Ten boj je lítý a sveřepý a včera jej svět zažil na půdě OSN. Jednak při hlasování v Radě bezpečnosti o návrhu USA a jednak krátce předtím při hlasování o ukrajinské rezoluci v rámci Valného shromáždění s opačným smyslem. Rada bezpečnosti OSN přijala závaznou rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině.

Podstatné je, že v ní není ani zmínka  o územní celistvosti Ukrajiny ani použití obvyklého pojmosloví o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva a kterou i u nás miluje Petr Pavel, který se s tímto souslovím doslova mazlil na nedělní demonstraci za Ukrajinu na Staroměstském náměstí.

Pro rezoluci, která „vyzývá k co nejrychlejšímu ukončení konfliktu a k trvalému míru“, hlasovalo z 15 členů rady deset zemí, žádná nebyla proti. Čtyři země EU – Francie, Slovinsko, Řecko a Dánsko – se spolu s Británií hlasování zdržely.

Naopak Valné shromáždění přijalo nezávaznou rezoluci z pera Ukrajiny a jejích  evropských spojenců, která podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro dokument hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína, Indie a Kuba, se zdrželo hlasování a 18 zemí bylo proti, mimo jiné USA po boku Ruska, Maďarska, Izraele, Severní Koreje či Běloruska.

Spojeným státům se nepodařilo dosáhnout toho, aby Valné shromáždění schválilo americkou rezoluci o ukončení války na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi. Valné shromáždění přijalo k této rezoluci pozměňovací návrhy ze strany Evropanů zahrnující zmínky o rozsáhlé ruské invazi v rozporu s Chartou OSN, o trvalém a komplexním míru a potvrzení podpory suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Pro takto upravený americký návrh hlasovalo 93 zemí, mimo jiné Ukrajina a Česko, zatímco 73 zemí včetně USA a Číny se zdrželo; Rusko a sedm dalších zemí hlasovalo proti.

Podle Richarda Gowana, odborníka z Mezinárodní krizové skupiny, je nesoulad názorů mezi Spojenými státy a Evropou „největším rozkolem mezi západními mocnostmi v OSN od války v Iráku a pravděpodobně je ještě zásadnější“.

Ale řekl bych: Všeho do času.

Trump a jeho tým rozhodně od tlaku na změnu náhledu evropských států zjevně neustoupí.

Již včera po návštěvě prezidenta  Macrona ve Washingtonu a jednání s Donaldem Trumpem, učinil Macron otočku o 180 stupňů a prohlásil, že existuje pádný důvod pro obnovení kontaktů a jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Po Buči a válečných zločinech Ruské federace jsem ukončil kontakty s Putinem. Nyní je v USA nová administrativa, což znamená nový kontext. Je dobrý důvod obnovit kontakty s prezidentem Putinem,“ řekl francouzský prezident, když komentoval jednání mezi Trumpem a Putinem.

Řekl bych, že Trump postupně  na USA zcela závislé evropské státy přivede k rozumu.

Dříve poslouchali Bidena, nyní budou muset poslouchat nového nájemce Bílého domu.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec

X X X

Szijjártó: Přístup EU ke gruzínské vládě je nefér, Brusel nenávidí všechny vlastenecké vlády

„Přístup EU ke Gruzii a gruzínské vládě je krajně nespravedlivý z velmi prostého důvodu: Brusel nenávidí všechny vlastenecké, konzervativní a pravicové vlády,“ řekl v Ženevě gruzínským novinářům maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Pokud by volby v Gruzii vyhrála opozice, Brusel by to podle maďarského ministra  velmi potěšilo. „Řekli by, že demokracie v Gruzii je v lepším stavu, ale poté, co se jim výsledky voleb nelíbily, bylo jasné, že na vás začnou útočit. Totéž platí pro Maďarsko. Jsme u moci již 15 let a jsme neustále pod útokem, protože prosazujeme vlasteneckou, konzervativní politiku a národní zájmy stavíme nade vše,“ řekl Szijjártó.

Navíc, jak poznamenal, Maďarsko i Gruzie jsou pod těžkými útoky, ale pod vedením nové americké administrativy se situace pro vlády obou zemí dramaticky změnila.

„Včera jsme v OSN podpořili  mírovou rezoluci iniciovanou USA, která je podle mého názoru jedinou přijatelnou cestou k míru. Jak vidíte, svět se výrazně změnil, přestože jsme oba pod masivními útoky, situace se pro nás oba pod vedením nové americké administrativy radikálně změnila, jak pro maďarskou, tak pro gruzínskou vládu,“ uvedl Péter Szijjártó, server vasevec.cz

X X X

Celní válka mezi USA a EU na obzoru. Brzy zavedeme 25procentní cla, řekl Trump.

Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, která budou činit 25 procent, řekl ve středu americký prezident Donald Trump během prvního zasedání své vlády. Washington také podle něho od 2. dubna zavede dovozní cla pro Kanadu a Mexiko, která měla původně začít platit od března.

Trump od svého lednového nástupu do úřadu oznámil zavedení řady cel, která se mají vztahovat jak na americké rivaly jako je Čína, tak na dosavadní spojence z Evropy či Ameriky. Trump tvrdí, že cla mimo jiné pomohou vyrovnat pasivní americkou obchodní bilanci. Ekonomové varují před možným dopadem na americké spotřebitele, které mohou zasáhnout vyšší ceny vyvolané omezením dovozu.

„Přijali jsme rozhodnutí a brzy ho oznámíme, bude to 25 procent,“ prohlásil ve středu Trump. Přitom zopakoval, že evropské země podle něj nespravedlivě vyvážejí do USA více, než dovážejí, přičemž rozdíl činí 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun). Evropská komise naproti tomu tvrdí, že obchodní přebytek činí jen zhruba polovinu této částky, pokud se počítá pouze zboží, a pokud se započtou i služby, jde podle Bruselu pouze o 50 miliard.

„Evropská unie byla založena s cílem brát Spojené státy na hůl. A dělala to dobře. Ale teď jsem prezident,“ prohlásil Trump.

Prezident ve středu přímo nespecifikoval, jakých produktů by se clo mělo týkat, zmínil pouze auta. Dříve hovořil nejen o nich, ale i o polovodičích, lécích či řezivu.

Představitelé EU v minulých týdnech dali najevo, že na případná cla odpoví protiopatřeními. Trump ve středu řekl, že to sice Evropa může udělat, neuspěje však. Spojené státy v takovém případě mohou zcela přestat dovážet evropské produkty, a tím vyhrají, usoudil Trump.

V případě Mexika a Kanady už Trump zavedení cel oznámil, výměnou za posílení ochrany hranic proti nelegální migraci a slib tvrdšího boje proti pašování drogy fentanylu. Pětadvacetiprocentní cla měla po odkladu začít platit počátkem března, ve středu ministr obchodu Howard Lutnick oznámil, že „cla spojená s fentanylem“ byla opět odložena a pokud bude Trump s výsledky Mexika a Kanady na tomto poli spokojen, může je znovu odložit. Cla, jejichž uvalení prezident nespojil s fentanylovým problémem, však začnou platit 2. dubna, uvedl ministr. Nespecifikoval přitom, o které produkty jde.

Trump během středečního zasedání vlády rovněž podrobněji představil plán na zavedení zlaté karty, která má za pět milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnit bohatým lidem včetně ruských oligarchů trvalý pobyt v USA.

„Přijde mi, že to půjde na dračku. To je trh,“ prohlásil prezident o programu, který v úterý označil jako „Trumpova zlatá karta“. Podle jeho představ by se karet mohl prodat milion, což by americké státní kase přineslo pět bilionů dolarů. Trump soudí, že mezi podnikateli, kteří by v USA zaměstnávali lidi a platili daně, bude o tuto kartu zájem. Novinka má nahradit dosavadní zelenou kartu určenou pro lidi, kteří chtějí v USA investovat, podle Trumpa však tento program nefungoval.

