Bývalý americký republikánský prezident Donald Trump, jenž usiluje o návrat do Bílého domu po listopadových volbách, označil své odpůrce za „radikální levicové blázny“ a vyjádřil obavy z toho, jak se budou chovat v den voleb. Zároveň nevyloučil nasazení armády či národní gardy proti takzvanému „vnitřnímu nepříteli“, který je podle něj „nebezpečnější než Čína a Rusko“.Jsou
Rozhovor s exprezidentem v neděli odvysílala stanice Fox News. Kampaň demokratky Kamaly Harrisové Trumpův výrok označila za velmi nebezpečný.
Moderátorka Maria Bartiromová se Trumpa zeptala, zda v den voleb 5. listopadu očekává chaos, na což exprezident odpověděl, že ho nečeká od svých voličů. Moderátorka následně zmínila čínské občany žijící v USA, osoby na teroristickém seznamu a trestance a prohlásila, že podle prezidenta Joea Bidena volební den zřejmě nebude poklidný. Na to Trump odpověděl, že Biden „nemá tušení, co se děje, a většinu dne prospí“.
„Myslím, že větším problémem je vnitřní nepřítel, ani ne lidé, kteří sem přišli a ničí naši zemi (…) myslím, že oni nejsou problémem, pokud jde o volební den, myslím, že větším problémem jsou lidé zevnitř (…) radikální levicoví blázni, a měli bychom se s tím, pokud to bude třeba, velmi snadno vypořádat pomocí národní gardy, či pokud to bude skutečně potřeba, tak pomocí armády,“ dodal.
Mluvčí Trumpovy kampaně Steven Cheung na žádost listu The Washington Post, aby Trumpův výrok objasnil, ve své odpovědi přirovnal blíže neupřesněné případné akce levice o volebním dni k nedávnému zatčení Afghánce v Oklahomě, který byl obviněn z toho, že plánoval ve jménu teroristické skupiny Islámský stát (IS) spáchat útok během volebního dne.
„Prezident Trump má stoprocentní pravdu – ti, kdo se snaží podkopat demokracii zaséváním chaosu do našich voleb, jsou přímou hrozbou, stejně jako terorista z Afghánistánu, který byl zatčen za plánování několika útoků v den voleb ve Spojených státech,“ uvedl Cheung.
Trump v pozdější části interview prohlásil, že vnitřní nepřítel je nebezpečnější „než Čína, Rusko a všechny tyto země“ a dodal, že do této kategorie spadají někteří američtí politici.
X X X
PIRÁTI ODSTRANÍ FIALU? KDO SE K NIM PŘIDÁ?
NEBO SE VĚTŠINA POLITIKŮ BOJÍ O KORYTO?
KDY ODEJDE Z VEDENÍ PARLAMENTU RICHTEROVÁ?
Piráti si odhlasovali odchod z vlády
Členové Pirátů schválili v internetovém hlasování odstoupení strany od vládní koaliční smlouvy s koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Starosty a nezávislými (STAN). Pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících, informovali Piráti v tiskové zprávě. Jejich počet tedy jasně překročil nutné tři pětiny. Strana končí ve vládě v reakci na rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat k 30. září šéfa Pirátů Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj.
Odstoupení od koaliční smlouvy, kterou podepsali lídři stran ve sněmovně 8. listopadu 2021, Piráti zdůvodnili podstatným porušením smluvních podmínek. Fialovi vyčítají, že v rozporu s dohodou nehledal pro odvolání ministra podporu s šéfem koaliční strany. „Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů,“ uvedl v tiskové zprávě Bartoš.
Do celostátního fóra Pirátů patří všichni členové strany, kterých je podle hlasovacího systému 1164. Hlasovat mohli od pátečního rána. Rozhodnutí odejít z vlády v úterý ještě projedná poslanecký klub Pirátů.
I v opozici se Piráti soustředí na své priority, které se propsaly i do programového prohlášení celé vlády, uvedl Bartoš. „Piráti budou nadále bojovat za zájmy občanů a prosazovat kroky, které pomohou naši zemi posunout vpřed, aby se nám tady společně zase o něco lépe žilo. Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí,“ dodal.
Odchod Pirátů nebude znamenat pád kabinetu, zbývající čtveřice stran s většinou 104 poslanců má v úmyslu ve vládnutí pokračovat. Bude mít i stejný program, Fiala proto nevidí důvod žádat o důvěru.
Osud ministrů
Dvojice ministrů Pirátů, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministr pro legislativu Michal Šalomoun premiéru Fialovi potvrdili, že v případě rozhodnutí Pirátů o odchodu z vlády podají v úterý demisi. Fiala oznámil, že nového ministra pro legislativu nebude navrhovat, stejně tak nebude ani pozice vicepremiéra pro digitalizaci, kterou zastával Bartoš.
Lipavský již dříve řekl, že v případě odhlasování odchodu podá demisi a zároveň asi odejde i ze strany. Objevily se také spekulace o tom, že o něj mají zájem jiné strany koalice. Fiala řekl, že si dovede představit, že Lipavský zůstane ve vládě jako nestraník, když ho budou akceptovat všechny čtyři strany vládní koalice.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) po pondělním jednání s prezidentem Petrem Pavlem sdělil, že nehodlá Lipavského přemlouvat, aby vstupoval do STAN. „Nebudu ho přetahovat jako ministra ani kandidáta STAN. Bylo by to ode mě nefér,“ prohlásil.
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) preferuje, aby Lipavský zůstal ve vládě jako nestranický odborník. Měnit ministra zahraničí na dvanáct měsíců nemá logiku, myslí si.
Pokud by se TOP 09 nedohodla s Lipavským na jeho dalším angažmá v čele české diplomacie, má na tento post další osobnosti, ujistila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Piráti byli v listopadu 2021 poslední ze subjektů pětikoalice, který vstup do vlády schválil. Pro koaliční smlouvu bylo 82,1 procenta hlasujících. Hlasování v anketě tehdy doprovázela velmi vysoká účast, zúčastnilo se jí přes devadesát procent oprávněných členů.
X X X
LÉKAŘI ZAVŘOU ORDINACE
Praktičtí lékaři na konci října na dva dny zavřou ordinace. Protestují proti úhradové vyhlášce
Praktičtí lékaři vyhlásí v reakci na návrh úhradové vyhlášky na příští rok protest, naplánovali ho od úterý 29. října do středy 30. října. V tyto dny by měly být ordinace zavřené, na jejich dveřích by měly být uvedené kontakty pro případ akutní nouze. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka předpokládá, že se zapojí většina ordinací. V pondělí večer o tom informovala Česká televize (ČT).
Praktičtí lékaři počítali s meziročním růstem úhrad zdravotní péče o 3,3 procenta, podle aktuálního znění vyhlášky se ale mají úhrady zvýšit o 2,83 procenta. Peníze dostávají z veřejného pojištění. Dopis s vysvětlením, proč se pro protest rozhodli, poslali podle ČT zástupci praktických lékařů premiérovi Petru Fialovi (ODS).
Sdružení praktických lékařů několikrát jednalo s představiteli ministerstva zdravotnictví a předkládalo návrh změn ve vyhlášce. Měla by podle sdružení počítat s větším zapojením primární péče, tedy praktických lékařů pro dospělé i pro děti. V tuto chvíli vyhláška podle sdružení reflektuje spíše nemocniční péči.
„Nezohledňuje to, že tady máme jeden milion lidí bez praktického lékaře, že na polovině území České republiky je špatná dostupnost pediatrů a na jedné třetině území je špatná dostupnost praktických lékařů pro dospělé,“ uvedl Šonka.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob oponoval, že nemocnice situaci vidí zase naopak. „Úhradová vyhláška je nyní už ve finále, ještě není účinná a může dojít k drobným změnám, ale nejsem si jist, jestli takového typu, protože nárůst (úhrad) tam je,“ doplnil.
S podobou vyhlášky rozdělující peníze do zdravotnictví na rok 2025 nesouhlasí ani Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která sdružuje menší regionální nemocnice. Pokud vyhláška zůstane v parametrech současného návrhu, chce ji asociace poslat k Ústavnímu soudu, informovala v tiskové zprávě.
Podle Jakoba se ministerstvo s argumenty AČMN neztotožňuje, návrh vyhlášky zatím navíc není definitivní. Ministerstvo zdravotnictví ji musí předložit do konce října.
X X X
ĎURČO: MNOZÍ LIDÉ SE NEDOŽIJÍ DŮCHODU, SPÍŠ SMRTI
MĚL BY ŘÁDNĚ MAKAT I FIALA, JUREČKA A SPOL
Ďurčo: Lidé v náročných profesích se nedožijí důchodu.
