Po pokusu o atentát upravil projev. Donald Trump bude pokračovat v prezidentské kampani. Jen několik hodin po pokusu o atentát přicestoval do města Milwaukee ve Wisconsinu, kde se zúčastní nominačního sjezdu Republikánské strany. Se svým projevem vystoupí ve čtvrtek.Očekává se, že republikáni oficiálně nominují Trumpa za svého kandidáta na prezidenta v listopadových volbách.

Republikánský sjezd začíná v pondělí, Trump by však měl se svým projevem vystoupit až ve čtvrtek.

V rozhovoru pro server Washington Examiner exprezident uvedl, že svůj projev ponese ve zcela jiném duchu, než zamýšlel před sobotním pokusem o vraždu. „Je tu možnost spojit zemi, možná celý svět. Projev bude hodně jiný, hodně odlišný, než by byl před dvěma dny,“ uvedl Trump.

Úřady v neděli večer SELČ uvedly, že zatím nehodlají zpřísnit bezpečnostní opatření na republikánském sjezdu. Bezpečnostní složky nemají žádné poznatky o konkrétní hrozbě proti sjezdu či jeho účastníkům.

„Plány, které jsou zavedené, budou pokračovat tak, jak jsou, máme v nich důvěru,“ uvedla Audrey Gibsonová-Cicchinoová, která má v rámci americké tajné služby bezpečnost na republikánském sjezdu na starost.

Zbraně v okolí sjezdu povoleny

Úřady také potvrdily, že i v těsném okolí republikánského sjezdu bude možné nosit střelné zbraně, protože to umožňují zákony státu Wisconsin, kde se akce odehraje. „Milwaukee ani žádná další jurisdikce v tom státě nemůže přehlížet zákon,“ uvedl podle stanice CNN starosta města Cavalier Johnson.

Podle agentury AFP se očekává, že na sjezd a jeho další akce se dostaví zhruba 50 000 lidí. Republikánských delegátů je zhruba 2 400.

Se zajištěním bezpečnosti by mohlo pomoci až 4 500 policistů a příslušníků bezpečnostních složek ze sborů mimo město Milwaukee.

X x x

Orbánovy cesty. Maďarské předsednictví jako impulz pro ‚mírovou misi‘, pokoušel se o ni už před invazí

Maďarsko v červenci převzalo předsednictví Radě EU. Premiér Viktor Orbán si to vyložil po svém a rozhodl se, že z něj bude diplomat, který se zasadí o mír. Vyrazil do Kyjeva, Moskvy, Pekingu a přes Washington to vzal do floridského Mar-a-Lago za exprezidentem Donaldem Trumpem. Touto „mírovou misí“ se tak vrací k tomu, o co se zasazoval už před dvěma lety. Vpádu ruských vojáků na Ukrajinu tehdy ale nezabránil.

Za deset dní procestoval maďarský premiér Viktor Orbán čtyři země. Jednal s významnými geopolitickými hráči, své tažení rámuje jako mírovou misi. Účelem je prý přiblížit se ke klidu zbraní mezi Ruskem a Ukrajinou.

Jaké kroky pro to podnikl doposud? Web iROZHLAS.cz analyzuje Orbánovy zahraniční cesty od počátku ruské invaze, které s konfliktem souvisí.

Podle jeho poradce Balázse Orbána (který s předsedou vlády není nijak příbuzensky spřízněný) nikdo nevynaložil dostatečnou iniciativu, aby sehrál roli mediátora. A právě o to se nyní maďarský premiér údajně snaží.

Nabité červencové dny Viktora Orbána

 Po dvou a půl letech od ruského vpádu na Ukrajinu si maďarský premiér poprvé vyhradil čas, aby zamířil do Kyjeva, kam přijel 2. července. Viktor Orbán při schůzce prezidenta Volodymyra Zelenského požádal, aby přehodnotil jeho přístup k mírovým rozhovorům.

·        Jednání s Putinem

Tři dny na to přistálo maďarského letadlo v Moskvě. Orbán zamířil do Kremlu debatovat s Vladimirem Putin. „Mír se nedá dělat z pohodlného křesla v Bruselu. I když předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem sedmadvacítky, nemůžeme jen tak sedět a čekat, až válka zázrakem skončí,“ ospravedlňoval svůj výjezd.

·        Schůzka v Pekingu

Minulé pondělí vyrazil maďarský premiér za prezidentem Si Ťin-pchingem. Čínu následně označil za klíčovou mocnost pro vytváření míru v rusko-ukrajinské válce.

·        Summit NATO

Jubilejní 75. setkání členských států Severoatlantické aliance (NATO) se konalo v uplynulém týdnu ve Washingtonu. Viktor Orbán ho označil jako čtvrtou zastávku ve své samozvané mírové misi.

·        Setkání na Floridě

Když už byl maďarský premiér ve Spojených státech, rozhodl se toho využít a navštívit amerického exprezidenta Donalda Trumpa v jeho Mar-a-Lago sídle. Poté na sociálních sítích napsal: „Diskutovali jsme o způsobech, jak dosáhnout míru. Dobrá zpráva dne: On to vyřeší!“

Maďarsko od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu před více než dvěma lety poskytuje Kyjevu pouze humanitární pomoc. Na rozdíl od většiny států unijní sedmadvacítky odmítá posílat finanční podporu nebo nakupovat zbraně.

Při projednávání nových balíků sankcí je to právě Budapešť, kdo společný postup rozporuje a zdráhá se jít ještě o krok dál. Navíc s Moskvou dál buduje kontakty, Rusové se aktuálně velmi angažují při dostavbě jaderné elektrárny Paks.

I kvůli těmto příkladům je současná Orbánova snaha pasovat se do role hlavního diplomatického vyjednavače pro západní spojence nevěrohodná. Jakmile zahájil svou „mírovou misi“, začali se ozývat evropští politici, kteří odsuzovali zejména dialog s vládcem Kremlu Putinem.

Přední představitelé Unie pak upozorňovali na to, že premiér zastupuje jen sám sebe a jedná se o bilaterální návštěvu, protože mandát EU k tomu nedostal.

‚Nejen sedět a čekat‘

Maďarská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Orbánův poradce karikoval vyjádření unijních představitelů: „Můžeme si dát večeři, nebo k tomu také potřebujeme mandát Evropské rady?“

Největší rozruch vzbudila cesta do Moskvy. „Mír se nedá dělat z pohodlného křesla v Bruselu. I když předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem sedmadvacítky, nemůžeme jen tak sedět a čekat, až válka zázrakem skončí,“ ospravedlňoval Orbán svůj výjezd.

Schůzka s Vladimirem Putinem následovala po jednání s Volodymyrem Zelenským. Jak ale zdůraznilo ukrajinské ministerstvo zahraničí, Orbán cestu do Moskvy s Kyjevem nekonzultoval. „Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ uvedlo na webu.

Tohle ale nebyl jediný výmol, který musel maďarský premiér vybírat. Události dělil víkend. Poté, co Orbán jednal v pátek s Putinem, dopadla v pondělí raketa na dětskou nemocnici v Kyjevě.

A zatímco západní politici okamžitě odsuzovali další ruský atak, Orbán si dal s vyjádřením na čas. „Brutalita rusko-ukrajinské války dosáhla nové úrovně,“ napsal o den později.

