Prvej dámy prvá bojovníčka socializmu. A prečo Lukašenko tvrdí, že Trump neuniesol Madurovu manželku? Niektoré manželky autoritatívnych vládcov uprednostňujú život v úzadí, iné rady vyčnievajú na verejnosti. Do druhej skupiny patrila napríklad žena rumunského komunistického diktátora. Okolo Eleny Ceausescovej dokonca vznikol kult takzvanej matky národa. Na opačnej strane sveta sa donedávna výrazne prejavovala Cilia Floresová. Prvá dáma Venezuely, ktorú spolu s prezidentom Nicolásom Madurom elitní americkí vojaci pred týždňom odvliekli do USA, keď ich v noci prepadli v spálni.
Cilia Floresová a Nicolás Maduro na snímke z minulého roku. V súčasnosti sa obaja nachádzajú v americkom väzení. Z vrtuľníka do obrneného vozidla. Madura eskortovalo na súd ozbrojené komando
Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová boli v pondelok 5. januára 2025 eskortovaní na federálny súd v newyorskom Manhattane. / Zdroj: Reuters
Ak uveríme slovám samozvaného bieloruského prezidenta, potom v pravom zmysle slova uniesli Američania iba Madura. Prečo? Lebo podľa Alexandra Lukašenka Floresová odišla z Caracasu dobrovoľne. Dá sa veriť tomu, čo hovorí? Celkom áno. V období kulminujúceho tlaku USA na Madura, aby sa vzdal moci, mu totiž Lukašenko ponúkal, že ho prichýli v Bielorusku. Nečudo, pretože obaja sa dobre poznajú. Nedá sa pritom vylúčiť, že Lukašenko konzultoval svoj návrh určený Madurovi s americkým predstaviteľmi.
Bieloruský líder týždeň po údere USA vo Venezuele jasne naznačil, že šéf Bieleho domu Donald Trump nepožadoval od vojenského komanda, aby zatkli aj Floresovú. „Podstatné je že zajali prezidenta. Jeho manželke povedali: ‚Môžeš zostať, nemáme voči tebe nijaké nároky.‘ Odpovedala: ‚Nie, som s ním.’Poznám Floresovú, je veľmi odvážna žena. ‚Pôjdem so svojím milovaným,‘ reagovala,“ citovala Lukašenka bieloruská štátna tlačová agentúra BELTA.
Škody po americkom útoku vo venezuelskom Caracase. Letecká základňa dostala zásah
Nie je jasné, odkiaľ Lukašenko získal takúto informáciu, ale je možné, že mu ju sprostredkoval Trump. Samozvaný prezident totiž poznamenal, že americký líder mu ozrejmil, že hlavným dôvodom úderu vo Venezuele bola ropa. (Nevedno, či teraz niekedy spolu komunikovali, ale vylúčiť sa to nedá; vlani Trump dvakrát telefonoval Lukašenkovi, zhovárali sa pravdepodobne najmä o snahe USA oslobodiť bieloruských politických väzňov, čo sa opakovane podarilo dosiahnuť.)
Cilia Adela Flores de Maduro, ako znie jej celé meno v španielčine, je rodáčka z mesta Tinaquillo, v ktorom žije necelých 100-tisíc ľudí. Vyrastala však v Caracase, v metropole s viac ako tromi miliónmi obyvateľov. „Pochádza zo šiestich súrodencov, stala sa najmladším dieťaťom svojich rodičov,“ poznamenala agentúra Reuters.
Floresová má 69 rokov, Je o šesť rokov staršia od svojho muža. Romantický vzťah medzi ňou a Madurom sa začal pred tromi desaťročiami, ale zosobášili sa až v roku 2013. Bohvie, možno by zostali žiť vo voľnom zväzku, ale toho roku Madura prvýkrát zvolili za prezidenta a zrejme považoval za logické, aby sa z priateľky stala manželka, čiže prvá dáma Venezuely (lepšie povedané prvá bojovníčka, o čom ešte bude reč). Bola to jej druhá svadba. Z prvého manželstva má troch potomkov.
Vyštudovala právnickú fakultu, zamerala sa na pracovné a trestné právo. Druhý odbor jej otvoril dvere do verejného diania. Konkrétne cez právnu pomoc Hugovi Chávezovi (neskoršiemu prezidentov Venezuely). V roku 1992 sa pokúsil o vojenský prevrat, ale zvrhnúť prezidenta Carlosa Andrésa Péreza sa mu nepodarilo. Skončil za mrežami, Floresová mu poskytovala advokátske služby. O dva roky neskôr Cháveza prepustili na slobodu na základe amnestie vtedajšieho venezuelského lídra.
Prezidentské voľby v decembri 1998 vyniesli Cháveza k moci. Chopil sa jej vo februári 1999 a potom ešte trikrát vo voľbách triumfoval. Zomrel v roku 2013, keď podľahol rakovine. Maduro vtedy vykonával funkciu viceprezidenta. Po smrti Cháveza sa stal dočasnou hlavou štátu a v apríli 2013 získal mandát priamo od voličov (vyhral tesne, opozícia označila jeho víťazstvo za sfalšované).
K zajatiu venezuelského prezidenta Nicolása Madura americkými vojakmi sa vyjadril aj ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. / Zdroj: Reuters
V tej dobe bola Floresová už skúsená politička, pretože prvý raz za poslankyňu ju zvolili už v roku 2000. V auguste 2006 sa Maduro presunul z pozície predsedu parlamentu na post ministra zahraničných vecí, jeho dovtedajšiu funkciu prevzala jeho manželka. Neskôr získala inú úlohu v štáte: od roku 2012 až do zvolenia Madura za nástupcu Cháveza bola generálna prokurátorka.
Ako šéfka parlamente (historicky prvá žena vo Venezuele na tomto poste) sa nezachovala ústretovo voči médiám. Naopak: novinárom zakázala vstup do sídla zákonodarného orgánu. Stala sa terčom kritiky aj pre rodinkárstvo: „V parlamente zamestnala desiatky svojich príbuzných,“ pripomenula televízna stanica CNN.
Cháveza obdivovala ako politika podobne ako Madura. Hovorievala o sebe, že je Chávezova dcéra (v duchu jeho ľavicovej ideológie). Maduro ju oslovuje Cilita. Po jeho boku na čele štátu sa vlastne nestala prvou dámou: začali ju totiž označovať za prvú bojovníčku venezuelského socializmu. Toto pomenovanie svojej manželky si vybral Maduro. Oslovenie prvá dáma sa mu zdalo byť aristokratické, čo nezodpovedá jeho socialistickým hodnotám.
Video, ktoré získala agentúra Reuters, ukazuje viacero výbuchov osvetľujúcich nočnú oblohu v diaľke, po ktorých nasledovali hlasné explózie a stúpajúce stĺpy dymu. / Zdroj: Reuters
Počas Madurovho vládnutia bola Floresová považovaná za najvplyvnejšiu ženu vo Venezuele. Bola to ona, kto mal najväčší dosah na rozhodnutia Madura. Nitky poťahovala za politickou oponou, jej postavenie nebolo inštitucionalizované napríklad na rozdiel od pomerov v Nikarague, kde prezident Daniel Ortega má za viceprezidentku svoju manželku Rosariu Murillovú.
Floresová vystupovala na verejnosti ako opora svojho manžela. Samozrejme, že aj v roku 2024, keď sa Maduro uchádzal o znovuzvolenie. V kampani pred prezidentskými voľbami si s ním pravidelne zatancovala na pódiu pred jeho stúpencami. Ich spoločný mocenský príbeh sa skončil 3. januára tohto roku po zásahu príslušníkov americkej armády v Caracase.
X X X
Americký úder v Caracasu a bleskové zatčení venezuelského vůdce Nicoláse Madura vyslaly Rusku a Číně smíšené signály. Země, které s Venezuelou udržovaly blízké ekonomické i politické vazby, přicházejí v Latinské Americe o důležitého spojence. Výsledek americké operace tak pro ně bude mít řadu symbolických i praktických dopadů, režimy v Moskvě a Pekingu však mohou venezuelský scénář vnímat také jako zelenou pro vlastní operace podobného střihu.
„Ukrajina a Tchaj-wan by se měly velmi bát,“ varoval pro server Politico americký diplomat Ryan Crocker. Bývalý velvyslanec Spojených států v Afghánistánu, Iráku, Pákistánu nebo Sýrii tak reagoval na americký vojenský zásah ve Venezuele a zadržení tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, které vyvolalo pozdvižení po celém světě.
Na bleskovou operaci amerických sil v Caracasu bezprostředně reagovaly i země jako Čína nebo Rusko, které mají k Madurově režimu velmi blízko. Americký úder odsoudily a vyzvaly Washington, aby zajatého venezuelského vůdce i s jeho ženou propustil. Navzdory jejich opatrné kritice se nicméně ozývají varovné hlasy, aby se režimy v Pekingu či Moskvě nechtěly americkým scénářem ve Venezuele inspirovat.
Podobné obavy jako bývalý americký diplomat Ryan Crocker totiž vyjádřila i řada dalších expertů a pozorovatelů, podle kterých by americká akce ve Venezuele mohla dát Moskvě či Pekingu zelenou k provedení vlastních operací podobného střihu.
„Stejně jako Spojené státy neuznávají legitimitu Madurovy vlády ve Venezuele, Rusko a Čína neuznávají legitimitu ukrajinské, respektive tchajwanské nezávislosti. Pokud by například Čína zajala tchajwanského prezidenta Laj Čching-teho nebo pokud by Rusko zajalo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, na základě čeho by Spojené státy mohly vznést své námitky?“ ptá se v analýze publikované magazínem Foreign Policy výzkumný analytik Decker Eveleth z organizace CNA se sídlem ve Washingtonu.
Odborník nicméně podobné obavy vzápětí mírní a tvrdí, že Rusko ani Čína se k akci ve stylu zajetí Madura v blízké době neuchýlí. Důvodem není ani zdaleka to, že by obě země lpěly na mezinárodních normách nebo by jim nebylo po chuti případné sesazení lídrů, které tyto režimy považují za nelegitimní. Klíčovým důvodem jsou jednoduše omezené schopnosti, kterými jejich armádní síly disponují.
„Nemají k tomu dostatek kapacit. V prvních dnech ruské totální invaze na Ukrajinu se Moskva pokusila přesně o tento druh operace a selhala,“ poukazuje pro Foreign Policy na původní plán Kremlu, který chtěl na začátku roku 2022 obsadit Kyjev a zajmout prezidenta Zelenského během pouhých tří dnů, tento cíl ale naplnit nedokázala.
Čínská armáda je v porovnání s tou ruskou sice technologicky vyspělejší, podle analytika ale čelí jinému omezení. Tím je zejména nedostatek reálných bojových zkušeností, které si Čína ve větším vojenském střetu otestovala naposledy před necelými 50 lety během čínsko-vietnamské války.
Tchaj-wan navíc není tak slabý jako Venezuela, podotýká Decker Eveleth, podle kterého tak americká operace alespoň v dohledné době nepovzbudí Rusko ani Čínu k podobné akci s cílem svrhnout či zajmout lídra cizího státu. „Čína nevěří své připravenosti a Rusko už strčilo ruku do ohně a spálilo se,“ shrnuje odborník, podle kterého ale nic z toho neznamená, že by se hrozba ze strany Číny a Ruska měla ignorovat.
Vykliďte pole
Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem ale operací proti Madurovi vyslaly do Pekingu a Moskvy i řadu dalších vzkazů, které s potenciálním ohrožením pro ukrajinské a tchajwanské představitele nijak nesouvisí.
Například litevský ministr zahraničních věcí Kestutis Budrys vnímá americký zásah ve Venezuele jako jasný vzkaz do Ruska a Číny, aby se stáhly z oblasti Jižní Ameriky, kde tyto země rozšiřují svůj „škodlivý vliv, zasahují do politických procesů, přebírají celá ekonomická odvětví“ a ovlivňují tak stabilitu a bezpečnost regionu.
„Amerika říká dost!“ cituje server The Baltic Times litevského politika, podle kterého je americká akce ve Venezuele varovným signálem také pro další autoritářské vůdce, které Rusko a Čína podporuje.
Také další pozorovatelé a analytici vidí v aktuálním dění kolem Venezuely vzkaz, aby se Peking s Moskvou klidily z regionu Jižní Ameriky a obecně ze západní polokoule, kam Spojené státy po návratu Trumpa znovu obrací svou pozornost. V tomto kontextu analytici často hovoří o oživení dřívější Monroeovy doktríny a zdůrazňují Trumpovu snahu o znovunastolení americké dominance, zejména v oblasti Latinské Ameriky.