Lidé v náročných profesích se nedožijí důchodu v 65 letech, uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS odborový předák KOVO Roman Ďurčo. Ekonom Štěpán Křeček naopak varoval, že určování, co je a co není náročná profese, se stane politickým nástrojem. Vytváření potenciálních výjimek je podle něj cesta do pekla.
Ďurčo zároveň apeloval na politiky, aby k otázce důchodů přistupovali seriózně. „Není společenská shoda, není politická shoda. Pokud se mají každé volební období měnit důchodové parametry, tak lidé opravdu nebudou vědět, kdy mají jít důchodu,“ varoval Ďurčo zákonodárce.
X X X
ING. BABIŠ: ZMRAZIT PLATY POLITIKŮ
Babiš podal návrh na zmrazení platů politiků.
Návrh na zmrazení platů politiků pro dalších pět let předložil šéf ANO Andrej Babiš, potvrdil to na síti X. Tuto možnost avizovala už v neděli v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. Do Babiše si naopak rýpl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek: „To vy byste měli platit mastný zvláštní poplatek státu za dotace a zakázky.“ Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) varoval, že pokud dojde k zmrazení, musí být jasné, jak se vyrovná za pár let rozdíl.
„Právě jsem předložil návrh na zmrazení platů politiků na příštích pět let,“ oznámil Babiš na síti X. Že tak předseda ANO učiní, avizovala už Schillerová v Partii Terezie Tománkové. „Znovu podá poslanecký návrh, ze zmrazení však vyjme soudce a státní zástupce,“ pronesla v neděli ve vysílání CNN Prima NEWS.
Obdobná předloha na jeho popud je na stole Sněmovny od listopadu 2021, jenže zákonodárci se tímto návrhem dosud nezabývali.
Na příspěvek šéfa ANO reagoval i pirátský poslanec Michálek. „Neblázněte, proč furt chcete brát nějaké platy? Vždyť byste naopak měli platit velmi mastný zvláštní poplatek státu,“ napsal a připsal i své odůvodnění: „Za všechny ty desítky miliard dotací, investičních pobídek a veřejných zakázek, které by bez veřejné funkce těžko stouply na dvojnásobek.“ Jiní uživatelé sociálních sítí to považují za „prázdné a alibistické gesto“.
Možnost zmrazení podpořil v neděli na TV Nova i předseda SPD Tomio Okamura. Naopak proti je ministr práce a sociálních věcí Jurečka, který připomněl jinou možnost, jak situaci řešit: „Navrhnu meziroční nárůst 6,9 procenta. V tuzemském kontextu to považuji za objektivní hodnotu u platů ve veřejné i soukromé sféře,“ poznamenal v nedělní Partii.
„Už v roce 2021 jsem říkal, že pokud dojde k zmrazení, musíme už v tu dobu všichni vědět, co budeme dělat za několik let, až dojde k rozmrazení mezd. Mezitím totiž platy rostly. Vždy tak musí být jasné, jak se tato změna vyřeší. Jinak tu diskuzi nejde vyargumentovat,“ podotkl ministr. Sám je pro obnovení mechanismu, podle nějž se budou zvedat mzdy politiků podle toho, jak se vyvíjejí platy v Česku obecně.
Platy politiků i soudců byly kvůli krizovým situacím v předcházejících letech zmrazeny. Ústavní soud snížení zrušil, ale pouze v případě soudců. Ministerstvo práce připravilo novelu, která upravuje pravidla pro všechny ústavní činitele. Justiční instituce se však ohradila, že ústavnost snížení platů politiků neřešila, stojí v tiskové zprávě.
X X X
Peterka: Nevěřím, že vláda zapomněla 50 miliard. Šichtařová popsala „čarování“ s rozpočtem
Stát by měl příští rok hospodařit s rozpočtovým deficitem 241 miliard. Podle odborníků ale rozpočet úplně nesedí a reálně by se mohl navýšit až na 291 miliard. Neumím si představit, že by někdo někde zapomněl 50 miliard, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka. Podle ekonomky Markéty Šichtařové (Svobodní) se jedná o naprosto vědomý záměr vlády, která chtěla představit rozpočet v lepším světle, než ve skutečnosti je.
Na možné navýšení schodku o desítky miliard upozornila Národní rozpočtová rada – deficit by se měl vyšplhat až na 290 miliard. „Rada nemá žádnou motivaci snažit se přikrášlit současnou situaci. Zatímco první i druhou největší starostí každého politika je být zvolen či znovu zvolen,“ vysvětluje si neshody v rozpočtu ekonom Peterka. Dodal, že kdyby vláda přiznala, že se jí nepodaří deficit snížit, jak slibovala, musela by se vyrovnat s hněvem řady voličů.
Jinak si totiž ekonom nedokáže rozdíl o desítky miliard vysvětlit. „Variantu, že by někdo někde zapomněl 50 miliard, si neumím představit. Na rozpočtu nepracuje jen vláda a pár lidí, ale celý aparát,“ doplnil Peterka.
Šichtařová: Je to záměr
Podle ekonomky Šichtařové se jednalo o jasný a vědomý záměr vlády. „Viděli jsme to i na minulých krocích vlády, která elegantně schovala část dluhu do Státního fondu dopravní infrastruktury, čímž ukázala, jak záměrně čaruje s výsledky rozpočtu,“ uvedla. Podle ekonomky jde o zcela jasné „zametání pod koberec“.
Popis vlády, že se jedná o velmi proinvestiční rozpočet, označila za nesmysl. „Je to pouze naplňování zelené ideologie. V podstatě všechno, kde nesedí čísla, je nějakým způsobem spojeno s rádoby zelenou transformací ekonomiky,“ tvrdí Šichtařová. Kdyby se Česká republika nevydala cestou Green Dealu, neměla by podle ní takové problémy s rozpočtem.
Rovněž Peterka označil za jeden z problémů Green Deal. „Vidíme, že se průmyslu nedaří. Největší ekonomika Evropské unie, Německo, dlouhodobě stagnuje, svým způsobem to může souviset s řadou změn, které Green Deal bude přinášet,“ zmínil ekonom a zdůraznil, že řada opatření se může velmi negativně podepsat na výkonu hospodářství
X X X.
Proč chce Macron vystoupit z izraelského vlaku
Útok na Libanon zasahuje do sféry vlivu Francie, ale Paříž s tím bez Washingtonu nemůže nic dělat Z webu Rachel Marsdenové, sloupkařky, politické poradkyně a hostitelky nezávisle produkovaných talk-show ve francouzštině a angličtině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron by si přál, aby Izrael nyní zpomalil svůj postup. Protože ten se chová jako rozmazlený spratek, který dostal od Západu Ferrari, a teď pro něj neexistují pravidla silničního provozu a vyhazuje do vzduchu každou výjezdovou rampu na cestě k eskalaci se svými sousedy.
A nyní se stalo nevyhnutelné: čelní střet mezi izraelskými a francouzskými zájmy. Protože tak to je u rozmazlených spratků – v den, kdy řeknete „Ne“, se pro ně i vy stanete problémem.
To vše se nyní děje, protože Izrael překročil pro Francii červenou čáru, když vystavil Libanon tomu, co by západní establishment bezostyšně nazval „invazí“, kdyby Libanon byl Ukrajinou a Izrael Ruskem. Francouzsky mluví asi polovina libanonského obyvatelstva a Francie považuje tuto zemi za spadající do její sféry vlivu, jak jazykového, tak ekonomického.
Uprostřed summitu Frankofonie v Paříži, kde se sešli světoví frankofonní vůdci, Macron v rozhovoru řekl, že „prioritou je, abychom se vrátili k politickému řešení, abychom přestali dodávat zbraně pro boj v Gaze“, a zároveň kritizoval přítomnost. izraelských pozemních jednotek v Libanonu. To by bylo královské ‚my‘, většinou jen to, že by Macron chtěl, kdyby USA, které dodávají Izraeli 69 % svého celkového dovozu zbraní, podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru, tuto činnost laskavě zastavily. Jsem si jistá, že Washington poslechne.
Macron mezitím kategoricky tvrdí, že Francie „neposílá žádné“ zbraně do Izraele – jako by Francie na některých z těchto izraelských loveckých vyjížděk také nejezdila s brokovnicí. Tato slova – a přítomný čas – se zdají být poněkud příliš pečlivě zvolená. Na konci října 2023, týdny poté, co Izrael začal srovnávat se zemí Gazu spolu s civilisty, kteří se náhodou ocitli v cestě, francouzský obranný průmysl stále dodával články M27 pro 5,56 mm munici pro lehké kulomety M249, které nemohly fungovat bez těchto dílů, od dodavatele z Marseille, podle vyšetřování nevládní organizace, Dislose, doplněné fotografickými důkazy. Zpráva francouzského parlamentu také zjistila, že Francie jen v roce 2023 dodala do Izraele vojenský materiál v hodnotě 30,1 milionu eur, což je téměř dvojnásobek oproti předchozímu roku. Pro čistě „defenzivní“ účely, samozřejmě.
