Reuters: Spojené státy jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství, řekl v sobotu americký prezident Donald Trump na republikánské konferenci CPAC. USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené do Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi.  „Jsme dost blízko dohodě. Doufám, že jsme blízko dohodě,“ prohlásil Trump na na shromáždění konzervativců v National Harbor nedaleko Washingtonu.

Spojené státy byly za předchozí administrativy spolu s evropskými státy klíčovým spojencem napadené země, kterou podporovaly dodávkami vojenské techniky i finanční pomocí. USA podle Trumpa, který si postěžoval, že evropská pomoc má na rozdíl od té americké formu půjček, nyní od Ukrajiny žádají o vzácné nerosty, ropu nebo „cokoliv, co můžeme získat.“

Trump uvedl, že USA Ukrajině poskytly 350 miliard dolarů (8,38 bilionu korun) výměnou za nic, což podle něj byla chyba předchozí „neschopné“ administrativy. Trump tudíž chce tyto peníze získat zpět.

První návrh dohody o nerostném bohatství ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat, neboť podle něj neobsahovala bezpečnostní záruky. Dodal, že Ukrajinu nemůže prodat s tím, že podle původní dohody by USA získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů (11,97 bilionu korun) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídá.

V pátek ukrajinský prezident uvedl, že týmy USA a Ukrajiny pracují na dohodě, podle médií Washington přišel s její revidovanou verzí. Trump řekl, že očekává její brzký podpis. Deník The New York Times (NYT) v sobotu ale napsal, že i nová verze dohody obsahuje z ukrajinského hlediska velmi tvrdé podmínky.

 Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta USA navrhly, aby příjmy ukrajinské vlády z přírodních zdrojů, infrastruktury a dalších aktiv byly převedeny do fondu na dlouhodobou rekonstrukci a rozvoj Ukrajiny. USA by následně měly v budoucích investicích ekonomické a správní pravomoce.

Trump v sobotu opět prohlásil, že válka na Ukrajině by nezačala, kdyby byl v době vypuknutí konfliktu prezidentem. Opět z jejího rozpoutání nijak neobvinil Rusko, nezopakoval však ani své nedávné tvrzení, že za rozpoutání konfliktu je odpovědná Ukrajina.

X X X

EXKOMUNISTA   OD  RUSKA  PAVEL  NA  STRANU  UKRAJINY?

PUSTIL  SE  DO  USA?  PAVEL  STÁLE  DO  VÁLKY  ZATAHUJE  I  ČR?

REŠENÍ:  ZELENSKý  RYCHLE  ODEJÍT,  ZNIČIL  UKRAJINU,  NADĚLAL  MILIARDOVÉ  DLUHY,   ZELENSKÉHO  TRESTAT  UKRAJINA  I  ŽALOBCI  EVROPY

_Zelenskyj: Dluh 500 miliard dolarů vůči USA neuznáme. Nevyloučil odchod

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. Zelenskyj zároveň nevyloučil odchod z funkce výměnou za mír.

 USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina.

O částce 500 miliard dolarů často mluví americký prezident Donald Trump, poznamenala agentura Reuters. Trump se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Spojeným státům zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství.

USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání ruské agresi.

Zelenskyj podle agentury AFP uvedl, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval „diktátorem“, a také řekl, že by se s americkým prezidentem rád setkal dříve, než se Trump setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

 Ukrajinský prezident míní, že se Kyjev a Washington přibližují k dohodě o nerostném bohatství. Ta se stala předmětem sváru s USA, jejichž podpora je pro Ukrajinu ve válce proti Rusku důležitá.

Zelenskyj podle serveru BBC News na tiskové konferenci řekl, že USA mu navrhly dohodu, podle které by Ukrajina měla za každý dolar obdržené pomoci vrátit dvojnásobek. Ale ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet „ještě deset pokolení Ukrajinců“.

Na dotaz jednoho novináře řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír Ukrajině. Stejně tak by byl ochoten odstoupit, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Severoatlantické alianci.

