA) a nových politiků, kteří přijeli na schůzku expertních skupin,“ řekl Karasin.

„Budeme (v jednání) pokračovat, se zapojením mezinárodního společenství, především OSN a jednotlivých zemí. Obecně vzato, zůstal dojem konstruktivního dialogu, který je potřebný a nezbytný. Američané na tom také mají zájem,“ dodal ruský senátor, který – jak připomněla agentura AFP – býval profesionálním diplomatem.

Pondělní jednání mezi ruskou a americkou delegací trvala více než 12 hodin. Moskvu na jednání podle Kremlu zastupovali Karasin, předseda zahraničního výboru Rady federace, tedy horní komory ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda.

Americkou delegaci vedli vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.

V Rijádu už v neděli jednala americká delegace s tou ukrajinskou, kterou vedl ministr obrany Rustem Umerov. Americko-ukrajinská jednání mají pokračovat dnes.

Podle dřívějších zpráv ruských státních agentuy TASS a RIA Novosti má být dnes zveřejněno společné prohlášení k výsledkům rusko-amerických rozhovorů, které se měly týkat především zastavení bojů v Černém moři a bezpečnosti plavby, důležité zejména pro export obilí. Zástupci USA jednali v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu.

X X  X

 Válečné plány USA se omylem dostaly k novináři. Trumpův poradce ho přidal do skupinového chatu

Představitelé národní bezpečnosti USA se přes komunikační platformu Signal domlouvali na útoku na jemenské Húsije. Do soukromé konverzace ale nejspíše omylem přidali i šéfredaktora amerického časopisu The Atlantic Jeffereyho Goldberga. „O bombardování Húsijů jsem se dozvěděl o dvě hodiny dříve než svět. Ministr obrany mi poslal válečný plán,“ popisuje novinář svou zkušenost na webu The Atlantic.

 „Svět se 15. března dozvěděl, že Spojené státy bombardují húsijské cíle v Jemenu. Já jsem však už dvě hodiny před výbuchem prvních bomb zjistil, že útok možná přijde. Věděl jsem to proto, že mi Pete Hegseth, ministr obrany, poslal v textové zprávě válečný plán, který obsahoval přesné informace o zbraních, cílech a načasování,“ píše Jeffrey Goldberg, šéfredaktor amerického časopisu The Atlantic.

 Popisuje také, jak ho zástupci z Trumpovy administrativy omylem přidali do utajeného chatu o válečné operaci.

V úterý 11. března obdržel Goldberg žádost o připojení do chatovací aplikace Signal od uživatele označeného jako Michael Waltz. Novinář nejprve nepředpokládal, že jde doopravdy o Michaela Waltze, poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost.

Myslel si dokonce, že by mohlo jít o past na novináře. Žádost nicméně přijal, protože stále doufal, že by to mohl být skutečný prezidentův poradce, který by s ním chtěl sdílet informace o Ukrajině nebo Íránu.

Skupina na Signalu

„O dva dny později mi přišlo upozornění, že jsem byl přidán do chatovací skupiny Houthi PC small group,“ píše Goldberg. Následně tam zaslal Waltz zprávu, že pro následujících 72 hodin zřizuje tým pro koordinaci na Húsije a svolává výbor složený z nejvyšších představitelů národní bezpečnosti, jako jsou ministři obrany, financí a další.

Goldberg dále popisuje, jak se ocitl uprostřed konverzace, kam přispívali vrcholní bezpečností představitelé jako ministr zahraničí Marco Rubio nebo viceprezident J. D. Vance a členové CIA.

Stále si však nebyl jistý, zda jde o reálné představitele státu. „Nevěřil jsem, že by bezpečnostní vedení Spojených států komunikovalo skrze Signal o svých válečných plánech. A že by poradce prezidenta byl tak lehkomyslný a přidal do skupiny šéfredaktora The Atlantic,“ vysvětluje.  

Během následujícího dne, pátku 14. března, se stal Goldberg svědkem toho, jak se účty nesoucí jména představitelů USA dohadují o operaci v Suezském průplavu a sdílejí své názory na onu misi. Vance si například stěžoval, že tím budou USA opět zachraňovat Evropu a že s tím nesouhlasí. Jiní členové ale operaci podporovali.

Po této konverzaci byl sice Goldberg stále velmi opatrný, ale pomalu začínal věřit, že jde opravdu o skutečné představitele americké administrativu. Stále mu ale bylo záhadou jak to, že si přítomnosti novináře nikdo nevšiml.

Útok na Húsije

V sobotu 15. března se Goldberg ve skupině dozvěděl podrobnosti o plánované operaci. Uživatel pod jménem ministra obrany Hegsetha v chatu nasdílel provozní podrobnosti o nadcházejících úderech na Jemen, včetně informací o cílech, zbraních, které by USA rozmístily, a sledu útoků, píše šéfredaktor The Atlantic.

Přišla odpověď pouze od viceprezidenta: „Budu se modlit za vítězství.“ Za dvě hodiny mělo začít bombardování Húsijů, které opravdu přišlo. Do skupiny následně přistály gratulace k úspěšně provedené operaci. Jemenské úřady následně uvedly, že při americkém bombardování zemřelo nejméně 53 lidí. 

 „Usoudil jsem, že chatovací skupina Signal byla téměř jistě skutečná,“ píše Goldberg. Skupinu na Signalu opustil a ani poté se ho nikdo neptal na to, kdo byl a co ve skupině dělal. Vládním představitelům následně poslal e-maily, kde chtěl vysvětlení situace.

Mluvčí Národní bezpečnostní rady Brian Hughes potvrdil pravdivost skupiny na Signalu. „Zdá se, že jde o autentický řetězec zpráv, a prověřujeme, jak do něj bylo neúmyslně přidáno dané číslo,“ napsal Hughes Goldbergovi.

Prezident Donald Trump se k případu více nevyjádřil. „Nic o tom nevím,“ reagoval podle BBC Trump.

Bezpečnostní problém

Aplikace Signal se nezřídka používá v komunikaci na vládní národní úrovni, ale je velmi neobvyklé, aby se používala k něčemu jinému než domlouvání schůzek.

