„Nechtěl se zavázat k tomu, že USA zůstanou v NATO,“ shrnuje danou pasáž v pátek natočeného rozhovoru NBC News. „Pokud budou platit své účty, rozhodně,“ citoval pak web jeho slova o příspěvcích spojenců na obranu a americkém setrvání v alianci. Trump už ve svém první funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího (HDP) produktu na obranu, jak se dohodly v roce 2014.

 Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.

Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.

Útočníky na Kapitol čeká milost

Trump v rozhovoru mimo jiné uvedl, že hned první den v úřadu hodlá omilostnit ty, které americké soudy odsoudily za útok na budovu Kongresu ze 6. ledna 2021. Slíbil také vyhostit všechny migranty, kteří ve Spojených státech pobývají bez povolení.

Trump před čtyřmi lety v prezidentských volbách prohrál s demokratem Joem Bidenem, svou porážku ale neuznal a začal šířit nepravdy o tom, že Biden zvítězil jen díky podvodům a vytvářel také tlak na činitele některých amerických států ve snaze zvrátit výsledek hlasování a po svém viceprezidentovi Mikeovi Penceovi požadoval, aby odmítl volební výsledky potvrdit. Vše vyvrcholilo bezprecedentním útokem Trumpových příznivců na Kapitol 6. ledna 2021, při němž zemřelo několik lidí.

V souvislosti s útokem na Kapitol bylo obviněno přes 1400 osob, kolem 950 jich bylo odsouzeno, přes 600 z nich k vězeňským trestům. Záměr je omilostnit v případě svého vítězství avizoval Trump už během kampaně před listopadovými prezidentskými volbami.

 V rozhovoru s NBC zvolený prezident dále uvedl, že během svého čtyřletého funkčního období hodlá nechat deportovat všechny přistěhovalce, kteří jsou v USA nelegálně. Zároveň chce uzavřít dohodu, která by chránila ty, kteří do USA přišli nelegálně ještě jako děti. Chce také zrušit právo automatického získání amerického občanství pro osoby, které se narodí v USA.

„Myslím, že se to musí udělat, a je to těžké, je to velmi složitá věc,“ řekl Trump podle agentury AFP v odpovědi na otázku, zda chce z USA v následujících čtyřech letech skutečně vyhostit všechny migranty, kteří v zemi pobývají bez povolení.

 X X X

 Trump chce první den v úřadu omilostnit útočníky na Kapitol. Vězení jich dostalo více než 600

Nastupující americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizní stanicí NBC uvedl, že hned první den v úřadu hodlá omilostnit ty, které americké soudy odsoudily za útok na budovu Kongresu ze 6. ledna 2021. Slíbil také vyhostit všechny migranty, kteří ve Spojených státech pobývají bez povolení. Interview s Trumpem, který se prezidentského úřadu ujme 20. ledna 2025, bude televize vysílat v neděli pozdě večer SEČ.

 Trump před čtyřmi lety v prezidentských volbách prohrál s demokratem Joem Bidenem, svou porážku ale neuznal a začal šířit nepravdy o tom, že Biden zvítězil jen díky podvodům a volebním nesrovnalostem.

Vytvářel také tlak na činitele některých amerických států ve snaze zvrátit výsledek hlasování a po svém viceprezidentovi Mikeovi Penceovi požadoval, aby odmítl volební výsledky potvrdit. Vše vyvrcholilo bezprecedentním útokem Trumpových příznivců na Kapitol 6. ledna 2021, při němž zemřelo několik lidí.

Trump nabídl vládní posty už desítce lidí napojených na televizi Fox News. Chce moderátory i komentátory

 V souvislosti s útokem na Kapitol bylo obviněno přes 1400 osob, kolem 950 jich bylo odsouzeno, přes 600 z nich k vězeňským trestům. Záměr je omilostnit v případě svého vítězství avizoval Trump už během kampaně před listopadovými prezidentskými volbami.

Migrační otázka

V rozhovoru s NBC zvolený prezident dále uvedl, že během svého čtyřletého funkčního období hodlá nechat deportovat všechny přistěhovalce, kteří jsou v USA nelegálně.

Zároveň chce uzavřít dohodu, která by chránila ty, kteří do USA přišli nelegálně ještě jako děti. Chce také zrušit právo automatického získání amerického občanství pro osoby, které se narodí v USA.

„Myslím, že se to musí udělat, a je to těžké, je to velmi složitá věc,“ řekl Trump podle agentury AFP v odpovědi na otázku, zda chce z USA v následujících čtyřech letech skutečně vyhostit všechny migranty, kteří v zemi pobývají bez povolení.

 X X X

Můžeme vypracovat společnou strategii pro Ukrajinu, tvrdí Scholz o spolupráci s Trumpem

Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.

 „Jsem přesvědčen, že můžeme vypracovat společnou strategii pro Ukrajinu. Mou hlavní zásadou zůstává, že o ničem nelze rozhodnout, aniž by se k tomu vyjádřil ukrajinský lid,“ řekl Scholz.

 Dodal, že s budoucím americkým prezidentem hovořil „podrobně“ a že jeho tým si přímo vyměňuje názory s Trumpovými bezpečnostními poradci.

Ukrajina se stává hlavním tématem předčasných voleb v Německu. Ty se budou konat v únoru poté, co se minulý měsíc rozpadla Scholzova vládní koalice tří stran.

Vůdce konzervativní opozice Friedrich Merz, který má šanci Scholze sesadit, prohlásil, že Německo by mělo Ukrajině dodat řízené střely Taurus. Scholz se proti takovému kroku postavil s tím, že by mohl vést k eskalaci války, již tato země vede s Ruskem.

Scholz v pondělí na návštěvě Kyjeva oznámil novou německou pomoc Ukrajině. Je to podle  

KŘEHKOST RUSKA. Pád režimu syrského prezidenta Bašára Asada podtrhuje křehkost jeho spojenců Ruska a Íránu, prohlásila nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová v neděli na síti X. Kallasová ve svém příspěvku označila Asadův pád za „pozitivní a dlouho očekávaný vývoj“ a uvedla, že pád „ukazuje slabost Asadových podporovatelů, Ruska a Íránu“.

PŘIROVNÁNÍ SÝRIE K RUSKU. „Události v Sýrii znovu přiměly nebo napomohly svět uvědomit si, že i ten nejkrutější režim může padnout,“ uvedl polský premiér Donald Tusk na síti X a dodal, že Rusko a jeho spojenci mohou být poraženi.

POMOC UKRAJINĚ. Nově zvolený americký prezident Donald Trump naznačil, že by Ukrajina za jeho prezidentství mohla dostávat méně pomoci. Na otázku v nedělním rozhovoru pro televizi Meet the Press, zda by se Ukrajina měla připravit na snížení americké pomoci, Trump odpověděl: „Možná, jistě.“

Trump zopakoval, že pracuje na ukončení války na Ukrajině. Potvrdil však, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v poslední době nemluvil. „Nechci to říkat, protože nechci dělat nic, co by mohlo jednání ztížit,“ dodal Trump.

 X X X

 Rusko zatýká podle seznamů svobodomyslné Ukrajince. Příměří je nemyslitelné, říká kriminolog

Ruským jednotkám se v posledních týdnech daří získávat území na východě Ukrajiny. Obranné linie jsou pod obrovským tlakem a obavy vyvolává i chování ruských vojáků na okupovaných územích. „Provádí všechno, co známe z okupace sovětské. Jsou to represe na civilním obyvatelstvu, okupační správa šla po zcela konkrétních lidech podle seznamů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus kriminolog a spoluzakladatel spolku Team4Ukraine Petr Pojman.

„Na seznamech jsou lidé, kteří by mohli představovat problém pro okupační správu,“ vysvětluje. „V obecné rovině jsou to všichni aktivní, svobodně smýšlející obyvatelé. Prakticky jde třeba o šéfy různých nevládních organizací, novináře – lidi, kteří mají vliv ve veřejném sektoru.“

  Na těchto seznamech se objevila i jména Pojmanových ukrajinských kolegů, proto i oni čelili cíleným útokům. Soupisy nepřátel jsou sestavovány v Rusku a šíří se na internetu nebo po kanálech sociální sítě Telegram. K represi ale částečně přispívají i ukrajinští udavači.

„Jeden svědek nám popisoval, že byl zatčen za pomoci místního kolaboranta,“ popisuje Pojman. „Ten člověk možná na seznamech původně nebyl, ale nějaký místní kolaborant v podstatě doprovodil příslušníka FSB na jeho adresu.“

Zmíněné seznamy jsou podle Pojmana důkazem, že ruská operace byla připravována pečlivě a dlouhodobě s cílem zničit jakoukoliv ukrajinskou svébytnost. Proto se Kreml nespokojí s příměřím, které mu přiřkne část ukrajinského území. A proto Ukrajinci vědí, že kapitulace by jim přinesla mnohem větší ztráty než boj.

„Kapitulace pro většinu společnosti znamená konec života, jak ho znají. Někteří budou zavražděni, tak jak se to stalo na všech okupovaných územích,“ domnívá se zakladatel Team4Ukraine.

„A to ještě zdaleka nevíme, co se děje na územích, která jsou okupovaná už tři roky, třeba Mariupol. Bojím se, že to překoná všechna naše očekávání.“

Exhumace masových hrobů

Doklady o ruských zločinech zatím existují hlavně z Charkova a Izjumu. Team4Ukraine je sbírá hlavně z výpovědí svědků.

