Americký prezident Donald Trump v pátek po setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským prohlásil, že si Rusko i Ukrajina přejí válku ukončit a je k tomu třeba hledat cestu. Vyjádřil naději, že válku na Ukrajině půjde ukončit, aniž by Spojené státy musely Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Tomahawk, protože to by znamenalo eskalaci konfliktu.

Ukrajinský prezident po jednání v Bílém domě předstoupil před novináře a oznámil, že se s Trumpem dohodli, že prozatím nebudou případné dodávky střel dlouhého doletu komentovat. „Američané nechtějí eskalaci a my to respektujeme,“ prohlásil Zelenskyj. Dodal, že je ochoten se s Putinem setkat a příměří by bylo možné dojednat na stávajících pozicích.

„Jsem otevřený každému formátu schůzky, která povede k míru,“ prohlásil ukrajinský prezident po jednání v Bílém domě s tím, že v úvahu přichází bilaterální i trilaterální schůzka.

Návštěva Zelenského v Bílém domě trvala zhruba dvě a půl hodiny. „Je ctí být zde s velmi silným vůdcem, mužem, který si prošel mnoha těžkostmi, a mužem, kterého jsem měl možnost velmi dobře poznat a s nímž jsme si opravdu velmi dobře porozuměli,“ řekl Trump na adresu Zelenského v úvodu setkání v Bílém domě a dodal, že s ním probere svůj čtvrteční telefonát s Putinem a nadcházející rusko-americký summit v Budapešti. K osobnímu setkání ruského a ukrajinského prezidenta v Budapešti ale podle šéfa Bílého domu zřejmě nedojde.

 „Myslím, že se to vyvíjí poměrně dobře,“ řekl Trump v souvislosti se svým telefonátem s Putinem. Odmítl však říci, zda by se Ukrajina musela vzdát části svého území, aby válka skončila.

„Mluvil jsem s ním včera (ve čtvrtek) dvě a půl hodiny, hovořili jsme o spoustě podrobností,“ řekl Trump o rozhovoru se svým ruským protějškem. „Chce to ukončit, myslím, že to chce ukončit prezident Zelenskyj. Teď to musíme udělat,“ dodal. Zelenskyj naopak vyjádřil názor, že Putina je k ukončení války třeba přimět. Pokud jde o jednání v Budapešti, Trump řekl, že bude dvoustranné, ale že Zelenskyj bude informován. „Je mezi těmi prezidenty zlá krev, a to nepřeháním,“ řekl Trump.

Dodání Tomahawků by Putin vnímal jako eskalaci, tvrdí Trump

Dodání amerických střel dlouhého doletu Ukrajině by Putin podle Trumpa vnímal jako eskalaci. V této souvislosti americký prezident poznamenal, že snad půjde válku ukončit bez střel Tomahawk. Ukrajinský prezident naznačil, že USA by mohly s Ukrajinou obchodovat s vojenskou technikou. „Máme velkou nabídku s našimi drony,“ řekl ukrajinský prezident, načež se Trump usmál, přikývl a podle stanice BBC tak naznačil zájem. „Vyrábějí moc dobré drony,“ poznamenal americký prezident a dodal, že musí zajistit, aby USA měly potřebné zásoby. „Takže budeme hovořit o střelách Tomahawk, ale chtěli bychom, aby je nepotřebovali, mnohem víc bychom chtěli, aby válka skončila,“ dodal Trump.

Řízená střela Tomahawk BGM-109 s plochou dráhou letu může být odpálena z bitevních lodí, křižníků, torpédoborců či ponorek. Letí velmi nízko nad zemí (většinou 30 až 50 metrů) a vyhýbá se tak radarům protivzdušné obrany. Při letu kopíruje zemský povrch a rychlost se pohybuje kolem 900 kilometrů v hodině. Dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 2500 kilometrů. S nimi by Ukrajina mohla dostřelit až na Ural.

Na Putina je třeba vyvinout tlak, apeluje Zelenskyj.

„Myslím, že s vaší pomocí můžeme ukončit válku,“ řekl Zelenskyj. Trumpovi doplnil, že Rusko nyní neslaví mnoho úspěchů na bojišti. „Nejdůležitější pro Ukrajince, kteří čelí každodenním útokům, jsou velmi silné bezpečnostní záruky. NATO by bylo nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou důležití,“ prohlásil Zelenskyj. „Chceme mír, to Putin nechce, proto na něj musíme vyvinout tlak,“ dodal.

Zelenskyj také uvedl, že jednal se zástupci amerických energetických firem, které chtějí na Ukrajině investovat, až skončí válka. Poukázal také na Trumpem zprostředkované příměří v Pásmu Gazy s tím, že by to mohlo poskytnout hybnou sílu k ukončení ruské agrese na Ukrajině.

Trump poznamenal, že se za několik týdnů setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji. Vyjádřil přitom naději, že by USA mohly s Čínou uzavřít obchodní dohodu, a podle agentury Reuters rovněž zmínil, že s čínskou stranou projedná i snahy ukončit válku na Ukrajině.

Šéf Bílého domu také zopakoval, že Indie v budoucnu přestane nakupovat ruskou ropu. Trump ve středu novinářům řekl, že ho indický premiér Naréndra Módí ujistil vstřícným postojem, pokud jde o prezidentovy snahy dovoz ruské ropy do Indie zastavit. Indie spolu s Čínou patří k největším odběratelům ruské ropy; Peking se Trump rovněž snaží od těchto nákupů odradit. Moskva výnos z prodeje surovin používá k financování války na Ukrajině.

X X X

 Hranice vytyčila válka, řekl Trump Zelenskému. O tomahawcích oba mlčí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil své páteční jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. K otázce amerických dodávek střel dlouhého doletu Tomahawk se však ani jeden z lídrů vyjádřit nechtěl. Podle Trumpa „hranice vlastnictví“ na Ukrajině vytyčila válka.

 „Samozřejmě jsme hovořili o střelách dlouhého doletu. Rozhodli jsme se ale, že o tom nebudeme mluvit, protože USA nechtějí eskalaci,“ řekl Zelenskyj po návštěvě Bílého domu. Naznačil ale, že nedošlo k většímu posunu. „Musíme na tom ještě pracovat,“ podotkl.

Ukrajinský prezident rovněž poznamenal, že s Trumpem hovořil o bilaterálních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. „Věříme, že Trump chce, aby válka skončila,“ uvedl. Po zhruba dvouapůlhodinovém jednání telefonicky hovořil s představiteli EU, Itálie, Británie a NATO.

 Americký prezident po schůzce odletěl na víkend na Floridu aniž by odpověděl na dotazy novinářů. Později na své sociální síti Truth Social vyzval Kyjev a Moskvu, aby se „zastavily tam, kde jsou“, a ukončily válku.

„Schůzka s ukrajinským prezidentem byla velmi zajímavá a srdečná, ale řekl jsem mu — stejně jako jsem to naznačil i prezidentu Vladimiru Putinovi — že je čas ukončit zabíjení a uzavřít dohodu,“ uvedl Trump.

 S Putinem americký prezident telefonicky hovořil ve čtvrtek a do dvou týdnů se s ním setká v Budapešti, aby projednal ukončení války.

„Měli by se zastavit tam, kde jsou. Ať si oba přisvojí vítězství, nechte historii rozhodnout! Už dost střelby, dost zabíjení, konec obrovského a neudržitelného utrácení peněz,“ dodal Trump v příspěvku s tím, že by válka nikdy nezačala, kdyby tehdy byl prezidentem.

„Nemůžeme vyčerpat zásoby naší země“

O střelách Tomahawk se Trump ve svém příspěvku nezmínil. V úvodu pátečního jednání ale vyjádřil určité výhrady s tím, že by dodávka takových zbraní představovala eskalaci. „Budeme hovořit o střelách Tomahawk, ale chtěli bychom, aby je nepotřebovali, mnohem víc bychom chtěli, aby válka skončila,“ uvedl na počátku setkání Trump.