Jistě, je to pokles ve srovnání s americkým prodejem do Izraele nebo ve srovnání s francouzským prodejem zbraní jinde, což by vysvětlovalo, proč se Macron nyní chová, jako by šlo o snadný odpis
Mnohem kritičtější pro zájmy Francie jsou její obchodní vazby s Libanonem, což by jistě posloužilo k vysvětlení typicky odměřené reakce Izraele na bombardování francouzského tankoviště TotalEnergies v Bejrútu, což byla reakce na Macronovy poznámky. Skutečnost, že Izrael přemítá o zrušení dohody o průzkumu plynu s TotalEnergies za účelem rozvoje ložiska plynu na hranici Libanonu a Izraele, což vyžaduje spolupráci obou zemí, je také přímou ekonomickou hrozbou pro francouzské zájmy.
„Jak Izrael bojuje proti barbarským silám vedeným Íránem, všechny civilizované země by měly stát pevně po boku Izraele,“ odpověděl Netanjahu Macronovi. „Prezident Macron a další západní vůdci nyní volají po zbrojním embargu proti Izraeli.“ Netanjahu zněl, jako by byl v šoku, že obvyklé ponižování na některé washingtonské vazaly nefunguje.
Pravdou je, že žádná z těchto zemí volajících po zbrojním embargu v první řadě opravdu nemá co ztratit. – což by také vysvětlovalo, proč USA, na rozdíl od svých vazalů, zůstaly ve své podpoře neochvějné.
Během telefonátu po svých poznámkách Macron Netanjahuovi „připomněl“ „mobilizaci francouzských vojenských prostředků na obranu Izraele“ uprostřed raketových útoků z Íránu a Jemenu, jako jsou válečné lodě. Pěkný pokus. To je jako říct zlatokopce, že jste jí před měsícem dali spoustu věcí.
Izrael si v podstatě může dělat, co chce. Jako dohlížet na invazi do jiné země – v tomto případě do Libanonu – mezi setkáními v budově Organizace spojených národů v New Yorku, zatímco západní svět krčí rameny – což je důvod, proč nyní situace eskalovala natolik, že ovlivnila vlastní ekonomickou sféru Francie.
Toto je jen další z těch případů, kdy se Macron snaží vklouznout do uniformy generála Charlese De Gaulla, velmi obdivovaného generála druhé světové války a později francouzského prezidenta, který vykopl Američany.
Francie udržela Paříž mimo zbrojní lobby NATO kontrolovanou USA, ehm, „Transatlantickou alianci“, a podporovala vztahy se Sovětským svazem jako protiváhu vztahům Francie s USA v zájmu zajištění její nezávislosti.
Není náhodou, že De Gaulle dohlížel pravděpodobně na průmyslově a ekonomicky nejvíce prosperující období francouzské historie – zatímco Macronův prezidentský mandát je nyní synonymem drcení dluhy.
Jediné, na čem De Gaullovi záleželo, byla francouzská suverenita a síla a podařilo se mu stát se jadernou a průmyslovou velmocí, která byla schopna konkurovat Washingtonu jako respektovaný konkurent. Macron se o to pokouší, aniž by měl nějaké skutečné karty, které by mohl proti Washingtonu hrát, což mu v podstatě ponechává jen žebrání a prosby.
Macron je v posledním úseku limitu dvou funkčních období a bezpochyby zvažuje svůj odkaz. Doposud to znamenalo občasné hlasité zaštěkání ve prospěch francouzských zájmů, těsně předtím, než dostane přes nos a vleze strýci Samovi zpět do klína.
(Publikováno na Facebooku, kanál MUDrIDavid)
X X X
Francouzský prezident již dříve prohlásil, že NATO je se svou cílevědomou moskevskou posedlostí „mozkově mrtvé“ – stejnou posedlostí, která militarizovala ukrajinskou hranici s Ruskem a odstartovala současný horký konflikt. Poté Macron v dubnu 2023 na palubě svého prezidentského letadla novinářům řekl, že „vyhrál ideologickou bitvu o strategickou autonomii“ pro EU, přičemž na unii pohlížel jako na „třetí supervelmoc“ a zdůraznil potřebu nestát se vazaly Washingtonu uprostřed mezinárodních krizí. Myslím, že to, co se děje v mezinárodním vzdušném prostoru, v mezinárodním vzdušném prostoru zůstane – protože se zdá, že v praxi to vše zmizelo.
Na rozdíl od De Gaulla se zdá, že Macron nedokáže zajít tak daleko, aby sladil svou rétoriku s činy. Dokonce i poté, co odletěl do Washingtonu a prosil o nižší ceny drahého LNG, který by nahradil ruský plyn, kterého se on a jeho kamarádi z EU zřekli, aby udělali dojem na svého miláčka Vladimíra Zelenského (ukrajinského prezidenta), Američané ho nakonec prostě vyhodili. No dobře. Vložte sem galské pokrčení ramen.
Protože Francie včas nepochopila, kam by aktivní umožnění izraelského jednání v zájmu „sebeobrany“ mohlo nakonec vést, je nyní Macron při deeskalaci plně závislý na Washingtonu. Ale tady je ten háček, který Macron zjevně nevidí. Jestliže na americký popud „hecujeme“ Izrael, znamená oslabení ekonomických zájmů Francie a EU, podobně jako to dělají USA na Ukrajině tím, že prodlužují konflikt ve prospěch amerického zbrojního průmyslu. Tak proč by se Washington vůbec staral v obou případech o zastavení války?
Dr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz
X X X
Válka přichází ze západu, hlásá Ficův Blaha. Ve videu z Moskvy oslavuje Rusy
Slovenský poslanec Evropského parlamentu Ľuboš Blaha odcestoval do Moskvy, aby poděkoval Rusům a Sovětskému svazu za osvobození Evropy na konci druhé světové války. Ve videu, na kterém stojí před Kremlem, vyjádřil politik strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica znepokojení nad údajnou rostoucí rusofobií. Slovenská opozice europoslancovu cestu kritizuje.
„Připomeneme si historickou pravdu, která zní, že fašismus a válka přichází ze západu, svoboda a mír přichází z východu,“ říká poslanec na záběrech. Blaha následně zdůrazňuje, že „my jsme Slované a nikdy nás nepřinutí nenávidět Rusy,“ aniž by přiblížil, kdo takový tlak vyvíjí.
Posléze už je tradičně proruský politik konkrétnější. „Odmítáme posílat zbraně na Ukrajinu. Odmítáme sankce proti Rusku, odmítáme eskalaci konfliktu. Nechceme, aby naše děti umíraly v jaderné válce,“ vyjmenovává.
Podle Blahy si „žádný jiný národ nevytrpěl tolik jako ten ruský“. Podle poslance se také žádný jiný národ tolik neobětoval pro Slováky během krvavé karpatsko-dukelské operace v roce 1944. Neúspěšné povstání proti nacistům trvalo od 8. září do 28. října 1944. Letos si tedy Slovensko připomene 80. výročí tohoto boje.
Europoslanec položil v Moskvě květy k mohyle Neznámého vojína a k památníku maršála Žukova společně se slovenskými studenty Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO).
Slováci zvolili Blahu ze strany Směr-SD premiéra Roberta Fica europoslancem letos v červnu. Ficova vláda po nástupu do úřadu loni na podzim změnila předchozí postoj Slovenska, které podporovalo Ukrajinu i dodávkami zbraní, a zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
Bratislava nyní kritizuje protiruské sankce a podle Fica by se měla EU postupně snažit o normalizaci vztahů s Ruskem. Slovensko pod Ficovým vedením nezrušilo komerční dodávky zbraní, humanitární pomoc ani vývoz elektřiny na Ukrajinu.
Blaha přicestoval do Moskvy nedlouho poté, co se jeho spolustraník a ministr zahraničí Juraj Blanár setkal na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, podotkl Štandard. Ruská média si všímají Blahových omluv. Například agentura RIA Novosti zprávu opatřila titulkem: Europoslanec ze Slovenska se přijel do Moskvy omluvit za rusofobii na Západě.
Poslanci z opoziční strany Progresivní Slovensko (PS) podle médií Blahovu cestu kritizovali. „Cesta Ľuboše Blahy do Moskvy je cynickým divadlem, kterým se chce zviditelnit a odvést pozornost od selhání vlády Směru, od mezinárodní hanby a Ficovy drahoty,“ uvedl podle serveru HN místopředseda Evropského parlamentu z PS Martin Hojsík.