„Jsou to lidé, kteří okupaci zažili. V Izjumu nebyl ani přístup k internetu, takže ti lidé nebyli ovlivněni žádnými vnějšími vlivy a skutečně popisovali, co sami viděli,“ konstatuje. Na základě jejich informací pak bylo možné najít masové hroby, v nichž bylo uloženo 449 těl.

„Účastnili jsme se exhumací a pitvy. Ohledání těl také přineslo spoustu důkazů o represích, které tam probíhaly,“ přibližuje Pojman. „Ten obrázek je naprosto katastrofální a musím říct, že Izjum předčil všechna naše nejhorší očekávání.“

Brutalita okupační správy je posílena integrací zločineckých organizací do ruské armády.

„Tam, kde jsou zločinci veliteli jednotek, dochází častěji k represím, páchání válečných zločinů, mučení civilního obyvatelstva. Tam, kde jsou běžní odvedenci, není situace zas tak strašná,“ srovnává.

„V Izjumu byla situace naprosto katastrofální. V nedalekém městečku Borovja se okupace dala přežít. Dokonce se tam prý někteří ruští vojáci omlouvali místním, že nemohou za to, že mají debilní vládu,“ doplňuje.

Rusové nepočíta„Do útoku z ruské strany jsou buď na motocyklech, nebo i po svých puštěni ruští vojáci prakticky beze zbraní. Tím se odhalí palební pozice Ukrajinců. A až v další fázi nastupují zkušenější ruské jednotky,“ popisuje. „To způsobuje velké ztráty na životech na ruské straně – mluví se o jednom až dvou tisících lidí denně.“

Pro ruský režim je ale válka na Ukrajině symbolem moci a vlastní velikosti. Pokud by pro něj dopadla úspěšně, předpokládá Pojman, že se agrese rozšíří i do dalších sousedních zemí.

Naopak pokud by vyhrála Ukrajina, je vyšší pravděpodobnost, že lidé zodpovědní za válečné zločiny a represi civilních obyvatel ponesou za své rozkazy zodpovědnost.

„Je nerealistické předpokládat, že budou potrestáni všichni váleční zločinci. Jde o to, zaměřit se na významné velitele. A mimochodem, část z nich už sedí v ukrajinských vězeních,“ uzavírá Petr Pojman.

X X X

  BAŠÁR  V  MOSKVĚ

  Bašár Asad se svou rodinou přiletěl do Moskvy, píší tamní média. Rusko jim poskytlo azyl

Bývalý syrský prezident Bašár Asad a jeho rodina jsou v Moskvě, kde od ruských úřadů získali azyl. Uvedly to v neděli ruské tiskové agentury s odvoláním na nejmenovaný zdroj v Kremlu. Tento zdroj rovněž sdělil, že syrští povstalci, kteří Asadův režim svrhli, se zaručili za bezpečnost ruských základen a diplomatických úřadů v zemi.

 „Asad a členové jeho rodiny přicestovali do Moskvy. Rusko jim z humanitárních důvodů poskytlo azyl,“ citovala zdroj agentura TASS. Stejné sdělení přinesly agentury Interfax a RIA Novosti.

Tureček: Zatím v Sýrii vidíme ukázkové předání moci. Jsem ale skeptický, jak to dopadne

 Asadův režim se v noci na neděli po 24 letech zhroutil. Diktátora, který ještě před dvěma týdny měl moc zdánlivě pevně v rukou, smetla blesková povstalecká ofenziva za 11 dnů, poté, co se to během občanské války nepodařilo téměř 14 let.

Osud Asada byl dosud nejasný. Dva syrské zdroje podle agentury Reuters dříve v neděli sdělily, že Asad mohl zahynout při pádu letadla, kterým prchal z Damašku. Jeho smrt ale nikdo nepotvrdil.

Ruské ministerstvo zahraničí naopak dříve během dne uvedlo, že Asad se vzdal úřadu a opustil Sýrii. Kde se nachází, ovšem nesdělilo.

Moskva patřila k nejbližším spojencům Asadova režimu v bojích proti povstalcům. V Sýrii má Rusko dvě důležité vojenské základny – námořní v přístavu Tartús a leteckou Hmímím, kterými si zajišťovalo přítomnost v regionu Blízkého východu a Středozemního moře.

Zdroj z Kremlu podle TASS dále uvedl, že Rusko je v kontaktu s představiteli syrské ozbrojené opozice, jejíž vůdci se podle něj zaručili za bezpečnost ruských vojenských základen a diplomatického zastoupení v zemi.

X X X

 Bývalý syrský prezident Asad je s rodinou v Moskvě. V Rusku získali azyl

Bývalý syrský prezident Bašár Asad a jeho rodina jsou v Moskvě, kde od ruských úřadů získali azyl. Světová média a účty na sociálních sítích předtím spekulovaly, že se stroj mohl zřítit nebo být sestřelen.

„Asad a členové jeho rodiny přicestovali do Moskvy. Rusko jim z humanitárních důvodů poskytlo azyl,“ citovala zdroj ruská agentura TASS.

„Tyran Bašár Asad uprchnul,“ oznámili syrští povstalci na síti Telegram. S informací, že Asad opustil Syrii přišla exilová Syrská organizace pro lidská práva, která sleduje dění v zemi.

Moskva patřila k nejbližším spojencům Asadova režimu v bojích proti povstalcům. V Sýrii má Rusko dvě důležité základny – námořní v přístavu Tartús a leteckou Hmímím, kterými si zajišťovalo přítomnost v regionu Blízkého východu a Středozemního moře.

Zdroj z Kremlu podle TASS dále uvedl, že Rusko je v kontaktu s představiteli syrské ozbrojené opozice, jejíž vůdci se podle něj zaručili za bezpečnost ruských vojenských základen a diplomatického zastoupení v zemi. Dodal, že Moskva si přeje, aby „pokračoval politický dialog v zájmu syrského lidu a rozvoje dvoustranných vztahů mezi Ruskem a Sýrií“.

Ruské ministerstvo zahraničí ještě odpoledne uvedlo, že Asad opustil Sýrii poté, co nařídil poklidné předání moci.

 Televize Al-Džazíra upozornila na poslední let z dobyté metropole, který náhle zmizel z obrazovek radarů nad městem Homs. Nebylo potvrzeno, co se s přístrojem syrského letectva typu Iljušin Il-76 stalo, ani zda právě na jeho palubě seděl prezident.

Dva syrské zdroje dříve sdělily, že Asad mohl zahynout při pádu letadla, kterým prchal z Damašku.

Egyptský novinář a spisovatel Khaled Mahmoud na síti X sdílel snímek z radaru, který zachycuje trajektorii letadla z Damašku na severovýchod k Iráku. Nad městem Homs se však otočil a směřoval nejprve k provincii Latakíja, kde se ještě stále zdržují Asadovci a nachází se zde ruská základna. Poté se prudce otočil k libanonským hranicím a začal velmi rychle klesat.

  „Během několika minut (letadlo) náhle klesá z výšky přes 3650 metrů na 1070 metrů, těsně mimo libanonský vzdušný prostor,“ popsal novinář. Snímek dokazuje, že stroj náhle z radaru zmizel, což se děje, když dojde k přerušení spojení se strojem. To nahrávalo spekulacím o havárii nebo sestřelení.

Did Bashar al-Assad’s Plane Crash?Sudden Disappearance and Altitude Change Suggests It Was Shot Down!!Unconfirmed information is being circulated about the sudden descent of the plane that was reportedly carrying Assad after it disappeared from r | (0:24)

   Dění v Sýrii po několika letech prakticky zamrzlého syrského konfliktu nabralo v posledních dnech rychlý spád. Povstalci pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) před týdnem ve středu zahájili na severu země úspěšnou ofenzivu, při které rychle dobyli města Aleppo, Hamá a v noci na neděli i Homs či Kusajr, odkud se stáhlo libanonské a proíránské militantní hnutí Hizballáh podporující Asada.

 Média během soboty informovala, že rebelové jsou na předměstí hlavního města, a v noci na neděli přišly zprávy z damašského letiště o tom, že se z něj stáhly vládní síly. Následně agentury psaly, že z centra metropole se ozývá intenzivní střelba. Povstalci nicméně uvedli, že vstup do města byl hladký, neboť armáda se v ulicích nerozmístila.

 Spolu s osvobozením Damašku oznámili rebelové otevření bran věznice v Sidnáji na damašském předměstí, které bylo dějištěm režimních represí a hromadných poprav. Premiér Džalálí podle zpravodajské televize Al-Džazíra nabídl ruku opozici, kterou ocenil za to, že se slíbila nemstít.

X X X

 Tureček: Zatím v Sýrii vidíme ukázkové předání moci. Jsem ale skeptický, jak to dopadne

Ministři zahraničí Ruska, Íránu a Turecka se v Kataru podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova shodli, že boje v Sýrii musí okamžitě skončit. „Pro Írán je to ztráta určité nárazníkové zóny a linie, přes kterou mohl zásobovat své spojence,“ vysvětluje pro Radiožurnál analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

 X Stát Sýrie existuje 100 let. Vznikl výnosem ze začátku prosince 1924, s účinností od 1. ledna 1925, jako francouzský mandátní stát. Mandát přenesla na Francii Společnost národů. Jak velká je pravděpodobnost, že by se mohl po sto letech opět rozdělit?

Asi se nerozpadne oficiálně, ale umím si představit, že Sýrie může být rozdělena do určitých sfér vlivu. Jednu z nich může mít například Turecko, které si na severu země vytvořilo nárazníkovou zónu, ve které podporovalo sobě spřátelené milice a turkmenskou menšinu.