Například odborník z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Ryan Berg přitom poukazuje na načasování celé operace, která odstartovala v době návštěvy početné čínské diplomatické mise ve Venezuele.
„Skutečnost, že prezident Trump zahájil tuto operaci jen několik hodin poté, co se Nicolás Maduro setkal se zvláštním vyslancem Číny, vysílá Číně a její roli v Americe jasný a jednoznačný signál,“ říká pro server Politico.
Toho si ostatně všímá také politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. „V Číně to bude interpretováno jako snaha o čínské ponížení, ačkoliv nemám tušení, jestli to tak Američané zamýšleli,“ uvedl pro Český rozhlas Romancov.
Čínské trápení
Pro Rusko a Čínu, které s Madurovým režimem udržovaly úzké politické a ekonomické vazby, bude mít dění ve Venezuele i další dopady, a to nejen symbolické, ale i praktické. To platí zejména v případě Číny, do které před americkou operací směřovala drtivá většina venezuelského vývozu ropy a které Venezuela dluží nemalé peníze.
„Venezuela posílá asi 80 procent své ropy do Číny a velká část z toho šla na obsluhu dluhu. Pokud Čína najednou nedostane těchto 80 procent venezuelského exportu, neznamená to jen ztrátu energetické bezpečnosti, ocitá se také situaci, kdy Venezuela přestává splácet své dluhy,“ říká pro stanici CBS News odborník Ryan Berg.
Na to v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus upozornil také velvyslanec Česka ve Velké Británii a expert na energetickou bezpečnost Václav Bartuška, podle kterého bude Peking tížit spíše otázka splácení venezuelského dluhu než ropa samotná.
„Uvádí se kolem 60 miliard dolarů čínských státních půjček vůči Venezuele a ropa do Číny tekla primárně jako forma splácení dluhu. A to, myslím, že bude Čínu zajímat mnohem víc. Čína má jinak dost jiných dodavatelů (ropy) po celém světě, jak v Asii, tak v Austrálii a v Perském zálivu,“ vysvětluje Bartuška.
Analytik Berg se nicméně domnívá, že ačkoliv má Peking možnost obrátit se na jiné dodavatele ropy, bude i tak čelit překážkám. „Čína má možnost nahradit to, co představovala Venezuela, ale nebude to snadné, zejména když Spojené státy současně tlačí na Írán,“ tvrdí Berg.
Rusko přichází o spojence
Moskva americkou operaci ve Venezuele sice odsoudila, v kritice ale našlapuje velmi opatrně. Jak tvrdí politický geograf Romancov, takový postoj není nijak překvapivý, Kreml totiž potřebuje mít Trumpovu administrativu na své straně při jednáních o ukončení bojů na Ukrajině. Americká prohlášení ve vztahu k operaci ve Venezuele navíc mohou Rusové chápat i jako rozdělení sfér vlivu ve světě, což by podle něj mohlo Kremlu vyhovovat.
„Je otázkou, zda se USA u Rusů dokonce neinspirovaly, protože některé parametry sobotního amerického zásahu připomínají ambici, se kterou Rusové zahájili před čtyřmi lety svůj útok vůči Ukrajině. Američané ale na rozdíl od Rusů zaznamenali minimálně ten úspěch, že zajali Madura a jeho manželku,“ hodnotí Romancov.
Sesazením Madura však vládce Kremlu Vladimir Putin přichází o důležitého spojence, se kterým ho pojily dlouholeté vazby. To má dopady i na reputaci Ruska, za poslední roky totiž nejde o první takový případ.
„Rusko ztratilo Arménii, Sýrii a nyní Venezuelu,“ připomíná pro německou stanici Deutsche Welle odborník na mezinárodní bezpečnost Neil Melvin z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI).
„Postavení Ruska na mezinárodní scéně oslabuje, protože eskaluje válku proti Ukrajině a na udržení takovýchto vztahů mu chybí zdroje,“ dodává analytik pro německou stanici, podle které je tak aktuální dění další ukázkou toho, že se spojenci Ruska nemohou na ochranu ze strany Moskvy spolehnout.
Ztráta Venezuely však pro Moskvu znamená také ekonomické dopady. Přístup Spojených států k obrovským zásobám venezuelské ropy totiž může stlačit globální ceny ropy a ohrozit tak jeden z klíčových zdrojů ruských příjmů, upozorňuje britský deník The Guardian, ale také analytik think-tanku Atlantic Council a bývalý americký velvyslanec na Ukrajině John Herbst.
„Putinova těžce zkoušená ekonomika spoléhá na příjmy z prodeje ropy a plynu, které jsou už tak pod tlakem kvůli útokům dronů a raket na jejich zařízení, které podniká Ukrajina za podpory Spojených států. Trump uvedl, že má v úmyslu vrátit venezuelskou ropu, která je stále pod přísnými sankcemi, na trh. A i když to může nějakou dobu trvat, pomůže mu to dosáhnout cíle snížit cenu ropy pro americké (a tedy i světové) spotřebitele. To bude další velká rána pro ruskou ekonomiku,“ míní Herbst.
Moskva navíc poskytla Venezuele v minulých letech miliardové půjčky, z nichž většinu pravděpodobně nezíská zpět, upozorňuje také deník The Guardian. Podle něj však není dobrou zprávou ani to, že se američtí vojenští specialisté mohou dostat i k velké části arzenálu venezuelských ozbrojených sil, včetně některých systémů dodaných Ruskem.
Jak nicméně poukazují někteří analytici, ruské systémy protivzdušné ochrany Američané během operace snadno prorazili, na což posměšně upozornil také americký ministr obrany Pete Hegseth. „Zdá se, že ruské systémy protivzdušné obrany nefungovaly tak dobře, že?“ nechal se slyšet během svého hodnocení americké operace v Carasacu. Ani to tedy Rusku nedělá příliš dobrou reklamu.
X XX
Dpojených štátovočasná prezidentka Venezuely sľubuje diplomatickú odpoveď na útok S
Po útoku amerických síl, ktorého výsledkom bolo zajatie prezidenta Madura, vyhlásila Delcy Rodríguezová odhodlanie čeliť tejto agresii diplomaciou. USA obviňujú Madura z narkoterorizmu.
Dočasná prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová v piatok vyhlásila, že jej krajina bude riešiť „agresiu“ USA prostredníctvom diplomacie. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.
Rodríguezová vo svojom vyhlásení uviedla, že počas online stretnutia s lídrami Brazílie, Kolumbie a Španielska diskutovali o „vážnom, trestnom, nezákonnom a nelegitímnom útoku“ amerických síl z 3. januára, ktorý viedol k zadržaniu venezuelského prezidenta Nicolása Madura.
Diplomacia ako nástroj
„Zopakovala som, že Venezuela bude naďalej čeliť tejto agresii diplomatickou cestou,“ uviedla.
Po mesiacoch napätia medzi USA a Venezuelou americké jednotky v noci na sobotu zaútočili na Caracas, zajali Madura a jeho manželku a odviezli ich pred súd v New Yorku. Sú obvinení z viacerých trestných činov vrátane narkoterorizmu, pričom Maduro tvrdí, že je nevinný.
Spojené štáty a tlak
Úradujúcou hlavou štátu sa po zajatí Madura stala viceprezidentka Rodríguezová. Spojené štáty od nej vyžadujú, aby sa riadila pokynmi Trumpovej administratívy.
X X X
PREDSEDA SENÁTU VYSTRČIL PROSAZUJE VÁLKU MÍSTO MÍRU NA UKRAJINĚ
UŽ BYLO DOST ZNIČENÉ UKRAJINY, STATISÍCE MRTVÝCH, MILIONY UKRAJINCŮ UTEKLO DO ZAHRANIČÍ, ODMÍTAJÍ VÁLKU
DRŽET SE NÁZORU UKRAJINCŮ, ŽÁDNÉ ZBRANĚ UKRAJINĚ, KAPITULACE,
SKONČIT VÁLKU, DOHODA USA, RUSKA, VELMOCI
ZA VÁLKU STÍHAT ZELENSKÉHO, DALŠÍ POLITIKY UKRAJINY
PODLE TRUMPA UKRAJINA NEMĚLA VÁLKU DOPUSTIT
VYSTRČILOVY ZVRÁCENÉ NÁZORY, JEDNAT O TOM SENÁT, PARLAMENT
VYSTRČIL ŠKODÍ ČR
Pokud někdo nechce Ukrajině pomáhat zbraněmi, tak potom neusiluje o mír, ale o kapitulaci, řekl Vystrčil
Odmítání zbraňové podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi není podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) snahou o mírové řešení konfliktu, ale o kapitulaci napadené země. Vystrčil to v sobotu uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct v diskusi s předsedou SPD a Sněmovny Tomiem Okamurou, podle něhož konflikt nemá vojenské řešení a je třeba usilovat o mír. Reagoval tak na odmítání SPD angažovat se v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině.
„Nedodávat zbraně znamená kapitulaci Ukrajiny,“ prohlásil Vystrčil. „Pokud někdo nechce pomáhat zbraněmi, tak potom neusiluje o mír, ale o kapitulaci,“ uvedl k postoji SPD.
Okamura zopakoval, že pokud by SPD byla ve vládě sama, muniční iniciativu by zastavila úplně. „My jsme proti zasílání zbraní a peněz na Ukrajinu,“ prohlásil. Rozhodnutí vládní koalice svého hnutí s ANO a Motoristy pokračovat alespoň v koordinaci dodávek zbraní označil za „kompromis umění možného“. SPD se podle Okamury podařilo prosadit do koaličního stanoviska, že Česko samo už nebude do muniční iniciativy přispívat finančně a nevyšle české vojáky na Ukrajinu.
Vystrčil to pokládá za poškozování České republiky. Připomenul, že vláda se v programovém prohlášení zavázala podporovat suverenitu všech zemí a eliminovat rizika války v Evropě. „Nemanipulujte, nelžete, nevymýšlejte si,“ uvedl k Okamurově důrazu na českou suverenitu. Pokud by Ukrajina kapitulovala, Rusko se podle Vystrčila posune na slovenské hranice s NATO.
Okamura poznamenal, že Rusko už s NATO sousedí v Pobaltí. Podle něj by Evropa měla převzít iniciativu v mírových jednáních, Evropskou komisi v současné sestavě ale označil za neschopnou. Vystrčil Okamurovi vytkl, že chce silnou, bezpečnou a sebevědomou Evropu, ale přitom usiluje o referendum o vystoupení z EU a z NATO.
Předseda SPD má zato, že kompromisní postoj koalice k muniční iniciativě neohrozí ve Sněmovně úterní vyjádření důvěry vládě v čele s Andrejem Babišem (ANO). „Jsem přesvědčen o tom, že naše nová vláda bude mít důvěru,“ uvedl Okamura na dotaz, zda důvěru vládě dají i všichni poslanci jeho hnutí. Reagoval tak na vyjádření poslance SPD Jaroslava Foldyny, který uvedl, že s vyslovením důvěry bude mít kvůli muniční iniciativě problém.
Na muniční iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem. Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali 100 miliard korun, Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun. Podle Vystrčila vynesly českému státu transakce na daních deset miliard korun.
X X X
Juhoafrická republika spája sily s Ruskom, Čínou a Iránom. Má ísť o reakciu na nebezpečenstvo v globálnych vodách
Juhoafrická republika spolu s Ruskom, Iránom a Čínou odštartovala týždeň trvajúce námorné cvičenia pri svojom pobreží. Demonštrujú silu a reagujú aj na aktuálne napätie v medzinárodných vodách.
Juhoafrická republika (JAR) v sobotu začala týždeň trvajúce námorné cvičenia s Ruskom, Iránom a Čínou. Krajina manévre pri svojom pobreží označila nielen za demonštráciu sily, ale aj za nevyhnutnú reakciu na rastúce napätie na mori. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.
„Je to prejav nášho spoločného odhodlania spolupracovať,“ povedal o cvičeniach juhoafrický kapitán Nndwakhulu Thomas Thamaha a vyzdvihol partnerstvo krajín združených v zoskupení BRICS.
