Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody. Dodal také, že se jednání dostala do kritické fáze a že s ním nikdo nemanipuluje. Americký ministr zahraničí Rubio předtím prohlásil, že USA ukončí úsilí zprostředkovat mír, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit.

 Trump podle Reuters novinářům sdělil, že se Spojené státy přestanou pokoušet ukončit válku na Ukrajině, pokud Moskva nebo Kyjev příliš ztíží zastavení konfliktu. Zároveň ale poznamenal, že nechce říct, že odchází od jednacího stolu a vyjádřil přesvědčení, že stále existuje slušná šance na ukončení konfliktu, poznamenala agentura.

  Marco Rubio dříve během dne uvedl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit. „Musíme zjistit, zda je možné válku na Ukrajině ukončit,“ řekl Rubio a zdůraznil, že jasno musí být v řádu dní. „Pokud to možné nebude, tak prezident může říct, že končíme,“ uvedl.

Americký viceprezident J. D. Vance, který se pátek v Římě setkal s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, podle agentury Reuters řekl, že USA jsou k ukončení války stále optimistické. „Protože se konají jednání, nebudu je předčasně hodnotit, ale cítíme optimismus, že budeme moci, doufejme, tuto válku, velmi brutální válku ukončit,“ uvedl.

 USA podle Rubia chtějí válku zastavit, musí ale od Ruska i Ukrajiny vědět, že o mír stojí. „Jinak máme řadu dalších priorit,“ řekl. Kyjev již dříve bez podmínek souhlasil s americkým návrhem na celkové příměří. Moskva se takto jasně nevyjádřila, ale opakovaně uvedla, že s myšlenkou souhlasí, zároveň však požaduje řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu. Hovoří také o zrušení některých západních sankcí před ukončením bojů.

Ukrajina zdůrazňuje, že budoucí mírová dohoda bude muset obsahovat bezpečnostní záruky pro případ dalšího ruského napadení. Za nejvýznamnější pak Kyjev považuje jistoty od USA, které jsou stejně jako Rusko jadernou mocností. Rubio v pátek bez podrobností řekl, že otázka záruk se na jednání v Paříži zmínila. Poznamenal, že bezpečnostní záruky jsou problémem, který je možné vyřešit tak, aby výsledek byl přijatelný pro všechny.

Bloomberg: USA nabídly mír za cenu ukrajinských ústupků Washington podle zjištění agentury Bloomberg předložil spojencům návrhy na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, včetně náčrtu podmínek pro ukončení bojů a zmírnění sankcí vůči Moskvě v případě trvalého příměří. Návrh by fakticky zmrazil válku v současných frontových liniích, přičemž ukrajinská území, která nyní Rusko okupuje, by zůstala pod kontrolou Moskvy. Kyjev by se rovněž musel vzdát svých snah o vstup do NATO.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek podle agentury Reuters řekl, že jednání s Američany jsou „docela komplikovaná, protože téma rozhodně nepatří k těm snadným“. Rusko chce konflikt vyřešit a zajistit své vlastní zájmy a je otevřené dialogu, uvedl také Peskov.

Rubio už na počátku dubna po bruselském jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance řekl, že ruský prezident Vladimir Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to s mírem myslí vážně, protože Trump nepřistoupí na nekonečné debaty.

 Rubiovo páteční vyjádření podle Reuters zdůrazňuje rostoucí pocit marnosti v Bílém domě z nedostatečného pokroku v úsilí konflikt urovnat. Agentura poznamenala, že válka na Ukrajině je jednou z položek na rostoucím seznamu geopolitických výzev.

Trump během prezidentské kampaně prohlásil, že by mohl Putina a hlavu ukrajinského státu Volodymyra Zelenského donutit přestat bojovat do 24 hodin po svém opětovném nástupu do Oválné pracovny 20. ledna. USA později tuto lhůtu prodloužily do Trumpových prvních 100 dnů ve funkci, které se završí 30. dubna.

Rubio ve čtvrtek v Paříži jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, aby s nimi hovořil o ukončení války na Ukrajině. Na schůzku přicestovali také britští a němečtí bezpečnostní poradci a ukrajinská delegace. Elysejský palác po jednání oznámil, že rozhovory byly výborné, pozitivní a konstruktivní. Rubio o obsahu jednání následně informoval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

 Kyjev již dříve bez podmínek souhlasil s americkým návrhem na celkové příměří. Moskva se takto jasně nevyjádřila, ale opakovaně uvedla, že s myšlenkou souhlasí, zároveň však požaduje řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu.

Hovoří také o zrušení některých západních sankcí před ukončením bojů. Ukrajina, která s příměřím předem souhlasila, zdůrazňuje, že budoucí mírová dohoda bude muset obsahovat bezpečnostní záruky pro případ dalšího ruského napadení.

Na slova šéfa americké diplomacie reagoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). „Ukrajina už před měsícem přijala americký návrh na příměří, Rusko místo toho dál páchá zbabělé útoky na civilisty,“ uvedl .

Evropa se podle Lipavského aktuálně připravuje na všechny varianty včetně mírového uspořádání. „Ale do té doby budeme dál podporovat Ukrajinu, aby se ruskému teroru mohla bránit,“ dodal.

 Lipavský k příspěvku připojil část svého středečního vystoupení na CNN Prima News, ve kterém zmínil, že Rusko zatím nevyužilo žádnou možnost v rámci kroků předložených Spojenými státy. „Je jasné proč. Rusové si myslí, že stále mohou dosáhnout svých cílů,“ řekl.