 Odborník na Blízký východ Břetislav Tureček:

Dokonce na severu Sýrie fungovala turecká státní pošta, nikoliv syrská. Samozřejmě tam podobné zájmy mohou mít například další arabské země. A aby se tam stabilizovala situace, tak je možné, že dojde k určitému neformálnímu rozdělení, které už tam určitým způsobem bylo, ale teď je novinkou, že padl Asadův režim.

Co je islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám, které je v souvislosti s povstáním nejčastěji zmiňováno, a kdo ho podporuje?
Skupina, která byla součástí Islámského státu a později se zřekla příslušnosti k názorům radikálních nadnárodních džihádistických skupin. Nyní se snaží hlavně její vůdce Abú Muhammad Džúlání vystupovat umírněně a mluví o nutnosti najít celonárodní dialog.

Situace v Sýrii se může velmi rychle zvrtnout ve válku, jasné není vůbec nic, upozorňuje politolog

 Dokonce poskytl i rozhovor televizi CNN, ačkoliv na něj Američané vypsali odměnu jako na mezinárodně hledaného teroristu.

Pokud by toto byl skutečný příběh, tak z vřavy brutální občanské války se najednou transformovala umírněná a zodpovědná moc, která je připravená převzít zem. Problémem ale je, že na svržení Asada se podílelo mnoho skupin a z většiny je spojovala právě nenávist k němu a jejich další ideologie se různí.

Stojí za nimi různí zahraniční hráči, ať už frakce podporované Tureckem, tak poté i Katarem nebo Saúdskou Arábií a Íránem. I to může promluvit do toho, nakolik se podaří výhledy optimistického vývoje v Sýrii zrealizovat.

Faktor Rusko

Proč byl postup rebelů tak rychlý? Je to kvůli tomu, jak tvrdí zvolený americký prezident Donald Trump, že ruský vůdce Vladimir Putin ztratil zájem chránit Asadův režim kvůli válce na Ukrajině?
Určitě to k tomu přispělo. Přispělo k tomu ale také to, že Írán a hlavně hnutí Hizballáh v Libanonu v poslední době ztratilo velkou část svých kapacit.

Asad je neznámo kde, Syřané slaví jeho pád po 24 letech. ‚Není to náš boj,‘ varuje Trump

 Víme, že ve válce, kterou Hizballáh vedl proti Izraeli, tak dopadl velmi špatně. Minulý týden bylo schválené příměří, které bylo pro Hizballáh v podstatě vojenská prohra. Takže na straně Asadova režimu neměl Hizballáh moc sílu.

Rozhodující byl ale také postoj syrské armády, která v podstatě nebojovala. Myslím, že to také mohla být součást zákulisního předání moci nebo umožnění změny mocenských poměrů v zemi. Zrovna to, že zmizel Asad, může být součást zatím neznámých dohod.

A ve chvíli, kdy syrská armáda nebojovala, tak by bylo divné, kdyby se Rusko vracelo na toto bojiště. Zvlášť s ohledem na to, že je vázáno vlastní válkou na Ukrajině.

Kolik je teď v Sýrii ruských vojáků? Co s nimi může být dál? Mohli by se Rusové ze Sýrie úplně stáhnout?
Myslím si, že by to byla spekulace. Samozřejmě se nabízí možnost, že když padl Asadův režim, tak Rusové budou muset odejít.

Syrská armáda se stahuje z města Homs. Povstalci obsadili místní věznici, stovky kriminálníků utekly

Už se psalo, že z námořní základny Tartus se vydaly lodě na otevřené moře, aby nebyly na dostřel. Mluvíme ale o oblasti, kam rebelové ještě nedošli. Rusové tedy mohou být skutečně dotlačeni ke spěšné evakuaci, ale nevylučoval bych, že tam ruské základny zůstanou.

Tento scénář se zmiňoval už v minulých letech. Jestli si dobře pamatuji, rebelové Rusům nabízeli, ať nechají padnout Asada a oni umožní setrvání vojenských základen v zemi. To se samozřejmě nedá vylučovat, protože jestli má být transformace pokojná, jak říká vedení, tak nesmíme zapomínat, že Rusové jsou v Sýrii na základě mezivládní dohody a je možné, že tam nějaký čas ještě zůstanou.

Podpora Íránu

X Co znamená pád asadovského režimu pro Írán?

Samozřejmě velká ztráta určitého předpolí, protože Sýrii spolu s Irákem vnímal jako nárazníkovou zónu, kde mohl bojovat proti svým regionálním rivalům. Ať už to byly prozápadní, prosaúdské síly nebo Izrael.

Syrští povstalci dále postupují. Vkročili do klíčového města Homs a armáda se stahuje z okolí Damašku

Když se podíváme na mapu Blízkého východu, tak se najednou ztratila linie, přes kterou mohli Íránci zásobovat své spřátelené milice nejen v Sýrii ale i v Libanonu.

Má to ale i širší souvislost. Často se na to díváme optikou, co si myslí Izrael. Připomenu ale, že v irácko-íránské válce byla Sýrie jedna z mála arabských zemí, které stály po boku Íránu. Takže to, že Írán podporoval Asadův režim, mělo svoji logiku, protož toto spojenectví trvá minimálně od 80. let.

Podle europoslankyně ODS Veroniky Vrecionové se dá jen těžko odhadovat, zda v zemi nevypukne další občanská válka, což by znamenalo další výraznou uprchlickou vlnu do Evropy, před nestabilitou varovali i další politici, jako místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

X Jak to vidíte?

Už jsem to naznačil. Záleží, jestli se podaří pokojně předat moc. Je zajímavé, že dosavadní syrský premiér zůstal v zemi a nikam neprchá. Říká, že bude úřadovat, dokud se nové moci nepodaří převzít kontrolu nad státními institucemi.

Rebelové říkají v podstatě totéž a zatím ho akceptují. Pokud to bude pokračovat takhle, půjde o zářný příklad předání moci. Zároveň ale nelze vyloučit pesimistické a negativní scénáře, kdy se to nepovede a dojde k boji o moc mezi jednotlivými frakcemi, které dosud stojí na jedné straně.

Zatím bojovaly proti Asadovi a najednou se bude dělit moc, rozdělovat kompetence a všechny milice se budou začleňovat do státních ozbrojených sil a tam se najednou mohou objevit třecí plochy, které zatím nebyly tolik vidět.

X X X

 Asad ztrácí i jih Sýrie. Povstalci hlásí ovládnutí Homsu, armáda se stahuje

Syrské vládní síly se podle agentury AFP stahují z míst vzdálených jen zhruba deset kilometrů jihozápadně od metropole Damašku. Islamistické hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) hlásí ovládnutí města Homs. Tisíce tamních obyvatel slaví v ulicích a volá po pádu režimu autokratického prezidenta Bašára Asada.

Hnutí HTS označilo dobytí Homsu za historické, uvedla AFP. Velitel rebelů Hasan Ghání řekl, že město je plně osvobozeno od Asadovy nadvlády. Agentura Reuters večer s odvoláním na svědky uvedla, že vládní síly se z klíčového města Homs stahují.

Zprávy o vstupu povstalců do města ve středozápadní části Sýrie přicházely od sobotního odpoledne. Zhruba 1,4milionové město Homs je na strategické křižovatce spojující pobřežní část Sýrie s metropolí Damaškem. Při ústupu vládních sil se rebelům podle Reuters ve městě podařilo obsadit místní věznici, avšak stovky vězňů odtud uprchlo.

„Režimní síly se stáhly z lokalit deset kilometrů jihozápadně od Damašku, které jsou nyní pod kontrolou místních bojovníků,“ uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva SOHR, která je o dění v Sýrii obvykle dobře informovaná.

 Američtí a další západní představitelé, na které se odkazuje Reuters, uvedli, že současný bleskový postup syrských povstalců naznačuje, že režim syrského prezidenta Bašára Asada by mohl padnout během příštího týdne.

Syrský ministr vnitra Muhammad Chálid Rahmún podle agentury AFP uvedl, že vojenské a bezpečnostní síly vytvořily kolem Damašku „neproniknutelný“ kordon. Syrská armáda současně oznámila, že posiluje své nasazení v okolí Damašku.

„Nemělo by být pochyb – nedovolíme IS, aby se reorganizoval a využil současné situace v Sýrii,“ uvedl americký generál Michael Erik Kurilla. Člen velení americké armády Centcom „Všechny organizace v Sýrii by měly vědět, že je budeme hnát k odpovědnosti, pokud budou jakýmkoliv způsobem spolupracovat s IS nebo ho podporovat,“ dodal. USA podnikly v centrální Sýrii desítky vzdušných úderů namířených proti základnám a bojovníkům Islámského státu, uvedlo armádní velitelství Centcom. Dosluhující americký prezident Joe Biden označil pád Asadova režimu za historickou příležitost pro obyvatele Sýrie. Zároveň však varoval, že nynější situace přináší rizika a nejistotu.

Jeden z obyvatel Damašku stanici CNN popsal, že město je ve stavu paniky. Některé silnice jsou podle něj zablokované a část obchodů poblíž centra uzavřena, komunikační linky nicméně s občasnými výpadky nadále fungují. Přítomnost armády se v hlavním městě „výrazně snížila“ a mnoho vojáků se podle něj „převléká z uniforem do civilního oblečení“.

„Naše síly působící v Dará a Suvajdě se přesouvají, přeskupují a vytvářejí bezpečnostní perimetr poté, co teroristické živly zaútočily na izolovaná kontrolní stanoviště,“ citovala AFP už předtím syrskou armádu. Severní hranice těchto provincií se nachází jen několik desítek kilometrů jižně od Damašku.

