Zastavila se léčba veteránů i boj s korupcí. Dokumentace ruských válečných zločinů, rehabilitace veteránů, podpora strádající ekonomiky, ale i nezávislých médií a boj proti korupci. To vše ohrozila náhlá stopka americké finanční pomoci Ukrajině. Kyjev čeká, jestli se po devadesáti dnech znovu obnoví, a ohledává alternativní možnosti financování.
Sto dvacet Ukrajinek loni v říjnu nastoupilo do kurzu pro řidiče kamionů, na který Spojené státy přispěly částkou 120 tisíc dolarů. Zní to možná jako drobné, ale v zemi, kde byla podstatná část mužské populace odvedena do zákopů, je každá ruka dobrá, a tak i tradičně mužské profese vykonávají ženy.
Utažení amerických penězovodů každopádně pro mnohé Ukrajince představuje velmi hořkou pilulku a vyvolává obavy z dalších kroků Trumpovy administrativy, která by chtěla válku ukončit co nejdříve a signalizuje ochotu rychle jednat s Putinem.
X X X
Němečtí poslanci odmítli protiimigrační iniciativu CDU. Protesty pokračují.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, jehož cílem bylo omezit migraci. Ve středu přitom schválil sněm právně nezávaznou rezoluci CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to za pomoci Alternativy pro Německo (AfD). Levicoví aktivisté kvůli tomu krátce obsadili sídlo CDU v Hannoveru.
Výsledkem hlasování se nenaplnily obavy, že bude návrh zákona poprvé v dějinách spolkové republiky schválen pomocí hlasů AfD, která bývá označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který se podle průzkumů po únorových parlamentních volbách stane německým kancléřem, předložil tento týden Spolkovému sněmu celkem tři návrhy směřující podle něj k omezení imigrace.
Reagoval jimi na útok v bavorském městě Aschaffenburgu, kde 28letý neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu minulý týden napadl děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.
Vládní strany – sociální demokraté (SPD) a zelení – označily středeční schválení návrhu pomocí hlasů AfD za prolomení tabu, německá média psala o protržení hráze či pádu protipožární zdi. Do ulic v mnoha německých městech vyšly desítky tisíc lidí, kteří protestovali proti parlamentní spolupráci s AfD, ale i proti Merzovi. Druhý ze středečních návrhů, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře už většinu nenašel.
Páteční návrh zákona obsahoval mimo jiné ustanovení o omezení slučování rodin uprchlíků, kteří požívají v Německu jen omezeného práva na ochranu. Dotklo by se to například mnoha Syřanů. Návrh také rozšiřoval pravomoci spolkové policie, která má na starosti ochranu hranic. V určitých případech by mohla sama iniciovat deportace lidí bez povolení k pobytu.
Schvalování předcházela několikahodinová ostrá debata. Ministryně vnitra Nancy Faeserová varovala CDU/CSU před „dalším prolomením tabu“, už středečním hlasováním s AfD podle ní konzervativci „opustili demokratický střed“. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že dnes na Německo hledí celá Evropa.
Merz v debatě obvinil sociální demokraty a zelené, že jejich neochota jednat o podpoře návrhu zákona způsobila, že může být schválen pomocí hlasů AfD. Poslanci nakonec návrh zákona ale překvapivě odmítli a to poměrem 338 hlasů pro a 350 proti. Pět poslanců se zdrželo hlasování.
Migrace se stala v posledních dnech hlavním tématem kampaně před parlamentními volbami, které se uskuteční 23. února. CDU/CSU podle současných průzkumů veřejného mínění ve volbách zvítězí, a to se ziskem kolem 30 procent hlasů. Na druhém místě skončí zřejmě AfD, která by mohla získat 20 až 23 procent hlasů. Sociální demokraté současného kancléře Olafa Scholze budou zřejmě třetí s 15 až 17 procenty a jejich koaliční partner v menšinové vládě – strana Zelených – čtvrtí s 13 až 15 procenty.
Scholz v podcastu deníku Zeit uvedl, že považuje za možné, že CDU/CSU po únorových volbách povede „pro forma koaliční jednání“ s SPD nebo zelenými a pak na podzim uzavře koalici s AfD. Merz označil tvrzení za přitažené za vlasy a na plénu zopakoval, že povolební spolupráci s AfD kategoricky vylučuje.
Krajně levicoví aktivisté obsadili budovu CDU
Levicoví aktivisté na protest v pátek odpoledne krátce obsadili sídlo konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Hannoveru. Deník Tagesspiegel napsal, že aktivisté jsou „očividně“ z řad krajně levicového spektra.
Podle policie zásah trval asi hodinu a situace byla dynamická. Osm aktivistů proniklo po žebřících na balkon budovy, kde zapálili světlice a rozvěsili protestní transparenty. CDU již podala trestní oznámení.
Pracovníci budovu podle původních zpráv deníku v pořádku opustili, deník Bild ale cituje šéfa hannoverské pobočky CDU Maximilian Oppelt, podle kterého se vyděšení zaměstnanci uvnitř zamkli. „Zavřeli se v kancelářích a čekali, dokud policie aktivisty nevyvede,“ řekl.
Policie Bildu sdělila, že po zhruba hodině aktivisty z balkonu a z pozemku pobočky CDU vyvedla, ti se ale následně rozutekli do blízkého lesa. „Je možné, že jsme od všech nevzali osobní údaje,“ řekl policejní mluvčí.
Jeden z vyvěšených transparentů označil šéfa CDU Friedricha Merze, který za konzervativní unii CDU/CSU kandiduje v únorových předčasných parlamentních volbách na kancléře, za Friedricha von Hindenburga. Někdejší německý polní maršál a říšský prezident Paul von Hindenburg jmenoval v lednu 1933 Adolfa Hitlera říšským kancléřem, což v konečném důsledku vedlo k ovládnutí Německa nacisty.
Další transparent zase kritizoval rázný přístup k migraci, který unie nyní zastává. Text na transparentu uváděl, že problém je CDU a nikoli příliv migrantů, když se strana místo pomoci a ochrany rozhodla pro detenci a obušky. Merz slibuje, že jako kancléř tvrdě zakročí proti migrantům, kteří do země přichází bez dokladů. Slibuje rovněž deportace a přísnější ochranu německých hranic.
