Mnozí jsou bezradní, nevědí, co ještě přijde. Jak ukončí zbytečné zabíjení lidí na Ukrajině a zničení země Zelenským. Kdy se pustí do jeho stíhání prokurátoři a soudci? Kdy opustí Ukrajinu fašisté Hitlera, na které upozorňovalo Rusko? Vinu na tom má i Fiala a spol., exkomunista Pavel, který ač je voják, armádě a válce moc nerozumí. Nedokáže odhadnout vývoj bojů, záměr a ukončení.
Pavel se nesnažil válku ukončit se Zelenským, Anglií, USA, NATO a dalšími poskoky Západu, kteří na válce vydělávají miliardy. O nic mu nešlo, protože tam neměl syny, jako jiní Ukrajinci, kteří stále před válkou utíkají do ciziny. Jsou to sportovci i vojáci. Proto rychle skončit s válkou.
Patří mezi ně i Fiala, který má rád miliony z politiky a neodstoupí, i když ho pro jeho neschopnost vedení ČR žádá stále většina národa a před válkou Západu ho varoval i exprezident Klaus. To jistě bude vědět i Trump, až bude jednat s Ruskem o konci války a nové Ukrajině bez armády a věnování se jen zemědělství, jako Chruščov. A stejně chtěl Ukrajinu také po Stalinovi i Hitler pro oblíbené generály, kteří na Ukrajině měli hospodařit. Je tam úrodná půda pro obiloviny, kukuřici a další rostliny na export do celého světa a potřebné Afriky.
X X X
Česká atlantická politika sázela na Demokraty, a teď je zděšená, že tam nikoho nemá. Druhý příchod, tak nazývají někteří komentátoři nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa biblickým jazykem, který vyvolává představu – podle politické orientace daného média – druhého příchodu Spasitele, nebo druhého příchodu Ďábla. V Česku šlo zaslechnout i něco o odporné bytosti, která nestojí za podání ruky.
Zajímalo mě, jak se na Trumpa dívá mluvčí amerického byznysu, list Wall Street Journal. V akademickém prostředí vládne zděšení na vyhlídkou celních bariér a dalších protekcionistických politik nového prezidenta, ale v novinách velkého byznysu se najednou dočítám, že může mít docela širokou podporu. Mistrovským dílem bylo podle jeho názoru sblížení dosud nepřátelských skupin rozzlobených populistů, kteří brání tradiční hodnoty (a jsou proti migrantům), a podnikavých technologických magnátů, kteří prosazují deregulaci a rychlé nasazení nejmodernějších technologií, i když to pravděpodobně vytlačí mnoho dělníků.
Nenávist MAGA vůči zavedené byrokracii a samolibým profesionálním třídám, které řídí klíčové americké instituce, se velmi dobře propojuje s technologickou agendou. Ekonomická reforma, o niž američtí populisté usilují, není ani tak o omezení moci velkých korporací, jako spíše o omezení moci byrokracie, která brzdí velké i malé podniky.
A tak zatímco mnoho Trumpových voličů se může obávat vlivu umělé inteligence a dalších revolučních technologií na zaměstnanost, velká část prezidentské základny bude jásat, pokud technologie vytlačí ze hry množství byrokratů, bankéřů a právníků. Tato základna nebude požadovat, aby technologie byly regulovány nebo podrobovány antimonopolním žalobám proti automatizaci pracovních míst – jde-li o pracovní místa vyšší střední třídy, píše ve WSJ elitní komentátor Walter Russel Mead. Poslal to z Davosu, kde je na Světovém ekonomickém fóru.
Připomíná, že technologický průmysl není závislý na nízkopříjmové pracovní síle přistěhovalců. Klidně ať je tam stopka. Ale co udělají ti, na které to dopadne? Firmy, které začne dusit ztráta umělého stlačování mezd lacinými imigranty? Budou muset mnohem více investovat do technologií, aby si udrželi konkurenceschopnost, čekává Mead. To pozvedne úroveň americké ekonomiky.
Zděšení tedy není všeobecné. Ale někde má opravdu velmi silné důvody. Uvědomil jsem si to při zajímavé analytické debatě s bývalým europoslancem Janem Zahradilem a česky píšícím americkým novinářem Erikem Bestem, připravené ve Slovenském domě organizací Železná opona. Probíhala ve stejné době, jako Trumpova inaugurace.
Trumpovi Republikáni jsou podle Zahradila úplně jiná strana než za jeho prvního funkčního období. Teď už ji úplně ovládl. To nás zaskočilo, stejně jako změna zaměření. Česká atlantická politika byla tradičně orientována na Demokraty, protože se utvářela od časů prezidenta Billa Clintona, kdy jsme se začínali rozhlížet po Západu. Utvrdilo se to zejména za jeho druhého období, kdy byla ministryní zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová a Česko se podílelo na její adoraci. Řada spolutvůrců této politiky je dlouhá – Žantovský, Vondra, Klvaňa, Pehe a další. Také v posledních volbách tahle garnitura sázela na Demokraty a Kamalu Harrisovou. Sázka jim nevyšla, příznivci intervenční politiky prohráli, a bude to drahé.
„Najednou je všechno pryč,“ shrnuje Zahradil. „Tihle lidé nevědí, co s tím, protože najednou tam nikoho nemají. Ti, co vsadili na Trumpa, Orbán, Meloniová, mají na Floridě otevřené dveře. Budou se k nim přidávat další, ale čeští atlantisté jsou najednou bezvýznamní. Pryč jsou všechny kontakty. Špatný odhad způsobil, že teď nebudou hrát žádnou roli,“ konstatuje Zahradil.
Hloubku obratu americké politiky podle něj pocítíme v mnoha směrech. Podstatné je, že Trump je proti globalizaci, protože je řízena liberální elitou, která se opírá o finanční organizace z východního pobřeží USA. Jim se vyplácí volný obchod, který vyhání z Ameriky průmysl a pracovní místa. V tom Trump nechce pokračovat, ale my na to nejsme připraveni, počítali jsme s něčím jiným.
Utřou i čeští Tchajwanci. Tchajwany jsou ve skutečnosti dva, jeden reprezentuje Demokratická strana, která spoléhala na americkou podporu ve své konfrontační politice, a druhou je Kuomintang (KMT – Čínská národní strana nebo spíš „strana lidu Číny“), tradiční strana, kterou zajímá spíše o rozvoj obchodu s kontinentální Čínou, vysvětluje Zahradil. Za tou první jezdili naši Tchajwanci, ale Trump se orientuje na KMT, která získala parlamentní většinu po loňských volbách. Trump už si zavolal také s prezidentem ČLR Si Ťin-pchingem, dokládá bývalý europoslanec další českou diplomatickou minelu.
Erik Best žije po desetiletí v české rodině, ale zůstal americkým občanem a platí tam daně. Na americkou ambasádu, která tu podporuje neziskovky stejného ladění, jako byla česká atlantická politika, moc nechodí. Best patří k tomu nejlepšími z české žurnalistiky. Na webu je volně dostupná stručná verze jeho analýz pod názvem Final Word (Poslední slovo).
Best byl stoupencem prezidenta Bidena, ale je velice kritický k oběma stranám, nepatří do davu českých roztleskávačů. Pocítil to, když se posledně ukázal na ambasádě USA na nějaké větší akci, kde neziskovky a propagandisté zobali jednohubky a přitom do něj zapichovali pohledy, ve smyslu – co tady ten Best dělá?? „Vypadalo, to, že tam nepatřím, já, který to prostřednictvím amerických daní platím,“ řekl pobaveně.
Best upozornil, že odcházející prezident Joe Biden měl ve svém rozlučkovém projevu jen tři slova o Ukrajině. Zahradil to doplnil postřehem, že ani Trump o Ukrajině moc nemluvil na shromáždění před inaugurací, byly tam jen tři věty.
Co teď budou dělat ti, kdo nic jiného než Ukrajinu neumí?
Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
PROJEKT STAROSTY KOSTKY HANUŠOVIC
Hanušovice můžou kopnout do země. Startuje unikátní projekt bytů
V Česku pilotní projekt společného bydlení startuje v Hanušovicích. Bytový spolek, jehož zakládajícím členem je místní radnice, právě vybral firmu, která ve městě postaví prvních 34 bytů. Už teď je více než polovina z nich rezervovaných. Stavět se začne na jaře.
„Smyslem celého projektu je, nabídnout lidem kvalitní a dostupné bydlení, a hlavně stabilizovat počet obyvatel Hanušovice. Nechceme jen čekat s rukama v klíně a pozorovat, jak se zdejší města, vesnice a vlastě celý region vylidňuje. Jde o první takový projekt na podporu bydlení v našem regionu,“ vysvětluje Marek Kostka, starosta Hanušovic.
Unikátní na celém projektu je, že jde o takzvané družstevní bydlení garantované městem. Lidé se tedy nestávají vlastníky bytů hned, ale až poté, co je po pětadvaceti letech splatí. Výhodou je, že po celou tuto dobu mají fixní splátky, bydlí v nízkoenergetických bytech mimo záplavové území a stačí jim složit jen čtvrtina z ceny bytu, aby se mohli nastěhovat.
„O zakázku na stavbu prvních dvou bytových domů se přihlásily čtyři firmy. Se začátkem stavby počítáme na jaře a první lidé by se mohli nastěhovat do dvou let,“ dodal Ondřej Vilček, předseda bytového družstva.
Marek Kostka, starosta, mob: 603 885 388, e-mail: kostka@mu-hanusovice.cz
X X X
Trump se pustil do vzpurné biskupky. Prosila ho o milosrdenství k menšinám
Donald Trump požaduje omluvu po washingtonské biskupce. Ta při úterní bohoslužbě, jíž se staronový prezident den po své inauguraci zúčastnil, vyjádřila obavy ze strachu, který Trump zasévá mezi přistěhovalce a členy komunity LGBT+. Samotné kázání Trump označil za velmi nudné a neinspirativní a jeho tón za protivný.
„Tato takzvaná biskupka, která v úterý dopoledne mluvila na národní bohoslužbě, je zastánkyní radikální levice a Trumpa z duše nenávidí,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Svou církev zatáhla velmi nemilým způsobem do světa politiky. Její tón byl protivný a nebyl ani přesvědčivý, ani chytrý,“ uvedl Trump podle listu The New York Times.
Mariann Buddeová, představená washingtonské diecéze americké episkopální církve, byla u konce svého kázání při úterní inaugurační bohoslužbě ve Washingtonské národní katedrále, když s pohledem upřeným přímo na Trumpa, sedícího v první řadě se svou ženou Melanií a viceprezidentem J. D. Vancem, požádala prezidenta o milosrdenství.
„Prosím vás, abyste se smiloval nad lidmi v naší zemi, kteří jsou nyní vyděšení,“ řekla Buddeová. „V rodinách demokratů, republikánů i nezávislých žijí gayové, lesbické a transgenderové děti, z nichž některé se bojí o život.“
Trump v pondělí bezprostředně po své inauguraci podepsal řadu exekutivních příkazů, z nichž některé popírají existenci transgenderových osob. Spojené státy mají podle jeho nařízení nadále uznávat pouze dvě pohlaví, ženské a mužské, která jsou nezměnitelná. Další Trumpovy výnosy míří proti nelegálnímu přistěhovalectví.