Podle SOHR jsou obě provincie už prakticky celé pod kontrolou místních opozičních sil, k nimž patří i milice menšinových drúzů. V Suvajdě podle agentury Reuters milice ovládly většinu armádních stanovišť podél hranice s Jordánskem. Řada vládních vojáků prý dezertovala.

Ze severozápadu čtyřiadvacetimilionové země se zase k Damašku přibližují povstalci pod vedením islamistů, kteří s vládními silami sváděli boje u Homsu v centrální části západní Sýrie. Agentura AFP uvedla, že při útocích vládních a spojeneckých ruských sil u Homsu zemřelo sedm civilistů.

 Obavy o bezpečnost v regionu

Jordánské ministerstvo vnitra už vydalo prohlášení, ve kterém informuje o uzavření hranic se Sýrií kvůli bezpečnostní hrozbě a vyzvalo své občany, aby opustili zemi zmítanou občanskou válkou. Izrael uvedl, že kvůli bezpečnosti pošle vojáky na jím okupované Golanské výšiny, kde se povstalci zmocnili města Kunajtra.

 Arabské státy včetně Spojených arabských emirátů a Kataru vyjádřily obavy ohledně bezpečnostní situace v regionu v případě kolapsu režimu Bašára Asada. Podle nich by takový scénář mohl vést k širší destabilizaci v regionu. Asád podle informací deníku Wall Street Journal tlačí na Turecko, aby intervenovalo proti rebelům. Syrští představitelé podle deníku tvrdí, že jejím žádostem dosud nebylo vyhověno.

Do bojů v Sýrii se navíc zapojily proturecké oddíly zvané Syrská národní armáda na straně povstalců. Podle analytiků by se tak skoro jistě nestalo bez přímého souhlasu tureckého prezidenta Recepa Tayyip Erdogana. Ten na Asada údajně tlačil už delší čas, aby našel se vzbouřenci diplomatické východisko. Podle Erdogana by nedošlo k nynějšímu stavu, kdyby Asad vyslyšel jeho rady.

Povstalci v Sýrii pravděpodobně ovládají už i většinu východu země. Kurdy vedené milice prohlásily, že získaly město Dajr az-Zaur, které bylo považované za jedno z hlavních vládních měst nacházejících se v srdci pouště.

Írán stahuje představitele

Další problém pro režim Bašara Asada představuje i fakt, že Írán začal v pátek ze země stahovat své představitele, a to i přes pondělní návštěvu íránského ministra zahraničí, který vyjádřil Asadovi plnou podporu. Podle listu The New York Times jsou mezi evakuovanými i vojenští velitelé zahraniční obdoby revolučních gard.

Právě Írán platí za jednoho z nejsilnějších spojenců syrského diktátora, když ho podporoval po dobu 13 let. Deník si všímá i absence podpory dalších dřívějších spojenců Asada. Rusko nemá dost kapacit, aby kromě Ukrajiny válčilo ještě v Sýrii.

Ruské letectvo sice útočilo na důležitý most, aby překazilo postup povstalců, výraznější dopad ale takové útoky pravděpodobně mít nebudou. Hizballáh jakožto další možný spojenec je momentálně příliš zaměstnán Izraelem. Zdroj jemu blízký v sobotu nicméně uvedl, že hnutí do Sýrie vyslalo 2000 bojovníků.

Ruští a íránští představitelé by se podle BBC měli ale setkat se svými tureckými protějšky, aby prodiskutovali možnosti reakcí na občanskou válku.

 Po několika letech prakticky zamrzlého syrského konfliktu zahájili minulou středu povstalci pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) úspěšnou ofenzivu proti režimu prezidenta Bašára Asada. Dobyli druhé největší město Aleppo na severozápadě země a krátce nato i další velké město Hamá.

Podle pátečních údajů SOHR v bojích zemřelo 826 lidí, z nichž 111 byli civilisté. OSN uvedla, že kvůli bojům opustilo své domovy nejméně 370 000 lidí, z toho 100 000 více než jedenkrát.

 X X X

 Boje v Sýrii musí skončit, shodl se Lavrov se zástupci Íránu a Turecka

Ministři zahraničí Ruska, Íránu a Turecka se v sobotu v Dauhá podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova shodli, že boje v Sýrii musí okamžitě skončit. Islamistické povstalce, kteří se rychle přibližují k Damašku, Lavrov označil za teroristy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyjádřil naději, že se Sýrie brzy dočká míru. Nastupující americký prezident Donald Trump se v Sýrii angažovat nechce.

Ruský ministr zahraničí také řekl, že je nepřípustné „teroristickým skupinám“ umožnit, aby ovládly syrské území.

Moskva patří k nejbližším spojencům režimu syrského autokrata Bašára Asada a v bojích proti povstalcům ho podporuje i tentokrát.

„Nemělo by být pochyb – nedovolíme IS, aby se reorganizoval a využil současné situace v Sýrii,“ uvedl americký generál Michael Erik Kurilla. Člen velení americké armády Centcom „Všechny organizace v Sýrii by měly vědět, že je budeme hnát k odpovědnosti, pokud budou jakýmkoliv způsobem spolupracovat s IS nebo ho podporovat,“ dodal. USA podnikly v centrální Sýrii desítky vzdušných úderů namířených proti základnám a bojovníkům Islámského státu, uvedlo armádní velitelství Centcom. Dosluhující americký prezident Joe Biden označil pád Asadova režimu za historickou příležitost pro obyvatele Sýrie. Zároveň však varoval, že nynější situace přináší rizika a nejistotu.

Přesto ale rebelové vedení islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) rychle postupují k metropoli Damašku. Některé povstalecké skupiny jsou od ní podle agentury AFP vzdálené jen zhruba deset kilometrů jihozápadním směrem.

Ruští váleční blogeři navíc podle agentury Reuters vyjadřují obavu, že vážnému ohrožení čelí i dvě strategicky významné ruské vojenské základny v Sýrii.

 Nutnost okamžitého zastavení bojů zmínil po setkání v Dauhá Lavrovův íránský protějšek Abbás Arakčí. „Nejdůležitější je zahájit politické rozhovory mezi syrskou vládou a legitimními opozičními skupinami,“ řekl podle agentury Reuters Arakčí. Teherán patří vedle Moskvy k hlavním podporovatelům Asadova režimu.

Turecký prezident Erdogan se vyjádřil naději, že Sýrie „najde mír, o kterém sní už 13 let“, tedy od začátku krvavé občanské války. Ankara dříve tento týden vyzvala Asadovu vládu k jednání s povstalci a samotný Erdogan povstalce otevřeně podpořil s tím, že jejich ofenziva má „pokračovat bez incidentů“.

X X X

Nastupující americký prezident Trump uvedl, že Spojené státy by od konfliktu v Sýrii měly dát ruce pryč. „Sýrie je binec, ale není náš přítel, a Spojené státy by s tím neměly mít nic do činění.

TOHLE NENÍ NÁŠ BOJ. NECHTE TO BÝT. NEPLEŤTE SE DO TOHO!“ uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. USA v Sýrii dlouhodobě podporují Syrské demokratické síly (SDF), koalici protirežimních skupin vedenou Kurdy, která ovládá rozsáhlé oblasti na severovýchodě země.

 Lavrov na otázku o ruských základnách a jejich budoucnosti odpověděl, že se „nevěnuje dohadům“.

Širší dopady postupu povstalců byly podle AFP patrné i v Iráku, kam uprchlo několik stovek vojáků syrské armády. Jeden z iráckých činitelů hovořil dokonce o 2000 vojácích.

X X X

 Návrh státního rozpočtu je nerealistický, myslí si Zeman. Kritizoval i opozici

Bývalý český prezident Miloš Zeman kritizoval nedávno schválený návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard korun. „Rozpočet je neupřímný, protože podhodnocuje výdaje a nadhodnocuje příjmy,“ shrnul v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Zároveň kritizoval minulou vládu za zrušení superhrubé mzdy. Podle Zemana by její navrácení ušetřilo 120 miliard.

5 fotografií

 

„Podle mého názoru jsou tři faktory, které ovlivní výsledky parlamentních voleb. Prvním byla digitalizace stavebního řízení. Druhým byl výrok premiéra Petra Fialy o německých mzdách. A třetí průšvih je státní rozpočet,“ řekl v úvodu pořadu Zeman.

Státní rozpočet počítá na příští rok se schodkem 241 miliard korun, ale podle opozice i Zemana je číslo nerealistické a bude nakonec vyšší. „Rozpočet je neupřímný, protože nadhodnocuje příjmy a podhodnocuje výdaje,“ dovysvětlil bývalý prezident svou kritiku.

Poslanci kývli na rozpočet se schodkem 241 miliard. Zvýší se třeba platy v justici

Zeman nešetřil ani ostřejšími výrazy. Například odhady růstu HDP tak, jak jej navrhlo ministerstvo financí jsou podle něj „idiotské“ a dají se přirovnat k výrokům Petra Fialy o tom, že Češi by v budoucnu mohli mít mzdy na úrovni těch německých. Ta přitom v současnosti činí v přepočtu přes 100 tisíc korun měsíčně. V Česku to není ani polovina.