Unie za středeční hlasování ve Spolkovém sněmu čelí kritice z řad politiků, médií, přeživších holokaustu a také veřejnosti. Už ve čtvrtek demonstrovaly v řadě německých měst před kancelářemi CDU a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) tisíce lidí.
X X X
DALŠÍ HAVÁRIE LETADLA V USA
Ve Filadelfii se nedaleko nákupního centra zřítilo menší sanitní letadlo. Nejméně šest lidí zahynulo
V americké Filadelfii se zřítilo malé sanitní letadlo se šesti lidmi na palubě. Pád stroje do obydlené čtvrti v blízkosti nákupního centra Roosevelt Mall na severovýchodě města způsobil velký požár. Při havárii zahynulo nejméně šest lidí, kteří byli na palubě. Neštěstí se stalo pouhé dva dny po srážce vrtulníku s letadlem.
Letecká společnost Jet Rescue Air Ambulance, která se specializuje na transport pacientů, na síti LinkedIn uvedla, že na palubě byli čtyři členové posádky, nezletilý pacient a jeho doprovod. Konkrétně šlo o dva piloty, dva zdravotníky a dětskou pacientku s matkou. Obě pocházely z mexické Tijuany.
Letadlo převáželo dívku z léčebného zákroku v jedné z nemocnic ve Filadelfii. Mířilo do Springfieldu ve státě Missouri a odtamtud dál do Tijuany. Mexická letecká společnost, která provozuje 600 až 700 podobných letů ročně, v prohlášení dodala, že nemá informace o přeživších.
Letadlo Learjet 55 staré přes 40 let vzlétlo z letiště, které slouží především soukromým a charterovým letům, po 18.00 místního času (0.00 SEČ). A po asi 30 sekundách zmizelo z radarů, uvedla agentura AP s odvoláním na letové údaje. Obdobné informace sdělil i guvernér Pensylvánie Josh Shapiro. Společnost tvrdí, že letadlo bylo ve vynikajícím stavu.
Příčiny nehody zatím nejsou známy. Ministr dopravy Sean Duffy už vyslal na místo leteckého neštěstí čtyři vyšetřovatele z Národního úřad pro bezpečnost dopravy a také čtyři z Federálního úřadu pro letectví.
Pád do městské zástavby
Dvoumotorové letadlo se zřítilo krátce po startu ve Filadelfii. Mělo proto plné nádrže paliva. Když dopadlo do obydlené čtvrti na rušnou ulici nedaleko obchodního centra Roosevelt Mall na severovýchodě města, vybuchlo a na místě vypukl velký požár.
Stanice CBS zveřejnila záběry velkého požáru a několika hasičských vozidel. Na fotografiích pořízených na místě dopadu lze vidět několik hořících obytných domů. Kusy letadla také poničily zaparkovaná auta.
„Byl tam obrovský kouř, který se postupně linul k nebi. Celá čerpací stanice se třásla. Jak jsem ten kouř uviděl, tak jsem šel ven z budovy na ulici a všude tam byly kousky letadla,“ popsal jeden ze svědků.
Pilot ztratil kontrolu nad letadlem. Svědci popisují, že letoun připomínal spíše raketu, protože najednou se rychle zřítil střemhlav k zemi. Někteří prý měli pocit, jako by se dívali na katastrofický film o výbuchu jaderné bomby.
Zatím, není jasné, jestli nejsou oběti i na zemi, kam se stroj zřítil. Nejméně šest lidí ale odvezly sanitky do nemocnice.
Několik domů se také muselo evakuovat. Radnice pro lidi zřídila ubytovací centrum v nedaleké střední škole. To se ukáže, až se podaří uhasit ten požár. Starostka města Cherelle Parkerová vyzvala, ať lidé zůstanou doma, nechodí na místo neštěstí a ničeho se nedotýkají, protože by mohli ztížit práci vyšetřovatelům.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že jej zpráva o pádu malého letounu ve Filadelfii zarmoutila. „Další nevinné duše jsou ztraceny,“ uvedl na své sociální síti Truth Social s tím, že záchranáři jsou na místě v plném nasazení.
Federální úřad pro letectví uvedl, že vyšetřování vede Národní úřad pro bezpečnost dopravy, který již shromažďuje informace o nehodě.
Jde o druhou leteckou nehodu v USA v posledních dnech. Ve středu se srazilo dopravní letadlo se 60 cestujícími a čtyřčlennou posádkou a vojenský vrtulník se třemi vojáky těsně před přistáním komerčního letu na letišti na okraji Washingtonu.
Po kolizi stroje dopadly do řeky Potomac. Úřady předpokládají, že nikdo nepřežil. Vyšetřovatelé z řeky již vyzvedli černé skříňky z havarovaného letadla i vrtulníku.
X X X
Belgie po osmi měsících sestavila vládu, koalici povedou vlámští separatisté
Politické strany v Belgii se v pátek takřka po osmi měsících od voleb dohodly na vládní koalici, kterou bude jako premiér řídit vlámský nacionalistický politik Bart De Wever. Je to poprvé v dějinách, kdy belgickou vládu povede nacionalistická a protiimigrační Nová vlámská aliance (N-VA). Ta se na koalici shodla se čtyřmi dalšími stranami.
Koalici budou za vlámskou část země tvořit De Weverova nacionalistická N-VA, která se po loňských červnových volbách stala nejsilnější politickou stranou v Belgii, socialisté ze strany Vooruit a Křesťanskodemokratická a vlámská strana (CD&V). Za frankofonní část Belgie se k vládě připojí liberální Reformní hnutí (MR) a centristická strana Angažovaní (Les Engagés).
Sestavení vlády nebývá v Belgii snadným úkolem. Belgie navíc drží světový rekord v délce sestavování nové vlády. V letech 2010 a 2011 na to její politici potřebovali 541 dní. Složitá byla situace i po loňských volbách, které vyhrály pravicové a centristické strany jak ve vlámsky mluvící severní části země, kde je to obvyklé, tak i na frankofonním jihu.
De Wever pověření k sestavení vlády získal od belgického krále Philippa na začátku loňského července, v srpnu ale jednání zkrachovala. Král si následně vybral valonského centristu Maxima Prévota z Angažovaných jako prostředníka, kterému se podařilo rozhovory v září obnovit, takže De Wever mohl v sestavování koalice opět pokračovat.
X X X
JAK SE VYŘEŠÍ SPORY NA SLOVENSKU?