 Oslovení právníci časopisem The Atlantic se shodli, že by se tajné informace o plánovaných vojenských operacích neměly šířit skrze chatovací kanál a že aplikace Signal není vládou schválena pro sdílení utajovaných informací. Pokud by aktérům konverzace někdo ukradl telefon, existovalo by velké riziko úniku citlivých dat.

Další sporný bod vyvstal v otázce toho, že správce skupiny Waltz nastavil některé zprávy tak, aby se po týdnu smazaly. Textové zprávy o úředních záležitostech by se ale měly uchovávat.

Nejpodivnějším porušením bezpečnosti zůstává samotné přidání šéfredaktora časopisu The Atlantic Jeffreyho Goldberga do konverzace s vysoce utajovanými informacemi, k nimž by neměl mít přístup.

 X X X

 Trump jedná s Putinem i proto, že Spojené státy hledají spojence proti Číně?, míní historik Hlaváček

Americká delegace zavrhla plán britského premiéra Keira Starmera na mezinárodní síly, které by podpořily příměří na Ukrajině. Podle amerického vyslance Stevea Witkoffa tato myšlenka vychází z naivní představy, že premiér a evropští lídři chtějí být jak Winston Churchill. „Je to velká urážka britského premiéra. Ukazuje se tím, že jsme sice pořád jeden civilizační okruh, ale nějak se nám to společenství rozpadá,“ říká historik Petr Hlaváček.

 Svůj podíl na tomto rozpadu má i americká reprezentace, která oslabuje dosavadní spojenectví a místo toho jde na ruku Vladimiru Putinovi, tvrdí filozof.

 Záznam celého rozhovoru s historikem a filozofem Petrem Hlaváčkem

„Putin je zločinec. Problém je, že najednou se jako nepřítel chová i prezident země, která byla lídrem Západu. Otázka je, jakou má motivaci,“ upozorňuje v pořadu osobnost Plus.

„Buď jde Donaldu Trumpovi o soukromý byznys pro pár vyvolených, to je ta horší varianta. Ta o něco lepší je, že hledá v Rusku spojence proti Číně. Obojí je špatná zpráva pro Ukrajinu a Evropu,“ dodává.

Hlaváček poukazuje na to, že obě možnosti jsou zároveň v souladu s Trumpovým dlouhodobým smýšlením, ambicemi a sebeprezentací. Před 40 lety se podobně nechal slyšet, že kdyby jej Ronald Reagan jmenoval zvláštním velvyslancem v Sovětském svazu, tak do hodiny ukončí studenou válku.

Izolacionismus a expanze

Nyní Trump nejenže neukončil konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, jak slíbil. Ale svými prohlášeními začal reorganizovat mezinárodní uspořádání, varuje historik.

Rakety v ukrajinském městě Sumy zasáhly i dětskou nemocnici. Zraněných je 90 lidí, včetně 17 dětí

 „Amerika přichází o svoji soft power. Jestliže jejími rivaly, byť zatím jen rétorickými, jsou Kanada nebo Dánsko, potažmo Grónsko a Evropská unie, tak to není dobré,“ hodnotí. „Izolacionismus spojený se zvláštní expanzionistickou rétorikou je ve Spojených státech na postupu a Trump rozbíjí západní společenství, aniž by musel,“ dodává.

Důkazem tohoto procesu je i redukce a rušení rozhlasových stanic, jako jsou Hlas Ameriky nebo Rádio Svobodná Asie. Někteří Američané říkají, že je to proto, že jejich země je tak silná, že už nepotřebuje nikde šířit svůj vliv. Podle Hlaváčka je to spíše Trumpův strategický kalkul.

„Minimálně část Trumpovy administrativy ví, že na Čínu potřebuje Amerika spojence, protože i Čína má svoje spojence,“ domnívá se. „Snaha přetáhnout Rusko na stranu Ameriky, možná proti Číně, a vynechat z toho Evropu je geopolitická katastrofa i pro Spojené státy.“

Evropu Trump izoluje záměrně, protože ruský prezident Putin ji explicitně označuje za nepřítele. Kromě toho po Spojených státech požaduje návrat uspořádání Severoatlantické aliance do podoby před madridským summitem v roce 1997, kdy země bývalého východního bloku ještě nebyly členy.

Karty jsou rozdány

Mocenská závislost aktuálního vyjednávání tedy začíná u americké delegace snažící se navázat spolupráci s Ruskem, které stojí po boku Číny. V takovém uspořádání je Evropa odkázaná sama na sebe, všímá si Hlaváček.

Musíme se podílet na evropské odstrašovací síle, aby si Putin řekl: Na Evropu nemáme, míní Matesová

 „Jsou tam i optimistické fasety, třeba že Čína potřebuje Evropu jako trh, takže ji nechce rozbitou válkou,“ analyzuje filozof.

„Ale karty jsou rozdány. Myslím, že evropská diplomacie musí být aktivnější v hledání spojenců. A to i těch, kteří nemusí být ve všem po chuti našim hodnotám. Hraje se o hodně, hraje se o nový mezinárodní řád,“ doplňuje.

Mezi klíčové partnery Evropy dnes patří například Indie. Kromě toho je podle historika potřeba posilovat i stávající vazby na Austrálii nebo Japonsko.

Druhá dáma USA a bezpečnostní poradce Waltz míří do Grónska. ‚Provokace,‘ reaguje premiér

 Nesmíme ale zapomínat na vlastní aktivitu nebo ochotu investovat do obrany.

„My Evropané zkrátka budeme muset řešit Rusko. Pokud ho řešit nebudeme a necháme v tom Ukrajinu samotnou, Amerika za nás ty kaštany už evidentně nevytáhne,“ připomíná Hlaváček. „Naopak nás nechá ve štychu. Anebo my sami sebe necháme ve štychu, což je ještě horší,“ uzavírá.