Zeman ale nekritizoval jen současnou vládu. Opřel se také do minulé hlasovací koalice, která i za pomoci hlasů tehdy opoziční ODS zrušila superhrubou mzdu. „V dnešních cenách se bavíme o 120 miliardách,“ myslí si Zeman. To je suma, která by podle prezidenta mohla přijít do rozpočtu pouhým návratem této složky. Podle ekonomů, kteří často radí návrat superhrubé mzdy, by mohlo její znovuzavedení znamenat skutečně 90 až 100 miliard v rozpočtu navíc. Zeman označil krok minulé vlády za populistický.

Motoristé uspějí jen s Turkem, má jasno Zeman

V pořadu přišla řeč i na výhledy jednotlivých politických stran do následujících sněmovních voleb, které se budou konat za necelý rok. „Jsem věrný volič hnutí ANO,“ přiznal Zeman své stranické preference. Řekl také, jednobarevná vláda by byla lepší variantou pro Česko než koalice.

 Kompromis je vždycky horší, protože je to kombinace dvou špatných rozhodnutí,“ komentoval. Přiblížil ale, že je třeba počítat i s jinými variantami. „Pokud se hnutí ANO nepodaří mít většinu ve Sněmovně, dokážu si představit i koalici s některým elementem z koalice SPOLU,“ myslí si.

Řeč přišla i na další politický subjekt. Motoristé sobě měli v sobotu celostranický kongres, na kterém vyhlásili, že cílem ve volbách příští rok je porazit ODS. „Pokud chtějí Motoristé sobě uspět v parlamentních volbách, Filip Turek musí odejít z evropského parlamentu a kandidovat do Sněmovny,“ radí straně Miloš Zeman.

X X X

                                                                                                                        Korejské kotrmelce a budoucnost rozdělené země

 Ne všichni jihokorejští prezidenti měli tak jako ten svrhávaný severního souseda za ďábla.

Divoké události, které nás teď provázejí v týdnech soumraku vlády Joe Bidena, pokus o barevnou revoluci v Gruzii, útoky islamistů v Sýrii, odpálení zázračných zbraní nad Ukrajinou a naposledy stanné právo v Jižní Koreji, mají dvojí výklad. Ten častější mluví o snaze postavit nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa před hotovou věc, aby musel v napětí a nekonečných válkách pokračovat, přestože ho drtivá většina Američanů volila proto, aby s nimi skončil. Je tu ale i opačná verze, podle které už je Trump napůl v Bílém domě, a tak je o všem informován stejnou svodkou zpravodajských služeb jako Biden a všechno je s ním konzultováno.

Tak to aspoň vidí bývalý plukovník Vojenského zpravodajství Jiří Wagner, který upozorňuje, že

Trump jako zvolený prezident („President-elect“) již dostává pravidelný zpravodajský brífink (PDB – President´s Daily Brief), který zabezpečuje Úřad ředitele národního zpravodajství (ODNI – Office of the Director of National Intelligence). ODNI je zastřešující organizace zpravodajské komunity USA, kam patří celkem 18 agentur (včetně ODNI). Z největší části se na obsahu PDB podílí CIA a DIA (Defense Intelligence Agency), tedy vojenská zprav. služba.

Trump se již přímo setkává s řediteli nebo se zástupci CIA, DIA, NSA atd. a též s představiteli OS USA. Je rozebírána a konzultována situace v zájmových a klíčových geografických prostorech, přičemž je připravován plán aktivit v těchto prostorech s cílem ovlivnit místní situaci ve prospěch USA. Vše musí být připraveno tak, aby Trumpova administrativa po inauguraci bez zbytečných prodlev zahájila svou práci a měla pro ni připravené výchozí podmínky. Takto jsou připravovány především podmínky pro jednání s ruskou stranou. A nyní se dostáváme k raketovým úderům na cíle v RUS a k dění v Sýrii (SYR).

Pokud Biden schválil používání amerických zbraňových systémů proti cílům na území RUS nebo v některých jeho částech, pak to neznamená, že se tak rozhodl sám Biden. Vše bylo projednáno s nově nastupujícím prezidentem, který hodlá vystupňovat situaci, aby poté nová americká administrativa mohla při jednání s ruskou stranou lépe manévrovat.

Rusové si na UKR udržují iniciativu, proto není jejich prioritou vyjednávat. Za této situace musí Američané něco nabídnout nebo na Rusy zatlačit, aby je přiměli k vyjednávání. Nabídkou bude deeskalace úderů na ruském území a třeba i stažení OS UKR z Kurské oblasti, případně další položky a politické návrhy. Tlakem na RUS je pak nová situace v SYR, která byla promyšleně připravena ze strany USA a konzultována s Netanjahuem (zřejmě proto krátce před zahájením útoku militantů v SYR přistoupil Netanjahu na křehké příměří s Hizballáhem).

Tohle se nedočtete na Wagnerově webu Exanpro.cz, protože mu ho z vládního podnětu zavřeli spolu řadou dalších alternativních internetových médií. Taky jsme chvíli nemohli na sklo, neboť ústavní svoboda projevu u nás platí, i kdyby měli všichni mlčet. Wagner teď rozesílá své analýzy mailem z wagner.exanpro@gmail.com, a tak si i já rozšiřuji obzor.

Při použití zásady „bližší košile než kabát“ je pro nás teď nejzávažnější vývoj v Jižní Koreji, kde prezident Jun Sok-jol klopýtl v rozběhu k vojenskému převratu. Ten jako by z oka vypadl jednomu z jeho předchůdců ze 70. let, vojenskému diktátoru Pak Čong-hi , o kterém se Jun veřejně pozitivně zmiňoval. Jun Sok-jol teď chtěl uchopit všechny pravomoci vlády i parlamentu. Do sněmovny mířila armáda. Vedoucí představitelé opozice měli být zatčeni a internování.

Záměr však narazil na odpor nejen u opozice a veřejnosti, ale dokonce i jeho vlastní strany PPP včetně jejího nejvyššího vedení. A tak to Jun zabalil, samozřejmě s omluvou. Pak si šel koupit prut na ryby, aby se v důchodu neutloukl nudou.

A já teď hledám vysvětlení pro šestihodinové stanné právo uprostřed míru v Jižní Koreji, v zemi našeho potenciálně nejdůležitějšího obchodního partnera. Jihokorejská KHNP má u nás vystavět dva jaderné bloky, které nás zachrání před blackouty, jako kdyby nás bombardoval Putin. Tak nás aspoň varuje oficiální verze české vlády. Z té si beru jen to, že když se začne stavět, bude to pro řadu lidí kšeft, a je jedno, jak to dopadne. Takže jde o prachy, čili o hodně.

Má ale smysl se s někým z Jižní Koreje na něčem dohodnout, když ho mohou druhý den svrhnout a zavřít??

Co se tam proboha děje? Doma mi to nikdo neřekne a Wagnerovy brýle, kterými se vidí za roh, nemám. Zkusím tedy vyjít z toho, co vím.

V televizním vystoupení vzbouřeného prezidenta Juna zazněla argumentace, že chce zemi zachránit před Severní Koreou. Obává se zhoubného vlivu zlosynů, kteří by si přáli sjednocení země rozdělené od roku 1953 pouhou linií příměří. Tomu chce rozhodně zabránit.

Vyčteme z toho, že Severní Korea poskytuje jižní Korejské republice podobnou službu, jako nám Rusko. Je to bubák, kterým lze strašit i starší děti. Samozřejmě, jak kdy, záleží na tom, kdo zrovna vládne. Někdo by s nimi obchodoval, rozvíjel přátelské vztahy a vůbec choval se jako k bratrům. Někdo však vidí ještě většího bratra jinde a nestojí o to, aby spadl z lopatky, kdyby se nechal z jeho vlahých útrob vystrnadit.

Teď bylo severní nebezpečí v Korejské republice tak hrozné, že záchraně jediné správné myšlenky měla padnout za oběť demokracie. Co bude zítra? Změna? A jaká? Velká?

Vzpomeňme si, co se dělo docela nedávno, v době olympiády v jihokorejském Soulu. Tohle jsem psal před 6 lety:

Návštěva jihokorejské delegace v hlavním městě KLDR Pchjongjangu je dalším pokračováním mírové ofenzívy, ke které byly symbolicky využity už jihokorejské olympijské hry. Přinesla přelomové zprávy – KLDR je ochotna zmrazit jaderné a raketové zkoušky a neobnoví je ani během nadcházejícího společného cvičení Jižní Koreje a USA u severokorejských břehů, pokud bude trvat šance na seriózní jednání s USA o zárukách bezpečnosti pro KLDR. Jihokorejská delegace proto nyní urychleně odjede do Washingtonu, aby toto jednání zprostředkovala.

Co by mělo být cílem takových jednání? Vedoucí delegace Korejské republiky Čchong Ui-jong, bezpečnostní poradce jihokorejského prezidenta, se to dozvěděl přímo od severokorejského vůdce Kim Čong-una. KLDR usiluje o denuklearizaci Korejského poloostrova. Bylo to prý přání otce dnešního pokračovatele dynastie Kimů, které vyslovil na smrtelné posteli. A za tím svítá naplnění další touhy na obou stranách linie příměří, a sice sjednocení Koreje.

Internetový analytický bulletin Geopolitical Futures v tom vidí hned několik ústupků KLDR. Padá podmínka, že o jaderných zbraních KLDR se nejedná. Padá také podmínka pro jakékoliv jednání, kterým mělo být definitivní zrušení vojenských manévrů Team Spirit, považovaných KLDR za nácvik invaze. Bude-li jednání, americké manévry budou tolerovány a severokorejské zkoušky nebudou obnoveny.

