Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez žádných výjimek. Podepsal také příslušný dekret. Oznámily to v úterý tiskové agentury. „Dnes zjednodušuji naše cla na ocel a hliník, aby každý pochopil, co to znamená. Je to 25 procent, bez výjimek. Týká se to každé země,“ řekl v úterý Trump v Bílém domě podle agentury AFP.

 Ta tento krok označila za novou fázi obchodní války, vedené americkým prezidentem proti zbytku světa.

Evropská unie bude reagovat, pokud Spojené státy zavedou cla na dovoz oceli a hliníku, oznámila v pondělí v předstihu Evropská komise (EK).

Americký prezident Donald Trump v neděli novinářům na palubě speciálu Air Force One cestou na finále amerického fotbalu řekl, že se v pondělí chystá oznámit 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku do USA. Cla by se měla týkat všech zemí a byla by nad rámec už zavedených cel. Bližší podrobnosti k tomu Trump nesdělil.

„Uvalení cel by bylo nezákonné a ekonomicky kontraproduktivní,“ napsala unijní exekutiva ve svém prohlášení. „Zavedením cel by USA zdanily své vlastní občany, zvýšily by náklady podnikání a podpořily inflaci. Cla navíc zvyšují ekonomickou nejistotu a narušují efektivitu a integraci globálních trhů,“ dodala.

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že EU stále čeká na formální oznámení o nových clech ze strany Spojených států, ale že na každý takový krok bude reagovat odvetnými opatřeními. „Každý, kdo zavede cla, musí počítat s proticly,“ uvedl kancléř podle agentury Reuters na předvolebním setkání na severu Německa.

„Je to Evropská komise, kdo určí, které sektory budou předmětem odvetných opatření,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot televizi TF1. „Donald Trump už to udělal v roce 2018, a my jsme na to zareagovali. Zareagujeme zase,“ dodal. Trump zavedl cla už za svého prvního funkčního období. Tehdy se vývoz těchto surovin z EU do USA snížil na polovinu, připomněla agentura DPA.

 X X X

Chceme slunce a palmy. Dánové nabízejí Trumpovi za Kalifornii bilion a cukroví

Skupina dánských aktivistů, která si říká Denmarkification, přišla s protinávrhem ke snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa koupit pro Spojené státy Grónsko. Podle Dánů by naopak jejich království mělo koupit americký stát Kalifornie. Nabízejí za něj bilion dolarů a „celoživotní dodávku dánského cukroví, za které zaplatí Hollywood“.

 „Už jste se někdy podívali na mapu a pomysleli si: ‚Víte, co Dánsko potřebuje? Víc slunečního svitu, palem a kolečkových bruslí.‘ A my máme příležitost, jaká se naskytne jen jednou za život, tenhle sen uskutečnit,“ píše skupina v petici, která už nasbírala téměř 200 tisíc podpisů.

„Pojďme od Donalda Trumpa koupit Kalifornii! Ano, slyšeli jste správně. Kalifornie může být naše a my potřebujeme vaši pomoc, aby se to mohlo stát,“ dodává petice. Proč právě Kalifornie? I v tom mají aktivisté jasno. V Kalifornii je spousta slunce – 300 slunečných dní v roce, což není právě případ Dánska. „Jen si představte, že vyměníte holínky do deště za žabky!“ lákají autoři petice.

Jako další důvody uvádějí technologickou dominanci, avokádové toasty (v Kalifornii se pěstuje 90 procent všech amerických avokád), či ochranu svobodného světa, protože „většina lidí říká, že máme tu nejlepší svobodu na světě“.

A na novém území mají autoři dánské iniciativy velké plány. V první řadě hodlají přejmenovat Disneyland na Hans Christian Andersenland a těší se na myšáka Mickeyho ve vikinské přilbě. „Z Kalifornie se stane Nové Dánsko. Los Angeles? Spíš Løs Ångeles,“ dodávají aktivisté.