„Celé to od začátku působí tak, že Trumpa Ukrajina nezajímá. A nikdy nezajímala. Ani životy Ukrajinců, ani udržení mezinárodního řádu,“ reagoval na Rubiovy výroky i europoslanec Jan Farský (STAN). Jediné, co podle něj Trump na Ukrajině vidí, jsou byznys a zdroje pro USA. „A pro ty si od první chvíle jde. Bez ohledu na lidské oběti, bez ohledu na mezinárodní právo,“ dodal.

 X X X

ČÍNA  POMÁHÁ  RUSKU?

UKRAJINĚ  POMÁHÁ   SE  ZBRANĚMI  CELÝ  ZÁPAD,  VÝCHOD

BEZ  ZBRANÍ  Z  CIZINY  UKRAJINA  NA  KOLENOU  UŹ   DÁVNO,  JAKO  HITLER

 V reakci na ruský raketový útok oznámil Zelenskyj sankce na čínské firmy

 Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na pátek. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci tento útok v Charkově a Sumách oznámil sankce na čínské firmy, u nichž má podezření, že se podílely na výrobě raket Iskander. Čína dementovala tvrzení, že by jakékoli straně poskytla smrtící zbraně.

 Zelenskyj již ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina má informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní.

Podle něj Čína dodává Rusku také střelný prach a dělostřelectvo. Neupřesnil však, zda jde o dělostřeleckou munici nebo dělostřelecké systémy.

„Dnes jsme rozšířili naše ukrajinské sankce na téměř stovku dalších subjektů – fyzických i právnických, z nichž většina se podílí na výrobě, včetně výroby těchto raket Iskander,“ napsal Zelenskyj na Telegramu.

„Mnoho z těchto subjektů je ruských, ale jsou mezi nimi bohužel i subjekty z Číny,“ dodal s tím, že Kyjev bude žádat své partnery, aby sankce na vybrané subjekty uvalili také.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek čtvrteční tvrzení Zelenského označilo za nepodložené. Čína nikdy neposkytla smrtící zbraně ani jedné ze stran konfliktu na Ukrajině, citovala agentura Reuters z dřívějšího vyjádření mluvčího čínské diplomacie Lin Ťiena.

Čína se během více než tři roky trvající ruské invaze na Ukrajinu staví do role neutrální strany, připomíná agentura AFP. Nicméně západní země upozorňují, že úzké vztahy mezi Pekingem a Moskvou pro Rusko znamenají důležitou ekonomickou a diplomatickou podporu.

Exploze ve vzduchu pro větší destrukci

„V Charkově jsou slyšet výbuchy! Buďte opatrní,“ napsal brzy ráno starosta Terechov na Telegramu, kde následně postupně informoval o rostoucím počtu zraněných a jednom mrtvém po ruském vzdušném útoku. Zatím poslední bilance podle něj činí, kromě zmíněné oběti, 54 zraněných včetně dítěte.

Podle prokuratury udeřili Rusové na východoukrajinské město třemi střelami Iskander, z nichž jedna explodovala ve vzduchu s cílem způsobit co nejvíce obětí z řad civilistů.

Starosta Sum, které se podobně jako Charkov nacházejí v blízkosti hranic s Ruskem, mezitím informoval o útoku ruských dronů na blíže nespecifikovaný průmyslový objekt.

 „Tři drony Šáhed zasáhly stejný prostor,“ uvedl starosta Kobzar, podle něhož útok nepřežil jeden člověk a další vyvázl se zraněním. Sumy se v neděli staly terčem ruského útoku, který nepřežilo 35 lidí a více než stovka jich utrpěla zranění, mezi nimi i děti.

 Raketa Iskander je ruský mobilní zbraňový systém, který slouží k přesnému ničení důležitých cílů na zemi, jako jsou letiště, velitelství nebo komunikační centra.

Je schopná zasáhnout cíl až do vzdálenosti 500 kilometrů a dokáže se vyhnout protivzdušné obraně. Existují i verze, které používají jiné typy střel, a technologie z tohoto systému byla využita i při vývoji moderní letecké rakety Kinžal.

  X X X

RUSKO  PÁTRÁ  PO  NEPŘÁTELÍCH, I  Z  ČR

Politici i bojovníci za Ukrajinu na Putinově listu. Šéf Kremlu pátrá po nepohodlných Češích

Mezi více než 140 tisíci lidmi, po kterých Rusko pátrá a chce je zatknout, jsou i necelé dvě desítky Čechů. Jejich počet se nově rozrostl například o dvojici mužů, kteří mají bojovat v ukrajinské armádě. O seznamu informuje ruský portál Mediazona. Mezi hledané patří už nějaký čas například europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) či starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS) kvůli kauze s odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva. Cítí se v nebezpečí a hrozí jim vůbec ze strany Ruska nějaké nebezpečí?

Seznam z dílny ruského ministerstva vnitra zveřejněný ruským nezávislým portálem Mediazona obsahuje přes 140 tisíc jmen lidí, na které v Rusku platí zatykač. Jsou zde mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či nynější šéfka diplomacie Evropské komise a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.

 Do této skupiny se dostalo i celkem 19 Čechů. Redakce CNN Prima NEWS má seznam od Mediazony k dispozici, ale vzhledem k bezpečnostním důvodům nebude drtivou většinu jmen zveřejňovat. Jde z části o muže, kteří podle dostupných informací bojují za Ukrajinu proti Rusku. Stejně tak je hledán i pracovník české ambasády v Moskvě. Kromě toho jsou na seznamu i další lidé mnoha různých národností, kteří měli být narozeni na území Česka nebo Československa. I jejich identitu redakce zná.