Americký prezident v posledních týdnech projevoval ochotu Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk prodat. Po čtvrtečním telefonátu s Putinem, ve kterém ho šéf Kremlu varoval, že takový krok by výrazně uškodil rusko-americkým vztahům, se ale k tématu staví skepticky.

„Tomahawky potřebujeme i pro USA. Máme jich hodně, ale potřebujeme je. Nemůžeme přece vyčerpat zásoby naší země,“ prohlásil v pátek.

 Řízená střela Tomahawk s plochou dráhou letu může být odpálena z bitevních lodí, křižníků, torpédoborců či ponorek. Letí velmi nízko nad zemí (většinou 30 až 50 metrů), a vyhýbá se tak radarům protivzdušné obrany. Při letu kopíruje zemský povrch a rychlost se pohybuje kolem 900 kilometrů v hodině. Dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 2500 kilometrů. S nimi by Ukrajina mohla dostřelit až na Ural.

Putin chce válku ukončit, tvrdí Trump

Zelenskyj v úvodu schůze zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky. „Nejdůležitější pro Ukrajince, kteří čelí každodenním útokům, jsou velmi silné bezpečnostní záruky. NATO by bylo nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou důležití,“ prohlásil.

 „Myslím, že s americkou pomocí můžeme ukončit válku,“ řekl Zelenskyj a poznamenal, že Rusko nyní neslaví mnoho úspěchů na bojišti a čelí obřím lidským ztrátám. Ukrajinský prezident také poukázal na Trumpem zprostředkované příměří v Pásmu Gazy s tím, že by to mohlo poskytnout hybnou sílou k ukončení ruské agrese na Ukrajině.

„Je ctí být zde s velmi silným vůdcem, mužem, který si prošel mnoha těžkostmi, a mužem, kterého jsem měl možnost dobře poznat, a s nímž jsme si velmi dobře porozuměli,“ řekl Trump na adresu Zelenského.

 Zelenskyj označil schůzku s Trumpem za produktivní. Mluvili o protivzdušné obraně, ke střelám dlouhého doletu se vyjádřit nechtěl, píše Reuters.

X X X

Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje. Navrhl to vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev.

„Myslím, že se to ale vyvíjí poměrně dobře,“ uvedl také Trump. Odmítl ale říct, zda by se Ukrajina musela vzdát části svého území, aby válka skončila. Dodal, že Putinovi věří, že chce boje skutečně ukončit. Zelenskyj naopak vyjádřil názor, že Putina je k ukončení války třeba přimět.

K osobnímu setkání Putina se Zelenským v Maďarsku podle Trumpa nedojde. „Je mezi těmi prezidenty zlá krev, a to nepřeháním,“ řekl.

USA by mohly nakoupit ukrajinské drony

Zelenskyj v pátek v Bílém domě naznačil, že USA by mohly s Ukrajinou obchodovat s vojenskou technikou. „Máme velkou nabídku s našimi drony,“ řekl ukrajinský prezident, načež se Trump usmál, přikývl a podle stanice BBC tak naznačil zájem. „Vyrábějí moc dobré drony,“ řekl s tím, že musí zajistit, aby USA měly potřebné zásoby.

Ukrajinský lídr také řekl také, že jednal se zástupci amerických energetických firem, které chtějí na Ukrajině investovat, až skončí válka.

Šéf Bílého domu také zopakoval, že Indie v budoucnu přestane nakupovat ruskou ropu. Trump ve středu oznámil, že ho indický premiér Naréndra Módí ujistil vstřícným postojem, pokud jde o prezidentovy snahy dovoz ruské ropy do Indie zastavit. Indie spolu s Čínou patří k největším odběratelům ruské ropy. Peking se Trump rovněž snaží od těchto nákupů odradit. Moskva výnos z prodeje surovin používá k financování války.

 Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil atmosféru jednání v Bílém domě za pozitivní. „Dnešek nepřinese mír, ale je to další krok k tomu, aby se Putin přestal schovávat v koutě. Důležité je co nejdříve zajistit příměří a dojednat silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu,“ uvedl.

Americká a ukrajinská delegace v pátek v Bílém domě společně poobědvaly. Na menu byl mimo jiné podzimní zelený salát s křupavými artyčoky, pečené kuře podávané s batátovou kaší nebo jablka s karamelem a klementinkovou zmrzlinou.

Setkání v Budapešti

Tomahawky by – vzhledem k obavám Ruska z nasazení zbraní tak dlouhého doletu – mohly podle Zelenského pomoci přimět Moskvu k ukončení války proti Ukrajině, pokračující již čtvrtým rokem.

Podle Zelenského Moskva teď spěchá, aby obnovila dialog, když slyší o Tomahawcích. Na Rusko bude podle něj fungovat jazyk síly a spravedlnosti.

 Americký prezident ve čtvrtek po 2,5hodinovém telefonátu s Putinem oznámil, že se s ruským vůdcem sejde v Budapešti, aby se pokusili ukončit „neslavnou“ válku na Ukrajině. Kdy se tak stane, není jasné. Příští týden se ale mají setkat zástupci Washingtonu a Moskvy.

Trump po telefonátu hovořil o velkém pokroku, podobně jako po srpnové schůzce na Aljašce. Ta ale mír na Ukrajině nezajistila. Čtvrteční telefonický rozhovor se uskutečnil z iniciativy ruské strany.

 X X X

 JAK SE  DOSTANE  TRUMP  DO  MAĎARSKA?

 „Ať proleze Družbou.“ Jak se Putin dostane do Maďarska? Možných tras moc není

 Ruský prezident Vladimir Putin má v nejbližších týdnech dorazit do Budapešti na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Maďarská vláda mu přitom navzdory zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) slibuje plnou ochranu. Otevřená zůstává ale zásadní otázka – kudy se šéf Kremlu do členské země NATO vlastně dostane?

Maďarský premiér Viktor Orbán se znovu staví do role prostředníka mezi Západem a Ruskem. Budapešť má hostit jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem, kteří mají hledat cestu k ukončení války na Ukrajině. Schůzka se má konat  Pozornost je teď však soustředěna na zcela praktickou otázku – jak se Putin do Maďarska vůbec dopraví. Po vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu v roce 2023 totiž ruský prezident nesmí vstoupit na území žádného z jeho signatářů, aniž by mu hrozilo zatčení. Až do roku 2026 je mezi nimi i Maďarsko, které sice ohlásilo odchod z jurisdikce ICC, ten však zatím nenabyl účinnosti.

 Přesto Budapešť dala jasně najevo, že Putina nezadrží. „Zajistíme mu bezpečný příjezd, důstojné podmínky pro jednání i bezpečný návrat domů,“ uvedl ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že Maďarsko nepotřebuje „žádné konzultace“ s partnery z NATO ani Evropské unie, protože je „suverénní zemí“.

Cesta do střední Evropy ale nebude jednoduchá. Od února 2022 platí zákaz vstupu ruských letadel do vzdušného prostoru EU, včetně vládních strojů. Každá možná trasa do Budapešti proto vede přes území států, kde na Putina platí mezinárodní zatykač.

 Podle informací z diplomatických kruhů se nyní zvažují různé varianty. První by vedla přes Bělorusko a Polsko. To však vzhledem k napjatým vztahům s Varšavou působí krajně nepravděpodobně. Další možnost počítá s letem přes Turecko, Bulharsko a Srbsko, tedy přes země, které mají k Moskvě obecně vstřícnější postoj. I ta by však vyžadovala složitá povolení a koordinaci s aliančními partnery.

