Trump žehlí korejské vztahy. Americký prezident Donald Trump v pondělí v Bílém domě nabídl jihokorejskému prezidentovi I Če-mjongovi nákup amerického vojenského vybavení. Tématy společného rozhovoru se staly rovněž další obchody a také Severní Korea, s jejímž vůdcem Kim Čong-unem by se Trump chtěl ještě v letošním roce sejít.

 Prezident I Če-mjong prohlásil, že si přeje mír na Korejském poloostrově, že Trumpova role mírotvůrce je očividná a že nynější americký prezident je jediný, kdo může vyřešit vyhrocené napětí s KLDR. „Doufám, že Trump otevře novou cestu k míru na Korejském poloostrově,“ prohlásil I.

V této souvislosti podle BBC uvedl, že se těší, až se Trump setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, na což americký prezident odpověděl, že s Kimem má velice dobrý vztah a že by se s ním chtěl sejít ještě letos. BBC poznamenala, že Severní Korea se k možné schůzce nijak nevyjádřila.

Novinářům Trump podle Reuters sdělil, že Severokorejcům a Kimovi rozumí. „Strávil jsem s nimi mnoho času, mluvili jsme o věcech, o kterých bychom asi mluvit neměli. A víte, zkrátka si s ním dobře rozumím. Myslím, že jeho země má velký potenciál, úžasný potenciál,“ řekl Trump o Kimovi a jeho zemi.

Trump také poznamenal, že předchozí jihokorejští prezidenti nepřistupovali ke KLDR vhodně, zároveň ale řekl, že I odvádí mnohem lepší práci než jeho předchůdci.

Prezident I na jednání s Trumpem otevřel i téma obchodu. USA uvalily na zboží dovážené z Jižní Koreje 15procentní clo, původně hrozily až 25procentními cly. Trump k tématu řekl, že není jisté, zda Soul něco dostane.

I řekl Trumpovi, že by si přál rozšířit spolupráci s USA v oblasti stavění lodí či ve výrobních sektorech. Podle jihokorejského prezidenta prochází USA renesancí. „Doufám, že Korea se může stát součástí této renesance,“ uvedl.

Podle amerického prezidenta se obě země potřebují. „Milujeme, co dělají. Milujeme jejich produkty, jejich lodě a spoustu věcí, které vyrábí,“ řekl s tím, že Korea zase potřebuje ropu a plyn.

Trump zmínil, že USA společně s Koreou a Japonskem vytvoří společný podnik k těžbě ropy na Aljašce. Rovněž naznačil, že se později v letošním roce zúčastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji.

BBC k výstupu jihokorejského prezidenta uvedla, že I volil slova, kterými Trumpa chválil. Ocenil také změnu výzdoby Oválné pracovny Bílého domu, která podle něj vypadá zářivě a krásně a vyjadřuje důstojnost USA.

Trump po lednovém návratu do funkce amerického prezidenta přidal do pracovny amerických prezidentů dekorativní zlaté prvky.

Jihokorejský prezident ale čelil i nelehkým tématům včetně otázky amerických vojáků v Koreji. Trump prohlásil, že Soul dostatečně nepřispívá na ochranu poloostrova, kterou zajišťují Spojené státy.

Korea předala do amerického vlastnictví pozemky, na kterých USA postavily základny.

X X X

 Hamburským přístavem se prohnala exploze. Tři lidi zranila, popadané trosky uzavřely dálnici A1

Jedno ze skladišť v labském přístavu v severoněmeckém Hamburku v pondělí odpoledne zachvátil rozsáhlý požár, areálem otřásla série výbuchů tlakových lahví s plynem. Agentura DPA s odvoláním na hasiče napsala, že zranění utrpěli tři lidé, dalších 25 lidí se záchranářům podařilo z místa vyvést bez zranění.

V areálu se nejprve vznítilo jedno z vozidel, požár se následně rozšířil i na halu. Uskladněný plyn je podle hasičů oxid dusný, který je znám jako rajský plyn.

 Deník Bild napsal, že části některých vybuchlých tlakových nádob dopadly až na přilehlou dálnici A1, kterou policie uzavřela. V místě vznikly rozsáhlé kolony.

Hasiči večer uvedli, že na místě neštěstí budou ještě několik hodin, zřejmě do časného rána. Na likvidaci požáru hasiči povolali také své kolegy z letiště a podpořila je i policejní vodní děla. Podle DPA úlomky vybuchlých tlakových nádob zasáhly i záchranářské vozy.

Hala zasažená požárem leží v hamburské části Veddel. V této oblasti má Česko tři přístavní pásma – Sálský a Vltavský přístav, které k sobě přiléhají a které byly do roku 2028 propůjčeny Československu k užívání na základě Versailleské smlouvy, a samostatný Peutský přístav, který v roce 1929 někdejší Československo koupilo.

X X X

 Trump opět varoval Rusko: Když neukončí válku, následky budou vážné. Zmínil další ultimátum

Pokud Rusko neukončí válku na Ukrajině, mohlo by podle šéfa Bílého domu čelit „velmi vážným následkům“. Americký prezident Donald Trump v Oválné pracovně vyslal další varování svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. Zároveň dal Moskvě další ultimátum na ukončení bojů, píše americká CNN.

„Následky by mohly být velmi vážné, ale uvidíme, co se stane. Ty následky by mohly být velmi vážné, protože tohle je něco, co musí skončit,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu podle americké CNN.

 Putinovi také dal další ultimátum na to, aby válku na Ukrajině, kterou ruský prezident v roce 2022 započal útokem na sousední zemi, zastavil.

„Obrovská averze“ mezi Zelenským a Putinem

Ten již v pátek předznamenal, že hodlá dát šéfovi Kremlu další několikatýdenní ultimátum. Předtím na Putina naléhal, aby za účelem jednání o míru osobně sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Trump přiblížil, jak probíhalo jednání s Putinem:

V pondělí však Trump připustil, že mezi oběma lídry panuje „obrovská averze“. „Je to velmi komplexní, z jejich pohledu je to velmi osobní. Mezi těmi dvěma muži panuje obrovská averze, a to budeme muset vyřešit. Ale nejdřív bych rád viděl, jak se setkají. Chtěli by, abych tam byl. Možná tam budu, možná ne, uvidím,“ řekl prezident USA.

Americký Trump hovořil se svým protějškem Vladimirem Putinem o jaderném odzbrojení. Telefonický rozhovor se podle Trumpa uskutečnil v minulých dnech, tedy již po jeho schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě 18. srpna, píše agentura Reuters. Nejprve je podle Trumpových dnešních slov ale nutné ukončit válku na Ukrajině.

X X X

 Lidé by chtěli diktátora. Ale já jím nejsem a nemám je rád, prohlásil Trump

 Americký prezident Donald Trump uvedl, že americká armáda by mohla být nasazena k potlačení zločinu ve městě Chicago. Na kritiku, že jedná autoritářsky reagoval tím, že někteří lidé ve městě by možná chtěli, aby byl jako diktátor. Zároveň dodal, že on diktátory nemá rád a není jedním z nich.

 „Říkají, ‚svoboda, svoboda‘ a ‚on je diktátor‘,“ řekl Trump o lidech v Chicagu, kteří protestují proti jeho plánu zde nasadit Národní gardu. Podle něj je Chicago „vražedné pole“ a někteří zdejší lidé to neuznávají.

Jiní naopak podle Trumpa žádají vládu pevnější ruky. „Mnoho lidí říká: ‚možná bychom rádi diktátora‘. Já diktátory nemám rád, nejsem diktátor. Jsem člověk s velkým zdravým rozumem, chytrý člověk,“ řekl Trump.

