Média Západu: Americký prezident Donald Trump se domnívá, že Vladimir Putin nechce okupovat celou Ukrajinu, ale „chce ukončit boje a ukončit je rychle“. Americký prezident také odmítl výroky Volodymyra Zelenského, že by Putin mohl zaútočit na zemi NATO. Trump  se se tak  vyjádřil v neděli po návratu z Daytony, kde se v pátek zúčastnil automobilového závodu Daytona 500. Na otázku, zda si myslí, že chce Vladimir Putin obsadit celou Ukrajinu, to americký prezident popřel s tím, že Putin chce pouze ukončit konflikt.  Zdůraznil, že k tomuto závěru dospěl při jednání s ruským prezidentem.

„Myslím, že chce přestat bojovat.“ já to vidím. Mluvili jsme dlouho,“ řekl Trump. „Myslím, že to chce ukončit. A chtějí to rychle ukončit. Jak (Putin, tak Zelenskyj),“ pokračoval.

Na otázku ohledně Zelenského varování před potenciálním útokem Putina na země NATO Trump odpověděl: „Ne, nesouhlasím, ani trochu.“

Britský list The Telegraph v sobotu odhalil podrobnosti o návrhu Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině. Média informují, že plán předpokládá, že Ukrajina převede 20 procent svého území Ruské federaci.   List také připomíná   vyjádření  ministra obrany USA Peta Hegsetha, který prohlásil, že návrat Ukrajiny k hranicím z doby před rokem 2014 je „nerealistický“.

X X X

JAK  POKRAČUJE  JEDNÁNÍ  O  KONCI  VÁLKY  NA  UKRAJINĚ?

TRUMP  S  PUTINEM  AŽ  V  BŘEZNU?

KOLIK  JEŠTĚ  MRTVÝCH  A  ZRANĚNÝCH?

BOJE  MĚLY  SKONČIT  HNED…

Rusové jednání v Rijádu chválí. Mír musí schválit Evropa i Kyjev, řekl Rubio

Úterní rozhovory mezi Ruskem a USA v saúdském Rijádu po čtyřech a půl hodinách jednání skončily. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova jednání proběhlo dobře, diskutovalo se o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Její termín ale nebyl stanoven. Zástupci Kyjeva na jednání pozváni nebyli.

 „První krok na dlouhé a složité cestě,“ popsal jednání americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle kterého musí k ukončení jakéhokoliv konfliktu dojít k ústupkům ze strany všech zúčastněných. „Evropská unie bude muset v určitou chvíli být u jednacího stolu, protože i oni uvalili sankce na Rusko)“ dodal ministr.

Všichni, kdo se konfliktu na Ukrajině účastní, musejí podle Rubia souhlasit s řešením, jež ho ukončí. Rusko je podle něho „ochotno zapojit se vážně míněného“ procesu vedoucího k ukončení války.

 „Musí to být trvalý konec války, ne nějaký dočasný konec, jakého jsme byli svědky v minulosti,“ řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. „Realitou je, že předmětem debaty bude území a předmětem debaty budou také bezpečnostní záruky,“ dodal.

Rubio a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na rychlém ukončení války.

Výsledkem jednání je podle Lavrova shoda ve třech bodech. Za prvé co nejdříve jmenovat velvyslance a zrušit „překážky vůči diplomatickým misím“, a to včetně omezení bankovních převodů pro velvyslanectví.

Druhým bodem je podle Lavrova zahájení procesu urovnání situace na Ukrajině. USA a Rusko podle Lavrova za tímto účelem jmenují zvláštní zmocněnce. Za třetí podle Lavrova existuje shoda ohledně vytvoření podmínek pro obnovení rusko-americké spolupráce v plném rozsahu a pro její rozšíření v různých oblastech.

 Ruská delegace v úterý podle Lavrova „vysvětlila“ Američanům, že rozšiřování NATO přímo ohrožuje Rusko. Vyslání aliančních sil na Ukrajinu, i kdyby to bylo pod jinými prapory, například členských států nebo EU, by Rusko podle Lavrova pokládalo za nepřijatelné.

„Vysvětlili jsme dnes našim kolegům to, co opakovaně zdůrazňoval prezident Putin: že rozšiřování NATO, pohlcování Ukrajiny Severoatlantickou aliancí, je přímým ohrožením zájmů Ruské federace, přímým ohrožením naší suverenity,“ řekl Lavrov.

Úterní jednání podle ruského ministra „nebylo neúspěšné“. „Byl to velmi užitečný rozhovor. Poslouchali jsme se navzájem,“ prohlásil Lavrov.

 Šéf ruské diplomacie na otázku týkající se slov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který řekl, že nepřijme mírovou dohodu, na níž by se Ukrajina nepodílela, odpověděl, že se k věci nemusí podrobně vyjadřovat, protože to již komentoval ruský prezident Putin.