Podle Alexandra Kazakova, člena ruské Rady pro zahraniční a obrannou politiku, je ale nejpravděpodobnější jižní trasa, která by vedla obloukem přes Černou Horu a Srbsko. Ta je podle něj nejméně riziková, Putin má ale údajně stejně jistotu, že jeho bezpečnost osobně garantuje Trump. „Osobně bych volil jinou trasu. Konkrétně kolem Ukrajiny – po ‚severní‘ trase – přes Polsko, Českou republiku a Slovensko,“ uvedl.

 Kreml přiznal, že přesná trasa zatím určena není, nicméně přípravy na summit už probíhají. Ministr zahraničí Sergej Lavrov bude jednat o detailech nadcházející schůzky s americkým šéfem diplomacie Markem Rubiem

Na sociálních sítích si už z komplikované situace utahují. Někteří komentátoři žertují, že Putin možná dorazí do Budapešti „podzemní cestou“, například plynovodem Družba, který stále spojuje Rusko s Maďarskem.

 Symbolika plánovaného summitu je přitom výrazná. Budapešť byla v roce 1994 dějištěm podpisu memoranda, jímž Rusko spolu se Spojenými státy a Británií garantovalo územní celistvost Ukrajiny výměnou za její jaderné odzbrojení. V blízké době se právě do téže metropole chystá muž, který tyto závazky pošlapal.

A pokud se Putin skutečně objeví v Budapešti, stane se z Orbánova Maďarska první země Evropské unie, která otevřeně ignoruje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu.

X X X

EXPREZIDENT  KLAUS  TURKOVI:

 Klaus: Na Turka se mračím a nadávám mu, ministrem podle mě nebude

 Bývalý prezident Václav Klaus ještě před dvěma týdny oslavoval s Motoristy jejich volební úspěch. Ve světle informací, které ukazují na nevhodné chování nově zvoleného poslance Filipa Turka, je přesvědčen, že může čestný prezident Motoristů na post ministra zahraničí zapomenout.

 „Já nikterak nebagatelizuji ty výroky. Já se na Turka mračím, zlobím a nadávám mu. A zároveň je to pro mě velmi překvapivé, protože on je v rozhovoru měkký a relativně tichý člověk, je neuvěřitelně uctivý, nesnaží se v rozhovoru dominovat,“ řekl Klaus v pořadu Hráči deníku Blesk.

Ačkoliv si myslí, že jsou za kauzou i jiné pohnutky, nevnímá Turka jen jako oběť. Média přinesla články s Turkovými dřívějšími výroky a činy, které ukazují na jeho obdiv k Třetí říši, údajné xenofobní a rasistické výroky a vyhrožování saudskoarabskému diplomatovi.

„O autentičnosti těch výroků žádný soud nevyslovuju, ale nejsou určitě všechny vykonstruovány nějakou umělou či neumělou inteligencí,“ doplnil exprezident.

 Klaus, který přišel svého dlouholetého spolupracovníka Petra Macinku a nově zvolené poslance Borise Šťastného a Filipa Turka po vyhlášení volebních výsledků podpořit do hospody, neočekává, že by Turek kauzu ustál a stal se nakonec šéfem diplomacie ve vznikající Babišově vládě.

„Já myslím, že (ministrem zahraničí, pozn. red.) nebude. Samozřejmě vím, že kauza Turek je zahalena mlhou daleko větší kauzy, a to je šok, to je to nevěření svým očím, že volby dopadly tak, jak dopadly,“ řekl k tomu Klaus.

Únik informací o Turkovi do médií nepokládá za náhodu. Fialova vládní koalice podle něj navíc dělá vše pro to, aby spojenectví mezi ANO, Motoristy a SPD nevzniklo.

Turek trvá na tom, že před lety zveřejněné příspěvky na jeho sociální síti nejsou autentické. Odmítá, že by schvaloval žhářský útok, při němž byla rozsáhle popálena malá romská dívka. U ostatních příspěvků tak kategorický není, mluví v souvislosti s nimi o „černém humoru“.

 X X X 

 Trump dal jasně najevo, že Zelenskému rakety Tomahawk nepředá

Jiří Vyvadil: Nezávislý ukrajinský portál Strana.ua přinesl svou reportáž o zásadním obratu přístupu Donalda Trumpa k dodávce raket Tomahawk Ukrajině následující rozhovoru Trump-Putin v předvečer setkání Trump-Zelenský v Bílém domě. U Donalda Trumpa samozřejmě nikdy nic není definitivní. Změna postojů bývá často výsledkem náhlých změn nálad, kde často rozhoduje jeho frustrace, že jej někdo dostatečně neoceňuje. Tentokráte dvouhodinový telefonát z iniciativy Kremlu zapůsobil zázračnou změnu a posunul Trumpa-jestřába opět do polohy Trumpa – mírotvorce. Tato reportáž to jen dokládá…Chudáci evropští jestřábové už zase nemají Trumpa tam, kde už ho měli. Ono přece jenom vyvolat konflikt s nejsilnější vojenskou velmocí na evropském kontinentu nemůže být žádnou procházkou růžovým sadem, ani pro USA.

Americký prezident Donald Trump jasně uvedl, že Spojené státy nepřevedou Ukrajině řízené střely Tomahawk, a odkázal na potřebu zachovat si vlastní zásoby.

Uvedl to na setkání s novináři z Bílého domu po telefonátu Vladimíra telefonátu Vladimíra Putina .

Řekl, že jeho telefonický rozhovor s Vladimirem Putinem byl „velmi dobrý“ a, jak opatrně přiznal, „tak produktivní, že by mohl vést k míru“.

Americký prezident také uvedl, že doufá, že se setká s ruským vůdcem v příštích dvou týdnech a že s Putinem a Volodymyrem Zelenským povede samostatná jednání „kvůli špatným vztahům mezi nimi“.

„Potřebujeme Tomahawky. Spojené státy jich mají spoustu, ale my je potřebujeme. Kvůli naší zemi nám nemohou dojít. I my je potřebujeme,“ řekl Trump a fakticky tak z programu stáhl transfer střel dlouhého doletu na Ukrajinu.

Novinářům přesně vylíčil, jak se rozhovor s Putinem vyvíjel. tímto směrem vyvíjel.

„Řekl jsem Putinovi: ‚Nevadilo by vám, kdybych vaší opozici dal pár tisíc Tomahawků?‘ Ten nápad se mu nelíbil,“ řekl Trump.

Také byl dotázán, zda se Putin snažil zabránit prodeji raket Tomahawk Ukrajině.

„Samozřejmě. Myslíte si, že řekne: ‚Prosím, prodejte mi ty Tomahawky, vážím si toho,‘“ odpověděl Trump.

„Opravdu si vážím toho, že se mně Putin snažil zabránit  v prodeji raket Ukrajině,“ dodal.

Americký prezident také dodal, že „Evropa chce ukončit válku na Ukrajině, ale nedokáže to. Já to dokážu. Myslím, že to dokážeme.“

Naznačil také, že USA možná nebudou muset dále zpřísňovat sankce proti Rusku. Trump zdůraznil, že po „velmi dobrém“ rozhovoru s Putinem má v úmyslu uspořádat samostatná setkání s konfliktními stranami: „Budu se s nimi muset setkat odděleně.“

J.V. V této souvislosti člověk ocení, že už padla krvežíznivě válečnická proukrajinská vláda Petra Fialy. Babiš a členové jeho trojkoalice nejsou žádní váleční štváči, ba spíše naopak. A navíc Petr Pavel se snaží seč může, aby zde nová vláda nevznikla. Možná tím zabrání, aby se stal ministrem zahraničních věcí, kterého si mnozí dovedli představit, že rozmetá militatní Lipavského odkaz na padrť, ale i pro Pavla to má nevýhodu v tom, že Fialova vláda musí podat demisi po ustavení nové Sněmovny tedy po 3. listopadu, ale novou vládu Petr Pavel jmenuje po svých dalších obstrukcích možná až v prosinci. Nebude zde fakticky nikdo, kdo by se mohl jménem vlády do hrátek kolem vývoje v Ukrajině zapojit. Po čtyřech letech proukrajinského šílenství padlé vlády může v této otázce nastat blahodárné léčivé ticho, zejména v době, kdy se pravděpodobně sejde summit

JUDre.