Reakcia na sankcie
Vojenské cvičenia s názvom Will for Peace 2026 sa konajú len niekoľko dní po tom, čo Spojené štáty v Severnom Atlantiku zadržali ropný tanker plaviaci sa pod ruskou vlajkou. Podľa Washingtonu prevážal ropu určenú pre Venezuelu, Rusko a Irán, čím porušil sankcie západných krajín.
Čína a Irán počas cvičení nasadili svoje torpédoborce, zatiaľ čo Rusko a Spojené arabské emiráty vyslali korvety a JAR do cvičení zapojila fregatu. Ďalší členovia BRICS – Indonézia, Etiópia a Brazília – sa na cvičení zúčastnili ako pozorovatelia.
Zaistenie bezpečnosti trás
„V čoraz komplexnejšom námornom prostredí nie je takáto spolupráca len možnosťou, ale nevyhnutnosťou,“ vyhlásil Thamaha. Cieľom cvičení je podľa neho tiež „zaistiť bezpečnosť námorných trás a námorných ekonomických aktivít“.
Agentúra AP predpokladá, že tieto cvičenia zrejme ešte viac poškodia vzťahy medzi JAR a USA, ktoré sú už dlhší čas napäté: americký prezident Donald Trump vo februári 2025 vo výkonnom nariadení vytkol JAR, že podporuje subjekty, ktoré USA vnímajú ako hrozbu pre svoje globálne záujmy. Trump pritom spomenul vzťahy tejto africkej krajiny s Iránom.
Kritika Washingtonu
AFP dodáva, že Washington JAR v minulosti kritizoval aj za úzke vzťahy s Ruskom či za jej rozhodnutie podať na Medzinárodnom súdnom dvore žalobu proti Izraelu v súvislosti s vojnou v Pásme Gazy.
X X X
EXPREMIÉR ČR PAROUBEK:
TRUMP, USA, DĚLAT POŘÁDEK VE SVĚTĚ?
Recidiva světového četníka USA?
Zásah americké armády ve Venezuele minulý víkend nebyl něčím, co by bylo v politice Spojených států výjimečné. Připomenu polozapomenutý příběh ze závěru 80. let. Tehdy Spojené státy, a bylo to na základě rozhodnutí prezidenta George Bushe, vpadly s velkou vojenskou silou do Panamy.
A protože se očekávalo, že dvoumilionová Panama se bude bránit, americká armáda to „trochu“ přehnala. Mluví se o tom, že po bombardování hlavního města Panamy, které doprovodilo tuto spektakulární akci americké armády, o několika stech nebo dokonce tisících mrtvých obětech. Proti tomu oněch sto zabitých civilistů a vojáků v Caracasu je jako burský oříšek.
Cílem operace, která proběhla v Panamě před Vánocemi v roce 1989, bylo zhaftnutí vojenského velitele Panamy Manuela Noriegy. Spojené státy již tři roky před tímto útokem a porušením mezinárodního práva par excellence, vytvářely z Noriegy obraz člověka, diktátora, který je zlotřilý, a to zejména tím, že se zmocnil distribuce drog do Spojených států.
Panama na rozdíl od Venezuely nemá ropu, ale má na svém území Panamský průplav. Tento průplav má zhruba stejnou strategickou hodnotu jako venezuelská ropa, ale možná, že ještě větší.
Noriega jistě nebyl čistý jako slovo boží. Ale byl alespoň v tom podstatném pokračovatelem svého vynikajícího předchůdce v čele Panamy O. Torrijose, který dokázal s prezidentem USA J. Carterem dojednat uzavření dohody o předání správy území přiléhajícího k Panamskému průplavu, do té doby ve správě USA, do panamských rukou. Podle očitých svědků na území, které obklopovalo průplav a bylo ve správě Spojených států, byl nádherný život. Krásné domy pro Američany, kteří byli činí ve správě průplavu. Ale byla tam také „škola“ ve správě americké armády, v níž byly školeny bojůvky a různé eskadry smrti užívané pravicovými režimy a diktátory v dalších zemích Jižní Ameriky. Zpětné umístění této školy na výchovu teroristů, jejíž odstranění z pásma průplavu prosadil Torrijos, neumožnil Američanům ani Noriega.
A vůbec byl drzý. Představoval si např., že japonské firmy vybudují na území Panamy alternativní průplav, který bude mít větší kapacitu nežli ten, který již v té době existoval a dosud existuje. To samozřejmě nebylo v zájmu Spojených států a zejména ne amerických stavebních a strojírenských firem, které by přišly o obří mnohamiliardové zakázky při stavbě průplavu (samozřejmě, myslím tím zakázky v miliardách dolarů), takže Noriega do značné míry držel to podstatné z odkazu Torrijose. Tedy muže, jehož mravní integritu a prestiž v zemích Jižní Ameriky nebylo možné zpochybnit.
Prezident Panamy Torrijos zahynul při leteckém neštěstí. Je jistě pomluvou, že toto neštěstí připravila americká CIA….
Je otázka, jak to bylo u Noriegy (a u Madura) s drogami. Ale podle vyjádření Noriegy v jeho pamětech, tento muž odmítnul, že by řídil distribuci drog z Panamy. Koneckonců Panama na svém poměrně malém území těžko může nějaké významné množství drog vyprodukovat.
Noriega byl podle všeho navázán na americkou zpravodajskou službu CIA. Nicméně, dodatečně se objevily informace, že spolupracoval také s Kubánci. Pověst Noriegy byla během období let 1986-89 americkými a světovými médii natolik zničena, že se Spojeným státům podařilo po invazi přesvědčit alespoň část světové veřejnosti, že zásah vůči Noriegovi byl oprávněný.
Noriega byl, podobně jako před týdnem Maduro, zadržen americkými vojáky, odvezen na území Spojených států a odsouzen za trestné činy v oblasti distribuce drog na 40 let vězení. A v tomto vězení, pokud mě paměť neklame, před nějakou dobou také zemřel.
Těmi racionálními důvody, proč USA napadly Panamu jsou zhruba tyto: Tak za prvé to bylo nebezpečí, že v Panamě vznikne alternativa stávajícího průplavu, při jehož výstavbě ovšem americké stavební firmy ostrouhají. Za druhé, Američané za vlády G. Bushe chtěli opět ovládnout Panamský průplav. Za třetí šlo Spojeným státům o to, aby v této zemi vládl někdo povolný, který umožní jednak vrátit se do správy a de facto k opětovnému ovládnutí průplavu. A kromě toho, za čtvrté, aby to byl člověk který nepřipustí, že by Panama měla ambici nějakým výrazným způsobem uplatňovat svoji suverenitu a to nejen nad pásmem Panamského průplavu. Vlády v Panamě se po Noriegoví ujmula osvědčená rodina Arijasů, která spolupracovala se Spojenými státy od zahájení provozu průplavu v Panamě. Prostě, bylo to něco jiného než politika, kterou představovali zejména Torrijos, ale také Noriega, který projevil značnou tvrdohlavost, když se protivil eminentním zájmům Spojených států.
Vrátím se k samotnému provedení vojenské akce v Panamě v roce 1989. Pamětníci té doby tvrdí, že Američané neumožnili vstup zahraničních novinářů do hlavního města Panamy po tři dny. Po tu dobu byly ve městě likvidovány a hromadně páleny mrtvoly několika set nebo dokonce několika tisíc obětí amerického útoku. Zkrátka, nic nového pod sluncem. Američané jen oprášili starý koncept z Panamy ve Venezuele, který tam tak hezky zafungoval již před 36 lety. Po vojenské akci, kterou provedli a jež byla uskutečněna s největší pravděpodobností jen za nezúčastněného přihlížení armády Venezuely. Ta nepoužila ani radarové, ani jiné moderní protiraketové systémy, které získala z Číny a Ruska. Při operaci byl zatčen americkými Delta Force venezuelský prezident Maduro a odvlečen do Spojených států. Tam je souzen za údajný drogový terorismus. Kdyby to nebylo tak vážné obvinění vůči hlavě státu, jehož legitimita je ovšem zeměmi Západu zcela zpochybňována, tak by to bylo celé k smíchu. Hlavně je to akce jako přes kopírák k té akci, která byla uskutečněna před 36 lety v Panamě a kterou západní média prakticky nepřipomínají. Proč asi?
Madurovi je vyčítáno kde co, že byl diktátorem, že byl drogovým dealerem, že umožňoval operace s drogami ve Venezuele Hizballáhu a Hamásu. A že umožňoval výcvik ozbrojenců těchto organizací na území Venezuely. Nevím, jestli je to pravděpodobné, že by se sefardský Žid Maduro byl schopen dohodnout s organizacemi arabských teroristů… To považuji za hodně nepravděpodobné.
V každém případě se dopustili jasného porušení mezinárodního práva Američané. A je zvláštní také to, že USA sobě nakloněné diktátory a zároveň velké porušovatele lidských práv v zemích Latinské Ameriky USA vždy tolerovaly. Připomenu jména jako byli Pinochet nebo Stroesner, Somoza či d’Aubisson. Proti těm armáda Spojených států nikdy nezasáhla. A bylo jim jedno, že tito diktátoři porušují závažným způsobem lidská práva: mučí a likvidují své politické odpůrce a jsou přítěží pro své země. Tito pravicoví diktátoři ovšem měli jednu pozitivní vlastnost, tedy pozitivní pro vládu Spojených států. Oni respektovali v plném rozsahu zájmy Spojených států a také amerických firem. Těžařských, stavebních či strojírenských a dalších. Konec konců státy Jižní Ameriky v čele s pravicovými diktaturami v minulosti byly také velkým odběratelem amerických zbraní. I to mělo svůj význam. Zkrátka, Spojené státy až na krátké období, kdy v jejich čele stál prezident Carter, vždy uplatňovaly tzv Monroevou doktrínu ve vztahu k Jižní Americe. Prostě, dívali se na země na jih od Rio Grande jako na státy s omezenou suverenitou, které musí za každou cenu respektovat zájmy Spojených států, respektive amerických firem.
Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz
X X X
Fidesz začal volebnú kampaň, Orbán je po 20 rokoch pripravený pokračovať. Magyar hovorí o propagande
Aj po 20 rokoch vládnutia je predseda maďarskej vlády a predseda strany Fidesz Viktor Orbán pripravený pokračovať v úlohe riadenia krajiny. Orbán o tom podľa servera infostart.hu hovoril pred vyše 800 delegátmi na sobotňajšom zjazde v Budapešti, ktorým Fidesz otvára kampaň pred aprílovými parlamentnými voľbami.
Maďarský premiér Viktor Orbán
Predseda maďarskej mimoparlamentnej opozičnej strany TISZA Péter Magyar nazval sobotňajší zjazd vládnej strany Fidesz „propagandistickou akciou“. Podľa servera hang.hu opozičný líder k predstaveniu kandidátov Fideszu v 106 individuálnych obvodoch na zjazde dodal, že skutočnosť, že zlodeja pekne oblečú, pekne ho nasvietia a odfotia zo všetkých uhlov, z neho ešte neurobí čestného človeka.
Videá vidieckeho sídla, ktoré vlastní otec maďarského premiéra Viktora Orbána, majú na internete stovky tisíc zobrazení, pričom jeden z bojovníkov proti korupcii zverejnil nové zábery. Zdroj: FB/Ákos Hadházy / Zdroj: FB Ákos Hadházy
K svojmu príspevku na Facebooku Magyar priložil fotografiu 106 kandidátov jednomandátových obvodov strany TISZA s poznámkou, že oni sú pripravení a pracujú vo volebných obvodoch už od 1. decembra.
Právne poradenstvo
„Zatiaľ čo Fidesz sa dnes s poldruha mesačným meškaním snaží dať dokopy podobnú skupinovú fotografiu na propagandistickej akcii, ktorá požiera verejné peniaze, politici strany TISZA rozdávajú palivové drevo a snažia sa všemožne pomôcť tým, ktorí to potrebujú,“ pripomenul predseda strany TISZA s odkazom na skutočnosť, že jeho strana začala s pomocou núdznym po tom, čo tento týždeň v Maďarsku nasnežilo a došlo k výraznému ochladeniu.
X X X
Zlom. Trump stahuje USA z Benátské komise pro demokracii. Následuje Rusko.
Americký prezident Donald Trump nařídil vystoupení USA z Benátské komise Rady Evropy. Komise pro demokracii prostřednictvím práva je jednou z 66 mezinárodních organizací, které se ocitly „na seznamu“. Členství v nich je podle Bílého domu v rozporu se zájmy USA. Komise pomáhá státům s ústavními reformami, dává stanoviska Evropskému soudu pro lidská práva i k zásadním státoprávním otázkám. Naposledy například ke zrušeným prezidentským volbám v Rumunsku.