Šéf Bílého domu tvrdí, že Chicago má velký problém se zločinem. „Chicago, Illinois je katastrofa. Mám tam nemovitost. Je to katastrofa,“ řekl šéf Bílého domu.

Chicago podle prezidenta potřebuje v boji se zločinem federální pomoc, nicméně prozatím podle Reuters žádné rozhodnutí o nasazení armády ve městě prezident neoznámil. „Potřebují pomoc. Možná počkáme. Možná ano, možná ne,“ řekl Trump v Oválné pracovně, když podepisoval exekutivní příkazy, které mají znemožnit propouštění lidí podezřelých ze spáchání zločinu na kauci bez složení finanční hotovosti.

Trump tento měsíc povolal jednotky Národní gardy do demokraty ovládaného hlavního města Spojených států s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality. Zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě.

Stanice Fox News minulý pátek přinesla informaci, že až 1 700 příslušníků Národní gardy má být v příštích týdnech nasazeno v 19 amerických státech. Sám Trump oznámil, že po „zpacifikování“ Washingtonu chce podobná opatření rozšířit i do dalších velkoměst, přičemž „Chicago bude zřejmě další a pak přijde New York“.

Guvernér Illinois J. B. Pritzker Trumpa obvinil, že se snaží o autoritářské převzetí moci ve velkých městech, o které lidé nestojí. Uvedl, že statistiky ukazují, že v Chicagu, třetím největším americkém městě, zločinnost ve skutečnosti klesá.

„Neexistuje žádná mimořádná situace, která by opravňovala prezidenta Spojených států k federalizaci Illinoiské národní gardy, nasazení národní gardy z jiných států nebo vyslání aktivních vojáků za hranice našeho státu,“ napsal Pritzker. Podle něho se prezident „pokouší vyvolat krizi“.

Trump od svého zvolení opakovaně čelí podezřením, že chce uchopit moc nad limity, které mu poskytuje ústava. Šéf Bílého domu například opakovaně naznačil, že by chtěl znovu potřetí kandidovat na prezidenta USA.

Nedůvěru budí i jeho postoj k autoritářským vládcům. Podle kritiků má pro silné vůdce slabost, což se například projevilo v způsobu, jakým přivítal ruského diktátora Vladimira Putina, jehož Mezinárodní soudní dvůr uznal za válečného zločince. Tomu při setkání na Aljašce rozvinul červený koberec.

 X X X

 Trump zakázal pálení vlajek. Jde tím proti americkému nejvyššímu soudu

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal exekutivní příkaz, jímž ministerstvu spravedlnosti nařizuje stíhat osoby, které spálí nebo jakkoli zneuctí vlajku Spojených států. Trump řekl, že takový člověk bude potrestán rokem vězení bez možnosti předčasného propuštění, píše agentura Reuters.

 Americká vlajka je podle Trumpa národním symbolem, který by měl sjednocovat a reprezentovat všechny Američany bez ohledu na jejich původ či společenské postavení.

Počet lidí cestujících z Evropy do USA se letos snížil. Může je odrazovat i Trumpova administrativa

Zneuctění vlajky je podle prezidenta projevem pohrdání, nepřátelství a násilí vůči americkému národu.

Exekutivní příkaz úřadům také nařizuje, aby osobám, které vlajku nějak zneuctily, nevydávaly víza či jim víza zrušily, případně jim zrušily povolení k pobytu či řízení pro nabytí občanství.

Nejvyšší soud USA v roce 1989 rozhodl, že pálení státní vlajky či jakékoliv její zničení je chráněno prvním dodatkem americké ústavy, který garantuje svobodu projevu.

Nový exekutivní příkaz to rozporuje a ministerstvu spravedlnosti nařizuje vést soudní spory, které rozsah prvního dodatku vyjasní.

X X X

 Regulace digitálních služeb škodí podle Trumpa americkým podnikům. Zvažuje uvalení sankcí na EU

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje uvalení sankcí na činitele Evropské unie a jejích členských států, kteří mají na starosti zavádění nařízení o digitálních službách (DSA). Důvodem jsou stížnosti, že toto nařízení omezuje svobodu projevu Američanů a zvyšuje náklady amerických technologických podniků. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Sankce by podle nich pravděpodobně měly podobu vízových omezení.

Zahraniční obchodní partneři si sice často stěžují na domácí pravidla, která považují za nespravedlivá a omezující, sankce proti vládním činitelům kvůli takovýmto pravidlům jsou však extrémně vzácné, upozorňuje Reuters.

 Úkolem DSA je zvýšení bezpečnosti na internetu. Nařízení mimo jiné požaduje, aby velké technologické společnosti více zasahovaly proti nezákonnému a škodlivému obsahu, jako jsou nenávistné projevy či materiály zahrnující sexuální zneužívání dětí.

Washington však tvrdí, že EU ve svém boji se škodlivým obsahem uplatňuje „nepřiměřená“ omezení svobody projevu a že DSA tato omezení ještě více posiluje.

Ministr zahraničí USA Marco Rubio tak začátkem srpna nařídil americkým diplomatům, aby vládám a úřadům v EU intenzivně tlumočili obavy ohledně DSA a souvisejících nákladů pro americké podniky.

Již v květnu Rubio pohrozil embargy na víza pro osoby, které „cenzurují“ Američany, a naznačil, že terčem by mohli být zahraniční činitelé regulující americké technologické podniky.

Evropská komise považuje obvinění z cenzury za „zcela neopodstatněná“. „Svoboda projevu je základním právem v EU. Je jádrem DSA,“ uvedla. DSA podle ní pouze stanovuje pravidla pro nakládání s nezákonným obsahem a zároveň chrání svobodu projevu, píše Reuters.

 X X X

Putin mi zařídil léčbu v Německu. Žeňa ho nechtěl svrhnout, líčí Prigožinova matka

Dva roky poté, co zemřel zakladatel ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, se jeho matka Violetta svěřila tisku s detaily z jeho života. Šéf žoldnéřů, kteří bojovali i ve válce na Ukrajině, byl prý zlatý člověk. Miloval své děti, staral se o umírající babičku i všechny ostatní. A skvělý vztah měl podle ní i s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Odmítla tak, že by ho chtěl během své první a poslední vzpoury svrhnout.

„Rozhodně neměl v úmyslu svrhnout Putina, to je zcela jisté. Chtěl se dostat k velitelům armády. Myslel si, že přijde za Vladimirem Vladimirovičem a poví mu, co se děje na frontě. Dodnes sbíráme pomoc pro vojáky. Chtěl promluvit, protože ať říkal cokoliv, nikdo ho neposlouchal,“ vrací se Violetta Prigožinová k synově tažení na Moskvu z června 2023, kdy šéf wagnerovců se svými lidmi ovládl Rostov na Donu.

Krátce nato – 23. srpna téhož roku – Prigožin zemřel za nevyjasněných okolností při pádu letadla v Tverské oblasti. Matka jej podle svých slov viděla naposledy 15. srpna. „Říkal jen, že nemohl střílet na mladé kluky. Samozřejmě všechno tušil,“ popisuje po dvou letech s tím, že vyšetřování nehody údajně stále probíhá. „Já i Žeňa máme k Vladimíru Vladimiroviči velmi dobrý vztah,“ zdůrazňuje v obsáhlém rozhovoru pro Fontanku.