X X X

 Szijjártó: Gruzie je jasným příkladem dvojího standardu EU

 „Gruzie je nejviditelnějším příkladem dvojího metru EU, protože země má vlasteneckou, konzervativní a mírumilovnou vládu, takže Brusel proti ní bojuje všemi možnými způsoby,“ napsal na sociální síť po schůzce s gruzínskou ministryní zahraničí Makou Bochorishvili maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Gruzie má podle ministra  vlasteneckou, konzervativní, mírumilovnou vládu, takže Brusel proti ní všemožně bojuje. Politika nového amerického prezidenta a jeho administrativy dohnala politickou elitu v Bruselu k zoufalství a svým posledním útokem chtějí dostat vlastenecké vlády v Evropě a jejím okolí do obtížné pozice, domnívá se.

„Toto nedovolíme, budeme nadále hájit naše národní zájmy: chceme mír, nedovolíme nelegální migranty a budeme chránit naše děti,“ napsal Szijjártó.

Návštěva Bochorishvili v Budapešti odráží strategické partnerství mezi oběma zeměmi, které bude v budoucnu jen posilovat, uvedla gruzínská velvyslankyně v Maďarsku Tamara Liluashvili.  „Tato návštěva je skutečně odrazem dlouhodobého strategického partnerství Gruzie s Maďarskem. Tyto vztahy budou dále upevňovány,“ řekla Liluashvili.

Gruzínská ministryně se“  v Budapešti také zúčastní „Konference velvyslanců  a přednese přednášku na Maďarské diplomatické akademii, server vasevec.cz

X X X

 Závody psích spřežení a památky. Grónsko pro druhou dámu USA oficiality nechystá

Chystaná cesta manželky viceprezidenta Spojených států Ushy Vanceové a poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Mikea Waltze do Grónska není příliš vhodná, prohlásil v rozhovoru s televizí TV2 dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Poukázal na to, že i když je návštěva tohoto dánského autonomního území vydávána za soukromou, v Grónsku se z toho stalo politické téma.

 Americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem Grónsko připojit k USA. V nedávném projevu v Kongresu USA sice uznal právo Grónska na sebeurčení, zároveň ale řekl, že Spojené státy toto území „tak či onak“ získají. Dánsko trvá na tom, že o své budoucnosti si rozhodnou Gróňané sami.

Rasmussen v pondělí řekl, že cesta do USA přichází v nevhodnou dobu, protože Grónsko po volbách ještě nemá novou vládu. Grónský premiér Múte Egede návštěvu označil dokonce za provokaci.

Dánský ministr zahraničí rovněž řekl, že v Grónsku není plánováno žádné oficiální setkání dánských představitelů se členy americké delegace. „To by totiž tu návštěvu jen povýšilo na něco jiného, než oficiálně je, jak říkají sami Američané,“ řekl. Poznamenal, že manželka amerického viceprezidenta se zjevně začala nově zajímat o závody psích spřežení.

Bílý dům v prohlášení sdělil, že Vanceová chce sledovat závody a také si prohlédnout místní památky. Doprovázet ji budou mimo jiné Waltz a ministr energetiky Chris Wright. Cestu zahájí ve čtvrtek, návrat do USA je plánován v sobotu.

Ostrov býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

 X X X

 V Mnichově obvinili klimatické aktivisty ze zřízení zločinecké organizace

Mnichovské státní zastupitelství obvinilo pět klimatických aktivistů z bývalého protestního hnutí Poslední generace (Letzte Generation) z vytvoření zločinecké organizace zaměřené na páchání trestné činnosti. Mezi nimi je i mluvčí Poslední generace Carla Hinrichsová. Hnutí se přejmenovalo na Novou generaci, obviňuje úřady z narušování demokracie.

 Skupina o obvinění informovala na svých sociálních sítích. „To vše v době, kdy se klimatická krize stupňuje a fašismus zastiňuje náš svět,“ uvádí na svém Instagramu Poslední generace. Varuje, že „tento způsob kriminalizace pokojných protestů ohrožuje naši demokracii“. Tvrdí, že mnichovské státní zastupitelství porušuje právo na shromažďování a svobodu projevu.

Obžaloba má údajně 149 stran. Státní zastupitelství se k oznámení Poslední skupiny nevyjádřilo, není tak jasné, z čeho přesně pětici viní.

 „Mám strach. O naši demokracii, naši planetu, naše lidské právo na shromažďování,“ uvedla Hinrichsová. Podle bulvárního deníku Bild ji zemský soud ve Frankfurtu v lednu 2024 odsoudil k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce dvou měsíců za to, že se přilepila k silnici a způsobila velkou dopravní zácpu.

Německá policie v květnu 2023 provedla razie v domovech několika členů Poslední generace. Podezřívala je z nebezpečných blokád, sabotáží a poškozování majetku. Aktivisté mimo jiné ohrozili blokací přistávací plochy letadlo s pasažéry.

Zátah proti ekologickým aktivistům, který vedla Bavorská centrála pro boj s extremismem a terorismem, si tehdy vysloužil ostrou kritiku. Ministr hospodářství a klimatu ze strany Zelených Robert Habeck jej označil za „naprosto absurdní“. Bavorští kriminalisté tehdy při vyšetřování odposlouchávali také telefon Poslední generace, který byl vedený jako kontakt pro novináře. To vyvolalo kritiku novinářských svazů. Bavorské soudy ale nakonec razii i odposlechy označily za právně přijatelné.

Podobnou žalobu jako nyní v Bavorsku vznesli prokurátoři vůči členům ekologického hnutí také v Braniborsku. Týkala se například útoků na rafinerii PCK ve Schwedtu u polských hranic, na letiště Berlín-Braniborsko či v muzeu Barberini v Postupimi v letech 2022 a 2023. Zda bude v tomto případě nařízeno soudní líčení, není zatím jasné.

 V případě odsouzení za zločinné spolčení by obžalovaným hrozilo až pět, ve výjimečném případě až deset let vězení.

Poslední generace se minulý rok přejmenovala na Novou generaci. Odůvodňovala to změnou své politiky – chce se údajně zaměřit i na ochranu demokracie a bojovat proti vlivu podnikatelů na politiku. Tvrdí, že malá skupina nejbohatších lidí světa se dopouští vykořisťování.