Pět scénářů řešení slovenského politického chaosu: rekonstrukce vlády, předčasné volby či ‚scénář 2018‘
Slovenské vládní koalici se už od podzimu drolí parlamentní většina. Premiér Robert Fico (Směr) zatím nepřišel s řešením a prohlubující problémy svádí na koaliční partnery. Jisté je, že tato taktika se neukázala jako vhodně zvolená, po trojici nespokojenců z nacionalistické SNS už naplno rebeluje i čtveřice poslanců Hlasu a vládní koalice je bez nich v parlamentu v menšině. Přečtěte si pět scénářů, jak z této situace ven.
Pokud o situaci ve slovenské vládě něco řekly události posledních dní, tak to, že už i jinak poněkud apatický premiér Robert Fico musí uznat, že tuto krizi už „nevysedí“. Jeho vláda postupně přišla o většinu 79 poslanců ve 150členném parlamentu, jistých má nyní jen 72. Ze sedmičky sporných poslanců potřebuje získat alespoň čtyři.
Už i koaliční poslanci přiznávají, že se kvůli chybějícím počtům vládne obtížně.
„Už jsme dnes de facto v pozici menšinové vlády. To znamená, že projdou jen ty zákony, které podpoří i rebelující poslanci. A to se vládne velmi těžko.“
Roman Michelko (poslanec za Slovenskou národní stranu (SNS))
„Člověk by si měl dokázat nalít čistého vína. Toho reálného, ale i metaforického. Takovým obrazným čistým vínem pro naši vládní koalici je přiznání, že jsme v krizi.“
Marián Kéry (poslanec Směru)
Fico dlouhodobě otázky na krizi vládní koalice odbývá tím, že dokud vládě v parlamentu prochází návrhy zákonů, je vše v nejlepším pořádku.
Koaliční počty
Na začátku svého vládnutí měl Ficův čtvrtý kabinet 79 poslanců ze 150, současná vláda má jistých jen 72 hlasů. Směr má 42 poslanců a kontrolu má nad všemi.
Hlas má potíže se čtyřmi ze svých původních 27 poslanců, Samuel Migaľ a Radomír Šalitroš byli za dlouhodobé rebelování na stranickém kongresu vyloučeni, Roman Malatinec a Ján Ferenčák zatím zůstávají členy poslaneckého klubu i strany. Vyhozenou dvojici označil předseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok za vyděrače a popřál jim příjemný pobyt v opozici.
Už na podzim odešla z klubu SNS trojice Rudolf Huliak, Ivan Ľupták a Ivan Ševčík. SNS tak v tuto chvíli kontroluje 7 z původních 10 poslanců. „Huliakovci“ chtějí být součástí vládní většiny, žádají ale politické funkce.
Nejbližší schůze parlamentu připadá na úterý 4. února a na programu je především to, co ministr zdravotnictví na přelomu roku vyjednal se stávkujícími odbory. Parlament tyto podmínky musí urychleně schválit.
Během týdne se ukázalo, že by pro únor v parlamentu koalice měla nakonec většinu mít. K jistým 72 poslancům se přidá trojice „huliakovců“ i minimálně jeden ze čtveřice rebelů Hlasu Roman Malatinec.
„Nehroťme situaci. Myslím, že se mezi sebou dokážeme bavit. Nezavírejme zatím dveře,“ říká Malatinec.
Zbytek agendy odsunula vládní koalice na březnovou schůzi, u ostatních témat si není jistá vlastní většinou.
„Je tu silný a stabilní Směr a dvě strany, které si nedokážou udržet počty. Ale za to já zodpovědnost nenesu,“ říká Fico už poměrně naštvaně.
Existuje hned několik scénářů, jak z této zapeklité situace ven. Jedno je už jisté, dosavadní postupy nefungují. Když se Fico snažil koaliční problémy doteď spíše vyčekat a nechával jejich řešení na předsedech koaličních stran, k ničemu to nevedlo.
Rekonstrukce vlády
Ve scénáři silové rekonstrukce vlády by premiér Fico například vzal SNS a Hlasu po jednom resortu a vyjednával by s nimi směrem k rebelujícím skupinkám poslanců.
Ještě zkraje roku Fico zmiňoval, že v případě rekonstrukce vlády to matematicky vychází tak, že by Hlas ani SNS nebyli spokojeni. Mohl by to omluvit tím, že své koaliční partnery tak dlouho varoval, ať si vyřeší personálie, že už to definitivně musí vzít do vlastních rukou.
„Snad ode mě nechcete, že budu řešit vaše vnitřní problémy?“ vzkázal šéfům obou zbylých koaličních stran Andreji Dankovi (SNS) a Matúšovi Šutajovi Eštokovi (Hlas).
Podle komentátora Jozefa Majchráka to v tuto chvíli vypadá tak, že pokud Fico nechce předčasné volby, bude nutná rekonstrukce vlády. „Právě nabídka zajímavých ministerských postů může být efektivním nástrojem na rozdělení čtveřice rebelujících poslanců Hlasu,“ zmínil komentátor konzervativního deníku Postoj.sk.
Samuel Migaľ vyloučený z Hlasu zmiňuje, že je nyní na tahu premiér, který má v rukou možnost rekonstrukce vlády. „Dlouhodobě kritizujeme ministryni kultury, která resort nezvládá. Jsou ale i další ministerstva, kde bude s největší pravděpodobností třeba udělat výměnu. I poslanec Huliak má své požadavky,“ popsal v obsáhlém rozhovoru pro Denník N.
Huliak si klade požadavky na ministerstvo životního prostředí. To řídí vicepremiér Tomáš Taraba (za SNS), který sám v souvislosti s nynější krizí zmínil změny ve vládě jako možné řešení. Svého postu se však vzdát nemíní, místo toho zmiňuje jiné.
„Pokud se pan ministr Richard Raši (Hlas) stane předsedou parlamentu, uvolní se ministerstvo investicí, regionálního rozvoje a informatizace. Ještě se dá mluvit o ministerstvu sportu. Životní prostředí řídím fenomenálně,“ řekl o víkendu v Markíze. Resort sportu řídí Dušan Keketi (za SNS).
„Tato vládní sestava je v takovém stavu, že Fico nemá žádnou jistotu, že pokud dnes vyřeší jeden problém, zítra mu nevybuchne jiný,“ popisuje komentátor Majchrák s tím, že by pro něj tak nakonec přeci jen mohly být nejlepším řešením předčasné volby.