 Zároveň jsou však na seznamu hledaných Čechů i někteří čeští politici, konkrétně ti, kteří působili či působí na radnici v Praze 6. Ta před lety pod vedením tehdejšího starosty a dnes europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) schválila odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Koněva z pražského Bubenče. Mimo Koláře jsou na listině také nynější starosta Jakub Stárek (ODS) či poslanec Jan Lacina (STAN).

Jejich jména redakce uvádí s vědomím, že jde o v médiích opakovaně zmiňovaný případ. Na listině je také jméno ve čtvrtek zesnulého politika a někdejšího novináře Jaromíra Štětiny, který dlouhodobě informoval o dění v postsovětském prostoru.

Cítí se politici ohrožení?

„Žádné ohrožení osobně necítím. Lehké obavy prožívám v případě cestování do zahraničí. Řada zemí má smlouvy o vydávání hledaných osob. Fakticky nejde o to, že do některých zemí nesmím, to koordinuji s ministerstvem zahraničních věcí, ale nerad bych prožil neplánované přistání v zemi, která by mě okamžitě vydala,“ sdělil na dotaz CNN Prima NEWS starosta Prahy 6 Stárek.

Ohrožení podle svých slov nepociťuje ani jeho předchůdce ve funkci Kolář. Na druhé straně však zmínil, že hrozbu z Ruska „musí pociťovat každý příčetný člověk, který není úplně vypláchnutý voláním Kremlu a hulákáním jeho příznivců a advokátů“, mezi kterými jmenoval mimo jiné šéfku KSČM a lídryni uskupení Stačilo! Kateřinu Konečnou, Jindřicha Rajchla (PRO) a předsedu SPD Tomia Okamuru.

 „Strach o sebe opravdu nemám a ohrožení nepociťuji. Ale vyhrožování pana (Daniela) Sterzika (Stačilo!) lži pana (Ondřeje) Dostála (Stačilo!), a nenávist paní (Zuzany) Majerové (Trikolora), a jejich melody boys mě úplně klidem a blahem nenaplňují,“ dodal pro CNN Prima NEWS nynější europoslanec.

V nebezpečí se necítí ani Lacina. „Musím říct, že si ohrožení nijak zvlášť nepřipouštím. Přijde mi bizarní, že mě nějaký cizí stát stíhá za poškozování svých zájmů v zahraničí, protože jsem přemístil jako místostarosta pro správu majetku Prahy 6 jednu sochu v majetku městské části z místa A na místo B,“ uvedl pro redakci poslanec.

Rusové pracovali s různými vylhanými argumenty, například že šlo o válečný hrob, což ovšem nebyla pravda. „Z dnešní perspektivy je přemístění sochy sovětského maršála Koněva do skladiště a jeho zapůjčení Muzeu paměti 20. století tím nejlepším, co jsme mohli udělat,“ konstatoval.

Just: Rusové s oblibou trestají zahraniční bojovníky

Potenciální ohrožení od Rusů však není radno podceňovat. „Určitě jim hrozí nebezpečí, pokud se dostanou do přímého kontaktu s ruskými orgány,“ popsal CNN Prima NEWS spolupracovník redakce žijící v Moskvě Jiří Just. Lidé na seznamu by mohli od Rusů dostat trest. „Pokud bychom brali v úvahu Čechy, kteří bojují na Ukrajině, pro ně by to mělo mimořádně tvrdé následky. Rusové s oblibou soudí různé zahraniční bojovníky, kteří bojují na straně Ukrajiny,“ pokračoval novinář s dovětkem, že zde Rusové sází „exemplární tvrdé tresty“.

 „Bezesporu je to varování a ukázka, že Rusko ví o těchto osobách, a že pokud se mu dostanou do spárů, tak si na ně došlápne. Budou skutečně trestáni, nejsou to jen deklarace, ale hrozba pro ty osoby,“ řekl redakci Just. Zmínil také případ britského občana, který měl údajně bojovat za Ukrajinu, ale byl Rusy zajat v Kurské oblasti a u soudu dostal vysoký trest 19 let vězení. O případu uvězněného Brita informoval také list Kommersant.

Bezpečnostní analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček CNN Prima NEWS řekl, že bezprostřední nebezpečí Čechům na ruské listině hledaných nehrozí, ale jedním dechem dodal, že Rusko v poslední době podniká čím dál radikálnější akce, jako třeba útoky proti infrastruktuře v Baltském moři nebo exploze leteckých zásilek v Polsku a Litvě.

 „Zatím jsme neviděli, že by politici či aktivisté ze západních zemí byli skutečně vražděni či unášeni,“ zmínil Havlíček, ale zároveň dodal, že Rusové skutečně měli plány na unešení či zavraždění třeba šéfa zbrojovky Rheinmetall Armina Pappergera, přičemž pokus měly zhatit americké a německé tajné služby. Expert AMO doplnil, že taktikou Rusů se zveřejněním zatykačů je hlavně ony hledané zastrašit. „Je to další způsob, jak se Rusko vypořádává se svými kritiky,“ poznamenal Havlíček s příkladem, kdy Rusko třeba pravidelně označuje nové a nové údajné zahraniční agenty.