Další přínos pro státní kasu si prezident slibuje v hromadném propouštění úředníků a jiných federálních zaměstnanců, o němž rovněž mluvil na středečním jednání vlády. „Omezujeme velikost státní správy. Musíme,“ řekl Trump, který na zasedání ministrů pozval i šéfa nevládního úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) Elona Muska. Miliardář a Trumpův klíčový podporovatel z kampaně připustil, že při propouštění federálních zaměstnanců mohou přijít chyby, ale přínosy podle něho výrazně převáží. Muskova snaha o snížení výdajů způsobila ve vládě chaos, zastavila stavební projekty a zmrazila vědecký výzkum v celé zemi.

X X X

Soud poslal do vazby bývalého ředitele Motola Ludvíka, exnáměstka Budínského i právníka Janstu

Obvodní soud pro Prahu 5 poslal do vazby odvolaného ředitele Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka, jeho exnáměstka Pavla Budínského i právníka a šéfa České unie sportu Miroslava Janstu. U Ludvíka jsou podle soudu platné všechny tři vazební důvody, u Jansty dva, u Budínského opět všechny tři. V korupční kauze jde o podezření z úplatkářství za desítky milionů korun. Obvinění čelí osmnáct lidí.

Miloslav Ludvík při příchodu k soudu neodpovídal na dotazy novinářů ohledně svého obvinění, pouze odmítavě kroutil hlavou. Platné jsou něj všechny tři vazební důvody. Podle soudu existuje obava, že by mohl Ludvík pokračovat v trestné činnosti, ovlivňovat svědky nebo se skrývat před spravedlností.

Stejně dopadl večer i Pavel Budinský.

K soudu, skryt v kapuci, dorazil také lobbista, advokát a šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Ani on se k případu nevyjádřil. Soud u něj shledal dva vazební důvody: obavu z pokračování v trestné činnosti a z ovlivňování svědků.

Obvinění si proti vazbě podali stížnost. Ta však nemá odkladný účinek.

Soud by měl rozhodnout celkem o pěti návrzích na vazbu. Čtvrtým je zatím ukrajinský občan, společník pověřený obchodním vedením společnosti Midian-Coral Mykhayl Popovych.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) potvrdila, že v kauze je 18 obviněných a na čtyři z nich podala evropská pověřená žalobkyně návrh na vzetí do vazby. Jejich trestní stíhání bylo zahájeno pro podezření z řady trestných činů: z poškození finančních zájmů Evropské unie, z dotačního podvodu, z přijetí úplatku, z podplácení, z nepřímého úplatkářství a z legalizace výnosů z trestné činnosti.

Vyjma manažerů motolské nemocnice jde o zmíněného Miroslava Janstu a další podnikatele nebo živnostníky. Detektivové podle obvinění sledovali motolské manažery, jak inkasují úplatky za ovlivněné veřejné zakázky. Náměstek Pavel Budinský měl podle kriminalistů s 11 firmami a živnostníky dlouhodobě nastavený úplatkářský systém.

Peníze si předávali nejen v Budinského kanceláři či v areálu nemocnice, ale také přímo u náměstka doma nebo v restauraci či na benzince, jak zadokumentovala NCOZ.

Policisté pracují s tím, že Ludvík a Budinský si vzali, nebo si nechali slíbit, úplatky v řádu desítek milionů. Mimo jiné 11 milionů od firem, které se podílely na výstavbě třímiliardového onkologického centra. V dalším případě pak policie obvinění popsala, že si řekli o úplatek za zakázku na rekonstrukci Modrého pavilonu za 1,2 miliardy bez DPH, kterou vyhrála společnost Geosan Group.

Problémy probleskovaly už dřív

Ve Fakultní nemocnici Motol se podle zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu uplácelo kvůli řadě zakázek. Nešlo jen o velké stavby, praní prádla, ale například i o služby pojišťovacího makléře. Ekonomický deník upozornil na podezřelé okolnosti okolo ředitele Miloslava Ludvíka a některé problémové zakázky v Motole už v roce 2019.

Předloni jsme přinesli také informaci o opulentní oslavě narozenin na pražském Žofíně, ale dlouhou dobu se nic nedělo. Až rozsáhlé pátrání a nasazení odposlechů ukázalo, v jak obřím rozsahu systém navyšování kontraktů a úplatkový kolotoč fungoval. Jeho klíčovou postavou byl podle NCOZ provozně-technický náměstek, někdejší válečný veterán, a předseda Československé obce legionářské Pavel Budínský.

Pro policii byl nejzajímavější postavou náměstek Pavel Budínský. Policie do jeho kanceláře nainstalovala odposlech, pravděpodobně i s kamerou. Odposlech měl i v autě, možná i doma, a byl pečlivě sledován na schůzkách. Policie tak zmapovala, jak do šuplíku jeho pracovního stolu házeli uchazeči o zakázky v Motolské nemocnici obálky s penězi. Podle zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu ovlivnili zakázky za zhruba čtyři miliardy korun. Úplatky se podle policie měly pohybovat v desítkách milionů. Ale vzhledem k dlouhému působení klíčových manažerů v nemocnici a soustavnému toku úplatků nelze vyloučit, že se mohli obohatit i o stovky milionů korun.

Policie ve sdělení obvinění detailně popsala velké stavební zakázky v Motole, které prováděly olomoucká společnost GOMA nebo kolínský GEOSAN. Dále pak zakázky na praní prádla, elektrikářské, úklidové či malířské práce.

Cinklý byl ale zjevně i smluvní vztah s pojišťovacím makléřem. Pojišťovací makléř vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví pro fakultní nemocnici jako pojistníka, ve vztahu k jednotlivým pojistitelům, tedy pojišťovnám, se kterými má Motol uzavřeny pojistné smlouvy o pojištění majetku, odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb, odpovědnosti za újmu způsobenou poskytováním odborných služeb, odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nebo pojištění flotilového autokomplexního pojištění.

Pojišťovacím makléřem byla společnost Kether z pražského Karlína, která dostávala tučné odměny od pojišťoven za sjednané smlouvy. Na základě smlouvy mezi společností Kether a motolskou nemocnicí musely pojišťovny využívat jako makléře pro Motol využívat služeb Kether.

Policie píše, že v blíže nezjištěné době v sídle Fakultní nemocnice Motol a na dalších místech v Praze náměstek Pavel Budínský a jednatel Kether (později podle policie společnosti RESPECT – pozn. red.) Jan Mazánek se měli „v zištném úmyslu“ při realizaci pojistek na „neoprávněném plnění ve formě finanční hotovosti v přesně nezjištěné procentuální výši z každé fakturační částky daňového dokladu vystaveného pojišťovacím makléřem. Poskytování tohoto neoprávněného plnění ze strany Jana Mazánka pro Pavla Budínského byla podmínka pro samotnou platnost a účinnost výše uvedeného dodavatelsko-odběratelského vztahu dle výše makléřské smlouvy.

„RNDr. Jan Mazánek skutečně předával MUDr. Pavlu Budínskému neoprávněné plnění ve formě finanční hotovosti v přesně nezjištěné výši, nejméně ve dnech 04. 12. 2023, 19. 12. 2023, 07. 03. 2024,09. 07. 2024, 21. 08. 2024 a 11.12. 2024, vždy v kanceláři MUDr. Pavla Budínského ve FN v Motole, přičemž je důvodný předpoklad, že realizací předmětu plnění dle výše uvedené makléřské smlouvy dosáhl nebo směřoval k dosažení prospěchu v podobě čistého zisku pro spol. Kether spol. s r.o. v hodnotě převyšující částku značného prospěchu, tedy že směřovala k dosažení čistého zisku v hodnotě převyšující částku 1 000 000,- Kč,“ tvrdí policie.

Jan Mazánek svým jednáním naplnil podle NCOZ všechny znaky skutkové podstaty pokračujícího zločinu podplácení, protože porušil zájem státu na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného, protože šlo o peníze z rozpočtu ministerstva zdravotnictví.