Předčasné volby
Možnost předčasných voleb zmínil Fico nejprve na listopadovém sněmu Směru, teď ale v souvislosti s aktuálními událostmi o této možnosti mluvil několikrát znovu.
„Předčasné parlamentní volby jsou technické řešení, pokud Hlas a SNS selžou jako koaliční partneři. Je to dobré technické řešení, ale špatné politické řešení,“ uvažoval Fico v Sobotních dialozích STVR.
Podle politologa Petera Spáče jsou Ficovy řeči o předčasných volbách spíše strategií. „Rebelujícím poslancům tím říká, že on si předčasné volby může dovolit. Celkem určitě se dá předpokládat, že pokud dojde k předčasným volbám, tak to podle něj bude chyba někoho jiného než Roberta Fica,“ popisuje.
Fico udělá vše pro to, aby konání předčasných voleb vysvětlil jako chybu opozice, médií či nějakých cizích temných sil a rozhodně ne jako vlastní selhání.
„Pokud vláda padne, obraťte se na Hlas a SNS,“ říká ostatně již Fico otevřeně.
Čtveřice rebelujících poslanců Hlasu Migaľ, Šalitroš, Malatinec a Ferenčák na sociálních sítích sdílela společné prohlášení, ve kterém vzkazují, že zatím nebudou s koalicí v parlamentu hlasovat. Zároveň však zmiňují, že nechtějí předčasné volby, jde jim o udržení stávající vládní koalice a žádají premiéra, aby situaci řešil.
Jejich vyjednávací síla vyplývá právě z jejich současného postavení, o které by ale předčasnými volbami přišli.
Opozice by samozřejmě předčasné volby uvítala. Ostatně bez ní k nim ani dojít nemůže. Pro předčasné rozpuštění parlamentu je třeba 90 hlasů. Druhou variantou k vyvolání voleb je, kdyby byl parlament tři měsíce neusnášeníschopný.
„Sledujeme v přímém přenosu rozklad čtvrté vlády Roberta Fica. Jediným řešením jsou teď předčasné volby,“ vyhlašuje předseda nejsilnější opoziční strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Nová koalice
Řešením, byť jedním z těch méně pravděpodobných, může být v rámci rekonstrukce vlády i změna koaličního formátu. Premiér Fico prakticky už od voleb pomrkává na opoziční a konzervativní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH).
Už loni na jaře Fico na jednu stranu řekl, že je třeba křesťanské demokraty „politicky vykostit“, zároveň jim ale na druhé straně nabídl podanou ruku s výzvou, aby přestali se „zaslepenou nenávistí vůči vládě“ a schválili některé konzervativní kulturně-etické zákony.
O něco podobného se pokouší i nyní. Využít k tomu chce právě tento typ návrhů zákonů. Chtěl by zakotvit do ústavy, že Slovensko uznává jen pohlaví muže a ženy nebo že dítě mohou adoptovat pouze rodiče. V těchto otázkách chce nadřadit slovenskou ústavu právu Evropské unie a mezinárodním smlouvám.
Zcela jasně tím míří na KDH. „Když premiér mluví o hodnotových tématech, připadá mi to neupřímné, protože je vytáhne vždycky, když mu hoří za patami,“ reagoval na to šéf KDH Milan Majerský a doplnil, že jeho poslanci o těchto tématech budou hlasovat v souladu se svým svědomím.
Úřednická vláda
Rebelující Migaľ ve zmíněném rozhovoru přišel i s dalším scénářem. Podle něj je totiž kromě opozice tím jediným, kdo by chtěl pád vlády, prezident Peter Pellegrini.
„Pokud by se to stalo, má v rukou možnost sestavit úřednickou vládu. V kuloárech slyšíme, že pokud by došlo k pádu vlády, tak prezident jmenuje úřednický kabinet, kde budou mít ministři Hlasu zaručené klidné vládnutí,“ popsal.
S podobným obviněním vůči hlavě státu už delší dobu pracuje i šéf SNS Danko.
Podle politologa Radoslava Štefančíka jde ale o velmi nepravděpodobnou variantu. „Přijde mi to přitažené za vlasy, nedává to příliš logiku. Je pravda, že by prezident mohl vytvořit úřednickou vládu, ale je třeba říci, že na to, aby takovéto vládě prošly návrhy zákonů, potřebuje nadpoloviční většinu poslanců,“ upozornil.
Prezident tento scénář jednoznačně odmítl. „Ani nepřemýšlím, ani se nepodílím na pádu vlády a nechci jmenovat úřednický kabinet. Není to můj cíl a absolutně to odmítám,“ reagoval Pellegrini.
‚Scénář 2018‘
Co však není pravděpodobné vůbec, je opakování událostí z roku 2018, tedy pouze Ficův konec. Tehdy Ficovu třetí vládu předčasně ukončily velké demonstrace a tlak koaličních partnerů po vraždě novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. V čele vlády jej tehdy nahradil Pellegrini a dovládl do voleb v roce 2020.
Fico nyní říká, že je lépe připravený než tehdy a že tentokrát určitě protestům neustoupí.
„Není rok 2018. Tehdy bylo správné odstoupit, aby Směr dokončil mandát. Ale zklamal mě přístup některých lidí, kteří už ve Směru nejsou. Dnes jsme o mnoho zkušenější a ostřílenější,“ prohlašuje.
X X X
EURO POSLANEC DR DAVID: JAK SE EU ROZPADNE?
Evropská komise se ještě neprobudila, řekl Vondra. David popsal, co EU přivede k rozpadu.
Evropská komise se ještě neprobudila, uvedl v pořadu 360° europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Reagoval tak na podle něj pomalou reakci bruselských představitelů na změnu globální obchodní politiky po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Vondrův kolega z europarlamentu Ivan David (SPD) ve vysílání CNN Prima NEWS nastínil, co všechno může způsobit liknavost evropských orgánů.
Představitelé Evropské unie podle Vondry zaspali v přípravách nové celoevropské strategie obchodní politiky. Přestože se europarlamentem nesou vzletné fráze, výsledky jsou z jeho pohledu tristní. „Oni (Evropská komise) se ještě neprobudili,“ glosoval zkušený politik.