„Narůstající intenzita války je výzvou pro globální mocnosti, aby opustily svou válečnou politiku a místo toho vytvořily mírovou politiku, která by Rusko a Ukrajinu dovedla k příměří a míru. Jen tak lze zabránit dalšímu krveprolití,“ neodpustil si komentář.

Raději na východ

Podobná prohlášení už z úst maďarského premiéra zaznívala. Byl jedním z posledních evropských lídrů, kteří s Vladimirem Putinem hovořili, než vypustil ruské vojáky na Ukrajinu. Orbán se s ním sešel na začátku února. Šlo o jejich dvanácté setkání za dobu, co jsou oba v úřadu. Oba doufali, že nebude poslední, a deklarovali, že chtějí dále spolupracovat.

Viktora Orbána čekali krátce poté, na začátku dubna 2022, parlamentní volby, v nichž svou pozici upevnil a stal se počtvrté premiérem. Jenže Putinova invaze jejich osobní interakci na nějaký čas přerušila.

Na první návštěvu zamířil staronový maďarský předseda vlády do Vatikánu za papežem. Poté ho uvítal rakouský kancléř Karl Nehammer.

Kompletní seznam všech Orbánových oficiálních cest není možné dohledat. Z těch, o kterých padla zmínka, ale vyplývá, že v uplynulých dvou letech vyjíždí za svými spojenci především na východě.

Opakovaně se vydává do Číny, Turecka, rád jezdí také do Kazachstánu, Turkmenistánu a Kazachstánu. Setkal se ale také s představiteli Gruzie, Srbska, Egypta, Albánie, Rumunska.

Povětšinou je deklarovaným účelem klasická bilaterální návštěva nebo podpis memoranda o spolupráci. Orbán jezdil ale také třeba do Švýcarska, které se tradičně zaštiťuje neutralitou v jakékoliv krizi.

Poněkud chladnější jsou jeho jednání se západními politiky. Ti mu vyčítají už zmíněný maďarský přístup k pomoci Ukrajině, který hatí rychlejší společný postup Unie. Orbán proto bilaterálními návštěvami šetří.

Minulý měsíc ale udělal výjimku: během týdne zavítal do Německa, Itálie a Francie. Orbán to rámoval jako „evropskou tour“, kterou podnikl těsně před maďarských MEGA předsednictvím.

Maďarský sólokapr

Od července Maďarsko předsedá Radě EU. Jak se zdá, právě tato pozice popostrčila premiéra, aby vyrazil do akce a na cesty. Předsednictví sice formálně vedou ministři Orbánovy vlády, počínání jeho samotného však nevrhá dobrý stín na unijní politiku.

Podle unijní právní služby bylo dokonce setkání s Putinem v rozporu se smlouvami EU, upozornil na to list Financial Times. Výjezdem do Moskvy totiž mohl ohrozit dosažení cílů Unie. Orbán také porušil právní ustanovení, které vyzývá všechny členy k provádění zahraničněpolitických aktivit bez výhrad v duchu loajality a vzájemné solidarity.

Začínají se tak ozývat hlasy, aby bylo Maďarsku předsednictví zkráceno. K omezení není nutná jednomyslná shoda, stačí kvalifikovaná většina. Jen dva týdny poté, co bylo zahájeno, už se objevují návrhy možností, jak předat pomyslné žezlo Polsku.

A není to poprvé, co se podobné úvahy objevily. Už před rokem zaznívaly výzvy, aby maďarské předsednictví dostalo stopku. Loni v červnu k tomu europoslanci vyzvali členské státy. K bezprecedentnímu kroku se ale nepřistoupilo, chyběla pro to politická vůle.

X x x

Maďarsko opustí NATO?

Podle neoficiálních informací z Budapešti by Maďarsko mohlo opustit NATO. Stalo by se tak v případě, že neuspěje mírová iniciativa Viktora Orbána, která by měla zastavit konflikt na Ukrajině. Maďarský předseda vlády by tak chtěl zachránit Maďarsko před zničením v nevyhnutelném konfliktu mezi NATO a Ruskem.

V roce 2025 by se tak prý mohlo konat referendum o vypovězení Washingtonské smlouvy, přičemž Orbán by využil i zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a jeho skepticismus vůči NATO.

Před několika dny Orbán uvedl, že Maďarsko nadále zastává názor, že vstup do aliance byl pro zemi nezbytný. Je však prý  potřeba vrátit se k původním úkolům bloku. Mezi ně podle něj patřilo udržení stability, ekonomický rozvoj a „uklidnění vnějších aktérů“.

„Dnes je ale místo míru na pořadu dne touha po válce; místo obrany je tu ofenzíva,“ uvedl maďarský předseda vlády Viktor Orbán, server vasevec.cz

X X X

Chtějí hájit národní zájmy, mnozí však ohrožují ty české. Kdo je kdo v nové frakci Patriotů?

Vznik nové frakce Patrioti pro Evropu mnohé zaskočil. Někteří experti už ji označují za pravicovou či populistickou. Odhadují, že právě kvůli tomu to bude mít v Evropském parlamentu těžké. Za Česko jsou v ní europoslanci hnutí ANO a Motoristů s Přísahou. Expertům ale vadí další členové, kteří v minulosti chtěli například zrušit Benešovy dekrety, bojovali proti Temelínu nebo mají mít ruskou stopu.

Novou frakci Patrioti pro Evropu založily začátkem července maďarský Fidesz, rakouská Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a hnutí ANO. Připojilo se k nim i francouzské Národní shromáždění (RN) Marine Le Penové. Dalších pět let budou sedět jejich poslanci vedle sebe. Strany z 12 států by podle zakladatelů měly pojit jednotlivé národní zájmy.

 Právě tento pojem by však mohl způsobit problém. „Každá strana si vykládá národní zájmy úplně jiným způsobem a často tam bude nesoulad,“ vysvětlil analytik Europeum Martin Vokálek pro CNN Prima NEWS. Například rakouští Svobodní prý totiž dlouhodobě bojovali proti Benešovým dekretům nebo proti jaderné elektrárně Temelín, a tím ohrožovali český národní zájem.

Ruská stopa

Vlámský zájem – tedy jedna ze stran, které v nové frakci jsou – aktuálně řeší, že je její europoslanec Tom Vandendriessche vyšetřován. Uvedl to list The Brussels Times. Je podezřelý ze zneužívání evropských fondů a z toho, že je pod ruským vlivem. Známý je rovněž pro svůj obdiv k nacismu. „Dá se očekávat, že někteří z nich budou v otázce podpory Ukrajiny rozhodně proti. To jsou například rakouští Svobodní, to jsou aktuálně nejvýraznější stoupenci Ruska,“ komentoval názorové rozdíly Filip Nerad ze zahraniční redakce Českého rozhlasu pro CNN Prima NEWS.

Ruské peníze na kampaň v minulosti použilo Národní sdružení Marine Le Penové, které bude ve frakci nejpočetnější stranou. Po ruské agresi však otočila a k tématu se nevyjadřuje. Jejím členstvím ve frakci se Andrej Babiš spojil s úhlavním soupeřem svého přítele Emanuela Macrona. „Ukazuje to poměrně jasný obrat Andreje Babiše, který když vstupoval do evropské politiky, chtěl být velkým hráčem a rovnocenným partnerem Emanuelu Macronovi, tehdy i Angele Merkelové,“ míní analytik Europeum Viktor Daněk.