Takzvaná Benátská komise se pod pořadovým číslem 35 objevila na seznamu nežádoucích mezinárodních organizací. Členství v nich je podle prezidenta Donalda Trumpa v rozporu se zájmy USA. Svým příkazem nařídil z těchto organizací vystoupit už 4. února 2025. Nyní zjevně dochází k realizaci prezidentova memoranda.
Prosazování demokracie prostřednictvím práva
„S politováním se dozvídám o rozhodnutí prezidenta Spojených států amerických zahájit postup k vystoupení z Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva,“ prohlásila 9. ledna 2026 předsedkyně Benátské komise a někdejší předsedkyně italského Ústavního soudu Marta Cartabia.
Během svého členství přispěly USA a dalších 60 evropských i mimoevropských států k prosazování „demokracie prostřednictvím práva“. Jde o proces, kterým demokraticky zvolené vlády podporují sociální a ekonomický blahobyt pro všechny a chrání individuální práva bez diskriminace v souladu se zásadami právního státu, dodala Marta Cartabia.
Jednání Benátské komise Foto: FLICKR/Congress of local and regional authorities
Odchod USA je podle ní ztrátou hodnot i zkušeností.
Zrušené volby, manipulace s voliči a ústavní soudy
Benátská komise například vypracovala analýzu ke zrušeným prezidentským volbám v Rumunsku. Hledala v ní odpověď na otázku, za jakých okolností mohou ústavní soudy zneplatnit volby.
Podle Benátské komise a jejího volebního kodexu představuje změna volebního zákona v době kratší než jeden rok před volbami volební manipulaci. Pokud ke změně dojde, má se uplatnit až při dalších volbách po těch následujících.
O parametrech voleb podle kodexu Benátské komise Česká justice informovala v souvislosti se změnou volebního zákona v Česku v roce 2021. Ústavní soud tehdy novou legislativu potvrdil ještě před volbami do Poslanecké sněmovny, a to v rozporu se zásadami volebního kodexu.
USA a úmluvy Rady Evropy
USA jsou plnohodnotným členem Benátské komise Rady Evropy od roku 2013. Staly se jím na vlastní žádost poté, co od roku 1991 působily v roli pozorovatele.
Spojené státy mají rovněž status pozorovatele při Radě Evropy, v jejímž rámci uzavřely řadu mezinárodních úmluv. K 10. lednu 2026 měly v rámci Rady Evropy uzavřeno celkem 32 mezinárodních úmluv.
Konec centra vědy na Ukrajině i komise pro mír
Na seznamu mezinárodních organizací, jejichž členství je podle USA v rozporu s jejich zájmy, figuruje celkem 66 subjektů. Z toho 35 je založeno mimo OSN, zatímco 31 spadá pod OSN.
Jsou mezi nimi například Fórum pro laboratorní výzkum evropských dálnic, Mezinárodní výbor pro bavlnu, Studijní skupina pro olovo a zinek či Mezinárodní organizace pro tropické dřevo. Dále také Síť pro politiku obnovitelných zdrojů energie pro 21. století, Centrum vědy a techniky na Ukrajině nebo Sekretariát tichomořského regionálního environmentálního programu.
Řada dalších organizací se věnuje demokracii, právu a svobodě. Kromě Benátské komise ukončí USA působení také v Mezinárodním institutu pro spravedlnost a právní stát, Komisi pro mezinárodní právo, Mezinárodním reziduálním mechanismu pro trestní tribunály či v Komisi OSN pro budování míru.
Následují Spojené státy cestu Ruska?
Před čtyřmi lety, 16. března 2022, vystoupilo z Rady Evropy Rusko. Stalo se tak v den, kdy mělo Parlamentní shromáždění Rady Evropy večer hlasovat o vyloučení Ruské federace.
Rusko však svůj odchod z Rady Evropy avizovalo dlouhodobě. Veřejně jej oznámilo už 10. března 2022 s odůvodněním, že organizace je „nezvratně zničená“.
O půl roku později, 16. září 2022, Rusko definitivně opustilo také Evropský soud pro lidská práva.
Za Českou republiku v Benátské komisi dlouhodobě zasedá akademička a profesorka práva Veronika Bílková. Jejím náhradníkem je soudce Tomáš Langášek. Před svým zvolením soudkyní Evropského soudu pro lidská práva v komisi působila také Kateřina Šimáčková.
Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
Zaslúžená smrť a odporný dedinský politický stratég. Vyhostí protikremeľská Litva odporcu Putinovho režimu?
V Litve vyvolali pobúrenie slová, ktoré by vôbec neprekvapili, keby zazneli od kremeľských propagandistov. Patria však ostrému kritikovi režimu Vladimira Putina. Nedá sa vylúčiť, že autor výrokov bude pykať tak, že úrady ho prinútia, aby sa z pobaltskej republiky odsťahoval.
Leonid Volkov.
Škandál spôsobil ruský politik žijúci v exile Leonid Volkov. Známy je tým, že bol pravou rukou Alexeja Navaľného, opozičného predáka a politického väzňa, ktorý zomrel za mrežami vo februári 2024. Volkov riadil protikorupčné projekty Navaľného a viedol jeho predvolebnú kampaň. Rodák zo Sverdlovsku, ktorý má 45 rokov, sa v zahraničí zdržiava hlavne vo Vilniuse. Do vlasti sa vrátiť nemôže: v júni 2025 ho v Rusku odsúdili v neprítomnosti na 18 rokov väzenia za „šírenie falošných správ“ o vojne na Ukrajine a za „ospravedlňovanie terorizmu“.
Ruskí partizáni pália už aj vlaky. Tvrdia, že zaútočili na desiatky lokomotív a ochromili zásobovacie trasy
Aké slová Volkova teraz spôsobili škandál? Tie, v ktorých si pochvaľoval správu o zabití veliteľa Ruského dobrovoľníckeho zboru (RDZ) na Ukraijne Denisa Kapustina a vulgárne sa vyjadril o šéfovi ukrajinskej vojenskej rozviedky Kyrylovi Budanovovi. Jeho komentár zverejnila na sociálnej sieti Anna Tironová, niekdajšia spolupracovníčka protikorupčného fondu Navaľného, ktorá v súčasnosti plní politické úlohy RDZ.
Volkov napísal Tironovej, že určitým spôsobom došlo k denacifikácii na Ukrajine (Putin vo februári 2022 hovoril o nutnosti „demilitarizácie a denacifikácie“ susedného štátu, keď zdôvodnil inváziu ruských vojsk). „Nacista, ktorého samotná existencia bola darom pre kremeľskú propagandu, zomrel. On a jeho zbor klaunov realizovali temný program odporného dedinského politického stratéga Budanova,“ uviedol Volkov. Dodal, že dúfa, že Budanov skončí vo väzení podobne ako „propagandistickí zlodeji“ v Kyjeve. „Potom bude mať Ukrajina šancu vyhrať. Ale pokiaľ sa spolieha na kapustinovcov, nemá žiadnu šancu,“ uzavrel Volkov. (Volkov by rád videl za mrežami aj Andrija Jermaka, niekdajšieho vedúceho kancelárie ukrajnského lídra.)
Pripomeňme, že nedávna informácia o likvidácii Kapustina sa nakoniec ukázala falošná. Ukrajinci pred pár dňami oznámili, že fingovali smrť veliteľa RBK, ktorú si objednali Rusi, aby od nich získali pol milióna dolárov určených na jeho likvidáciu. Kapustin je kontroverzná postava. Na Ukrajine si ho síce môžu pochvaľovať ako zakladateľa vojenského oddielu zloženého z Rusov, ktorí bojujú proti Putinovej armáde, no na druhej strane má temnú minulosť. Ešte keď žil v Rusku, stal sa z neho extrémista. Viac-menej sa dá povedať, že neonacista. Okrem iného založil firmu White Rex (Biely kráľ), ktorej samotný názov evokuje rasistické postoje. Venovala sa aj predaju oblečenia s neonacistickou symbolikou. Na Ukrajine žije od roku 2018, RDZ vytvoril po ruskej invázii, ktorú Putin nariadil 24. februára 2022.
Prečo Volkovovi leží v žalúdku aj Budanov, ktorý sa medzitým presunul na pozíciu šéfa prezidentskej kancelárie Volodymyra Zelenského, nie je jasné z kontextu jeho správy adresovanej Tironovej. Možno mu prekáža na ňom to, že stál za mnohými údermi proti ruským cieľom, ktoré Volkov nepovažuje vyslovene za vojenské terče.
Ostrý tón svojej súkromnej správy určenej Tironovej oľutoval. „Bola drsná a emotívna, ako to, bohužiaľ, pri osobných správach často býva. Adresoval som ju osobe, ktorá o mne neustále šíri škaredé veci lži. Nemal som tú správu písať a určite som mal lepšie ovládať svoje emócie. A áno, mám negatívny postoj k neonacistom… Aj taktické spojenectvo s nimi sa mi zdá byť veľkou chybou,“ uviedol Volkov na sociálnej sieti Telegram.
Riadil ukrajinských vojenských špiónov, teraz bude Budanov slúžiť Zelenskému
Kyryl Budanov bude riadiť prezidentskú kanceláriu Volodymyra Zelenského. / Zdroj: Reuters
Ešte pred prejavením ľútosti Volkova, ale aj potom, vyjadrili silné rozpaky mnohí politickí predstavitelia Litvy, ktorá patrí medzi najväčších podporovateľov Ukrajiny brániacej sa už bezmála celé štyri roky proti ruskej agresii. Poslanec a exminister obrany Laurynas Kasčiunas povedal, že také slová by čakal napríklad od ruského jastraba, ktorým je bývalý prezident Dmitrij Medvedev. „Toto sú však slová zástupcu ruskej opozície, o ktorú sa staráme,“ zdôraznil podľa serveru Meduza znepokojený Kasčiunas.
Kritikou nešetril tiež šéf parlamentného výboru pre zahraničnú politiku Remigijus Motuzas: „Litva vynaložila maximálne úsilie na garantovanie bezpečnosti Volkova po útoku na neho vo Vilniuse v roku 2024. Vyjadrujem prekvapenie nad tým, že človek, ktorý sám zažil veľa represií zo strany Ruska, sa tak negatívne vyslovuje o ukrajinských predstaviteľoch,“ citoval Motuzasa server Delfi. (Volkova napadol v marci 2024 ruský občan, ktorý mu nastriekal do očí slzný plyn a potom ho začal biť s kladivom.)
V Litve nezostali len pri slovách: úrady posúdia, či Volkovovi nezrušia povolenie na pobyt v krajine. Avizovali, že sa budú zaoberať otázkou, či tento Rus po svojich výrokoch nepredstavuje „hrozbu pre litovskú národnú bezpečnosť“. Keby sme mali odhadnúť, ako sa k Volkovovi nakoniec postavia vo Vilniuse, je dosť pravdepodobné, že si asi bude musieť zbaliť veci a odcestovať do inej krajiny. Prečo? Naznačuje to reakcia premiérky Ingy Ruginienéovej: „Podľa môjho osobného názoru sú takéto vyhlásenia neprijateľné a takýto človek nemá v Litve miesto,“ citovala ju tamojšia televízia.
Pellegrini, Raši a Fico mali spoločný obed. EÚ je podľa premiéra v hlbokej kríze: Slovensko v nej nesmie pobehovať ako zranená laň
Prezident SR Peter Pellegrini, predseda Národnej rady Richard Raši (Hlas) i premiér Robert Fico (Smer) deklarujú zhodu pri zásadných otázkach, týkajúcich sa záujmov SR na domácej i zahraničnej scéne. Zároveň potvrdili korektné vzťahy medzi sebou, ako aj ochotu a schopnosť konštruktívne diskutovať o prípadných rozdielnych názoroch. Vyplýva to z vyjadrení troch najvyšších ústavných činiteľov po spoločnom sobotňajšom obede v paláci Bratislavského hradu.