Členství NATO pokládá za „nejlevnější variantu“ bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko, a určitě se tato otázka objeví během jednání. A dodal, že u moci každopádně  

 X X X

 DEMONSTRACE  V  PRAZE  NA  STAROMĚSTSKÉM   NÁM.  V   PRAZE,  23..2. 25

Staromák si připomněl výročí invaze na Ukrajinu. Nemůže za ni NATO, řekl Pavel

Tisíce lidí se sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Účastníci zaplnili celé Staroměstské náměstí. Na shromáždění vystoupil také prezident Petr Pavel, který ohlásil, že za válku v žádném ohledu nemůže NATO či Evropská unie. Svolavatelé se akcí snaží zejména o to, aby lidé vytrvali v podpoře napadené zemi a byli nadále ochotni pomáhat.

 Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč dodal, že jeho země bude nadále bojovat za svobodu a Rusku nepodstoupí ani centimetr svého území.

„Jsem hrdý na to, že naše země je na straně Ukrajiny. Díky patří samozřejmě vám. Musíme si ale ujasnit základní fakta, Ukrajina chce být suverénní zemí, válku nerozpoutalo NATO ani Evropská unie,“ prohlásil před demonstranty Pavel.

 Zmínil také, že Ukrajina a Česká republika mají podobnou moderní historii a připomněl paradox Mnichovské dohody. „Česko se nebránilo, Ukrajina se brání s obrovským nasazením,“ dodal prezident.

Podle Pavla nemůže Evropská unie zpomalit ve snaze docílit spravedlivého míru. „Evropa musí být asertivnější a hrát ve světě větší roli, nečekat jen co přijde ze Spojených států,“ řekl Pavel a podotkl, že nelze ustupovat diktátorům. Je jednoznačné, kdo je agresorem, dodal.

Česko musí podle Pavla nadále trvat na tom, aby Ukrajina i Evropa byly u mírových jednání.

 Prezident poděkoval lidem za podporu Ukrajiny. Když bude oslabená, nemůže podle něj vyjednat mír, který by si přála.

 Velvyslanec Zvaryč ve svém projevu řekl, že Ukrajina nechce patřit do Ruska, ale do Evropy. Poděkoval prezidentovi, vládě i všem Čechům a Češkám za dlouhodobou solidaritu. „Jsem přesvědčen, že váš hlas bude slyšet jak ve Washingtonu, tak v Moskvě,“ prohlásil.

Bezpečnost Ukrajiny a Evropy je podle velvyslance propojená a Ukrajinci za ní budou nadále bojovat.

„Dobro vždy přemůže zlo, nikdy nebudeme otroci a nikdy neuznáme ani centimetr Ukrajiny Rusku. My Ukrajinci milujeme svobodu, naši vojáci zastavují ruské tanky i pro vaše domovy,“ řekl Zvaryč a sklidil za svá slova potlesk. Rusko podle něj musí zemi opustit a viníci musí být potrestáni.

Na akci promluvili i známí čeští herci jako Jitka Čvančarová a Ivan Trojan. „Takovéhle agresi nemůžeme ustupovat,“ uvedl herec Václav Vydra a citoval dílo buditele Karla Havlíčka Borovského, jenž po svém návratu z Ruska tamní podmínky kritizoval. Po Vydrovi vystoupilo několik Ukrajinců, kteří sdíleli svá svědectví z války.

 Po skončení programu na Staroměstském náměstí se účastníci vydali na pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k pomníku významného ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.

 Lidé si na akci přinesli vlajky Ukrajiny či Evropské unie. Někteří přišli s umělými slunečnicemi a žlutomodrými balonky, někteří mají transparenty odsuzující ruského prezidenta Vladimíra Putina nebo požadujícími zvýšení výdajů na obranu. Na podporu Ukrajiny zazvonily zvony chrámu Matky Boží před Týnem.

Akci organizují organizace Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii, Díky, že můžem a Evropský kongres Ukrajinců. Podobná setkání se uskutečnila i v Brně a v desítkách dalších městech.

 Amnesty International a Memorial Ukrajina připravily při demonstraci na neděli také výstavu Můžete to zastavit? Podobou kalendáře tu ukrajinští umělci a umělkyně ztvárnili tragické příběhy dětí, které válka zasáhla tím nejstrašnějším způsobem.

 Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. V první polovině letošní února mělo v Česku dočasnou ochranu podle ministerstva více než 396 700 uprchlíků. Z nich bylo 96 700 dětí a 17 600 lidí nad 65 let. V aktivním věku bylo 171 000 žen a 111 400 mužů.

Na podporu Ukrajiny se k třetímu výročí invaze, které připadá na pondělí 24. února, budou konat akce v celé České republice.