Ve frakci jsou také strany Mattea Salviniho z Itálie a Geerta Wilderse z Nizozemska. Oba volí velmi silnou protimigrační rétoriku. Wilders musí mít dokonce policejní ochranu kvůli nevybíravým vyjádřením směrem k muslimům.

AfD už je příliš

Patrioti odmítli jen spolupráci s ještě radikálnější Alternativou pro Německo (AfD). „Německá AfD, jejíž část je fakticky neonacistická, je příliš silným kafem i pro takové strany jako jsou Geert Wilders nebo Marine Le Penová. Pro ně by to doma byl reputační problém,“ objasnil Ondřej Houska z Hospodářských novin. Alternativa pro Německo po odmítnutích jiných frakcí rovněž založila svou vlastní, nese název Evropa suverénních národů. Zasednou v ní europoslanci z devíti zemí včetně Česka. To zastupuje Ivan David z SPD.

Celkem budou mít Patrioti pro Evropu 84 poslanců. Stanou se tak třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu. „O vašem vlivu v Evropské unii rozhoduje to, jak velké máte spojence a kolik spojenců máte. A tato frakce spojence nemá, proto bude její vliv zanedbatelný,“ dodal Houska. Důvodem je fakt, že je velkou částí europarlamentu vnímána jako populistická a krajně pravicová.

X x x

Nastal čas zchladit politickou rétoriku, vyzval Biden. Násilí není řešením, dodal

Americký prezident Joe Biden vyzval k uklidnění na politické scéně a odmítl násilí v politice, která se podle něj nesmí stát bojištěm. Uvedl to v televizním projevu z Oválné pracovny Bílého domu den po pokusu o atentát na bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Politické rozdíly řešíme v Americe ve volebních místnostech, ne střelbou, řekl podle agentur Biden v reakci na útok na Trumpa. Vyzval také k slušnosti a férové hře v politice.

„Politická rétorika se v této zemi stala ostrá, nastal čas ji zchladit,“ uvedl Biden, který vystoupil s proslovem z Oválné pracovny.

V řeči Biden odmítl, aby se politika stala bojištěm, kde jde o život, a uvedl, že násilí není nikdy řešením.

„V Americe řešíme naše (názorové) rozdíly ve volebních místnostech, ne střelbou,“ uvedl dále Biden. „Musíme vyjít ven z našich bublin, kde posloucháme jen ty, se kterými souhlasíme, a kde bují dezinformace,“ vyzval Biden Američany.

Podle něj je nutné se zasadit o takovou demokracii, kde se diskutuje v dobré víře, a kde platí právní stát. Biden také vyzval k takové politice, kde „slušnost, důstojnost a férová hra nejsou zastaralými pojmy, ale žijící skutečností“.

Podle Bidena je nevyhnutelné, že se v demokratické politice projeví spory a vášně. „Čím vyšší je sázka, tím silnější jsou vášně,“ řekl prezident, podle kterého by však rozepře nikdy neměly přerůst v násilí.

Biden podle svých slov očekává, že ho republikáni na svém nominačním sjezdu, který se koná tento týden, podrobí silné kritice. „Tento týden se vydám na cesty, abych hájil naše výsledky a vize,“ oznámil Biden.

V řeči Biden také zmínil Coreyho Comperatoreho, který zahynul při střelbě na Donalda Trumpa. „Corey byl manželem, otcem, dobrovolným hasičem a hrdinou, který kryl svou rodinu před střelami,“ uvedl Biden.

Biden již dříve veřejně promluvil k Američanům po sobotním pokusu o vraždu Donalda Trumpa, který chce kandidovat na prezidenta za republikány. Útok odsoudil.

V noci na pondělí tak učinil z prezidentské pracovny. Takový formát se podle agentur používá pro proslovy v závažných situacích. Během svého prezidentského mandátu se Biden na Američany obrátil z Oválné pracovny teprve potřetí, uvedla stanice BBC.

X x x

USA si koledovaly dlouho. A co bude dál? Atentát Trumpa nakopne

O to, že Donald Trump se stane cílem atentátu, si Amerika koledovala dlouho. Unikl o necelé dva centimetry, ale USA z toho už jen tak nevyklouznou. Vitriolu se rozlilo tolik, že země je rozpolcena politickou zuřivostí. A byl to také okamžik, který změnil boj o Bílý dům. Trump se projevil jako skutečný bojovník a demokraté současně přišli o téma, které mělo být hlavním kladivem jejich kampaně.

Je fakt těžké představit si, že někdo bude nyní prohlašovat „přestaňme už mluvit o té debatě a pojďme udělat terč z Trumpa“, jak to před několika dny řekl Joe Biden.

Demokratická strategie pro volby byla vykreslit Trumpa jako smrtící ohrožení pro demokracii v Americe a uzurpátora na číhané, protože téměř ve všech hlavních tématech od ekonomiky až po migraci beznadějně prohrávají.

Kdyby člověk mechanicky sledoval americká média, měl by za to, že pokud něco hrozí, pak je to atentát na Bidena. Ale přišel atentát na Trumpa. To je tvrdá realita.

X x x

   Střelec na Trumpa jednal sám, FBI hledá motiv. Zabil hasiče, zbraň koupil otec

Atentátník na exprezidenta Donalda Trumpa jednal sám, uvedli vyšetřovatelé z FBI. Stále neznají jeho motivaci či politické smýšlení. V davu zabil hasiče. Střílel z pušky ve stylu AR, to je typ zbraní, které často používají pachatelé masových střeleb v USA. Zbraň zřejmě koupil jeho otec. Samotný Trump z pokusu o atentát v Pensylvánii vyvázl pouze se zraněním ucha.

Vyšetřovatelé podle prohlášení zatím neznají politické smýšlení pachatele a nenašli v této souvislosti žádná výhrůžná sdělení. Zároveň agenti FBI uvedli, že pozorují po atentátu rozmach násilné politické rétoriky, informovala agentura AP.

Atentátník během střelby vzal život jednomu muži v davu. Toho úřady identifikovaly jako 50letého otce a bývalého hasiče Coreyho Comperatorea. Další dva lidé, kteří při střelbě utrpěli zranění, jsou ve stabilizovaném stavu, informovala podle zpravodajských agentur státní policie.

Zesnulému muži vzdali hold guvernér Pensylvánie Josh Shapiro a později také americký prezident Joe Biden. „Byl otcem, chránil svoji rodinu před kulkami, které tam létaly. A přišel o život. Bůh jej opatruj,“ řekl šéf Bílého domu.

„Nenávist jednoho muže vzala život muži jinému, kterého jsme nejvíce milovali. Byl to hrdina, který bránil své dcery. Jeho žena a holčičky právě prožily nemyslitelné a nepředstavitelné,“ uvedla sestra zabitého v příspěvku na facebooku.

Trumpa chrání, stejně jako všechny dosavadní prezidenty, tajná služba, která pochybení odmítá.