 Hnutí zároveň oznámilo, že přestane s kontroverzním blokováním silnic. Uvedlo, že se od něj oddělí nová skupina pojmenovaná Kolektiv odporu, jež se zaměří na „přímé akce“ proti těm, kteří přispívají k ničení klimatu a nespravedlnostem.

 X X X

Hotel místo symbolu bombardování. Projekt Trumpova zetě vyhnal Srby do ulic.

Tisíce lidí, většinou studentů, demonstrovaly v srbském hlavním městě Bělehradě proti developerskému projektu zetě amerického prezidenta Jareda Kushnera. Ten chce postavit luxusní komplex na místě budovy generálního štábu zničené při bombardování NATO v roce 1999.

Budova utrpěla zničující zásah v noci na 30. dubna 1999 – necelý týden poté, co NATO v čele s Američany zahájilo bombardování tehdejší Jugoslávie s cílem zastavit vyhánění etnických Albánců prováděné srbskými silami v Kosovu.

Po válce se budova, ponechaná v rozbořeném stavu, stala jedním ze symbolů bombardování, které velká část Srbů dodnes považuje za zločin.

Pondělní manifestace, která se konala u příležitosti 26. výročí zahájení bombardování a o které informovala agentura Beta, byla součástí protestní vlny vedené vysokoškolskými studenty, kterou vyvolalo neštěstí ve městě Novi Sad. Loni 1. listopadu tam při pádu betonového přístřešku před nádražím zahynulo 16 lidí.

Demonstranti viní vládu z korupce a nepotismu, což podle nich zapříčinilo nekvalitní stavební práci na nedávno zrekonstruované střeše. Vláda a prezident Aleksandar Vučić tato obvinění odmítají.

Skupina studentů v pondělí zároveň podala podnět k ústavnímu soudu, aby se vyjádřil k ústavnosti kroku, kterým srbské úřady zbavily budovu z 60. let 20. století statusu kulturní památky. Minutou ticha si také připomněli mrtvé v důsledku bombardování a následně se přesunuli před sídlo srbské památkové péče.

Kushner je zetěm prezidenta Donalda Trumpa. Srbská vláda s jeho firmou Affinity Partners loni uzavřela smlouvu o pronájmu pozemků v centru Bělehradu na 99 let. Počítá se v ní s „revitalizací“ budovy generálního štábu. Projekt za 500 milionů dolarů (11,5 miliardy korun) zahrnuje výškový hotel, luxusní bytový komplex, kancelářské prostory a obchody.

 X X X

 Misogyn Tate je zpět v Rumunsku. Přihlásil se na policii, chce „očistit své jméno“

Influencer Andrew Tate, který se proslavil šířením nenávisti vůči ženám a hesly o pravých mužích, se ze Spojených států vrátil do Rumunska. Tam se přihlásil na policii, jak mu ukládají soudy. Bývalý kickboxer je spolu se svým bratrem Tristanem obviněn z obchodu s lidmi a dalších zločinů. Trvá však na tom, že je nevinný. A chce očistit své jméno. Kromě toho jej však vyšetřují i ve Velké Británii a v USA.

 „Dostali jsme zpět své pasy. Žijeme v Rumunsku, milujeme Rumunsko. Nikdy Rumunsko neopustíme. Máme v Rumunsku dům, máme rumunské děti,“ prohlásil Tate podle rumunských médií. Není známo, kolik má influencer přesně potomků. Do Bukurešti se nicméně vrátil i s bratrem Tristanem. Podle svých slov chtějí dokázat, že jsou nevinní.

Oba jsou obvinění mimo jiné z obchodu s bílým masem či založení organizované zločinecké skupiny. Starší a známější z bratrů Andrew je obviněn i ze znásilnění. „Přišli jsme sem dokázat svou nevinu, protože si zasloužíme svůj den u soudu,“ řekl v sobotu po příletu do Rumunska.

Jejich návrat však není úplně dobrovolný. Podle nařízení rumunských soudů se Tateovi mají pravidelně hlásit úřadům. To v pondělí udělali, když se dostavili na policii ve Voluntari nedaleko hlavního města, kde také vlastní domy. Ještě než dorazil, Tate na síti X napsal, že utratil 185 tisíc dolarů jen za to, aby „v Rumunsku podepsal jeden papír“. „Nevinní muži neutíkají. Očistí své jméno u soudu,“ prohlásil.

Influencer s britským a americkým občanstvím se do svého pečlivě střeženého sídla v Rumunsku přestěhoval v roce 2017. Podle listu The Independent krok vysvětloval i tím, že ve východoevropské zemi je mnohem jednodušší vyhnout se obvinění ze znásilnění. V roce 2022 pak byli oba bratři poprvé zatčeni.

Po propuštění z vazby byli pět měsíců v domácím vězení a úřady Tateovi zabavily majetek včetně patnácti luxusních aut, čtrnácti párů hodinek a zhruba 300 milionů dolarů v kryptoměnách. Většina z nich mu byla od té doby vrácena, napsal list The Times.

Rumunský odvolací soud loni v prosinci podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) rozhodl, že případ obchodování s lidmi se kvůli právním a procesním pochybením ze strany státních zástupců nemůže projednávat u soudu. Případ byl od té doby vrácen prokuratuře a zůstává otevřený.

Na konci února oba Tateové opustili Rumunsko a vrátili se do Spojených států. Kontroverze v této souvislosti vyvolaly zprávy, že na to, aby jim byl zrušen zákaz cestování, tlačila i administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta to popřela. Oba bratři, populární zejména mezi mladými muži, však Trumpa před loňskými prezidentskými volbami podporovali.

Podle rumunské prokuratury Tateové přinutili několik žen, aby natočily pornografický obsah, za který pak sami vydělávali obří částky. Případ z Rumunska navíc není jediný. Bývalý kickboxer a „hrdý misogyn“ Andrew Tate spolu s bratrem čelí obvinění ze znásilnění a obchodu s lidmi i ve Velké Británii, kde je rovněž vyšetřují pro krácení daní.

 A na Floridě, kterou v pátek opustili, je zažalovala žena, jež tvrdí, že ji donutili k prostituci. Poté, co poskytla důkazy rumunským vyšetřovatelům, ji navíc začali veřejně očerňovat na internetu.