Připomeňme si, jak to probíhalo. Jihokorejský prezident Mun Če-min přizval KLDR k účasti na olympiádě, Kim v novoročním projevu souhlasil a vyslovil se i pro obnovu dialogu. Na olympiádu pak přijela Kimova sestra a mluvila s Munem, a Mun vzápětí poslal svého nejbližšího bezpečnostního spolupracovníka za Kimem. Nakonec se domluvilo i přímé setkání Kima a Muna, které proběhne v dubnu na linii příměří v Pchanmundžomu. Bude to už třetí takový summit po schůzkách prezidentů z let 2000 a 2007, ale tentokrát by mohl jít dál, než k obnově dalšího krátkého období „sluneční politiky“.

Nabízí se tak zcela odlišný vývoj, než jaký naznačovaly řeči amerického prezidenta Donalda Trumpa o „rozbití nosu“, což mělo být obrazné přirovnání pokusu o zničení severokorejských jaderných a raketových zařízení bez větších vedlejších škod. Riziko války znovu ustupuje. Jižní Korea, která je ze severu na dostřel takříkajíc ze vzduchovky, odmítá iluze o jinak neškodných „chirurgických“ zásazích. Zatímco v USA by šlo pouze o televizní podívanou srovnatelnou s akčním filmem, Korejci by to schytali napřímo. Všechny tlustější hlavně, které jsou shromážděny severně od betonových valů podél 38. rovnoběžky, dostřelí do metropolitní oblasti Soulu, kde žijí desítky milionů lidí.

Jak je ten svět zvrácený, vzpomenou si s Kecalem z Prodanky někteří. Místo aby Trump severokorejskému vůdci rozbil nos, sám se s ním v demilitarizovaném pásmu sešel.

     Vidíme, že prezidenti jsou tu a tam nevypočitatelní. 

Před dávnými lety jsem měl příležitost k setkání s jihokorejským prezidentem Kim Te-džungem (vládl 1998 až 2003), který se tou dobou chystal na jednání do Severní Koreje. Já tam byl jako novinář několikrát, a tak jsem mu mohl předat své dojmy, jak to tam vypadá. S cestou docela spěchal, protože se bál, že co se neusadí ve vztazích obou polovin Korejského poloostrova do konce jeho funkčního období, to může být zmařeno.

S domácí podporou zlepšení vztahů s KLDR to bylo zákonitě špatné, protože v zemi bylo zakázáno o severním sousedu informovat. Respektive psát se o Severní Koreji mohlo, ale ověřit si, jak o stejné věci uvažují na druhé straně, bylo zakázáno. Natvrdo. Čumíš? Sedíš.

Byl jsem tam na kongresu ekonomických novinářů, který spojoval Evropu a Dálný východ, a tak jsme se podívali i do největšího jihokorejského deníku Čoson Ilbo. Provázel nás ministr zahraničních věcí, který nám vysvětloval přípravy na onu historickou cestu prezidenta a snahu prolomit informační bariéru, aby to nepřišlo jako blesk z čistého nebe.

V deníku vyčlenili tři redaktory, kteří měli dávkovat zprávy z KLDR, včetně televize. Měli ji uzavřenou v místnosti, kam nikdo jiný nesměl. Nakonec tam nevstoupil ani ministr, aby se vyhnul popotahovačkám. Uvedená omezení se řídila zákonem o obraně proti nepřátelské propagandě.

Ten mimochodem v naší zemi chybí, proto musí vláda při zavírání webů, které se jí nelíbí, improvizovat.

Lidé jsou různé, zvláště některé. Zatímco si jeden jihokorejský prezident Jun Sok-jol liboval nad odkazem svého předchůdce ze 70. let jménem Pak Čong-hi, jiný prezident Kim Te-džung, se kterým jsem měl to potěšení před více než dvaceti lety hovořit, měl být režimem Pak Čong-hiho zavražděn. Byl to docela dramatický příběh z časů, kdy Kim uprchl do Japonska před pronásledováním:

V srpnu 1973 se Kim Te-džung účastnil setkání s vůdcem Strany demokratického sjednocení v Tokiu. Když po setkání vycházel z hotelového pokoje, byl unesen skupinou neznámých mužů. Jak se později zjistilo, zbytek patra hotelu si pronajal syndikát jakuzy vedený Jihokorejcem Machiou Hisayukim, mužem dlouhodobě známým rozsáhlými vazbami na Korejskou ústřední zpravodajskou službu (KCIA).

Kim byl únosci omámen, a když se probudil na palubě lodi, měl ruce a nohy svázané a tělo zatížené závažím. Zřejmě ho chtěli cestou do Koreje utopit.

Cítil, že je nejhůř, a tak si vzpomněl na Boha. A skutečně – nad lodí nízce přeletělo letadlo japonské pobřežní stráže a mezi vlnami se vynořila loď této služby, která začala únosce pronásledovat. Nakonec byl Kim propuštěn v jihokorejském Pusanu.

Pokud tu záchranu zorganizoval Bůh, docel se nadřel. Napřed se musel o zmizení nejvýznamnější jihokorejské opoziční osobnosti dozvědět americký velvyslanec Philip Habib, který vzápětí zjistil, že se na únosu podílela KCIA. Proto intervenoval u jihokorejské vlády.

Ale nespoléhal jen na to. Zmobilizoval vedoucí pracovníky velvyslanectví, aby obešli Soul a promluvili si s významnými Korejci, kteří by mohli mít ponětí o tom, co se Kim Te-džungovi stalo. O koncovku se pak postaralo aktivní pátrání Japonců.

Ve světlejších dobách jihokorejské demokracie, roku 2007 proběhlo interní vyšetřování jihokorejské Národní zpravodajské služby, která přiznala, že únos provedla její předchůdkyně KCIA. Jak uvedla, měla přinejmenším tichou podporu tehdejšího vůdce Pak Čong-hi.

Tohle jsem čerpal zejména z Wikipedie v angličtině.

Srovnejte to s českou verzí, nenajdete tam o únosu ani slovo.

Co čekat od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na Dálném východě, po zkušenosti s tím, jak si uměl se severokorejským protějškem Kim Čong-unem přátelsky popovídat?

Zástupná válka na Ukrajině vstupuje do závěrečné fáze a na straně Ruska se objevila pomoc KLDR, která je od letoška i jeho strategickým partnerem. Napřed přišly rakety, a pak i vojáci. Do Soulu proto vyrazil ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a žádal o jihokorejské zbraně, ale tohle mu nemohl jihokorejský prezident slíbit, protože parlamentní většina i drtivá většina jihokorejské veřejnosti je proti. 

Slaboučký prezident Jun už brzy po zvolení zklamal jako „změna“, po které všichni volali, a tak v letošních parlamentních volbách jasně vyhrála opoziční Demokratická strana, která se vrací ke snižování napětí na Korejském poloostrově.

Byl Jun vyprovokován k bezmocnému puči, aby tomu přestal překážet?

Je to předzvěst nové politiky Donalda Trumpa, nebo mu naopak měly být hozeny klacky pod nohy, a nepovedlo se to?

Nebo snad musel čajíček zmizet z opačného důvodu, aby Trump mohl být ještě údernější v tlaku na obě strany??

Všechny předpovědi jsou validní. Pro upřesnění, předpověď není, co se stane, ale o čem by se mělo přemýšlet. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Politolog Mlejnek: Vetovat rozpočet by bylo od prezidenta zbytečným gestem

Politolog Josef Mlejnek má stejně jako místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček za to, že nemá smysl, aby prezident republiky Petr Pavel vetoval návrh státního rozpočtu na příští rok. Prezidentovo postavení v naší parlamentní demokracii není podle Mlejnka v tomto ohledu silné. Naopak ústavní právníci Radovan Suchánek a Ondrej Preuss to vidí opačně. Schůzka prezidenta Petra Pavla s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) kvůli rozpočtu se má uskutečnit v pondělí.

Prezidentovi republiky se nelíbí návrh státního rozpočtu na rok 2025, který připravil kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a před pár dny schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu. Největší impuls k tomu patrně vzešel od prezidentova poradce, hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Ten prezidentovi nedoporučil návrh podepsat. Hlavní výtky jdou na adresu nadhodnocených příjmů a podhodnocených výdajů rozpočtu, na něž poukázala Národní rozpočtová rada.

„Bylo by dost nešťastné, kdyby prezident Pavel ten návrh vetoval. Pokud mají on nebo okruh jeho ekonomů k návrhu nějaké výhrady, může vystoupit s projevem a svůj názor vyjádřit,“ řekl České justici politolog a publicista Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.  „V zásadě souhlasím s názorem místopředsedy poslanecké sněmovny Skopečka, že když bude zákon vetovat, sněmovna si jej prohlasuje znovu. V opakovaném schvalování by to sice vyžadovalo poslaneckou většinu, ale vláda těch 101 hlasů má,“ podtrhl Mlejnek.  A pokud by podle něj došlo k tomu, že by návrh schválen nebyl, nastoupilo by rozpočtové provizorium, což by ohrozilo financování státních úřadů a úředníků.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) České justici řekl, že prezident republiky by zákon podepsat měl. „My nemáme prezidentský, nýbrž parlamentní politický systém, tak si myslím, že se prezident má k rozpočtu případně kriticky vyjádřit, nechválit ho, klidně kritizovat a chtít vysvětlení, ale nemá zákon o rozpočtu vetovat,“ podepřel svůj názor. Připomněl, že novodobá česká historie nezná případ, že by hlava státu návrh rozpočtu vetovala.