„Informace, které máme, v tuto chvíli naznačují, že střelec jednal sám a že v současné době není bezpečnost veřejnosti v ohrožení,“ citoval deník The New York Times (NYT) agenta Kevina Rojeka, který má případ na starosti. Už předtím úřady uvedly, že střelcem, který byl na místě Trumpova mítinku zabit, je 20letý Thomas Matthew Crooks ze západu Pensylvánie, kde se shromáždění konalo.

Jeho motiv zůstává den po střelbě nejasný. Vyšetřovatelé zatím neidentifikovali žádnou „ideologii“ pachatele, sdělili činitelé FBI při hromadném hovoru s novináři. V příspěvcích či textových zprávách, které zatím vyšetřovatelé prozkoumali, Crooks údajně nedával najevo žádné silné politické názory.

FBI potvrdil, že Crooks na mítinku ve městě Butler střílel z pušky ve stylu AR, což je typ zbraní, které opakovaně používají pachatelé masových střeleb v USA. Zbraň zřejmě koupil jeho otec, který společně s dalšími členy rodiny s vyšetřovateli spolupracuje.

Crooks na Trumpa při jeho projevu střílel ze střechy budovy za hranicí areálu, kde se předvolební mítink konal. Po několika výstřelech jej zabili příslušníci Trumpovy ochranky.

Vyšetřovatelé zcela nepotvrdili dřívější informace v amerických médiích, že v autě střelce i v jeho bydlišti se našly výbušniny či materiály na jejich výrobu. FBI uvádí, že pyrotechnici v autě zajistili podezřelý předmět, který je považován za „primitivní“ výbušné zařízení.

Šéf FBI Christopher Wray a ministr spravedlnosti Merrick Garland podle NYT při hovoru s novináři označili sobotní střelbu za „útok na demokracii“. Vyšetřovatelé dodali, že na internetu již ve světle atentátu zesílil objem výhrůžek násilnými činy.

Šikanovali ho, řekl o střelci jeho spolužák

Jméno útočníka Crookse oznámila FBI s tím, že vyšetřování okolností střelby pokračuje. Ačkoliv byl Crooks registrovaný k volbám jako stoupenec republikánů, podle médií v lednu 2021 poslal 15 dolarů organizaci vybírající politické příspěvky, která podporuje demokraty.

Agentura AP napsala, že Crooks příspěvek poslal v den Bidenovy inaugurace. Podle svědeckých výpovědí útočník střílel ze střechy budovy vedle dějiště mítinku, přičemž jej od exprezidenta dělilo méně než 150 metrů.

Crooksova rodina se k události ihned obsáhleji nevyjádřila. Jeho otec Matthew v sobotu večer televizi CNN řekl, že se snaží zjistit „co se sakra děje“ a nebude s novináři podrobněji mluvit, dokud se nespojí s policií.

Mladík podle agentury AP v roce 2022 úspěšně dokončil studium na střední škole. Deník The New York Times zjistil, že Crooks následně pracoval v rehabilitačním středisku, kde s ním vedení nemělo žádné potíže. Letošní prezidentské volby by byly první, v nichž by mohl Crooks hlasovat. Žádné problémy s policií dosud podle zpráv amerických médií neměl.

Jeho bývalá spolužačka Sarah D’Angelová listu The Wall Street Journal řekla, že Crooks ve škole nedával najevo žádné silné politické názory. „Nikdy otevřeně nemluvil o svých politických názorech nebo o tom, že nenávidí Trumpa nebo něco takového,“ uvedla.

James Kohler, který chodil na stejné škole do jiné třídy, řekl novinářům, že Crooks byl terčem šikany a že ve školní jídelně sedával sám. Jiní studenti se mu prý posmívali za to, jak se obléká. „Byl šikanovaný skoro každý den,“ řekl Kohler. „Byl to prostě vyvrhel. A víte jak to dneska s mládeží je,“ dodal.

Nemyslitelnému zabránil sám Bůh, řekl Trump

„Sám Bůh zabránil tomu, aby se stalo nemyslitelné. V tuto chvíli je důležitější než kdy jindy, abychom byli jednotní a ukázali svůj skutečný charakter jako Američané,“ uvedl krátce po střelbě Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Donald Trump ve svém druhém veřejném vyjádření od útoku poděkoval rovněž svým stoupencům za jejich „myšlenky a modlitby“. „Zůstaneme silní a odhodlaní a nedovolíme zlu zvítězit,“ podotkl.

„Modlíme se za uzdravení těch, kteří byli zraněni, a chováme ve svých srdcích památku na občana, který byl tak strašlivě zabit,“ napsal dále Trump. V přestřelce zemřel jeden z účastníků mítinku.

„Opravdu miluji svou zemi, miluji vás všechny a těším se, až promluvím k národu z Wisconsinu,“ dodal Trump s odkazem na sjezd republikánů v Milwaukee ve státě Wisconsin, na němž má exprezident příští týden získat nominaci na prezidenta pro listopadové volby.

Trumpova kampaň mezitím oznámila, že zvyšuje přítomnost ozbrojených bezpečnostních složek ve svých zařízeních. Vyzvala také zaměstnance ve Washingtonu a ve West Palm Beach na Floridě, aby v neděli nechodili do kanceláře, napsal server Politico. Trumpovi se prý daří dobře.

Televize ABC News nezávisle na tom uvedla, že bezpečnostní plány pro sjezd republikánů v Milwaukee budou po střelbě na Trumpa přezkoumány.

Bezpečnostní služby vinu odmítají

Střelce po několika výstřelech zneškodnili členové Trumpovy ochranky, tedy agenti takzvané tajné služby pověřené ochranou prezidentů a exprezidentů USA. Střecha, kde po střelbě zůstalo tělo 20letého pachatele, byla několik desítek metrů od místa, kde Trump řečnil.

Americký prezident Joe Biden po útoku na svého republikánského rivala Donalda Trumpa nařídil složce odpovídající za ochranu prezidentů a exprezidentů Spojených států, aby opět prověřila bezpečnostní opatření pro nadcházející předvolební sjezd Republikánské strany. Řekl to v krátkém projevu v Bílém domě. Také uvedl, že po tzv. tajné službě chce, aby Trumpovi poskytovala veškeré prostředky na zajištění jeho bezpečí

„Pokus o atentát jde proti všemu, co naše země znamená,“ prohlásil prezident. Nic teď podle něj není důležitější, než jednota. Biden vystoupil poté, co jej o vývoji informovalo několik vysoce postavených činitelů včetně Kimberly Cheatleové, což je ředitelka prezidentské ochranky označované jako tajná služba.

„Zatím nemáme žádné informace o motivu střelce… Vyzývám všechny, prosím, nedělejte závěry o jeho motivech nebo vazbách,“ řekl Biden.

Podle mluvčího tajné služby Anthonyho Guglielmiho se objevuje tvrzení, že člen týmu bývalého prezidenta požádal o dodatečné bezpečnostní prostředky a že ty byly zamítnuty.“

„To je naprosto nepravdivé. Ve skutečnosti, jsme posílili ochranné prostředky, technologie a možnosti v rámci zvýšeného tempa přesunů během kampaně,“ uvedl Guglielmi na sociální síti X.