 X X X

 VELKÁ  VÝHRA  NA  SLOVENSKU

 Jackpot téměř 3,55 milionu eur (88,75 milionu Kč) a řadu výher v nižších pořadích vyhrál na Slovensku v nedělním losování číselné loterie Loto hráč, který uzavřel sázku za 1 716,50 eura (42 910 Kč). Informoval o tom provozovatel uvedené loterie, společnost Tipos. Hráč podle ní zvolil při sázení netradiční přístup a celkově si přilepší o 3,56 milionu eur (89 milionů Kč).

Výherce prostřednictvím svého hracího konta uzavřel přes internet takzvanou systémovou sázku, která v jeho případě odpovídala celkově 1 716 jednotlivým sázkám v loterii, ve které musí výherce jackpotu trefit šest ze 49 losovaných čísel.

 Uvedený hráč vybral 13 čísel a zvolil také doplňkovou hru Joker. Mezi jeho čísly nakonec byl i půltucet těch, která byla vylosována v prvním tahu loterie. Výherními se stala čísla 11, 17, 23, 32, 33 a 40, uvedla loterijní společnost Tipos.

„Systémová sázka je způsob, jak rozšířit počet kombinací a zvýšit si šanci na výhru. V tomto případě se tato strategie šťastnému výherci vyplatila,“ uvedla mluvčí Tiposu Jana Pohorelská.

Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost. Účast na hazardních hrách je zákonem zakázána osobám mladším 18 let.

Hráč měl podle Tiposu při uvedené systémové sázce šanci jedna ku 8 149 na zisk jackpotu, zatímco při běžné jedné sázce v hodnotě jednoho eura (25 Kč) je tato pravděpodobnost jedna ku 13,98 milionu.

Výherce kromě jackpotu získal také 1 057 výher v nižších pořadích v celkové hodnotě téměř 11 tisíc eur (zhruba 275 tisíc Kč).

Uvedený jackpot byl podle Tiposu devátou nejvyšší výhrou v loterii Loto a celkově 16. nejvyšší výhrou v rámci číselných loterií, které tato národní loterijní firma provozuje.

X X X

 Kvůli novele zákona o přísedících nastaly zmatky s výběrem zákonného soudce v kauze Berbra

Obvodní soud pro Prahu 6 zatím nezačal projednávat kauzu dezinfekce fotbalových stadionů, ve které čelí obžalobě z podvodu a praní špinavých peněz i bývalý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Roman Berbr či fotbalová FK Příbram. Podle státního zástupce Jana Scholleho nebyl předseda trestního senátu, který dostal případ na starost, vybrán transparentně. Navrhuje, aby věc posoudil Ústavní soud. Jeho stanovisko dnes soudce předal i obviněným, kteří se k němu mají vyjádřit ve středu. Následně soud rozhodne, zda hlavní líčení uskuteční.

„Dříve, než se věc dostane k soudu, obvinění musí znát pravidla nebo klíč toho, jakým způsobem bude věc přidělena konkrétnímu soudci,“ vysvětlil novinářům státní zástupce. Kvůli novele zákona, která zrušila od ledna tohoto roku přísedící u okresních soudů, ale nastal zmatek. Soudkyně, která Berbrovu kauzu měla původně soudit, odešla k jinému soudu. Případ připadl soudkyni, která už kvůli novele nebyla jmenována předsedkyní senátu. Protože je ale případ už z loňského roku, musí ho projednat trestní senát. Předseda soudu proto přidělil věc soudci Kryštofu Novému.

„My namítáme, že tato změna soudce není transparentní, není předvídatelná, a tudíž je zde možný rozpor s ústavou a právem na zákonného soudce,“ prohlásil Scholle. Žalobce navrhuje, aby soud předložil podle něj sporné přechodné ustanovení k novele, podle kterého věci dosuzují stávající předsedové senátu a noví se již nejmenují, Ústavnímu soudu k posouzení. Podle státního zástupce je sice jisté, že kauzu dezinfekce fotbalových stadionů musí projednat senát, není ale jisté, zda ho má řídit soudkyně, které věc připadla, nebo Nový. Obvinění tak nemohli dopředu předvídat, kdo bude jejich věc soudit. „Situace je trochu chaotická,“ uvedl.

Alfa omega Ústavy

S návrhem státního zástupce souhlasí i Nový. „Zákonný soudce je alfa omega ústavy,“ prohlásil předseda senátu. Obhájcům Berbra a dalších obviněných v případu dal dva dny na to, aby si stanovisko státního zástupce nastudovali. Ve středu se k němu mají vyjádřit. Pokud by neměli proti Novému námitky, pravděpodobně by se hlavní líčení mohlo i přes názor státního zastupitelství konat, myslí si Scholle.

Policie v případu obvinila šest lidí a čtyři firmy. Kromě Berbra jsou mezi stíhanými majitel klubu FK Příbram Jan Starka, fitness trenér a mistr Evropy a světa ve sportovním aerobiku David Huf, bývalý ligový fotbalista Jiří Tymich, zápasník MMA a fitness trenér Pavel Simandl mladší a jeho otec, Pavel Simandl starší.

 Muži se mají u soudu zpovídat ze zakázky, kterou získala Tymichova firma. Od FAČR dostala 9,89 milionu korun na dezinfekci 90 stadionů včetně šaten a chodeb. Podle dřívějšího zjištění Radiožurnálu ale z dokumentů o převodu peněz vyplývá, že si je přerozdělilo více osob. Podle kontrolní komise byl objem prací, a tudíž i celková cena, extrémně nadsazená. Většinu částky asociace dostala zpět, protože s dodavatelem uzavřela dohodu o narovnání. Za odvedené práce firmě zbylo zhruba 700.000 korun.