Sama prý ruskému vládci vděčí za to, že je ještě naživu. „Kdyby nebylo jeho, už bych tu nebyla. Byla jsem v těžké situaci, potřebovala jsem operaci a naši lékaři řekli, že mi nemohou pomoci. Už jsem byla skoro na onom světě. Tehdy Žeňa zavolal Vladimiru Vladimiroviči. Ten mu odpověděl: ‚Matka je svatá.‘ Dali nám vrtulník a mě urgentně odvezli do Hamburku,“ uvádí a později si postěžuje, že kvůli protiruským sankcím už do Německa nemůže.

„Na konzulátu se ptají ostatních zemí Evropské unie, zda nemají námitky, a Francie odpověděla Němcům, že paní Prigožinová představuje nebezpečí pro jejich stát. Francie mě prostě zapomněla vyškrtnout ze svých seznamů – taková je byrokracie,“ míní. O válce na Ukrajině, kterou její vlast před třemi lety rozpoutala a na které se podílel i její syn, v rozhovoru nepadne žádná přímá zmínka.

Pouze v souvislosti s podmínkami ruských vojáků nebo bitvou o ukrajinské město Bachmut, kde válčili Prigožinovi žoldnéři a on sám si na místě stěžoval na ruské armádní velení. Mimo jiné jeho členy nařkl, že tam nechávají umírat své muže jen proto, aby mohli tloustnout ve svých kancelářích. Stěžoval si také na nedostatek munice.

O jeho pochodu na Moskvu se prý matka dozvěděla předem, protože se synem často mluvila. Věděla, jak ho situace štve. „Řekla jsem mu: ‚Žeňo, podpoří tě jen na internetu. Nikdo s tebou nepůjde. Teď už nejsou takoví lidé. Nikdo nevyjde na náměstí.‘ A on odpověděl: ‚Ne, podpoří mě.‘“

Říká, že syn celý život směřoval k jistému cíli. „To, že nechtěl být prezidentem, je naprosto jisté. Velmi fandil své zemi. Ještě deset let před tím psal, že děti úředníků by měly studovat v Rusku, že v zahraničních bankách by neměly být žádné naše peníze, ani u podnikatelů. Velmi fandil Rusku, chtěl, aby byla tato země velká. A tak vychoval všechny své děti. Všichni se bojíme o svou zemi,“ říká.

Proč měl před sebou cíl, vysvětlila, když mluvila o synově dětství. Prigožinův otec zemřel v pětatřiceti letech na srdeční vadu. Malému Jevgeniji bylo v té době devět let. „Žeňa si dobře pamatoval svého otce a miloval ho. Mnozí, kteří s ním pracovali, znají výraz: ‚Kdy to má být hotové?‘ – ‚Včera.‘ To je i můj výraz, tak jsem mu odpovídala, protože slíbil tátovi, že mu přinese tužky, a nepřinesl je. Druhý den táta zemřel. A ten pocit, že to nestihl, ho provázel celý život. Proto spěchal žít,“ líčí.

„Byl náročný i na své spolupracovníky, ale nikdo se na něj nezlobil. Byla to politika cukru a biče. Uměl být tvrdý, ale když se někomu něco stalo, udělal pro něj všechno. Jeho zaměstnanci se léčili v nejlepších klinikách, pokud to bylo nutné. Všichni – dokonce i řidiči. Finančně pomáhal každému, kdo se na něj obrátil,“ tvrdí s tím, že udělal víc dobrých skutků než podnikatelé, kteří se veřejně chlubí svou charitativní činností.

„Říkala jsem mu, aby nemluvil sprostě“

Matka zakladatele Wagnerovy skupiny, která proslula svou brutalitou na Ukrajině i jiných bojištích, tak vykresluje syna ve výrazně jiném světle, než jaká byla jeho veřejná image. Popisuje jeho vztah s otčímem, studium mezi olympijskými sportovci, začátky podnikání v pohostinství v devadesátkovém Rusku i podmínky, ve kterých předtím celá její rodina žila. Ona začínala jako zdravotní sestra, její muž jako filolog.

„Táta byl voják, rozvedl se s mámou hned po válce a prakticky neplatil alimenty. Když jsme přijeli z Jaroslavle, náš byt byl obsazený. A tak jsme dlouho bydleli v kůlně. Pak nám dali dva pokoje v dřevěném domě, poté tři. Nebyla tam voda, a když jsme v zimě něco nalili, zmrzlo to kvůli chladu. Bydlela s námi ještě moje máma, babička a děda. Do takových podmínek jsme přivezli Žeňu,“ vzpomíná Ruska.

V obsáhlém interview jej opakovaně vychvaluje, včetně toho, jak coby jediný podnikatel devadesátých let „nekradl, ale všechno si vydělal“. Líčí historku, jak údajně sám omýval svou babičku poté, co utrpěla mrtvici. „Když říkají, že je krutý, mluví o krvi a tak dále, já tomu oponuji: o babičku se staral právě takto,“ tvrdí s tím, že se také s láskou věnoval svým dětem.

Ve vězení, kam jej v mládí poslali na třináct let kvůli krádežím, se prý naučil anglicky, získal si respekt u spoluvězňů i dozorců a analyzoval román Vojna a mír. Historky o sexuálním násilí a další zvěsti o jeho pobytu za mřížemi prý nejsou pravda. Mezi ostatními trestanci se jen naučil vulgarity, tvrdí Prigožinová, jež to synovi podle svých slov vyčítala.

Fakt, že přežila vlastní dítě, jí prý pomáhá překonat myšlenka, že může pracovat. Prigožinové je šestaosmdesát let a momentálně otevírá výstavy svých obrazů. „Když pracuji, vždy přemýšlím, co by řekl Žeňa. A když si uvědomím, že by mi teď řekl, že jsem šikovná, že je na mě pyšný (tak to říkal), je mi lépe,“ dodává. A na konspirační teorie, že Prigožin ve skutečnosti nezemřel, odpovídá: „Také bychom byli rádi. Ale bohužel. Vnukovi odebrali DNA…“

X X X

Putin posedlý Ukrajinou a věří, že ji zlomí. Evropské země musí něco obětovat, říká reportér Novák

Pro případná jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina je podle řady komentátorů klíčová otázka bezpečnostních záruk – ty dosavadní totiž Ukrajině bezpečí nezajistily. „Ukrajina potřebuje, aby bylo jasně garantováno, že pokud se Rusko potřetí pokusí ji napadnout a měnit její hranice, tak to musí znamenat jasné následky,“ říká pro Český rozhlas Plus reportér Seznam Zpráv Martin Novák.

 Nedotknutelnost ukrajinských hranic k roku 1991 výměnou za vzdání se jaderných zbraní garantovalo Budapešťské memorandum. Podepsali lídři Ukrajiny, Velké Británie, Spojených států a Ruska, které ho ale v roce 2014 samo porušilo anexí Krymu a invazí na Donbas.

Martin Novák, reportér Seznam Zprávy, který se zabývá Ukrajinou

„Jeden z lídrů ruských separatistů Alexandr Borodaj později přiznal, že Rusko tehdy nebylo připraveno na totální invazi, potřebovalo ještě pár let na přípravu. Byla to taková kamufláž na to, až se Putin rozhodne Ukrajinu napadnout a zničit jako stát, což jsme viděli před třemi lety,“ přibližuje novinář.

Nyní ale na stole není nic, co by splňovalo ukrajinské bezpečnostní požadavky a zároveň to bylo přijatelné pro Rusko. To odmítá přítomnost mírových jednotek ze států NATO a požaduje omezení početního stavu ukrajinské armády i dodávek zbraní.