Nejméně dva lidé, kteří byli u sobotní střelby na amerického exprezidenta Donalda Trumpa, řekli médiím, že před útokem upozornili policii na střelce, jenž se pohyboval na střeše vedle mítinku s voliči. Jeden ze svědků stanici BBC řekl, že policie měla alespoň tři minuty na reakci, než muž začal střílet.

Muž jménem Greg nebyl v publiku před Trumpovým pódiem, začátek jeho projevu na západě Pensylvánie ale poslouchal zpoza hranice areálu, kde se mítink konal. Odhadl, že několik minut po začátku exprezidentova projevu si s kamarády všimli „chlapa, jak leze… po střeše budovy vedle nás“.

„Měl pušku, jasně jsme ho viděli s puškou… Ukazovali jsme na něj,“ pokračoval Greg. Vylíčil, že jeho skupinka upozorňovala přítomné strážníky a že také mávala na členy prezidentské ochranky, kteří situaci mapovali z povzdálí dalekohledem. Podle Grega uplynuly „nejméně tři nebo čtyři minuty“, než muž na střeše začal střílet.

Střelce na střeše viděl také Ben Macer, který lokální televizi KDKA vylíčil, že o tom řekl strážníkovi. „Když jsem se otočil, abych šel zpátky, kde jsem byl, tak začaly výstřely, a pak to byl prostě chaos,“ uvedl.

Podle Grega útočníka před střelbou nemohli vidět, protože byl na straně střechy odvrácené od Trumpova pódia. „Ale proč není tajná služba na všech těch střechách tady? Jako, tohle není velké místo,“ řekl muž.

 X x x

Dal Trumpa do středu terče, atentát je jeho vina, viní část republikánů Bidena

Část členů Republikánské strany obviňuje současného demokratického prezidenta Joe Bidena, že může za pokus o atentát na exprezidenta a volebního soupeře Donalda Trumpa. Připomněli přitom Bidenova slova, že postaví Trumpa „do středu terče“. Prezident mluvil o své volební kampani, ve které se chce prezentovat jako hráz proti Trumpovi.

„Mám jediný úkol, a to porazit Donalda Trumpa. Jsem si naprosto jistý, že jsem ten nejlepší člověk, který to dokáže,“ řekl podle portálu Politico šéf Bílého domu v pondělí svým volebním dárcům. „Je načase postavit Trumpa do středu terče.“

Biden čelí snahám zevnitř své strany dosáhnout jeho odstoupení z volebního klání z obav, že po katastrofické televizní debatě se jeho soupeř zdá větší části Američanů jako lepší volba. Jeho slova nyní ale podle některých republikánů odhalují temnější záměry šéfa Bílého domu, jakým způsobem se zbavit konkurenta.

„Biden dal příkaz,“ napsal republikánský člen Sněmovny reprezentantů za Atlantu Mike Collins na sociální síti X. „Pokusili se o eliminaci hrozby,“ napsal v dalším příspěvku s odkazem na Bidenovo označení Trumpa za „hrozbu národu“.

Podle kongresmanky Marjorie Taylor Greenové Biden mluvil o postavení Trumpa do středu terče a „přesně to se stalo“ v Pensylvánii. Greenová zveřejnila video s protitrumpovskými výroky demokratů a obvinila stranu jako celek, že dlouhodobě se snaží zabít exprezidenta a i jeho příznivce.

„Demokraté chtěli, aby se to stalo. Chtěli Trumpa odstranit už roky a jsou připraveni udělat cokoli, aby se tak stalo,“ napsala kongresmanka. „Chtějí prezidenta Trumpa a jeho blízké mrtvé. Nezapomene.“

Republikánský senátor James David Vance obvinil Bidena, že jeho rétorika vedla přímo k pokusu o atentát na Trumpa. „Hlavní premisou Bidenovy kampaně je, že prezident Donald Trump je autoritářský fašista, kterého je třeba za každou cenu zastavit,“ vidí souvislost senátor.

Demokraté včetně Bidena útok odsoudili. Prezident je rád, že Trump je naživu a v pořádku. „Pro tento druh násilí není v Americe místo. Je to zvrácené,“ prohlásil šéf Bílého domu, který se svým soupeřem telefonicky hovořil.

Neúspěšný republikánský kandidát na prezidenta Vivek Ramaswamy označil Bidenovo odsouzení činu za „nedostatečné a irelevantní“. Naznačil, že demokraté se pokusili Trumpa zbavit poté, co se jim nepodařilo jej zbavit přes soudy. Trestní stíhání, ve kterých Trump figuruje, řada republikánů vnímá jako snahu zamezit exprezidentovi znovu získat Bílý dům.

Vyšetřovatelé identifikovali zabitého střelce jako dvacetiletého Thomase Matthewa Crookse z Pensylvánie. Byl registrován jako volič republikánů. Z federálních záznamů také vyplývá, že Crooks v lednu 2021 daroval prostřednictvím demokratické dárcovské platformy ActBlue 15 dolarů liberální skupině Progressive Turnout Project, která usiluje o znovuzvolení Bidena.

Trumpa strefila kulka atentátníka do ucha a způsobila krvácení. Tajné služby nyní čelí kritice, proč střelci umožnili se k Trumpovi dostat poměrně blízko. Republikáni už žádají úplné vyšetřování.

X x x

Atentátník na Trumpa byl členem střeleckého klubu. Na škole mu střelba nešla

Matthew Crooks, jehož úřady identifikovaly jako střelce, který se v sobotu na předvolebním mítinku v Pensylvánii pokusil zastřelit bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, byl členem pensylvánského střeleckého klubu, oznámil klub v prohlášení. Podle jeho mladšího spolužáka nebyl mladík přijat do školního střeleckého týmu, protože mu střelba nešla.

Clairtonský střelecký klub v Pensylvánii potvrdil, že Crooks byl jeho členem, ale doplnil, že s ohledem na pokračující vyšetřování nemůže sdělit další podrobnosti. Jeho předseda Bill Sellitto ovšem poznamenal, že organizace je událostmi znechucena.

„Je nám z toho zle. Je to zkrátka hrozné,“ dodal. Klub v prohlášení atentát odsoudil. „Vyjadřuje rovněž upřímnou soustrast rodině Comperatoreových a modlí se za všechny zraněné včetně bývalého prezidenta,“ doplnil.

Padesátiletý Corey Comperatore, bývalý velitel dobrovolného hasičského sboru v Buffalo Township, byl identifikován jako jediná oběť, Crooks jej při atentátu v Butleru v Pensylvánii smrtelně postřelil. Útočníka podle úřadů zabil jeden z ostřelovačů tajné služby pověřené ochranou prezidentů a exprezidentů USA.

Na střední škole se Crooks pokusil dostat do školního střeleckého týmu, ale nebyl přijat, protože nebyl ve střelbě dobrý, uvedl současný šéf týmu Frederick Mach, který byl v nižším ročníku. Crooksův spolužák Jason Kohler útočníka popsal jako samotáře, který často chodil do školy v loveckém oblečení, u oběda seděl sám a čelil šikaně kvůli tomu, jak se oblékal. Michael Dudjak, který také chodil do stejné školy, uvedl, že Crooks byl tichý, hodně času trávil sám, nevyjadřoval se k politice a nebyl aktivní na sociálních sítích.