„Ursula von der Leyenová řekla něco takového, že s Donaldem Trumpem bude vyjednávat o věcech společného globálního zájmu. Prostě fráze,“ popsal Vondra. Zároveň připomněl, že Trump již stihl zavést celou řadu nařízení, které v delším horizontu změní ekonomický ráz nejen americké, ale i globální ekonomiky.
Vondra také upozornil, že o klíčových ekonomických tématech Von der Leyenová nehovoří se všemi členskými státy. „Nepozvala nikoho ze střední a východní Evropy, jenom Francouze a Němce,“ zmínil europoslanec nedávná ekonomická jednání komise.
K pozitivním změnám zřejmě nedojde, míní David
Ivan David v debatě nad budoucím ekonomickým směřováním EU neskrýval pesimismus. „Musíme očekávat, že k žádným pozitivním změnám v nejbližších letech zřejmě nedojde,“ prohlásil. „Je to dlouhodobě neudržitelná záležitost,“ nechal se slyšet David.
„Asi to musí dojít do naprostého krachu, aby přišli noví lidé,“ dodal. Noví lídři velkých evropských ekonomik, jako jsou Francie, Německo či Nizozemsko, si podle něj vynutí změny v řízení celé unie.
„Noví lidé prostě donutí Evropskou unii a Evropskou komisi, aby se chovala jinak, nebo Evropskou unii čeká rozpad,“ uzavřel někdejší ministr zdravotnictví David.
X X X
Kennedy pod palbou: Narazil kvůli odporu k vakcínám. Hrozí, že přijde o ministerský post
Robert F. Kennedy Jr., plánovaný ministr zdravotnictví USA v administrativě Donalda Trumpa, si během slyšení kandidátů prochází krušnými chvílemi. Čelí kritice kongresmanů a senátorů kvůli svým antivaxerským postojům. Řeší se zejména jeho role při epidemii spalniček na Americké Samoe v roce 2019, při které zemřelo přes 80 neočkovaných lidí. Některá americká média spekulují, že Kennedy Jr. nemusí u slyšení uspět a o slibovaný post přijde.
Demokraté na tradičním slyšení, kde prezidentův nominant na určitý resort odpovídá na dotazy politiků, na Kennedym mladším nenechali nit suchou. Řada amerických médií v čele se stanicí CNN proces označila za „grilování“.
Člen věhlasného politického klanu, který vyprodukoval mimo jiné i demokratického prezidenta Johna F. Kennedyho, a na hlavu státu kandidoval i otec nynějšího aspiranta na šéfa amerického zdravotnictví (Bobby Kennedy, který byl stejně jako JFK zavražděn; pozn. red.), proslul jako velký odpůrce očkování. Před komisí některé své dřívější výroky mírnil, nebo dokonce odmítal, což mu však dotazující často vyvraceli předkládáním důkazních materiálů.
V minulosti hned několikrát šířil konspirace, že některé uměle vytvořené chemikálie v našem prostředí „činí z našich dětí gaye nebo transgender osoby, protože způsobují zženšťování mužů a naopak zmužnění žen“. Na slyšení se Kennedy Jr. dušoval, že taková slova nikdy neřekl, ale demokratický senátor Michael Bennet mu odvětil: „Mám zde přímo záznam, který předávám předsedajícímu“.
Nešlo o ojedinělou situaci. Jeho minulost se kontroverzními výroky spjatými s chemikáliemi či vakcínami jenom hemží. Kritice čelil i třeba za slova z dob pandemie koronaviru, že Covid-19 je „uměle vytvořenou biozbraní, která cílí na černochy a bělochy, ale vyhýbá se Aškenázským židům a Číňanům“. „To jsem neprohlásil za sebe, ale citoval jsem studii Národního zdravotního institutu,“ reagoval na slyšení Kennedy Jr. Konkrétní publikaci nejmenoval.
Velkou kritiku si vyslechl kvůli tragické epidemii spalniček z roku 2019 na Americké Samoe. Tehdy nemoci podlehlo na 83 lidí, zejména dětí, přičemž podle zpráv například ze CBS News byla většina z nich neočkovaných. A právě Kennedy na Samoe před vypuknutím epidemie byl coby aktivista proti vakcinaci.
Kennedy Jr. se hájil, že na Americké Samoe sice vystupoval proti očkování, ale „byl zde v červnu, zatímco epidemie vypukla až v srpnu, tudíž s ní nemá nic společného“. „Nenajdete jediného Samoana, který by řekl: ‚Nedal jsem se očkovat kvůli Bobbymu Kennedymu’,“ prohlásil na slyšení nominant na ministra zdravotnictví.
Uspěje program na zdravý životní styl?
Politik, který v minulosti byl členem Demokratické strany po vzoru svých předků, ale později z ní vystoupil a dokonce kandidoval sám na prezidenta, než podpořil republikána Trumpa, se stále může opírat o podporu staronové hlavy státu.
Republikáni navíc mají převahu jak v Kongresu, tak těsně i v Senátu. Pokud tak budou chtít, mohou Kennedyho Jr. protlačit navzdory nesouhlasu demokratů či některých expertů, jak zmiňuje ABC News.
Přitížit mu přitom může, že nedokázal nejen demokratům, ale často ani republikánům adekvátně odpovědět ohledně zdravotnických programů Medicare a Medicaid, které zajišťují pomoc zejména chudším vrstvám Američanů.
Od řady svých dřívějších výroků se nyní distancuje a za svoji hlavní kartu bere něco jiného, než vakcíny – zdravý životní styl. Kennedy Jr. přišel s programem MAHA (Make America Healthy Again, v překladu Udělejme Ameriku opět zdravou; pozn. red.). Podle videí a fotografií na sociálních sítích se zdá, že 71letý Kennedy Jr. je fyzicky ve skvělé formě.
„Slíbil jsem prezidentu Trumpovi, že budu-li potvrzen, udělám všechno, co bude v mých silách, abych vrátil zdraví Američanů na správnou cestu,“ nechal se slyšet.
X X X
Severokorejci zmizeli z fronty. A simulují tuberkulózu, aby je nenaverboval
Severokorejští vojáci již zhruba tři týdny nebyli vidět v ruské Kurské oblasti, kde bojují s ukrajinskými jednotkami. Uvedly to ukrajinské speciální síly. Příčinou jsou podle nich zřejmě vysoké ztráty. V samotné KLDR pak obyvatelé údajně falšují testy na tuberkulózu, aby nemuseli do armády a nebyli posláni do Ruska.