Prezident chce mimo jiné zrušit automatické udělování amerického občanství dětem migrantů narozeným v USA, tvrdě omezit udělování azylu a hromadně deportovat ze země imigranty, kteří se do USA dostali nelegálně.
Dlužíte veřejnosti omluvu, míní Trump
„Lidé, kteří sklízejí naši úrodu a uklízejí naše kanceláře, kteří pracují v drůbežárnách a masokombinátech, myjí po nás nádobí v restauracích a pracují na nočních směnách v nemocnicích… možná nejsou vždy občany (USA) nebo nemají v pořádku doklady, ale naprostá většina přistěhovalců nejsou zločinci,“ prohlásila Buddeová při bohoslužbě.
„Žádám vás o slitování, pane prezidente, nad lidmi v našich obcích, jejichž děti se bojí, že jim seberou rodiče, a abyste pomohl těm, kteří prchají z válečných zón či před pronásledováním ve svých zemích, aby u nás nalezli soucit a přijetí. Bůh nás učí, že máme cizincům projevit milosrdenství,“ dodala.
Trump během těchto slov zachoval kamennou tvář a teprve po návratu do Bílého domu prohlásil, že bohoslužba „mohla být mnohem lepší“. Na dotaz novináře, co si o kázání myslí, uvedl: „Nemyslím, že to byla dobrá bohoslužba, ne.“
Až po půlnoci místního času (po 6:00 SEČ) pak svou kritiku rozvinul v příspěvku na své síti Truth Social, v němž také zopakoval své tvrzení, že „velké množství“ běženců se do Spojených států dostalo nezákonně a „zabíjeli lidi“. „Vedle jejích nevhodných výroků byla bohoslužba velmi nudná a neinspirativní. Nedělá svou práci moc dobře! Ona i její církev dluží veřejnosti omluvu!“ uzavřel Trump svůj příspěvek.
X X X
Závan oligarchie a zírání do výstřihu? Trump se neskrývaně obklopil boháči?
Na inauguraci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda se v neobvyklé míře koncentrovalo bohatství. Představitelé technologických firem a nejbohatší lidé světa měli prominentní místa, seděli i před členy nastupující Trumpovy administrativy. Sám staronový šéf Bílého domu řekl, že miliardáři opustili předchozího prezidenta Joea Bidena a nyní jsou s ním.
Nejbohatší muž světa a Trumpův horlivý podporovatel Elon Musk se baví s výkonným ředitelem Googlu Sundarem Pichaiem, zatímco je z řady za nimi až láskyplně pozoruje Trumpův nominant na ministra vnitra Doug Burgum, jenž sám je milionář. Pichai seděl vedle majitele Amazonu Jeffa Bezose, jeho snoubenky Lauren Sánchezové, majitele Mety Marka Zuckerberga a jeho manželky Priscilly Chanové.
Zuckerberg a Trumpův kandidát na ministra bydlení Scott Turner pobavili internet. Dívali se do výstřihu snoubenky majitele Amazonu Jeffa Bezose Lauren Sánchezové.
Za nimi seděli další možní budoucí členové Trumpovy administrativy – kandidát na šéfa zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., na ministra bydlení Scott Turner a na ministra financí Scott Bessent. Nejblíž Trumpovi tak z nových ministrů byl nyní již potvrzený šéf diplomacie Marco Rubio, který seděl vedle Chanové.
Na dalších fotkách je vidět generální ředitel Applu Tim Cook, který stojí před Trumpovovým výběrem na post ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemovou. A výkonný ředitel čínské sociální sítě TikTok Shou Zi Chew měl místo vedle nominantky na pozici šéfky tajných služeb Tulsi Gabbardové.
Prorepublikánský list The New York Post si všímá, že šéfové technologických firem a jedni z nejbohatších lidé na světě obsadili prominentní místa blízko Trumpovi, zatímco republikánští guvernéři, včetně Rona DeSantise z Floridy a Grega Abbotta z Texasu, vše sledovali z přeplněné místnosti v suterénu Kapitolu.
„Je to odklon od tradice, zvláště u prezidenta, který sám sebe charakterizoval jako zastánce dělnické třídy,“ podotýká agentura AP. „Místa v takové blízkosti prezidenta jsou obvykle vyhrazena jeho rodině, bývalým prezidentům a dalším vzácným hostům.“
Protože došlo kvůli chladnému počasí k přesunutí inaugurace do vnitřních prostor, kvůli omezené kapacitě asi jen 600 lidí se do Rotundy Kapitolu nevešli všichni členové Kongresu. Přesto se Bezos a Zuckerberg zajistili místo pro své drahé polovičky. The New York Post si všímá, že nejbohatší Evropan, zakladatel francouzského konglomerátu LVMH Bernard Arnault, dokonce vzal na ceremoniál svou manželku, dceru i syna.
Oligarchizace USA?
Trumpův předchůdce Joe Biden před svým odchodem varoval před oligarchizací USA. Trump to odmítl. Poukázal na to, že mnoho miliardářů tradičně sponzorovalo demokraty, včetně jeho protivnice v prezidentském klání Kamaly Harrisové. Podle něj se odklonili od Bidenovy administrativy, když zjistili, že bývalý šéf Bílého domu „neví, o čem zatraceně mluví“.
„Opustili ho,“ dodal Trump, který v minulosti Zuckerberga či Bezose ostře kritizoval. „Všichni byli s ním, všichni do jednoho, a teď jsou všichni se mnou.“
Musk během voleb daroval na Trumpovu prezidentskou kampaň přes 250 milionů dolarů, prezident jej po výhře jmenoval šéfem „ministerstva efektivity“. Amazon, Meta, Google či Microsoft a další společnosti věnovaly miliony dolarů do Trumpova inaugurační fondu, podle pozorovatelů s jasným cílem získat si přízeň nového vedení.
Přítomnost technologických magnátů s majetkem přesahujícím jeden bilion dolarů podle listu The Washington Post „v neobvykle syrové a transparentní podobě ukázal hierarchii nové Trumpovy éry“. Staronový šéf Bílého domu od miliardářů obdržel legitimitu, po které tolik toužil během svého prvního prezidentské období. Tehdy měl pocit, že se mu jí nedostalo, dodává list s tím, že Trump slibuje směřování prostředků ke svým oblíbencům.
„Nic ode mě nedostanou,“ dušuje se přitom Trump, který je sám miliardář. „Nepotřebuji (jejich) peníze, ale chci, aby se národu dařilo dobře, a oni jsou chytří lidé a vytvářejí spoustu pracovních míst.“
Z demokratického tábora se proti přítomnosti boháčů objevila kritika. „Když mluvíme o oligarchii, lidé ji dnes viděli přímo před očima,“ řekl levicově orientovaný senátor Bernie Sanders. „Prezident byl obklopený třemi lidmi, kteří mají větší majetek než spodní polovina americké společnosti. To je vše, co musíte vědět, abyste viděli, co se v této zemi děje.“
I z Trumpova MAGA hnutí se ozývají hlasy, které vyjadřují nespokojenost s bohatými lidmi z okolí prezidenta. Někdejší Trumpův vrchní stratég a prominentní představitel americké pravice Steve Bannon se domnívá, že Inaugurace se přesunula do Kapitolu jednoduše proto, že šéfové technologických firem jsou příliš „měkcí“, aby vydrželi chlad. Muska označuje za „opravdu zlého muže“ a Zuckerberga obviňuje, že se proti Trumpovi obrátí, jakmile bude mít příležitost.
Bannon ale zároveň uvádí, že miliardáři přišli na akci jako „prosebníci“. „Většina lidí v našem hnutí se na to dívá tak, že prezident Trump zlomil oligarchy, zlomil je a oni se vzdali.“
X X X
Barron prezidentem v roce 2044? V USA si už všímají růstu vlivu Trumpova syna
Inaugurace Donalda Trumpa přitáhla pozornost nejen na samotného politika, ale také na jeho syna Barrona. Osmnáctiletý mladík, který se významným způsobem zapojil do předvolební kampaně, svého otce na slavnostní ceremonii místy i zastínil. Jeho obdivovatelé u něho vyzdvihují aristokratické chování, které je v přímém rozporu s přízemností nového prezidenta. Američané už dokonce pořizují trička s potiskem Barron for President in 2044.
Donald Trump, který v pondělí složil slavnostní přísahu a stal se 47. prezidentem Spojených států, během svého projevu na syna Barrona nezapomněl. Davu jej představil s patřičnou hrdostí. A není se podle všeho čemu divit. Politologové totiž dlouho konstatují, že právě nápady nejmladšího Trumpa mohly přispět současnému prezidentovi k vítězství ve volbách. Pomohl mu totiž patrně oslovit mladé voliče a zasloužil se tak z rodiny největší měrou o vítězství.
„Mám velmi vysokého syna,“ řekl Trump o Barronovi, který měří 205 centimetrů. Když o něm přišla řeč, mladík pozvedl ruku a skromným gestem přijal podporu přítomného publika. Během projevu Trump prozradil, že Barron měl významný vliv na jeho volební strategii, včetně doporučení zaměřit se na mladé voliče z generace Z, píše Sky News.
Právě z jeho hlavy pochází nápad, aby Donald Trump oslovil mladé muže prostřednictvím populárního podcastu influencera Joea Rogana. Jeho vystoupení zhlédlo na 50 milionů diváků a potenciálních voličů. Tento krok výrazně pomohl zvýšit Trumpovu popularitu mezi mladými voliči. A to zejména mezi těmi, kteří se vyhýbají tradičním médiím.
Nejen těmito radami dal mladý Trump najevo, že politice možná rozumí. Z ustrašeného desetiletého chlapce, který v roce 2016 znuděně pózoval po boku svého otce při jeho první prezidentské kampani, je dnes sebevědomý mladík, jemuž experti předpovídají zářnou budoucnost.
Také podporovatelé MAGA (Make America Great Again) už nyní s nadšením očekávají, že Barron bude jednou z nejvýznamnějších postav trumpovské dynastie a v budoucnu naváže na odkaz svého otce a usedne do prezidentského křesla.
Dynastie Trump
Rodinné dynastie ve Spojených státech nejsou ničím novým, a i když Amerika není monarchií, existuje stále silná tendence spoléhat se na rodinný odkaz, nahromaděné bohatství a politické know-how. Využili toho dvě generace rodiny Bushových nebo také Robert F. Kennedy mladší, který se vrátil jako Trumpův spojenec a kandidát na šéfa zdravotnictví.
Pojem dynastie v této souvislosti není nadsázkou. Barron má totiž skvělé vzdělání: v současnosti studuje na prestižní Stern School of Business na New York University. Hovoří několika jazyky. Po matce mluví plynně slovinsky. Podle otce ovládá i čínštinu, ale to už stojí za ověření. Zajímá se také o investování do kryptoměn.