Crooks pracoval jako pomocná síla v kuchyni v domově důchodců nedaleko svého rodného města v Pensylvánii, kde v roce 2022 absolvoval střední školu. Ačkoliv byl podle amerických médií registrován k volbám jako stoupenec republikánů, v lednu 2021 poslal malý příspěvek organizaci vybírající politické příspěvky na podporu kandidátů Demokratické strany. Podle místního zpravodajského webu Tribune Review získal Crooks při dokončení studia na střední škole cenu ve výši 500 dolarů (11.600 Kč) za matematiku a přírodní vědy.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) uvedl, že na Crooksově profilech na sociálních sítích nenašel žádné výhrůžky a že v mladíkově anamnéze nebyly psychické potíže. Zbraň použitou při útoku podle úřadů zřejmě legálně koupil střelcův otec, avšak Crooks jednal sám. Jeho otec Matthew pouze v sobotu večer televizi CNN řekl, že se snaží zjistit „co se sakra děje“ a nebude s novináři podrobněji mluvit, dokud se nespojí s policií.

X x x

Příběh, který zfilmoval Hollywood. Panenské Břežany neproslavil jen Heydrich

Zámek v Panenských Břežanech u Prahy se jako letní sídlo říšského protektora Reinharda Heydricha dostal do učebnic dějepisu. Dne 27. května 1942 odtud vyjel na poslední cestu do Prahy, kde na něj čekali čeští parašutisté. Ale zámek je významný i díky svým předchozím majitelům, kterým ho nacisté ukradli.

 

Sídlo vlastnila židovská rodina Bloch-Bauer. Shromáždila v něm fascinující uměleckou sbírku, do které patřil i nejslavnější secesní obraz světa Zlatá Adele Gustava Klimta.

David Bloch (1820–1897) se narodil v Mladé Boleslavi a vypracoval se v jednoho z nejvýznamnějších cukrovarnických podnikatelů rakouské monarchie. Patřily mu cukrovary v Kostelci, Libáni a Úžici, v řadě dalších měl podíl. Jeho úspěch umožnil i společenský vzestup jeho čtyř synů. Nejstarší Adolf se usadil na zámku v Dětenicích, a dokonce byl v roce 1914 císařem povýšen do rytířského stavu. Největších úspěchů ale dosáhl Davidův nejmladší syn Ferdinand (1864–1945). Byl bankéřem, velkoprůmyslníkem a zasedal v představenstvu významných průmyslových koncernů Rakouska.

Zlatou Adele koupil mediální magnát Ronald Lauder pro svou newyorskou galerii. Cena 135 milionů dolarů byla tehdy vůbec nejvyšší částkou v historii, jakou kupec zaplatil za jeden obraz. Druhou podobiznu, Adele II, koupila moderátorka Oprah Winfreyová.

X x x

Hákové kříže a orlice. Evropskými zeměmi putují drogy s nacistickými symboly

Evropou se v posledních měsících šíří drogy s nacistickými symboly. Koncem minulého měsíce takové tablety extáze zaznamenali odborníci ve Francii, již v dubnu se objevily Švýcarsku. Čeští policisté ani dobrovolníci, kteří lidem pomáhají na akcích, se s nimi zatím nesetkali.

„Včera nám člen Francouzské psychedelické společnosti, který pracuje v západní Francii, poslal toto,“ uvedla na síti X koncem června francouzská postdoktorandka specializující se na psychotropní látky Zoe Dubusová a přiložila obrázek drog ve tvaru nacistické orlice.

Podle ní se podobné tablety nyní začínají šířit ve Francii a od počátku tohoto roku byly spatřeny ve Švýcarsku, na Islandu a v Nizozemsku. „V současném francouzském politickém kontextu je to samozřejmě o to znepokojivější,“ dodala Dubusová s odkazem na nedávné výsledky francouzských evropských voleb, kdy výrazně uspěla krajní pravice. Na případ upozornil server Vice News.

Redakce iDNES se s dotazem ohledně nacistických symbolů na drogách obrátila na českou Národní protidrogovou centrálu. „S nacistickými symboly na zajištěných drogách se kriminalisté Národní protidrogové centrály nesetkali,“ odpověděla mluvčí Lucie Šmoldasová.

Podobné vyjádření poskytla i Česká psychedelická společnost. Její zaměstnanci zaznamenali pouze LSD papírky zobrazující indickou svastiku, která je však otočená na opačnou stranu než hákový kříž.

Extáze i kokain

Výskyt nacistických motivů na drogách není zcela novým trendem. Nejstarší tableta s takovým symbolem byla zaznamenána v roce 2019 ve Švýcarsku, jednalo se přitom o MDMA se symboly jednotek SS.

Koncem loňského roku zadržela tisíc tablet extáze s nacistickým symbolem orlice i nizozemská policie. Na sedadle spolujezdce je převážel řidič, který ignoroval značku stop, neměl u sebe platný řidičský průkaz a podle policie byl pod vlivem omamných látek. Kromě extáze převážel 500 gramů marihuany a 100 gramů kokainu.

Problém se netýká výlučně tablet s MDMA. Minulé léto policie v Peru zadržela zásilku 58 kg kokainu označenou svastikou a nápisem Hitler. Protidrogový tým nalezl zásilku na lodi, která plula pod vlajkou Liberijské republiky. Plavidlo připlulo z ekvádorského přístavního města Guayaquil, které má pověst hlavního přestupního bodu pro jihoamerické drogy směřující do Spojených států a Evropy. Tato konkrétní dodávka mířila do Belgie.

Užití extáze dominuje Nizozemsko

Trend užívání tablet s vysokým obsahem MDMA jako taneční drogy se v Česku příliš nemění. Tablety se často prodávají online, přes sociální sítě, ale také v klubech. Kromě nacistických symbolů mohou mít různé podoby. V roce 2017 policisté v Německu například zabavili extázi s podobiznou amerického exprezidenta Donalda Trumpa.

Odhad počtu evropských uživatelů MDMA je 1,8 milionů lidí ve věku 15 – 34 let. Nejvíce tyto látky konzumují mladí lidé v Nizozemsku. V Česku je podle statistiky užilo 4,7 % lidí řadící se do této skupiny.

„Tablety se dovážejí především z Nizozemska, případně Belgie či Německa, obchodování se často věnují asijské skupiny,“ uvádí ve výroční zprávě Národní protidrogová centrála.

„Na území Evropy je vnímán fenomén stálého růstu nelegální výroby MDMA, nelegální laboratoře na výrobu lze poměrně dobře skrývat a v malém prostoru produkovat značná množství těchto látek. V pašování hraje roli geostrategický význam přístavů a přístavních měst, jakými jsou například Rotterdam, Le Havre, Antverpy a další,“ dodali policisté.

X x x

‚Teroristická organizace utržila vážnou ránu.‘ Turecko ukončí operaci proti kurdským bojovníkům v Iráku

Turecko brzy ukončí vojenskou operaci proti kurdským bojovníkům na severu Iráku a Sýrie. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan to v sobotu oznámil při promoci absolventů vojenské akademie v Istanbulu, informovaly agentury Reuters a AFP.