„Jen nedávno oznámilo ministerstvo obrany, že navyšuje výrobu munice, která bude směřovat na Ukrajinu. Tím jste se v Moskvě pochlubil?“ napsal poslanec Tomáš Valášek podle webu stanice TA3.
X X X
Na právo migrantů na azyl nesahejte, varuje Tuska Evropská komise
Evropská komise vzkázala Polsku, že členské země Evropské unie mají povinnost umožnit migrantům požádat o azyl. Píše to portál Politico. Polský premiér Donald Tusk v sobotu oznámil, že kvůli situaci na běloruské hranici chce dočasně a na omezeném prostoru pozastavit právo na azyl. Proti plánu se postavil i člen jeho vlády.
Mluvčí Komise řekl, že členské státy „mají povinnosti na unijní a mezinárodní úrovni, včetně práva umožnit přístup k azylovému řízení“. Tusk byl v letech 2014 až 2019 předsedou Evropské rady, která mimo jiné spoluurčuje směřování Evropské unie.
Polsko už několik let obviňuje režim běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, že aktivně podporuje migranty z krizových oblastí, aby se snažili dostat do EU přes polskou hranici. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska.
„Musíme pracovat na evropském řešení. Takovém, které bude silně působit proti hybridním útokům (ruského diktátora Vladimira) Putina a Lukašenka,“ cituje Politico mluvčího Evropské komise. EU podle něj nesmí dopustit, aby Rusko a Bělorusko využívaly její hodnoty, včetně práva na azyl, proti ní samotné a podkopávaly v sedmadvacítce demokracii.
Politico poznamenává, že není jasné, jakých částí polské hranice by se Tuskovo opatření týkalo, ani jak chce Polsko zajistit, že opatření bude v souladu s mezinárodním právem.
Tusk podle portálu deníku Gazeta Wyborcza v neděli řekl, že vzorem mu bylo Finsko. Jeho parlament v červenci schválil zákon, který dal pohraničníkům možnost vracet žadatele o azyl, kteří se pokoušejí vstoupit do země z Ruska. Výjimka platí pro děti a handicapované.
Proti Tuskovu plánu se ohradil Szymon Holownia, který je předsedou Sejmu, tedy dolní komory polského parlamentu. Holownia stojí v čele strany Polsko 2050, která je členem Tuskovy vládní koalice. Uvedl, že pro jeho politické uskupení je právo na azyl „svaté“ a že jakékoliv jeho pozastavování by bylo přípustné pouze v případě krajního zhoršení situace na hranici. Na kontrole tohoto opatření by se kromě vlády musel podílet parlament a prezident.
„Tak závažné omezení by se rozhodně nemohlo používat jako ‚prevence‘“, napsal Holownia na svém profilu na Facebooku. „Důsledně zastáváme názor, že bezpečnost je rozhodně nejdůležitější, ale bezpečnost nevylučuje lidskost,“ dodal. Tuskův záměr tak podle deníku Gazeta Wyborcza zřejmě vyvolá spory uvnitř vládní koalice. Kriticky na něj reagoval i zástupce Levice Robert Biedroń, podle kterého premiér s koaličními partnery záměr nekonzultoval.
Polský deník Rzeczpospolita Tuskovo sobotní oznámení považuje za počátek kampaně před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok. Premiér podle něj dospěl k závěru, že kandidátovi liberální Občanské koalice hlasy městských elit pro zajištění místa v prezidentském paláci nestačí.
„On ví, že rozhodnutí, kdo se stane prezidentem, závisí na tom, zda se mu podaří kontrolovat emoce (a buďme upřímní, hlavně strach) milionů Poláků,“ napsala Rzeczpospolita. Kvůli tomu premiér Tusk říká, že „získá zpět kontrolu nad migrací“ a prohlašuje, že chce ilegální migraci zcela zastavit. List připomíná, že Tuskova proevropská strana svého kandidáta do prezidentských voleb ještě nevybrala.
Právo a spravedlnost chce referendum
Největší opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) chce, aby se konalo referendum o migračním paktu Evropské unie a systému přerozdělování migrantů.
„Migrace je reálné nebezpečí. Nejde ani tak o nelegální migraci z východu, ale o migraci z Německa, o přesouvání migrantů do Polska z Německa,“ řekl předseda parlamentního klubu strany Mariusz Blaszczak v rozhlasové stanici Radio Wnet. Problémem je podle něho to, že lidé z Blízkého východu a ze severní Afriky tlačí na Evropu a „EU, kterou ovládá Německo, se rozhodla zavést migrační pakt, tedy přehazovat tyto lidi z Německa do jiných zemí EU“, uvedl politik z euroskeptické strany. Aby se referendum konalo, muselo by ho podpořit půl milionu lidí.
Státy Evropské unie definitivně potvrdily migrační balíček EU letos v květnu. Česko se zdrželo, Polsko, Slovensko a Maďarsko byly proti. Migrační pakt počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, ostatní pomohou buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
Před rokem se v Polsku konalo zároveň s parlamentními volbami referendum, jehož jedna otázka se týkala migrace. Podle politologů jeho konání prosadilo tehdy vládnoucí Právo a spravedlnost, aby k volebním urnám nalákalo své stoupence. Výsledky referenda nebyly závazné, protože se ho nezúčastnil dostatek voličů.
X X X
Čunek bude kandidovat na šéfa lidovců. Utká se s Jurečkou a Výborným
Jiří Čunek se přihlásil do boje o předsedu KDU-ČSL. Na sjezdu v Olomouci se lidovecký senátor v pátek a v sobotu utká s dosavadním předsedou strany, ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou a s jeho vyzyvatelem, ministrem zemědělství Markem Výborným. I Čunek už jednou lidovce vedl, stejně jako Výborný.
Čunek je hlavním představitelem nejkonzervativnějšího křídla strany, kritikem koalice SPOLU, ve které jsou lidovci s ODS a TOP 09, a naopak příznivcem spolupráce s hnutím ANO.
Jeho zvolením by tak dali lidovci dali najevo, že se chystají na jinou vládní spolupráci, než na jaké se teď podílejí.
„Když se vám něco nelíbí, máte dvě možnosti: překousnout to nebo se pokusit o změnu. KDU-ČSL jsem věnoval 30 let života a nehodlám se smířit s tím, že skončí v propadlišti dějin. Proto budu kandidovat na jejího předsedu. Co chci, nejspíš už víte – vrátit stranu zpět ke konzervativním, tradičním hodnotám, na nichž vznikla,“ napsal Čunek na sociální síti X (dříve Twitter).
Když se vám něco nelíbí, máte dvě možnosti: překousnout to nebo se pokusit o změnu. KDU-ČSL jsem věnoval 30 let života a nehodlám se smířít s tím, že skončí v propadlišti dějin🤷♂ | (1:11)
Když se vám něco nelíbí, máte dvě možnosti: překousnout to nebo se pokusit o změnu. KDU-ČSL jsem věnoval 30 let života a nehodlám se smířít s tím, že skončí v propadlišti dějin🤷♂️
Čunek také agentuře ČTK řekl, že strana se odklonila od své filozofie konzervativní strany.
„Příliš se rozpřáhla a tím rozbředla a rozmělnila své působení. Jsem přesvědčen, že přestože je to druhá nejstarší strana v republice, že má pořád co říct a je v tomto ohledu nezastupitelná v našem politickém systému. Nicméně se začala tlačit tam, kde je plno a kam ani vůbec nepatří, a to je liberální směr či liberální postoje, které zastupuje TOP 09, Piráti a STAN a tak dále. To je důvod, proč jsem se k tomu rozhodl,“ uvedl v pondělí Čunek.
„Naše postoje nemohou být ani ryba ani rak. Buď tady máme stát, jehož základem je normální rodina a my nebudeme nikdy zpochybňovat to, že normální rodina je otec, matka a dítě a tuto rodinu máme upřednostňovat a ne dávat zásadní prostor jakýmkoliv jiným schématům, o kterých někdo vykřikuje, že jsou moderní, ale jsou neživotné,“ řekl senátor KDU-ČSL za Vsetín
Lidovci podle něj také zastupují normálně pracující lidi, kteří chtějí žít v normální společnosti. Připomněl, že byl proti zrušení, superhrubé mzdy. „Stalo se to, že jsme bohatším přidali zrušením superhrubé mzdy a hlavně jejím nezavedením znova. Tím jsme se dostali do vlastní pasti této vlády, která vyhodila 150 miliard a zvedla daně z nemovitostí,“ uvedl Čunek.