Trump-Putin v Budapešti. Neposlouchat Fialu, Lipavského, Černochovou k této otázce je k nejUDr. zaplacení.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Milion v igelitce za hlavu šéfa Diama. Kdo mohl chtít uplatit hejtmana Půtu, proč?

 Loni navštívil libereckého hejtmana z hnutí Starostové pro Liberecký kraj Martina Půtu starší muž. V igelitce nesl bankovky. Milion korun v hotovosti. Nabízel je výměnou za to, že hejtman skrze vliv na tehdejšího ministra průmyslu za Starosty a nezávislé Jozefa Síkelu zařídí, aby skončil šéf státního podniku Diamo Ludvík Kašpar. Pod ním se tehdy skutečně houpala židle.

Jenže k předání peněz nedošlo. Půta peníze odmítl, Kašpar zůstal ve funkci. Zde by příběh mohl skončit. Ale ve středu 15. října obvinila Národní centrála proti organizovanému zločinu celkem čtyři lidi. Tři z trestného činu podplácení a hejtmana Půtu z toho, že pokus ho zkorumpovat nikde neohlásil. Hejtman se brání, že se nic takového nestalo.

Zajímavější je ale pozadí celé kauzy, které redakce iDNES.cz rozplétá. Kdo mohl mít zájem Půtu uplatit a proč?

Jeho angažmá v celé kauze se jeví jako snaha pomoci určitým lidem, od nichž si sliboval jisté prebendy. Všude vykládal, jaký má na Půtu vliv.

 X X X

 Babiš je znovu jediným vlastníkem Agrofertu. Konec svěřenských fondů

Budoucí premiér zatím otázku střetu zájmů nevyřešil. Naopak, Andrej Babiš se po necelých osmi letech stal znovu stoprocentním vlastníkem společnosti Agrofert. Převedl na sebe i akcie z druhého svěřenského fondu, který byl zapsán jako držitel akcií v posledních osmi letech.

Společnost tuto změnu na dotaz Ekonomického deníku potvrdila. „Dne 15. 10. 2025 došlo k ukončení správy svěřenského fondu AB private trust II a k vydání spravovaného majetku, tedy zhruba 10 % akcií společnosti AGROFERT, panu Andreji Babišovi. Na fungování koncernu AGROFERT se nic nemění a je nadále řízen společností AGROFERT jako řídící osobou,“ odpověděl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

AB private trust II je bez akcií

Podle zápisu v obchodním rejstříku se 15. října konala mimořádná valná hromada, kde se Babiš ke stoprocentní kontrole nad Agrofertem přihlásil. „Akcionář čestně prohlašuje, že je jediným akcionářem akciové společnosti Agrofert. Což dokládá předložením výpisu z obchodního rejstříku, výpisu ze seznamu akcionářů a hromadné akcie H02,“ uvádí se v zápisu z valné hromady.

Andrej Babiš figuruje tak jako jediný vlastník Agrofertu prvně od února roku 2017. Tehdy své akcie převedl do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II. Touto cestou reagoval na zpřísnění evropské legislativy v oblasti střetu zájmů. Ve skutečnosti to moc nefungovalo. Babiš si v obou fondech udržel vliv, a proto byl zapsaný jako reálný koncový vlastník Agrofertu. Nejprve ve slovenské evidenci a později i v té české.

V posledním roce vývoj nabral zpětný chod. Babiš loni v prosinci převedl skoro 90procentní podíl ze svěřenského fondu AB private trust I zpátky na sebe. Po deseti měsících došlo i na převod 10,3 procenta akcií vložených do druhého fondu AB private trust II.

 Jak vyřeší střet zájmů?

Po vítězství ve sněmovních volbách se Andrej Babiš chce znovu stát premiérem. Jak tedy naloží se střetem zájmů? Babiš krátce po volbách prezidentovi Petru Pavlovi navrhl možná řešení v souladu se zákonem. „Možností je několik, některé mi i ukázal. Zatím je nebudu komentovat, dokud to nebude aktuální. Ale možnosti, které navrhl, tak všechny jsou skutečně cestou k tomu, aby dostál liteře zákona,“ dodal prezident.

Expremiér opakovaně deklaroval, že pokud bude jmenován předsedou vlády, prokáže, že učinil takové kroky, aby vše uvedl do souladu s evropským i českým právem. O jaké změny ve vlastnictví Agrofertu se bude jednat? To do dnešního dne Babiš veřejně nesdělil.

Jak loni Agrofert hospodařil? Více se dozvíte ve zprávě Zajímavosti ze zprávy Babišova Agrofertu: Přiznaný vlastník, zadlužení a zisky pekáren.

David Tramba, ceskajustixce.cz

X X X

 Portugalsko směřuje k zákazu burek na veřejnosti. Parlamentem prošel návrh

 Portugalští poslanci chtějí zakázat nošení burky v ulicích. V prvním čtení v pátek schválili návrh zákona, který předložila krajně pravicová strana Chega. Text podpořili i středopravé strany, které podporují vládu premiéra Luíse Montenegra, píší portugalská média. Podle portugalských muslimů jen velmi málo žen v jejich komunitě nosí burku.

Návrh zákona předložený stranou Chega zakazuje „používání oblečení na veřejných prostranstvích s cílem zakrýt či znemožnit ukázání obličeje“ pod hrozbou pokuty až 4000 eur (více než 97 tisíc Kč).

Text počítá s výjimkami pro ty, kteří si zahalí obličej kvůli pracovním povinnostem či ze zdravotních nebo uměleckých důvodů. Návrh také „zakazuje někoho nutit si zahalit obličej z genderového či náboženského důvodu“.

 Šéf strany Chega André Ventura při rozpravě řekl, že cílem zákona je zakázat v Portugalsku nošení burky. Poukázal na to, že už tak učinily i některé další evropské země. Podle Ventury jsou ženy nuceny burku nosit, což snižuje jejich důstojnost.

Návrh podpořila i středopravá Sociálnědemokratická strana premiéra Montenegra. Proti byla naopak levice. Představitelé opoziční Socialistické strany uvedli, že Chega se snaží jen šířit nenávist.

 Zástupci islámské komunity v zemi tvrdí, že nošení burky je v Portugalsku okrajová záležitost. Vedoucí ústřední mešity v Lisabonu David Munir vidí za schválením návrhu „neznalost některých poslanců“. Podle něj islám ženy nenutí si zakrývat obličej, uvedla televize RTP.

Návrh teď podle médií projedná právní výbor parlamentu a pak o něm bude znovu hlasovat plénum. Pokud ho schválí, dostane text k podpisu prezident.

Muslimové tvoří v Portugalsku malou menšinu. Podle údajů ze sčítání lidu z roku 2021 se k tomuto vyznání hlásilo 36 tisíc lidí z devíti milionů, kteří na otázku odpověděli. To je zhruba 0,4 procenta.

X X X

Odvážná snaha BRICS o finanční autonomii

Blok BRICS, nyní výrazně rozšířený na deset plnohodnotných členů, aktivně prosazuje komplexní strategii dedolarizace s cílem oslabit dlouhodobou dominanci amerického dolaru v mezinárodním obchodu a financích. Informační text přinesl portál infoBRICS.eu.

Blok BRICS, nyní výrazně rozšířený o deset plnohodnotných členů, agresivně prosazuje komplexní strategii dedolarizace s cílem oslabit dlouhodobou dominanci amerického dolaru v mezinárodním obchodu a financích. Toto společné úsilí, poháněné touhou po větší finanční suverenitě, sníženém vystavení potenciálním ekonomickým tlakům a sankcím ze strany USA a obnovení rovnováhy globální ekonomické síly, představuje klíčový moment v mezinárodní ekonomické krajině. Bezprostřední důsledky naznačují postupný, ale významný posun směrem k multipolárnímu finančnímu systému, což by mohlo oslabit globální postavení dolaru a změnit dynamiku obchodu jak pro národy, tak pro korporace.