Válka na Ukrajině
„Síly pro speciální operace poskytují informace pouze o frontě, kde jsou naše jednotky aktivní. Proto potvrzujeme, že v oblasti již zhruba tři týdny nebyli žádní severokorejští vojáci. Pravděpodobně se museli stáhnout poté, co utrpěli značné ztráty,“ řekl mluvčí speciálních sil Olexandr Kindratenko portálu Ukrajinska pravda.
„Tohle je standardní opatření. Rotace kvůli velkým ztrátám,“ cituje web The Kyiv Independent nejmenovaný zdroj z vojenské rozvědky, který zprávy potvrdil.
I list The New York Times (NYT) s odvoláním na nejmenované americké a ukrajinské činitele napsal, že došlo ke stažení severokorejských jednotek kvůli jejich těžkým ztrátám. Činitelé mu sdělili, že je neviděli na frontě přibližně dva týdny.
KLDR poslala Rusku na vyhnání ukrajinských vojáků z Kurské oblasti mimo jiné i své nejlepší válečníky. Ukrajinci popisují Severokorejce jako poměrně tvrdé a zuřivé protivníky, kteří nehledí na nebezpečí a jsou schopni i sebevražedných činů. Tato taktika – využívání i elitních formací jako běžných pěšáků, stejně jako neschopnost Rusů je dostatečně podpořit a připravit na úskalí moderní války – se však podepisuje na severokorejských vysokých ztrátách.
V půlce ledna jihokorejské zpravodajské služby uvedly, že počet mrtvých a zraněných z přibližně 11 tisíc vyslaných Severokorejců přesáhl tři tisíce. Hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj následně prohlásil, že za tři měsíce severokorejské řady prořídly o polovinu.
Američtí činitelé řekli NYT, že rozhodnutí stáhnout severokorejské vojáky z frontové linie nemusí být trvalé. Je podle nich možné, že by se Severokorejci mohli vrátit po absolvování dalšího výcviku nebo poté, co Rusové přijdou s novými způsoby jejich nasazení, aby jejich ztráty nebyly tak velké.
Jihokorejský sbor náčelníků štábů minulý týden varoval, že severokorejský režim pravděpodobně urychluje přípravy na vyslání dalších vojáků. A to i přes potíže těch jednotek, které se už účastní války.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov předtím uvedl, že Kyjev očekává vyslání dalších severokorejských posil, především dělostřelecké a raketové jednotky. Pchjongjang má do Ruska v roce 2025 rovněž poslat 150 balistických raket krátkého doletu KN-23 a doplnit tak 148 raket, které Moskvě dodal již v roce 2024. Pošle i týmy, které s těmito systémy naučí Rusy zacházet.
TBC jako propustka z armády
Rádio Svobodná Asie s odvoláním na severokorejské obyvatele tvrdí, že mnozí v KLDR se snaží vyhnout vojenské službě pomocí falešných potvrzení o tuberkulóze. Jejich cena ale kvůli vysoké poptávce stoupla pětinásobně, z 100 dolarů (necelých 2 500 korun) na 500 dolarů (přes 12 tisíc korun). Většina lidí přitom vydělává mezi jedním (24 korun) a třemi dolary (72 korun) měsíčně.
„Prodávají své nemovitosti a půjčují si peníze, ale cena potvrzení o diagnóze tuberkulózy stále stoupá, takže někteří obyvatelé to vzdávají,“ řekl stanici nejmenovaný muž z provincie Severní Pchjongan.
Severokorejci se musejí testovat na tuberkulózu každý rok. Pokud se u nich ukáže nákaza, mají odklad od povinné vojenské služby do dalšího testu. Armáda se snaží bojovat proti této praxi rozšířením testů na tři ročně.
Válka na Ukrajině Pchjongjang a Moskvu silně sblížila. Obě země spolu uzavřely obrannou dohodu o vzájemné pomoci v případě napadení. Ani Rusko ani KLDR ale oficiálně nepotvrdily poslání severokorejských vojáků do bojů s ukrajinskými silami, a to navzdory mnoha důkazům o opaku.
X X X
Přijímání zákonů není sport, řekl Baxa. Některé přílepky však podle něj lze akceptovat
Jedna skupina považovala za větší ohrožení právního státu shromáždění mediální, politické a ekonomické moci v jedněch rukou, druhá skupina si myslela, že je důležitější dodržovat zásady řádné legislativní práce. O zrušení přílepku k zákonu označovanému jako lex Babiš II, který navrhl Pirát Jakub Michálek a který zpřísnil pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem, to řekl šéf Ústavního soudu Josef Baxa v Otázkách Václava Moravce. Přijímání zákonů podle něj není sport, nejde v něm o to „překvapit soupeře“.
Rozhodnutí soudu o zrušení části novely o střetu zájmů podle Baxy se soudem „trochu zacloumalo“. „Dlouho jsme se tím zabývali a měli jsme silné názory, i protichůdné, jak je vidět z toho výsledku, ale to je asi v pořádku,“ řekl v České televizi.
„Rozdíl byl v tom, že jedna skupina považovala za větší ohrožení právního státu shromáždění mediální, politické a ekonomické moci v jedněch rukou, kterému se snažil ten zákon zabránit. A druhá skupina, kterých bylo víc a kam jsem patřil i já, byli ti, kteří si mysleli, že je důležitější dodržovat zásady postupu, zásady řádné legislativní práce, kteří dbali na obecné úrovni na to, aby instituce demokratického právního státu fungovaly tak, jak mají,“ doplnil.
Nález, který soud zveřejnil v první polovině prosince, podpořilo devět z patnácti soudců. Šest přehlasovaných členů soudu se domnívalo, že nález působí nepřesvědčivě a nesoudržně, v řadě ohledů rozporuplně a nedomyšleně. S ohledem na dělbu moci měl podle nich soud zaujmout spíše zdrženlivý postoj.
Baxa nyní řekl, že argumenty padaly z obou názorových stran. „Co mohu říci – soudce zpravodaj měl názor, který nakonec převážil. Okamžitě na to reagoval soudce Jan Wintr jako budoucí ‚vůdce‘ té menšiny. Takže ty názory byly známy, také postupně vznikly asi čtyři verze toho nálezu – přesvědčovali jsme se navzájem,“ uvedl.