Prezident Peter Pellegrini (uprostred), predseda Národnej rady Richard Raši (vľavo) a predseda vlády Robert Fico (vpravo, Smer) pózujú počas obedu troch najvyšších ústavných činiteľov, ktorý sa konal pri príležitosti 33. výročia vzniku samostatnej Slovenskej republiky na Bratislavskom hrade v Bratislave 10. januára 2026
„Úlohou troch najvyšších ústavných činiteľov je vysielať signál, že dá sa robiť kultúrna politika, že dá sa robiť kultivovaný dialóg a že traja najvyšší ústavní činitelia musia nájsť k sebe cestu a musia vedieť spolu pre blaho Slovenskej republiky nachádzať spoločné postoje a spoločné rozhodnutia,“ vyhlásil prezident. Aj dnešné stretnutie podľa neho potvrdilo, že traja najvyšší ústavní činitelia spoločne dokážu o všetkých otázkach hovoriť veľmi otvorene, konštruktívne a pragmaticky.
Pripomenul, že všetci traja zastali rovnaký postoj po nedávnych udalostiach vo Venezuele. Potvrdil tiež zhodu na tom, že Slovensko by malo mať zástupcu na rokovaniach tzv. koalície ochotných, s tým, že názor SR zostáva nemenný. Zdôraznil, že krajina nebude ďalej vojensky podporovať Ukrajinu, nevyšle žiadnych vojakov a ani sa nebude podieľať na garanciách veľkej pôžičky zo strany Európskej komisie
Všetci traja deklarovali, že EÚ je pre Slovensko životný priestor, ktorého chce byť naďalej súčasťou. Fico však upozornil, že Únia nikdy neprežívala takú hlbokú krízu. „Bol by som nerád, keby v tejto kríze, ktorá v Európskej únii je, pobehovalo Slovensko ako nejaká zranená laň a mohla by byť obeťou významných posunov, ktoré v Európe môžu nastať,“ skonštatoval.
Poukázal tiež na rozpadajúci sa svetový poriadok a dodržiavanie medzinárodného práva. Výzvou podľa neho bude aj otázka energetickej bezpečnosti.
Premiér preto považuje za dôležité, aby Slovensko vystupovalo v Európe a vo svete suverénne. „Chcem vyzvať celú vládnu koalíciu, bez ohľadu na to, že máme aj vnútorné konflikty, vnútorné spory, aby sme sa dali teraz dohromady a predstavovali smelú, odvážnu a suverénnu štátnu reprezentáciu, ktorá bude chrániť Slovensko v týchto ťažkých časoch,“ vyhlásil. Je presvedčený, že v prípade troch najvyšších ústavných činiteľov bude zhoda v otázkach budúcnosti Slovenska fungovať bez akýchkoľvek kompromisov.
„Samozrejme, že môže prísť nejaký zákon, kde pán prezident povie, že má iný názor, tak to je vetovať, veď taký je život, to je právo prezidenta. Alebo mi môže koaličný partner povedať, že má iný názor, ale v otázke suverenity, postavenia Slovenska, bezpečnosti prežitia našej vlasti, našej krajiny, musíme ťahať za jeden povraz. (…) Pokiaľ je opozícia pripravená byť súčasťou tohto ťaženia v prospech Slovenska, bude vítaná,“ povedal predseda vlády.
Raši rovnako potvrdil, že traja najvyšší ústavní činitelia sa vedia dohodnúť na riešení závažných problémov, ktoré sa týkajú SR, či už zahraničnopolitických alebo v domácich otázkach. „Neevidujem žiadne zásadné problémy a v mnohých témach máme spoločné a podobné názory,“ poznamenal.
Doplnil, že spoločne hovorili napríklad aj o fungovaní Vyšehradskej štvorky či Slavkovského formátu. „Náš postoj je jednoznačný, budeme hľadať s týmito krajinami spoločné prieniky a budeme sa snažiť vystupovať spoločne pri riešení výziev,“ vyhlásil. Predmetom diskusie bolo aj fungovanie parlamentu. „Chcem potvrdiť, že zmena zákona o rokovacom poriadku bude a musí byť prvým bodom ďalšej schôdze,“ povedal Raši.
V rámci domácich tém traja najvyšší ústavní činitelia diskutovali aj o ekonomických otázkach týkajúcich sa Slovenska v blízkom období, ako napríklad ukončenie programu plánu obnovy a odolnosti.
Prezident v tejto súvislosti ocenil prístup, akým vláda SR chce pristúpiť k ekonomického rastu a zvýšeniu príjmu pracujúcich ľudí. Zároveň sa na stretnutí informovali aj o svojich plánovaných zahraničných cestách a aktivitách v roku 2026 i prijatiach zahraničných ústavných činiteľov na Slovensku.
PS: Pellegrini, Raši a Fico nepredstavili plán, ako krajinu vyviesť z krízy
Od stretnutia troch najvyšších ústavných činiteľov SR by líder opozičného PS Michal Šimečka očakával predstavenie plánu na vyvedenie Slovákov z „marazmu“, ale aj to, ako chce SR postupovať na medzinárodnej úrovni. Pellegrini, Raši a Fico však podľa Šimečku ukázali, že im „ide len o seba“ a nie o to, ako vyviesť Slovensko z krízy.
„Títo traja páni už nemajú ani ambíciu, ani schopnosti niečo Slovensku ponúknuť. Ani v ekonomike, ani v zahraničnej politike. Im a špeciálne Robertovi Ficovi dnes ide iba o moc samotnú, o jej udržanie, o to, aby si liečil vlastné traumy, aby sa mstil. Vláde ide o nejaké kšefty, ale už jej vôbec nejde o to, ako vyviesť Slovensko z tejto krízy. A presne sa to ukázalo. A podľa mňa je to najlepší doklad toho, že naša krajina potrebuje zmenu,“ vyhlásil Šimečka na sobotnej tlačovej konferencii.
Aby Slovensko zvládlo náročné obdobie, nepotrebuje podľa neho nový rokovací poriadok parlamentu. „Potrebuje zmenu, vládu, ktorá sa bude zaujímať o starosti občanov, prinesie hospodársky rast, konečne vráti Slovensko do Európy, aby nebolo izolované, nestálo bokom, nebolo zraniteľné,“ doplnil.
Šimečka by očakával, že prezident, šéf parlamentu a premiér predstavia plán, ako vyviesť Slovensko z marazmu a aké opatrenia chcú prijať napríklad na naštartovanie hospodárskeho rastu. Člen predsedníctva PS Ivan Korčok vyzval vládu, aby občanom povedala, ako chce budovať spojenectvá so zahraničnými partnermi, v akých formátoch chce byť naďalej aktívna a tiež ju vyzval, aby sa začala zúčastňovať na stretnutiach tzv. koalície ochotných.
PS zároveň považuje za nesprávny postup, aby nový blok v atómovej elektrárni v Jaslovských Bohuniciach stavala americká firma. „Treba si uvedomiť, že to nebude stáť 15 miliárd. Ako poznáme túto vládu, určite sa to predraží, bude to stáť možno 20 – 30 miliárd eur,“ povedal Šimečka s tým, že premiér tak urobil bez transparentného medzinárodného tendra a posúdenia odbornou verejnosťou. Nepovažuje to za dobrý krok aj v súvislosti so situáciou po tom, ako USA napadlo Venezuelu.
Šéfka strany Za ľudí Veronika Remišová si myslí, že kroky troch najvyšších ústavných činiteľov vedú k právnej a politickej destabilizácii Slovenska. „Prezident sa nedokázal dištancovať od škodlivej zahraničnej politiky Roberta Fica a plne sa prihlásil k politickej a právnej destabilizácii štátu,“ uviedla v stanovisku. Tvrdí tiež, že traja najvyšší ústavní činitelia nevedia ponúknuť Slovensku pozitívnu víziu.
X X X
Trump: Urobíme niečo s Grónskom, či sa im to páči alebo nie. Z Grónska mu poslali odkaz: Nechceme byť Američanmi
Americký prezident Donald Trump v piatok opätovne potvrdil svoj záujem o Grónsko. Vyhlásil, že USA musia konať, aby zabránili Číne alebo Rusku získať kontrolu nad strategicky dôležitým arktickým ostrovom, uviedli agentúry AFP a DPA.
„Urobíme niečo s Grónskom, či sa im to páči alebo nie,“ povedal Trump. „Chcel by som uzavrieť dohodu, viete, ľahkou cestou. Ale ak to nepôjde ľahko, urobíme to ťažkou cestou,“ odpovedal v Bielom dome, keď mu novinári kládli otázky na túto tému.
Nechceme byť Američanmi, nechceme byť Dánmi, chceme byť Grónčanmi, uviedli v spoločnom vyhlásení predsedovia piatich strán zastúpených v grónskom parlamente Inatsisartutu. Požadujú v ňom tiež, aby Spojené štáty, ktoré vyjadrujú želanie pripojiť arktický ostrov patriaci Dánsku k USA, prestali ich krajinou pohŕdať. Informuje o tom agentúra DPA.
„O budúcnosti Grónska musí rozhodovať grónsky ľud,“ uvádza sa v piatkovom vyhlásení.
Americký prezident Donald Trump dal jasne najavo, že chce ostrov obývaný zhruba 60 000 ľudí dostať pod kontrolu USA. Zdôraznil jeho strategický význam a nedávnu veľkú prítomnosť ruských a čínskych lodí v regióne. Trumpove vyhlásenia sú obzvlášť znepokojujúce, pretože nevylúčil použitie vojenskej a ekonomickej sily na získanie kontroly nad Grónskom, pripomenula DPA.
Podľa amerického prezidenta je kontrola nad ostrovom kľúčová pre národnú bezpečnosť USA vzhľadom na údajnú rastúcu vojenskú aktivitu Ruska a Číny v Arktíde.
„Nenecháme Rusko ani Čínu obsadiť Grónsko. To je to, čo urobia, ak to neurobíme my,“ dodal.
Dánsko a ďalší európski spojenci vyjadrili šok nad Trumpovými hrozbami prevziať kontrolu nad Grónskom, kde USA majú už niekoľko desaťročí vojenskú základňu.
Dánska premiérka Mette Frederiksenová varovala, že invázia do Grónska by znamenala koniec „všetkého“ vrátane NATO a povojnových bezpečnostných štruktúr.
Americký minister zahraničných vecí Marco Rubio sa má v tejto súvislosti budúci týždeň stretnúť s dánskym ministrom zahraničných vecí a predstaviteľmi Grónska.
Trump počas svojho druhého funkčného obdobia opakovane hovorí o prevzatí kontroly nad Grónskom. Toto autonómne dánske územie je bohaté na nerastné suroviny a na získanie ostrova s 57.000 obyvateľmi americký prezident nevylúčil ani použitie vojenskej sily.
X X X
Messi alebo Ronaldo? Švédsky velikán prekvapil, za najlepšieho spoluhráča označil slovenskú legendu
Niekdajší švédsky reprezentant Henrik Larsson má za sebou kariéru, akú môže závidieť celý futbalový svet. V jednom tíme hral s Lionelom Messim, Cristianom Ronaldom či Ronaldinhom, teda s ikonami modernej éry.
Keď sa ho však v relácii The Overlap spýtali, ktorý spoluhráč bol pre neho najlepší, odpoveď mnohých prekvapila.
„Áno, myslím, že je niekde tam hore,“ povedal Larsson o Ronaldinhovi. „Ale Ľubomír Moravčík – dodnes vám neviem povedať, či bol ľavák alebo pravák. Neviem. Ale vedel vás nájsť kdekoľvek a vedel dávať góly.“
Práve slovenský tvorca hry z čias Celticu na Larssona zanechal najväčší dojem.
Do rozhovoru sa zapojil aj Roy Keane, ktorý reagoval slovami: „Veľa ľudí o ňom toho veľa nevie, však?“ Napriek tomu aj on uznal Moravčíkov výnimočný talent a označil ho za „úžasného hráča“.
Larsson jeho slová len potvrdil: „Bol skvelý. Jeho technika bola niečo úplne iné. Ľavá noha, pravá noha, na tom nezáležalo.“
Švédsky kanonier pokračoval v chválach.
„Vedel hrať s loptou tvrdo aj s citom, bolo to jednoducho skvelé.“ Larsson a Moravčík spolu nastupovali za Celtic od roku 1998, odohrali spolu 84 zápasov a vybojovali dva tituly v škótskej lige, dva Ligové poháre a Škótsky pohár.
Moravčík nezaujal len spoluhráčov. V októbri 2001 jeho umenie na vlastnej koži pocítil aj Pavel Nedvěd, keď jeho vtedajší klub Juventus Turín prehral v Glasgowe s Celticom 3:4. Slovák mal priamy podiel na troch góloch domáceho tímu.