Tato ambiciózní snaha BRICS, která zahrnuje podporu obchodu s místními měnami, vývoj alternativních platebních systémů, jako jsou BRICS Pay a BRICS Bridge, a diskusi o nové rezervní měně BRICS, není pouze symbolickým gestem. Představuje zásadní výzvu pro zavedený finanční řád s potenciálními dominovými dopady na vše od globálních cen komodit až po účinnost mezinárodních sankcí. Jak blok upevňuje své ekonomické alternativy, svět sleduje, jak se toto vyrovnávání sil bude vyvíjet a jaké nové příležitosti a rizika se objeví pro globální ekonomiku.

Co se stalo a proč na tom záleží: Strategický obrat od dolarové hegemonie

Blok BRICS, který nyní zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku, Egypt, Etiopii, Indonésii, Írán a Spojené arabské emiráty, provádí promyšlenou a mnohostrannou strategii dedolarizace. Tento ambiciózní úkol je zaměřen na snížení všudypřítomného vlivu amerického dolaru v globálních financích, což je krok poháněný kolektivní touhou po větší finanční autonomii, izolaci od amerických sankcí a obnovení rovnováhy mezinárodního ekonomického řádu.

Ústředním bodem této strategie je energická podpora obchodu v místních měnách. Zprávy naznačují výrazný pokles podílu amerického dolaru na interních transakcích BRICS, přičemž zhruba dvě třetiny jsou nyní vypořádány v měnách členských zemí. Například Indie (NSE: NIFTY 50) stále častěji vypořádává dovoz energie z Ruska (MOEX: RTSI) v rupiích nebo rublech a zcela obchází dolarové transakce. Podobně podstatná část obchodu mezi Čínou (SSE: 000001) a Brazílií (BVMF: IBOV) se nyní uskutečňuje prostřednictvím swapů v místních měnách. Čínský jüan (RMB) zaznamenal pozoruhodný nárůst mezinárodních plateb, přičemž více než polovina čínských přeshraničních transakcí byla od března 2024 vypořádána v RMB, čímž překonal podíl dolaru. Tento posun není jen o pohodlí; jeho cílem je zmírnit volatilitu měny a chránit obchod před vnějšími geopolitickými tlaky.

Současně BRICS agresivně buduje alternativní finanční infrastruktury, aby obešla systémy ovládané Západem. Mezi klíčové iniciativy patří vývoj BRICS Pay, navrhovaného platebního systému založeného na blockchainu, který má konkurovat SWIFTu, jehož pilotní testování údajně probíhá do roku 2025. Dalším významným projektem je BRICS Bridge, vícestranná platební platforma založená na blockchainu, která dosáhla fáze minimálního životaschopného produktu (MVP) v červnu 2024 a je navržena tak, aby propojila národní finanční systémy pomocí digitálních měn centrálních bank (CBDC). Tyto systémy, spolu s rozšiřujícím se využíváním čínského systému přeshraničních mezibankovních plateb (CIPS) a ruského systému pro přenos finančních zpráv (SPFS), si kladou za cíl vytvořit robustní a nezávislou finanční síť pro blok. Nová rozvojová banka (NDB) neboli BRICS Bank, založená v roce 2015, hraje také klíčovou roli tím, že stále více financuje infrastrukturu a projekty udržitelného rozvoje v místních měnách s cílem do roku 2026 poskytovat 30 % svých úvěrů v místních měnách.

Časová osa těchto snah sahá více než deset let zpět, přičemž výzvy k vytvoření nové globální rezervní měny se objevily již na prvním summitu BRIC v roce 2009. Mezi významné milníky patří založení NDB v roce 2015, rozšíření členství BRICS v lednu 2024 (včetně Indonésie) a intenzivnější diskuse o alternativních platebních systémech a potenciální společné měně kryté zlatem na summitu BRICS v roce 2024 v ruské Kazani. Zatímco jednotná měna BRICS čelí značným překážkám kvůli rozdílným národním zájmům, neustálý pokrok v obchodování s místními měnami a rozvoj nových platebních linek podtrhují závazek bloku. Počáteční reakce trhu byly směsicí skepse ohledně rychlého vytlačování dolaru v kontrastu s rostoucími obavami západních mocností, což zdůrazňuje strategický význam tohoto vývoje pro budoucnost globálních financí.

Měnící se trend: Identifikace vítězů a poražených v dedolarizaci

Dedolarizace zemí BRICS má potenciál přetvořit globální ekonomickou krajinu a vytvořit tak odlišné subjekty, které z ní profitují, a ty, které čelí nepříznivým podmínkám. V popředí vítězů stojí na komoditách bohaté země v rámci aliance BRICS+ a jejich domácí podniky. Ruští energetickí giganti jako Rosněfť a brazilské giganty jako Petrobras mohou z toho získat, protože rostoucí objem obchodu s energií je vypořádáván v místních měnách, což snižuje jejich vystavení volatilitě dolaru a dosahu amerických sankcí. Podobně společnosti těžící zlato, včetně Barrick Gold Corporation a Newmont Corporation, zaznamenávají nárůst poptávky, protože centrální banky BRICS agresivně hromadí zlaté rezervy jako ochranu proti znehodnocení dolaru, čímž se zlato dostává na 10 % jejich kolektivních rezerv centrálních bank. Zemědělští giganti jako Bunge, působící v Brazílii, by také mohli těžit z rostoucího obchodu v místních měnách s významnými dovozci, jako je Čína.

Kromě komodit mají finanční instituce v zemích BRICS a inovativní fintech společnosti šanci na růst. Banky usnadňující financování v místní měně prostřednictvím Nové rozvojové banky (NDB) naleznou nové cesty k expanzi. Fintech firmy, které jsou zběhlé v integraci digitálních měn centrálních bank (CBDC) a umožňování přeshraničních transakcí v místní měně, jako je indická PhonePe (podporovaná společností Walmart) nebo brazilská Nubank, by mohly zaznamenat prudký nárůst objemu transakcí. IT konzultační společnosti a vývojáři blockchainu, jako jsou Tata Consultancy Services (NSE: TCS) a Infosys, by navíc pravděpodobně získaly významné zakázky, které pomohou zemím BRICS budovat a udržovat tyto nové finanční infrastruktury, podporující systémy jako BRICS Pay a BRICS Bridge. Čínské finanční firmy, včetně Ping An Insurance, by také mohly zaznamenat pozitivní dopady internacionalizace jüanu, který je základním kamenem strategie dedolarizace.

Naopak hlavními poraženými v této finanční restrukturalizaci pravděpodobně budou americká finanční aktiva a instituce. Podstatné snížení globální poptávky po americkém dolaru by mohlo vést k jeho znehodnocení, což by vedlo k méně atraktivním americkým finančním aktivům a potenciálně by to mohlo vést k odprodeji investic z amerických trhů, což by mělo dopad na americké akcie a dluhopisy. Tento scénář by mohl také vést ke zvýšení nákladů na půjčky v USA, jelikož se snižuje poptávka po amerických státních dluhopisech. Velké globální banky, zejména ty se sídlem v USA, které jsou silně závislé na přeshraničních pohledávkách denominovaných v dolarech a systému SWIFT, mohou zaznamenat snížení objemu transakcí a ziskovosti, jelikož země BRICS přecházejí na alternativní systémy. Americké technologické akcie, jejichž ocenění je často citlivé na kolísání úrokových sazeb, by se navíc mohly potýkat s nepříznivými faktory, pokud by se zvýšené náklady na půjčky staly realitou.