Rusko si dělá, co chce, není demokratický stát, říká Lipavský

Seznam Čechů hledaných Rusy pro CNN Prima NEWS okomentoval i ministr zahraničí Jan Lipavský (nez.). „V demokratickém státu víte, za co vás policie stíhá a jaké to má důsledky. V Rusku se to musíte dozvědět z investigativních článků médií a stát odmítne jinému státu takové informace o jeho občanech specifikovat. Jde o další důkaz toho, že si Rusko dělá, co chce, a nefunguje jako demokratický stát,“ sdělil redakci šéf tuzemské diplomacie s dovětkem, že se ministerstvo za české občany postaví.

Podle jeho resortu jde ze strany Moskvy o „tradiční sovětskou techniku zastrašování osob i celých národů“. Tisková mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová přidává varování, aby Češi do Ruska raději necestovali.

„Již loni jsme žádali o bližší informace ruskou stranu prostřednictvím našeho zastupitelského úřadu v Moskvě. Dostali jsme neúplnou odpověď. Chystáme se tuto žádost zopakovat. Zároveň nás kontaktovaly jednotky osob, které se o svém zalistování na tento seznam dozvěděly,“ popsala redakci Wernerová.

 X X X

 SOUDCI   HAAGU  ŽÁDALI  ZADRŽET  V  MAĎARSKU  IZRAELCE

Vysvětlete, proč jste nezadrželi Netanjahua, žádají soudci z Haagu Maďarsko

 Soudci Mezinárodního trestního soudu žádají Maďarsko, aby vysvětlilo, proč nesplnilo svou povinnost zatknout izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Na něj je totiž vydán zatykač za podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Maďarsko v den jeho návštěvy oznámilo, že z organizace chce odejít.

Mezinárodní trestní soud ve středu večer oznámil zahájení řízení proti Maďarsku poté, co země Netanjahua přivítala na červeném koberci. Budapešť má do 23. května předložit důkazy na svou obhajobu.

Izraelský premiér zemi navštívil začátkem dubna. Vzhledem k tomu, že Maďarsko je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), mělo tak povinnost Netanjahua zatknout a předat ho ke stíhání do Haagu.

Maďarský premiér však v týž den učinil prohlášení, že se jeho země z ICC stáhne a ve státním rozhlase prohlásil, že Mezinárodní trestní soud „již není nestranným soudem, není soudem práva, ale politickým soudem“.

„Podepsali jsme mezinárodní smlouvu, ale nikdy jsme neučinili všechny kroky, které by jinak umožnily její vymahatelnost v Maďarsku,“ řekl tehdy Orbán s odkazem na skutečnost, že maďarský parlament nikdy nepromítl statut soudu do maďarského práva.

Maďarské úřady tak nemají žádné nástroje, aby příkazy ICC plnily. Soudci Mezinárodního trestního soudu ovšem dříve podobné argumenty odmítli.

Maďarsko se rozhodnutím opustit ICC stane jediným nesignatářem v rámci 27členné Evropské unie. Ze 125 současných signatářských zemí od soudu odstoupily pouze Filipíny a Burundi. Proces vystoupení trvá nejméně jeden rok.

Je to již potřetí za poslední rok, kdy soud vyšetřuje některý z členských států kvůli tomu, že nezatýká podezřelé. V únoru soudci požádali Itálii o vysvětlení, proč země poslala Libyjce podezřelého z mučení a vraždy domů italským vojenským letadlem, místo aby ho předala soudu.

V říjnu soudci nahlásili Mongolsko dohledové organizaci soudu za to, že nezatklo ruského prezidenta Vladimira Putina, když tuto asijskou zemi navštívil.

 X X X

 SOUDCI  ANGLIE  NA  STRANĚ  BREXITU

 Pan „Zastavte brexit“ zvítězil. Podle soudu může hlučet před britským parlamentem

 Britský soud se postavil na stranu odpůrce brexitu, který od časů britského referenda o opuštění Evropské unie protestuje před britským parlamentem. Muž, který se stal během let jednou z tváří stoupenců návratu Británie do EU, podle soudu může před sídlem zákonodárného sboru pouštět hlasitou hudbu, což mu zakázala policie. Šestapadesátiletý Steve Bray rozsudek označil za vítězství svobody projevu.

 Bray se v klobouku v modrožlutých barvách EU a s transparenty v ruce pravidelně objevuje na záběrech televizního zpravodajství o důsledcích britského odchodu z evropského bloku. Před sídlem britského parlamentu ve Westminsteru často využívá hlasitou hudbu jako doprovod svých protestů.

Vedle některých popových písní například během příjezdů bývalého premiéra Rishiho Sunaka pouštěl hudební motiv spojený s hlavní zápornou postavou Hvězdných válek Darthem Vaderem. „Vždycky jsme to pro Rishiho dělali, má zjevně rád Hvězdné války,“ řekl podle BBC soudu Bray.

Právě před Sunakovým příjezdem loni v březnu, když z Brayových reproduktorů zněla píseň od skupiny D:Ream „Things Can Only Get Better“ (může být jen lépe), mu policisté předali mapu s vyznačenými oblastmi, kde v Londýně nemůže pouštět hlasitou hudbu. Když po jejich odchodu znovu přidal na hlasitosti, vrátili se a reproduktory mu zabavili. Poté byl obviněn, že bezdůvodně porušuje normu zakazující některé aktivity před sídlem parlamentu.

„Je přesvědčen, že šíří důležité sdělení. Potřebuje hlasitost, kterou používá, aby dostal své sdělení přes Parlamentní ulici do Westminsterského paláce,“ konstatoval londýnský soudce Anthony Woodcock. Soud rozhodl, že Bray je nevinen a může hlasitě protestovat proti brexitu i nadále.