 „Prezident nemá pravomoc směrem ke státnímu rozpočtu něco navrhovat, přijímat nějakou alternativu. Je nutné říci, že Česká republika je parlamentní systém, rozpočet navrhuje vláda a ta za něj nese politickou odpovědnost. A myslím, že prezident by to měl respektovat. Stejně nemá pravomoc s tím něco pozitivního udělat,“ hodnotí situaci také politolog Mlejnek.  „Myslím, že prezident Pavel má přirozenou potřebu se trochu distancovat od vládní koalice. Vláda je neoblíbená a padají jí preference. Pokud zákon nepodepíše, norma stejně vyjde ve Sbírce zákonů a i bez jeho podpisu bude platit. Když bude zákon vetovat, jen si rozzlobí vládu a ničeho tím nedosáhne. A mohl by být kritizován za to, že vlastně do společnosti nevnáší stabilitu, ale že do stávajícího chaosu vnesl ještě další,“ dodává.

Mohlo by vás zajímat

O místo šéfa Městského státního zastupitelství v Praze usiluje náměstkyně Smetanová

Odborníci na ústavní právo: buď souhlasit, anebo vetovat

Bývalý soudce Ústavního soudu a člen katedry ústavního práva Právnické fakulty UK Radovan Suchánek názor místopředsedy Poslanecké sněmovny nesdílí a vidí situaci jinak. „Podle ústavy z roku 1920 musel mít prezident každý svůj úkon moci vládní a výkonné kontrasignovaný odpovědným členem vlády, což se týkalo i veta vůči zákonu. To podle dnešní Ústavy neplatí a samotné prezidentské veto v rozporu s parlamentní republikou není. Komentáře, které k Ústavě existují, se jednoznačně shodují v tom, že prezident může vetovat všechny obyčejné zákony včetně zákona o státním rozpočtu. Nikde není připuštěna možnost, že by tuto pravomoc neměl. Komentáře dokonce výslovně uvádějí, že může vetovat i zákon o státním rozpočtu. V právní nauce totiž existuje jednoznačná shoda, že i pro tento zákon platí všechna ustanovení Ústavy týkající se obyčejných zákonů, s jedinou výjimkou, a to těch článků Ústavy, která upravují podíl Senátu na zákonodárném procesu. Parlamentní republice by sice bylo bližší, aby pravomoc prezidenta vetovat zákony byla zařazena mezi tzv. kontrasignovaná rozhodnutí prezidenta, tak ale naše platná Ústava napsána není,“ řekl České justici.

Advokát, zakladatel společnosti Dostupný advokát a další člen katedry ústavního práva právnické fakulty Ondřej Preuss rovněž vidí rozsah pravomocí prezidenta širší. „Prezident republiky má dle našeho ústavního řádu úlohu nejen hlavy státu, ale i určitého moderátora ústavního dění. Je tak naprosto logické a legitimní, že vnímá i kritiku rozpočtu. Zejména pokud jsou mu vytýkány nikoliv jen věcné nedostatky, ale i „kreativní práce“ s rozpočtovými pravidly,“ uvedl.

„Platí, že návrh zákona o státním rozpočtu může předložit toliko vláda a projednává a schvaluje ho pouze poslanecká sněmovna. Dokonce ani v případě rozpuštění poslanecké sněmovny nemůže Senát přijmout státní rozpočet v podobě takzvaného zákonného opatření, které jinak zákony nahrazuje. Prezident republiky nicméně může i u státního rozpočtu využít svého práva takzvaného suspenzivního veta. Tedy zákon vrátit, přičemž ale sněmovna může prezidenta přehlasovat většinou všech členů. Prezident má na vrácení zákona 15 dní,“ popisuje stav věci z právního hlediska. 

A co říká názor místopředsedy poslanecké sněmovny Skopečka? „Je pravda, že rozhodně v souvislosti s Českou republikou nemůžeme hovořit o prezidentském systému a český prezident není vrcholným orgánem výkonné moci. Tím je skutečně vláda. Na druhou stranu, ústavodárce svěřil prezidentovi možnost „vetovat“ i státní rozpočet. Daný argument by se tedy mohl vztáhnout vlastně k jakémukoliv vrácení zákona prezidentem republiky. Navíc prezident má působit jako určitý stabilizační prvek celého systému a pokud má za to, že je rozpočet mimo realitu, tak to může takto silně deklarovat. Poslední slovo ale bude mít stejně vládní většina ve sněmovně,“ konstatuje právník Ondřej Preuss. Ivana Pečinková, ceskajustice.cz

X X X

Po dvaceti letech posun. Evropská unie uzavřela se zeměmi Mercosur obchodní dohodu

Přes dvě desetiletí trvala vyjednávání Evropské unie ohledně dohody o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur. Ilustrační snímek. Pixabay

  Přes dvě desetiletí trvala vyjednávání Evropské unie ohledně dohody o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur. Nyní došlo k posunu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že dohoda byla uzavřena. Platit ale může začít až po její ratifikaci, tedy formálním schválení. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jde o obrovskou příležitost pro české firmy.

Podle ministerstva je Evropská unie o krok blíže tomu, aby se jejím firmám otevřel trh s téměř 300 miliony obyvateli, který v součtu představuje pátou největší ekonomiku světa. Do jihoamerického integračního bloku Mercosur spadá Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay.

Otevření exportního trhu této části Latinské Ameriky, která dosud zůstává vůči subjektům ze třetích zemí velmi protekcionistická, podle úřadu jde zejména o Brazílii a Argentinu, znamená obrovskou příležitost pro české firmy. „Zejména se jedná o vývoz zboží a služeb s vyšší přidanou hodnotou, jako je automobilový průmysl, strojírenství, vybavení pro těžbu surovin, energetický nebo chemický průmysl či IT služby. Ve všech těchto sektorech má Česko co nabídnout,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Dohoda mezi Evropskou unií a Mercosurem podle ministerstva průmyslu a obchodu významně sníží celní zatížení pro evropské exportéry. Výši odhadovaných úspor pro české firmy vyčíslila dopadová studie Technické univerzity v Liberci zpracovaná na základě veřejné zakázky ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2023 na téměř 2,19 miliardy korun ročně.

Mohlo by vás zajímat

Přehledně: ODS chce přidat zaměstnancům v justici, opozice chce více pro policisty či na školství

„Zatímco dnes čelí čeští exportéři sazbám například až 35 procent v automobilovém sektoru, po ratifikaci bude nově odstraněno 91 procent cel na zboží vyvážené z EU. Převážná část cel bude odstraňována postupně, v několika přechodných obdobích od čtyř do patnácti let,“ informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Resort doplnil, že by pro automobilový průmysl mohlo posílení exportu do Latinské Ameriky znamenat významnou vzpruhu.

K zásadnímu posunu dojde podle úřadu také v odbourávání netarifních překážek. Čeští vývozci zboží do zemí Mercosuru čelí podle ministerstva více jak dvojnásobně vyššímu netarifnímu zatížení, které dosahuje 49,57 procenta z hodnoty exportovaného zboží. „Lze předpokládat, že dohoda při plné implementaci přinese kromě úspor na clech také úsporu pro české exportéry na netarifních opatřeních až 4,36 miliardy korun ročně,“ uvedl úřad.

Dodal, že dojde ke zjednodušení procesu certifikace výrobků a prohlubování regulatorní spolupráce na obou trzích s cílem omezit dvojí testování a kontrolu, a to zejména ve strojírenském a elektrotechnickém, automobilovém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu či přístup k veřejným zakázkám. U služeb se předpokládá v důsledku snížení netarifní zátěže roční úspora až 3,35 miliardy korun.

Snížení závislosti

Pro český průmysl je podle ministerstva nezbytné snížení dovozních i vývozních závislostí, které jej činí zranitelnými vůči globálním výkyvům. „Trhy Mercosur tak představují velmi zajímavou příležitost pro diverzifikaci zahraničního obchodu z pohledu vývozu i dovozu některých klíčových surovin a výrobků. Dohoda má strategický rozměr, EU se totiž stane prvním významným zahraničním partnerem, se kterým blok Mercosur takovou dohodu uzavřel. Pokud EU dohodu odmítne, naše místo zaplní další partneři včetně Číny,“ podotkl ministr Vlček.

Podpis dohody podporuje i Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Mezi hlavní přínosy dohody patří podle prezidenta svazu Jana Rafaje nejen snížení tarifů a zajištění přístupu na nové trhy, ale také posílení evropské konkurenceschopnosti a diverzifikace dodavatelských řetězců.

Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky Zdeňka Zajíčka pomůže dohoda garantovat plynulé a stabilní dodávky životně důležitých surovin a zároveň může sloužit jako pojistka proti narušení dodávek z dalších zdrojů. „Situace evropsko-čínských vztahů, které se zhoršují, zvyšuje potřebu zajistit nové, stabilní trhy,“ zmínil. Země Mercosuru jsou podle něj bohaté na suroviny jako lithium, grafit, nikl či mangan, mohou částečně nahradit dodávky z Číny.

Dohoda zároveň podle ministerstva průmyslu a obchodu chrání zemědělskou produkci v EU prostřednictvím zavedení kvót a mechanismů, které při zvýšeném dovozu mohou zemědělský obchod regulovat.

„Obchod se zbožím a službami mezi EU a Mercosurem v roce 2022 dosáhl více než 159 miliard eur a oboustranné investice přesáhly 380 miliard eur. Tento rozsah hospodářského partnerství potvrzuje strategický význam spolupráce mezi našimi regiony,“ konstatoval  Jan Rafaj. Celkově Česká republika dovezla na trh zemí Mercosur v roce 2023 zboží v hodnotě 12 miliard korun.