V širším smyslu čelí americká ekonomika a další země G7 významným makroekonomickým důsledkům. Slabší dolar by mohl podnítit inflační tlaky, snížit kupní sílu Američanů a bránit schopnosti americké vlády financovat své značné rozpočtové deficity, pokud bude méně mezinárodních investorů ochotno nakupovat americké státní dluhopisy. Klesající závislost na dolaru by navíc mohla podkopat účinnost amerických sankcí, které jsou silným nástrojem zahraniční politiky, jelikož sankcionované země si nacházejí nové finanční kanály. Společnosti, které jsou silně závislé na silném americkém dolaru a centralizovaném řízení rizik na bázi dolaru, se budou muset přizpůsobit prostředí s více měnami, což by mohlo vést k vyšším provozním nákladům a zvýšenému měnovému riziku, pokud neupraví své strategie.

Dopad na odvětví a širší důsledky: Nová éra finanční multipolarity

Snaha o dedolarizaci BRICS je mnohem víc než jen transakční posun; jde o zásadní přeuspořádání globální finanční architektury, která se začleňuje do širších odvětvových trendů, jež zpochybňují zavedené normy. Toto hnutí značí hluboký záměr oslabit dlouhodobou hegemonii amerického dolaru, a tím změnit geopolitický vliv, který poskytuje Spojeným státům. Země BRICS se snaží prosazovat svou ekonomickou suverenitu a stabilitu a izolovat své ekonomiky od rozmarů měnové politiky USA, volatility měn a trestného dosahu sankcí. Strategický rozvoj alternativních finančních systémů, jako jsou „BRICS Pay“ a „BRICS Bridge“, představuje záměrné úsilí o vytvoření nezávislého finančního ekosystému, který odráží širší globální trend směrem k inovacím v oblasti digitálních plateb a zkoumání digitálních měn centrálních bank (CBDC).

Tato iniciativa dokonale zapadá do rostoucího globálního trendu diverzifikace měn. Centrální banky po celém světě stále více přehodnocují své rezervní rezervy, s výrazným posunem směrem ke zlatu a dalším hlavním měnám nad rámec dolaru. Čínský jüan (RMB) je v tomto trendu ústředním hráčem, aktivně propagován Pekingem a získává na popularitě jako rezervní a obchodní měna prostřednictvím rozsáhlých swapových dohod. Dopad je obzvláště výrazný na komoditních trzích, tradičně denominovaných v dolarech. Významný a rostoucí podíl globálního obchodu s energií a surovinami, zejména od producentů, jako je Rusko a Írán, se nyní vypořádává v nedolarových měnách, což signalizuje trvalou strukturální změnu v tom, jak se ceny a obchodování s globálními komoditami stanovují.

Dominový efekt na konkurenty a partnery je značný. Pro Spojené státy by dedolarizace mohla vést k hmatatelné erozi jejich „přehnaných privilegií“, jedinečné výhody plynoucí z rezervního statusu jejich měny. Trvalý pokles globální poptávky po dolaru by mohl vést k oslabení měny, vyšším dovozním cenám a zvýšeným nákladům na půjčky pro americkou vládu, což by potenciálně zhoršilo inflační tlaky. Rozhodující je, že by to mohlo snížit účinnost amerických sankcí, které jsou silným nástrojem zahraniční politiky, jelikož cílové země nacházejí životaschopné alternativní finanční kanály. To vyžaduje hluboké přehodnocení zahraniční politiky USA a jejího přístupu ke globální ekonomické angažovanosti. Pro členy BRICS a jejich rozšiřující se síť partnerů jsou důsledky převážně pozitivní, podporují větší finanční autonomii, větší odolnost vůči vnějším šokům a posílený obchod a investice v rámci bloku.

Regulační a politické důsledky jsou stejně dalekosáhlé. Země BRICS aktivně vytvářejí právní a finanční rámce na podporu používání místních měn a integraci nových platebních systémů, ačkoli pro skutečně jednotnou alternativní měnu přetrvávají značné technické překážky. Naopak tvůrci politik v USA čelí výzvě adaptace na fragmentovanější globální finanční systém a potenciálně zkoumají opatření k udržení důvěry v dolar, aniž by se uchylovali k protekcionistické politice, která by mohla eskalovat obchodní války. Globálně bude posun k multipolárnímu měnovému prostředí pravděpodobně vyžadovat nové cenové kritéria na komoditních trzích a přehodnocení mezinárodních finančních předpisů, aby se tato nová realita přizpůsobila. Historicky tento přechod odráží úpadek dominance britské libry šterlinků po druhé světové válce a období slabosti dolaru v 70. letech 20. století, což zdůrazňuje, že měnová hegemonie není neměnná a může se měnit s geopolitickou a ekonomickou mocenskou dynamikou.

Co bude dál: Navigace na nové finanční hranici

Trajektorie dedolarizačních snah zemí BRICS ukazuje na dynamickou a vyvíjející se globální finanční krajinu s krátkodobými manévry i dlouhodobými strukturálními posuny na obzoru. V bezprostřední budoucnosti (1–5 let) se očekává zrychlený tlak na vypořádání v místních měnách v rámci obchodu BRICS+. Tento pragmatický přístup dále upevní ujednání, jako je rostoucí obchod Indie s energií v rupiích/rublech s Ruskem a rozšiřující se dohody o swapu juanů za realy mezi Čínou a Brazílií. Důležité je, že se zintenzivní vývoj a zavádění alternativních platebních systémů, jako jsou BRICS Pay a BRICS Bridge, s cílem zajistit efektivní transakční kanály bez dolaru a upevnit finanční infrastrukturu nezávislou na západním vlivu. Centrální banky v rámci bloku budou pravděpodobně pokračovat v agresivní akumulaci zlatých rezerv, což signalizuje trvalý posun směrem k aktivům krytým komoditami a širší diverzifikaci rezerv od dolaru. Čínský renminbi (RMB) je připraven dále posílit svou roli v přeshraničních platbách a využít ekonomické váhy Číny a stávající finanční infrastruktury.

S ohledem na dlouhodobější vývoj (za hranici 5 let) je nejpravděpodobnějším výsledkem postupný, nikoli náhlý, přechod k multipolárnímu měnovému systému. Dominance amerického dolaru pravděpodobně oslabí, ale pravděpodobně bude koexistovat s výraznějším čínským renminbi, eurem a potenciálně jednotkou podporovanou BRICS, i když jednotná fiat měna zůstává vzdálenou vyhlídkou. Diskuse o rezervní měně BRICS, pravděpodobně kryté zlatem, se pravděpodobně budou dále vyvíjet, zejména prostřednictvím platforem, jako je projekt mBridge, jehož cílem je usnadnit platby digitální měnou mezi více centrálními bankami (CBDC). Tento dlouhodobý vývoj bude vyžadovat strategické změny od všech hlavních hráčů. Země BRICS musí překonat vnitřní výzvy volatility měn, směnitelnosti a odlišných ekonomických zájmů, aby mohly představit jednotnou a stabilní alternativu. Musí také pokračovat v budování robustní, efektivní a bezpečné finanční infrastruktury pro zvládání rostoucích objemů místních měn a složitých přeshraničních transakcí.

Pro Spojené státy bude adaptace klíčová. Udržení důvěry v dolar bude vyžadovat řešení fiskální odpovědnosti, řízení státního dluhu a pečlivou rekalibraci nástrojů zahraniční politiky, zejména sankcí, aby zůstaly efektivní ve světě méně závislém na dolarových kolejích. USA se budou muset odklonit od pozice unipolární finanční dominance k pozici strategického zapojení v rámci multipolárního ekonomického řádu. Pro producenty komodit v zemích BRICS+ se objeví tržní příležitosti, zejména v oblasti energetiky a drahých kovů, jelikož se platby v místních měnách stanou normou. Producenti zlata, jako jsou Barrick Gold Corporation a Newmont Corporation, budou těžit z trvalé poptávky centrálních bank. Mezinárodní obchodní společnosti se sídlem v zemích BRICS, které se dokáží obratně orientovat v multiměnovém prostředí, zjistí snížené transakční náklady a posílenou ekonomickou integraci. Naopak americké finanční instituce, které jsou silně závislé na transakcích zaměřených na dolar a platebních systémech kontrolovaných Západem, čelí výzvám, které vyžadují strategickou diverzifikaci a adaptaci na nové globální finanční toky.