 X X X

 VÁLKU   UKONČÍ  KAPITULACE  UKRAJINY,  JAKO  ZA  HITLERA

VYSTĚHOVAT  FAŠISTY  HITLERA  Z  UKRAJNY,   NEDODÁVAT  ŽÁDNÉ  ZBRANĚ

UKRAJINA  –  RUSKO

Zatímco Trump tlačí na Ukrajinu, Rusko zaútočilo nejvíce drony za celou válku

 Rusko v noci na neděli vyslalo proti Ukrajině 267 dronů. Je to nejvíce od začátku plnohodnotné ruské invaze 24. února 2022. Během vlny raketových a dronových útoků zahynul jeden civilista v Kryvém Rihu. Poškozeny byly budovy a auta v Kyjevě i jinde.

 Válka na Ukrajině

 „Na ukrajinském nebi bylo spatřeno 267 nepřátelských dronů, což je rekordní počet za jediný útok od začátku invaze,“ napsal mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat na facebooku.

 Na 138 z nich zachytila ukrajinská protivzdušná obrana a 119 dalších strojů, které podle Ignata sloužily jako návnada, „se ztratilo“, aniž by způsobily nějaké škody.

Rusko v noci poslalo na Ukrajinu 267 dronů. Podle ukrajinské armády je to nejvíce od začátku plnohodnotné ruské invaze před třemi lety. Nad Ruskem bylo sestřeleno 20 dronů. Noční ruské útoky zabily jednoho civilistu v Kryvém Rihu a poškodily budovy a auta v Kyjevě i jinde. Česká republika dala na dávky a pomoc uprchlíkům z Ukrajiny do konce loňska 62,5 miliard Kč. Na odvodech a části daní od nich vybrala 55,5 miliard. Vyplývá to z dat MPSV.

Co se stalo s posledními deseti, neuvedl. Ukrajinská armáda ale dříve sdělila, že dronové útoky zasáhly několik ukrajinských regionů včetně hlavního města.

Na ruské území útočí drony zase Kyjev. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno napsalo, že ruské jednotky protivzdušné obrany v noci sestřelily nad šesti regiony země 20 těchto ukrajinských bezpilotních letounů.

 Rusko podniklo několik vln útoků. Při raketových útocích na město Kryvyj Rih zemřel v nemocnici jeden muž. Vážně zranily také třicetiletou ženu, uvedl na svém telegramovém účtu gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Poškozena byla podle něj také infrastrukturní budova.

Tři lidi zranil útok dronu na jihu v Oděské oblasti, kde začal hořet soukromý dům, uvedl na telegramu šéf správy této jihoukrajinské oblasti Oleh Kiper. Při útoku na jihovýchodní Záporožskou oblast byla zraněna 53letá žena. Poškodil také několik obytných domů, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Ivan Fedorov.

 Několik vln útoků dronů na hlavní město Kyjev poškodilo některé obytné domy a auta. Zranění lidé hlášeni nejsou, napsal na telegramu starosta města Vitalij Kličko.

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli před blížícím se třetím výročím ruské invaze na Ukrajinu setká s novináři. V řadě měst celého světa včetně Prahy se konají demonstrace, které výročí připomenou. V Moskvě má prezident Vladimir Putin položit kytici na hrob neznámého vojína.

 Tři roky od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynou v pondělí. Kreml tvrdí, že se tímto způsobem chrání před hrozbou ze strany NATO a že napadením sousední země brání rozšíření této vojenské organizace. Ruská armáda denně bombarduje ukrajinská města a vesnice a také energetickou  

 X X X

 RVAČKA  NA  VESELCE  UKRAJINY  V  PRAZE

 Na ukrajinské veselce v Praze museli zasahovat policisté, opilí svatebčané se porvali.

Policisté zasahovali ze soboty na neděli v restauraci v pražských Stodůlkách, kde se konala svatební hostina rodiny z Ukrajiny. Svatebčané se totiž mezi sebou několikrát porvali. Jeden člověk skončil v péči záchranářů.

 Policisté museli v do restaurace vyrazit nejméně třikrát kvůli narušování veřejného pořádku. „Byli jsme voláni do restaurace v Petržílkově ulici, kde opakovaně docházelo ke konfliktu mezi účastníky, kteří byli pod vlivem alkoholu. Venku před zařízením nakonec došlo nejprve k verbálnímu útoku a poté k fyzickému napadení, kdy jedna osoba utrpěla zranění, se kterým skončila v péči záchranářů,“ řekl serveru iDNES.cz policejní mluvčí Jan Rybanský.