Jediný syn Melanie a Donalda Trumpových je relativně tichý a rezervovaný. Jeho matka jej vždy chránila před mediální pozorností a i v současné době nemá Barron veřejný profil na sociálních sítích. Soukromé rozhovory přesto naznačují, že osmnáctiletý mladík může mít skutečně zájem o pokračování v rodinné politické tradici.
A vypadá to, že všichni počítají s jeho úspěchem. Trumpovi další synové Donald mladší a Eric jsou totiž horliví, ale podle odhadu jejich otce ne příliš bystří. Eric se soustředí zejména na komerční stránku Trumpova impéria, Donald mladší si pak podle médií podřezává větev hlavně sukničkářským soukromým životem. I když Donald starší by v tomto ohledu asi neměl moc co do toho mluvit, dal už dost najevo svou nelibost.
Trumpova dcera Tiffany se pak politice vyhýbá a jeho další dcera Ivanka, která byla jeho blízkou poradkyní, už v této sféře také nechce pokračovat. Barron je tak jediným členem rodiny, který se zdá být schopen převzít Trumpův odkaz. Jak to však dopadne, zjistí Spojené státy až v roce 2044, kdy se bude moct ucházet o post prezidenta.
X X X
Češi se přestávají zajímat o situaci na Ukrajině. Navíc roste odpor vůči pomoci
Zájem Čechů o situaci na Ukrajině, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, klesá. V posledním čtvrtletí roku 2024 se o vývoj konfliktu zajímalo 43 procent lidí, o 14 procentních bodů méně než počátkem loňského roku. Roste naopak nesouhlas s kroky české vlády na podporu Ukrajiny. Vyjádřilo ho 58 procent dotázaných, nejvíce od začátku ruské invaze.
Výsledky vyplývají z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Na jaře roku 2022 se o situaci na Ukrajině zajímaly téměř čtyři pětiny Čechů. V roce 2023 se zájem pohyboval stabilně okolo 60 procent, na začátku loňského roku se ještě snížil jen mírně. V průběhu následujících měsíců ale klesl výrazněji a poprvé od jara 2022 se dostal pod padesátiprocentní hranici.
Zájem o dění na Ukrajině výrazně zesiluje spolu s rostoucím zájmem o politiku obecně a v menší míře se zvyšuje také se stoupajícím dosaženým vzděláním nebo i s rostoucím věkem. Více se o konflikt zajímají muži. „Rozhodný zájem častěji vyjadřovali dotázaní z velkých měst s populací nad 50 tisíc obyvatel a vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci. Z hlediska stranických preferencí byl rozhodný zájem vyšší u voličů SPOLU, STAN, Pirátů, KSČM či Přísahy,“ uvedlo CVVM.
Kroky vlády při podpoře Ukrajiny podporuje 36 procent Čechů. Naopak 30 procent lidí uvedlo, že s vládním postupem rozhodně nesouhlasí, dalších 28 procent spíše nesouhlasí. Celkově se nesouhlas za loňský rok zvýšil o čtyři procentní body, o pět procentních bodů ale vzrostl podíl lidí, kteří s vládními kroky rozhodně nesouhlasí. Bezprostředně po začátku ruské agrese s podporou Ukrajiny ze strany české vlády souhlasilo 58 procent lidí, 35 procent Čechů ji odmítalo.
Téměř tři čtvrtiny dotázaných se domnívají, že mezinárodní společenství by mělo vyvíjet na Rusko diplomatický tlak. Politickou a ekonomickou izolaci Ruska podporuje 49 procent Čechů. S finanční pomocí Ukrajině souhlasí 45 procent lidí, s poskytnutím vojenského vybavení 42 procent. Vojáky, kteří by se zapojili do boje, by na Ukrajinu poslalo 11 procent Čechů.
Většina lidí stále vnímá situaci na Ukrajině jako bezpečnostní hrozbu. Ve vztahu ke světovému míru se tak vyjádřilo 73 procent dotázaných, jako hrozbu pro evropskou bezpečnost vidí konflikt 71 procent Čechů a pro bezpečnost Česka pak 66 procent.
„Oproti svým rekordním hodnotám z jara 2022, případně z počátku roku 2023 jsou stávající podíly vnímání situace na Ukrajině jako hrozby trochu nižší, ale jsou výrazně vyšší, než byly kdykoli v období od druhé poloviny roku 2015 do začátku přímé ruské vojenské intervence na Ukrajině v roce 2022. V případě míru ve světě je pak stávající pocit ohrožení silnější, než jaký byl dřív zaznamenáván v souvislosti s konfliktem na východě Ukrajiny v šetřeních z počátku roku 2015,“ dodalo CVVM.
Průzkum se uskutečnil od 12. září do 28 listopadu 2024 a zúčastnilo se jej 1 008 lidí.
X X X
V NATO i EU samozřejmě zůstáváme. Orbán souzněl s Ficem, kritizovali Ukrajinu
Slovenský premiér Robert Fico v úterý přijal maďarského premiéra Viktora Orbána. Na následné tiskové konferenci uvedl, že spolu jednali o zajištění zemního plynu prostřednictvím tureckého plynovodu TurkStream. Oba politici kritizovali Ukrajinu za zastavení tranzitu ruského plynu přes své území a shodli se, že jejich země nejsou ve válce s Ruskem. „V NATO i Evropské unii samozřejmě zůstáváme,“ řekl Orbán.
„Výborný mítink, za hodinu a půl jsme se i najedli a spoustu jsme toho probrali,“ řekl Robert Fico Viktoru Orbánovi před novináři a zdůraznil, že vztahy Slovenska s Maďarskem jsou nyní vynikající. Totéž řekl i Orbán a pochválil svého souseda za to, že je aktuálně druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Maďarska hned po Německu.
Jak slovenský, tak maďarský premiér kritizují Ukrajinu za zastavení tranzitu ruského plynu s tím, že to poškozuje nejen Slovensko, ale i zbytek Evropy a v budoucnu to uškodí i samotné Ukrajině, protože nebude moci vyvážet vlastní plyn dál na Západ. „Přes Ukrajinu se dá vozit i jiný plyn než jen ruský,“ podotkl Fico.
Podle svých slov Orbánovi během úterního jednání představil, co v pondělí vyjednal v Turecku. Připojení Slovenska k plynovodu TurkStream podle Fica diverzifikuje zdroje Slovenska a zajistí jeho vlastní zásoby plynu, nedorovná však škody ve výši 500 milionů eur. O ty Slovensko, které je rovněž tranzitní zemí, podle Fica kvůli ukrajinskému rozhodnutí přijde. „Nejsem ukrajinský sluha, ale slovenský premiér. Musím hájit zájmy své země,“ zopakoval.
Stále má prý zájem sejít se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a tvrdí, že jeho vláda neustále ukazuje svou vstřícnost vůči Ukrajině. Kyjev či Brusel však podle něj „nechápou, co se děje“. „Chtěl jsem se s panem Zelenským sejít v Davosu, ale nakonec tam nemohu být, protože je mimořádná schůze parlamentu a odvolává se vláda,“ řekl Fico a připomněl tak, že se opozice snaží jeho kabinet odvolat.
Na schůzi byla představena zpráva slovenské tajné služby SIS, podle níž se někdo snaží destabilizovat zemi. Fico znovu obvinil opozici, že připravuje „majdan“. Prý chce „okupovat vládní budovy a ve spolupráci se zahraničím bránit výkonu vládní moci“. „Nejdřív vás chtějí zesměšnit, pak zavřít, pak zastřelit, pak vás vyzvou k odchodu z politiky,“ řekl slovenský premiér. „Opozice si však asi nevšimla, že se změnila situace,“ podotkl.
Orbán: Díky Trumpovi už jsme mainstream
Fico dále poznamenal, že za splnění všech podmínek podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie. „Dobře si zapamatujte, co řeknu: Ti, co nejvíc podporují válku na Ukrajině a stojí za Ukrajinou, budou později nejvíc proti vstupu Ukrajiny do EU – ze zištných vlastních národních důvodů,“ řekl. Vstup Kyjeva do NATO však nechce. „Válka na Ukrajině není naše válka,“ prohlásil také.
Podobně se na tiskovce vyjádřil i Orbán. „Pokud nás bude Ukrajina urážet a bavit se s námi tak, jako bychom byli její sluhové, tak kdo pak bude v parlamentu hlasovat na její podporu? Pokud s námi bude takto komunikovat, nebude to mít dobrý konec,“ poznamenal. Podotkl však, že jej překvapilo, jak ostrá debata se u sousedů vede o dalším geopolitickém směřování Slovenska.
Zdůraznil, že obě země chtějí zůstat v NATO a EU. Podoba těchto organizací se však podle něj mění. „Předtím nám říkali, že jsme se svou zahraniční politikou izolovali, od včerejška jsme ovšem mainstreamem,“ řekl s odkazem na USA, kde se vlády ujal Donald Trump. Podle Fica už Ukrajina právě s příchodem nového prezidenta USA „nesedí tak pevně v sedle“.
Fico má mimochodem kroky staronového šéfa Bílého domu za inspirativní. „V mnoha tématech, například hodnotových, se ztotožňuji s názory amerického prezidenta,“ řekl Fico. Zopakoval, že do slovenské ústavy chce například zakotvit, aby země uznávala jen dvě pohlaví. Podobné nařízení krátce po pondělní inauguraci zavedl Trump.
Fica a Orbána spojuje kromě postojů k Ukrajině i například odmítavý názor na protiruské sankce či vojenskou pomoc západních zemí Ukrajině. Politici Slovenska a Maďarska se rovněž i po vypuknutí války nadále setkávají s ruskými politiky. Fico například před Vánoci vyjel do Moskvy, kde jednal s diktátorem Vladimirem Putinem.
Slovenský premiér v úterý také připomněl, že byl proti unijním migračním kvótám, a ocenil Orbána, že v Bruselu „statečně“ vetoval zase jiné návrhy.
X X X
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela hlavního psychiatra ukrajinské armády, který je podle ní zároveň zástupcem šéfa ústřední vojenské komise, jež rozhoduje o způsobilosti ke službě v armádě. SBU muže podezírá z toho, že se od počátku ruské invaze do země nezákonně obohatil o více než milion dolarů (24 milionů korun).
SBU identitu podezřelého nezveřejnila, podle portálu Ukrajinska pravda se jedná o Oleha Druze. Vyšetřování odhalilo, že v letech 2022 až 2024 koupil dům v Kyjevské oblasti, dva byty v Kyjevě, jeden byt v Oděse, dva pozemky v Kyjevské oblasti a čtyři vozy značky BMW a další věci, uvádí ve svém prohlášení ukrajinská tajná služba.
Ta dále tvrdí, že při domovních prohlídkách našla 152 tisíc dolarů (asi 3,7 milionu korun) a 34 tisíc eur (přes 855 tisíc korun) v hotovosti.
Muže se chystá obvinit z nezákonného obohacování a poskytnutí nepravdivých informací v daňovém přiznání. Majetek podle SBU v příslušném přiznání nezmínil a zapsal ho na příbuzné. Pokud by ho soud uznal vinným, hrozilo by mu až deset let vězení.