Potenciální scénáře sahají od „postupného multipolárního systému“, kde podíl dolaru pomalu klesá, až po fragmentovanější „rozdvojený finanční systém“, kde BRICS a západní bloky provozují převážně nezávislé finanční ekosystémy. Probíhající posun dodává důvěryhodnost scénáři „Bretton Woods III“, kde vzniká nový globální finanční řád, potenciálně soustředěný kolem měn krytých komoditami a výrazně snížené dominance dolaru. Investoři by měli pozorně sledovat pokračující akumulaci zlata centrálními bankami, úspěšné zavádění a přijímání alternativních platebních systémů BRICS a jakékoli další rozšiřování bloku BRICS, což vše bude signalizovat tempo a směr této hluboké globální finanční transformace.

Závěr: Nový úsvit pro globální finance

Dedolarizační úsilí BRICS představuje hlubokou a strategickou výzvu pro dlouhodobou dominanci amerického dolaru v globálních financích. Klíčová poznatky podtrhují odhodlaný a mnohostranný přístup: neúnavná podpora obchodu s místními měnami, ambiciózní rozvoj alternativních platebních systémů, jako jsou BRICS Pay a BRICS Bridge, a významná, pokračující diverzifikace národních rezerv, s prominentním zaměřením na akumulaci zlata. Toto hnutí není pouze ekonomické, ale i hluboce geopolitické a jeho cílem je podpořit větší finanční suverenitu členských států a změnit globální mocenskou rovnováhu.

Trh by měl do budoucna očekávat postupné, ale přetrvávající snižování podílu dolaru na mezinárodních transakcích. I když úplné a okamžité sesazení z trůnu je vzhledem k zakořeněným strukturálním výhodám dolaru nepravděpodobné, dynamika iniciativ BRICS naznačuje zásadní přeorientování globálních finančních toků. To nevyhnutelně vytvoří složitější, multipolární měnovou krajinu, kde ostatní hlavní měny, zejména čínský jüan, hrají stále významnější roli. Tento posun bude přínosem pro producenty komodit v zemích BRICS+ tím, že je ochrání před volatilitou a sankcemi dolaru, a zároveň potenciálně představuje výzvu pro americká finanční aktiva a instituce, které dlouhodobě prosperují pod hegemonií dolaru.

Trvalým dopadem této dedolarizační hry bude diverzifikovanější a distribuovanější mezinárodní měnový systém, který zásadně změní geopolitický vliv dříve soustředěný v rukou USA. Znamená to hmatatelný krok k novému světovému řádu, kde je ekonomická a politická moc rovnoměrněji rozložena. Pro investory budou nadcházející měsíce klíčové. Doporučuje se věnovat pozornost pokroku a míře zavádění alternativních platebních systémů BRICS, pokračující internacionalizaci jüanu a trendům akumulace zlata centrálními bankami. Klíčové bude také sledování geopolitického vývoje a potenciálních politických reakcí ze strany BRICS i západních zemí. Strategická diverzifikace měnové expozice a identifikace příležitostí v měnách BRICS, zlatě a aktivech krytých komoditami se může ukázat jako zásadní pro navigaci v tomto novém úsvitu globálních financí.

X X X

EXPREMIÉR  PAROUBEK:

FIALA  UŽ  NIC  NEDĚLÁ,  SEBRAT  MU  PLAT,  CELÉ  JEHO VLÁDĚ

 Výkon Fialovy vlády by měl být komplexní. Ona by si neměla vybírat ve své agendě fajnovosti, ale měla by se zabývat i věcmi které jsou pro ní nepohodlné. Například státním rozpočtem.

Národní rozpočtová rada vlády charakterizovala státní rozpočet na rok 2026 jako materiál, který v této podobě nelze schválit. Prostě, Fialova vláda si neví rady se státním rozpočtem na příští rok a proto se snaží  zamlžovat, zdržovat a hodit problémy na příští, tedy Babišovu vládu. Že je to nekorektní a vlastně neprofesionální, to Fialovu vládu nezajímá. Je to smutné představení odcházející vlády, kterou zde můžeme mít ještě na počátku měsíce prosince. A to s ohledem na zdržovací strategii hradních pánů.  Fialova vláda se zřejmě domnívá, že jí nastaly vakace. A rozpočet státu na příští rok, ten už  je jí volný. Je to neuvěřitelné, že hned po ústavě nejdůležitější zákon  státu  je takovýmto způsobem Fialou a spol. bagatelizován a jeho význam snižován. Fialova vláda zkrátka nechce dát svůj návrh státního rozpočtu do sněmovny. 

Celý život jsem zpracovával rozpočty, na úrovni podniku, ale i pro malé a střední podnikatele, dále na úrovni největšího regionu, kterým je hlavní město Praha i na úrovni státu. Nebyl jsem pochopitelně, pokud jde o veřejné  rozpočty hlavním zpracovatelem rozpočtu.  Od toho jsou úředníci, politici určují směr a priority výdajů.

Ale znám sestavu rozpočtů ve veřejné sféře.

Státní rozpočet na rok 2026, jak jej zpracovala vláda  P. Fialy  je rozpočtem s mnoha černými děrami a neznámými, které zanechává Fialova vláda svým nástupcům.

V oblasti dopravních staveb chybí cirka 40 miliard korun. Peníze chybí v oblasti zdravotnictví a také v dalších oblastech státního rozpočtu. Pokud jsem dobře pochopil postup a metodu ministra financí Stanjury, tak ten by zařazoval další výdajové položky do státního rozpočtu na příští rok až podle vývoje příjmů státního rozpočtu v průběhu roku. Prostě objeví se nějaký nečekaný příjem, šup, můžeme zvýšit státní výdaje v určité oblasti. Takovéto flikování by ovšem bylo neuvěřitelné. Je to proti všem zásadám rozpočtové politiky  státu i proti zdravému rozumu.

Prostě prvním krokem k nápravě této situace musí být předání návrhu státního rozpočtu na rok 2026 Fialovou vládou do Poslanecké sněmovny. Tedy do té nově zvolené, aby se tímto návrhem začala zabývat. Výsměšné výpady premiéra Fialy, například v tom směru, že přeci Andrej Babiš musí přece mít svůj státní rozpočet zpracovaný, nejsou na místě.   To přece není vůbec reálné, chtít po politické straně, aby zpracovala ucelený vlastní návrh státního rozpočtu. Od toho je aparát ministerstva financí, které je naplněno několika sty odborníků, kteří se této záležitosti mají týdny a měsíce věnovat. A výsledkem jejich práce je návrh státního rozpočtu.

Doufejme, že i prezident Pavel, který pochopil absurdní situaci, přesvědčí premiéra Fialu, aby předložil návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny k serióznímu projednání.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 Rychlá lékařská základna na Litomyšlsku

 Krajští záchranáři v Litomyšli získali nové, špičkově vybavené zázemí, odkud budou vyjíždět k tisícům zásahů ročně. Nová výjezdová základna Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje byla slavnostně otevřena v pátek 17. října a posílí dostupnost rychlé lékařské pomoci v celém regionu.