„Ruské vedení si stále myslí, že může Ukrajinu porazit silou. Že může dojít ke kolapsu ukrajinské obrany, podaří se jim zabrat ještě větší území a prosadit tvrdé podmínky, které se budou rovnat kapitulaci. Mám pocit, že s tímto Putin kalkuluje. Nekouká na lidské ani materiální ztráty a dospěl k názoru, že tuto opotřebovávací válku může další dva roky vést,“ zamýšlí se Novák.

Putinova posedlost

Ukrajina se prý pro Putina stala posedlostí a snaze ji dobýt a udržet pro Rusko je ochoten obětovat maximum. Nahrává mu to, že vede totalitní stát, v němž mu nehrozí žádné povstání, stávky nebo jiné projevy nespokojenosti – ekonomika přešla do válečného módu a je obtížné určit, kdy už bude válka nad jeho síly.

Ochotu vyslat na Ukrajinu vojáky v rámci mírových sil zatím deklarovaly některé státy jako Velká Británie, Francie nebo Austrálie, naopak například Polsko to odmítlo s odůvodněním, že může přijít chvíle, kdy bude s Ruskem muset bojovat samo. A Česko zatím otázku vyslání vojáků nepovažuje za aktuální.

„Pokud ale skutečně chceme záruky poskytnout a máme zájem na tom, aby se konflikt neobnovil a Rusko znovu nezaútočilo, tak tomu evropské země budou muset něco obětovat. Jak ekonomicky, tak tímto způsobem,“ zdůrazňuje Novák.

Americká administrativa je rozdělena mezi odpůrce a příznivce další pomoci Ukrajině a prezident Donald Trump mezi oběma tábory lavíruje.

„Myslím, že nebude ochotný výrazně přitvrdit sankce vůči Indii a Číně ani Ukrajině nepošle zbraně, které by změnily poměr sil. Spíš se bude spoléhat na to, že se mu podaří Putina přimět ke kompromisům, ale zároveň bude tlačit na Ukrajinu, aby se vzdala dalších území,“ soudí reportér.

X X X

 „Mají tu imigrační problém.“ Američan se v Drážďanech zastal žen, pořezali mu obličej

 Dva muži, z nichž jeden byl údajně syrského původu, v neděli v Drážďanech zaútočili na jednadvacetiletého Američana Johna Rudata. Ten se v tramvaji zastal žen, které migranti obtěžovali. Těžce jej zranili nožem na tváři, musel kvůli tomu do nemocnice. Rudat uvádí, že to je důkaz imigračního problému Německa.

 Saská policie uvedla, že dva muži obtěžovali skupinu žen. Rudat zasáhl a jeden z pachatelů ho následně pořezal. Spolu se svým kumpánem pak uprchl.

Rudata odvezla sanitka do nemocnice. „Americký občan utrpěl mnohočetné řezné rány nožem v obličeji,“ řekl bulvárnímu listu Bild policejní mluvčí Thomas Geithner.

Policie zadržela jednoho z podezřelých, jednadvacetiletého Syřana jménem Madžíd A. Podle Bildu napadl Američana pěstmi, byl to však jeho kolega, který je stále na útěku, kdo jej pořezal.

Strážci zákona ale podezřelého muže později propustili s tím, že nemají dostatek důkazů, aby jej mohli s útokem v tramvaji spojit. Bild dodává, že muž byl přitom údajně už dříve v hledáčku policie za těžké ublížení na zdraví, loupež a nelegální vstup do země.

Rudat zveřejnil video z nemocnice, na kterém je vidět se zafačovaným obličejem. „Pokud si vy všichni nemyslíte, že Evropa má imigrační problém, speciálně Německo, nechte mě sdílet s vámi nějaké vědomosti,“ řekl.

Američan následně uvedl, že policie muže, který napadl ženy v tramvaji, propustila, protože není občanem Německa ani občanem EU. „Je to nelegální (imigrant), drogový dealer, který je tu populární, obzvláště u policie. Není to poprvé, co ten muž zaútočil na ženy,“ tvrdí Rudat. Není jisté, kde k takové informaci přišel a zda je pravdivá.

„Pokud to mohou udělat lidem v Německu, a pak za dvanáct hodin být propuštěni, kde je zákon? Kde jsou struktury?“ dodal mladý Američan, který na svém instagramovém profilu též povzbuzuje, aby se lidí „nikdy neotáčeli zády k zneužívání“.

 X X X

 Prázdné pláže, všude strážci. Rusové popisují Kimův resort, udivila je čistota

 Ruští návštěvníci, kteří navštívili nový severokorejský resort Wonsan Kalma, popisují, že je všude doprovázela ochranka a průvodci. Kdykoliv o něco požádali, čekali na ně ochotní zaměstnanci. Oceňují, že pláže byly prakticky prázdné. KLDR podporuje turismus z Ruska, občané jiných zemí, včetně Číny, mají problém se do turistického komplexu dostat.

Anastasia Samsonovová cestovala do resortu spolu s čtrnácti dalšími lidi. Zájezd byl přísně kontrolovaný. Neustále je doprovázeli průvodci a strážci. Ruští turisté nemohli změnit oficiální plán výletu bez souhlasu severokorejských činitelů.

Severokorejci podle Samsonovové sdělili ruským návštěvníkům, že strážci jsou potřeba, aby zabránili situacím, kdy se turisté setkají s místními a vylekají je. „Když jsme šli ulicí, Severokorejci na nás koukali velmi překvapeně, protože země byla tak dlouho uzavřená.“

Samsonovová též řekla stanici BBC, že nesměli fotit staveniště. Turisté též nemohli nosit odhalující oblečení.

I přes tyto restrikce si nezvyklou dovolenou užila. Vítala, že na plážích nejsou skoro žádní lidé. „Každý den byla pláž dokonale uklizená a vyrovnaná. Všechno bylo bez poskvrny,“ říká s tím, že i lehátka byla čistá a úplně nová.

O novosti resortu hovoří i další ruští návštěvníci. „Bylo jako obraz namalovaný pro vás,“ uvádí Daria Zubkovová. Podle ní svěžestí zářil jak vlak, který je odvezl, tak i její pokoj.

Zubková zmiňuje, že se v resortu necítila, jako kdyby ji někdo monitoroval. Mohla po něm chodit volně.

Kamkoliv ale šla, čekali na ni zdejší zaměstnanci. „Cítila jsem se jako hrdinka z filmu, protože každý vás pozoruje a o cokoliv požádáte, je okamžitě splněno,“ řekla Zubkovová listu The New York Times.

KLDR chce turisty. Proč je tedy omezuje?

Wonsan-Kalma je srdcovým projektem severokorejského vůdce Kim Čong-una, jenž sní o přebudování KLDR v turistický ráj. Vedou jej k tomu pragmatické důvody. Turismus je jedno z odvětví, na které nejsou uvaleny mezinárodní sankce.

Skluzavky, hotely, obchodní centra… Kim otevřel plážový resort, sází na cestovní ruch

Podle analytiků však ambice Severní Koreje brzdí její důraz na tajemnost a skrývání věcí před světem a zvláště pak vlastními občany. I když země začala v únoru přijímat zahraniční návštěvníky i ze Západu, v červenci jim náhle a bez vysvětlení zakázala vstup. Podle jihokorejského ministerstva sjednocení výjimku tvoří ruští turisté.

Andrej Lankov, profesor z Kookmin University v Soulu, upozorňuje, že i Číňané, kteří jsou roky hlavními návštěvníky uzavřené země, mají s přístupem do letoviska potíže. Podle Lankova Pchjongjang záměrně omezuje počet turistů a pečlivě je kontroluje částečně proto, aby se Severokorejci nesrovnávali s bohatšími cizinci a nekladli si pro režim nepříjemnou otázku, proč se občanům jiných zemí daří lépe, i když nemají osvícené vedení Kim Čong-una.