Agentura AFP kauzu označila za dosud poslední zveřejněný případ vyšetřování v rámci kampaně, kterou vede ukrajinská vláda s cílem vymýtit podvody v zemi.
Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, se pokouší potlačit domácí korupci, zatímco usiluje o vstup do Evropské unie a NATO. Představitelé obou bloků požadují po Ukrajině rozsáhlé protikorupční reformy.
Od začátku ruské invaze propuklo na Ukrajině několik korupčních skandálů, zejména v rámci ministerstva obrany a armády, které vedly k propouštění a zatýkání úředníků.
Například loni v říjnu rezignoval tehdejší generální prokurátor Andrij Kostin kvůli rozsáhlé korupční aféře, kdy si pod něj spadající úředníci obstarávali falešná potvrzení o invaliditě, aby se vyhnuli vojenské službě.
X X X
USPĚT VE VOLBÁCH V NĚMECKU? ZAKÁZAT KONKURENTA
V Německu, jak informuje list Die Zeit, dojde k pokusu o zákaz strany Alternativa pro Německo. Ve spolkovém sněmu podala takový návrh poslankyně sociální demokracie (SPD) Carmen Wegge společně s mezistranickou skupinou.
Poslanci budou v parlamentu o návrhu jednat příští týden a pokud bude odsouhlasen, bude předložen k uvážení Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe, poznamenává Die Zeit.
K zákazu strany budou muset iniciátoři prokázat, že AfD „aktivně jedná proti svobodné, demokratické základní struktuře státu“.
Proti zákazu Alternativy pro Německo se ovšem již dříve vyjádřil kancléř Olaf Scholz (SPD).
Podle posledních průzkumů by únorové volby měl vyhrát křesťanský blok CDU/CSU ziskem nad 30 procent hlasů, následovaný ostrakizovanou AfD s asi 20 procenty a SPD se ziskem 15-16 procent hlasů.
Pokus o zákaz AfD zapadá do posledního trendu prosazování liberální demokracie. Připomeňme zrušení prezidentských voleb v Rumunsku, zákazy politických stran v Moldavsku a nepodložené zpochybňování voleb v Gruzii, server vasevec.cz
X X X
BĽAHA: Podľa tajných služieb Progresívci chystali majdan v SR
Šimečkovci zbabelo utiekli z NR SR. Normálne, že hodili uterák. Dostali od Roberta Fica K.O. v prvom kole. Strašná hanba.
Robert Fico si dnes slušne vypočul nezmysly a klamstvá, ktoré tam tliachal Šimečka a potom to Sorosovo chlapča argumentačne rozobral na súčiastky. Nikto nemôže povedať, že opozícia nedostala možnosť povedať si svoj názor.
Ale potom prišlo niečo, čo opozíciu totálne vygumovalo. Chceli sa predvádzať pred kamerami a šíriť nenávisť voči vláde, lebo stále dúfajú, že sa nájde nový Cintula. Robert Fico však predniesol tajnú správu SIS o hroziacom majdane na Slovensku, čo je pre Slovensko ďaleko dôležitejšie než drísty opozície, ktorá by dokola opakovala Šimečkove klamstvá.
Určite by sa tam postavil Matovič, stiahol by si gate a nasadil si svoje plienky, ktorými sa tak hrdil, visiac na bráne Úradu vládu. Určite by nejaký prenikavý intelektuálny výkon pridal aj profesor Pročko. Všetci primáti z Pavilónu opíc v bratislavskej ZOO by závideli ten mozgový výtrysk.
Slovensko teraz smúti, že bolo o toto pripravené. A Šimečka plače ako malý chlapec. Zase s ním Robert Fico vybabral ako s malým deckom. Výsledok? Opozícia neuspela pri odvolávaní vlády, zbabelo utiekla a žiadna iná takáto schôdza už nebude, pretože my nebudeme skákať, ako opozícia píska.
Mali šancu a pustili do gatí. Poprosíme Igora, aby im rozdal Pampersky a už nech neotravujú. Už nás ich mimoriadne schôdze viac nemajú prečo zaujímať. Čo nás však zaujíma, to je majdan, ktorí Progresívci pripravovali. Pretože z toho, čo čítam o správe SIS v médiách, ide o najväčší škandál v slovenských dejinách od roku 1993.
Je ohrozená demokracia, je ohrozený štát. Progresívny tábor chcel vyvolať majdan a zvrhnúť vládu cez ulicu a násilie. Išli presne podľa Šimečkovho manuálu, ktorý kedysi napísal ešte v Británii. Využívať zahraničné peniaze, oblbovať mladých, zosmiešňovať vládu, paralyzovať štát. A tak ďalej.
Ak sa potvrdí to, čo SIS vypátrala, potom slovenská opozícia ohrozila ústavný poriadok na Slovensku a ak do toho išli peniaze zo zahraničia, ide o učebnicovú vlastizradu. Rozumiem tomu, prečo Šimečka tak zúri. Bol odhalený. Chceli ten istý scenár ako na Ukrajine či v Gruzínsku. Násilie, krv a vojnu.
Pre budúcnosť Slovenska je kľúčové, či orgány činné v trestnom konaní dokážu vyšetriť kardinálny zločin, ktorý pripravovala opozícia. Po nástupe Trumpa Progresívci stratili svojho hlavného spojenca, Bidena a Sorosa, ktorí im dávali pokyny – je najvyšší čas týchto teroristov poslať tam, kam patria.
Na smetisko dejín. Luboš Blaha, europoslanec SR, server vasevec.cz
X X X
Roman Laml: Problémy právneho štátu na Ukrajine
Ukrajina sa bráni ruskej agresii a okrem toho rieši aj množstvo problémov spojených s fungovaním štátu. Jednou z oblasti je oblasť právneho štátu, kde napriek deklarovaným zámerom pretrvávajú zásadné problémy.
Podľa Penzijného fondu Ukrajiny (PFU) k októbru 2024 poberalo 43 % dôchodcov dôchodky do 4 000 ukrajinských hrivien (UAH), čo je približne 92 eur, z toho viac ako polovica – do 3 000 UAH (70 eur). Štvrtina Ukrajincov mala dôchodok od 5 000 do 10 000 UAH (115 – 230 eur) a len 12 % viac 10 000 UAH mesačne. Dôchodky sudcov sú ale násobne vyššie. Od 1. januára 2024 sa v dôsledku zvýšenia životných nákladov dôchodky sudcov na Ukrajine zvýšili v priemere z 99 837 UAH na 106 057 UAH (2 450 eur).] Sudca z Odesy na dôchodku si ale súdnou cestou dokázal zvýšiť dôchodok na 329 tisíc UAH (7 600 eur) Sudca kvôli zvýšeniu životných nákladov požiadal PFU o prepočítanie svojho dôchodku, čo dôchodkový fond odmietol. Sudca sa obrátil na súd, ten jeho žalobe vyhovel a svojím rozhodnutím zo dňa 31. decembra 2024 nariadil PFU prepočítať výplatu dôchodku žalobcu v súlade so zvýšením životných nákladov. Bývalý sudca tak získal dôchodok vo výške 94 % jeho platu.
Prokurátori a sudcovia na Ukrajine dostávajú dôchodky, ktoré výrazne prevyšujú iné kategórie dôchodkov. Najvyššie dôchodky majú sudcovia – ich priemerný dôchodok je 99 737 hrivien (2 300 eur). Takýchto dôchodcov je v krajine celkovo 3 769. Na druhom mieste z hľadiska výšky dôchodkov sú bývalí prokurátori, ktorých počet je 5 851 a ich priemerný dôchodok je 21 940 hrivien (506 eur). Ostatné mimoriadne dôchodky sú oveľa menšie.
Ukrajinský portál „Gordon“ upozorňuje na situácie, keď si sudcovia s platmi vo výške státisícov hrivien nárokujú výhody pri zabezpečení bývania, resp. pri kúpe bytov.[4] Najvyššia súdna rada požaduje od vlády, aby vysokých predstaviteľov súdnej moci (Najvyšší protikorupčný súd, Najvyššia súdna rada, Najvyššia kvalifikačná komisia sudov) zaradila do zoznamu príjemcov, ktorí majú právo na hypotekárne úvery s pevnou ročnou sadzbou 3 %. Ich platy dosahujú 300 – 400 tisíc hrivien za mesiac (6 900 – 9 200 eur). Existujú pritom závažné podozrenia na nezákonné a korupčné správanie aj týchto najvyšších súdnych predstaviteľov, vrátane sudcov Najvyššieho protikorupčného súdu (NPS). Sudca tohto súdu Galaba nezákonne získal úradný byt, sudkyňa NPS Sikorová získala od štátu odškodnené na základe nepresných údajov o svojom majetku. Iný sudca sa stal majiteľom luxusného BMW X6 a jeho kolega si kúpil Teslu za takmer 2 milióny UAH. Podobných prípadov, keď majetkové pomery predstaviteľov súdnej moci, prokuratúry a bezpečnostných zložiek nezodpovedajú ich oficiálnym príjmom, bolo publikovaných viacero.
Portál v tomto smere uvádza, že bývanie potrebuje predovšetkým armáda a ľudia, ktorí oň prišli v dôsledku nepriateľských akcií, a nie sudcovia Najvyššieho správneho súdu a rôzne dozorné orgány. Nie je to totiž len pár ľudí, ide o relatívne veľkú skupinu najelitnejších sudcov a členov rôznych najvyšších orgánov, zamestnancov ich sekretariátov a rodinných príslušníkov.
Odhalené a riešené prípady korupcie nemajú celkom pochopiteľné súvislosti. Napríklad bývalého podpredsedu Najvyššieho hospodárskeho súdu Artura Emeljanova, podozrivého z účasti v zločineckej organizácii a z prijímania úplatkov, zadržali v decembri 2024 a umiestnili do väzby bez možnosti prepustenia na kauciu. „Zistilo sa, že Emeljanov bol súčasťou zločineckej organizácie, ktorá pozostávala najmä zo sudcov, právnikov, manažérov arbitráže, rôznych zamestnancov súdov a podobne. Robili »nevyhnutné« rozhodnutia za úplatky, najmä v ekonomických sporoch.“[6] Odvolací senát Najvyššieho protikorupčného súdu ale toto rozhodnutie zmenil a Emelajnov bol prepustený na kauciu vo výške 80 miliónov UAH.[7] Emelajnov ale nie je nepopísaný list papiera – rakúska prokuratúra ho aj s manželkou podozrievala z trestnej činnosti už od roku 2018. V tom období aj Bezpečnostná služba Ukrajiny (SBU) na svojom webe uviedla, že tento sudca je podozrivý z financovania teroristických organizácií v Doneckej oblasti. Oficiálne podozrenie všakvtedy sudcovi neoznámili a neskôr SBU túto správu vymazala a žiadne ďalšie informácie neposkytla. Ukrajinská pravda v roku 2018 písala, že policajti v jeho prípade zaistili viac ako 200-tisíc dolárov, 11-tisíc eur a viac než 230-tisíc hrivien. Jeho bývalá manželka Svetlana vlastní luxusné nehnuteľnosti v rôznych častiach sveta: vilu v Antalyi, apartmány v Dubaji, dva hotely vo Viedni, ako aj spoločnosť, ktorá spravuje tri hotely vo Frankfurte nad Mohanom (Nemecko).[8] Tento majetok získala počas svojho manželstva so sudcom. Najvyššia súdna rada vtedy dočasne odvolala sudcu Najvyššieho hospodárskeho súdu Artura Emeljanova z funkcie,[9] ale ako ukazuje súčasný vývoj, nič to v podstate neznamenalo. Inými slovami povedané, dlhodobo pochybný sudca vo vysokej funkcii, opätovne podozrivý z trestnej činnosti, je prepustený na kauciu, ktorú s veľkou pravdepodobnosťou nemôže zaplatiť zo svojho platu.