„Slíbil a také poskytoval MUDr. Pavlu Budínskému neoprávněné finanční plnění, které po něm žádal, jako podmínku pro platnost a účinnost, tedy zachování uzavřených smluvních vztahů, a dle přechozí společné dohody MUDr. Pavlu Budínskému v pravidelných, předem sjednaných intervalech, předával sjednané neoprávněné finanční plnění v přesně dosud nezjištěné výši. Přičemž jeho výše byla odvislá od výše vystavených a ze strany FN v Motole uhrazených faktur, a jednal v úmyslu zajistit prospěch pro MUDr. Pavla Budínského v podobě přijatého neoprávněného finančního plnění, ale též v úmyslu získat pro spol. Kether spol. s r.o., prospěch v podobě čistého zisku z realizace předmětu plnění… …Jednání RNDr. Jana Mazánka bylo posouzeno jako pokračující zločin podplacení dle trestního zákoníku, protože tyto dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem, naplňují skutkovou podstatu stejného trestného činu a jsou spojeny stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. Z tohoto důvodu se jedná o pokračování v trestném činu, čímž je odůvodněna právní kvalifikace použitá ze strany policejního orgánu,“ napsala plukovnice Jana Šebková.

Českoslovenští legionáři čekají na kroky svého předsedy, kterého zadržela policie.

Obálky do šuplíku, pozemek v Kostarice, pokyny fixem a odhalená milenka

V policejních dokumentech se lze dočíst, jakým způsobem byly úplatky předávány.

„Průběh samotného předání neoprávněného plnění byl v podstatě u všech zástupců dodavatele obdobný, s drobnými odchylkami. Do kanceláře se dostavil, často i bez přechozí domluvy (jak bylo uvedeno, šlo o zavedený systém a dodavatelé již věděli, kdy a s jakou částkou se mají dostavit) zástupce dodavatele, zavřel za sebou dveře vedoucí na sekretariátu, přistoupili k MUDr. Pavlu Budínskému, který v tu dobu seděl za svým stolem, ten otevřel šuplík umístěný pod jeho stolem po jeho levici, zástupce dodavatele mu do šuplíku vhodil připravenou finanční hotovost, povětšinou uloženou v bílé obálce. MUDr. Pavel Budínský šuplík zavřel, případně k předání došlo tzv. z ruky do ruky. Vše proběhlo často zcela beze slov. Zástupci dodavatele se pak v kanceláři MUDr. Pavla Budínského formálně ještě zdržel tak, aby příliš krátká doba návštěvy nevyvolala podezření. Navenek to tak budilo zdání o tom, že v kanceláři probíhalo běžné jednání související s dodavatelsko-odběratelským vztahem. Pavel Budínský si později ten den finanční hotovost přesunul do svého kufru a odnesl domů. Někdy si hotovost ještě v kanceláři přepočítal. V některých případech docházelo k předání neoprávněného plnění v jeho vozidle, v některých případech si pro neoprávněné plnění zašel do kanceláře konkrétních dodavatelů nacházejících se v areálu FN v Motole… …Nutno uvést, že poskytování neoprávněného finančního plnění ze strany zástupců preferovaných dodavatelů byla bezpodmínečná podmínka MUDr. Pavla Budínského pro samotnou existenci či trvání dodavatelsko-odběratelských vztahů s FN v Motole,“ tvrdí Jana Šebková.

Policie zadokumentovala, jakým způsobem měl právník Miroslav Jansta pokrýt nákup velkého pozemku pro Pavla Budínského v Chrustenicích z peněz z úplatků.

„V podstatě od počátku kdy se v katastru nemovitostí objevil jako vlastník předmětného pozemku JUDr. Miroslav Jansta se svojí manželkou, MUDr. Pavel Budínský ve vztahu k tomuto pozemku chová jako jeho skutečný vlastník. V březnu 2024 se o „pozemku baví se svojí milenkou: když s ní rozebírá jaké nemovitosti vlastní. Zmiňuje, že je s JUDr. Miroslavem Janstou domluven, že situaci ohledně pozemku v Chrustenicích budou řešit tak, aby se stal MUDr. Pavel Budínský jejím faktickým vlastníkem i dle katastru nemovitostí. Zmiňuje například variantu, že mají v plánu uzavřít směnnou smlouvu, kdy by JUDr. Miroslav Jansta s ním směnil pozemek v Chrustenicích za některý z pozemků, které vlastní MUDr. Pavel Budínský v Kostarice. Ve skutečnosti by ale MUDr. Pavel Budínský nemovitost v Kostarice na JUDr. Miroslava Janstu nepřevedl, došlo by ale k převodu pozemku v Chrustenicích. Tedy nedodrží podmínky směnné smlouvy, vše se souhlasem JUDr. Miroslava Jansty,“ konstatuje policistka.

„Když v květnu 2024 jede svým vozem kolem předmětného pozemku v Chrustenicíc se svojí manželkou a dcerou, konstatuje, že pozemek se mu stále líbí a vysvětluje dceři, že pozemek je jeho, manželka dodává, že to je ale ještě tajné a aby o tom dcera nikde nemluvila,“ pokračuje.

Oba manažeři měli občas obavy, jestli nejsou při jednáních příliš otevření a obávají se, zda si je protistrana nehrála. „Policejní orgán zaznamenal rozhovor mezi MUDr. Pavlem Budínským a JUDr. Ing. Miloslavem Ludvíkem ze dne 15. 04. 2024, kdy JUDr. Ing. Miloslav Ludvík konstatuje, že hoši, myšleno Ivan Havel a Luděk Kostka (ze společnosti GEOSAN, jež měla manažerům předat dle policie dvakrát 5 milionů korun – pozn. red.) , se budou muset tentokrát pochlapit. Komunikace souvisí s nutností dokončit jednání ohledně uzavření dodatku č. 4. JUDr. Ing Miloslav Ludvík zmiňuje, že Luděk Kostka si musí uvědomit, že pokud nedojdou k dohodě, nezbývá mu, než se se společností GEOSAN GROUP a.s. soudit, nemá jinou možnost. A když s nimi budou v soudním sporu, nebudou je moci připustit jako účastníky v jiných zadávacích řízeních FN v Motole,“ zaznamenaly odposlechy.

Miloslav Ludvík se pak vrací vzpomínkou na vzájemné setkání, které proběhlo v jednom restauračním zařízení dne 23. srpna 2023 za účasti Pavla Budínského s Ivanem Havlem a Luďkem Kostkou. „JUDr. Ing. Miloslav Ludvík lituje, že na tomto jednání nebyli více opatrní, že byli příliš otevření, a hrozí, že si je tam tehdy zástupci GEOSAN GROUP a.s. nahráli. Bere to jako svou chybu, kterou by po předchozích 20 let neudělal. MUDr. Pavel Budínský doplňuje, že jej to také mrzí, hlavně že jej mrzí, že tam nechal ten papír, na který psal, a ten papír teď někde může kolovat, naštěstí psal fixem. Sám JUDr. Ing. Miloslav Ludvík se vrací k požadavku cenového navýšení ceny díla, kdy Ivan Havel a Luděk Kostka požadují celkové navýšení ceny díla o 300 000 000,- Kč oproti původní ceně. Říká, že pořád přemýšlí, co tam vlastně mohlo vzniknout za vícepráce, dodnes to neví. Nejraději by byl, kdyby skončili na dodatku č. 4 a dodatek č. 5 již neuzavírali,“ nahrály mikrofony Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Švábi v guláši, štěnice a zrušené benefity. Jak to za Ludvíka chodilo v Motole

Šéfa největší české nemocnice Motol Miloslava Ludvíka zadrželi policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) kvůli praní špinavých peněz a korupci. Společně s ním obvinili také dalších sedmnáct lidí. Jaká byla za Ludvíka situace v samotné nemocnici, dokládají také stížnosti zaměstnanců z dob jeho působení ve vedení nemocnice, ty se týkaly benefitů ale i hygienických podmínek.