 „Tato krajská investice je dalším důkazem, že dlouhodobě naplňujeme náš plán modernizace zázemí zdravotnické záchranné služby po celém kraji. V Litomyšli jsme do výstavby samotného objektu vložili přibližně 35,7 milionu korun a dalších více než 2,1 milionu korun směřovalo do vnitřního vybavení, jako je mobiliář, elektrospotřebiče nebo fotovoltaická elektrárna. Projekt je financován z Integrovaného regionálního operačního programu, s tím, že 85 procent nákladů, tedy téměř 29,7 milionu korun, pokryla dotace Evropské unie. I díky těmto prostředkům můžeme pokračovat v modernizaci základen, které dnes odpovídají vysokým nárokům na provoz, hygienu i energetickou úspornost,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický s tím, že v posledních letech kraj vybudoval nové zázemí například v Chrudimi, Holicích, Vysokém Mýtě, Seči či Moravské Třebové.

 Nová jednoposádková výjezdová základna typu RLP (rychlá lékařská pomoc) stojí v ulici Průmyslová. Budova je vybavena dvojgaráží pro dvě plně vybavená sanitní vozidla, poskytuje zázemí pro 12 zaměstnanců a zajišťuje provoz s dvěma až třemi pracovníky ve směně.

 Zlepšení bezpečnosti a pracovních podmínek

„Posádka výjezdové základny Zdravotnické záchranné služby v Litomyšli ročně vyjíždí až ke třem tisícům případů. Nová základna proto znamená významné zlepšení pracovních podmínek pro záchranáře i zvýšení bezpečnosti pro obyvatele regionu,“ doplnil ředitel Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Igor Paar. „V rámci návrhu se myslelo také na možné případy kontaminace vysoce nakažlivými chorobami, což činí tuto základnu jednou z prvních, kde jsou tyto prostory již systémově řešeny,“ dodal.

 Stavba litomyšlské základny trvala od dubna 2024 do srpna 2025. „Drobné změny se týkaly pouze konstrukčních detailů, například základů či elektroinstalace. Budova zahrnuje dvě garážová stání pro sanitní vozy, provozní místnost s kuchyňským koutem, šatny, odpočinkové prostory pro posádky, dezinfekční místnost, sklady zdravotnického materiálu a léků, prostor pro třídění odpadů, sociální zařízení a technické zázemí, jako jsou kotelna či prádelna. Součástí projektu jsou také přípojky, manipulační plocha před garážemi se sjezdem na silnici III. třídy a parkoviště,“ popisuje 1. náměstek hejtmana pro investice Dušan Salfický. Provoz v nové budově zahájí litomyšlská výjezdová základna 1. listopadu 2025.

 Další investice do sítě základen ZZS PAK

Pardubický kraj zároveň připravuje další investice do zázemí zdravotnické záchranné služby. „V České Třebové je v plánu výstavba nové výjezdové základny, která bude umístěna při výjezdu z města směrem na Svitavy a Lanškroun, u silnice I/14. Předpokládané náklady na výstavbu činí přibližně 51 milionů korun včetně DPH. Do března 2026 by podle smlouvy s dodavatelem měla být dostavěna základna ve Svitavách s celkovými náklady téměř 72 milionů korun včetně DPH. Děláme však maximum proto, aby byla otevřena optimálně ještě do konce roku,“ vyjmenoval hejtman Netolický další dvě krajské investice.

 Strategie moderní sítě výjezdových základen

„Budování moderní sítě výjezdových základen je součástí dlouhodobé strategie Pardubického kraje v oblasti zdravotnictví. Všechny mají jednotný design, který je rozpoznatelný a přizpůsobený specifickým podmínkám dané lokality. Díky těmto projektům dokážeme udržet vysoký standard přednemocniční péče a zajistit rovnoměrnou dostupnost záchranné služby pro všechny části regionu,“ doplnil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Pavel Štefka.

Po celém území Pardubického kraje je nyní rozmístěno celkem 18 výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, které kraj v posledních letech postupně modernizuje a doplňuje o nové objekty podle aktuálních potřeb jednotlivých oblastí. Mgr. Dominik Barták

X X X

 Vězeňská služba ČR a Pardubicko spolupráci

Vězeňská služba ČR a Pardubický kraj  stvrdily vzájemnou spolupráci podpisem memoranda o spolupráci. Dokument podepsali generální ředitel Vězeňské služby ČR Tomáš Hůlka a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Cílem tohoto memoranda je rozšířit možnosti spolupráce mezi věznicemi a organizacemi zřizovanými Pardubickým krajem. Vězněné osoby se tak budou moci zapojit například do údržby veřejných prostranství, pomocných a úklidových prací či drobných oprav, které přispějí k rozvoji regionu i k jejich vlastní pracovní a sociální rehabilitaci.

„O spolupráci s Vězeňskou službou hovoříme již delší dobu v rámci projektu Tichý oddíl a následně jsme začali přemýšlet, jak si být jako instituce navzájem prospěšné. Cílem nového pana ředitele Vězeňské služby je dlouhodobě zvýšit počet pracujících ve výkonu trestu, což má samozřejmě vliv na jejich lepší sociální začlenění po propuštění. Naším cílem je nejen v tomto procesu pomoci, ale vyřešit v našich organizacích nedostatkové profese především v rámci manuálních a údržbových prací. V tuto chvíli se jedná o pilotní projekt a jsem rád, že několik našich organizací projevilo o tuto spolupráci zájem. Jsem přesvědčený, že se postupně budou přidávat na základě dobré praxe další zařízení, a to jak v rámci nárazové výpomoci, tak třeba i pravidelné spolupráce,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že například Východočeské muzeum v Pardubicích již nárazově s pardubickou věznicí spolupracuje.

Také ze strany vězeňské služby navazuje dnes uzavřené memorandum na dlouhodobou snahu Vězeňské služby ČR podporovat pracovní začleňování odsouzených a rozvíjet spolupráci se samosprávami i neziskovým sektorem. „Vězeňská služba dlouhodobě usiluje, aby výkon trestu cíleně směřoval k bezpečnému návratu odsouzených do běžného života. Jejich zapojení do činností ve prospěch samospráv považujeme ve vztahu k úspěšné resocializaci za klíčový faktor, neboť významně posiluje jejich pocit odpovědnosti, ale také užitečnosti,“ uvedl po podpisu memoranda generál Hůlka.

Součástí podpisu memoranda bylo také setkání se zástupci krajských organizací, jako jsou například Domov sociálních služeb Slatiňany, Domov pod hradem Žampach, Domov u studánky, Východočeské muzeum v Pardubicích, Krajská knihovna v Pardubicích, Nemocnice Pardubického kraje, a další. Diskutovalo se o možnostech, jak by věznice mohly být těmto konkrétním institucím nápomocny prostřednictvím pracovního zapojení odsouzených osob.

 Mgr. Dominik Barták

X X X

 Sraz evropských cestovních kanceláří poprvé v Českých Budějovicích

 České Budějovice se letos v říjnu stanou dějištěm prestižního výročního zasedání RDA Internationaler Bustouristik Verband e. V. – nejvýznamnějšího evropského profesního sdružení v oblasti autokarové a skupinové turistiky.

 RDA, založené v roce 1951 ve Wiesbadenu, sdružuje přibližně 3 000 členů z více než 70 odvětví ve 40 zemích a již více než šest desetiletí zastupuje zájmy autobusových dopravců, cestovních kanceláří a dalších subjektů působících v oblasti skupinové turistiky. Cílem sdružení je podpora ekologicky šetrné autokarové dopravy a zlepšování podmínek pro celý sektor v rámci Evropy.

 Na konferenci RDA Jahrestagung 2025 dorazí přibližně 120 účastníků z Německa, Rakouska, Švýcarska a dalších zemí. Dvoudenní program zahrnuje valnou hromadu členů, odborné přednášky, turistický doprovodný program i společenské akce.

 Zasedání se koná z iniciativy člena RDA – společnosti IncoCzech Travel Prague a.s., jejíž zástupce Jan Opatrný navrhl uspořádání akce právě v jihočeské metropoli. Partnerem letošního ročníku je Jihočeský kraj, který bude mít během konference příležitost představit region jako atraktivní destinaci pro skupinovou turistiku.