Zaujímavá je aj informácia, ktorú v novembri 2024 zverejnili „Súdne a právnické noviny“[10]. Vyššia kvalifikačná komisia sudcov 5. novembra zrušila výsledky testu kognitívnych schopností (IQ test), na ktorom sa zúčastnili kandidáti na funkcie civilných odvolacích sudcov. Okrem údajných technických problémov uspelo v tomto teste iba 22 zo 124 uchádzačov, t.j. 17,7 % z celkového počtu.
Nedoriešený je aj prípad z Chmelnickej oblasti, kde sa v októbri 2024 zistilo, že 73 oblastných prokurátorov, čo je približne pätina z ich celkového počtu, je invalidných a dostáva aj invalidný dôchodok. Toto potvrdenie im podpísala Tetiana Krupa, hlavná lekárka Chmelnického regionálneho centra lekárskej a sociálnej expertízy a regionálna poslankyňa za stranu Služobník ľudu, ktorá bola spolu so synom, vedúcim regionálnej správy dôchodkového fondu, v júni 2024 zadržaná kvôli korupcii. V nimi užívaných priestoroch sa okrem iného našlo v rôznych menách viac ako 6 miliónov dolárov. Počas prehliadky sa lekárka pokúsila z okna vyhodiť dve tašky s viac ako miliónom dolárov. „Okrem toho podozriví vlastnia 30 nehnuteľností v Chmelnickom, Ľvove a Kyjeve, 9 luxusných áut, firemné práva v hodnote 48 miliónov hrivien, hotelový a reštauračný komplex s rozlohou takmer tritisíc metrov štvorcových v jednom z chmelnických parkov. Rodina má nehnuteľnosti aj v Rakúsku, Španielsku a Turecku a na účtoch v cudzej mene majú takmer 2,3 milióna dolárov.“ Prípad by mal mať súdne pokračovanie koncom januára 2025.
Preukaz zdravotne ťažko postihnutej osoby mal aj šéf chmelnickej oblastnej prokuratúry Oleksij Oliynyk, pretože sa podľa vlastných slov „zranil na pracovisku pri štúdiu materiálov trestného konania“. Kvôli škandálu prišiel o miesto generálny prokurátor Andriy Kostin, ale následné vyšetrovanie invalidity týchto prokurátorov príliš úspešné nebolo. Zdravotné postihnutie bolo zatiaľ preverené u 17 prokurátorov, ale iba traja ho dokázali potvrdiť. Piatim bola znížená skupina zdravotného postihnutia a deviati ju dostali bezdôvodne. Skontrolovaný ešte nebol zdravotný stav 56 prokurátorov a sú pochybnosti, či sa to stihne v stanovenom termíne do 1. februára 2025. Poslanec parlamentu Volodimir Ariev žiadal odvolanie a trestné stíhanie tých prokurátorov, ktorí mali nepodložené potvrdenie o zdravotnom postihnutí. Generálna prokuratúra ale uviedla, že týchto prokurátorov nemožno odvolať „z dôvodu chýbajúceho oficiálneho potvrdenia falzifikátov.“[16]
Situácia v oblasti právneho štátu na Ukrajine tak pôsobí ako dobre fungujúce súkolie vzájomných korupčných väzieb, kde jedna zložka spolupracuje s druhou a kde sa až na výnimky tento systém nedarí zásadne narušiť. Pochybnosti o správnosti takto nastaveného systému vzbudzuje aj systém odmeňovania a dôchodkového zabezpečenia sudcov, ktorý z nich robí vyvolenú skupinu občanov, žijúcich v úplne iných sociálnych podmienkach ako zbytok populácie. Podľa nedávneho prieskumu len 39 % ľudí verí, že Ukrajine sa do roku 2050 podarí znížiť mieru korupcie. Uvedené príklady ukazujú, že samotné odhalenie korupčného správania často nepostačuje a systém nedokáže ani jednoznačné prípady adekvátne vyriešiť. Ako uvádza Glavcom: „Na regionálnej úrovni roky existovali a stále existujú panstvá, kde vládcami sú miestny prokurátor, miestny šéf SBU a nejaký ďalší miestny šéf a všetci sú si navzájom príbuzní alebo krstní otcovia.“
Roman Laml, (Nové slovo), server vasevec.cz
X X X
Sandu: Antonescu je vynikající historická postava
V Moldavsku se připravuje k vydání učebnice dějepisu, ve které je účast Rumunska ve druhé světové válce na straně nacistického Německa charakterizovaná jako oprávněná. Připomeňme, že moldavští školáci jsou vyučováni v předmětu dějiny Rumunů.
„Nová učebnice je věnována dějinám 20. století a taková učebnice u nás rozhodně ještě nebyla. Tato učebnice plně ospravedlňuje účast fašistického Rumunska ve druhé světové válce na straně nacistického Německa,“ napsal ve svém kanálu Telegram šéf moldavského národního organizačního výboru „Victory“ Alexej Petrovič.
Sociální aktivista poznamenal, že neexistuje jediné slovo související s odsouzením rumunského fašistického režimu, ani slovo o zločinech nacistů, a to i na území Moldavska. Navíc se slovo „okupanti“ používá ve vztahu k vojákům Rudé armády.
„Nacismus v naší zemi otevřeně ožívá a vzkvétá – prostřednictvím obnovy a vytváření pomníků rumunským okupantům, kterým se dnes říká „hrdinové“, a co je mnohem horší, prostřednictvím takových pseudoučebnic,“ napsal Petrovič.
Současná prezidentka Moldavské republiky, rumunská občanka Maia Sandu, otevřeně říká, že nacistický zločinec, rumunský diktátor Ion Antonescu je vynikající historická postava a jeho vojáci, kteří bojovali na straně hitlerovského Německa, jsou „hrdinové“.
Před druhou světovou válkou žilo na území tehdejšího velkého Rumunska přibližně 750 000 Židů. V letech 1941 až 1944, kdy stálo Rumunsko za vlády pronacistického a dnes vyzdvihovaného maršála Iona Antonesca na straně Německa, zde bylo 280 až 380 tisíc zavražděno.
Jako příklad uveďme pogrom 27. června 1941 v rumunském městě Jasy. Události, které připomínaly Danteho Peklo, stály život čtrnáct tisíc Židů. Lynč zosnovala rumunská vláda a vedle armády se do něj zapojilo i civilní obyvatelstvo, server vase věc.cz
X X X
Univerzita Karlova tají plat poradce rektorky, nesedí ani hospodaření školy
Odpovídal za bezpečnost, předsedá správní radě univerzitní firmy pro komercionalizaci vědy a do toho jeho vlastní firma fakturovala univerzitě. Případ Otomara Slámy, blízkého spolupracovníka rektorky Univerzity Karlovy, nabral na otáčkách loni, když na možný střet zájmů upozornila MF DNES. Sláma poté rezignoval na funkci člena kolegia rektorky a rozběhla se kontrola hospodaření rektorátu.
Ačkoli jsme žádali o zveřejnění Slámových příjmů, UK to neudělala. Podle informací redakce pobíral odměny v řádu stovek tisíc. A hlavně, problematické působení zjistila i kontrola, jejíž zprávu MF DNES nyní získala a v pátek se jí má zabývat akademický senát.
Připomeňme, že ačkoli Sláma v kolegiu rektorky Mileny Králíčkové odpovídal za bezpečnost, jeho společnost Crowd Safety se podílela na ostraze filozofické fakulty po tragickém útoku v prosinci 2023.
Podle Králíčkové kontrola dostatečně nezohlednila bezprecedentní situaci, ve které se univerzita po tragické střelbě ocitla.
X X X
RUSKO S ČÍNOU
Co můžeme čekat, drahý příteli? Putin a Si si volali hned po Trumpově slibu
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching spolu telefonovali krátce poté, co Donald Trump oficiálně obsadil Bílý dům. Probírali spolu, jak s Trumpem budovat vztahy. Mluvili také o vyhlídkách na mírovou dohodu o ukončení války na Ukrajině i o pevné podpoře Moskvy postoji Pekingu k Tchaj-wanu.
Si a Putin spolu hovořili přes hodinu a půl prostřednictvím videohovoru. Při jednání navrhli další prohloubení strategického partnerství mezi jejich zeměmi, které znepokojuje Západ.
Čína a Rusko vyhlásily partnerství „bez hranic“ v únoru 2022, kdy Putin navštívil Peking, několik dní předtím, než vyslal desetitisíce vojáků na Ukrajinu. Ten v posledních měsících označil Čínu za „spojence“.
Dvaasedmdesátiletý Putin hovořil ze své rezidence Novo-Ogarevo u Moskvy, zatímco jednasedmdesátiletý Si z Velké síně lidu v Pekingu. Navzájem se označili za „drahé přátele“. Si mimo jiné Putinovi popsal páteční telefonát s Trumpem na téma TikToku, obchodu a Tchaj-wanu.
„Oba naznačili ochotu budovat vztahy se Spojenými státy na oboustranně výhodném a vzájemně respektujícím základě, pokud o to Trumpův tým skutečně projeví zájem,“ řekl novinářům v Moskvě zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov. „Z naší strany bylo rovněž poznamenáno, že jsme připraveni k dialogu o ukrajinském konfliktu s novou americkou administrativou,“ uvedl.
Ušakov také sdělil, že Putin chce na Ukrajině dlouhodobý mír, nikoli krátkodobé příměří. Jakákoli dohoda ale musí zohledňovat zájmy Ruska. Žádné konkrétní návrhy na telefonát s Trumpem podle něj Putin neobdržel.
Putinův konflikt ničí Rusko, míní Trump
Trump prohlásil, že bude tvrdý vůči Číně a s Putinem bude hovořit o ukončení války na Ukrajině. Před novináři po své inauguraci řekl, že Putin by měl uzavřít dohodu o ukončení války, protože konflikt ničí Rusko.
Si také vyzval k rozhovorům o ukončení války na Ukrajině. Zároveň obvinil USA z rozdmýchávání války dodávkami zbraní Kyjevu. Ukrajina tvrdí, že je připravena usilovat o vyjednané řešení, které by respektovalo její zájmy.