Dodal, že policisté na místě uklidnili emoce a všechny zúčastněné zaevidovali.

„K případu napadení jsme vyjížděli před devátou hodinou večerní. Pečovali jsme o mladého muže okolo třiceti let, kterého záchranáři zajistili, ošetřili a převezli ve středně závažném až závažném stavu s úrazem hlavy do nemocnice,“ uvedla mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

 Pro server Novinky.cz uvedli očití svědci, že většina hostů byla z Ukrajiny. Před provozovnou po veselce zbyla kaluž krve. „V současné době zjišťujeme, co přesně se na místě stalo. Případem se budeme nadále zabývat,“ doplnil Rybanský.

Na místě zasahovala také speciální pořádková jednotka. Ta zasahuje většinou například na demonstracích a je vybavena vrhačem nebo pepper ballem, který střílí kuličky s barvou nebo slzotvorným prostředkem.

 X X X

  Chtějí jen brát, stěžují si Poláci na Ukrajince. Roste jejich nevraživost

Mezi Poláky stoupá nevraživost vůči Ukrajincům, zejména pak mezi farmáři, kteří si myslí, že ukrajinské zemědělské produkty pomáhají obohatit oligarchy na úkor Poláků. Podle průzkumů roste nedůvěra polských občanů vůči Ukrajincům, oblibě se těší také videa, která se na jejich adresu vyjadřují negativně.

 Na polsko-ukrajinském hraničním přechodu Medyka kontrolují dopravu rozčilení farmáři. Zastavují dvě sanitky, které míří na Ukrajinu, aby zkontrolovali, zda nepřevážejí neregistrovaný náklad.

Polští zemědělci vzali zákon do vlastních rukou, protože mají pocit, že povolení Bruselu převážet Ukrajině obilí a další potraviny přes pozemní hranice do EU jde proti jejich ekonomickým zájmům, neboť musí kvůli konkurenci snižovat své vlastní ceny.

„Prodávali nám příběh, že musíme pomáhat Ukrajině, že musíme brát jejich jídlo, aby měli peníze na válku. To byla lež,“ postěžoval si portálu Politico zemědělec z Żurawice, který spolu s přibližně tuctem svých kolegů kontroluje hraniční přechod. „Tento boj není za chudé Ukrajince. Je za velké korporace a západní kapitál.“

„Nejsme proti ukrajinskému lidu. Na začátku jsme jim pomohli, ubytovali jsme je, živili jsme je. Ale nemůžeme být obětí oligarchů, kteří profitují z chaosu,“ dodal vůdce protestní akce v Medyce Roman Kondrów.

Někteří protestující jsou ostřejší a poukazují i na historické křivdy jako je polsko-ukrajinská válka v letech 1918-1919 a vyvraždění desetitisíců Poláků ve Volyni za druhé světové války. „Naše děti zemřely za Lvov, za Volyň, a teď sem přijdou a chtějí jen brát, brát, brát,“ řekl jeden rozhněvaný zemědělec s narážkou na polské dětské vojáky, takzvané „Lvovské orly“, kteří bránili během polsko-ukrajinské války Lvov.

 Farmářské protesty jsou jedním z nejvýraznějším projevů klesající obliby Ukrajinců mezi Poláky. Podle Politica podezřívavost farmářů, že Ukrajinci převáží věci, které nesmí, jen normalizuje pohled na Ukrajinu jako na příliš zkorumpovanou, příliš zaostalou a příliš divokou zemi, než aby se jí dalo věřit. Kondrów například tvrdí, že objevili namísto humanitární pomoci v nákladním voze mířícím na Ukrajinu cibulky tulipánů.

Větší skepse, dokládají průzkumy

Ukrajinská novinářka Olena Babaková, která žije od roku 2008 v Polsku, si ve svém komentáři pro polský portál Gazeta Wyborcza též všímá, že postoj Poláků k Ukrajincům se stává výrazně negativnějším. Podle ní jedno z nejsledovanějších videí na YouTube z minulého roku bylo plné obvinění, že Ukrajina údajně vykořisťuje Polsko a že nekompetentní vláda Donalda Tuska nedokáže vůči Kyjevu zaujmout tvrdý postoj.