Omluva i vítězství svobody projevu

Někteří svědci u soudu vypověděli, že jeho hudba je slyšet až ve vyšších patrech okolních budov, což je ruší. Bray se za to omluvil, nicméně verdikt označil za vítězství.

 „Dnešek je velmi významný den nejen pro nás protestující, ale pro všechny lidi, pro jejich svobodu vyjádření a právo protestovat,“ reagoval na rozsudek.

Británie opustila EU v roce 2020 na základě referenda, v němž měli v roce 2016 po vypjaté kampani nečekaně navrch zastánci brexitu. Po odchodu, který přinesl zemi řadu komplikací, vzrostl počet odpůrců brexitu, kterých je podle posledních průzkumů přes 50 procent, zatímco pozitivně jej vidí jen zhruba třetina respondentů.

 X X X

 EXMINISTR  BARTOŠ  NAPÁCHAL  ČR  MILIARDOVÉ  ŠKODY

FIAlLA ,  KOALICE  HO  KRYJÍ,  GEN  PAVEL  neod

 Jaké chyby napáchal stát v digitalizaci stavebního řízení? Ministerstvo zveřejní právní část auditu

 Právní část auditu digitalizace stavebního řízení bude veřejnosti představena v nadcházející čtvrtek, jeho technická část má být hotová na konci dubna. Na Setkání lídrů developmentu 2025 to řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Pracovní verze auditu, o kterém v pátek informoval server SeznamZprávy, odhalila několik zásadních chyb v projektové části digitalizace stavebního řízení. Kvůli porušení pravidel, která upravují zadávání veřejných zakázek, pak podle auditu nebude možné proplatit celkovou částku z Národního plánu obnovy (NPO).

„Právní audit je v pracovní verzi tak, aby byl připomínkován ve standardním připomínkovém řízení a bude představen veřejnosti ve čtvrtek ráno. Technická část je zadána s termínem dodání na konci dubna. Tu budeme prezentovat, až ji dostaneme,“ řekl Kulhánek. Výsledky právního auditu přípravy digitalizace měly být známy na začátku roku, kvůli nutnosti prostudovat velké množství materiálů ale jeho vypracování nabralo zpoždění. O zhotovení technické části se ještě v lednu nepřihlásil žádný odpovídající kandidát.

Sankce ze strany Evropské komise

Účelem auditu na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) je komplexní přezkum přípravy digitalizace stavebního řízení, včetně analýzy relevantních zadávacích řízení, uzavřených smluv, jejich plnění a dopadů na čerpání dotací. Část auditu týkající se právní problematiky dělají advokátní kanceláře PORTOS a MT Legal.

Ministerstvo mělo podle auditorů začít s výběrem firem na zřízení systémů digitalizace dříve. Bylo totiž zjevné, že se práce na digitalizaci nestihnou. Vzhledem k nesplnění některých milníků je podle auditorů ve hře i možnost sankce ze strany Evropské komise. Její výši nelze jednoduše stanovit, horní hranice by ale mohla být podle auditorů až 13,7 miliardy korun.

 Výčet chyb ministerstva

Podle zprávy ale také neexistoval analytický tým ministerstva, který by nový systém zkoumal. Zároveň nebyly obsazené některé klíčové pozice nutné pro vznik takto komplexního systému, přičemž ministerstvo tuto absenci nijak nezdůvodnilo. Při zadávání zakázky také rezort nedodržel nejvýhodnější a legální varianty dalšího postupu. Audit v tomto směru dal například za pravdu dřívějšímu rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské, podle kterého byla část zadání zakázky zahájena neoprávněně.

Kompletní systém má být do roku 2028

S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci roku 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice. Vláda po Bartošově odvolání následně rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsala na něj novou zakázku.

Kompletní a otestovaný nový systém digitalizace stavebního řízení by měl být hotový do roku 2028. Do té doby bude platit přechodné období, ve kterém budou stavební úřady moci souběžně využívat původní lokální systémy a nové digitální systémy stavebního řízení. ceskajustice.cz

X X X

 EU  BUDE  REAGOVAT  NA  TRUMPOVA  JEDNÁNÍ?

EU zvažuje čínskou odvetu

 Evropská unie může odpovědět na Trumpova cla omezeními kritických vývozů, pokud takové najde.

Celní válka se stupňuje do fáze, kdy nemá cenu sledovat podrobnosti, jak radí Číňan. Je jedno, kolik dalších procent americký prezident Donald Trump napaří. Se současnými sazbami se v Číně stejně žádný obchod nemůže uskutečnit. Účinnou odvetu však tvoří seznam položek, které partneru neprodám za žádnou cenu, přestože je kriticky potřebuje. Třeba různé vzácné kovy, bez kterých se moderní elektronické zázraky neobejdou. Vlastně, právě proto.

Zatím to bylo představeno jen jako hrozba, jako položky, které jsou pod centrální kontrolou. Naštvěte nás o trochu víc, a my je prostě blokneme. Jedna rána razítkem, a svět se změní.

Bloomberg přinesl zprávu, že podobná opatření se chystají i v Evropské unii, pokud 90 denní pauza, která oddálila dopad amerických astronomických „recipročních cel“ pro nečínskou část světa, nebude využita k vyjednání schůdnější dohody. Zájem o dohodu by byl, podle Trumpa oboustranný. Jen nevíme, co má obsahovat. Italská premiérka Meloniová v roli předskokana byla přijata v Bílém domě velice přátelsky (na rozdíl třeba od ukrajinského prezidenta Zelenského), ale to je tak zhruba vše, co lze ze zpravodajství vyčíst.