Čunek už jednou lidovce vedl
V čele KDU-ČSL byl už v letech 2006 až 2009. A to po Miroslavu Kalouskovi, kterého vystřídal poté, co Kalousek v lidové straně neustál to, že vyjednal s Jiřím Paroubkem menšinovou vládu se sociální demokracií, kterou měli tolerovat komunisté.
Čunek byl pak místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj ve vládě Mirka Topolánka v letech 2007 až 2009, kterou vytvořila ODS spolu s lidovci a se Stranou zelených.
V listopadu 2007 dočasně Čunek odstoupit z funkcí ve vládě, protože se tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká rozhodla pokračovat ve vyšetřování Čunkovy údajné úplatkářské aféry. V dubnu 2008 se do vlády vrátil a tehdejší ministr zahraničí za Zelené Karel Schwarzenberg se rozhodl nechat přešetřit Čunkovy rodinné finance forenzním auditem, který také zaplatil.
Podruhé Čunek rezignoval na pozice ve vládě v lednu 2000. Pak už ani neobhájil pozice šéfa KDU-ČSL, jímž se stal Cyril Svoboda.
Čunkův a Svobodův stranický rival Kalousek potom i se svými přívrženci opustil lidovce a spolu se Schwarzenbergem vytvořil novou stranu TOP 09, které je nyní ve vládě jako součást koalice SPOLU.
Později byl Čunek hejtmanem Zlínského kraje. Na předsedu KDU-ČSL neúspěšně kandidoval ještě v roce 2017, kdy se utkal s Pavlem Bělobrádkem. V nedávných volbách Čunek obhájil post senátora za Vsetín už v první kole.
X X X
Stávku kolegyň v administrativě podporujeme. Jejich platy jsou mizerné, říká šéf Unie státních zástupců
„Máme dlouhodobě nižší příděl objemu financí na platy naší administrativy, než je průměr ve státní sféře. Tento problém byl dlouhodobě neřešený,“ řekl pro Radiožurnál prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Jak vypadá stávka administrativního personálu státních zastupitelství? Proč se omezila jen na některá a co protest může způsobit? A je v Česku dostatek žalobců?
X Kolika lidí se odhadem tato stávka může týkat?
Můžeme se bavit asi o nějakých sto sto padesáti lidech.
Platové podmínky byly mizerné a jsou mizerné přes veškerou snahu současného vedení ministerstva tu situaci zlepšit. Řešení by se mělo najít v co nejkratší době, míní šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna
X Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že se zástupci odborů v justici pravidelně jedná, a to včetně představitelů odborových svazů soudů i státních zastupitelství. Jak to tedy je?
Ano, to je pravda, to mohu potvrdit. Ministerstvo spravedlnosti počínaje panem ministrem přes jeho náměstky až po ředitele příslušných odborů skutečně jedná nejenom s odbory, nejenom s kolegyněmi z administrativy. Těch jednání nebylo tolik, to se opravdu soustředilo spíš na ten červen, červenec. Ale platy administrativy se dlouhodobě na jednáních jak mezi ministrem a Unií státních zástupců, tak mezi panem ministrem a nejvyšším státním zástupcem a vedoucími státními zástupci zabýváme poslední tři roky poměrně intenzivně.
Vysoká míra nejistoty
Zapisovatelé rozhodují o rychlosti soudů. Delší stávka by mohla rozpočet stát víc než přidat jim, říká soudce
X Víte, člověk si říká, jde-li o stovky zaměstnanců – v čem je takový problém jim výrazně zvednout platy tak, aby se necítili být odměňováni pod úroveň?
Odpověď by byla asi poněkud rozsáhlejší, pokud by měla být komplexní. Ale jenom velice ve stručnosti se to pokusím shrnout. Problém státního zastupitelství a soudů – to jsou spojité nádoby – je v tom, že máme dlouhodobě nižší příděl objemu financí na platy naší administrativy, než je průměr ve státní sféře. Tento problém byl dlouhodobě neřešený. Dokonce za předchozí vlády došlo k tomu, že volná tabulková místa, která jsme, ať už soudy nebo státní zastupitelství, měli, a z toho objemu finančních prostředků se platily odměny a přilepšovalo se takto administrativě, tak ta volná místa byla zkrátka seškrtána, takže pak došlo k tomu, že už nebylo z čeho brát, aby se jim takto přilepšovalo a aby ta mzda šla nahoru.
Až za stávajícího pana ministra Blažka došlo k jednání a poslední dva roky se každý rok zvedá příděl objemu na platy administrativy jak na soudech, tak na státním zastupitelství tak, aby v příštím roce došlo k vyrovnání průměru. Teď se ale nebavíme o konkrétních platech, ale o objemu celkových mzdových prostředků na hlavu a měsíc na úroveň celé státní správy. Takže to je jedna stránka mince.
A pak je druhá stránka mince, a to je formální ohodnocení podle tarifu, osobního ohodnocení, kdy se naši vedoucí státní zástupci – byť formou odměn – snaží tyto mzdové prostředky dostat až k adresátům, to znamená k naší administrativě. Na začátku každého roku ale administrativa dostává stejné platové výměry, kde jsou ty nízké tarify, takže nemají žádnou jistotu, že v tom konkrétním roce ty mzdové prostředky skutečně dostanou. A to je samozřejmě znervózňuje.
„Jde o tu vysokou míru nejistoty, v jaké se pohybujeme.“
Takže tady jde o vysokou míru nejistoty, v jaké se pohybujeme. A pak musím říct k tomu to B – přestože ministr spravedlnosti se skutečně velmi snaží platy administrativy zachovat na stejné úrovni na soudech i na státním zastupitelství, tak pro loňský, letošní ani příští rok nemá narozpočtovány tyto mzdové prostředky pro administrativu na státním zastupitelství – podle informací, které mám. Má je pro soudy, ale pro státní zastupitelství je už druhým rokem hledá ve svém vlastním rozpočtu.
Nároky kolegyň podporujeme
X Státní zástupci stávkovat nemohou. Jak se k protestu administrativních pracovníků staví vaše unie? Podporujete ho?
Jak jsem říkal, my naše kolegyně podporujeme v jejich nárocích, protože ty platy jsou opravdu mizerné. Já jsem svého času působil jako vedoucí státní zástupce na Okresním státním zastupitelství, a když tam přišla začínající holka po střední škole, která byla výborná, tak si první měsíce odnášela domů nějakých 9,5 tisíce čistého. To se bavíme o situaci před zhruba třinácti čtrnácti lety. Ty platové podmínky byly mizerné a jsou mizerné přes veškerou snahu současného vedení ministerstva tu situaci zlepšit. Řešení by se mělo najít v co nejkratší době. Takže my opravdu nároky našich kolegyň podporujeme, podporujeme je dlouhodobě. A chápu jejich nervozitu i naštvanost.
Stávka navazuje na stávku soudních zaměstnanců. Je to jen shoda okolností?
Ne, není to shoda okolností. Naše kolegyně avizovaly zhruba před půl rokem – už někdy na jaře před tím, než začala probíhat ta jednání s vedením ministerstva spravedlnosti, že by se chtěly k této stávce připojit. V době, kdy soudní justiční odbory vyhlásily tu jednodenní stávku nebo se o ní uvažovalo. Varianta, že se naše kolegyně připojí ke stávce, je dlouhodobější. A teď to ta státní zastupitelství, kde je finanční podhodnocení nejcitelnější, to znamená v Praze, učinila a byť se nepřipojila přímo ke stávce justičních odborů, tak ale následně vyhlásila svoji vlastní stávku.
„Obávám se, že se toho nestane mnoho, respektive že se nestane nic.“
Co podle vás stávkující očekávají? Co by podle nich měl být výsledek? Co se stane ve středu, až stávka skončí?
No, já se obávám, že se toho nestane mnoho, respektive že se nestane nic. Ale z mého pohledu by se mělo stát to, že ministerstvo financí najde těch cca 100 milionů korun, které potřebujeme k tomu, abychom se dostali na celorepublikový průměr platů ve státní sféře, a tyto peníze získali.
X X X
Pavel navštívil Český statistický úřad, řešil zadlužení země i stárnutí populace
Prezident Petr Pavel navštívil Český statistický úřad (ČSÚ) jako další státní instituci, s jejímž působením se za svého mandátu seznamuje. Jeho předseda Marek Rojíček Pavlovi vysvětlil základní činnosti úřadu, mimo jiné sčítání lidu, zpracování výsledků voleb nebo vydávání hospodářských či demografických statistik.