 Průzkumy veřejného mínění dokládají měnící se nálady Poláků. Z průzkumu CBOS z roku 2023 vyplynulo, že pouze 40 procent Poláků vnímá Ukrajince pozitivně, o 11 procent méně než v předchozím roce. Podle průzkumu Centra Mieroszewski si Poláci s Ukrajinci nejčastěji spojují slova „nárokující si“ a „mazaný“. Z výpovědí respondentů též vyplynulo generační rozdělení, mladší ročníky mají výrazně negativnější náhled na Ukrajince než ty starší. Poláci též přestávají podporovat vojenskou pomoc Ruskem napadenému státu.

Pokles důvěry v Ukrajince souvisí i s některými skeptickými výroky polských vrcholných představitelů. Polský prezident Andrzej Duda nedávno varoval před ukrajinskými veterány, kteří se podle něj mohou přidat na konci války ke kriminálním skupinám.

 Podle Babakové je nutné vnímat polské záležitosti v kontextu současného napjatého světového dění, kdy Poláci celkově cítí nejistotu a mají obavy z budoucnosti. Též podle ní se v jejich postojích projevu skutečnosti, že dosavadně homogenní společnost není příliš zvyklá na to hostit nové příchozí.

Polsko nicméně zůstává jedním z největších podporovatelů Ukrajiny vůči ruské invazi. Babaková podotýká, že Polsko těží ekonomicky z ukrajinských uprchlíků, kteří dělají ty práce, které často Poláci už nechtějí vykonávat.

Kritičtější postoje k Ukrajincům lze pozorovat i v Česku. Podle průzkumu agentury STEM skoro polovina Čechů považuje ukrajinské uprchlíky spíše za ohrožení.

 X X X

Mírově řešení na Ukrajině vyžaduje odchod Zelenského

 Spojené státy a Rusko se již dohodly na scénáři mírového urovnání na Ukrajině, který zahrnuje především rezignaci šéfa kyjevského režimu Volodymyra Zelenského. Ve svém videoblogu to řekl bývalý poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Oleksij Arestovyč.

Poté má být zvolen nový předseda parlamentu a jmenován  nový premiér.  Tito dočasní představitelé  budou muset zajistit příměří, demobilizovat armádu, zrušit stanné právo a připravit tak zemi na volby.

Poválečná éra bude bez Zelenského. A podle Arestovyče o tomto scénáři Zelenskyj ví. Plynou z toho i  jeho vyjádření a politické kroky. „To znamená, že budou použity jiné prostředky, aby si uvědomil, že je čas, aby rezignoval,“ řekl Arestovyč.

Zdůraznil, že dobrovolná rezignace je pro Zelenského nejlepším východiskem. V opačném případě, pokud bude klást odpor, pak „konverzace bude úplně jiná,“ uzavřel bývalý poradce v prezidentově kanceláři, který v současnosti z důvodů osobní bezpečnosti žije v exilu.

Podle některých zpráv z médií   v okruhu amerického prezidenta   Trumpa   sílí protiukrajinské nálady a někteří členové jeho týmu se domnívají, že šéf kyjevského režimu Volodymyr Zelenskyj by měl Ukrajinu okamžitě opustit, server vasevec.cz

X X X

 Leszek Miller: Oběti vlastní propagandy

„Spojené státy mění svůj přístup k Ukrajině a u nás to vře – zvláště mezi těmi, kteří posledních pár let tvrdošíjně opakují, že Ukrajina brzy, každou chvíli dosáhne velkolepého vítězství a Rusko se pod tíhou vlastní impotence a hlouposti zhroutí,“ hodnotí na platformě X a na stránkách portálu Myśl Polska zhodnotil bývalý vůdce polské levice a premiér Leszek Miller.

Realita se rozhodla tyto předpovědi brutálně ověřit a nyní si titíž „experti“ rvou vlasy, neschopní se smířit s tím, že Spojené státy vůbec nemají zájem podporovat nekonečnou ukrajinsko-ruskou válku.

V případě Ukrajiny je Trumpův postup bolestně jednoduchý: nejdůležitější je mír – a co nejdříve, bez ohledu na důsledky pro Kyjev nebo Moskvu. Vše ostatní, tedy hodnoty, spojenectví, politická prestiž Ukrajiny nebo polská rétorika o „boji dobra se zlem“, je pro něj až druhořadé. Pokud lze dosáhnout míru za cenu územních ústupků nebo změny ukrajinského vedení – budiž, taková je realita.