Ředitel Motola Miloslav Ludvík odpovídal každý měsíc zaměstnancům v pořadu „Ptejte se ředitele“ na různé jejich otázky. MF DNES získala interní neveřejná videa za poslední dva roky. Ředitel třeba reagoval na stížnost zaměstnankyně, že našla švába uvařeného v guláši v nemocniční jídelně. Jindy označil problém s potkany vybíhajícími z metra za boj s větrnými mlýny a uznal, že nejde zabránit výskytu štěnic, když se měly objevit na dětské psychiatrii.

Objevily se i stížnosti na špinavé záchody, chybějící mýdla i rozpadlá zábradlí. V květnu 2024 doporučoval, aby nikdo nepil teplou vodu, kterou si Motol vyrábí sám, protože může obsahovat bakterie legionelly. Zatímco podle policie sám bral úplatky, ve videu zaměstnancům nespokojeným s výší odměn vykládal: „Někdy bych přál někomu sedět v křesle ředitele a dávat dohromady ekonomiku nemocnice… To, co jste dostali, je asi tak na limitech, čeho je nemocnice schopná.“

Když Motol zrušil od ledna 2024 benefity v hodnotě 12 tisíc korun ročně, zaměstnancům o tom přišla poznámka pod čarou v mailu, který se bonusů ani netýkal. Bez bližšího vysvětlení. O několik měsíců později zaměstnancům slíbil: „Budeme pracovat na tom, abych tu za rok opět vyhlásil ředitelské odměny.“

Ludvík šéfoval motolské nemocnici bezmála čtvrt století. Na rozdíl od jiných ředitelů nemocnic není Ludvík lékař, ale vystudoval ekonomiku zahraničního obchodu na VŠE a později i právnickou fakultu UK v Praze. Pak působil v řadě farmaceutických firem.

V minulosti se také politicky angažoval, nejviditelněji jako ministr zdravotnictví. Ludvík patřil mezi výrazné postavy sociální demokracie. Byl zastupitelem hlavního města, radním a zastupitel Prahy 13. Ve volbách do Senátu v roce 2020 neúspěšně kandidoval za koalici ČSSD a ANO v Praze. Jeho politické angažmá si vysloužilo velkou kritiku pro možný střet zájmů. Ludvík ale dokázal i průšvihy využít v předvolební kampani, když do senátu kandidoval s heslem „Každý Pražan je pro mě kulichem.“

X X X

Obvinění Ludvíka a Jansty stojí na odposleších. Nejsou ale kompletní, říká jejich obhájce Monsport

Soud poslal ve středu do vazby hlavní protagonisty motolské korupční kauzy – exředitele nemocnice a bývalého ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka i sportovního činovníka Miroslava Janstu. Oba podali proti vazbám stížnost, jak potvrdil jejich advokát Josef Monsport. Podle něj Ludvík u soudu rozporoval přijetí úplatku v případu rekonstrukce Modrého pavilonu a upozornil, že v policejních odposleších chybí ty, které dokazují jeho nevinu.

 „Byla uvalena vazba. Bohužel,“ oznámil po čtyřech hodinách soudního jednání advokát Josef Monsport, obhájce exředitele nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka a sportovního činovníka Miroslava Jansty, kteří jsou hlavními postavami obří korupční kauzy. Oba podali proti vazebnímu rozhodnutí stížnost.

Podle advokáta stojí policejní obvinění proti jeho klientům především na odposlechnutých hovorech.

„Nemám možnost překontrolovat, jak jsou v tom usnesení o zahájení trestního stíhání tyto hovory interpretovány. Jestli to odpovídá originálu té řeči, nebo ne. Do spisu totiž stále nemáme přístup, je to na začátku. Ale i z jiných případů vím – a netvrdím, že tomu tak je i v tomto případě – , že jsou ne vždy úplně nevýznamné odchylky mezi přepisem, interpretací a tím, když si člověk nasadí sluchátka na hlavu a poslouchá, co která osoba opravdu řekla,“ naznačil advokát, že mohli policisté některé věci špatně pochopit.

Ludvík ani Jansta vinu nepřiznali. Ludvík prý proto, že nesouhlasí s policejními závěry ohledně údajných úplatků za rekonstrukci Modrého pavilonu. Tedy nejzávažnějšího případu, který mu policisté kladou za vinu.

Jak jsme již dříve vyčetli z policejních dokumentů, policisté tvrdí, že si měli Ludvík a jeho provozně-technický náměstek Pavel Budinský říct firmě Geosan Group – která rekonstrukci Modrého pavilonu provádí – o úplatek ve výši 5 milionů korun pro každého. Za to měli firmě přislíbit podpis 5. dodatku smlouvy, kterým by se navýšila cena zakázky o dalších 85 milionů korun.

„Navýšení ceny zakázky a vyplacení úplatku, bylo navázáno podle policie na podpis tohoto dodatku. Doktor Ludvík ale tvrdil, a dnes (ve středu, pozn. red.) se to doložilo důkazem, že nemocnice s tím navýšením ceny nesouhlasila. Že dodavateli řekli, že dodatek neakceptují. Má to být zachyceno na pracovních poradách, na několika telefonátech, které ale nejsou součástí té velké sumy odposlechů v usnesení. Nechci nikoho osočovat, že by to tam záměrně nezařadil. Jen říkám, že pro mě je klíčové, že pan Ludvík odmítl přistoupit na nějakou dohodu v podobě dodatku číslo 5,“ konstatuje Monsport.

I proto, že na tento podpis dodatku byl úplatek podle policie navázán, nedává podle Monsporta ani smysl, že by se v tomto údajně největším korupčním případě Ludvík trestného činu skutečně dopustil.

Bývalý ředitel nemocnice Motol Miloslav Ludvík obviněný v kauze veřejných zakázek Fakultní nemocnice v Motole u Obvodního soudu pro Prahu 5, který rozhodoval o jeho vzetí do vazby.

‚Je utahaný‘

Přesto soud Ludvíka ani Janstu z policejní vazby nepustil. V případě Ludvíka má být totiž důvodné podezření, že by se pokusil utéct, pokračoval v trestné činnosti či ovlivňoval dosud nevyslechnuté svědky a spoluobviněné. V případě Jansty pak mezi vazebními důvody absentovala pouze možnost útěku.

Právě poslední vazební důvod možného ovlivňování nevyslechnutých svědků a spoluobviněných není podle Monsporta možné nahradit ničím jiným, ani kaucí.

„Tento vazební důvod je nicméně omezený na tři měsíce. Státní zástupkyně nám přislíbila, že určitě bude po policii vyžadovat velkou aktivitu, aby tento nejzávažnější důvod vazby co nejdříve zmizel. A nečekalo se až na uplynutí zákonné lhůty,“ popsal advokát s tím, že by se další vazební důvody již daly nahradit jinými způsoby, jako je právě kauce, slib či elektronický náramek.

Podle něj oba obvinění s policií spolupracují, Jansta se ale dosud ke své vině nevyjádřil. Podle advokáta jakékoliv úkony komplikuje Janstův zdravotní stav. „Má opět před katetrizací. Bere velké množství léků. A jak jsem zjistil u něj doma, má na noc ještě speciální dýchací přístroj, který mu byl v cele umožněn pouze s nějakými komplikacemi. Zkrátka má toho na sobě hodně, je utahaný a už to je na něm vidět. Když jsem ho viděl v pondělí ráno a vidím ho teď, ve středu odpoledne, je to velký rozdíl,“ dodává Monsport.

Pavel Budinský v doprovodu policisty přichází k jednací síni Obvodního soudu pro Prahu 5, který rozhodoval o návrhu na vazbu pro čtyři obviněné v kauze veřejných zakázek Fakultní nemocnice v Motole | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

V korupční kauze v Motolské nemocnici je aktuálně obviněno sedmnáct lidí z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů Evropské unie a praní špinavých peněz. V tuto chvíli je stále zadrženo pět z nich – kromě exředitele Ludvíka a advokáta Jansty také podnikatel Mykhailo Popovych a náměstek Pavel Budinský.