I ruské cestovní kanceláře se však potýkají s nejistotou, zda jejich klienty KLDR vpustí. Vostok Intur, která organizovala první tři zájezdy do resortu, uvedla, že o případné zářijové cesty je velký zájem, ale Severokorejci je ještě neodsouhlasili.

Nicméně, privilegovaný přístup Rusů ukazuje na prohlubující se vazby mezi Moskvou a Pchjongjangem. KLDR se postavila za Rusko ve válce na Ukrajině, posílá mu munici i zbraně. Za to údajně získává ruské technologické znalosti, které se hodí pro severokorejský balistický a jaderný program.

 X X X

 Urážka padlých filmařů! Kyjev kritizuje vystoupení Woodyho Allena v Moskvě

 Světoznámý americký režisér a scenárista Woody Allen v neděli vystoupil na filmovém festivalu v Moskvě, informují ruskojazyčná média. Jeho účast na akci kritizuje ministerstvo zahraničí Ukrajiny, proti které Rusko tři a půl roku vede útočnou válku.

 Devětaosmdesátiletý Allen prostřednictvím videokonference vystoupil na festivalu Moskevský mezinárodní týden filmu v sekci Legendy světové kinematografie. Setkání s ním zahájil ruský režisér Fjodor Bondarčuk, stoupenec současného kremelského režimu, který například v roce 2014 podpořil ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym.

Podle serveru Meduza ve svém vystoupení Allen mluvil o světové filmové tvorbě nebo roli umělé inteligence v kinematografii. Divákům také řekl, že měl vždy rád ruské filmy a že se před několika lety v New Yorku setkal s otcem Fjodora Sergejem Bondarčukem, který se proslavil například filmovým zpracováním románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v pondělí na telegramu Allenovu účast na ruském filmovém festivalu označilo za hanbu. Jde podle něj o urážku ukrajinských herců a filmařů, kteří byli zraněni nebo zabiti „ruskými válečnými zločinci“ během ruské invaze na Ukrajinu. Kyjev amerického režiséra obvinil, že účastí na filmové přehlídce, která sdružuje příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina, vědomě zavírá oči před zvěrstvy, které Rusko páchá na Ukrajině v posledních jedenácti letech. „Kultura by nikdy neměla být využívána k ospravedlňování zločinů nebo sloužit jako nástroj propagandy,“ uvedl ukrajinský resort zahraničí.

Osobně na festival v Moskvě přijel srbský režisér Emir Kusturica nebo americký herec Mark Dacascos, který ztvárnil různé role v akčních filmech.

 X X X

 Polský prezident chce odříznout ukrajinská bojiště od internetu a zkrouhnout dávky uprchlíkům

Polský prezident Karol Nawrocki v pondělí vetoval novelu zákona, který měl prodloužit ukrajinským uprchlíkům finanční pomoc i na příští rok. Informují o tom polská média. Kromě finanční pomoci uprchlíkům tímto vetem Nawrocki také zastavil další financování terminálů Starlink. Finanční pomoc pro Starlink je v současnosti v této zemi právně zajištěna do 30. září 2025.

 „Zákon, který jsem obdržel, nepřináší žádné změny, o nichž se vedla veřejná diskuse. Neměním svůj názor a hodlám plnit své závazky. Domnívám se, že 800+ by mělo náležet pouze těm Ukrajincům, kteří se rozhodli pracovat v Polsku,“ cituje polský server Onet Nawrockého.

Polský program 800+, o němž Nawrocki hovořil, spočívá v tom, že ukrajinské rodiny mají nárok na každé dítě získat od polských úřadů 800 zlotých, tedy asi 4600 korun, a to bez ohledu na příjem rodiny.

„Dar Putinovým vojákům“

Kromě tohoto programu se Nawrockého veto týká také dalšího financování satelitů Starlink, které Ukrajinci využívají jak pro internetové připojení, tak i na komunikace v rámci armády. Krzysztof Gawkowski, místopředseda vlády a ministr digitálních záležitostí, k tomu řekl, že jde o „dar Putinovým vojákům“.

 „To je konec internetu Starlink, který Polsko dodává válčící Ukrajině. To je také konec podpory pro ukládání dat ukrajinské správy na bezpečném místě. Nedokážu si představit lepší dárek pro Putinovy vojáky než odříznutí Ukrajiny od internetu, o čemž právě rozhodl prezident,“ napsal na síti X Gawkowski.

Mapy.com vám pohlídají aktuální rychlost a navíc včas upozorní, kde se měří radarem

Zákon, který Nawrocki vetoval, již dříve schválil parlament. V Polsku je v současné době asi jeden milion ukrajinských uprchlíků.

V současné době má Ukrajina od Polska zajištěné financování Starlinku do konce září. Pokud by se zákon nepodařilo prosadit, od 1. října by si Ukrajina musela financování zajistit jinak.

Polský web TVP World uvedl, že Nawrocki přinese své vlastní návrhy změn zákona. Kromě zpřísnění podmínek, které budou zahrnovat nutnost zaměstnání uprchlíků, chce také prodloužit nutnou dobu trvalého pobytu pro získání občanství ze tří na deset let.

V ČR pracující Ukrajinci o dávky přišli

Na případné přehlasování prezidentského veta jsou potřeba tři pětiny přítomných poslanců s tím, že jich musí být přítomna alespoň polovina.

V Polsku může prezident navrhovat své vlastní zákony a jiné zase vetovat. Tamní parlament pak má také právo veta prezidentových zákonů, připomněla agentura Reuters.

Česká republika v letošním roce přijala zákon Lex Ukrajina, který upravuje postavení a podporu ukrajinských uprchlíků na českém území. V současné době mají v Česku dočasnou ochranu do roku 2026, na základě zákona ji lze každoročně prodlužovat o další rok.

Co se týče financí, uprchlíci v rámci dočasné ochrany, která se může týkat i lidí z jiných zemí, mají nárok na finanční pomoc ve výši 3130 Kč pro dospělého, pro zranitelného dospělého to je 4860 Kč, a na dítě 3490 Kč. Tento nárok ztrácí ti uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří pracují a mají příjem vyšší než životní minimum plus náklady na bydlení nebo v případě neschopnosti dokázat, že dítě chodí do školy.

X X X

 Zemřela spisovatelka Zdena Salivarová, manželka Josefa Škvoreckého

 V 91 letech zemřela v Kanadě spisovatelka a překladatelka Zdena Salivarová. Manželka Josefa Škvoreckého žila spolu s již zesnulým slavným spisovatelem od roku 1969 v Torontu, kde vedle psaní knih vydávali exilové autory ve svém nakladatelství Sixty Eight Publishers. Na síti X to uvedla česká diplomatka Šárka Ponroy-Vamberová z konzulátu v Torontu.

 „V dnešních brzkých ranních hodinách v torontské nemocnici dobojovala svůj statečný boj paní Zdena Salivarová Škvorecká,“ uvedla v pondělí na sociální síti diplomatka Ponroy-Vamberová. Díky Zdeně Salivarové vyšly zásadní knihy zakázaných československých autorů, připomněl ministr zahraničí Jan Lipavský. Její román Honzlová byl mimořádný počin, míní ministr kultury Martin Baxa.