Nedvěd si na duel zaspomínal v roku 2020 slovami: „Pamätám si zápas v roku 2001 a to, ako som hral proti Moravčíkovi.“
Česká legenda pridala osobné vyznanie: „Bol mojím hrdinom, keď som bol mladý hráč. Bol mojím idolom počas mládežníckych čias,“ povedal Nedvěd podľa webu talksport.com.
„Ľubo mal tú úžasnú schopnosť hrať rovnako dobre oboma nohami. S ľavou aj pravou dokázal čokoľvek.“
Nedvěd uzavrel spomienku na Moravčíka s úsmevom. „Mal som šťastie, že som si mohol zahrať v Celtic Parku v rovnakom zápase ako Ľubo – ale nemal som šťastie v tom, ako proti nám v ten večer hral.“
X X X
Opozičný líder Magyar kritizuje Fidesz. „Propagandistický zjazd“ má podľa neho zakrývať neférovosť strany
Predseda opozičnej strany TISZA Péter Magyar označil zjazd Fideszu za propagandistickú akciu a kritizoval ich predstavenie kandidátov. Zdôraznil úsilie jeho strany o pomoc ľuďom v núdzi.
Predseda maďarskej mimoparlamentnej opozičnej strany TISZA Péter Magyar nazval sobotňajší zjazd vládnej strany Fidesz „propagandistickou akciou“. Podľa servera hang.hu opozičný líder k predstaveniu kandidátov Fideszu v 106 individuálnych obvodoch na zjazde dodal, že skutočnosť, že zlodeja pekne oblečú, pekne ho nasvietia a odfotia zo všetkých uhlov, z neho ešte neurobí čestného človeka, informuje spravodajca TASR v Budapešti.
K svojmu príspevku na Facebooku Magyar priložil fotografiu 106 kandidátov jednomandátových obvodov strany TISZA s poznámkou, že oni sú pripravení a pracujú vo volebných obvodoch už od 1. decembra.
Pomoc pre ľudí v núdzi
„Zatiaľ čo Fidesz sa dnes s poldruha mesačným meškaním snaží dať dokopy podobnú skupinovú fotografiu na propagandistickej akcii, ktorá požiera verejné peniaze, politici strany TISZA rozdávajú palivové drevo a snažia sa všemožne pomôcť tým, ktorí to potrebujú,“ pripomenul predseda strany TISZA s odkazom na skutočnosť, že jeho strana začala s pomocou núdznym po tom, čo tento týždeň v Maďarsku nasnežilo a došlo k výraznému ochladeniu.
Zjazd Fideszu a kandidáti
Fidesz v sobotu otvára kampaň pred aprílovými parlamentnými voľbami zjazdom v budapeštianskom multifunkčnom centre Hungexpo, kde predstavia kandidátov vládneho bloku Fidesz-KDNP v 106 jednomandátových obvodoch. S prejavom na zjazde pred vyše 800 delegátmi vystúpi aj premiér a predseda Fideszu Viktor Orbán.
X X X
Premiér Fico poletí do Washingtonu. Slovensko podpíše s USA dohodu o jadrovej energetike
Dohoda medzi Slovenskom a USA má zaistiť rozvoj jadrovej energetiky, umožniť výstavbu štátom vlastneného bloku a posilniť vzájomnú výmenu skúseností či študijné programy pre odborníkov.
Slovensko a Spojené štáty americké podpíšu v piatok (16. 1.) vo Washingtone dohodu o vzájomnej spolupráci v jadrovej energetike. Premiér Robert Fico (Smer-SD) sa chce na podpise zúčastniť. Informoval o tom v sobotu po obede s prezidentom Petrom Pellegrinim a predsedom Národnej rady SR Richardom Rašim (Hlas-SD).
„Chceme v spolupráci s americkými partnermi postaviť na území existujúcej atómovej elektrárne v Jaslovských Bohuniciach nový obrovský blok čisto do štátneho vlastníctva s výkonom takmer 1 200 MWh,“ priblížil predseda vlády.
Spolupráca s USA
Premiér v decembri 2025 informoval o písomnom pozvaní od prezidenta USA Donalda Trumpa na spoločné stretnutie. Avizoval, že chcú spoločne podporiť medzivládnu dohodu medzi SR a USA o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda SR dohodu schválila v septembri minulého roka. Predtým ju odobrila aj Európska komisia.
Dohoda zahŕňa najmä spoluprácu v súvislosti s programom civilných jadrových elektrární na Slovensku. Obom krajinám vytvára priestor na spoluprácu v oblasti nových moderných technológií, výskumu, výmeny skúseností, prípravy odborníkov či zapojenia slovenského priemyslu. Umožňuje výmenné programy medzi univerzitami a inými vzdelávacími inštitúciami a podporu výskumno-vývojovej spolupráce.
X XX
Turek není první. Jak lidé v Česku žalovali prezidenty.
Když poslanec Motoristů Filip Turek oznámil, že podá žalobu na ochranu osobnosti na prezidenta Petra Pavla, může to působit jako výjimečný krok. Čeští prezidenti už ale v minulosti čelili žalobám kvůli svým výrokům. Soudy opakovaně řešily, kde končí svoboda projevu hlavy státu a kde začíná odpovědnost za zásah do cti konkrétního člověka.
Dosavadní případy zároveň ukazují, že rozhodující není samotný obsah výroku, ale kontext, v němž prezident mluvil.
Cibulka versus Havel: prezident při výkonu funkce
Jedním z prvních sporů byla žaloba vydavatele Necenzurovaných novin Petra Cibulky na prezidenta Václava Havla. Cibulka se bránil proti Havlově kritice zveřejňování seznamů spolupracovníků Státní bezpečnosti. Havel tehdy v rozhovoru pro zahraniční tisk uvedl, že zveřejnění seznamů způsobilo nezměrný počet lidských tragédií.
Soudy žalobu odmítly. Dospěly k závěru, že Havel vystupoval jako prezident při výkonu své funkce, nikoli jako soukromá osoba. Prezident podle nich z výkonu funkce neodpovídá v civilním řízení. Tento přístup dlouho určoval hranice soudní ochrany vůči hlavě státu.
Šarapatka versus Zeman: osobní výrok, osobní odpovědnost
Zásadní posun přinesla až kauza Zdeňka Šarapatky proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Zeman v roce 2017 veřejně prohlásil, že Šarapatku „vyhodil pro neschopnost“. Šarapatka přitom z Úřadu vlády odešel dohodou.
Soudy se postupně shodly, že tento výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce. Nešlo o rozhodnutí hlavy státu ani o výkon ústavní pravomoci, ale o osobní hodnocení konkrétní osoby. Prezident proto nebyl chráněn imunitou z výkonu funkce a byl žalovatelný přímo jako fyzická osoba.
Po několika letech soudních sporů soudy pravomocně rozhodly, že se Zeman musí Šarapatkovi omluvit. Omluva přišla až po jeho odchodu z Pražského hradu, a to až poté, co byl podán exekuční návrh.
Peroutka: když odpovídá stát
Další známý případ se týkal výroků Miloše Zemana o novináři Ferdinandu Peroutkovi, kterému prezident připsal autorství článku „Hitler je gentleman“. Text se nikdy nepodařilo dohledat.
Soudy se v tomto sporu nezaměřily jen na pravdivost výroku, ale hlavně na otázku, kdo má za prezidentova slova odpovídat. Dospěly k závěru, že pokud prezident způsobí újmu při výkonu své funkce, odpovídá za ni stát. Ten se nakonec Peroutkově vnučce omluvil prostřednictvím Ministerstva financí.
Turek versus Pavel: spor o hranici
Případ Filipa Turka se od všech předchozích liší. Prezident Pavel nekomentoval soukromou osobu ani historická fakta. Odůvodnil své ústavní rozhodnutí, proč Turka nejmenoval ministrem životního prostředí. Poukázal přitom na ochranu ústavních hodnot, loajalitu k právnímu řádu a dlouhodobý charakter Turkových výroků a jednání.
Turek reagoval oznámením žaloby na ochranu osobnosti. Tvrdí, že se ho prezidentovo zdůvodnění hluboce dotklo a zasáhlo do jeho cti a důstojnosti.
Turek nemá k dispozici ústavní cestu přezkumu. Kompetenční spor před Ústavním soudem může podat pouze předseda vlády jako ústavní orgán, jehož návrhu prezident nevyhověl. Kandidát na ministra tuto možnost nemá. Premiér Andrej Babiš už dříve uvedl, že žalobu kvůli nejmenování nepodá. Pro podání žaloby zároveň nejsou ani Motoristé.
Ústavní role
Když prezident pronáší nepravdivá skutková tvrzení o konkrétní osobě mimo výkon funkce, může nést osobní odpovědnost. Pokud ale jedná v rámci své ústavní role, soudy jsou podle rozhodnutí z minulosti výrazně zdrženlivější nebo odpovědnost přičítají státu.
Prezident Pavel mluvil o konkrétní osobě, ale činil tak při výkonu ústavní pravomoci. Případy Havla, Zemana či Peroutky ukazují, že české soudy posuzují odpovědnost hlavy státu velmi opatrně – a že hranice se vždy odvíjí od toho, zda prezident vystupoval jako osoba, nebo jako ústavní orgán.
Turka chce ministrem životního prostředí 21 procent lidí, zjistil aktuální průzkum agentury STEM pro televizi CNN Prima News. Podle dalších 21 procent dotazovaných by měl zůstat řadovým poslancem, 36 procent je pro Turkův odchod z politiky. Vyjádřit se nedokázalo 17 procent lidí, pět procent Turka neznalo, vyplývá z průzkumu, který CNN Prima News zveřejnila dnes večer a ve kterém odpovídalo téměř 1100 lidí.
X X X
Nouzový východ byl zamčený, pak jsem našel těla, řekl majitel vyhořelého baru
Majitel vyhořelého baru ve švýcarské Crans Montaně přiznal, že nouzový východ v suterénu podniku byl té noci zablokovaný. Uvedla to švýcarská televizní stanice RTS. Při požáru o silvestrovské noci v baru zahynulo 40 lidí, dalších 116 je zraněných.
O výpovědi majitele baru Jacquese Morettiho, kterou poskytl vyšetřujícím orgánům, píše s odvoláním na RTS a zdroje vyšetřování web Blick a německý Bild.
Moretti podle webů řekl, že tu noc spěchal do baru Le Constellation. Na místě ale zjistil, že nouzový východ je zamčený. Otevřel tedy dveře zvenčí.
Za dveřmi pak objevil několik bezvládných těl. Dodal, že neví, proč byl nouzový východ zamčený. Věc je nyní předmětem samotného vyšetřování. Moretti podle RTS také uvedl, že osobně odstranil předchozí pěnové obležení a nahradil ho jiným, které později začalo hořet.
Majitele baru v pátek zatkla policie, soud ho poslal kvůli obavě z možného útěku do vazby.
Ještě před několika dny přitom policie tvrdila, že pro vazbu není důvod. Moretti a jeho žena Jessica už dříve vyjádřili lítost a slíbili, že budou s policií spolupracovat.
Novoroční požár švýcarského baru je jednou z největších tragédií ve švýcarské historii. Zemřelo 40 lidí, nejmladším obětem bylo 14 let.
Tento týden vyšlo najevo, že v baru od roku 2020 nebyly prováděny žádné pravidelné kontroly požární bezpečnosti.
„Ačkoli bylo v roce 2025 v obci provedeno více než 1 400 požárních inspekcí, obecní rada zjistila, že tento bar v letech 2020 až 2025 pravidelnými inspekcemi neprošel,“ řekl v týdnu starosta.
Švýcarským médiím se také ozvali lidé, kteří na stejném místě slavili nový rok na přelomu let 2019/2020. I tehdy obsluha přinesla šampaňské, k nimž byly připevněné hořící svíčky. Podle svědků tehdy číšník volal, aby se s otevřeným ohněm nepřibližovalo ke stropu.
X XX
Ve Francii a Británii zůstávají tisíce lidí bez proudu, Německo zprovoznilo železnici
Autor: iDNES.cz, ČTK
- ledna 2026 14:25
Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100 tisíc domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani. V Německu se postupně do normálu vrací provoz na železnici. Bez proudu jsou také desetitisíce lidí ve Velké Británii.