Ten je podle kriminalistů ústřední postavou celé kauzy a figuruje napříč všemi policií zmapovanými korupčními případy. Ve své kanceláři, ale i v pražských restauracích si podle policistů domlouval schůzky, na kterých žádal po zástupcích jednotlivých firem a živnostnících peníze za zprostředkování nejrůznějších nemocničních zakázek či sjednání výhod z nich. Tyto peníze pak měl podle vyšetřovatelů předávat také řediteli nemocnice Ludvíkovi. Všem těmto hlavním protagonistům kauzy hrozí za spáchané trestné činy až 12 let vězení.

X X  X

Odvolání Ševčíka bylo v pořádku. Soud se zastal rektora VŠE, exděkan zvažuje kasační stížnost

Po více než roce rozhodl Městský soud v Praze ve sporu bývalého děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka a Vysoké školy ekonomické. Ševčík nesouhlasil s tím, že ho rektor VŠE Petr Dvořák koncem roku 2023 odvolal z funkce. Soud ale ve středu jeho žalobu zamítl. Verdikt je pravomocný, lze proti němu podat kasační stížnost. Ševčík po vyhlášení rozsudku médiím řekl, že stížnost s nejvyšší pravděpodobností podá.

 Předseda soudního senátu Slavomír Novák rozsudek zdůvodnil tím, že správním soudům nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým došli zástupci akademické samosprávy. „Je vnitřní otázkou Vysoké školy ekonomické, jak bude o svých vnitřních záležitostech rozhodovat,“ řekl.

Ševčík měl s vedením vysoké školy dlouhodobé spory. Po několika podnětech na etickou komisi a nezdařilých pokusech o jeho odvolání se potíže pokusil vyřešit rektor Dvořák. A nakonec ho odvolal kvůli dlouhodobému poškozování dobrého jména školy.

 

Ševčíka se mu sice podařilo z pozice děkana dostat, mimo vedení fakulty ale dlouhou dobu nezůstal. Současná děkanka Adéla Zubíková ho totiž udělala proděkanem pro ekonomiku.

Na tom, že Ševčík dobré jméno VŠE poškozoval, si rektor trvá. U soudu sice uznal, že jeho rozhodnutí Ševčíka odvolat bylo bezprecedentní, vážnost situace tomu ale podle něj odpovídala.

Právní zástupce bývalého děkana bránil svého klienta u soudu tím, že jde o svobodu slova. Ševčík sám řekl, že mu vedení školy vyhrožovalo, dokonce i zrušením celé fakulty. Z poškozování VŠE naopak obvinil rektora Dvořáka.

Kromě toho se bývalý děkan také snažil domoci toho, aby ho soud bezprostředně po podání žaloby do funkce vrátil. Navrhoval, aby platnost rozhodnutí o odvolání soud odložil do té doby, než projedná celou žalobu. Předseda soudního senátu to ale loni v lednu odmítl.

Soudce tehdy porovnával, jaké újmy vznikly Ševčíkovi a jaké vysoké škole. „Soud neshledal důvody pro závěr, že žalobcova újma je pro něj nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout právě VŠE v Praze,“ uvedl k tomu mluvčí soudu Adam Wenig.

Kontroverzní děkan

Kontroverze kolem Ševčíka se naplno dostaly na veřejnost ani ne dva měsíce po jeho jmenování do funkce děkana. V září 2022 totiž vystoupil na protivládní demonstraci, kde měl několikaminutový projev, ve kterém několikrát slovně napadl premiéra Petr Fialu (ODS).

 Takové vystupování se však Dvořákovi nelíbilo a děkana si už tehdy předvolal. „Forma vystoupení i osobní útoky, které docent Ševčík na demonstraci pronesl, jsou pro mne nepřijatelné a rozhodně nepovažuji za vhodné, aby se takto děkan fakulty na veřejnosti vyjadřoval,“ řekl tehdy Dvořák pro server iROZHLAS.cz.

Od té doby se spory mezi Ševčíkem a Dvořákem začaly množit. Další z výrazných rozepří přišla na jaře 2023 a opět se točila kolem protivládní demonstrace v Praze. Několik lidí se po ní totiž vydalo k budově Národního muzea s cílem strhnout z něj ukrajinskou vlajku. Mezi nimi měl být i děkan Ševčík, kterého na schodech zachytily kamery.

Ševčík dodnes odmítá, že by na místě byl kvůli plánu strhnout z muzea vlajku. Tvrdí naopak, že šel jen kolem z rodinného setkání a viděl v davu člověka se zakrvácenou hlavou, kterému šel pomoci. Pak si podle svých slov začal zapisovat služební čísla policistů, kteří muže údajně napadli.

Dvořák ve středu opět zopakoval, že Ševčíkovo jednání bylo nepřípustné a poškozující pro školu. Má za to, že se Ševčík jako děkan neměl do podobné situace vůbec dostat.

X X X

Křetínský: Zelená politika EU selhala. Energetik i průmysl souhlasí, expert na klima varuje

Zelená transformace v EU a v Německu postavená na filozofii „jít příkladem“ nefunguje a selhala, napsal v obsáhlém textu pro německý deník Die Zeit miliardář a majitel skupiny EP holding Daniel Křetínský. Podle něj se ukázalo, že nejde vybudovat ekonomiku s nulovými uhlíkovými emisemi a přitom si udržet prosperitu. Obzvlášť když se ostatní země světa nepřidají.

EU v zelené politice prostě upřednostnila ideologii před pragmatismem při ochraně klimatu, což ale neudělaly jiné velmoci USA a Čína, namítá v textu pro německé publikum Křetínský.

Jeho komentář k zelené, průmyslové, ale i další politice EU, například v oblasti médií, vyšel na začátku týdne s titulkem „Je čas změnit přístup“. V češtině ho pak vydal i newsletter 11 a.m., jehož je Křetínský vlastníkem.

Jeden z nejbohatších Čechů, působící právě v energetice, průmyslu a médiích v Česku, Německu i dalších zemích EU, poukázal stručně řečeno na nereálné ideologické cíle Green Dealu a navrhl i řešení, která zajistí ochranu klimatu světa, ale nezničí u toho Evropu. Zmiňuje například zastropování nižších cen emisních povolenek nebo vývoz vyspělých zelených technologií s podporou EU i na jiné kontinenty.

Debata, jaké další kroky by měly zajistit zelenou transformaci EU, se nyní vede i mezi evropskými politiky a na úrovni Evropské komise. Právě Komise nyní zveřejnila novou „Dohodu pro čistý průmysl“ a také „Akční plán pro dostupnou energii“.

Obě strategie mají řešit fakticky právě dopady Green Dealu. Jeho nejambicióznější cíle, tedy snížení emisí o 90 procent do roku 2040 a o 100 procent do roku 2050, ale Komise nechává beze změn.

Vedení příkladem

Radiožurnál proto oslovil experty na energetiku i klima s dotazem, jak analýzu i návrhy vlivného českého podnikatele hodnotí.

S Křetínského postojem souhlasí ředitel strategie energetické poradenské firmy EGÚ Brno Michael Macenauer. Podle něj miliardář vystihl podstatu. Připouští také, že sám by byl ještě více kritický.

„Rozhodnutí EU, že půjde příkladem, je základní a největší chyba strategie dekarbonizace,“ uvedl v reakci pro Český rozhlas Macenauer. Navíc varuje, že nyní EU míří svým příkladem až do záhuby, protože cíle snižování uhlíku podle něj prostě významně přestřelila. S Křetínským souhlasí i v tom, že je sporná i ochrana klimatu světa, protože jejím výsledkem je hlavně odliv energeticky náročných výrob mimo EU.

Jako „konstruktivní“  a dobrý vstup do diskuse hodnotí Křetínského text expert think-tanku Fakta o klimatu Jan Krčál. „Nesouhlasím ale s tím, že politika Evropské komise byla ideologická. Potřeba rychle dekarbonizovat vychází z širokého vědeckého konsenzu, tedy rychlá dekarbonizace je pragmatická volba z hlediska dlouhodobé prosperity lidstva,“ upozornil Krčál.