 Turecko brzy ukončí vojenskou operaci proti kurdským bojovníkům na severu Iráku a Sýrie. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan to v sobotu oznámil při promoci absolventů vojenské akademie v Istanbulu | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: Český rozhlas

Vojenskou operaci s názvem Claw-Lock, jejímž cílem je podle turecké vlády zničit struktury Strany kurdských pracujících, Ankara zahájila v dubnu 2022. V severním Iráku turecké síly operují už od roku 2019. Stranu kurdských pracujících označuje Ankara, ale také Spojené státy nebo Evropská unie, za teroristickou organizaci.

„Velmi brzy dokončíme uzamčení operační zóny na severu Iráku,“ uvedl Erdogan s tím, že jeho armáda „zasadila teroristické organizaci vážnou ránu“.

Prezident slíbil také brzké zajištění bezpečnosti na jižní hranici se Sýrií a „zneškodnění všech struktur, které by mohly představovat hrozbu pro naši hranici s Irákem a Sýrií,“ cituje Erdogana AFP.

Strana kurdských pracujících už několik desítek let vede ozbrojený boj za autonomii Kurdů. Léta bojovala s tureckou armádou hlavně na jihovýchodě Turecka, kde žije početná kurdská menšina, a řada bojovníků posléze nalezla útočiště v horách na severu Iráku.

X x x

Ústavní soud odmítl bývalé „záklaďáky“, chtěli zpětně dorovnat služné

 Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost skupiny bývalých vojáků základní služby z přelomu milénia, kteří chtěli, aby jim stát zpětně dorovnal někdejší služné alespoň do výše tehdejší minimální mzdy. Poukazovali na to, že služné neodpovídalo zátěži spojené s vojnou a míře omezení základních práv a svobod, a to zejména ve srovnání s odměňováním profesionálních vojáků. Soud považoval stížnost za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v jeho databázi.

Ústavní soudci poukázali například na to, že u vojáků z povolání musí být odměna konkurenceschopná na pracovním trhu. „Naproti tomu u vojáků základní služby nebyl nikdy výkon jejich služby koncipován jako zdroj jejich obživy. Smyslem základní vojenské služby bylo využít omezený čas k výcviku a přípravě vojáků na možné budoucí nasazení při povolání ze zálohy,“ stojí v usnesení.

ÚS zmínil také skutečnost, že kromě služného měli vojáci základní služby nárok na další hmotné zabezpečení. Zákon zmiňoval „proviantní, výstrojní a přepravní náležitosti a ubytování“. Stejně tak mohli žádat o dávky sociální pomoci.

Služné pro vojína činilo pět set korun

Stížnost podávalo více než 20 bývalých „záklaďáků“, kteří službu vykonávali v době, kdy se česká armáda postupně profesionalizovala a nepotřebovala, aby do armády nastoupili všichni odvedenci. Povolávala tedy některé mladé muže „podle potřeb ozbrojených sil“.

Služné stanovil zákon z roku 1999 od 500 korun měsíčně pro vojína po 750 korun pro četaře. Minimální mzda tehdy postupně stoupala z 3250 na 5000 korun.

Bývalí vojáci tvrdili, že služné jim nezajišťovalo ani minimální standard uspokojování základních potřeb. Spatřovali v tom zásah do práva na zachování důstojnosti. Ministerstvo obrany oponovalo, že výkon základní vojenské služby naopak zvyšoval jejich lidskou důstojnost, osobní čest a dobrou pověst ve společnosti.

Situace vojáků byla společensky přijata

Žalobu zamítl Městský soud v Praze, poté někdejší záklaďáci neuspěli ani u Nejvyššího správního soudu, který zdůraznil, že povinnost výkonu vojenské služby plynula z ústavněprávních norem. Vojáci přispívali k ochraně bezpečnosti státu, který se vůči nim nedopustil ani diskriminace, ani nepřiměřeného zásahu do práv a důstojnosti.

ÚS poukázal také na mezinárodní kontext. Státy někdejší Varšavské smlouvy, které později vstoupily do Rady Evropy, měly v 90. letech povinnou základní vojenskou službu, od níž postupně přecházely k profesionální armádě. V době existence základní služby představovala výše služného jen zlomek služného vojáků z povolání a byla pod úrovní minimální mzdy, a to mnohdy i řádově.

„Obdobné námitky, jaké předkládají stěžovatelé, dosud nebyly předmětem rozhodování Evropského soudu pro lidská práva. Z uvedeného ÚS usuzuje, že situace vojáků základní vojenské služby byla v obecné rovině společensky akceptována,“ uvedl ÚS.

X X X

Mezi Lednicí a Břeclaví vykolejil historický vlak, škoda jsou dva miliony

Historický osobní vlak, který v turistické sezoně jezdí mezi Břeclaví a Lednicí na Břeclavsku, v neděli po poledni vykolejil poblíž Lednice. Jedna část vlaku zůstala na kolejích, vykolejily vagony, v nichž cestovalo 11 lidí. Jak řekl mluvčí Českých drah Filip Medelský, při nehodě nebyl nikdo zraněn. Drážní inspekce odhadla vzniklou škodu na dva miliony korun.

 „Došlo k vykolejení dvou přívěsných historických vozů, lokomotiva zůstala na kolejích. Na trati mezi Břeclaví a Lednicí byla zavedena náhradní autobusová doprava,“ uvedl Medelský.

Podle informací na webu Českých drah náhradní autobusy neobsluhují zastávky Boří les, Poštorná, Charvátská Nová Ves a Lednice rybníky.

Mluvčí hasičů Správy železnic Martin Kavka uvedl, že ve vlaku cestovalo celkem 15 lidí, kteří z vlaku sami vystoupili. Omezení na trati potrvá nejspíš až do dnešních 23:00.

Škoda je na vlaku i na trati

Příčiny nehody zjišťuje Drážní inspekce, která předběžně vyčíslila škody na dva miliony korun, přibližně milion korun na vlaku a milion korun na trati.

Historický motorový vlak „Hurvínek“ s přívěsnými vozy jezdí na trati mezi Lednicí a Břeclaví od května do konce září. V současnosti je ale motorový vlak v opravě, vykolejené vagony tak táhla dieselová lokomotiva.

X x X

Policisté v zahrádkářské kolonii postřelili agresivního muže se sekerou

Policisté v neděli v zahrádkářské kolonii v Přerově zpacifikovali agresivního muže, museli při tom použít služební zbraň a při zákroku jej postřelili. Muže poté policisté zadrželi, se zraněním skončil v nemocnici, řekla policejní mluvčí Marie Šafářová.

Incident se odehrál odpoledne v zahrádkářské kolonii na periferii Přerova. „Přijali jsme oznámení, že tam chodí agresivní muž se sekerou v ruce. Jeho agrese se však obrátila také proti zakročujícím policistům, kteří byli nuceni nakonec použít služební zbraně. Muže poté zadrželi,“ uvedla policejní mluvčí. Doplnila, že muž byl při zákroku postřelen a skončil v nemocnici.

Postřelený muž skončil se středně těžkým poraněním na urgentním příjmu ve Fakultní nemocnici v Olomouci. „Jednalo se o izolované poranění dolní končetiny. Pacient byl do nemocnice převezen ve stabilizovaném stavu, zajištěn byl posádkou s lékařem. Momentálně je mimo ohrožení života,“ řekl Bolard.