Kauza začala ještě za bývalého vedení FAČR. Na nesrovnalosti kolem zakázky na dezinfekci upozornila v prosinci 2020 kontrolní a revizní komise fotbalové asociace. Berbr byl už nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu v jiném případu, který se týká korupce a ovlivňování výsledků zápasů. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Milion Čechů trpí cukrovkou. Moderní možnosti léčby i změnu životního stylu popsal diabetolog

Hostem pořadu Ptejte se doktora byl Jan Šoupal, diabetolog, endokrinolog a internista, který působí na třetí interní klinice endokrinologie a metabolismu první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.Zdroj: CNN Prima NEWS

Diabetes se v Česku týká více než milionu lidí a jejich počet stále roste. Jaké jsou příčiny, jak lze nemoc odhalit a jaké moderní možnosti léčby dnes lékaři nabízejí? Hostem pořadu Ptejte se doktora byl diabetolog Jan Šoupal, který vysvětlil, co všechno by měl o cukrovce vědět každý.

Diabetes neboli cukrovka je závažné onemocnění, které v České republice postihuje přibližně jeden milion lidí. „V současné době máme kolem jednoho milionu osob s diabetem, zhruba 800 000 pacientů je pak léčeno nějakými antidiabetiky,“ říká Jan Šoupal, diabetolog, endokrinolog a internista, který působí na třetí interní klinice endokrinologie a metabolismu první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zbývající část pacientů se nachází v prediabetickém stavu nebo svou nemoc zvládají pomocí úpravy životního stylu.

Cukrovka se rozlišuje na dva základní typy – první a druhý. „Cukrovka prvního typu je méně častá, zaplaťpánbůh, máme asi 50 000 pacientů v ČR. Jde o autoimunitní onemocnění, kdy vlastní imunitní systém začne likvidovat buňky, které vytvářejí inzulin,“ vysvětluje doktor Šoupal.

Druhý typ cukrovky, který postihuje drtivou většinu pacientů, vzniká vlivem nezdravého životního stylu. „Na začátku diabetu druhého typu jsou látky tukové povahy, které přijímáme z potravy, a postupně otráví inzulinový receptor. To vede k tzv. inzulinové rezistenci,“ dodává odborník.

Dědičnost hraje významnou roli

Genetika ovlivňuje riziko vzniku diabetu, a to především u druhého typu. „Pokud máte jednoho z rodičů diabetikem druhého typu, tak pravděpodobnost, že onemocníte, je 50 %. Pokud jsou diabetiky oba rodiče, riziko je téměř stoprocentní,“ upozorňuje Šoupal.

Jak se cukrovka projevuje?

Mnoho pacientů nemá v počáteční fázi žádné příznaky. „Většina pacientů v ČR je asymptomatická a diabetes se zjistí při preventivní prohlídce. Pokud už jsou příznaky výrazné, patří mezi ně časté močení, únava nebo silná žízeň,“ popisuje lékař.

Možnosti léčby diabetu

Základem léčby diabetu druhého typu je změna životního stylu a užívání léků. „Většina pacientů na začátku léčby užívá perorální antidiabetika. Pokud změní svůj životní styl, mohou významně ovlivnit průběh onemocnění,“ říká Šoupal.

Mezi moderní léky patří tzv. inkretinová léčba. „Velmi populární jsou teď GLP-1 analoga, původně vyvinutá na diabetes, která zásadním způsobem mění osudy pacientů,“ vysvětluje diabetolog.

V některých případech je ale nutné zahájit léčbu inzulinem. „Pokud jsou glykemie velmi vysoké, můžeme ihned zahájit léčbu inzulinem. U diabetiků druhého typu je však často možné přejít zpět na perorální léky,“ říká odborník.

Statistiky ukazují, že v Česku přibývá obézních lidí, což souvisí s rostoucím počtem diabetiků.Zdroj: Profimedia.cz

Dobrá zpráva je, že při výrazné změně životního stylu a použití moderních léků mohou pacienti inzulin vysadit. „Pokud bych vzal deset pacientů, kteří si aplikují čtyřikrát denně inzulin, devět z nich dokážu inzulinu zbavit,“ uvádí doktor Šoupal.

Diabetes a srdeční onemocnění

Lidé s diabetem mají vyšší riziko srdečních chorob. „Srdeční onemocnění, infarkt myokardu či cévní mozková příhoda jsou nejčastější příčinou úmrtí diabetiků. Naším cílem by mělo být tato rizika oddálit,“ varuje diabetolog.

Vliv obezity na rozvoj cukrovky

Statistiky ukazují, že v Česku přibývá obézních lidí, což souvisí s rostoucím počtem diabetiků. „Pokud bychom úspěšně bojovali s obezitou, třeba i prostřednictvím farmakoterapie, máme šanci tento trend zpomalit,“ věří Šoupal.

V některých případech může dojít k remisi diabetu. „Pacienti po bariatrické operaci často zhubnou natolik, že můžeme vysadit inzulin a později i další léky. Udržet si remisi je však velmi obtížné,“ říká Šoupal.

Moderní léky dnes umožňují efektivní léčbu. „Díky novým možnostem léčby dokážeme u většiny pacientů zlepšit kompenzaci diabetu a často i snížit tělesnou hmotnost,“ uzavírá odborník.

Celý rozhovor i další odpovědi na divácké dotazy, které zazněly v pořadu Ptejte se doktora, najdete ve videu.

O Novo Nordisk

Za edukativní kampaní Cukrovkacodal.cz stojí společnost Novo Nordisk, přední světová zdravotnická společnost založená v roce 1923 se sídlem v Dánsku. Cílem společnosti je hledat možnosti a prosazovat změny, které by dlouhodobě řešily závažná chronická onemocnění, jako jsou diabetes a obezita. Činí tak prostřednictvím průkopnických vědeckých objevů, rozšiřováním přístupu k inovativním lékům a prací na prevenci a konečném vyléčení nemocí.

X X X

HLEDAJÍ   DÁRCE  KOSTNÍ  DŘENĚ  V SOKOLOVĚ

Asi jste zaregistrovali výzvu v médiích, kde tatínek malé Madlenky akutně hledá dárce kostní dřeně – a možná právě vy můžete změnit její život! Ještě nejste v registru? Teď je ten správný čas to změnit! Registrovat se můžete u nás v Dárcovském centru Sokolov!

Ve středu 26.3. navíc prodlužujeme pracovní dobu a budeme mít pro vás otevřeno až do 17:00.