Zda „vedení příkladem“ funguje, nebo ne, se podle něj špatně hodnotí. „Protože neznáme alternativní realitu, ve které by EU příkladem nevedla,“ uvedl Krčál. Připouští ale, že pět let od uzavření evropského Green Dealu odhalilo limity rychlé dekarbonizace průmyslu a byznysu a limity společnosti tak rychlé změny přijmout.

Křetínský na začátku ve svém textu zdůraznil, že není odpůrcem ochrany klimatu ani dosavadní ambice Evropy nechce mírnit či pozastavit. „Nesouhlasím však s postupy a metodami, které uplatňujeme,“ napsal.

Pragmatismus versus ideologie

Celý koncept EU ohledně snižování emisí CO2 „jít příkladem“ je podle něj dost sporný už ve své podstatě. „Emise skleníkových plynů v sedmadvacítce zemí EU v současnosti představují méně než 7 procent celosvětových emisí,“ uvedl. Příkladu Evropy v rychlosti jejich snižování přitom nenásleduje nikdo mimo EU. A i proto nás – Evropu – válcují USA a Čína. Ty na rozdíl od EU nenahradily pragmatismus ideologií, soudí Křetínský.

EU podle něj vedle klimatických cílů neřešila, jak zachovat její prosperitu vůči mimoevropské konkurenci. Na prvním místě uvádí problém s vysokými cenami elektřiny a plynu. Velkoobchodní cena elektřiny v Německu je totiž až trojnásobná proti USA a téměř dvojnásobná než v Číně.

Z toho viní Křetínský někdejší reformu systému emisních povolenek ze strany Bruselu, které poté zdražily více, než se původně plánovalo, a cenu elektřiny tak vytlačily výrazně výš. Z původních 5 eur za tunu CO2 stojí nyní povolenka 70 až 80 eur. A to je podle něj „absolutně dominantním důvodem prudkého nárůstu cen elektřiny v EU a Německu“.

Fakt, že dekarbonizace navyšuje ceny energií, což vede k odchodu energeticky náročného průmyslu do zemí jako je Čína, Indie a další rozvíjející se státy, je jasný také podle Macenauera.

„Naše výpočty ukazují, že například 25procentní přemístění průmyslu z EU do jmenovaných zemí povede průměrně místo k omezení naopak k 16procentnímu navýšení emisí. V EU sice emise zmizí, objeví se ale v oněch zemích a s mnohem vyšší intenzitou. A to nemluvím o katastrofě, kterou to způsobí ekonomice a společnosti. Mimochodem, ekvivalentem úplného odstranění emisí jen ze spalování paliv v EU představuje pouze 7,8 procenta snížení současných emisí ve zbytku světa,“ souhlasí Macenauer s Křetínským.

Přechod z uhlí na plyn

Řešením by podle miliardáře podnikajícího z velké části ve fosilní energetice bylo snížit cenu evropské povolenky tak, aby zajišťovala přechod od výroby elektřiny z uhlí k výrobě z plynu s nižšími emisemi. Ty jsou asi třetinové a povolenky jsou tak potřeba jen v třetinové hodnotě.

Křetínský upozorňuje, že náhrada uhlí plynem je také hlavní výsledek dekarbonizace. „Přechod z uhlí na plyn se již odehrává na cenách povolenky kolem 30 eur za tunu CO2, zatímco k dalšímu přechodu, tedy z plynu na zelený vodík, nedojde ani při cenách CO2 ve výši 100 nebo 200 eur za tunu. Cena CO2 ve výši 80 eur za tunu tedy významně zvyšuje cenu elektřiny pro konečného spotřebitele, ale má pouze velmi marginální přínosy pro životní prostředí ve srovnání s cenou CO2 kolem 30 eur za tunu,“ uvádí podnikatel.

Přechod od uhlí na obnovitelné zdroje, kterého jsme v EU v posledních letech svědky a které vyrábí samotnou elektřinu podstatně levněji než klasické zdroje, odbyl Křetínský tím, že jejich rozvoj byl vždy daný garantovanými výkupním cenami a není závislý na tržních cenách.

Zajímavou pasáží je pak nepochybně Křetínského rozbor důvodů vysokých cen plynu v EU, které jsou až čtyřnásobné proti USA. Hlavní důvody jsou podle něj dva – těžba břidlicových plynů v USA, která ho na tamním trhu zlevňuje, a pokles dodávek ruského plynu po napadení Ukrajiny Ruskem. Křetínský sice připouští, že pro EU „bylo strategicky zásadní se zbavit závislosti na ruském plynu“, vadí mu ale ukončení dodávek přes Ukrajinu.

K tomu došlo z rozhodnutí Ukrajiny od letošního roku, kdy také vypršel její kontrakt na tranzit s Ruskem. Tento krok přitom silně zasáhl mimo jiné Slovensko a ekonomiku Eustreamu, v níž má Křetínského holding 49procentní podíl, většinu má stát.

„Ukončení již tak velmi omezených dodávek tohoto plynu do Evropy přes Ukrajinu však v kontextu zmíněného napětí na trhu, umocněného potřebou zásobovat Ukrajinu, zvýšilo cenu plynu v Evropě o cca 20 eur za MWh. To na jedné straně působí spotřebitelům v EU škodu ve výši přibližně 75 až 90 miliard eur ročně (kombinovaný efekt na náklady za plyn a elektřinu) a na druhé straně to ve skutečnosti zvyšuje celkový zisk z prodeje plynu pro Rusko,“ píše Křetínský.

Rusko totiž inkasuje vyšší ceny za plyn, který dodává do EU prostřednictvím LNG dodávek a plynovodem TurkStream. Podle něj tak krok Ukrajiny nepřinesl efekt, že Rusko přijde o příjmy z plynu. „Je sice třeba uznat, že o tomto kroku rozhodl ukrajinský prezident, nikoli EU, ale většina lídrů EU ho v tomto kroku podpořila,“ uvedl podnikatel a vyzval EU i v tomto k většímu pragmatismu.

Cena povolenek

Pasáž o plynu lze označit asi za nejkontroverznější část Křetínského textu, především z pohledu zájmů zmíněného Eustreamu, na který mělo zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu dopad. A stalo se i významným terčem kritiky slovenského premiéra Roberta Fica, s nadsázkou řečeno podnikatelova spoluakcionáře v Eustreamu.

 „Křetínský v tom má očividné byznysové zájmy,“ namítá Krčál z Fakt o klimatu s tím, že pokud jde o záležitosti kolem cen a dalšího využití plynu, je Křetínského argumentace „silně proplynová“.

Argument, že by stačila cena povolenek okolo 30 eur, je pak podle Krčála zavádějící. Obnovitelné zdroje totiž sice v rozvoji spoléhají na garantované výkupní ceny (Contract for Differences – pozn. red.), ale při ceně povolenky 30 eur by byla taková provozní podpora podle něj daleko od nákladové neutrality. Zásadní rozvoj obnovitelných zdrojů by tedy byl těžko politicky prosaditelný a udržitelný.

„Tato cena také není dostatečná pro čistou flexibilitu, tedy rozvoj baterií, flexibility spotřeby a další formy akumulace energie,“ upozornil Krčál. Podle něj by levná povolenka při nízké ceně plynu skutečně mohla vést k přechodu od uhlí na jeho spalování, ale nevytvářela by už dostatečnou motivaci k odchodu od plynu na čistší zdroje elektřiny.

Podle Macenauera je nicméně jasné, že se energetika bez plynu zatím neobejde. Jeho cena navýšená po ruské válce začala klesat a nyní podle něj míříme k průměrné hodnotě 35 euro za megawatthodinu.

„Největší problém zemního plynu je tak nyní nejistota ohledně jeho případného dalšího zdanění, anebo rovnou administrativního regulatorního zákazu, který je neustále slibován, částečně už realizován a věrozvěsty absurdně rychlé dekarbonizace doporučován bez sebemenší stopy průkazu ekonomického dopadu, jenž by byl katastrofou,“ uvedl Macenauer.