Ona sama zdůrazňovala, že nechce oslabit snahu Evropské komise, která má teď monopol na vyjednávání s USA. Její washingtonská návštěva nijak nenaznačila, co se v případě neúspěchu chystá. Možná proto, že zatím nikdo netuší, kam sáhnout. Odborné diskuse se zatím drží obecného „já bych mu“, já bych ho“ a „já bych s ním“.

Pro neodpovědné novináře, kteří mají tak malý vliv, že si mohou dovolit psát otevřeně, působila úvodní evropská nabídka jako žert. Spočívala v plánu, podle kterého naopak veškerá cla mezi EU a USA prostě zrušíme. Co se stane? Povede to ke snížení obchodních nerovnováh? Ani náhodou. Nejveselejší je naše bědování, že cla neprospívají rozvoji obchodu. Ale Trump přece nechce rozvoj obchodu, chce rozvoj výroby, která není možná, pokud se stejná věc dá dovézt mnohem levněji.

Je tu jedna podmínka, můžeme sáhnout po dovezeném, kdy nás napadne, ale jen když je za co. Můžete si koupit, co se nabízí a vy na to máte peníze. Jakmile se jedna z těchto podmínek poruší, na clech nezáleží. Každoroční obchodní schodek USA ve výši biliónu dolarů jinými slovy říká, že tuhle hodnotu dostávají Američané zadarmo, jen za zelené papírky, které Fed nic nestojí. Ale musí je prodat. Co když se to nepovede?

A co když se potřebná věc najednou ani koupit nedá, ale my už jsme zapomněli, jak se dělá? Dodavatelské řetězce mohou být zpřetrhány epidemií, válkou nebo tlakem výroby za ještě nižší mzdy, než byl dosavadní dodavatel ochoten akceptovat. Jenže ten nový pochází ze země, se kterou jsme v konfliktu.

Stejně žertovná je představa, že EU může postavit obranu na tom, že bude „jednotná“ a že zvýší vlastní produkci i vlastní spotřebu tím, že odstraní všechny „byrokratické bariéry“ mezi členskými státy. Je to pokus vyrovnat se Spojeným státům tím, že si problémy, ze kterých jsou zoufalí, přivodíme sami. Jednotný přístup znamená pokorné přijetí diktátu nejsilnějších. Zrušení zbytků ochrany domácí výroby odevzdá trh zahraničním monopolům. A čím se pak budeme živit? Evropské HDP poroste, ale život Evropanů bude čím dál těžší. Tyhle vztahy jsou tak prosté, že si jich všiml i Trump.

Úplně nejžertovněji vyzněl pokus Obchodní komory EU v Číně nastavit podmínky pro to, aby výpadek evropských obchodů s Amerikou mohl být nahrazen užšími vztahy s Čínou. Je to bohulibý záměr, pokud by byl myšlen vážně. Nepřehlédněme však pár drobných podmínek, které čínským partnerům tlumočil v Pekingu předseda Jens Eskelund:

Navrhl „odklon od vysoce koordinovaného rámce průmyslové politiky“ a návrat k „odvážným tržně orientovaným reformám, které umožní čínským a zahraničním společnostem konkurovat za rovných podmínek“. K tomu patří i neomezený vstup evropských investorů do Číny. Odvahu představuje ochota otupěle držet, když mne dřou bez nože.

 V podstatě tedy navrhl, aby Čína zavrhla své přednosti a místo toho se vyrovnala EU s její neschopností držet krok se světovým technologickým vývojem, zvládat regionální rozdíly a další úkoly, které se dají svěřovat průmyslové nebo obecněji hospodářské politice. S politikou pryč!! Pokud se samozřejmě nejedná o ochranu nenasytnosti největších hráčů, kteří jsou na straně politiků.

Často se žongluje pojmem trh, který má v ekonomii podobnou funkci, jako v matematice nekonečno. Má nezastupitelnou roli ve spoustě definic a vzorců, jenom nevíme, co to je. Učebnicová definice trhu je kouzelná, protože vylučuje jevy, bez kterých skutečný trh nespatříme – daně, transakční náklady, rozdíly v postavení a informovanosti účastníků. Je to pokus přiblížit se idylickým časům Adama Smithe, který vysvětloval zdroj bohatství národů z časů začátků průmyslové revoluce, kdy trh představovali stejně velcí řezníci nebo dílničky s výrobou špendlíků, které uměl každý.

V Americe teď vládne parádní chaos, což může pomoci Trumpovým vyjednavačským schopnostem, když znejistělý partner neví, na co se soustředit dřív. Nicméně, zazněly už průmyslové hlasy, kterým se tento trend líbí. Mám je ovšem z dost protrumpovského média, kterým je internetový UnHeard.

 Píše, že Main Street (reálný opak finanční Wall Street) vítá Trumpova cla a je prý snadné pochopit proč. Dávám to, jak to přišlo:

Když byla Čína v roce 2000 přijata do Světové obchodní organizace, americká výroba se otřásla. Mottlova společnost, která se specializovala na výrobu plechů, lisování a montáž, zaznamenala do roku 2003 pokles tržeb na zhruba 7 milionů dolarů, což byla třetina hodnoty z doby před čtyřmi lety. O dva roky později byl nucen propustit polovinu zaměstnanců. „Ten den jsem šel domů a plakal a plakal,“ říká Mottl.