Stačí přijít kdykoli mezi 6:30 až 17:00 (ostatní dny od 6:30 do 13:00) do našeho dárcovského centra, vyplníte krátký dotazník a odebereme vám malou zkumavku krve, nebo vytřeme ústa štětičkou. Materiál odešleme do registru, a to je vše.

Kdo se může registrovat? Věk 18–40 let. Dobrý zdravotní stav. Bez závažných onemocnění v minulosti. Bez trvalého užívání léků (výjimka: antikoncepce a léky na sezónní alergie). Hmotnost nad 50 kg

X X X

Předsedkyně vyškovského okresního soudu Kalová se vzdala funkce, důvod neuvedla

Předsedkyně Okresního soudu ve Vyškově Zdeňka Kalová se vzdala funkce, důvody neuvedla. Uvedla to Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. Řízením okresního soudu je pověřený dosavadní místopředseda soudu Aleš Vylam, krajský soud vypíše výběrové řízení na uvolněnou pozici, řekla mluvčí krajského soudu Klára Belkovová.

Kalová se funkce předsedkyně podáním rezignace vzdala 11. března, jelikož ale bylo ministerstvu doručeno 19. března, její funkce zanikla tímto dnem. „Důvody pro vzdání se funkce předsedkyně jmenovaná neuvedla, přičemž rezignace na funkci samozřejmě nemusí být odůvodněná. Krajský soud v Brně je o této skutečnosti informován,“ uvedla Nevšímalová.

Belkovová uvedla, že krajský soud v dohledné době na místo předsedy okresního soudu vypíše výběrové řízení. Řekla, že výběrová komise následně zasedne 18. června. Vedením okresního soudu je nyní pověřený jeho místopředseda Vylam.

Okresní soud ve Vyškově spadá pod brněnský krajský soud, stejně jako dalších 13 soudů nižší instance. Rozhoduje jako soud prvního stupně ve všech trestních a civilních věcech, výjimkou je specializovaná agenda, například nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací a podobně. Tato agenda přechází už přímo pod krajský soud, ceskajustice.cz

X X X

Útok pepřovým sprejem na ostrahu marketu neskončí jen jako přestupek, rozhodl NS

Útok pepřovým sprejem na ostrahu supermarketu neskončí jen jako přestupek, vrátí se před trestní soud. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu (NS), který zrušil rozhodnutí o postoupení případu přestupkové komisi. Znovu bude rozhodovat Krajský soud v Praze. NS rozhodl bez veřejného jednání, výsledek ČTK řekla jeho mluvčí Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není dostupné.

Obžaloba mířila na ženu, kterou chtěla ostraha v Příbrami kvůli podezření z krádeže zadržet do příjezdu policie. Žena však při konfliktu nastříkala pracovníkovi do očí pepřový sprej. Podle obžaloby i podle Okresního soudu v Příbrami se tak dopustila vydírání. Okresní soud jí uložil 2,5 roku vězení s podmínečným odkladem na čtyři roky. Zohlednil to, že kradla i v minulosti. Krajský soud v Praze ovšem dospěl k závěru, že šlo maximálně o přestupek a že ostraha postupovala nepřiměřeně.

Ostraha ženu zadržela za pokladnami při východu z prodejny, znala ji z dřívějška. Později se ukázalo, že má v tašce balení pracích tablet, aviváž a několik žárovek v celkové hodnotě 563 korun. Ostraze muselo být podle krajského soudu už před zadržením jasné, že pokud žena skutečně kradla, těžko mohla hodnota zboží přesáhnout 10.000 korun, což je dolní hranice škody u trestného činu, a že se tedy dopustila maximálně přestupku. Znamenalo by to, že ostraha nemohla omezit ženinu osobní svobodu do příjezdu policie.

Nejvyšší státní zástupce ale v dovolání poukázal na to, že i v běžném supermarketu nebo drogerii lze v současnosti ukrást zboží s poměrně vysokou hodnotou a že ostraha nemohla vědět, co je v ženině tašce, případně v kapsách nebo pod oděvem.

 „Důvodné podezření ze spáchání trestného činu krádeže obviněnou tak v době jejího zadržení nebylo rozptýleno,“ míní šéf žalobců. Ostraha tedy měla pravomoc ženu zadržet, a to na základě trestního řádu, který upravuje takzvané občanské zadržení člověka přistiženého při trestném činu nebo bezprostředně poté.

Za dané situace pak nelze použití pepřového spreje proti pracovníkovi ostrahy hodnotit jako nutnou obranu, uvedl Stříž. Poukázal také na to, že ostraha nemá za úkol pouze chránit majetek prodejny, ale také střežit nakupující i zaměstnance a uklidňovat konflikty, ceskajustice.cz

X X X

Ministr zemědělství: K evropské vizi pro zemědělství a potraviny chybí dopadová analýza. Budu ji po Evropské komisi vyžadovat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na zasedání Rady ministrů EU pro zemědělství v Bruselu vyjádřil připomínky České republiky k návrhu Vize pro zemědělství a potraviny. Tento strategický dokument, který představila Evropská komise v únoru, bude určovat směřování celého sektoru v nadcházejících letech. Proto je podle ministra nutné k němu přistoupit s maximální odpovědností. Během zasedání také ministři a ministryně projednávali budoucnost společné rybářské politiky nebo nákazu slintavky a kulhavky.

„Jednotlivá opatření, která by z Vize vyplývala a která bychom v důsledku požadovali po zemědělcích, musí být podložena důkladnou analýzou jejich dopadů. Evropská komise zatím nedodala potřebné podklady. Bez jasného vyhodnocení ekonomických, sociálních a environmentálních důsledků navrhovaných opatření nemůžeme riskovat znevýhodnění našich zemědělců, a tím i občanů,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Česká republika bude trvat na požadavku důkladné analýzy, a to ještě před tím, než budou připraveny legislativní návrhy. „Pokud jde o klimatická opatření, musíme vnímat evropské zemědělství v kontextu globálního trhu. I když se Česko těmto opatřením nebrání, je nutné zohlednit jejich dopad na konkurenceschopnost a soběstačnost našich zemědělců. V řadě států mimo Evropu podobná omezení neplatí, což vytváří nerovné podmínky,“ uvedl ministr Výborný.