X x x

NKÚ kontroloval výběry daní. Lituje zrušení elektronické evidence tržeb

Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad v tiskové zprávě ke kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům.

Stát v roce 2016 zavedl dva nástroje proti daňovým únikům. Prvním bylo kontrolní hlášení a druhým EET. Evidence tržeb však byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce roku 2022 a stala se fakticky dobrovolnou. Současná vládní pětikoalice však představovala elektronická evidence tržeb (EET) zbytečnou zátěž pro podnikatele. Podle ministerstva financí šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos je navíc podle MF sporný. Od ledna 2023 pak zákon EET zrušil.

„Již v roce 2022, kdy vláda o zrušení rozhodla, bylo ze strany MF jasně konstatováno, že ač půjde o ztrátu jednoho z řady kontrolních nástrojů, jde z hlediska veřejných rozpočtů o finančně efektivní řešení,“ uvedlo MF v reakci na dnešní kontrolní závěr. Rozpočtový přínos zmiňovaný ve zprávě NKÚ pokládá za sporný. Podle ministerstva je pravděpodobné, že by se postupem let přínos EET blížil nule, případně by byl záporný, a to hlavně kvůli poklesu hotovostních operací, kterých má být v roce 2025 podle odhadů proti bezhotovostním platbám jen asi pětina.

NKÚ uvádí, že finanční správa během šesti let odhalila prostřednictvím kontrolního hlášení přes deset milionů rizikových transakcí. Doměřila téměř 11 miliard korun na DPH. Generální finanční ředitelství (GFŘ) vynaložilo na systém kontrolních hlášení, která musí podávat plátci DPH, v letech 2015 až 2022 celkem 257,6 milionu korun. Kontrolní úřad vyhodnotil tyto peníze jako účelně vynaložené. Mezi nejčastější zjištění patřilo uplatňování odpočtu DPH z fiktivních faktur. V řadě případů také podnikatelé neprokázali, že nákupy zboží nebo služeb použili pro svoji ekonomickou činnost.

Prostřednictvím EET doměřila finanční správa v letech 2017 až 2019 na daních z příjmů a na DPH 652 milionů korun. „Následným zrušením EET v lednu 2023 ztratili správci daně jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků, v případě DPH pro odhalování daňových subjektů, které se nezaregistrovaly k DPH, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci,“ stojí ve zprávě NKÚ. Původně byl tento limit jeden milion korun, od loňského roku se zvýšil na dva miliony korun.

Finanční správa v letech 2017 až 2022 s využitím dat z EET zaregistrovala k DPH 7 167 daňových subjektů, které překročily zákonný limit. V letech 2017 až 2019 šlo průměrně o 2076 subjektů ročně. Po pozastavení EET v letech 2021 a 2022 poklesl počet nových registrací jen asi na 20 ročně. Na zavedení a provoz EET vynaložily ministerstvo financí, GFŘ a Generální ředitelství cel v letech 2015 až 2023 celkem 2,24 miliardy korun, uvedl NKÚ. Z celkového počtu daňových subjektů přihlášených k EET tvořili více než 50 procent plátci DPH.

Ministerstvo financí dodalo, že se snižujícím se podílem hotovostních plateb, na které byla EET zaměřena, by klesal i přínos tohoto nástroje při odhalování daňových úniků. „Stát má jako daňový správce řadu dalších nástrojů, jak s těmito úniky účinně bojovat, ať už jsou to například kontrolní hlášení anebo analytická a vyhledávací činnost,“ uvedlo MF.

X x x

V roce 2024 vzniklo v Česku díky Sazce už 198 milionářů

Uběhlo 182 dní roku 2024 a díky Sazce už v Česku přibylo 198 milionářů. Trend – alespoň jeden milionář za den, který loterijní společnost nastavila v předcházejících letech, tak pokračuje. Díky Milionovému létu od Sportky je teď ve hře jeden garantovaný milion navíc, a to každý pátek až do 9. srpna.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Více než miliardu korun už v roce 2024 vyplatila Sazka na výhrách, které byly vyšší než milion korun. Tyto peníze si mezi sebe rozdělilo 198 nových milionářů. Nejvyšší suma putovala na účet šťastlivce, který si na internetu vsadil Sportku. Vyplnil plný tiket náhodných čísel včetně Šance na slosování, které probíhalo v pátek 1. března. Ve 2. tahu mu pak padl Superjackpot a sázející si odnesl 111 612 990 korun.

V nejoblíbenější české loterii padlo od ledna dalších dvanáct výher vyšších než 10 milionů korun. Tři šťastní Češi pak v Eurojackpotu vyhráli prémii – apartmán v Rakousku v hodnotě 10 milionů korun. Nejvíce milionářů ale přinesla zimní hra Sportky Milionová vánice. Ta v lednu a únoru „přivála“ milion korun celkem stovce sázejících. A další letní miliony přihraje celkem deseti šťastným vylosovaným Milionové léto Sportky, které je právě teď v plném proudu.

10 letních pátků přinese 10 garantovaných milionářů

Od 7. června do 9. srpna 2024 probíhá ve Sportce extra prémie Milionové léto. Vedle Superjackpotu se každý pátek hraje také o jednu z deseti garantovaných milionových výher. Výherce prémie se losuje z těch, co si vsadí plný tiket včetně Šance za 220 korun. Milionové léto je speciální hra, a tudíž vylosovaný šťastlivec nemusí trefit tažená čísla. Losuje se číslo vsazeného tiketu.

Sázenku je možné si koupit na více než 7 600 obchodních místech s terminálem Sazky, ale také pohodlně online na oficiálních webových stránkách či prostřednictvím mobilní aplikace Sazky. Velmi zajímavé je, že pět z 10 výher vyšších než deset milionů korun bylo v letošním roce vsazeno v trafikách, tři šťastlivci si vsadili na poště, jeden na čerpací stanici a tu prozatím nejvyšší výhru si odnesl sázející z internetu.

Regionálně jsou ty nejvyšší letošní výhry zatím také hezky rozloženy. Nejvíce se do této doby radoval (vedle zmíněného výherce z internetu) šťastlivec z Karlovarského kraje, který v únoru vyhrál téměř 77 milionů korun. 48 milionů pak udělalo radost sázejícímu z Královéhradeckého kraje. Více než 10 milionů korun si také odnesli výherci z Prahy, Pardubického, Středočeského, Moravskoslezského, a Jihomoravského kraje.

Výhra se Sazkou pomáhá plnit sny

Ačkoli se u jednotlivých výher liší nejen lokalita, vsazená čísla i výše výhry, jedno mají vždy společné. Výhry se Sazkou pomáhají plnit sny a přibližovat výherce k jejich malým i velkým cílům. Nejčastěji to bývá přání zabezpečit své děti, splatit dluhy či hypotéku, koupit si nové auto, pořídit si bydlení, chatu nebo apartmán v zahraničí. Mnoho nových milionářů chce také cestovat a poznávat cizí kultury. Velké změny dosavadních životů ale většinou nikoho nelákají. Výherci se spíš chtějí o své štěstí podělit a změnit život k lepšímu i druhým. Rozhodnutí podpořit sny a cíle přátel či rodiny nebo přispět na charitu nebývá u výherců vyšších částek ojedinělé.