Dosavadní uspořádání bylo jednoduché: Zelenskyj je neposkvrněný hrdina a Putin je zločinec, se kterým se nesmí ani mluvit. Stačilo pořád posílat peníze a zbraně, plácat se po zádech a křičet „Sláva Ukrajině!“ a zbytek už se nějak vyřeší. Problém je v tom, že válka má svá pravidla a mezinárodní politika není založena pouze na víře a dobrých úmyslech. Nyní, když se objevily první signály jednání, přichází chvíle nepříjemné konfrontace s fakty.

A fakta jsou taková, že Zelenského dny se zdají sečteny. Buď půjde po svých, unavený situací a vnitřními konflikty, nebo bude odstraněn v důsledku mocenského boje těch, kteří vědí, že Kyjev bez americké podpory je maratónec v posledních kilometrech  – odhodlání je vidět, ale síly docházejí.

Jeho místo jistě zaujme někdo jiný – pravděpodobně ochotnější k dohodě a blíže skutečným zájmům Washingtonu. Protože nejdůležitější je, aby Ukrajina konečně přestala být černou dírou pohlcující miliardy dolarů a začala být podnikatelským projektem.

A Polsko? No, Polsko se jako vždy samo od sebe do této situace dostane, vždyť dva roky nebyl prostor pro nějaké alternativní myšlení. Politika založená na bezmyšlenkovitých heslech a spravedlivém rozhořčení při každém pokusu o realismus se ukázala jako mimořádně účinná… při podkopávání našich vlastních možností manévrování. Nyní, když Amerika začíná hrát jinou melodii, polské úřady, místo aby byly aktivními účastníky této změny, zůstávají na svých pozicích a zoufají si, že realita se nechce přizpůsobit propagandistickým poselstvím.

Leszek Miller

Autor je bývalý polský premiér a šéf polských sociálních demokrat, server vasevec.cz

X X X

Fiala jé zájmy, či servilita? Fiala je už pro smích i v cizině, píše Babiš.

Premiér Petr Fiala se rád holedbá, jak vrátil Českou republiku na mezinárodní scénu. Doma sice jeho vláda dokázala zařídit leda tak rekordní drahotu, pokles životní úrovně a zvýšení daní, ale prý alespoň ve světě dnes máme respekt. Jenže i tahle iluze teď praskla jako bublina, kterou vždy byla, píše v komentáři pro MF DNES a iDNES.cz předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Když francouzský prezident Emmanuel Macron do Paříže pozval evropské lídry, aby jednali o Ukrajině, Fiala mezi nimi nebyl. A to se jeho vláda označuje za jednoho z hlavních podporovatelů Kyjeva – kvůli dodávkám munice i pomoci uprchlíkům. Pan premiér se situaci snažil bagatelizovat slovy, že jde jenom o „další neformální jednání, které nikam nevede“.

Ve skutečnosti šlo o slova uraženého kluka, jelikož česká diplomacie předtím dělala psí kusy, aby Fialu na schůzku dostala. Nikdo o něj ale nestál. Napodruhé se to podařilo – ale jen přes videokonferenci. To už premiér nekomentoval slovy, že je zbytečné.

Vážnost předklonu

To jen dokresluje, co opakuji už čtvrtým rokem – Fiala a spol. zahraniční politice nejenže nerozumějí, ale hlavně je v cizině nikdo nebere vážně. Pokud stavíte diplomacii na podlézání a servilitě místo na prosazování českých zájmů, nemůžete čekat nic jiného než ignoraci a posměch. Když se všem klaníte, dříve či později vás přestanou brát vážně.

Rozhodně to není poprvé. Za ústupek Polákům v dole Turów jsme „získali“ Fialovu cestu do Kyjeva. Za nákup předražených F-35 se premiér podíval zadním vchodem do Bílého domu – a USA nás pak zařadily na seznam zemí s omezeným přístupem k pokročilým čipům pro umělou inteligenci.

Mimochodem, když už jsem u těch čipů, nesmím zapomenout na tchajwanské výlety paní Pekarové Adamové s panem Vystrčilem. Výsledek? Českým firmám tím zničili byznys v Číně a Tchajwanci si nakonec novou továrnu na čipy postaví v Drážďanech.

To nejhorší ale Fialova vláda jednoznačně předvedla v Bruselu. Během českého předsednictví Evropské unii pan premiér prosadil zákaz spalovacích motorů, emisní povolenky pro domácnosti a osobní dopravu plus další zelené daně.