Diskuse(1 příspěvek)Sdíletčlánek
Bouře, která s sebou do Francie v noci na pátek přinesla nárazový vítr o rychlosti přes 200 kilometrů v hodině, o dodávky elektřiny připravila celkem 380 tisíc domácností. Ve většině případů se je podařilo obnovit, dopoledne ale v Normandii zůstávalo ještě kolem 92 tisíc odběratelů bez proudu a v Bretani dalších 2600.
V Británii, kde si bouře vyžádala život muže, na jehož karavan spadl strom, v sobotu dopoledne bylo bez elektřiny přibližně 28 tisíc domácností.
Postupně k normálu se po sněhové bouři Elli vrací situace v Německu. Od sobotního poledne železniční společnost Deutsche Bahn obnovuje dálkové spojení v severní části Německa.
Jak ale poznamenává agentura DPA, cestující musí nadále počítat se zpožděními. Železniční společnost pasažéry vyzvala, aby zvážili, jestli svojí cestu vlakem nemohou odložit.
Nadále nefungují některé zahraniční spoje, například mezi městy na severu Německa a Kodaní či Amsterodamem. Regionální vlaky se na část tratí mají vracet během dne.
Zatímco dosud sněhová bouře zasáhla především sever spolkové republiky, nyní se očekávají sněhové srážky na jihu země, kde může do brzkých hodin nedělního rána napadnout 20 až 30 centimetrů, ve Schwarzwaldu na jihozápadě Německa až 50 centimetrů.
X X X
Je na Si Ťin-pchingovi, co udělá na Tchaj-wanu, řekl Trump. Doufá, že nic neudělá.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times. Nahrávku rozhovoru deník zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo čínské ministerstvo zahraničí
Trump v rozhovoru uvedl, že Si pokládá Tchaj-wan za součást Číny. „A je na něm, co bude dělat,“ dodal prezident. „Zároveň jsem mu ale dal najevo, že bych byl velmi nespokojený, kdyby to udělal, a nemyslím si, že to udělá. Doufám, že to neudělá,“ dodal.
Trump reagoval na otázku novináře, který se s odkazem na operaci, při níž americké jednotky v sobotu unesly z Venezuely prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které USA viní z obchodování s drogami, amerického prezidenta zeptal, zda by Si nemohl „použít stejnou logiku“ k převzetí kontroly nad Tchaj-wanem.
Ve stejném duchu se novinář Trumpa také tázal, zda by ruský prezident Vladimir Putin nemohl použít stejný argument, „aby se zmocnil zbytku Ukrajiny nebo dalších bývalých sovětských republik“.
„Nevytvořil jste precedent, kterého byste později mohl litovat?“ tázal se Trumpa novinář. „Ne, protože toto byla skutečná hrozba,“ odpověděl šéf Bílého domu s odkazem na operaci ve Venezuele. „Do Číny neproudily drogy. Neděly se tam všechny ty špatné věci, které jsme měli tady. Tchajwanské věznice se neotevřely a lidé nezačali proudit do Číny,“ odpověděl Trump.
„Si by vám ale řekl, že Tchaj-wan představuje pro Čínu hrozbu, „oponoval prezidentovi novinář. „Je pro něj zdrojem hrdosti, považuje ho za součást Číny,“ odpověděl Trump, načež naznačil, že čínskému prezidentovi sdělil, že by byl proti čínské invazi na Tchaj-wan. „Možná to udělá, až budeme mít jiného prezidenta, ale myslím, že to neudělá, dokud jsem prezidentem já,“ dodal Trump.
„Řešení tchajwanské otázky je výhradně záležitostí Číny a není předmětem zahraničního vměšování,“ reagovalo následně čínské ministerstvo zahraničí.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
X X X
Největší úspěch kariéry. Rychlobruslařka Zdráhalová na mistrovství Evropy vybojovala stříbro
Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová vybojovala na mistrovství Evropy stříbrnou medaili v závodě na 1500 metrů a připsala si největší úspěch v kariéře. Z vítězství se radovala Norka Ragne Wiklundová, která byla v pátek nejrychlejší i na trati 3000 metrů.
Devětadvacetiletá česká reprezentantka patřila v Polsku mezi medailové aspirantky, neboť ze startovního pole v sezoně zajela rychlejší čas pouze Wikludová, s níž se utkala v rozjížďce. Favorizovaná Norka dosáhla času 1:56,241, Zdráhalová byla o 29 setin sekundy pomalejší. Bronz vybojovala Nizozemka Chloé Hoogendoornová.
„Je to hrozně zvláštní. Jsou to moje první stupně, první medaile a nevím, co k tomu říct,“ uvedla Zdráhalová v nahrávce pro média. „Do závodu jsem šla s tím, že to musím (dobře) rozjet, protože Ragne je hrozně dobrá soupeřka. Byla jsem ale ráda, že jsem s ní jela, protože vím, že spolu dokážeme jet. Nevěřila jsem ale v to, že bych mohla skončit druhá,“ přiznala.
Svěřenkyně trenéra Petra Nováka uvedla, že i s ohledem na takzvaně těžký led se snažila až do samotného závěru bojovat. „Říkala jsem si, že v posledním kole uvidíme, jak to bude vypadat. Věděla jsem, že do toho dá všechno. Měla jsem ji ale před sebou, takže jsem se ji snažila stáhnout. Bohužel první místo nedopadlo, já jsem ale šťastná za druhé,“ řekla Zdráhalová k souboji s Wiklundovou.
Po závodě tak mohla poprvé v kariéře vystoupit na stupně vítězů na velké akci. „Vždy jsem sledovala a užívala si, když byla Martina na stupních. Říkala jsem si, že je krásné ji tam vidět a teď jsem tam stála já. Říkala jsem si, ježiš, co tady dělám? Koukám dolů mezi lidi a tam stojí Martina, trenér, mamka s taťkou. Bylo to zvláštní a krásné, jak to člověk nemá zažité. Jsem ráda, že se to povedlo,“ řekla životní partnerka trojnásobné olympijské vítězky Martiny Sáblíkové.
Radost měla i z toho, že u jejího úspěchu byli rodiče. „Co si budeme říkat, nemusí se to znovu povést. Jsem ráda, že tady u toho byli. Stejně jako Marťa a lidé z týmu,“ uvedla Zdráhalová. V neděli ji čeká závod na 1000 metrů a bude také patřit mezi medailové aspirantky. „Bude to zase jiný závod, o kolo kratší. Bude záležet na tom, jak mi sedne. Budu se snažit podat co nejlepší výkon a uvidíme, co z toho bude,“ dodala Zdráhalová.
V aktuální sezoně ve Světovém poháru se na patnáctistovce prosadila čtyřikrát do elitní desítky, nejlépe se umístila v prosinci v Hamaru, kde skončila čtvrtá. V průběžném hodnocení disciplíny je před lednovým finále v Inzellu sedmá.
X X X
Město, nebo majitelé domů? V Ústeckém kraji se o údržbu chodníků stará město, lidé sami pomáhají
K mrazivým teplotám se v těchto dnech přidal i sníh. Pro silničáře to znamená vyrazit s posypovými vozy a pro Technické služby v jednotlivých městech odklidit sníh v ulicích. Přestože za údržbu chodníků je ve většině případů zodpovědné město, do odklízení sněhu se pouští i sami místní obyvatelé.
Hlavní ulice a tahy městem jsou uklizené a prosolené. V některých méně frekventovaných ulicích od pátečního dopoledne zůstává zhruba 20 centimetrů neuklizeného sněhu. Prostředkem pak vede úzká vyšlapaná cesta.
Za úklid chodníků je zodpovědný jejich vlastník, ve většině případů je to obec nebo město. Poslechněte si reportáž, jak to řeší v Ústeckém kraji
Michal Klega z Technických služeb města Chomutova krátce sdělil, že jednotlivé komunikace pracovníci odklízejí postupně, neřekl ale jaký je časový harmonogram.
A přestože by se o chodníky mělo starat město, do úklidu se pustili i sami obyvatelé. Není výjimkou, že tu potkáte lidi s hrablem nebo lopatou v ruce, kteří uklízejí chodníky i parkoviště.
„Chopil jsem se hrabla a začal hrabat. Potřeboval jsem vybít energii a chtěl trochu pomoci lidem lépe chodit. A měl jsem čas,“ říká Josef Kostka, který se pustil od práce ve Vrchlického ulici.
Výjimka u bytových domů
Za úklid chodníků je zodpovědný jejich vlastník, ve většině případů je to obec nebo město. Jinak je to na chodnících před bytovými domy, kde je to právě konkrétní vlastník, tedy společenství vlastníků jednotek, bytové družstvo nebo majitel domu.
Od roku 2009 platí pravidlo, že vlastník odpovídá za údržbu. To znamená, že za případné úrazy na neuklizeném chodníku odpovídá vlastník cesty, ne majitel přilehlého domu. Jedinou výjimkou je možný pád sněhu ze střechy.
X X X
Sněhová bouře Goretti zanechala ve Francii téměř 100 tisíc domácností bez elektřiny
Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100 tisíc domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.
Bouře, která s sebou do Francie v noci na pátek přinesla nárazový vítr o rychlosti přes 200 kilometrů v hodině, o dodávky elektřiny připravila celkem 380 tisíc domácností. Ve většině případů se je podařilo obnovit, dopoledne ale v Normandii zůstávalo ještě kolem 92 tisíc odběratelů bez proudu a v Bretani dalších 2600.
V Británii, kde si bouře vyžádala život muže, na jehož karavan spadl strom, v sobotu dopoledne bylo bez elektřiny přibližně 28 tisíc domácností.
Postupně k normálu se po sněhové bouři Elli vrací situace v Německu. Od sobotního poledne železniční společnost Deutsche Bahn obnovuje dálkové spojení v severní části Německa. Jak ale poznamenává agentura DPA, cestující musí nadále počítat se zpožděními. Železniční společnost pasažéry vyzvala, aby zvážili, jestli svojí cestu vlakem nemohou odložit.
Nadále nefungují některé zahraniční spoje, například mezi městy na severu Německa a Kodaní či Amsterodamem. Regionální vlaky se na část tratí mají vracet během dne.
Zatímco dosud sněhová bouře zasáhla především sever spolkové republiky, nyní se očekávají sněhové srážky na jihu země, kde může do brzkých hodin nedělního rána napadnout 20 až 30 centimetrů, ve Schwarzwaldu na jihozápadě Německa až 50 centimetrů.
X X X
,Jsme ve skutečném nebezpečí.‘ JAR může kvůli vojenskému cvičení čelit ekonomickému tlaku z USA
Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se vztahy mezi Spojenými státy a Jihoafrickou republikou nadále ochlazují. Současné vojenské cvičení, které největší africká ekonomika hostí a kterého se účastní i Rusko a Írán, by však mohlo situaci ještě zhoršit. „Trumpova administrativa to bude nepochybně vnímat jako provokaci. V současné geopolitice z toho nevyjde Jihoafrická republika dobře,“ říká pro BBC místní profesor William Gumede.
Vztahy mezi Jihoafrickou republikou a Spojenými státy nejsou dobré už delší dobu. Když byli v USA u moci demokraté, byla vláda jihoafrické země vnímaná jako antiamerická. Poté, co se prezidentem USA ale opět loni v lednu stal Donald Trump, se situace výrazně zhoršila.
Americká vláda obvinila úřady JAR, že nedostatečně chrání bílou menšinu, Trump dokonce mluvil o „bílé genocidě“. Tu však nezmiňují ani politické strany a bílé komunity v zemi, uvádí britská stanice BBC. Spojené státy proto nabídli Jihoafričanům bílé kůže status uprchlíků, přestože Trumpova administrativa obecně zpřísňuje imigrační pravidla a aktivně vystupuje proti migrantům
USA zároveň zavedly 30procentní cla na import z Jihoafrické republiky a odstranily finanční pomoc, kterou zemi posílaly. Washington vyčítal Pretorii i to, že postavila Izrael před Mezinárodní soudní dvůr kvůli podezření z toho, že se svým jednáním v Pásmu Gazy dopouští genocidy Palestinců. Stejně o činech izraelských jednotek mluví i Komise OSN pro lidská práva. USA obvinění vnímají jako „neodůvodněné“.
Nevraživost ze strany Donalda Trumpa se ukázala i loni v květnu, kdy do Bílého domu zamířil prezident JAR Cyril Ramaphosa s cílem uklidnit situaci. Trump ale začal mluvit o perzekuci a zabíjení bílých farmářů v zemi. Jako důkazy použil snímky, které však byly pořízeny v Kongu nebo byly zavádějící, uvádí britský list The Guardian.