Mottlovy potíže nebyly v žádném případě ojedinělé. Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP USA klesl z třetiny na poválečném vrcholu a ze 14 % v roce 2000, kdy se projevil čínský šok, na méně než 10 %. Podle výzkumů přišlo s prudkým nárůstem dovozu z Číny mnoho regionů s velkým podílem zpracovatelského průmyslu o pracovní místa a životní úroveň se snížila.

Devastace nebyla jen ekonomická, ale i psychologická a dokonce duchovní. To přispělo k tomu, co nositel Nobelovy ceny za ekonomii Angus Deaton a jeho žena, princetonská vědkyně Anne Caseová, nazvali „smrtí ze zoufalství“: zvláštní a znepokojivý pokles průměrné délky života dělnické třídy spojený s nárůstem depresí, alkoholismu a zneužívání opiátů. Geografie tohoto neduhu se překrývala s deindustrializací.

V následujících dvou desetiletích se Mottl dokázal přeorientovat na výrobu leteckých a raketových komponentů sloužících obrannému průmyslu, odkud pochází většina jeho dnešních obchodů. Dnes však Atlas pouze přežívá – pokud ovšem nezačnou platit Trumpova cla.

„Cla nám pomáhají nahoru. Posledních 20 let jsme si sami podřezávali krky,“ říká. „Konečně vidím příležitost vytvořit nový trh. Moji američtí dělníci by neměli pracovat za mexické nebo čínské mzdy.“

Přesto samotná cla pravděpodobně neoživí podíl výroby na HDP, natož podíl výrobních pracovníků. K jeho zvýšení je zapotřebí průmyslová strategie a rekvalifikace pracovníků po desetiletích, během nichž americké výrobní regiony ztratily své průmyslové know-how a atrofovaly. Dnes, jak si mnozí výrobci stěžují, je obtížné najít americké dělníky schopné zůstat střízliví od devíti do pěti, natož aby vynikali v moderních továrnách zítřka, které budou založeny na robotizaci. Uvidíme, zda se Trumpovci o tento aspekt úkolu zajímají stejně horlivě jako o cla.

Přesto Mottl tvrdí, že je v posledních dnech zavalen žádostmi o cenové nabídky, a slyší řeči o tom, že se sousední firmy chystají přesunout provozy ze zámoří zpět do vlasti. „Snažím se dát do pořádku své stroje, svůj tým a nabíráme nové zaměstnance,“ dodává.

Komentář k Mottlovu příběhu naznačuje, že bez čínských metod to zřejmě nepůjde ani v USA. Z toho je zároveň vidět, jak jsou ty Eskelundovy rady Číňanům opravu hloupé. A že pravděpodobně naopak spíše něco od Číňanů přebereme my. 

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Vučić a srbská vojenská jednotka na přehlídce v Moskvě

  Srbský prezident Aleksandar Vučić řekl, že navzdory tlaku Evropské unie nezmění své rozhodnutí zúčastnit se vojenské přehlídky v Moskvě 9. května. Prezident uvedl, že přehlídky se zúčastní jedna ze srbských vojenských jednotek.

„Brzy budeme pod tlakem v souvislosti s událostí v Moskvě, na které jsme oznámili naši účast,“ řekl Vučić. Představitelé unie vyhrožovali srbskému prezidentovi, že jeho návštěva Moskvy   by mohla porušit kritéria potenciálního členství v EU a negativně ovlivnit ambice Srbska vstoupit do bloku.

O příjezdu Vučiće, který vede multivektorovou zahraniční politiku, na Den vítězství v Moskvě již informovala ruská média. Na základě toho vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas formulovala hrozbu vůči Srbům.

Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže potom  během večeře s balkánskými představiteli 13. dubna řekla, že  ministři zahraničí EU vydali „velmi jasné“ pokyny, aby se neúčastnili přehlídky v Moskvě 9. května, „protože by to nebylo v souladu s hodnotami EU“.

Účast na přehlídce v Moskvě   oznámil i slovenský premiér Robert Fico. „Do Moskvy jedu 9. května. Je varování paní Kallasové formou vydírání nebo signálem, že po návratu z Moskvy budu potrestán? Nevím. Ale vím, že je rok 2025, ne 1939,“ uvedl Fico.Server vasevec.cz

X X X

 UKRAJINCI  NIČÍ  HROBY  VOJÁKŮ  RUSKA

Ve Lvovské oblasti úřady ničí masové hroby sovětských vojáků

 Nynější orgány ukrajinské vlády pokračují v boji proti památce hrdinských činů sovětských vojáků během Velké vlastenecké války a snaží se vymazat vzpomínky na společný boj Rusů a Ukrajinců proti nacismu. Bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov to uvedl na svém kanálu na sociální síti Telegram a jako důkaz uvedl incident ve městě Boryslav ve Lvovské oblasti.

Místní úřady se  ujaly zničení hromadného hrobu, ve kterém jsou pohřbeni sovětští vojáci, kteří zahynuli v bitvách Velké vlastenecké války za osvobození Ukrajiny od fašistických útočníků,“   píše se v příspěvku. Politik poznamenal, že toto barbarství bylo provedeno pomocí těžké techniky a vandalové nazvali své činy jako „exhumační práce“.

„Kyjevský režim se snaží přinutit Ukrajince, aby zapomněli na své tradice, historii, své národní hrdiny. Ale my nezapomeneme,“  uzavřel Azarov.