Náklady na alternativu ve formě vodíku by i podle něj byly více než osminásobkem ceny zemního plynu. „Vodík není primární zdroj a účinnost jeho energetického cyklu je v průměru nejvýše okolo 30 procent,“ upozornil.

Pokud jde o ceny povolenek, navrhuje Macenauer, aby se EU zavázala, že je bude držet v rozumném koridoru, který se může postupně únosně zvyšovat. „Velmi výrazně by to pomohlo jakémukoliv rozhodování o investici do v podstatě jakéhokoliv energetického zdroje, protože cena povolenky určuje jejich relativní, vzájemnou rentabilitu,“ vysvětlil.

 Podle Jana Krčála přináší řešení v oblasti energií aktuální akční plán dostupných energií navržený Evropskou komisí. Počítá totiž s dalším zjednodušením povolovacích procesů pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů, se společnými investice do přenosové soustavy a se zavedením efektivních tarifů vedoucích k flexibilnější spotřebě.

V plánu je také návrh na snížení daně na elektřinu dle možností členských států a podporu dlouhodobých kontraktů, které sníží kolísání cen zemního plynu a jejich dopady na zákazníky a státy. Posílení konkurenceschopnosti průmyslu pak navrhuje Dohoda o čistém průmyslu, rovněž z dílny Evropské komise.

Plány do budoucna

Všechny plány ale počítají se zachováním ambiciózních cílů Green Dealu, takže podle Macenauera problém zůstává. „Pro pokračování dekarbonizace musí být společnost zdravá, jinak se proces zastaví a sežere i první stopy skutečného snižování emisí,“ varuje. Nezbývá tak než „žádat mainstreamové politiky“, aby dali průchod pragmatismu a ratiu, které si dnes na jejich úkor přivlastňují jako zbraň antiliberální strany. „Nově představený Clean Industrial Deal, který je reakcí EU na kritiku Green Dealu, je jen planým pokusem a neřeší podstatné,“ dodává Macenauer.

 Kriticky se na návrhy řešení Evropské komise dívá i tuzemský Svaz průmyslu a dopravy. „To, co jsme četli, nás příliš nepotěšilo,“ říká Petr Jonák z vedení svazu.

„Evropská komise se pokouší o perpetuum mobile. Stále plánuje zrychlit snižování emise CO2, jde o cíl poklesu o 90 procent do roku 2040. Jsme přesvědčeni, že je nereálný, protože už ten současný nižší se nedaří plnit. Zároveň Komise neukazuje jasnou změnu směru od regulace a byrokracie k podpoře průmyslu. Jsou tam nějaká dílčí opatření, která ale nepovedou k razantním změnám,“ uvedl Jonák.

Jan Krčál oproti tomu varuje, že neexistuje nic jako vhodné tempo dekarbonizace. „Dekarbonizace smysluplná z hlediska snížení klimatických dopadů bude vždy příliš rychlá pro průmysl, byznys a společnost. Dekarbonizace ‚příjemná‘ pro průmysl, byznys a společnost bude vždy příliš pomalá z hlediska fyziky změny klimatu a dlouhodobé prosperity lidstva. Budoucí náklady neaktivity jsou velmi pravděpodobně obrovské,“ uvedl Krčál s poukazem na požáry, povodně či kůrovcové kalamity.

Křetínský na závěr svého textu dodává, že pokud politici obnoví racionalitu a pragmatismus, bude Evropa silnější, globálně významnější. „A zároveň snížíme emise skleníkových plynů. Navrhuji opravdu začít jednat,“ uzavírá miliardář.

X X X

Kauza Motol: Budinský má podle policistů majetek v Kostarice a Černé Hoře. Spravovala ho jeho žena

Kriminalisté se kvůli podezření na masivní korupci v pražské nemocnici Motol snažili zmapovat také majetek provozně-technického náměstka Pavla Budinského. Zjistili, že vlastní nemovitosti v Kostarice a Černé Hoře, na které si zřejmě nemohl legálně vydělat. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál to vyčetly z policejních dokumentů. Z nich vyplývá, že detektivové zkoumali také roli Budinského manželky Zdeňky.

 Kauza Motol: Budinský má podle policistů majetek v Kostarice a Černé Hoře. Spravovala ho jeho žena

„Je dáno důvodné podezření, že i do těchto nemovitostí jsou využívány – investovány nelegální finanční prostředky,“ napsali policisté do příkazu k domovní prohlídce Budinského vily v Chrustenicích, kde s manželkou bydlel, s odkazem na náměstkův majetek v Kostarice a Černé Hoře. Slibovali si, že vedle finanční hotovosti najdou v domě i vodítka, která by jim pomohla tento majetek identifikovat.

Byl to i důvod, proč se během šetření rozsáhlé korupce za zdmi nemocnice dostala do hledáčku policistů i Budinského manželka Zdeňka. O majetky v zahraničí se totiž podle kriminalistů starala, do Kostariky a Černé Hory kvůli tomu měla také jezdit.

„Komunikuje s dosud přesně neustavenou ženou, která žije v Kostarice a spravuje zde nemovitosti ve vlastnictví Pavla Budinského, a dále komunikuje s dosud neustaveným mužem z Černé Hory, kde má Pavel Budínský též své nemovitosti,“ uvedli vyšetřovatelé.

Příkaz k domovní prohlídce, se kterým se server iROZHLAS.cz a Radiožurnál seznámily, se i proto vztahoval také na motolskou kancelář Zdeňky Budinské. V nemocnici pracuje jako referentka na plný úvazek. Policisté ale měli podezření, že tam byla zaměstnána jen na oko, do kanceláře totiž údajně prakticky nedocházela.

„Policejní orgán má důvodné podezření, že tento plný úvazek nevykonává, ale do zaměstnání chodí jen sporadicky,“ zdůvodnili policisté, proč chtějí prohledat také její kancelář. Jejich cílem bylo najít nejrůznější poznámky, deníky či kalendář, ve kterých si měla vést poznámky o výkonu svého zaměstnání.

Během rozsáhlé razie policisté v pondělí prohledali více než desítku nemocničních kanceláří, včetně těch Budinského a nyní již odvolaného ředitele Miloslava Ludvíka. Zda mezi nimi nakonec byla i kancelář Budinské, se serveru iROZHLAS.cz nepodařilo potvrdit. Mluvčí nemocnice Pavlína Danková na opakované telefonáty během dne nereagovala.

Nákup nemovitostí za údajně nelegální peníze řešila policie i v souvislosti s předsedou České unie sportu a vlivným advokátem Miroslavem Janstou, který měl Budinskému pomoci pořídit si třeba pozemek za jeho domem. Budinský podle policistů věděl, že by na pozemek neměl mít ze své výplaty dostatek peněz, zato měl ale miliony v hotovosti získané korupcí. Dohodl se proto podle kriminalistů s Janstou, že mu s koupí daného pozemku pomůže.

Nejprve, podle policejních dokumentů, předal Janstovi na různých místech v Praze a okolí v hotovosti 13,5 milionu korun a Jansta následně pozemek za tyto peníze, které podle policistů pocházely z úplatků, zakoupil. Budinský se od té doby podle kriminalistů k pozemku choval, jako by mu patřil, ostatně se měli s Janstou údajně dohodnout, že v budoucnu najdou způsob, jak by pozemek mohl náměstek získat také formálně. Doteď jsou však v katastru vedeni jako vlastníci pozemku Jansta s manželkou.

Budinského dům v Chrustenicích, volný pozemek za ním odkoupil podle policie za korupcí získané peníze pro Budinského advokát Miroslav Jansta. Ten podle záznamu v katastru pozemek drží s manželkou dodnes.