JAR jako možný poražený
Místní odborníci se proto obávají, jak bude Trumpova administrativa vnímat aktuální vojenské cvičení, kterého se pod vedením Číny účastní i Rusko a Írán. „Nemůžeme si dovolit znepřátelit si Spojené státy,“ domnívá se William Gumede, profesor na místní vysoké škole University of the Witwatersrand.
Jak vysvětluje pro BBC, Jihoafrická republika je na Spojených státech ekonomicky závislá. USA je jedním z největších obchodních partnerů země a státní i soukromý sektor zde vytváří na půl milionu pracovních míst. „Trumpova administrativa to bude nepochybně vnímat jako provokaci. V současné geopolitice z toho nevyjde Jihoafrická republika dobře,“ obává se.
Politický analytik Sandile Swana se však domnívá, že vzájemné vztahy se už ani zhoršit nemůžou. „Trump říká extrémní výhrůžky, a pak se k nim obrací zády stejně rychle, jako je vyslovil,“ míní.
Gumede je přesto přesvědčen, že Pretorie bude muset podniknout změny v zahraniční politice. „Jsme ve skutečném nebezpečí. Pokud nezměníme naši zahraniční politiku tak, aby byla vůči USA smířlivější a pragmatičtější, ocitneme se uprostřed bojů mezi USA a Čínou, USA a Íránem i USA a Ruskem. A Jihoafrická republika bude tím největším poraženým,“ míní.
Aktuální vojenské cvičení s názvem Touha po míru je už třetím cvičením, které Čína a Rusko u pobřeží Jihoafrické republiky pořádají. První se konalo v roce 2019, další v roce 2023. Touhy po míru se účastní navíc i Írán, svou loď zapojila i hostitelská země. Indonésie, Etiopie a Brazílie vystupují jako pozorovatelé, kteří jsou součástí politického uskupení BRICS+, které vystupuje jako protipól západním velmocem. Cvičení potrvá týden, skončí 16. ledna.
X X X
Nedostatek materiálů nebo zastavení výroby. Čínský monopol na vzácné zeminy ovlivňuje světový průmysl
Jsou potřebné pro fungování telefonů, větrných turbín i vojenských raket. Řeč je o prvcích vzácných zemin, které byly loni důležitým tématem hlavně ve vztahu Číny a USA. Na tyto kovy má totiž Čína monopol a může je tak využívat jako páku v mezinárodních vtazích. Americký prezident Donald Trump se snaží čínský export nahradit a ložiska vzácných zemin v Grónsku nyní například využívá jako obhájení toho, proč by USA mělo ostrov získat.
„Všechno, co lze zapnout nebo vypnout, pravděpodobně funguje na vzácných zeminách,“ řekl Thomas Kruemmer, ředitel společnosti Ginger International Trade and Investment, pro BBC. O vzácných zeminách většina z nás mnoho neví, je to 17 chemických prvků v dolní části periodické tabulky, na které se během hodin chemie učitelé příliš nezaměřovali. Bez nich by ale například fotoaparáty našich telefonů nefungovaly tak kvalitně, elektromotory by byly daleko méně efektivní nebo by bez nich nemohla probíhat magnetická rezonance.
Periodická tabulka prvků s vyznačenými prvky vzácných zemin | Zdroj: Pixabay, iRozhlas
Prvky vzácných zemin zasahují do velkého množství různých odvětví, od běžné elektroniky, zdravotnických přístrojů až po vojenské vybavení. Názvy prvků jako neodymium, lanthanum, samarium nebo yttrium, totiž možná nejsou tak známé, ale řada pro nás každodenních produktů by bez nich nefungovala.
Prvkům vzácných zemin se dlouhodobě nevěnovalo příliš pozornosti. To se ale změnilo minulý rok. V rámci turbulentních vztahů Číny a Spojených států totiž Peking uvalil na tyto kovy různá omezení. Ta mimo jiné ukázala, jaký monopol Čína v tomto odvětví má, a jak náročné bude pro ostatní státy tento export nahradit. Toto téma se totiž netýká pouze Číny a USA. „Toto je Čína proti zbytku světa. Nejedná se o problém mezi USA a Čínou,“ řekl v říjnu americký ministr financí Scott Bessent.
V dubnu Čína omezila vývoz sedmi prvků vzácných zemin. K tomuto kroku se uchýlila v reakci na cla Trumpovy administrativy. Od té doby museli všichni, kteří chtěli tyto prvky ze země vyvážet, získat speciální licenci.
Když pak v říjnu Trumpova administrativa zasáhla Čínu dalšími vysokými cly a technologickými kontrolami, reagovala tamní vláda ještě rozsáhlejší regulací vývozu vzácných zemin. Zahraniční společnosti podle nových opatření potřebovaly souhlas čínské vlády k vývozu i malého množství vzácných zemin a musely vysvětlit jejich zamýšlené použití. Peking navíc nařídil zastavení převodu technologií nebo informací potřebných pro zpracování prvků mimo území země a byl vydán seznam materiálů nezbytných pro zpracování vzácných zemin, které od 8. listopadu nesměly opustit Čínu bez schválení.
Čína tak chtěla získat kontrolu nad zpracováním i obchodováním vzácných zemin. Všechna zavedená opatření ovlivnila různá odvětví, zpomalila výrobní procesy a představovala problém nejen pro USA.
Čínský monopol
Čína ale nemá monopol pouze na prvky vzácných zemin, ale také na jejich těžbu a zpracování. „Čína má v současné době zhruba 70 procent světové těžby a zhruba něco málo pod 90 procenty zpracování a separace výroby vzácných zemin,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Jana Sehnálková, amerikanistka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Udržování dominance v tomto odvětví byla dlouhodobá čínská státní strategie už od 80. let. „Vláda systematicky dotovala těžbu a zpracování, díky různým subvencím ze strany vlády to taky umožnilo udržovat poměrně nízké ceny a tím byla vytlačena konkurence, která třeba existovala ve Spojených státech,“ dodává Sehnálková. Některým zemím ovšem tato pozice Číny vyhovovala. Těžba prvků vzácných zemin je totiž velmi náročná na vodu i energii a má celkově negativní dopady na životní prostředí. Státům tak vyhovovalo, že se tento náročný proces neodehrává na jejich území.
Nahrazení vývozu z Číny
Čína však nedominuje pouze v poli těžby a zpracování vzácných zemin, ale udržuje kontrolu i nad přístroji, které se k těmto činnostem využívají. Vývoz vzácných zemin z Číny je tak náročné nahradit. Příkladem může být Japonsko, kterému hrozilo embargo na vývoz těchto prvků z Číny v roce 2010. Tokio tak bylo nuceno hledat nové cesty, jak vzácné zeminy získat, a za posledních patnáct let se jim podle Sehnálkové podařilo nahradit zhruba 45 procent čínského dovozu jinými zdroji. Pro Spojené státy ale podle amerikanistky bude zbavení se této závislosti náročnější.
Donald Trump se však snaží najít nové zdroje. Na spolupráci na dodávkách vzácných zemin se domluvil s Thajskem, Malajsií, Kambodžou, Vietnamem i Japonskem. Ještě předtím uzavřel dohodu v hodnotě 8,5 miliardy dolarů s Austrálií. Jednotlivé dohody se liší, všechny však zahrnují snahu o diverzifikaci přístupu k nerostným surovinám a snížení závislosti na Číně. Podle odborníků by dohody časem mohly ohrozit dominantní postavení Číny v této oblasti, ale tento proces může trvat několik let.
Donald Trump a australský premiér Anthony Albanese při podpisu dohody o vzácných zeminách a kritických minerálech v říjnu | Foto: Yuri Gripas | Zdroj: Profimedia
Trumpova administrativa se také snaží umožnit zpracování vzácných zemin na území USA. Loni například poskytla půjčku společnosti MP Materials, majiteli kalifornského dolu na vzácné zeminy, ve výši 150 milion dolarů, aby se zvýšil podíl surovin z dolu, které bude možné přeměnit na produkty. Půčky dostaly i firmy ReElement Technologies a Ucore Rare Metals, aby se zaměřily na zpracovávání zejména jednoho z prvků vzácných zemin – samarium.
„Výstavba nových dolů, rafinerií a zpracovatelských závodů v regionech jako Austrálie, Spojené státy a Evropa je spojena s mnohem vyššími kapitálovými náklady, přísnějšími environmentálními předpisy a dražšími vstupy v podobě pracovní síly a energie,” napsal o hledání nových zdrojů pro BBC Patrick Schroder, vedoucí výzkumný pracovník Centra pro životní prostředí a společnost v Chatham House.
„Je minimálně rozumnou strategií hledat způsob, jak rozředit vliv Čínské lidové republiky a hledat v zahraničí kontrakty, vytvářet třeba nějaké incentivy pro to, aby se nasměřoval domácí průmysl, aby se hledaly technologické inovace, protože jenom nějaká dohoda tohle prostě nevyřeší,“ tvrdí Sehnálková.
Dopady omezení vývozu
Čínská omezení vývozu vzácných zemin by totiž, jak už bylo zmíněno, mohla mít významný dopad na celou řadu oblastí. Například šéf italské lobby výrobců automobilových dílů ANFIA uvedl, že omezení vývozu by mohlo ovlivnit automobilový průmysl. Zásoby vzácných zemin jsou totiž podle něj v této oblasti nízké a kroky Číny by mohly způsobit chaos v dodavatelském řetězci.
Omezení vývozu vzácných kovů by ovlivnilo také zbrojní průmysl. Například rakety Tomahawk by nefungovaly tak přesně bez samaria. Tento vzácný kov se využívá v silných magnetech, které umožňují, aby raketa byla schopna zasáhnout cíl vzdálený až 1600 kilometrů. Nahradit právě samarium je ale velmi složité, jelikož dokáže vydržet obrovské teploty. Americkým dodavatelům tak byl umožněn přístup k novému zdroji samaria ve Francii, aby mohla výroba raket pokračovat. Tyto zásoby jsou ale omezené a Trumpova administrativa se snaží najít nový zdroj, než se vyčerpají evropské zásoby.
Dalším důsledkem může být celkové vyšší vstupní náklady v průmyslu a s tím související nedostatek materiálů a zpožděná či dokonce zastavená výroba v některých odvětvích.
Pozastavení omezení
Jelikož bylo jasné, že prvky vzácných zemin jsou zásadní pro řadu produktů a jejich zásoby nejsou mimo Čínu natolik významné, aby mohly export z Číny plně nahradit, setkal se na konci října Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a jedním z hlavních témat, která probírali, byly právě prvky vzácných zemin.
Bílý dům následně uvedl, že Čína zruší vývozní omezení na kritické minerály. „Čína vydá obecné licence platné pro vývoz vzácných zemin, galia, germania, antimonu a grafitu ve prospěch koncových uživatelů v USA a jejich dodavatelů po celém světě,“ stálo v něm. Po jednáních mezi hlavami obou států nakonec došlo k dohodě, že říjnová opatření budou pozastavena do 10. listopadu 2026. Dubnová opatření jsou ale stále platné.
Toto prodloužení ale nemusí být pro USA dostačující. „Jeden rok je strašně málo na to, aby si Spojené státy vybudovaly jakékoliv náhradní kapacity, aby si dodávky zajistily odjinud. Takže tohle bude určitě do budoucnosti téma, které bude hrát důležitou roli v čínsko-amerických vztazích. A má to podle mě určitě potenciál přes různé páky, které Čínská lidová republika má, ovlivnit globální obchod,“ říká Sehnálková.
Jak už bylo zmíněno, prvky vzácných zemin jsou součástí každodenních předmětů, a Čína si může diktovat podmínky v oblasti jejich vývozu i prodeje strojů, které k tomu využívá. „Navíc Čína také začala přemýšlet o restrikcích, které by zakázaly přesun materiálů, který by obsahoval vzácné zeminy z Čínské lidové republiky, z jedné země do druhé, bez souhlasu Čínské lidové republiky. Takže v tomto ohledu Čínské lidová republika má nástroje k tomu, aby vetovala jakékoliv nakládání se vzácnými prvky,“ popisuje expertka.
Rok 2025 tak ukázal, jaký vliv Čína může mít na globální průmysl a také to, jak na to zbytek světa není připraven. „Určitě by se tím měly jednotlivé státy zabývat. Určitě by se to mělo řešit jako strategická priorita každého státu, který potřebuje k vzácným zeminám mít přístup,“ uzavírá Sehnálková.