Agentura ČTK informovala, že nesouhlas s paktem kvůli obavám z přílivu levných zemědělských produktů vyjádřily Francie, Itálie a Polsko, kvůli čemuž se v unii očekává obtížné schvalování dohody. Kritici se obávají, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty zemědělcům. Paříž proto ohlásila, že se schválení dohody pokusí zablokovat.

Při ratifikaci obchodních dohod je podle ČTK zapotřebí podpora většiny 15 států, které představují alespoň 65 procent obyvatelstva. Blokační menšina potřebuje nejméně čtyři členské státy. Francie, Itálie a Polsko představují zhruba třetinu populace EU. Tereza Čapková, ceskajustice.cz

X X X

Přidanou hodnotou, jako je automobilový průmysl, strojírenství, vybavení pro těžbu surovin, energetický nebo chemický průmysl či IT služby. Ve všech těchto sektorech má Česko co nabídnout,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Dohoda mezi Evropskou unií a Mercosurem podle ministerstva průmyslu a obchodu významně sníží celní zatížení pro evropské exportéry. Výši odhadovaných úspor pro české firmy vyčíslila dopadová studie Technické univerzity v Liberci zpracovaná na základě veřejné zakázky ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2023 na téměř 2,19 miliardy korun ročně.

 „Zatímco dnes čelí čeští exportéři sazbám například až 35 procent v automobilovém sektoru, po ratifikaci bude nově odstraněno 91 procent cel na zboží vyvážené z EU. Převážná část cel bude odstraňována postupně, v několika přechodných obdobích od čtyř do patnácti let,“ informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Resort doplnil, že by pro automobilový průmysl mohlo posílení exportu do Latinské Ameriky znamenat významnou vzpruhu.

K zásadnímu posunu dojde podle úřadu také v odbourávání netarifních překážek. Čeští vývozci zboží do zemí Mercosuru čelí podle ministerstva více jak dvojnásobně vyššímu netarifnímu zatížení, které dosahuje 49,57 procenta z hodnoty exportovaného zboží. „Lze předpokládat, že dohoda při plné implementaci přinese kromě úspor na clech také úsporu pro české exportéry na netarifních opatřeních až 4,36 miliardy korun ročně,“ uvedl úřad.

Dodal, že dojde ke zjednodušení procesu certifikace výrobků a prohlubování regulatorní spolupráce na obou trzích s cílem omezit dvojí testování a kontrolu, a to zejména ve strojírenském a elektrotechnickém, automobilovém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu či přístup k veřejným zakázkám. U služeb se předpokládá v důsledku snížení netarifní zátěže roční úspora až 3,35 miliardy korun.

Snížení závislosti

Pro český průmysl je podle ministerstva nezbytné snížení dovozních i vývozních závislostí, které jej činí zranitelnými vůči globálním výkyvům. „Trhy Mercosur tak představují velmi zajímavou příležitost pro diverzifikaci zahraničního obchodu z pohledu vývozu i dovozu některých klíčových surovin a výrobků. Dohoda má strategický rozměr, EU se totiž stane prvním významným zahraničním partnerem, se kterým blok Mercosur takovou dohodu uzavřel. Pokud EU dohodu odmítne, naše místo zaplní další partneři včetně Číny,“ podotkl ministr Vlček.

Podpis dohody podporuje i Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Mezi hlavní přínosy dohody patří podle prezidenta svazu Jana Rafaje nejen snížení tarifů a zajištění přístupu na nové trhy, ale také posílení evropské konkurenceschopnosti a diverzifikace dodavatelských řetězců.

Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky Zdeňka Zajíčka pomůže dohoda garantovat plynulé a stabilní dodávky životně důležitých surovin a zároveň může sloužit jako pojistka proti narušení dodávek z dalších zdrojů. „Situace evropsko-čínských vztahů, které se zhoršují, zvyšuje potřebu zajistit nové, stabilní trhy,“ zmínil. Země Mercosuru jsou podle něj bohaté na suroviny jako lithium, grafit, nikl či mangan, mohou částečně nahradit dodávky z Číny.

Dohoda zároveň podle ministerstva průmyslu a obchodu chrání zemědělskou produkci v EU prostřednictvím zavedení kvót a mechanismů, které při zvýšeném dovozu mohou zemědělský obchod regulovat.

„Obchod se zbožím a službami mezi EU a Mercosurem v roce 2022 dosáhl více než 159 miliard eur a oboustranné investice přesáhly 380 miliard eur. Tento rozsah hospodářského partnerství potvrzuje strategický význam spolupráce mezi našimi regiony,“ konstatoval  Jan Rafaj. Celkově Česká republika dovezla na trh zemí Mercosur v roce 2023 zboží v hodnotě 12 miliard korun.

Agentura ČTK informovala, že nesouhlas s paktem kvůli obavám z přílivu levných zemědělských produktů vyjádřily Francie, Itálie a Polsko, kvůli čemuž se v unii očekává obtížné schvalování dohody. Kritici se obávají, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty zemědělcům. Paříž proto ohlásila, že se schválení dohody pokusí zablokovat.

Při ratifikaci obchodních dohod je podle ČTK zapotřebí podpora většiny 15 států, které představují alespoň 65 procent obyvatelstva. Blokační menšina potřebuje nejméně čtyři členské státy. Francie, Itálie a Polsko představují zhruba třetinu populace EU.Tereza Čapková, ceskajustice.cz

 X X X

Grand Prix pro Andromedu! Olomoucký sbor se stal absolutním vítězem mezinárodního festivalu

Obrovský úspěch slaví po uplynulém víkendu olomoucký dětský pěvecký sbor Andromeda. Z Mezinárodního festivalu adventní a vánoční hudby se totiž děti pod vedením sbormistryně Hany Vyroubalové vrátily jako absolutní vítězové festivalu!

Kvůli nemoci několika dětí sice na soutěž do Prahy odjelo pouze čtyřiadvacet členů, i tak ale Andromeda dokázala okouzlit porotu a obstát v konkurenci další dvacítky sborů z celé Evropy. „Milí rodiče, je to neuvěřitelné, ale my právě soutěžíme o Grand Prix! Máme zlato, vítěze kategorie a jako jediní cenu poroty za provedení skladby,“ napsala Hana Vyroubalová v průběhu slavnostního ceremoniálu rodičům dětí. S obrovskou radostí a adrenalinem ze získaných ocenění šly tedy děti znovu zpívat, tentokrát o cenu pro absolutního vítěze festivalu. A podařilo se!

„Absolutního vítěze jsme nečekali ani ve snu. Na festivalu soutěžily skvělé sbory z Norska, Polska, Bulharska, Rakouska, Německa, Dánska, Lotyšska, Nizozemska…a my, nejmladší sbor, jsme vyhráli. Je to obrovský úspěch. Program byl náročný, odpoledne jsme ještě zpívali na Staroměstském náměstí, děti byly celý den na nohách a unavené, a přesto dokázaly jít v deset večer zpívat a obhájit takové vítězství,“ neskrývala dojetí a překvapení z tak fantastického výsledku sbormistryně. „A jakou měly děti radost! To jsou ty momenty, které stojí za všechnu námahu.“

Účast na Mezinárodním festivalu adventní a vánoční hudby v Praze však měla pro děti z Andromedy také další rozměr. Po půl roce se totiž mohly setkat s přáteli z německého sboru OSC z Zeitzu, s nimiž letos v létě absolvovaly výměnný pobyt. Všichni tak mohli nejen obnovit navázaná přátelství, ale také se společně těšit na další projekt, který oba sbory čeká příští rok. Společně se totiž vypraví na dva mezinárodní hudební festivaly až do Mexika. „Příprava cesty je v plném proudu a neskutečně se na ni těšíme, je to velký sen. Reprezentovat Olomouc a Českou republiku v zahraničí je pro sbor vždycky velká čest a teď děti ukázaly, že reprezentovat umí skutečně se vší parádou,“ těší se z výsledků i na zahraniční spolupráci s dalšími sbory manažerka Andromedy Martina Luxová. Účast sboru na dvou festivalech v zámoří, byť tentokrát nesoutěžních, je obrovská příležitost. Samozřejmě ale také velmi nákladná. „Ačkoli financování větší části projektu máme už v tuto chvíli zajištěné, stále hledáme partnery a dárce, kteří by nám pomohli tuto cestu uskutečnit. Právě chystáme spuštění sbírky na Doniu, proto pokud byste chtěli tuto jedinečnou možnost pro olomoucké děti podpořit, budeme rádi a vděční za jakoukoli výši podpory. Stačí sledovat náš web www.bodo.cz a nebo sociální sítě Music Bodo Olomouc,“ obrací se na dobrosrdečnost Olomoučanů a milovníků hudby Martina Luxová.

Andromeda je hlavním dětským sborem BoDo centra a navštěvuje ji 30 dětí ve věku od 11 do 19 let. Jen v letošním roce získala zlaté pásmo na Soutěžní krajské přehlídce dětských sborů v Uničově, absolvovala koncertní zájezd do Německa a nyní na Mezinárodním festivalu adventní a vánoční hudby zvítězila ve své kategorii, získala zvláštní ocenění poroty za skladbu Chilli con carne a nakonec se stala i absolutním vítězem festivalu. Z loňského roku má na kontě stříbrné pásmo z Mezinárodního festivalu Musica Orbis Gloria Praha a ze Svátků písní a zlaté pásmo ze Soutěžní krajské přehlídky dětských sborů v Uničově s postupem na Celostátní přehlídku dětských sborů v Holešově.