Budinský podle katastru nemovitostí vlastní také celou řadu zemědělských pozemků a lesů v oblasti mezi Jihlavou, Slavonicemi a Dešovem a byt v pražských Butovicích, které postupně nakoupil od roku 2011. Majetek mu ale dosud policie neobstavila a z policejních dokumentů ani nevyplývá, že by tyto pozemky s Budinského korupční kauzou nějak souvisely.

Ostatně peníze z korupce chtěl formálně legalizovat teprve letos v únoru, když opět s Ludvíkem a Janstou vyrazil podle kriminalistů do afrického Beninu, kde držel akcie jedné z tamních schránkových firem SBI Holding S.A. Ty měli Ludvík s Budinským Janstovi prodat za 60 milionů korun, které od nich předtím Jansta v hotovosti získal.

Cílem bylo, aby prodej firmy pro oba bývalé členy vrcholného managementu Motola působil jako legitimní výplata z investic. Ve skutečnosti tak ale podle policistů pouze prali peníze. Jansta kvůli tomu čelí obvinění z legalizace zisků z trestné činnosti.

Ústřední postavou celé kauzy je však náměstek Budinský. Ten figuruje prakticky ve všech případech korupce, které se policii podařily ve Fakultní nemocnici v Motole zmapovat. Budinský si podle kriminalistů rozjel ve své nemocniční kanceláři byznys, když tam nejrůznějším podnikatelům, ředitelům firem i živnostníkům nabízel sjednávání určitých výhod či podílu na nemocničních zakázkách. Za to od nich dostával peníze.

Tyto peníze pak směřovaly i přímo k řediteli nemocnice Miloslavu Ludvíkovi, mnohdy právě zprostředkovaně přes Budinského. Oba jsou nyní obvinění z korupce, dotačního podvodu i poškozování zájmů Evropské unie a hrozí jim až 12 let za mřížemi. Celkem policie v kauze obvinila 17 lidí. V policejních dokumentech ale figuruje celkem 18 osob, jestli plánují policisté ještě někoho z trestné činnosti obvinit, ale nechtěl v úterý mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej potvrdit.

X X X

Z Karlových Varů se bude letos létat také do bulharského Burgasu

Karlovy Vary (26. 2. 2025) Cestovní kancelář Fischer oznámila rozšíření nabídky leteckých spojení z Karlových Varů o oblíbenou dovolenkovou destinaci – bulharský Burgas. Přímé lety do tohoto letoviska byly k dispozici již v loňském roce, kdy je využilo více než pět tisíc cestujících.

„Velmi mě těší, že se podařilo dohodnout pokračování této linky s cestovní kanceláří Fischer. Budeme i nadále jednat o možnostech rozšíření nabídky destinací, aby obyvatelé našeho kraje nemuseli za odletem na dovolenou cestovat do Prahy nebo na jiná letiště,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Pro letní sezónu 2025 karlovarské letiště aktuálně nabízí dva týdenní odlety do Turecka ve spolupráci s cestovními kancelářemi Fischer a Čedok a nově také pravidelný let do Burgasu. Kromě toho se počítá s lety uzbecké cestovní kanceláře na trase Taškent – Karlovy Vary a s pravidelným spojením do izraelského Tel Avivu.

„Charterové lety do Burgasu budou provozovány od 18. června do 3. září 2025 vždy ve středu. Dopravcem bude bulharská letecká společnost BH Air, která nasadí letouny typu Airbus A319 nebo Airbus A320. Zájezdy s odletem z Karlových Varů jsou již nyní v prodeji v online katalogu CK Fischer,“ doplnil náměstek hejtmanky pro oblast dopravy Martin Hurajčík.

X X X

Startovací vouchery pomohou začínajícím podnikatelům na Karlovasku

Kraj zvýšil podporu na téměř 3 miliony korun

Až 200 000 korun mohou získat začínající podnikatelé na rozjezd svých firem prostřednictvím Programu rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje – Startovací vouchery 2024. Cílem podpory je rozvoj podnikatelského prostředí, vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí a zvýšení hospodářské prosperity kraje.

„Chceme, aby talentovaní lidé s dobrými nápady měli v Karlovarském kraji podmínky pro úspěch. Startovací vouchery pomohou začínajícím podnikatelům se vstupními náklady, díky kterým se jejich vize zhmotní v realitu. S kolegy radními jsme schválili podporu 23 žadatelům, jejich projekty byly ohodnoceny jako nejlépe připravené s vysokou úrovní záměrů,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Vzhledem k vysokému zájmu a počtu přijatých žádostí se krajští radní rozhodli zvýšit původní dvoumilionovou alokaci o necelý milion korun. „Kvalitních projektů s potenciálem bylo mezi žádostmi opravdu spousta, proto jsme se shodli, že na jejich realizaci vyčleníme vyšší finanční obnos, dalších 969 000 korun. Každá žádost prošla důkladným posouzením odborníků s dlouholetou praxí a zkušenostmi z byznysu, kteří vypracovali posudky a udělili body. Na základě toho vzniklo pořadí projektů a třiadvacet nejlépe hodnocených projektů dosáhlo na finanční podporu,“ doplnil náměstek hejtmanky pro regionální rozvoj Martin Hurajčík.

Díky startovacím voucherům vznikne například designová sklářská dílna v podhůří Krušných hor a služba mobilní péče o zubní náhrady pro seniory v pečovatelských domech. O finance na vybavení prostor žádalo nové pole dance studio, provozovna pro oděvnický průmysl, projekt rozvíjející umělecké a restaurátorské služby nebo vzdělávací centrum v Karlových Varech, které bylo založeno s cílem zvýšit digitální gramotnost obyvatel regionu. Podpora byla schválena také unikátnímu projektu, který bude v Karlovarském kraji vůbec první svého druhu, jedná se o samoobslužný automat na prodej chovatelských potřeb fungující v nepřetržitém provozu 24/7.

Mgr. Jarmila Ivasková

X X X

Turisté ocenili členy a naplánovali jarní sezónu

 Oblastní konference Klubu českých turistů, která se konala minulý víkend v Pardubicích, ocenila dlouholeté členy a úspěšné akce. Radní pro cestovní ruch Petra Šimečková zdůraznila význam turistiky a slíbila další podporu Pardubického kraje.

 Součástí programu bylo předání oblastních vyznamenání a ocenění. Čestné uznání za dlouholetou činnost pro turistiku získali Jakub Mikyska z odboru Dolní Dobrouč a Martin Hovad z odboru Veverka České Petrovice. Oceněni byli také pořadatelé sbírkové akce na budování turistických tras pro vozíčkáře Novoroční čtyřlístek: KČT, odbory Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Lanškroun a Hlinsko. Posledně jmenovaný odbor pořádal nejúspěšnější akci, a to i v republikovém porovnání, 41. Silvestr na Chrudimce, ze kterého odvedl do sbírky přes 54 tisíc korun.

Do Síně slávy české turistiky byli z oblasti Pardubický kraj uvedeni: KČT, odbor Žamberk, KČT Slovan Pardubice, JUDr. Josef Štolba a KČT Vysoké Mýto.

Petra Šimečková ocenila význam Klubu českých turistů a poděkovala za jeho činnost. „Já mám vřelý vztah k turistice a k lyžování, ačkoli to běžecké mě zatím trochu míjí. Jsem překvapená, že dle turistických tabulek se již řadím k veteránkám,“ řekla s úsměvem radní pro cestovní ruch a dodala: „Pardubický kraj bude určitě pokračovat v dlouhodobé podpoře Klubu českých turistů, která je uvedena přímo v programovém prohlášení Rady kraje, a určitě rádi poskytneme i záštitu jednotlivým větším akcím, které turisté pořádají.“

Oblast Pardubický kraj Klubu českých turistů měla k 31. 12. 2024 celkem 2 539 členů ve 28 odborech, které v loňském roce uspořádaly 1 321 vlastních akcí s účastí 22 216 turistů, 67 akcí pro veřejnost s účastí 23 168 turistů a 129 veřejně prospěšných brigád. Zahájení jarní turistické sezóny Pardubického kraje proběhne 22. března v Holicích. Sylva Drašnarová