Navíc jsou přesvědčení, že nejsou bez šance. „Trump není moc velkým fanouškem Kalifornie. Už ji označil za nejvíc zničený stát USA a s jejími vedoucími představiteli se celé roky hašteří,“ píší.

A jak řekl Xavier Dutoit, který tuto kampaň spustil, do rozhovorů o koupi Kalifornie by se měli zapojit vedoucí představitelé firmy Lego. Důvod? Ti, kdo se umí vypořádat s dětmi vztekajícími se kvůli chybějícím kostičkám, jsou experty na vyjednávání.

Dánové mají nicméně už nyní v Kalifornii „svoje“ město. Nedaleko Santa Barbary se nachází šestitisícový Solvang založený dánskými přistěhovalci. Říká se mu „dánské hlavní město Ameriky“.

 X X X

 Moskva podle médií dodala KLDR technologie k výrobě dronů. Na Ukrajině si Kim Čong-un zkouší taktiku

Rusko podle japonských médií poskytlo Severní Koreji technologie pro vývoj několika typů útočných dronů. Pchjongjang chce spustit sériovou výrobu ještě letos. Pro Severní Koreu je konflikt na Ukrajině určitým polygonem – zkušebním prostorem pro zlepšení vlastní armády. Momentálně v ruské Kurské oblasti působí několik tisícovek severokorejských elitních vojáků, kteří utrpěli těžké ztráty.

Severní Korea si pro svou armádu vybrala útočné drony proto, že drony jsou skutečně tou zbraní, která absolutně změnila v posledních třech let letech průběh války na Ukrajině. Už není tolik důležité třeba dělostřelectvo, byť samozřejmě stále hraje důležitou roli.

Drony nejrůznější velikosti – ať už sebevražedné, bombardující a tak dále – naprosto ovládají prostor nad bojištěm a nutí všechny strany přizpůsobovat taktiku. Severní Korea v čele s Kim Čong-unem to samozřejmě pozoruje velmi pečlivě, loni na podzim si nechala předvést jeden z těch dronů a nařídil jeho výrobu.

Severokorejská armáda je jedna z největších na světě při přepočtu na počet obyvatel a spoléhá do značné míry na těžkou techniku a dělostřelectvo. To se ukazuje, že v dnešních nových konfliktech nebude hrát takovou roli.

Právě Kim Čong-un nabídl před nedávnem své vojáky Rusku, které to v zásadě velmi ochotně přijalo už proto, že oni sami mají stále méně „pěšáků“. Z hlediska Severní Koreje je to také způsob, jak si otestovat vlastní vojáky, otestovat novou taktiku a získat nejnovější poznatky o tom, jak se nové konflikty budou vyvíjet.

 To, že podle nejrůznějších údajů přinejmenším čtvrtina těch vojáků padla, Severní Koreji v zásadě nevadí. Existují i záběry, kde pochodují a nemají ani podporu dělostřelectva. To si zjevně asi ani nepřivezli s sebou a mají kvůli tomu obrovské ztráty. Mají dokonce zákaz se vzdávat.

Jsou záběry z ukrajinských dronů, jak právě korejské drony létají nad bojištěm a shazují granáty na ty zraněné vojáky. I přesto se dva severokorejští vojáci dostali do ukrajinského zajetí.

Severní Korea si tímto konáním slibuje nejen nové poznatky, ale samozřejmě by chtěla od Ruska jak materiální pomoc – ať už to jde o palivo nebo potraviny – ale také především technologie. Naprosto nejvíce by chtěla raketové technologie, ale zdá se, že to zatím Moskva není ochotna poskytovat.

X X X

 Mladí Britové už by svou zemi nebránili. Považují ji za rasistickou

Téměř polovina Britů ve věku od osmnácti do sedmadvaceti let považuje svou zemi za rasistickou a v případě potřeby by ji nebránili. Ukázal to průzkum společností YouGov a Public First. Studie ukazuje zásadní propad důvěry v britský stát oproti starším generacím.