Salivarová žila v zámoří od roku 1969, kdy se spolu s Josefem Škvoreckým rozhodli nevrátit zpět z cesty po Spojených státech amerických. Manželé se následně usadili v Kanadě v Torontu, kde v roce 1971 založili exilové vydavatelství Sixty Eight Publishers (psáno i jako ‘68 Publishers – pozn. red.). V něm manželé vydávali exilové a samizdatové československé autory. Salivarová zde měla na starosti kompletní redakci děl i jejich grafické zpracování. Prvním takovým počinem byl Škvoreckého román Tankový prapor (1971); celkem zde vydali téměř 230 knih. Místo pravých jmen uváděli v tiráži jména svých literárních postav či fiktivní jména inspirovaná komunistickými politiky (Vasila Bilaková).

Jak uvedla ČTK, začátky nakladatelství nebyly snadné: „Důležitou roli sehrál fakt, že pro exulanty z roku 1968 byl Josef už známý spisovatel a na základě toho jsme si získali důvěru čtenářů. Vždyť ekonomika nakladatelství byla založena na tom, že si u nás čtenáři předpláceli knihy a my jsme z toho financovali jejich vydání,“ vzpomínala Salivarová.

Prozaička a překladatelka z francouzštiny, která před emigrací studovala dramaturgii v Československu na FAMU, pocházela z komunisty perzekvované rodiny pražského knihkupce a nakladatele Jaroslava Salivara. Jako zpěvačka a herečka působila v pražské Laterně magice a divadle Paravan. „Chtěla jsem se ale vzdělávat, což jsem dřív z kádrových důvodů nemohla, a proto jsem se přihlásila na FAMU. Studovala jsem tři roky dramaturgii a pak přišli Rusáci a byl amen,“ popisovala.

Josef Škvorecký se na mladou zpěvačku a herečku chodil dívat do divadla Paravan. Vzali se v roce 1958, i když se znali teprve tři měsíce. Jak sama Salivarová říkala, na pochybnosti nebyl prostor. Od začátku je prý spojovala upřímnost: „Než jsme se vzali, tak jsme si na sebe všecko pověděli. I ty nejhorší věci. Když je člověk mladej, čtyřiadvacet let, tak má nějakou milostnou minulost a všelijaký hříšky. A já jsem si říkala, já než si toho Josefa vezmu, tak ať o mě všecko ví. Ať se rozhodne, jestli mě chce, nebo ne. A dopadlo to dobře,“ cituje ČTK Salivarovou.

V 60. letech si zahrála v několika filmech, například O slavnosti a hostech a Mučedníci lásky (oba 1966) režiséra Jana Němce a také Farářův konec z roku 1968, který režíroval Evald Schorm.

Sama jako spisovatelka debutovala v tomtéž roce povídkovým triptychem Pánská jízda, kterým polemizovala s Kunderovými Směšnými láskami. Nejznámějším románem je však k režimu kritické dílo Honzlová (1972) o nezlomné tanečnici; autorka do něj ukryla autobiografické prvky. Jejími dalšími počiny byly novela Nebe, peklo, ráj (1976) a román Hnůj země (1994) zabývající se tématem emigrace. Některá její díla byla i zfilmována.

Manželé byli zbaveni československého občanství, do rodné země se mohli vrátit až po sametové revoluci. V devadesátých letech se jim zde dostalo četných poct, včetně Řádu Bílého lva III. třídy za zásluhy o českou literaturu ve světě. Nadále však žili v Kanadě. Činnost legendárního nakladatelství ukončili k roku 1993.

Salivarová od devadesátých let opět publikovala v tuzemských periodikách, psala do Lidových novin, Literárních novin i Respektu. Musela se potýkat i se zveřejněním jména v tzv. Cibulkových seznamech, StB si ji vedla od roku 1958. Salivarová však u soudu dosáhla vymazání se seznamu agentů. Svou zkušenost následně popsala v antologii Osočení, která vyšla právě v Sixty Eight Publishers.

Josef Škvorecký zemřel v lednu 2012, jeho manželka jej přežila o více než třináct let.

 X X X

 Bytová kauza starosty Prahy 1: Bradáčová nepochodila u Nejvyššího soudu

Zprošťující rozsudek v kauze bývalého starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého je definitivně potvrzený. Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Obvodní soud pro Prahu 1 původně Lomeckého potrestal podmínkou v souvislosti s prodejem bytu v pražské Opletalově ulici. Městský soud v Praze však komunální politika zprostil, nešlo prý o trestný čin. Bradáčová s tím nesouhlasila.

„Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně jako zjevně neopodstatněné, protože v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu neshledal vady, které mu nejvyšší státní zástupkyně ve svém dovolání vytýkala, přičemž skutkové a právní závěry odvolacího soudu odůvodňovaly jeho výrok o tom, že obviněný byl zproštěn obžaloby,“ informovala mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.

Bradáčová podle dřívějšího vyjádření svého mluvčího Petra Malého očekávala, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít judikatorní význam pro další rozhodovací praxi soudů. A to v otázce rozlišení mezi hrubou nedbalostí a nepřímým úmyslem.

Osvobozen i v další kauze s prodejem bytů

Veřejné řízení na byt o výměře téměř 230 metrů čtverečních v pražské Opletalově ulici vyhrála v roce 2012 dcera manželky miliardáře Pavla Tykače, která za něj nabídla podle obžaloby téměř 18 milionů korun. Někdejší starosta za TOP 09 však nakonec v roce 2013 uzavřel smlouvu s jinou uchazečkou, která skončila v soutěži pátá s nabídkou 7,1 milionu.

Lomecký (dříve TOP 09) v minulosti vinu popřel. Tvrdil, že dodržel podmínky veřejné soutěže. Ve chvíli, kdy někteří zájemci odstoupili a jiní získali byty v dalších výběrových řízeních, podepsal podle svých slov smlouvu se zájemkyní s nejvyšší platnou nabídkou. Odmítl, že by městské části způsobil jakoukoli škodu.

 Lomecký čelil spolu s dalšími 27 lidmi obžalobě v jiné kauze týkající se prodeje bytů Prahy 1. Soudy i v tomto případě všechny obžalované pravomocně osvobodily. Ceskajustice.cz

X X X

 Spor kvůli zbrojení. Poslanci žalují Komisi, obešla je s biliony na obranu

Evropský parlament podal žalobu na Evropskou komisi a Radu EU kvůli vyloučení z jednání o programu úvěrů na obranu v hodnotě 150 miliard eur. Eskaluje tím spor o demokratickou kontrolu při tvorbě obranné politiky.

Evropský parlament podal 20. srpna žalobu u Soudního dvora EU s cílem zrušit nařízení SAFE, které obešlo poslance Evropského parlamentu pomocí nouzové doložky. „Parlament podává žalobu z důvodu nedostatečného právního základu,“ vysvětlilo tiskové oddělení parlamentu pro EU Perspectives.

Poláci jsou nejaktivnější

Úvěrový program SAFE v březnu navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Cílem je podpořit výrobu zbraní v Unii tím, že členské země získají přístup k levným půjčkám. O půjčky v celkové výši 127 miliard eur (3,1 bilionu korun) požádalo 18 zemí včetně Česka. Samotné Polsko si podalo žádost celkově na 45 miliard eur (1,1 bilionu korun).

Nejaktivněji se o peníze na zbrojení přihlásilo Polsko. Celkem žádá o úvěry ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun). Zdroj: Pixabay

Hněv parlamentu se zaměřuje na postup, nikoli na politiku. Brusel totiž aktivoval článek 122 Smlouvy o fungování EU, který je určen pro řešení krizových situací, jako byla pandemie covidu-19. Chtěl tím urychlit realizaci programu SAFE bez kontroly Evropského parlamentu.