Pan Fiala za to dostal velkou pochvalu od zeleného šílence a bývalého eurokomisaře Franse Timmermanse a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která se pak České republice odměnila tím, že z pana Síkely udělala afrokomisaře s nulovým vlivem. Jistě, je to adekvátní ocenění jeho schopností, ale zároveň facka pro Českou republiku.

Bakalářská diplomacie

Prostě je jasné, že pan Fiala a jeho vláda nejsou v zahraniční politice silným hráčem. Nejsou ani slabým hráčem. Vlastně nejsou hráčem vůbec. Jsou jen komparzem, který k rozhodování o důležitých věcech není vůbec přizván. Kdo by také Českou republiku bral vážně, když diplomacii řídí člověk s nižším vzděláním, než musí mít povinně jeho vlastní podřízení?

Chceme-li být v mezinárodní politice úspěšní, potřebujeme premiéra, který si nebude jezdit do Bruselu pro pochvaly, ale bude tvrdě hájit české zájmy. Vládu, která nebude poslušně přikyvovat, ale aktivně a sebevědomě jednat. Fiala a jeho parta to neumějí. Jejich jedinou strategií je bezhlavé podlézání. A výsledkem není ani respekt, ani prestiž – jen přehlížení a tichý posměch.

X X X

I den před volbami. Proti AfD opět vyšly do ulic desetitisícové davy

Desítky tisíc lidí v sobotu den před parlamentními volbami demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.

V Hamburku zorganizoval protest spolek s názvem „Nenecháme se rozdělit: Hamburk volí soudržnost“, jehož členy jsou například ekologická organizace Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), Německý odborový svaz (DGB), Turecká obec či Památník bývalého koncentračního tábora Neuengamme.

Účastníci drželi podle agentury DPA plakáty s nápisem „Nenávist není alternativa“ či „Netolerujme netoleranci“. Na jiném bylo „Celý Hamburk nenávidí AfD“. Podle policie se sešlo na demonstraci čtyřicet tisíc lidí, nahlášen byl ale původně dvojnásobek.

Ve Freiburgu na jihozápadě Německa se sešlo na demonstraci dvacet tisíc až 25 tisíc lidí. Organizátoři uvedli, že chtějí den před předčasnými parlamentními volbami protestovat proti posilování krajní pravice. Menší demonstrace se konaly i v dalších německých městech.

AfD je kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou.

V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá. V nedělních parlamentních volbách by mohla získat kolem pětiny všech hlasů, a stát se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu.

Velké demonstrace vyvolalo lednové hlasování ve Spolkovém sněmu, kterému konzervativní unie CDU/CSU předložila rezoluci žádající po vládě zpřísnění migračních a azylových pravidel. Reagovala tak na několik útoků, které spáchali migranti. Schválena byla rezoluce jen pomocí hlasů AfD.

Konzervativci si za to vysloužili ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky a někdejší předsedkyně CDU Angely Merkelové. Na počátku února na demonstraci v Berlíně proti spolupráci CDU/CSU s AfD dorazilo 160 tisíc lidí, o týden později do Mnichova až 200 tisíc. Předák CDU/CSU Friedrich Merz následně několikrát kategoricky vyloučil, že by po volbách s AfD jakkoli spolupracoval.

Protesty ve švýcarském bydlišti Weidelové

Demonstrace se v sobotu konala také v ve švýcarském bydlišti kandidátky na kancléřku za AfD Weidelové. V Einsiedelnu v kantonu Schwyz bydlí partnerka Weidelové a jejich dvě děti.

Sama spolupředsedkyně AfD opakovaně tvrdí, že její hlavní bydliště je v Überlingenu u Bodamského jezera na jihu Německa. V Německu podle svých slov platí i daně.