„Vztah mezi Siovou Čínou a Putinovým Ruskem je nejvýznamnějším nevyhlášeným spojenectvím na světě,“ uvedl Graham Allison, profesor Douglase Dillona na Harvardově univerzitě, který v roce 2023 napsal stejnojmennou práci. „Si sehraje rozhodující roli v brzkém ukončení války na Ukrajině, které Trump slíbil – a na které sázím, že se stane,“ řekl.
„Si, dobrý hráč pokeru“
Trump řekl, že s Putinem vychází skvěle a Siho označil za dobrého hráče pokeru. Během svého prvního funkčního období ale prý varoval ruského vůdce, že Spojené státy budou mít s jeho vztahy problémy. USA by mohly udeřit na Rusko, pokud by na Ukrajině pokročilo dál.
Putin a Si sdílejí široký pohled na svět, který líčí Západ jako dekadentní a upadající. „Společně prosazujeme budování spravedlivějšího multipolárního světového řádu a pracujeme v zájmu zajištění nedělitelné bezpečnosti v euroasijském prostoru a ve světě jako celku,“ řekl Putin. Ušakov uvedl, že videohovor dvou lídrů byl naplánován ještě před Trumpovou inaugurací.
USA považují Čínu za svého největšího konkurenta a Rusko za největší hrozbu pro národní státy. Čína je hlavním odběratelem ruské energie a pro Rusko je nejvýraznějším jednotlivým exportním trhem ropy, uvedl Putin a dodal, že budou pokračovat ve spolupráci na kooperaci v oblasti reaktorů na rychlých neutronech a přepracování jaderného paliva.
„Rusko potvrdilo svůj neochvějný postoj podpory principu jedné Číny,“ uvedl Ušakov Ohledně Tchaj-wanu. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své vlastní území a Si v novoročním projevu prohlásil, že nikdo nemůže zastavit sjednocení Číny s Tchaj-wanem.
Tchajwanská vláda ale nároky Pekingu odmítá. Tvrdí, že o své budoucnosti může rozhodnout pouze její lid a Peking by měl volbu tchajwanského lidu respektovat.
X X X
Síť X jako hlásná trouba krajní pravice? Musk a další nejsou nedotknutelní, upozorňují europoslanci
Demokracie čelí čím dál silnějším nátlaku zvenčí a sociální sítě jsou jedním z nástrojů, který je k tomu využíván. Na plénu Evropského parlamentu to řekla Henna Virkkunen, místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii. Evropa podle ní chce proti těmto hrozbám bojovat, reakce ale musí být komplexní a účinná. Europoslanci se zabývali tématem vymáhání Aktu o digitálních službách (DSA) v návaznosti na podezření, že by sociální síť X patřící americkému miliardáři a členovi kabinetu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla ovlivnit nadcházející německé volby. Zazněly výzvy k tomu, aby Komise zakročila, nebo k omezení vlivu algoritmů.
Virkkunen před europoslanci připomněla, že Komise již zahájila celou řadu šetření dle DSA. „Evropská unie má ten nejvíc pokročilý a mocný právní rámec pro online platformy, balancující mezi svobodou a zodpovědností,“ řekla o legislativě, která vstoupila plně v platnost před necelým rokem.
Během té doby podle ní zahájila Komise na deset vyšetřování toho, zda takzvané velmi velké online platformy (VLOPs), pravidla dodržují. „Jedno proti X, tři proti TikToku, jeden proti AliExpressu, dva proti Metě — Facebooku a Instagramu — a jeden proti Temu. V jednom případě již byla schválena předběžná zjištění, jedno řízení bylo uzavřeno,“ připomněla. „Chci říct zcela jasně, že naše týmy pro dodržování pravidel pracují naplno. Například v posledních dnech Komise požádala X o poskytnutí interní dokumentace o svých doporučujících systémech a nedávných změnách, které v nich provedl,“ doplnila. Dodat je má sociální síť do letošního 15. února.
Zdvojnásobení počtu pracovníků
Kromě toho podle ní Komise vydala detenční příkaz, kde provozovatele žádá o zajištění interních dokumentů, pokud jde o budoucí změny ve fungování algoritmů, a žádost o přístupu k některým funkcím v rozhraní sítě.
„Je velice důležité říci, že vymáhání DSA si žádá pečlivou detektivní práci odborných týmů, velice dobré důkazy a rozhodnutí, která obstojí u soudu,“ zdůraznila. I proto podle ní chce do konce roku 2025 počet zaměstnanců, kteří mají vymáhání legislativy na starost, zdvojnásobit ze sta zaměstnanců na 200.
Z dalších kroků Virkkunen zmínila také fakt, že Komise nyní připravuje prováděcí akt, díky kterému by výzkumnící získali větší přístup k datům o vnitřním fungování platforem. A připomněla, že Komise v příštích měsících plánuje předložit návrh takzvaného Evropského štítu pro demokracii, který má pomoci v boji proti zahraničnímu vměšování.
Sociální sítě nestojí nad demokracií
Z úst debatujících europoslanců zaznělo, že Evropa musí svá pravidla důrazně vymáhat. Iratxe García Pérez, předsedkyně socialistické politické skupiny, řekla, že to, co před nedávnem vypadalo jako příležitost pro propojování lidí a posilování našich společností a co mělo být nástrojem pokroku, se nyní stalo nebezpečnou zbraní v rukou těch, kteří se nás snaží rozdělit a podkopat naše instituce.
„V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se Elon Musk a jeho sociální síť X staly hlavní hlásnou troubou krajní pravice,“ řekla. Připomněla také rozhodnutí zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga odstranit program na ověřování faktů. Lidé, jako Zuckerberg nebo Musk podle ní musí pochopit, že nejsou nedotknutelní a že demokracie není luxus, který si mohou koupit, ale podstata našeho soužití.
„Kde jsou důrazná opatření k omezení zneužívání sociálních sítí ze strany digitálních oligarchů? Úvodní mlčení ze strany Komise tváří v tvář této hrozbě je nepřijatelné Nečinnost, to není neutralita, to je spoluvina,“ myslí si. Poděkovala však za poslední vyjádření Komise, která slibuje konat, a řekla, že je třeba vymáhat DSA, posílit evropské sociální sítě a přijmout směrnici o odpovědnosti za umělou inteligenci, jejíž návrh Komise předložila v roce 2022.
O potřebě podporovat platformy, které nepatří majitelům ze třetích zemí, mluvila i Alexandra Geese z frakce Zelených. Ta navrhla tři opatření. „Zaprvé, urgentní vyšetřování všech velmi velkých online platofrem s cílem identifikovat a zastavit mechanismy, které vedou k tomu, že se dezinformace šíří mnohem rychleji než informace. Zadruhé, musíme chránit volby. A existuje velmi snadné řešení, jak zastavit manipulaci: zastavit doporučovací systémy. Nechtě lidi, aby si vybrali obsah, který chtějí, aniž by Elon Musk nebo Mark Zuckerberg lidem vnucovali obsah dle svého výběru. A zadtřetí, musíme vyslat velmi jasný signál, že EU podporuje lepší sociální sítě, které nemohou ovládat technologičtí oligarchové, například Mastodon,“ řekla. Tedy decentralizované sociální sítě, na kterých si může každý uživatel vytvořit vlastní instanci a které tak neovládá pouze jeden člověk.
Zmlkněte, řekl kolegům slovenský europoslanec
Ozvaly se i kritické hlasy. Nicola Procaccini z frakce evropských konzervativců připomněl, že předtím, než X koupil Musk, zablokovala sít tehdy ještě známá jako Twitter účet Donalda Trumpa. Připomněl, že většina europoslanců z jeho politické skupiny DSA v minulém volebním období podpořila. Nástroj ale podle něj musí být využíván správně. „Skutečný soudce by měl rozhodovat, kdo by neměl mít právo psát tweety, nejen fact checker. Víme, že pravdu můžeme najít jen tehdy, když budeme mít otevřenou debatu a budeme naslouchat různým názorům- To je něco, o čem musíme vždy diskutovat, on-line i ve skutečném světě. Jsme na straně svobody a vy jste na straně opačné,“ řekl.
Slovenský europoslanec Milan Uhrík z frakce Evropa svobodných národů, kde je z českých zástupců SPD, nejprve hovořil o tom, že si zástupci evropských institucí nemají hrát na to, že jim jde o nezávislost. Když ostatní europoslanci reagovali na jeho výroky o tom, že majitelé sociálních sítí mluví o cenzuře ze strany vlád, řekl jim, ať nemluví. „Zmlkněte, prosím,“ vyzval je. Následně mu bylo odebráno slovo. „Nemůžete říkat kolegům, ať zmlknou, i když s jejich názory nesouhlasíte,“ řekla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola (EPP).
Akt o digitálních službách přijala Evropská unie v roce 2022, plně vstoupil v platnost v únoru loňského roku. Stanovuje pravidla pro on-line platformy, a to v návaznosti na jejich velikost a vliv. Nejvíce povinností ukládá takzvaným velmi velkým online platformám (VLOPs) a vyhledávačům (VLOSEs). Tedy těm, které v EU používá více než 45 milionů uživatelů měsíčně. Za cíl si klade prosazování platných zákonů také v on-line prostředí. Po platformách tak vyžaduje například včasné odstraňování takových projevů, které jsou dle platných národních i evropských zákonů nelegální, podnikání kroků proti šíření dezinformací, především těm, které by mohly ohrozit zdraví osob či narušit spravedlnost voleb, ale také větší transparentnost či zveřejňování toho, jaké příspěvky sítě smazaly a proč. Karolína Novotná, ceskajustice.cz´
X X X
Pokuta až 2 miliony za lži v kampani? Nedělejme z voleb mateřskou školku, říká Šimka
Zjevné nepravdy či hrubě urážlivé informace v kampani by měly být nově přestupkem, za který bude moci Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí udělit pokutu až dva miliony korun. Nový zákon o volebních kampaních mají na aktuální schůzi projednat poslanci. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) Karla Šimky jde o právní úpravu, která příliš reguluje svobodu projevu ve volební kampani. „Nedělejme z voleb mateřskou školku, v níž budeme voliče vodit za ručičku,“ říká.
X Za zjevné nepravdy či hrubě urážlivé informace v kampani by podle návrhu Ministerstva vnitra mohl úřad udělit pokutu až dva miliony korun. Bude taková úprava přínosem?
Pokud by šlo o trestání lži záměrné, tedy z pohledu zavinění lhaní v přímém úmyslu, rozuměl bych tomu. Správní orgán, který by přestupek posuzoval, by musel dokázat, že dotyčný v době, kdy to v kampani uvedl, věděl, že řekl něco, co není pravda, a chtěl to jako nepravdu uvést. A ještě by bylo nutno prokázat, že šlo o čin společensky škodlivý, jak předepisuje zákon o přestupcích. Čímž by šlo netrestat např. lži v nadsázce, jako provokaci či třeba v úmyslu vyvolat nějakou společensky relevantní kontroverzi. Ale pokud správně čtu § 3 odst. 2 a § 16 odst. 1 písm. a) toho návrhu zákona, postižitelné má být i nedbalostní jednání, pokud zveřejněná informace bude mít intenzitu zjevné nepravdy či hrubé urážlivosti. V době volební kampaně si tedy bude muset každý dát velký pozor, co veřejně řekne o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi. Jsem zvědav, jak bude zákon v praxi uplatňován. Regulovat volební boj prostředky přestupkového práva a zavádět v něm mravnost a ctihodnost silou trestajícího zákona je hraní si s ohněm.