Právní zkratka

Poslanci Evropského parlamentu sice schválili cíle programu, ale odsoudili tuto právní zkratku. „SAFE jako nástroj má plnou podporu Evropského parlamentu. Nejde ale o obsah. Jde o zvolený právní základ, který podkopává demokratickou legitimitu,“ zdůraznilo tiskové oddělení zákonodárného sboru.

Šéfka Komise Von der Leyenová označila program SAFE za výjimečnou a dočasnou reakci na naléhavou a existenční výzvu a jeho použití obhajovala jako „plně oprávněné“.

Zbytečné a nesprávné

Poslanci Evropského parlamentu nesouhlasí. „Použití článku 122 pro SAFE bylo z procedurálního hlediska nesprávné a jednoduše zbytečné,“ uvedlo tiskové oddělení EP.

Žaloba po Soudním dvoru EU požaduje zrušení legislativy, což technicky znamená žalovat Radu EU. Zároveň ale poslanci chtějí, aby účinnost nařízení pro SAFE zůstala v platnosti, dokud se neobjeví náhradní řešení.

 Závody ve zbrojení

Nejaktivněji se o peníze na zbrojení přihlásilo Polsko. Celkově chce úvěry ve výši 45 miliard eur, tedy třetinu celé částky. Potvrzuje tím svůj ostrý kurz vůči Rusku. Francie požaduje 20 miliard eur (490 miliard korun), Rumunsko má zájem o 10 miliard eur (250 miliard korun). Deset zemí se přihlásilo veřejně, dalších osm podalo žádosti bez konkrétních podrobností.

Komise tlačí na devět zemí, mezi nimiž jsou Rakousko, Slovinsko a Dánsko, aby podaly žádosti do listopadového termínu. Jedním z lákadel je, že SAFE umožní nákup munice pro Ukrajinu, což zmírní politický tlak v některých unijních zemích. Německo, Lucembursko a Švédsko mají zájem o společné zadávání veřejných zakázek, ale chtějí se vyhnout dalším půjčkám. Nizozemsko a Malta se od programu zatím distancují.

Zastánci SAFE argumentují, že v době, kdy Rusko válčí na Ukrajině, je rychlost zásadní. Kritici naopak tvrdí, že uplatnění článku 122 vytváří nebezpečný precedens. Půjčky ale budou zatím pokračovat, protože soud pravděpodobně nerozhodne dříve než v roce 2026. Daniel Deyl, ceskajustice.cz

X X X

 Na zdravotní benefity vám může zaměstnavatel dát přes 46 tisíc. Jak je lze využít?

Pravidla pro zaměstnanecké benefity provázejí překotné změny včetně nárůstu jejich limitů. Celkem mohou zaměstnavatelé letos poskytnout zaměstnancům v benefitech s daňovým zvýhodněním až 69 835 korun. Vznikla také nová kategorie zdravotních benefitů, v rámci níž mohou firmy svým lidem zaplatit třeba očkování nebo lázně. Podle daňových poradců, právníků a zaměstnavatelů se ale nový systém nepovedl. Firmy novinky využívají zatím jen málo.

Podle průzkumu společnosti Pluxee, která pro firmy zajišťuje služby týkající se benefitů, svou nabídku benefitů v reakci na novinky upravilo nebo plánuje upravit jen 30 procent firem. Změny, které vláda v pravidlech za poslední dva roky udělala, jde přitom stěží označit za malé či kosmetické.

„Změny v legislativě platné od ledna 2024 a následně od ledna 2025 zásadně ovlivnily poskytování zaměstnaneckých benefitů, především pokud jde o jejich strukturu, výši a daňové posuzování,“ upozorňuje Tereza Knířová z Pluxee. Od roku 2024 platí limit pro nepeněžní volnočasové benefity ve výši 50 procent průměrné mzdy. Lidé tak mohou od svých zaměstnavatelů na rekreaci, kulturu či sport dostat přes 20 tisíc korun ročně. Dále se sjednotila také pravidla pro peněžité a nepeněžité příspěvky na stravování.

Od ledna 2025 navíc přibyl nový limit pro benefity podporující zdraví zaměstnanců. Ten činí 100 procent průměrné mzdy, pro letošek tedy 46 557 korun.

 Velcí se snaží, malí se bojí

Avšak data, která má Pluxee ze svých systémů k dispozici, ukazují že na novinky aktivně zareagovaly většinou jen velké firmy. Nabízet zaměstnancům začaly nově zejména zdravotní benefity.

„Menší a střední firmy zatím přistupují k využívání nových limitů opatrněji, a to především z důvodů menších rozpočtů na benefitní programy,“ uvedla Knířová.

Nasazování benefitů komplikují i nejasnosti v právní úpravě. Ty jsou tak vážné, že některé firmy dokonce nod poskytování benefitů odradily úplně. „Nechtějí riskovat výkladový spor s finančním úřadem,“ upozorňuje advokát kanceláře Spring Walk Miroslav Hnilica.

Kde jsou problematická místa?

Problémů je v zákoně celá řada. „Jedním ze slabých míst současné právní úpravy je nejednoznačnost spojená s nově zavedenými limity pro volnočasové a zdravotní benefity. Firmy musí evidovat výši poskytnutých benefitů u každého zaměstnance a zároveň sledovat, zda nedošlo k překročení jednotlivých ročních limitů,“ upozornila Knířová.

V praxi to znamená evidovat i to, kolik minut zaměstnanec strávil v masážním křesle, kolik obědů si vyzvedl a kolik kreditů použil na sportovní aktivity. Když překročí limit byť o desetikorunu, vzniká povinnost zaplatit z benefitů daň.

Potíže s výkladem zákona potvrzují i sami zaměstnavatelé. „Například stravovací benefity a jejich započítávání do limitu 23 tisíc korun ročně vyvolaly řadu otázek. Je piknik zaměstnanců firemní akcí, nebo už zdanitelným příjmem? Patří do limitu čerstvé smoothie, které si zaměstnanec může vzít v kuchyňce?“ popisuje problémové otázky ředitel náboru a marketingu personální agentury ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Rozhodně přitom nejde o detaily. Firmy se dostávají do nejistoty a s podporou zaměstnanců váhají. „Mnohé společnosti zvolily defenzivní přístup: benefit raději zrušit než se vystavit riziku daňového doměrku. Z pohledu zaměstnavatelů tak vzniká paradox – benefit, který měl motivovat a udržet zaměstnance, se stává právním minovým polem,“ dodává Halbrštát.

Desítky stran výkladu

Jestli tak na novinkách někdo vydělal, jsou to především daňoví poradci. Ti teď pomáhají firmám vyjasňovat sporné body, školí jejich personalisty a pomáhají jim zorientovat se v desítkách stran nové metodiky Generální finančního ředitelství, zápisech nejrůznější výborů a sekcí a dalších výkladů, které mají problematická místa vysvětlit.

„Při využití daňového řešení, které platilo do roku 2023, jsme se bez těchto výkladů obešli. To jasně ukazuje, že ke zjednodušení rozhodně nedošlo,“ upozorňuje člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal.

Škrtat výjimky ke zjednodušení daní nestačí. Je třeba předem zkoumat dopady změn. Jinak přinesou víc škody než užitku, říká člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal. Zdroj: Komora daňových poradců – Patrik Uhlíř

I přes snahu úřadů nová pravidla vysvětlit řada výkladových nejasností zůstává. „Obávám se, že zvolené řešení nakonec ve svém souhrnu státu nepřinese ani korunu, ale zadělal si na spoustu daňových sporů,“ uvádí Nesrovnal.