 Jen 41 procent mladých lidí je hrdých na to, že jsou Britové, a pouze 15 procent si myslí, že je jejich země sjednocená. Tomu odpovídá i fakt, že 48 procent dotazovaných se domnívá, že je jejich země rasistická. Opačný názor zastává jen 36 procent mladých Britů a ostatní na otázku „Řekl/a bys, že je Británie rasistickou zemí?“ odpověděli, že neví.

Přesně polovina z nich si myslí, že Británie uvázla v minulosti, a 41 procent uvedlo, že by za ni v žádném případě nebojovalo. To je velký rozdíl ve srovnání s posledním průzkumem, který publikoval deník The Times v roce 2004, kdy 80 procent tehdejších dvacátníků bylo hrdých, že jsou Brity, a svou domovinu považovali za tolerantní a progresivní.

„Proč bych pomáhala Británii, když ona nepomáhá mně a polovinu času se mě snaží zbavit. Tak mi to občas připadá,“ řekla deníku třiadvacetiletá studentka žurnalistiky a modelka Summer Nesbethová, jejíž rodina pochází z Jamajky a Indie.

Ona sama zažila v Británii situace, které podle ní vykazují prvky systémového rasismu. „Ochranka v obchodech mě několikrát prohledávala, jestli jsem něco neukradla. Mému otci, vysokému černému muži, se to dělo také. Jeden kluk ze školy mi řekl, že by se mnou nešel ven, protože nejsem bílá,“ řekla.

Dvaadvacetiletý Uthman Odusote, který pracuje pro londýnskou neziskovou organizaci Fight 4 Change, byl sám překvapen, že pouze polovina dotazovaných si myslí, že Británie je rasistická země. Dodal, že rasismus je dnes podle něho více skrytý, a není proto tak patrný.

„Jsou pesimističtí, protože vyrostli v multikulturní společnosti a věří v opravdovou rovnost. Jsou proto méně shovívaví v otázce rasové diskriminace,“ řekl ředitel think-tanku British Future Sunder Katwala. Mladí lidé podle něj nezažili „obrovský pokrok“, kterého bylo v rámci 

 X X X

 Nezaměstnanost v Česku mírně vzrostla na 4,3 procenta. Nejhorší situace je v Ústeckém kraji

Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. V České republice bylo v lednu 83 323 volných pracovních míst, o 163 250 méně než v prosinci 2024. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR. V lednu roku 2024 činila nezaměstnanost v Česku čtyři procenta.

 Meziměsíčně srovnatelná, protože úřad práce od začátku roku 2025 vyřazuje z evidence nabídky starší šesti měsíců. Opatření má přispět k přesnější a aktuálnější nabídce volných pozic. Netýká se to míst, u nichž se vede řízení o vydání povolení, zaměstnanecké či modré karty pro cizince.

 Meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných lidí ve všech krajích kromě Prahy. Nejvyšší nezaměstnanost byla na začátku roku v Ústeckém kraji, a to 6,4 procenta. V Moravskoslezském kraji to bylo šest procent. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných lidí měla Praha, míra nezaměstnanosti dosáhla v hlavním městě 2,8 procenta.

Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší v okresech Most, Karviná a Bruntál, přes osm procent. Naopak minimální nezaměstnanost pod třemi procenty eviduje Úřad práce v hlavním městě a v okresech Praha-východ, Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov, Benešov, Zlín a Mladá Boleslav.

Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru zhruba 3,8 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná, Sokolov, Děčín nebo Hodonín. Na 72,3 procenta z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 68,6 procenta pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci úřadu práce. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Jde celkem o 106 287 lidí.

Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta. Jde o 98 386 lidí. Průměrná délka evidence se v lednu ve srovnání s prosincem 2024 snížila o 15 dnů na 469 dnů. 

 X X X

 Nejvyšší soud zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou, která popírala ruské zločiny

Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se případem zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Výsledek dnes bez bližších podrobností sdělila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.

Žalobci pro pražskou češtinářku, která na svých výrocích trvala, původně žádali podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Téma Ukrajiny otevřela při výuce na Základní škole Na Dlouhém lánu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.

Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když žáci namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské „nacistické skupiny“ na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy.

Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli. Právě z nahrávky pražské soudy vycházely. Nakonec se ale shodly na tom, že počínání Bednářové nelze postihnout prostřednictvím trestního práva. Podle odvolacího městského soudu nepopírala žádné konkrétní válečné zločiny, takže nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu, nicméně jí lze vytknout řadu věcí v etické a pedagogické rovině.

 Nejvyšší státní zastupitelství trvalo na tom, že se trestného činu dopustila, a to i s ohledem na to, že svá tvrzení neříkala třeba vrstevníkům v hospodě, ale dětem v rámci povinné školní docházky. Klíčovým úkolem učitele při výkladu o válce je sdělovat pravdu o příčinách a průběhu, o vinících a obětech, o dobru a zlu, uváděli žalobci. „Tyto hodnoty je přitom možno na příkladu probíhající války na Ukrajině zobrazit prakticky v čisté podobě, neboť role viníka a jeho oběti je všem kriticky smýšlejícím a alespoň základně informovaným jedincům ve společnosti naprosto jasná,“ stálo v dovolání.

„Dovolání bylo založeno na závěru, že byť některá stíhaná vyjádření obviněné ve výsledku nelze považovat za popírání zločinů proti míru a válečných zločinů, lze v celkovém kontextu dovodit, že obviněná se v postavení učitelky pokoušela nepravdivými výroky takové zločiny ospravedlňovat. Zatím ale nevíme, do jaké míry se NS ztotožnil právě s tímto argumentem, nebo zda opřel své rozhodnutí o jiné důvody,“ řekl mluvčí žalobců Petr Malý. Od rozhodnutí si státní zastupitelství slibuje například upřesnění hranic svobody projevu v případech výroků, které relativizují zločiny podle mezinárodního práva. 

Politický proces, reagovala žena

Učitelka s třicetiletou praxí dostala po incidentu výpověď, kvůli které poté se školou neúspěšně vedla pracovněprávní spor. Podle soudů svým výkladem porušila školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce.

Svůj trestní proces Bednářová označovala za politický. Stát podle ní stíhá vlastní občany, aby se zavděčil Ukrajincům. Argumenty obžaloby nazvala rusofobními výkřiky. Žena má řadu podporovatelů, kteří jí ve veřejné sbírce poslali statisíce korun. Část dárců připojila povzbudivé vzkazy, v nichž učitelku chválili za odvahu a označovali ji za oběť totalitní zvůle, ceskajustice.cz

 X X X

ČR loni navštívil rekordní počet turistů, překonal i předcovidová data

Česko je čím dál více vyhledávanou destinací zejména pro zahraniční návštěvníky. Loni přijelo do tuzemských hotelů, penzionů a dalších hromadných ubytovacích zařízení na 22,8 mil. hostů, kteří zde strávili 57,3 milionu nocí. Celkem 54 % (12,3 mil.) tvořili domácí turisté, 46 % (10,5 mil.) pak návštěvníci ze zahraničí. Průměrná doba pobytu dosáhla 3,5 dne.

 Roste zájem o Česko ze strany zahraničních turistů

Tuzemsko si v průběhu loňského roku nejčastěji vybírali jako svou dovolenkovou destinaci cestovatelé ze sousedních zemí, především Němci (2 377 682, meziročně + 4,1 %), Slováci (899 174, meziročně + 4,5 %) a Poláci (841 541, meziročně + 10,8 %). Za “skokany roku” je pak možné označit občany Kazachstánu (255 424, meziročně +1 677 %), Číny (173 814, meziročně + 94 %) a Izraele (191 168, meziročně + 63 %). Nárůst v řádech několika desítek procent je také v případě návštěvníků z Islandu, Saudské Arábie, Turecka, Japonska nebo Tchaj-wanu. Turisté nejčastěji mířili do Prahy, Jihomoravského a Jihočeského kraje. Nejdéle zůstávali v Karlovarském (4,7 dne) a Královehradeckém kraji (4 dny).