Dále je potřeba zaměřit se na potřebu vyvážených regulací, které neznevýhodní naše zemědělce vůči jejich globálním konkurentům. Podle ministra musí být nové regulace nastaveny tak, aby nezatěžovaly naše zemědělce nadměrně a nezbrzdily investice a rozvoj podniků.

Ministři řešili také budoucnost financování Společné zemědělské politiky (SZP). Ministr Výborný znovu apeloval na to, že SZP by měla být nadále samostatnou a adekvátně financovanou politikou, postavenou na dvou pilířích. „V rámci Víceletého finančního rámce je nutné zajistit, aby zemědělství mělo samostatný rozpočet. Tento bod by měl být i nadále předmětem diskuse na úrovni premiérů, za Českou republiku trváme na zachování samostatného financování zemědělství,“ uvedl.

Se svým slovenským kolegou Richardem Takáčem hovořil ministr Výborný o aktuálním vývoji s nákazou slintavky a kulhavky. „Pan ministr mě ujistil, že pro zvládnutí situace dělají maximum, na místě pomáhá slovenská armáda i náš tým veterinářů s mobilními jatky. Věřím, že se to podaří zvládnout a nákaza se nebude dále šířit,“ řekl ministr Výborný.

V rámci pracovního oběda pak s kolegy řešil budoucnost společné rybářské politiky. Pro ČR jako vnitrozemský stát je důležitá podpora sladkovodní akvakultury. ČR má cenné znalosti a zkušenosti v oblasti akvakultury, respektive rybničního chovu ryb. Ten v nynější době poskytuje jak produkční, tak mimoprodukční funkce. Je tak praktickou ukázkou environmentálně přátelského prostředí akvakultury s udržitelností do budoucna. Vojtěch Bílý

X X X

Půl roku po povodních. Olomoucký kraj pracuje na obnově

Před šesti měsíci zasáhly Olomoucký kraj ničivé povodně, které změnily osudy tisíců lidí. Po velké vodě zůstaly zbořené domovy, nefunkční technická infrastruktura a zdevastované silnice a mosty. Předběžný odhad nákladů na obnovu veškerého majetku činí jen v našem kraji 18 miliard korun. Pomoc postiženým oblastem stále pokračuje. Olomoucký kraj se aktuálně přičinil o to, aby obce a města poničená velkou vodou dostala na obnovu víc peněz, než kolik jim stát původně sliboval.

„Lidé jsou teď hodně unavení, odvedli obrovský kus práce. Věřím ale, že společně dáme poškozené území zase do pořádku. Nejde jen o obnovu materiálních škod, ale také o návrat k normálnímu životu pro každého obyvatele vytopeného území,“ řekl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

Ohromný kus práce odvedli hasiči, další složky integrovaného záchranného systému včetně armády i starostové a starostky vytopených obcí. Během prvních dnů a týdnů po povodních se do obnovy zapojily také tisíce dobrovolníků. Navíc se zvedla obrovská vlna solidarity, která se projevila v pořádání mnoha dobročinných sbírek.

Obnova v číslech

Prvotní odhady nákladů na obnovu majetku po povodních činily 18 miliard korun, neustále se však upřesňují. Největší škody vznikly na majetku státním (více než 7,7 miliardy) a obecním (téměř 5 miliard). Odhadované škody Olomouckého kraje byly původně vyčísleny na 1 miliardu. Už teď je zřejmé, že budou daleko vyšší. Jen v oblasti dopravy je kraj vyčíslil přibližně na 3,5 miliardy korun.

Například na silnicích, mostech, železnicích a telekomunikačních sítích dosáhly škody skoro 5 miliard, zničeny byly inženýrské sítě a stavby za téměř 1,5 miliardy korun. Celkem bylo zářijovými povodněmi postiženo 54 obcí napříč celým krajem. Nejvyšší škody v celkovém součtu utrpělo město Jeseník (8,8 miliardy) a obec Vápenná (2,7 miliardy).

Podpora území

Ministerstvo pro místní rozvoj zareagovalo na zářijové povodně vyhlášením několika dotačních programů.

V polovině února odstartoval dotační program ŽIVEL 3, který je určen všem, kterým velká voda poničila jejich domy a byty nebo je úplně připravila o střechu nad hlavou. Tento vyhlášený program je jako jediný určen pro fyzické osoby. Při splnění stanovených podmínek může jedna domácnost získat dotaci ve výši až 3 milióny korun.

V minulých dnech, zejména na základě podnětů vedení Olomouckého kraje a starostů postižených obcí, rozhodla vláda o navýšení míry dotace pro nejpostiženější obce v rámci dotačního programu ŽIVEL 1.

„Tuto myšlenku jsem prosazoval od samého počátku, kdy ministerstva začala řešit podmínky pro vyhlašované dotační tituly. Jsem rád, že se nám to nakonec podařilo společně prosadit a že vláda zvýšila maximální míru dotace pro nejpostiženější obce a města podle velikosti o 10–20 %. Znamená to, že například u nejmenších obcí do 3 tisíc obyvatel teď může podpora dosáhnout až 100 % uznatelných výdajů projektu,“ vysvětlil Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

Podmínkou je, že vlastní podíl obce nebo města na financování projektů obnovy přesáhne čtvrtinu jejich ročního rozpočtu.

„Vláda naštěstí vyslyšela apely a požadavky, které opakovaně při jednáních vznášelo vedení Olomouckého kraje a podporu nejpostiženějším obcím zvýšila. Například město Jeseník mělo mít podle původních pravidel nárok na dotaci ve výši 70 %. Nově může dosáhnout až na 90 %, což je zcela jistě dobrá zpráva pro město i jeho občany,“ dodal Miroslav Adámek, krajský koordinátor pro obnovu zaplavených území.

Ministerstvo pro místní rozvoj v podprogramu ŽIVEL 1 eviduje už přes 200 žádostí o podporu v celkové výši více než 5 miliard korun, což je i aktuální alokace příslušné výzvy. V současné době se proto připravuje navýšení objemu finančních prostředků o jednu miliardu.