Pavel s Rojíčkem v doprovodu novinářů navštívili knihovnu ČSÚ, která eviduje statistické publikace nejen úřadu, ale i dalších institucí. Prezident se mimo jiné zajímal o to, zda se činnost ČSÚ nepřekrývá se statistickými šetřeními jiných státních institucí.
Následně si Pavel prohlédl neveřejná pracoviště ČSÚ, mimo jiné datové centrum nebo sál pro zpracovávání výsledků voleb. „Ukázali jsme mu volební zpracovatelský sál, včetně vysvětlení toho, jak probíhá zpracování voleb, co se děje s volebním hlasem,“ řekl novinářům Rojíček.
Rojíček s Pavlem debatoval o datech, která ČSÚ publikuje, a slíbil mu dodávání datových zdrojů, aby měl prezident podklady pro veřejnou diskusi. „Bavili jsme se hlavně o makroekonomické situaci. Hodně o tom, co je poměrně aktuální téma, to znamená zadlužení České republiky, deficit hospodaření,“ řekl Rojíček. Debata se podle něj týkala i stárnutí populace a dopadů tohoto procesu na veřejné finance. Pavel podle něj vyzdvihl důležitost nezávislé statistiky pro dobrou správu věcí veřejných.
Pavel za svého prezidentského mandátu kromě cest do jednotlivých krajů navštěvuje i některé státní instituce. V letošním prvním pololetí tak postupně byl v Bezpečnostní informační službě (BIS), Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a ve Vojenském zpravodajství. ČSÚ navštívili i Pavlovi předchůdci, před deseti lety Miloš Zeman a v roce 2004 Václav Klaus.
X X X
Malé nemocnice kritizují, že mají mít na péči málo, osloví Ústavní soud
Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) sdružující menší regionální nemocnice chce poslat k Ústavnímu soudu vyhlášku rozdělující peníze do zdravotnictví na rok 2025, pokud zůstane v parametrech současného návrhu. Ministerstvo zdravotnictví se podle mluvčího Ondřeje Jakoba s argumenty asociace neztotožňuje, návrh zatím není definitivní.
Asociace kritizuje například to, že paušální úhrada za neplánovanou péči na interních, dětských či neurologických odděleních je stanovena na zhruba 60 tisíc korun, což podle ní tvoří 71 procent průměrných nákladů. Vadí jim také to, že nemocnice se specializovanými centry dostává například za výměnu kyčelního kloubu téměř dvojnásobnou úhradu než regionální nemocnice. Rozdíly jsou i u jiných výkonů podle ní násobné nebo v řádech desítek tisíc korun.
Ministerstvo zdravotnictví názor rozporuje. „Sazby sbližujeme, rozdíly zmenšujeme, v úhradách se za poslední roky rozdíly snížily o 50 procent. Navíc pojišťovny mohou uzavřít s poskytovateli individuální dodatky a přispět například malým nemocnicím,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Asociace nesouhlasí také s tlakem na centralizaci některých operací. „Pokud takový výkon provede jiná nemocnice, je za to finančně potrestána, přestože má tuto péči nasmlouvanou se zdravotní pojišťovnou a splňuje všechny podmínky pro její provádění,“ píše AČMN v tiskové zprávě.
Tento postup ministerstvo i největší zdravotní pojišťovna VZP už dříve vysvětlovaly snahou, aby náročné výkony prováděly zkušené operační týmy, což povede k jejich vyšší kvalitě.
„S výrazněji omezeným spektrem poskytovaných výkonů nebudou malé nemocnice dostatečně atraktivní pro mladé mediky, nebudou mít dostatečně kvalitní přístrojové vybavení, nebudou poskytovat péči v moderním prostředí. To bude znamenat jejich pomalou, avšak nevratnou likvidaci,“ uvedla dál asociace.
V Česku je 160 nemocnic akutní péče, desítka fakultních a několik dalších je zřizováno státem, ostatní nemocnice jsou krajské, městské či soukromé. Podle AČMN je ministerstvo ve střetu zájmů, když má v úhradové vyhlášce možnost zvýhodňovat nemocnice, které samo zřizuje.
Pokud by vyhláška zůstala ve stávajících parametrech, chce asociace svým členům doporučit, aby nepodepisovaly úhradové dodatky se zdravotními pojišťovnami na příští rok. „Novela úhradové vyhlášky je v převážné části restriktivní a nepokrývá ani meziroční inflaci, natož aby umožnila jakékoliv zvýšení mezd zdravotníkům,“ píše asociace.
K návrhu má AČMN 80 připomínek. Právě meziroční faktické snížení úhrady vede asociaci k domněnce, že by vyhláška mohla být protiústavní. V roce 2013 Ústavní soud tehdejší vyhlášku zrušil.
„Vad měla více, ale jednou z nich bylo i meziroční snížení úhrady. Ústavní soud judikoval v rámci svého nálezu podstatnou věc, a to že z hlediska práva na podnikání je nepřijatelná taková úprava, která by náklady na poskytování zdravotní péče, byť jen částečně, systémově přenášela na poskytovatele,“ píše asociace. Podobně podle ní ÚS rozhodl i v roce 2017.
X X X
Dozvuky Dozimetru. NCOZ zadržela i šéfa pražského Dopravního podniku
Národní centrála proti organizovanému zločinu spustila v pondělí ráno razii, která se týká údajného podplácení v pražském dopravním podniku. Zásah je dozvukem známé kauzy Dozimetr. Podle Vrchního státního zastupitelství v Praze bylo zahájeno trestní stíhání 13 osob, zadržen byl podle zdrojů Ekonomického deníku i generální ředitel podniku Petr Witowski.
„Mohu pouze v obecné rovině uvést, že náš útvar Národní centrála proti organizovanému zločinu dnešního dne provádí úkony trestního řízení,“ řekl k akci mluvčí centrály Jaroslav Ibehej.
„Dozor v této věci vykonává státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní stíhání 13 osob bylo zahájeno pro úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek Dopravního podniku hl. m. Prahy,“ doplil pak státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Adam Borgula.
Razie se má týkat Komplexního zabezpečovacího systému metra. Policie má k dispozici odposlechy, ale má zmapovány i finanční toky.
Klíčovou postavou je podle informací Ekonomického deníku pražský podnikatel Jindřich Špringl, obviněný už dříve v korupční kauze Dozimetr.
Obviněn byl ale i jeho syn Jindřich Špringl mladší a jejich akciová společnost ANALOGIA. Podle neoficiálních zjištění měla policie mapovat finanční toky právě od rodiny Špringlů a jejich společnosti.
V kauze byl také obviněn spolupracující obviněný v kauze Dozimetr Pavel Dovhomilja.
Dalšími jsou podnikatel z Brna Roman Juřík, pražský podnikatel Marek Doležal a společnosti AŽD Praha s.r.o. a Information Systems Factory Group s.r.o.
Velkou část obviněných představují top manažeři pražského Dopravního podniku a to: člen představenstva a personální ředitel dopravního podniku Jiří Špička, technický ředitel – Metro a člen představenstva dopravní společnosti Marek Kopřiva, bezpečnostní ředitel firmy Bohdan Frajt, vedoucí odboru Investice Metro Martin Kadlec, člen představenstva Plzeňských městských dopravních podniků a člen dozorčí rady pražského Dopravního podniku Jan Marek a projektový manažer Michal Studnička.
„Řeší se, že měli figurovat na výplatní pásce Špringlů,“ sdělil Ekonomickému deníku zdroj z vyšetřování.
Přestože byl generální ředitel podniku Petr Witowski zadržen také, obviněn podle posledních informací nebyl.
Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti) podle ČTK očekává kvůli dnešnímu zásahu policie v sídle dopravního podniku rezignaci jeho generálního ředitele Petra Witowského. Pokud to neudělá, navrhne jeho odvolání, řekl dnes po jednání rady hlavního města Hřib.
„Za mě je zcela zřetelné, že ředitel Witowski má rezignovat,“ řekl Hřib.
Pokud tak Witowski neučiní, Hřib navrhne jeho odvolání na jednání dozorčí rady DPP, jejíž řádné zasedání je naplánováno za 15 dní.
Witowského do Dopravního podniku dotlačilo hnutí Praha sobě. To po předchozích metropolitních volbách volbách obsadilo funkci náměstka primátora pro dopravu, kterým se stal Adam Scheinherr. Se jménem Petra Witowskiho ale přišel náměstek pro finance Pavel Vyhnánek, který se s ním znal ze svého působení v České spořitelně.