„Loňský rok ukázal, že Česko patří mezi žádané destinace. V počtu příjezdů jsme se dostali na historicky nejvyšší hodnoty od roku 2012. Meziročně vzrostl počet cizinců o téměř 10 %, pokud jde o domácí cestovatele, pak jsme na přibližně stejných hodnotách. A to je skvělá zpráva pro tuzemský cestovní ruch. Pozitivní je i fakt, že počet turistů roste napříč Českem. Loni jsme zaznamenali nárůst v celkem deseti krajích, největší pak v Praze, Jihočeském,  Středočeském a Karlovarském kraji. Ukazuje se, že se daří postupně rozmělňovat zájem návštěvníků, kteří objevují i méně známé krásy naší země,“ shrnuje ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller a dodává: “Velkým dílem se na tomto faktu podepisují i přímé linky ze vzdálených destinací a my samozřejmě usilujeme o spuštění dalších. V rámci našich kampaní v letošním roce budeme pokračovat v propagaci Česka jako destinace, která nabízí celou řadu nevšedních zážitků jak pro vyznavače aktivního turismu, lázní, milovníky kvalitní gastronomie nebo všechny, kteří chtějí cestovat udržitelně. A to vše v prostředí, které je bezpečné, což potvrzuje dlouhodobě  Global Peace Index (Index globálního míru), podle kterého se Česko pravidelně řadí mezi nejbezpečnější země světa. V roce 2024 jsme se umístili na 12. pozici. Tento stabilně vysoký ranking zvyšuje atraktivitu Česka nejen pro individuální cestovatele, ale i pro segment MICE, kde bezpečnost hraje důležitou roli při rozhodování organizátorů kongresových a incentivních akcí.“

Nárůst napříč republikou i v posledním kvartále 2024

Pokud jde čistě o 4. čtvrtletí 2024 – celkový počet příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení se meziročně zvýšil o 7,1 % a počet přenocování vzrostl o 7 %. Zvýšil se jak počet domácích (2,4 mil.), tak i zahraničních (2,6 mil.) hostů. Celkem jich do Česka přijelo bezmála 5 milionů a strávili zde téměř 11,7 mil. nocí, V průměru zůstali 3,3 dne. Meziroční nárůst příjezdů zaznamenaly v tomto období, kromě Moravskoslezského a Olomouckého kraje, všechny regiony. Největší pak Královehradecký (+11,2 %) a Jihočeský (+10,7 %).

 X X X

Škola v Lutíně slaví významné jubileum

Přesně před devadesáti lety začala v Lutíně výuka učňů pro tamní Sigmundovu továrnu na čerpadla a vodní pumpy. Šikovní učni a studenti se tam se svěráky, posuvnými měřítky i CNC stroji učí pracovat dodnes a lutínská střední škola si tak letos připomíná významné výročí svojí existence.

„Olomoucký kraj, coby zřizovatel školy, do ní v minulosti investoval vysoké částky. A bude v tom pokračovat. Vloni jsme na rekonstrukci školního sociálního zázemí uvolnili 22 miliónů korun, letošní druhá etapa si vyžádá dalších skoro osm miliónů,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

Škola v současné době nabízí jak učňovské, tak i maturitní obory, které zájemcům zajistí skvělé uplatnění v praxi a zároveň i dobře placenou práci. Ostatně, na hezké odměny si mládež v Lutíně může přijít už teď, a to prostřednictvím krajských stipendií.

„Aktuálně máme necelé dvě stovky studentů v maturitních oborech, sto čtyřicet v učebních a sedmnáct zájemců absolvuje nástavbové obory,“ uvedl Pavel Michalík, ředitel střední školy v Lutíně.

Hlavní část narozeninových oslav se uskutečnila 10. února. Kromě zástupců školy a Olomouckého kraje na ni dorazila také veřejnost, pro kterou pořadatelé akce připravili prohlídku výukových prostor i kvalitně vybavených dílen.