Podle vás to tedy nepomůže férovějšímu prostředí? Pravdou je, že předvolební kampaně jsou čím dál vyhrocenější a některé strany záměrně šíří dezinformace.
Povede to nejspíš k tomu, že lži budou publikovány sofistikovaněji – třeba pod hlavičkou lidí či právnických osob, na kterých nikdo žádnou pokutu nevymůže, protože nebudou nic mít. Regulace často vedou k to mu, že slušní je dodržují, avšak chytří a drzí neslušní je šikovně obejdou, a tím získají výhodu. Ale pořád je asi takovéto pokutování lepší než kvůli lžím, skrytým volebním kampaním či jiným podobným nepravostem a jejich možnému vlivu na voliče rušit volby, jak se nedávno stalo v Rumunsku. Myslím, že pokud to začneme přehánět s obranyschopnou demokracií a příliš ve volebních kampaních dbát na jemnost pravidel a jejich dodržování, ztratíme to nejcennější, co v liberální demokracii je – prostor pro svobodný, drsný, jen málo regulovaný volební boj, jehož součástí je i demagogie, přehánění, ohýbání argumentů, skryté i očividné lži, pomlouvání soupeřů a slibování nesplnitelného. Začneme z voličů dělat mentální sněhové vločky a budeme je chránit před nimi samotnými.
X Podle vás by tedy mělo být čistě na voličích, aby posoudili výroky politiků a jejich případné lži?
Pokud už je to tak, že každý dospělý má právo volit, musíme se smířit, že má také právo volit hloupě a nechat se zmanipulovat. A jestliže nevěříme, že kritická masa voličů nakonec dokáže ty největší lháře prohlédnout a nezvolit, jestliže nevěříme ve schopnost demokracie sama sebe zachovat, postavme se k věci čelem a zrušme všeobecné volební právo. Ale nedělejme z voleb mateřskou školku, v níž budeme voliče vodit za ručičku a na skutečnou svobodu volby si budeme jen hrát, protože se bojíme voličovy hlouposti a ovlivnitelnosti. Takto zavádíme do volebního boje jakousi analogii ochrany spotřebitele se vším, co je s tím spojeno, tedy zejména se silnou rolí dozorujících státních orgánů. Myslím, že lepší cesta je trénovat voliče prostě tak, že se s volebními lžemi bude potkávat a nakonec se bude muset sám rozhodnout, komu co uvěří. Osobně mám hypotézu, že voliči až tak hloupí nejsou a jsou už docela zvyklí, že volební kampaň není festival objektivity a uměřenosti.
V současné době lze zjevné nepravdy ve volební kampani postihovat zcela výjimečně prostředky trestního práva, kdyby šlo například o trestný čin pomluvy. Dále připadá v úvahu občanskoprávní žaloba pro zásah do osobnosti. Politici tak nemají příliš možností, jak se bránit. Nemá nová úprava smysl pro jejich větší ochranu?
Je to v každém případě určitý odklon od dosavadního spíše volného pojetí pravidel volebních kampaní. Politici jako osoby vstupující dobrovolně a záměrně do veřejného prostoru musí – aspoň podle dosavadní judikatury Evropského soudu pro lidská práva – snést větší zásahy do osobnosti – a to i lhaním a podobně než běžní lidé. Volby do Sněmovny či Senátu lze kvůli nepravdě v kampani zrušit jen zcela výjimečně, a sice pokud pravidla zákona o volbách, jež platí pro volební kampaň, byla porušena způsobem, který hrubě ovlivnil jejich výsledek (§ 87 odst. 4 a 5 volebního zákona, pozn. red.). A to je hodně vysoko posazená laťka. Ale na zrušení voleb, k jakému došlo v Rumunsku kvůli podle všeho velmi zásadnímu porušení pravidel o financování volební kampaně s přímými dopady na vedení kampaně a zřejmě i na volební výsledek, by to i u nás možná stačilo, těžko říci, jde o zatím opravdu velmi nový fenomén.
X Co by se muselo podle vás stát, aby soud u nás volby zrušil?
Pokud by důvodem zrušení měla být nepravda v kampani o nějaké kandidující straně, musela by být takové povahy, že s největší pravděpodobností ovlivnila významné množství voličů, kteří by tu stranu pod vlivem té nepravdy nevolili, ačkoli kdyby nezazněla, by jí hlas dali. A samozřejmě i naopak, tedy kdyby ji kvůli nějaké kolosální „lákavé“ nepravdě volili významně více, než kdyby nezazněla. Bylo by hodně složité takovýto vliv nepravd či lží na chování dostatečně velkého množství voličů prokazovat. Ale představitelné to je, např. pomocí sociologických analýz a sledování průzkumů veřejného mínění, jak se měnily v čase. V každých volbách se takové argumenty objevují. V celostátních volbách se před 20 lety v senátních volbách v kauze Nádvorník pokusil tehdejší volební senát NSS být v otázkách férovosti kampaně přísný. Ústavní soud mu však nálezem Pl. ÚS 73/04 z mého pohledu zcela správně „přistřihl křídla“. Poté již nikdo další s argumentem hrubého faulu ve volební kampani neuspěl. Doporučuji přečíst si např. rozhodnutí NSS Vol 44/2013-72 ve věci první prezidentské kampaně Miloše Zemana. Zákonodárce to nakonec od roku 2017 výslovně vyjádřil i v textu zákona o volbách. Řekl, že k neplatnosti voleb či hlasování může vést jen takové porušení tohoto zákona, které hrubě ovlivnilo výsledky voleb či hlasování. A to návrh zákona o volebních kampaních nijak nemění, pokud jej čtu správně.
X O pokutách měly původně rozhodovat soudy, což justice odmítla. I tak se lidé k soudu mohou po rozhodnutí správního orgánu odvolávat. Nezahltí to správní soudy?
Pokud bude přestupek zveřejnění zjevné nepravdy či hrubě urážlivé informace ve volební kampani zaveden, bude o něm rozhodovat ve dvojinstančním správním řízení Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. A pak samozřejmě lze žalovat u správního soudu. K němu by se dostaly jen některé z těchto věcí, neb Úřad bude jistě, podobně jako správní orgány dnes již obecně jsou, obezřetný a uvážlivý v rozhodování. Takže by to pro správní soudy znamenalo asi nějakou práci navíc, ale spíše asi jen nárazově a nešlo by o nic, co by dramaticky zvedlo nápad nových věcí. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Senátoři se zastali chudých solárníků, kteří přišli o nárok na štědré dotace
Solární boom let 2009 a 2010 má mnoho vítězů, ale také řadu poražených. Existuje skupina asi 50 firem, kterým energetici připojili fotovoltaickou elektrárnu k síti až na počátku roku 2011. Dodnes pobírají nízkou provozní podporu, která často nestačí ani na splácení půjček a úvěrů. Tito „žebraví solárníci“ našli zastání až teď u senátorů. Ministerstvo financí však navýšení podpory odmítá s ohledem na finanční nákladnost.
Tuto středu bude plénum senátu hlasovat o novele energetického zákona „Lex OZE 3.“ Senátoři z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v minulém týdnu navrhli zákon vrátit do poslanecké sněmovny se dvěma úpravami. První, o které Ekonomický deník již informoval, se týká vyškrtnutí individuálních kontrol ziskovosti fotovoltaik z let 2009 a 2010, tedy takzvané Stanjurovy přílepky. Druhá se týká pomoci solárním investorům, kteří přišli o nárok na vysokou provozní podporu z roku 2010.
Role hlavního obhájce zmíněné skupiny investorů se ujala senátorka Hana Žáková (STAN). Během jednání výboru Žáková upozornila na rozhodnutí Ústavního soudu z konce roku 2023, které vyzývá k nápravě situace. Jenže nikdo z odpovědných ministerstev to nechce řešit, hlavně kvůli finančním nákladům. Znamenalo by to totiž zvýšené náklady na financování podporovaných zdrojů energie (POZE) v rozsahu zhruba 300 milionů korun ročně.
Doplacení peněz podpořil také Ústavní soud
Skupina senátorů již dříve podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, které stanovilo výši podpory pro POZE na rok 2021 pro solární elektrárna připojené k síti v lednu či únoru roku 2011. Plénum Ústavního soudu návrh senátorů v listopadu 2023 zamítlo, avšak jistý úspěch stěžovatelé zaznamenali.
Ústavní soud ve svém verdiktu uvedl, že „cenová regulace fotovoltaických elektráren musí být v následujících letech nastavena tak, aby bylo v konečném důsledku dosaženo naplnění zákonných záruk návratnosti investice a přiměřeného zisku nejpozději s koncem stanoveného období (tedy do 15 let ohledně prosté návratnosti investice, do 20 let ohledně přiměřeného zisku).“
Pro představu: Výkupní cena elektřiny pro solární elektrárny dokončené v roce 2010 letos dosahuje 16 362 korun za megawatthodinu (po stržení srážkové daně se jedná o 13 090 korun). Desítky firem, kteří kvůli opožděnému připojení k síti mohly začít vyrábět až v roce 2011, mají výkupní cenu 7257 korun za MWh. Taková výkupní cena nestačí k dosažení míry ziskovosti, kterou stát investorům sliboval (tedy vnitřní výnosové procento na úrovni 6,3 procenta). V praxi se poškozené firmy potýkaly či potýkají se ztrátovým hospodařením a neochotou bank je financovat.
Asi nejznámějším příkladem těchto fotovoltaik jsou firmy Saša – Sun (dnes ZEVES 5) a Zdeněk – Sun (dnes ZEVES 4), které u Chomutova postavil byznysmen Zdeněk Zemek. První z firem vykázala v roce 2023 ztrátu 7 milionů korun a druhá prodělala 14 milionů korun. Tyto dvě elektrárny však podle řady svědectví nebyly v poslední den roku 2010 stavebně dokončené. Jenže o možnost čerpat výhodnou výkupní cenu z roku 2010 přišly také firmy, jejichž fotovoltaika byla koncem roku 2010 hotová a provozuschopná, až na jeden „detail“ – chybějící připojení do sítě ČEZ Distribuce.
Střet o Stanjurovy přílepky
Jak Ekonomický deník informoval před týdnem, senátoři z Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhují z novely Lex OZE 3 vyškrtnout kontroverzní přílepky, které do zákona na poslední chvíli protlačilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou. Pokud se jejich doporučení bude držet také plénum senátu, svolané na 22. ledna, bude novela s příslušnou úpravou vrácena zpět do poslanecké sněmovny.
Schválení kontroverzních návrhů ministerstva financí na osekání plateb majitelům solárních elektráren narazilo na odpor už v poslanecké sněmovně. Řada poslanců ze všech vládních stran dávala najevo, že se jim tento retroaktivní zásad do nastavených pravidel podpory nelíbí. Rozhodl až tlak ze strany ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který rebely přiměl k poslušnosti. Návrh tudíž v prosinci těsně sněmovnou prošel.