Zakázky DPP řeší policie opakovaně. Z poslední doby je nejznámějším případem právě kauza Dozimetr, kterou dozoruje rovněž Borgula. Obžaloval v ní devět lidí z účasti na organizované zločinecké skupině, úplatkářství a praní špinavých peněz. Obžaloba tvrdí, že skupina obsadila v DPP důležité pozice tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Praha podala v souvislosti s kauzou trestní oznámení, protože následné audity v DPP podle města ukazují na to, že některé zakázky byly předražené, že firma nevýhodně vynakládala finanční prostředky a že v ní byla korupce.
V minulosti se k soudu dostal také případ údajně předražených jízdenek, v němž figuroval bývalý šéf DPP Martin Dvořák či lobbista Ivo Rittig. Justice ale všechny stíhané osvobodila. (hrb), cskajustice.cz
X X X
SNĚM SOUDCOVSKÉ UNIE. KDO BUDE V ČELE?
Soudce čeká sněm Soudcovské unie. O platech bude prezident Vávra s Jurečkou jednat v úterý
Již tento pátek začne 34. Shromáždění delegátů Soudcovské unie ČR. Setkání se uskuteční v Táboře a bude dvoudenní. Sněm není volební a tak v čele profesní organizace soudců nadále zůstává Libor Vávra. Za ministerstvo spravedlnosti zatím účast přislíbil ministr Pavel Blažek (ODS). Soudci se budou bavit například o nízkých platech administrativy či výběrových řízení. Platy soudců se podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry budou probírat zejména podle toho, jak dopadnou jednání s politiky tento týden.
Vávra se má v zítra kvůli soudcovským platům sejít společně s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. „Předsedové nejvyšších soudů podle mých informací pozváni podle mých informací nejsou,“ řekl Vávra České justici s tím, že pozici soudců před jednáním komentovat nechce.
Jurečka navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. „Ústavní soud říká, že všichni buďte solidární a skupina soudců je nedotknutelná,“ uvedl Jurečka. Podle něj soudní rozhodnutí není fér. Ústavní soud v tiskové zprávě upozornil, že se ústavností snížení platů politiků ale nezabýval.
V souvislosti s justicí v posledních dnech veřejnost nejvíce vnímá stávky úředníků na soudech. I toto téma budou soudci řešit v rámci bloku pracovní skupiny „Otázky postavení a odměňování odborného aparátu soudů, výběr kandidátů na nové soudce, vzdělávání a výchova kandidátů a asistentů“. „Po boku předsedů soudů se účastníme jednání a tak chceme znát naše pozice. Výběrová řízení jsou celkem nová, ale nejde o nic výbušného či kontroverzního,“ řekl České justici prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Další skupina pak probere Ohrožení nezávislosti justice v EU.
Sněmu se zúčastní také řada tuzemských a zahraničních hostů. Promluví například předseda Ústavního soudu Josef Baxa, předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossi, předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka, předseda České advokátní komory Robert Němec či zástupce ombudsmana Vít Alexander Shorm.
S úvodním projevem vystoupí předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová, jako hosté se dále zúčastní například předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl, předseda Vrchního soudu v Olomouci Václav Čapka nebo předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar.
Soudcovská unie ČR vznikla v roce 1990 jako nepolitické profesní a dobrovolné stavovské sdružení. Při neexistenci Nejvyšší rady soudnictví je významným reprezentativním orgánem soudců. Loni soudci na sněmu řešili své materiální zabezpečení. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Šimka: Komunistická justice byla klíčovým nástrojem k šíření strachu mezi obyvatelstvem
Komunistická justice v Československu fungovala jako důležitý opěrný bod režimu, shodli se odborníci, kteří se dnes věnovali tématu justice v letech 1948 až 1989 na pražské konferenci pořádané Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR). V komunistickém režimu platilo, že nic není takové, jak to vypadá, uvedl historik a 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický, čímž poukázal na nejasné a často zkreslené fungování právního systému v té době.
Justice, která byla pod vlivem sovětského vzoru, sloužila totalitní moci, a její hlavním úkolem bylo potlačování opozice a udržování poslušnosti ve společnosti. Nedvědický zdůraznil fenomén takzvané selektivní ztráty paměti mezi právníky, soudci a prokurátory, kteří po pádu režimu tvrdili, že nebyli pod vlivem politické moci a rozhodovali nezávisle. Tento postoj podle něj ukazuje na snahu bagatelizovat, nebo dokonce zapomínat na problematické chování jednotlivých aktérů komunistické justice.
Nedvědický dále uvedl, že je nedostatek syntéz a studií, které by systematicky zpracovaly roli justice v období komunismu. Upozornil na konkrétní případy, kde je justice popisována jako oběť systému, a tvrdí se, že šlo jen o pár excesů, což podle něj zcela přehlíží strukturu, v jaké soudy v té době fungovaly. „Většina soudců nemohla rozhodovat spravedlivě,“ dodal.
Šimka: Justice jako sekundární nástroj
Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky nebyla justice hlavním aktérem v systému trestní spravedlnosti, ale spíše sekundárním nástrojem, jehož hlavním úkolem bylo podporovat represivní činnost jiných složek státu, především policie.
Šimka uvedl, že justice měla různé úkoly v různých fázích vývoje totalitního režimu. V počáteční fázi, během vzniku a etablování režimu, sloužila justice k potlačení nepřátel a k přeměně sociální struktury společnosti podle ideologických představ. Ve fázi stability, která začala v polovině 50. let a trvala až do roku 1989, měla justice za úkol udržovat režim a potlačovat potenciálně nebezpečné aktivity.
Klíčovým nástrojem byla justice v šíření strachu mezi obyvatelstvem. „Justice fungovala jako nástroj signalizace – Pozor, systém je mocný, a pokud se budete bouřit, zasáhneme,“ podotkl Šimka. Justice měla podle něj i silný ideologický rozměr. Sloužila k tomu, aby prosazovala hodnoty a pravidla, která podporovala existenci totalitního režimu.
Šimka zmínil, že z totalitních režimů si lze do současnosti vzít několik doporučení. Právní systémy by podle něj měly fungovat na základě transparentnosti a být otevřené vnější kontrole, aby se předešlo zneužití moci a vzniku atmosféry strachu.
„Je třeba vytvářet atmosféru beze strachu a posilovat pluralitu. Reálná dělba moci je nástrojem ke zmírnění strachu ze systému,“ uvedl. Současná justice by také měla být pečlivě kontrolována veřejností, aby nedošlo k pocitu nadřazenosti nebo nedotknutelnosti soudní moci, ceskajustice.cz
X X X
Australští premiéři nepřijdou na recepci s Karlem III. Urážka, zuří monarchisté
Premiéři australských států čelí kritice od příznivců monarchie za to, že se nezúčastní uvítací recepce s britským králem Karlem III. Panovník zahájí svou návštěvu v Austrálii 18. října. Přivítá ho labouristický premiér Anthony Albanese, který se sám v minulosti vyjádřil pro přechod na republikánské zřízení.
Uvítací recepce v hlavním městě se nezúčastní ani jeden z premiérů šesti australských států. Ty však do Canberry vyšlou jiné své zástupce. Někteří premiéři odůvodnili absenci svými už dříve domluvenými povinnostmi.
Za to však čelí kritice příznivců monarchie. Poslankyně a vůdkyně australské monarchistické ligy Bev McArthurová považuje absenci za urážku krále. Podle ní premiéři na recepci nepojedou, protože sympatizují s republikou.
Krále v Austrálii přivítá federální premiér Albanese, který se v minulosti sám přihlásil k myšlence, že by se Austrálie měla stát republikou. „Austrálie by měla mít za hlavu státu Australana,“ prohlásil podle deníku The Guardian.
Po nástupu do čela vlády v roce 2022 Albanese uvedl, že nové referendum o monarchii není teď prioritou. První hlasování vyhráli příznivci monarchie, pro jejíž zachování hlasovalo v roce 1999 zhruba 55 procent zúčastněných voličů.
Králova návštěva v Austrálii znovu vzbudila debatu, zda by země měla zůstat konstituční monarchií v rámci britského Společenství. Oficiální hlavou státu je tak britský král Karel III., který však prakticky nezasahuje do politického života. Na ostrově ho zastupuje generální guvernérka.
V odpovědi na dopis Australského republikánského hnutí Buckinghamský palác uvedl, že by Karel III. respektoval případné rozhodnutí Austrálie stát se republikou, napsala minulý týden britská média.
X X X
Policie podnikla razii v pražském dopravním podniku. Zadržela i jeho šéfa
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podnikli razii v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Za úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek stíhá policie 13 lidí. Jeden ze svědků řekl iDNES.cz, že mezi zadrženými je i generální ředitel Petr Witowski.
„Mohu pouze v obecné rovině uvést, že náš útvar dnešního dne provádí úkony trestního řízení. Podávání informací má vyhrazené Vrchní státní zastupitelství v Praze,“ sdělil Ibehej.