Stát chystá další změny

Na firmy a jejich poradce se přitom řítí další dávka změn v právní úpravě benefitů. Také tu od začátku provázejí rozpory. „Parlament reagoval na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který potvrdil, že je možné za určitých podmínek poskytovat nepeněžní benefity namísto mzdy,“ vysvětluje podstatu novinek Hnilica z advokátní kanceláře Spring Walk. V návaznosti na to chtěli poslanci zamezit zneužívání benefitů k daňové optimalizaci firem.

Zvolené řešení ale nebylo bez zádrhelů. „Původní návrh novelizovaného znění stanovil, že nefinanční benefity nebudou smět mít vazbu na výkon práce. Což by byl problém, jelikož v zásadě každý benefit souvisí s výkonem práce a již by nebyl daňově osvobozen. Pozměňovacím návrhem byla tato podmínka odstraněna,“ popisuje Hnilica. Finální rozhodnutí o tom, jakou právní úpravu Česko nakonec přijme, má padnout v Poslanecké sněmovně v září. Pak změny ještě zamíří k podpisu prezidentovi.

Stop úpravám. Chce to jiný pohled

Ačkoliv jsou novinky opět motivovány dobrým záměrem, stát by s nimi podle expertů už měl šetřit. Pro firmy je totiž nejproblematičtější nepředvídatelnost systému, která brání tomu, aby se „usadil“. „Každým rokem se pravidla pro poskytování benefitů mění. S tím je spojená složitá administrace související s častými a komplexními změnami vnitřních předpisů firem, které poskytování benefitů upravují, a celkové mzdové politiky firem,“ vysvětluje Hnilica.

Podle Jiřího Nesrovnala stát přitom ve snaze překlenout výkladové problémy přidává další a další paragrafy a metodiky zbytečně. „Benefity jsou šíleně komplikované. Kdyby opravdu někdo chtěl systém zjednodušit, tak vymaže paragraf 6 odst. 9 zákona o dani z příjmu, kde jsou vyjmenovány osvobozené zaměstnanecké benefity a jejich složité podmínky, a zavede jednu odečitatelnou položku nebo daňovou slevu,“ radí Nesrovnal.

Jednoduchá a přehledná pravidla by pochopitelně uvítaly i firmy. „Celá tato situace ukazuje jedno: když se právo oddělí od reality, vzniká chaos. Zaměstnavatelé dnes nevolají po benevolenci, ale po jasných pravidlech, která lze bez obav aplikovat,“ uzavírá Halbrštát ManpowerGroup.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

 X X X

 Migrant ubodal 17letou dívku, má jít o jeho třetí oběť. Nizozemsko zalila vlna smutku a zlosti

Smrtí sedmnáctileté Lisy pravděpodobně vyvrcholila série násilných incidentů v Amsterdamu. Bezvládné tělo dívky bylo v noci na středu nalezeno s četnými bodnými ranami zhruba deset kilometrů od centra metropole. Mladistvá předtím volala na tísňovou linku 112 s obavami, že ji někdo sleduje. Hlavní podezřelý z vraždy je rovněž spojován se dvěma sexuálními napadeními mladých žen. Jedná se o dvaadvacetiletého žadatele o azyl, který byl zadržen zásahovou jednotkou ve středisku pro uprchlíky. O případu informuje nizozemský deník De Telegraaf.

Lisa se oddělila od svých přátel a na elektrokole se vydala z centra Amsterdamu domů do nedalekého města Abcoude. Během cesty si všimla, že ji někdo sleduje, a kvůli obavě z možného útoku zavolala na tísňovou linku.

 Když ale na místo krátce poté dorazili policisté, našli jen Lisino bezvládné tělo s bodnými ranami po celém těle včetně řezu na krku. Nacházelo se v příkopu poblíž autobusové zastávky Holterbergweg. Ve stejné oblasti se nachází fotbalový stadion Ajaxu Amsterdam nebo koncertní hala Ziggo Dome, napsal portál deníku De Telegraaf.

Hlavní podezřelý byl zatčen ve čtvrtek zásahovou jednotkou ve středisku Centrální agentury pro přijímání žadatelů o azyl COA. Původně byl migrant obviněn ze znásilnění v sousedství Weesperzijde, kde měl zaútočit a zneužít ženu v noci ze 14. na 15. srpna.

Vyšetřovatelé jej vystopovali na základě záznamů bezpečnostních kamer a forenzních důkazů. Existuje silné podezření, že jde o stejného pachatele jako v případě Lisy. Druhý incident se odehrál jen pět kilometrů od místa, kde byla sedmnáctiletá dívka zavražděna.

Má se jednat o muže nigerijského původu, který v přijímacím středisku COA pobýval ilegálně. Vyplývá to z informací portálu Het Parool. „Odehrává se zde spousta kriminality, obchodu s drogami a úřady nedělají nic, ani proti násilí,“ řekl webu obyvatel centra, kde se nachází zhruba 850 žadatelů o azyl.

Afričan odsouzený za znásilnění u Lukavce je na svobodě. Prý už není nebezpečný.

„Na základě vyšetřování máme vážné podezření, že se jednalo o stejného podezřelého,“ oznámil šéf státního zastupitelství René de Beukelaer citovaný portálem dutchnews.nl.

Policisté míní, že útočník hrál v hlavní roli i v případě třetího incidentu z 10. srpna. Jedná se o případ znásilnění, který zůstal jen ve stadiu pokusu — během činu byl agresor vyrušen a utekl. Oběť čin ohlásila poté, co policie zažádala veřejnost o podání možných svědectví v případě Lisy.

„Myslíme si, že zatčený podezřelý byl zapojen i do třetího incidentu. Pokusu o sexuální napadení. Chtěli jsme to uveřejnit co nejdříve, protože každý den vidíme a slyšíme, že jsou lidé tak postiženi a vyděšení.“

Existuje šance, že se útočník pokusil udeřit i počtvrté. Další mladá žena vypověděla, že byla sledována ve stejný den, kdy zemřela Lisa. „Byla jsem na cestě z práce domů. Když jsem zabočila za roh, viděla jsem muže, který se za mnou rozeběhl. Myslela jsem, že mi chce ublížit nebo ukrást kolo či telefon. Naštěstí mě nedostihl, ale stále se třesu strachem,“ svěřila se dívka pod záštitou anonymity portálu deníku De Telegraaf.

Nárokujeme si noc, protestují Nizozemky

Lisina smrt zapříčinila vlnu smutku a zloby. Na sociálních sítích se stal populárním hashtag #rechtopdenacht, tedy v překladu „Nárokujeme si noc“. K němu se například připojil i fotbalový gigant Ajax Amsterdam, který uctil Lisinu památku potleskem v 17. minutě ligového klání s Heracles.

„Když váš dospívající syn přijde domů s pláčem, bojíte se, že Feyenoord vypadl z Ligy mistrů. Když vaše dospívající dcera přijde domů s pláčem, bojíte se, že byla napadena,“ napsal ve sloupku pro deník Trouw spisovatel Alain Verheije. „Poslední věc, kterou moje žena řekla večer, než jsme šli spát, byla: ‚Myslím, že dceru požádám, aby se mnou zase začala sdílet svou aktuální polohu.‘ To je nezasloužený trest toho, že jste v tomto světě žena.“

Tragické úmrtí Lisy rovněž v Nizozemsku zažehlo protesty. Na místě incidentu spontánně vzniklo pietní místo, kam stovky lidí přinesly květiny a dojemné vzkazy. A v neděli se v Rotterdamu uskutečnil pochod zhruba 500 lidí na protest proti násilí páchanému na ženách, informoval portál The Sun.