Střet o Stanjurovy přílepky zcela zastínil původní obsah novely Lex OZE 3. Tedy legislativní ukotvení velkých bateriových úložišť energie a dalších technologií, které umožní lépe vyrovnávat výrobu a spotřebu elektrické energie. Novela řeší také otázky ochrany spotřebitele či zavedení kapacitních plateb. Více o jejím obsahu se dočtete ve zprávě Velké baterie, kapacitní platby i pokuty za výpověď smlouvy s fixací ceny. Poslanci projednají Lex OZE.
David Tramba, ceskajustice.cz
X X X
Muže čelil křivému obvinění a žádá náhradu újmy. Ústavní soud se ho zastal.
Ústavní soud (ÚS) se zastal muže, jenž usiluje o náhradu nemajetkové újmy způsobené křivým obviněním. Bývalá přítelkyně jej nařkla z omezování osobní svobody a vydírání, byl ve vazbě, což se projevilo posttraumatickou stresovou poruchou. Trestní soudy muže po řadě zvratů odkázaly s nárokem na náhradu újmy do občanskoprávního řízení. Podle ÚS to byla chyba, rozhodnutí mohlo padnout u trestních soudů, podkladů měly dost. Možnost odkázat poškozeného s jeho nárokem na civilní řízení se podle ÚS nesmí nadužívat.
„Institut uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení by tak pozbyl svého smyslu. Nespravedlivé rozhodnutí, a tím spíše ‚nerozhodnutí‘ o nárocích poškozených, totiž umocňuje primární újmu způsobenou trestným činem,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Baxy. Nikdo z aktérů případu se vyhlášení nezúčastnil.
Nález podle Baxy potvrzuje trend posilování práv obětí v trestním řízení. „Těžištěm je jistě rozhodování o vině a trestu, ale důležitou součástí je také odčinění újmy oběti trestného činu. Povinností trestních soudů je, pokud mají dostatek důkazů, aby o tomto nároku rozhodly v rámci trestního řízení ihned a nevystavovaly oběť tomu, aby znovu, u jiného soudu, v jiném řízení a samozřejmě po uplynutí dalšího času ten svůj nárok znovu prokazovala a odůvodňovala,“ řekl novinářům Baxa.
Žena tvrdila, že ji bývalý přítel držel ve svém autě, aby nemohla vystoupit. Vozil ji prý různě po Praze, přičemž na ni křičel a nadával jí. Muž kvůli ženině svědecké výpovědi čelil trestnímu stíhání pro omezování osobní svobody a vydírání.
Odsouzena však nakonec byla žena, a to za křivé obvinění a křivou výpověď. Vyslechla si šestiměsíční trest vězení s podmínečným odkladem na dva roky. Muž požadoval také náhradu nemajetkové újmy. Obvinění a vazba se u něj projevily posttraumatickou stresovou poruchou.
Během přibližně čtyř let padlo devět různých rozhodnutí, muž měl dostat 327.000 korun, posléze jen 200.000 korun. Nejvyšší soud jej pak posledním rozhodnutím v řadě odkázal v plném rozsahu na občanskoprávní řízení. Muž to vnímal jako zbytečný návrat na začátek a také jako porušení svých základních práv.
Nejvyšší soud nyní musí rozhodnout znovu. Součástí dnešního nálezu ÚS je také varování před takzvaným „procesním ping-pongem“, tedy nekonečným přesouváním věci mezi jednotlivými instancemi. „Byť je prodloužení soudního řízení v důsledku uplatnění opravných prostředků a rozdílnosti právních názorů mezi soudy přirozenou součástí soudního řízení, v přehnané míře může být protiústavní,“ upozornil ÚS, ceskajustice.cz
X X X
Zemřel Petr Hannig, objevitel Lucie Bílé a neúspěšný kandidát na prezidenta
Ve věku 79 let zemřel v úterý ráno hudebník, producent a politik Petr Hannig, který v minulosti kandidoval na českého prezidenta a pro šoubyznys objevil řadu talentů, včetně zpěvačky Lucie Bílé. Během hudební kariéry napsal stovky písní.
Smrt známého hudebníka potvrdila pro deník Blesk jeho dlouholetá partnerka. Hannig se potýkal se zdravotními komplikacemi poté, co minulý rok v létě prodělal mozkovou mrtvici. Poslední dny svého života strávil v péči lékařů na Rehabilitační klinice Malvazinky v Praze.
V šedesátých letech Petr Hannig emigroval do Anglie, kde se začal živit psaním písní pro známé tamní interprety. Po návratu do rodné vlasti patřil k silným předrevolučním hudebním kádrům. Pro český šoubyznys objevil například Lucii Bílou, které napsal její první velký hit Neposlušné tenistky.
V Daliboru Jandovi se zmýlil
Pod jeho vedením na hvězdnou dráhu vstoupil také Vítězslav Vávra, Jiří Wimmer, Lenka Kořínková, Zdeněk Izer, Stanislav Procházka mladší, Arnošt Pátek nebo Jakub Smolík.
„Jen jednou jedinkrát jsem neodhadl talent, a to u zpěváka Dalibora Jandy. Když jsem ho poprvé uviděl, řekl jsem mu, že je mi to líto, ale že už je moc starej. Ukázal mi, že jsem se v něm zmýlil,“ prozradil během života redaktorovi CNN Prima NEWS.
V politice se neprosadil
Nejraději vzpomínal na léta, kdy se svou kapelou doprovázel šansoniérku Hanu Hegerovou. „Bylo to nejlepší hudební období, které jsem prožil,“ říkal.
Po revoluci se začal angažovat v politice. V roce 2002 založil Stranu zdravého rozumu, několikrát kandidoval do Senátu a Poslanecké sněmovny, ale nikdy nebyl zvolen. V roce 2018 se v prezidentských volbách neúspěšně ucházel o Pražský hrad.
Syn žije v USA
Z prvního manželství měl syna Jana, který od roku 1996 žije v USA, kde se stal profesorem statistiky na univerzitě. Po smrti manželky v roce 1989 žil Petr Hannig až do své smrti s přítelkyní Silvií.
Krečmar na sklonku života vyměnil manželku za mladou Ukrajinku. Chodila k nim uklízet
V mládí mezi jeho lásky patřila i o deset let mladší herečka a zpěvačka Lenka Kořínková. „Spatřil jsem ji v divadle Semafor, v němž ještě jako studentka herectví pražské konzervatoře hostovala a nabídl jí angažmá ve své kapele. Dostala mě recitováním Šrámkova Splavu, kdy jsme se procházeli po břehu řeky Berounky. Takhle romanticky jsem se do ní zamiloval. Složil jsem pro ni spoustu nádherných šansonů,“ vzpomínal Hannig pro CNN Prima NEWS.
Poslední vzkaz fanouškům
Na veřejnosti se naposledy objevil v květnu, kdy se účastnil natáčení televizního pořadu, který vzdal hold zpěvačce Ivetě Bartošové.
O pár dní později na svém facebookovém profilu oznámil, že na tom není zdravotně dobře a že další příspěvky bude vkládat až poté, co mu to zdravotní stav umožní.
X X X
‚Obrovský respekt všem dárcům.‘ Díky Oční tkáňové bance se každý rok vrátí zrak stovkám pacientů
Transplantace oční rohovky je potřeba v případě, kdy se rohovka zkalí nebo změní svůj tvar, někdy ale také po úrazech oka. Ve Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech v Praze rohovky transplantují několikrát do týdne a ročně tak zachrání zrak stovkám lidí. Všechno začíná odběrem dárcovské tkáně. Ve vinohradské nemocnici se nachází i největší oční tkáňová banka v Česku, která ročně zpracuje na pět set očních rohovek.
S vedoucí lékařkou Oční tkáňové banky Magdou Netukovou stojíme před lednicí, ve které se chladí rohovky připravené k transplantaci. Jsou uložené v roztoku ve speciálních pouzdrech, jakýchsi komůrkách.
„Každé ráno kontaktujeme soudní lékaře nebo patology, zda se nevyskytl nějaký vhodný dárce. Pokud ano, náš tým vyjíždí na konkrétní patologii anebo také na operační sály, pokud se jedná o dárkyně a dárce orgánů, a provede vlastní odběr rohovky,“ popisuje.
Ještě předtím si zdravotnický personál zjišťuje, jestli dárci nejsou v registru lidí, kteří s odběrem orgánů a tkání nesouhlasí. Odběr musejí zdravotníci provést do 24 hodin od úmrtí. Banka odebírá rohovky od lidí ve věku 18 až 80 let.
„Rohovka má velký potenciál přežít vlastního dárce. Jsou případy, kdy rohovka od staršího dárce byla transplantována mladému člověku a dožila s ním mnoho desítek let,“ poznamenává Magda Netuková.
Endotelová transplantace
O tom, jestli je odebraná tkáň vhodná k transplantaci, se rozhoduje ve vedlejší místnosti. Tady jsou přístroje, na kterých se rohovky před transplantací vyšetřují.
„Máme zde přístroj, který se jmenuje endotelový spekulární mikroskop, určený přímo a pouze pro oční banky. Ten nám pomůže vyšetřit endotel rohovky, což je nejdůležitější vrstva rohovky při vlastní transplantaci,“ vysvětluje lékařka.
Máme před sebou rohovku v narůžovělém roztoku připravenou pro čistě endotelovou transplantaci. „V čistých prostorách jsem manuálně oddělila endotel od zbytku rohovky a při operaci se z ní použije pouze tato tenká vrstva buněk,“ popisuje Magda Netuková, zatímco její kolegyně tkáň ještě před zákrokem kontroluje.
Vkládá vaničku s rohovkou do zrcadlového mikroskopu propojeného s monitorem počítače, kde se zobrazuje struktura tkáně. „Endotel vypadá jako medové plásty,“ říká laborantka Marie Majerová. „Vyfotím čtyři obrázky a pak musím udělat myší doprostřed buňky 80 teček, aby mikroskop dotaz dobře vyhodnotil,“ přibližuje svoji práci.
Nenahraditelný materiál
Rohovková tkáň se vyšetřuje také na štěrbinové lampě, kde se studuje její povrch, jestli není poškozený. I tady vznikají kontrolní snímky, které potom laborantka konzultuje s lékařkou. Ta vyhodnocuje jednotlivé vrstvy rohovky a stanoví, jestli je vhodná pro transplantaci.
„Mám to štěstí, že vidím nejen práci v tkáňové bance, ale i výsledky u lidí, kterým opravdu vracíme zrak, zachraňujeme oči. A ten pocit je neskutečný. Obrovský respekt ke všem dárcům,“ vyjadřuje vděčnost Magda Netuková a zdůrazňuje, že práce tkáňové banky je zcela nenahraditelná. „Neexistuje žádný jiný materiál, který by se dal použít kromě dárcovské rohovky,“ dodává lékařka.
Až 20 % z přibližně 500 rohovek, které zdravotníci v oční tkáňové bance ročně zpracovávají, se po následných vyšetřeních nakonec vyřadí.