Podle informací redakce se vyšetřovatelé zajímají o smlouvy na IT. Jde údajně o komplexní bezpečnostní systém metra. Detektivové se podle informací redakce také zajímají o personálního ředitele DPP a člena představenstva Jiřího Špičku. Ten měl ráno nedostupný telefon. Špička byl v letech 2006 až 2008 členem dozorčí rady společnosti Xanthus. Právě o její dodávky pro DPP se zajímají elitní detektivové.
Pod řadou smluv je však podepsán také generální ředitel DPP Petr Witowski, který ráno rovněž na dotazy nereagoval.
Podle informací iDNES.cz se policie zajímá také o chystanou zakázku nákupu kamer a zabezpečení za půl miliardy korun. Šlo o připravovanou zakázku, kterou dopravní podnik po kauze Dozimetr okamžitě zastavil. V tomto případě je část obviněných stíhána pro přípravu trestného činu. Policie disponuje i odposlechy.
O razii na webových stránkách informovalo také vrchní státní zastupitelství. „Trestní stíhání 13 osob bylo zahájeno pro úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek,“ uvedl dozorující státní zástupce Adam Borgula.
Situace se zřejmě podepíše na dalším fungování klíčové pražské firmy. Vyšetřovatelé se podle informací iDNES.cz zajímají hned o několik členů nejužšího vedení společnosti. Kromě generálního ředitele třeba i o člena představenstva Marka Kopřivu.
„Nebudu nic potvrzovat ani vyvracet“
„Witowski, Špička a Kopřiva z představenstva odvedeni. Představenstvo není usnášeníschopné,“ uvedl důvěryhodný zdroj redakce. O dění v DPP se zajímají i pražští zastupitelé. Witowski má ale vypnutý telefon. „Nemůžeme se Witowskému dovolat. Před chvílí začalo zasedání rady hlavního města,“ řekl zdroj z pražského magistrátu.
Jeden ze svědků vypověděl, že generálního ředitele Witowského měla policie údajně odvést v poutech. Redakce se proto dotazovala dozorového žalobce Borguly, zda může potvrdit, že byli obvinění členové představenstva včetně generálního ředitele DPP. „Nebudu nic potvrzovat ani vyvracet,“ řekl Borgula.
Podle Deníku N Witowski však není mezi obviněnými, policie jej pouze vyslýchá. Jeho přímý podřízený podle policie vzal úplatek, Witowski ho ve funkci nechával.
Děním se zabývá i vedení metropole
Podle zjištění iDNES.cz od dvou na sobě nezávislých zdrojů, které mají blízko k vyšetřování, policie v pondělí vyslýchala také druhého nejvýše postaveného muže DPP. Tím je místopředseda dozorčí rady městské firmy Jan Marek nominovaný za TOP 09. Ten mimo jiné předsedal hodnotící komisi na stavbu linky metra D. Redakce se ho snažila kontaktovat, ale měl vypnutý mobilní telefon.
Děním se zabývá i vedení metropole. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) se v pondělí ráno setkal s radními, aby záležitost probrali. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) podle ČTK očekává Witowského rezignaci. „Pokud to neudělá, navrhnu jeho odvolání,“ řekl Hřib.
Razii už ráno pro iDNES.cz potvrdil vedoucí odboru komunikace dopravního podniku Daniel Šabík. „Potvrzujeme, že NCOZ provádí v DPP standardní úkony. Důvod neznáme. Vyšetřovatelům poskytujeme plnou součinnost,“ doplnil Šabík.
Audity upozornily na problémy
Redakce iDNES.cz již dříve upozornila na audity, které se dopravního podniku týkaly. Mimo jiné podle nich dopravní podnik zaplatil stovky milionů korun za systém, který řídí tramvaje a autobusy v metropoli, ačkoliv není jasné, jestli autorská práva jsou jeho. Platí přitom firmě, která zakázku dostala v roce 2005 podle auditu bez výběrového řízení.
Druhé zjištění auditorů se týká jedněch z nejlukrativnějších pozemků v Praze, které dopravní podnik prodal podle auditorů pod cenou. Poté, co si politici audity přečetli, podali trestní oznámení, které začali policisté vyšetřovat, a rozběhlo se tak vyšetřování nové větve kauzy Dozimetr.
X X X
Místostarosta mi ukázal kosočtverec, chci jeho odvolání, říká Maříková z SPD
Kvůli projektu rekonstrukce domu kultury svolala na tuto středu opozice v Ostrově na Karlovarsku mimořádné jednání zastupitelstva. Dá se očekávat, že tam po necelém půlroce vlády budou padat i hlavy ve vedení města. Minimálně v případě současného místostarosty Jiřího Netrha. Ten čelí kritice za to, že na posledním jednání ukázal vulgární gesto na opoziční zastupitelku Karlu Maříkovou (SPD).
„Navrhnu jeho odvolání,“ potvrdila v pondělí Karla Maříková (SPD). Tento krok ostatně navrhovala už na posledním zastupitelstvu 30. září. Důvodem bylo zmíněné gesto, kterým ji Netrh údajně počastoval. „Jsou na to svědci,“ zdůraznila opoziční zastupitelka.
Ta tvrdí, že jí místostarosta ukázal ruce složené do tvaru kosočtverce. Navíc to podle Maříkové nebyl jeho první takový exces.
Záznam údajného gesta nicméně neexistuje, přestože zasedání zastupitelstva nahrávají kamery. K excesu totiž došlo o přestávce v jednání, kdy je systém pozastaven.
Jiří Netrh považuje tuto podle něj vykonstruovanou kauzu za pouhou záminku pro odvolání celého současného vedení města. „Žádné takové gesto jsem vůči Karle Maříkové nepoužil,“ řekl místostarosta. „Řekl jsem jí jen, že je marná, protože nedodržela to, co slíbila,“ doplnil.
Počítá nicméně s tím, že po středečním mimořádném zasedání městského zastupitelstva skončí kompletně vedení města. „Náznaky už máme po víkendové koaliční schůzce,“ uvedl místostarosta s tím, že se proti současné vládě postaví i někteří její dosavadní podporovatelé. „Vypadá to, že už mají vše upečené a teď jenom mlží,“ dodal Netrh.
Ohledně varianty, že padne celé vedení města, nebyli sdílnější ani oslovení opoziční zastupitelé. „Budu ráda, když se k mému návrhu někdo přidá,“ pouze naznačila Karla Maříková. „Nic není definitivně domluveno,“ uvedl k případnému odvolání celého vedení někdejší ostrovský starosta Pavel Čekan, který mimořádné zasedání zastupitelstva inicioval. Situaci v Ostrově přirovnal k nedávné krizi ve vládě. „Po odvolání jednoho odešli všichni. Nicméně naším úmyslem není změna za každou cenu,“ doplnil Čekan.
Hlavním důvodem, proč opozice iniciovala mimořádné jednání, je podle něj situace ohledně rekonstrukce Domu kultury Ostrov. „I když se objevily informace o tom, že smlouvy s dodavateli jsou už podepsané, není to pravda,“ vysvětlil Pavel Čekan. Termín dokončení akce, který vyprší v červenci příštího roku, je tak podle něj v ohrožení. „A tím pádem nám hrozí i to, že budeme muset vracet dotaci 44 milionů korun,“ naznačil opoziční zastupitel.
Opozice podle Čekana současnému vedení vytýká i angažování krizového manažera. Ten má v ostrovském stánku múz působit čtyři měsíce. „Za tisíc korun na hodinu. Podle smlouvy měl v září pracovat 120 hodin a další měsíce pak po 80 hodinách. Navíc má podle právníka prakticky neomezené fondy na cestovné,“ vypočetl Čekan.
Poukázal rovněž na fakt, že dům kultury nemá statutárního zástupce, což podle něj odporuje zákonu. „Jediným zapsaným statutárním zástupcem je Karel Tetur,“ zdůraznil. Karla Tetura ovšem současné vedení města v květnu odvolalo z funkce ředitele.
X X X
Čeští fotbalisté v Lize národů remizovali s Ukrajinou 1:1. Červ si připsal premiérovou reprezentační trefu
Čeští fotbalisté ve čtvrtém utkání Ligy národů remizovali ve Vratislavi s Ukrajinou 1:1 a před závěrečnými dvěma zápasy skupiny B1 poskočili do čela tabulky. Svěřence trenéra Ivana Haška poslal v 18. minutě do vedení premiérovým gólem za reprezentační A-tým Lukáš Červ, brzy po změně stran srovnal z penalty Artem Dovbyk. Zápas se hrál na neutrální půdě kvůli válečnému konfliktu Ukrajiny s Ruskem.