Doplňme, že Mykola Azarov  byl v letech  2010 až 2014  předsedou  vlády Ukrajiny.   Zastával vůči majdanu rázný postoj, účastníky označil za teroristy a obvinil je z pokusu o státní převrat.  Jeho nynějšímu dobrému hodnocení od lidí  napomáhají vzpomínky na pozitivní výsledky jím vedené vlády. V současnosti žije v exilu., server vasevec.cz

X X X

 Plovoucí tanker na Vltavě a prodloužení Baťova kanálu. Z Česka je plavební velmoc

ČR se stává plavební velmocí, třebaže nemá moře. Na říční síti vzniká obrovské množství přístavů, plovoucích mol, vývazišť a servisních center pro rekreační plavbu. Přibývá také počet malých plavidel a neklesá ani zájem o kapitánské průkazy. MF DNES zmapovala, co nového se letos buduje na Labi, Vltavě a Baťově kanále.

Jako poslední se začátkem dubna otevřelo nové přístaviště v Brandýse nad Labem. Poskytuje stání dvanácti malým plavidlům, kterými se rozumí ta do 20 metrů délky s kapacitou do 12 cestujících.

Obdobné přístaviště otevřou už v květnu na Labi v Nymburku, kde zakotví 14 lodí. O kus dál v Kolíně pak stejnou službu zastane stometrové plovoucí molo. Bezplatně tu lze kotvit 48 hodin. Všechna přístaviště nabídnou servis posádkám lodí.

„Jsou vhodné pro putování po vodní cestě s kajutovým plavidlem, kdy na lodi bezpečně přespíte právě na nových veřejných přístavištích. Nejenže se spolehlivě vyvážete, pohodlně nastoupíte na loď, ale také se připojíte na elektřinu a doplníte nádrž na pitnou vodu,“ zmiňuje Jan Bukovský, zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR, které přístavy udržuje.

Další přístav se začne letos budovat ve Staré Boleslavi v podobě plavebního kanálu za svislou zdí, kde nekolísá hladina. To má lodě ochránit před povodněmi.

Přístav v Kamýku

Zkrátka nepřijdou ani lodě plující po Vltavě. V Kralupech nad Vltavou letos započne stavba pevné přístavní zdi s podélným stáním lodí.

Investicí za 140 milionů bude nový velký přístav Kamýk, kde může zastavit až 20 lodí, bude tu i skluz pro spouštění a vytahování lodí z vody. Posádkám bude sloužit i provozní budova s toaletami a sprchami. Aby lodě měly kde doplnit palivo a naopak zbavit se splaškových vod, staví Ředitelství vodních cest v Roudnici nad Labem tankovací a servisní centrum. Půjde tam též připojit se na elektřinu.

 Obdobné služby nabídne na Vltavě nová servisní loď, která se za 200 milionů korun momentálně staví v loděnici Aalst v Nizozemsku. Půjde o plovoucí tanker s hybridním pohonem i na elektřinu, který obslouží především rekreační lodě v jižní části Prahy. Původní servisní loď z roku 1998, která doposud brázdí vody Vltavy, bude vyřazena.

„Nová loď by měla zahájit činnost na podzim. Bude mít jednu velkou výhodu, po níž všichni lidé plující po Vltavě volali. Bude umět tankovat palivo i do malých lodí, což jednoznačně přispěje k pohodlí jejich majitelů,“ zdůraznil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nyní, když chce majitel malé lodi dotankovat, musí si palivo donést v kanystru.

Největších změn se ovšem dočká Baťův kanál na řece Moravě. Tam se od roku 2023 staví plavební komora Rohatec/Sudoměřice, která prodlouží Baťův kanál o sedm kilometrů k Hodonínu. „Plavební komora je v pokročilém stavu realizace, hrubé konstrukce už jsou postaveny, jsou osazena všechna vrata a začíná kompletace technologie. Také se dokončuje prohlubování a rozšiřování koryta. Na podzim by mohly zkušebně první lodě proplout,“ vypočetl Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest.

Zároveň se letos modernizují přístaviště na Baťově kanálu, aby měla vyšší kapacitu pro pojmutí lodí připlouvajících novou plavební komorou. Kromě Uherského Hradiště se prodlouží ještě přístaviště Hodonín a Rohatec. Též začaly projekční práce na rozšíření přístavu Veselí nad Moravou, který by se měl příští rok stát největším v Česku. Zázemí zde najde 81 plavidel.

Nové zázemí pro majitele lodí se staví v Petrově, kde by za rok měla být i tankovací stanice. Projektují se také přístaviště Uherský Ostroh a nová přístaviště v Kvasicích a Kroměříži. Zde se počítá s tím, že v roce 2027 mají začít práce na prodloužení kanálu opačným směrem.

Víc plavidel a kapitánů

Rekreační plavba v posledních letech zaznamenává rozmach. Svědčí o tom rostoucí počty malých plavidel i počty vydávaných průkazů způsobilosti vůdce malého a rekreačního plavidla. Těch jen loni Státní plavební správa vydala 3 458. Aktuálně smí řídit loď 68 tisíc lidí.

Malých rekreačních plavidel je registrováno 23 tisíc, tedy o 670 více než loni. Pro srovnání – v roce 2015 jich bylo jen 15 tisíc. Stát tehdy uvolnil velmi restriktivní politiku ve vztahu k užívání povrchových vod k plavbě rekreačními plavidly se spalovacím motorem. To vedlo k růstu zájmu o rekreační plavbu.

„Jak v evidenci vůdců malých a rekreačních plavidel, tak v evidenci plavidel jsou nárůsty, které odpovídají trendu zhruba od roku 2016. Vysvětlujeme si to jednak zlepšující se infrastrukturou, ale také změnou legislativy, kdy se umožnila plavba na větším počtu vodních cest,“ potvrdila Klára Němcová, ředitelka Státní plavební správy.