V Einsiedelnu se sešlo zhruba 250 demonstrantů proti krajní pravici, ale i několik stovek lidí, kteří přišli vyjádřit podporu Weidelové. Pět lidí policie zadržela, měli u sebe podle ní zakázané předměty.

zavřít ×

Weidelová v předvolební kampani opakovaně musela vysvětlovat, kde ve skutečnosti žije. Kritici jí vyčítají pokrytectví i kvůli tomu, že žije v registrovaném partnerství se ženou původem ze Srí Lanky, s níž vychovává děti, zatímco strana, v jejímž čele stojí, vystupuje proti migrantům i komunitě LGBT+. AfD chce například zrušit manželství stejnopohlavních párů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X X X

Ministerstvo spravedlnosti se bude zabývat postupem žalobců v kauze vydírání v IKEM, uvedl Blažek

Ministerstvo spravedlnosti se bude zabývat postupem státního zastupitelství v případu bývalého ředitele Institutu pro klinickou a experimentální medicínu (IKEM) Michala Stiborka, jeho náměstka Jiřího Malého a šéfa IT odboru Petra Rašky viněných z vydírání dvou kardiochirurgů. Vyvodí případné osobní důsledky pro ty, kteří způsobili pochybení, uvedl dnes ministr Pavel Blažek (ODS) na sociální síti X. Soud vrátil kauzu k došetření. Podle informací Jaroslava Kmenty z magazínu Reportér uvedl, že bylo vyšetřování nezákonné. Neměla se jím zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

“Pokud bylo trestní řízení před podáním obžaloby soudem shledáno jako nezákonné, nese za to odpovědnost příslušné státní zastupitelství. Hned v příštím týdnu se věcí budeme zabývat. A to včetně vyvození osobních důsledků pro ty, kdo případná právní pochybení způsobili,“ napsal dnes Blažek. Státní zástupce s verdiktem nesouhlasí, podal proti němu stížnost. Vrácením kauzy se tak bude zabývat ještě odvolací soud.

Vyšetřovatelé z GIBS viní trojici manažerů z IKEM z vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky. Státní zástupce na ně podal obžalobu v polovině letošního ledna. Podle Kmenty ale soud nyní konstatoval, že bylo celé přípravné řízení vedeno věcně nepříslušným policejním orgánem. Mezi stíhanými nejsou policisté nebo příslušníci bezpečnostních sborů, kteří spadají do kompetence inspekce. GIBS se kauzou podle dříve zveřejněných informací zabývala proto, že měla původně podezření na zapojení policistů do vydírání.

Stiborek podle vyšetřovatelů hrozil Pirkovi zfalšovanými dokumenty, které měly naznačovat napojení kardiochirurga na firmu dodávající v minulosti do IKEM zdravotnické potřeby. Dokumenty podle obvinění vyrobil Raška. Malý pak Netukovi podle vyšetřovatelů hrozil rovněž kompromitujícími materiály. Pirk s Netukou proti vedení IKEM dlouhodobě vystupovali.

 Malý podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy u výslechu vydírání odmítl. Netuka se podle něj chtěl jeho a Stiborka zbavit. Stiborek podle webu vydírání rovněž odmítl. Na svou funkci rezignoval poté, co Seznam Zprávy upozornily na jeho podnikání v oboru půjček s vysokými úroky., ceskajustice.cr

X X X

Pro vedení univerzity by bylo 300 notebooků, zlobí se akademik Švec

 Nejprve Univerzita Karlova hájila obří odměny vedení důsledky tragických událostí na filozofické fakultě. Po vlně kritiky se rektorka omluvila, ale dál trvá na tom, že si vedení odměny 11,4 milionu korun zaslouží.

Pro předsedu Akademického senátu Filozofické fakulty UK Ondřeje Švece není zarážející jen prvotní „cynické“ odůvodnění. Vadí mu i to, že zatímco vedení univerzity bylo loni odměněno jako na Západě, plat běžného akademika nedosahuje ani standardní mzdy západních kolegů.

Nechť zajistí, abychom měli dostatek peněz aspoň na základní tarifní mzdy.

X X X

Nejvyšší odměny dostal prorektor. Akademik „E“ bral 268 tisíc měsíčně

 Tragédie na filozofické fakultě vyvolává více než rok od vražedné střelby dál silné emoce. Pozůstalí se nemohou smířit s jednáním policie a ministra vnitra, řadoví akademici s obřími odměnami pro vedení fakulty a jejich zdůvodněním.

Naštvaní jsou i „obyčejní“ vyučující na vedení Univerzity Karlovy. To si v minulém roce připsalo měsíční statisícové odměny v celkové výši 11,4 milionu korun. A přidalo zdůvodnění, že šlo o odměnu za zvládnutí následků tragických událostí z prosince 2023 na filozofické fakultě, kde bylo zavražděno čtrnáct lidí. MF DNES zjistina, kdo dostal nejvyšší odměny.

Ani rektorka, ani kvestor, ale prorektor. Nespokojenost s vedením univerzity je patrná.