Jsou i přílepky, které lze akceptovat
Podle Baxy nemůže Ústavní soud jasně říct, co je a co není přílepek. „Myslím, že jsme nad rámec toho konkrétního případu v nálezu podrobně popsali, že jsou i přílepky, které lze akceptovat, byť to není nic do výkladní skříně. Ale jsou různé okolnosti,“ míní.
V tomto konkrétním případě však podle něj došlo k zastření a zneužití práva zákonodárné iniciativy. „Vždyť tam přece byly dva zákony, které spolu nesouvisely. A místo toho, aby byl regulérní pozměňovací návrh podán a proběhla celá parlamentní procedura, tak se prostě využil takový ten úskok, moment překvapení,“ řekl. To je podle něj špatně. Pro legitimitu práva a důvěru v něj je podle šéfa Ústavního soudu klíčové, aby existovala důvěra v proces jeho vytváření.
„Ono se vždycky říká – politická soutěž, je to zápas, je to klání. Přirovnává se to ke sportu, ale přijímání zákonů není sport. Ve sportu můžete samozřejmě zaskočit soupeře a dát gól nebo využít jeho chyby, rychle něco udělat a ovlivnit ten výsledek, ale přijímání zákonů je vážná věc – je to ústavní procedura a dodržování procedur je klíčové,“ myslí si Baxa, ceskajustice.cz
X X X
Spojením České televize a rozhlasu by se ušetřilo, míní ekonomové. Kritizují růst poplatků
Návrh předsedy nejsilnějšího opozičního hnutí Andreje Babiše (ANO) na spojení České televize a Českého rozhlasu dává podle ekonomů smysl. Místo zvyšování koncesionářských poplatků by se podle nich mohlo jít i cestou úspor a osekání zbytečných výdajů. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že podobné modely fungují i v zahraničí a úspory to jednoznačně přináší. Veřejnoprávní instituce jsou poté efektivnější a nemusí vynakládat výdaje za provoz tolika budov či zaměstnanců.
Boj o vyšší poplatky pro veřejnoprávní televizi a rozhlas nyní zuří v Poslanecké sněmovně. Opozice snahu vlády blokuje a přináší návrh na zvýšení úspor. Podle Andreje Babiše by se dalo ušetřit podobně jako v britské BBC, tedy spojením ČT a ČRo. „Jsem přesvědčen, že spojením České televize s Českým rozhlasem vzniknou obrovské úspory. Pokud by se spojila ČT a rozhlas, sníží se provozní náklady o miliardu, tedy o 11,79 procenta. Zároveň by se snížily celkové náklady o 10,7 procenta,“ řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve vysílání CNN Prima NEWS.
Jeho nápad má podporu ekonomů, které redakce CNN Prima NEWS oslovila. „Podobný model funguje například v Dánsku, kde je sloučená veřejnoprávní televize s rozhlasem. Úspora se tím určitě dá dosáhnout. Jaká by byla? To záleží na konkrétních podmínkách. Úspora by nastala, protože využíváte méně budov, méně personálu a odstraňujete duplicity. Úspora by pak záležela na konkrétních případech. To může být i stostránková analýza,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rovněž ekonom Vladimír Pikora vidí jednoznačné výhody, pokud by se obě společnosti spojily. „Jak ČT, tak i ČRo dělá velmi podobný obsah. Určitě je tam mnoho synergií, na kterých půjde ušetřit. Podle mého je to vhodný model. Bude ale záležet na managementu, kolik se podaří ušetřit. Pokud to bude na schopných lidech, tak dokáží uspořit velkou sumu,“ řekl Pikora.
Česká televize bude letos hospodařit s rozpočtem 7,493 miliard korun. V současné době má šest kanálů a téměř tři tisíce zaměstnanců. Český rozhlas se bude letos opírat o 2,358 miliardový rozpočet, přičemž bude využívat 1 500 zaměstnanců.
Velikého množství kanálů si všímá i Kovanda, podle kterého by úspora po fúzi jednoznačně přišla. „Je to ale i otázka veřejné debaty. Jedná se totiž o citlivou věc a nerozhoduje jen ekonomické hledisko. Čistě ekonomicky by se ale sloučením ušetřilo,“ dodal Kovanda.
Ekonom Petr Bartoň ale varuje, že fúze tržních společností, kterým jde o zisk a úspěch ve snížení nákladů, jsou nakonec vždy dražší a problematičtější. „Proč by to mělo být u veřejných institucí lepší a nikoli ještě horší, není jasné. To ale neznamená, že není prostor na ušetření uvnitř stávajících podniků,“ řekl pro CNN Prima NEWS Bartoň.
Podle něj nutí veřejnoprávní média k úsporám fakt, že koncesionářské poplatky jsou nízké a dlouho se nezvyšovaly. „Klíčové je, aby k šetření docházelo pokud možno ve výrobních nákladech a ne na množství a kvalitě. A k tomu je klíčové, aby stanovitel poplatku konečně řekl, co za ně chce,“ dodal ekonom.
Podstatnou část příjmů České televize tvoří televizní poplatek, zhruba jednu miliardu korun. Další zdroje společnost získává z podnikatelské činnosti. Zvýšení televizního poplatku na 150 korun a rozšíření okruhu poplatníků mělo ČT letos přinést navíc 865 milionů korun, vzhledem k posunutí účinnosti to ale bude méně.
X X X
Trnavský a Jihomoravský kraj potvrdily společný postup při rekonstrukci hraničního mostu
V souvislosti s úplnou uzávěrou hraničního mostu M1644 Brodské – Lanžhot se představitelé Trnavského i Jihomoravského kraje setkali v pátek 31. ledna 2025 přímo na místě, aby se znovu ujistili, že objížďkové trasy jsou adekvátně označené a bezpečné pro všechny účastníky silničního provozu. Zároveň projednali i další postupy spolupráce.
Trnavský župan Jozef Viskupič zdůraznil, že situace s mosty je kritická na celém Slovensku a vyžaduje pozornost vlády. Dlouhodobě upozorňuje na alarmující stav a žádá vládu o urychlené řešení tohoto problému.
„S náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje a dalšími kolegy si uvědomujeme důležitost mostu Brodské-Lanžhot pro přeshraniční dopravu a propojení mezi našimi kraji. S českou stranou jsme se dnes setkali přímo u mostu, kde jsme projednali další společný postup, protože most patří oběma krajům. Přijali jsme všechna potřebná opatření, abychom minimalizovali dopad uzavření na obyvatele a zajistili objížďkovou trasu. Zároveň jsem okamžitě po uzavření mostu požádal ministra dopravy SR Jozefa Ráže o dočasné vynětí dotčeného úseku dálnice D2 ze seznamu zpoplatněných úseků, aby mohli řidiči využívat dálnici bezplatně. Aktuálně čekáme na jeho stanovisko. Česká strana je připravena zpoplatnění na jejich straně odpustit, což mi dnes potvrdil i náměstek Jihomoravského kraje,“ uzavřel župan Viskupič s tím, že Trnavský kraj na celkové rekonstrukci intenzivně spolupracuje s českou stranou. Ta zajistila projektovou přípravu, následně k tomu bude určen i bližší harmonogram prací.
„Pochopitelně nás velmi trápí to, že v současnou chvíli nemůžou most využívat cyklisté a chodci, hledáme alternativu, jak jim tuto možnost opět umožnit. Poptali jsme takzvané mostní provizorium a v jednání je i alternativa lávky. Jak dopadneme s poptávkou či souhlasem všech ostatních stran, které se k uvedeným alternativám musí vyjádřit, budeme vědět v následujících dnech,“ podtrhl první náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro dopravu a sport Jiří Crha.
Náměstek Crha dále doplnil, že po obdržení popovodňového posudku obratem kontaktovali ministerstvo dopravy a začali za českou stranu řešit odpuštění poplatku při průjezdu osobních aut přes hranici. „Z naší strany vnímám tento postup jako jednodušší, než jak tomu bude na slovenské straně, kde tato možnost není ošetřena legislativně,“ řekl Crha.
„Projektová dokumentace pro nový most, kterou zajišťovala česká strana, je hotová, nyní obě země musí zajistit vyjádření dotčených orgánů a samotné stavební povolení. Z hlediska povolení bezplatného průjezdu přes hranici po D2 a samotného povolení je to otázka několika dní. Jakmile souhlas získáme, budeme obratem informovat veřejnost,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Roman Hanák.
Ze závěrů setkání vyplynula priorita dosáhnout dočasného vynětí dotčeného úseku dálnice D2 ze seznamu zpoplatněných úseků, dokončení souhlasů dotčených orgánů i zajištění mechanismu financování. Zároveň je prioritou obou stran stanovit podrobný plán vyplývající z povolovacích procesů, veřejných zakázek a následné realizace rekonstrukce. Obě strany se dohodly na setkání v horizontu příštích týdnů na úrovni předsedů krajů.
Kompetentní orgány vydaly rozhodnutí o úplné uzávěře mostu M1644 Brodské – Lanžhot na silnici II. třídy, a to na nezbytně nutnou dobu pro všechny druhy dopravy včetně cyklistů a pěších. Označená objížďková trasa pro všechna vozidla vede po silnicích II. a III. třídy, a to z Koutů přes Holíč do České republiky. Alternativně mohou cestující využít vlakovou dopravu nebo dálniční úsek D2.
Mgr. Martina Žídková
X X X
KARLOVARSKO PODPOŘÍ PAMÁTKY NA SEZNAMU UNESCO
Revitalizace Vily Felicitas nebo nová stezka na Komorní hůrce. Kraj podpoří památky zapsané na Seznam UNESCO
Za účelem péče a rozvoje památek zapsaných na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a na zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu na jejich území vypisuje Karlovarský kraj pravidelně dotační titul. Pro rok 2025 na tyto aktivity vyčlenil ze svého rozpočtu 11 milionů korun. Krajští radní na jednom ze svých posledních zasedání schválili poskytnutí dotace dvěma žadatelům a dalších šest doporučili krajskému zastupitelstvu.
„Náš kraj se může pochlubit hned několika památkami, které byly díky své jedinečnosti a významu zařazeny mezi světové unikáty zastřešené organizací UNESCO. Jsou jimi Kynžvartská daguerrotypie, Hornický region Krušnohoří/Erzgebirge, Slavná lázeňská města Evropy a v roce 2023 se na jeden ze seznamů dostala i ruční výroba skla. Těší nás, že ze strany žadatelů je o program velký zájem, díky tomu totiž profituje cestovní ruch v celém regionu. Společně s kolegy radními jsme schválili podporu městu Jáchymov a Františkovy Lázně, ostatní žádosti musí projít krajským zastupitelstvem, protože přesahují částku milion korun,“ uvedla radní pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Andrea Pfeffer Ferklová.
Žadatelé mohli získat dotaci v maximální výši 2 miliony korun. Finance budou následně použity na pokrytí nákladů spojených s aktivitami na území Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní, Lázně Kynžvart a Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge.
„Ochrana a rozvoj našich památek zapsaných na Seznam UNESCO jsou pro nás důležité. Nejde jen o zachování kulturního dědictví, ale i o podporu cestovního ruchu a místních komunit. Každý z podpořených projektů přispěje k tomu, aby se tyto jedinečné lokality staly ještě atraktivnějšími a přístupnějšími pro návštěvníky i obyvatele regionu,“ doplnila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.
S krajskou podporou dojde k revitalizaci historického jádra města Jáchymov. Ve Františkových Lázních projde stavebními úpravami objekt, který bude sloužit jako infocentrum s veřejným sociálním zázemím, dále zde vznikne edukativně-zážitková stezka Komorní hůrka, jež místním i turistům přiblíží nejmladší sopku v České republice. Boží Dar dotaci využije na realizaci stezky propojující parkoviště a centrum města, využijí ji pěší i cyklisté. Abertamská radnice plánuje objekt Vily Felicitas, přezdívanou také jako vila Tugendhat Karlovarského kraje, revitalizovat tak, aby v budoucnu sloužila jako kulturní centrum.
Karlovy Vary zhotoví v Zámecké věži komplexní návštěvnické centrum věnované zápisu Slavných lázeňských měst Evropy na Seznam UNESCO. Zvelebení veřejného prostranství a modernizaci některých historických prvků provedou díky finanční podpoře Mariánské Lázně. Horní Blatná zrekonstruuje komunikaci a zlepší tak dopravní infrastrukturu. Mgr. Jarmila Ivasková