„Pokud se Zelenskyj bude chtít účastnit jednání, pošlu své lidi,“ řekl Putin v nedávném rozhovoru se státní televizí. Kreml následně uvedl, že Putin je připraven se Zelenským hovořit, „pokud to bude nutné“.

Zelenskyj schůzku v Rijádu v úterý během návštěvy Turecka kritizoval s tím, že se při ní jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny.

Schůzka Putina s Trumpem nejdřív v březnu

„Myslím, že je předčasné mluvit o kompromisech. Lze říci, že obě strany spolu začaly komunikovat, začaly si naslouchat. Začal dialog,“ řekl Kirill Dmitrijev, výkonný ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF). Podle něj se k sobě obě delegace chovaly s respektem, jako rovný s rovným.

Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova, který jednání zhodnotil jako „obstojné“, se Američané s Rusy dohodli, že budou brát v úvahu zájmy druhé strany.

 Ruská a americká delegace si podle kremelského poradce vyložily své postoje k urovnání války na Ukrajině a dohodly se, že ohledně tohoto tématu navážou kontakt „ve vhodný čas“ týmy vyjednávačů.

„Američané musí jmenovat své zástupce, my jmenujeme své a pak pravděpodobně přijde práce,“ uvedl Ušakov. Kdy se tak stane, podle něj zatím není jasné a rozhodne o tom ruský prezident. „Sám prezident rozhodne, až dostaneme jména amerických účastníků,“ dodal.

Není jasný zatím ani termín setkání Putina a Trumpa. Ale je nepravděpodobné, že se uskuteční příští týden, řekl Ušakov po jednání. „Těžko říct,“ odpověděl na dotaz, kdy by se schůzka mohla konat. „Delegace obou zemí musí úzce spolupracovat. Jsme na to připraveni, ale je ještě příliš brzy hovořit o konkrétním období, konkrétních datech,“ řekl.

Fotografie pořízená před začátkem rozhovorů zachytila účastníky jednání sedící po stranách velkého mahagonového stolu společně se saúdským ministrem zahraničí Fajsalem bin Farhánem a saúdským bezpečnostním poradcem Musáadem bin Muhammad Ajbánem v čele stolu.

Ukrajinští zástupci na úterní jednání pozváni nebyli. „Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o rozhovorech nic nevěděla,“ řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ukrajina považuje jakékoliv vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny za bezvýsledná. Nemůžeme uznat jakékoliv dohody o nás bez nás,“ dodal. Podobný postoj vyjádřila i řada evropských spojenců.

 Washingtonská administrativa chce podle svých dosavadních vyjádření válku ukončit i za cenu ukrajinských ústupků, ať už jde o vstup země do NATO či navrácení veškerého okupovaného území.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se kvůli ruské invazi na Ukrajinu dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády. USA se pod vedením předchozího prezidenta Joea Bidena postavily na stranu napadené země a poskytly jí mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní. Západ na Rusko také uvalil řadu sankcí. V lednu se ve Washingtonu vyměnila administrativa a Trump opakovaně prohlásil, že chce co nejdříve válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit a minulý týden si s Putinem telefonoval.

Telefonát mezi šéfy Bílého domu a Kremlu vyvolal v Kyjevě i v Evropě obavy, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.

 Čína vidí prostor k jednání s EU

Na úterní jednání v Rijádu zareagovala také Čína, podle které by se ho měly účastnit všechny zainteresované strany.

„Vítáme úsilí směřující k míru. Zároveň ale doufáme, že se mírových rozhovorů budou moci ve vhodnou dobu zúčastnit všechny zainteresované strany,“ řekl mluvčí čínské diplomacie Kuo Ťia-kchun.

 Peking proto v této souvislosti vidí příležitost k jednání s Evropskou unií, jejichž „vzájemné zdravé a stabilní vztahy jsou nyní potřeba více než kdy jindy“. Spolupráce by přinesla větší jistotu a stabilitu v neklidném světě, kde by Čína působila jako konstruktivní síla,“ dodal Kuo.

Tato prohlášení podle agentury Reuters představují možný obrat ve vztazích EU a Číny, jejichž zlepšení však budou pravděpodobně bránit úzké vazby Číny na Rusko.

  X X X

 Itálie čelí druhým dnem ruským hackerům, vybudilo je přirovnání ke třetí říši

Itálie čelí druhým dnem po sobě kybernetickým útokům, které provádí proruská hackerská skupina NoName057(16). Tentokrát se zaměřila na ministerstva, ale i policii či dopravní podniky.

 Skupina se k takzvaným DDoS útokům, při nichž počítače ovládané hackery zahltí napadené servery velkým počtem dotazů a tím je vyřadí z provozu, přihlásila na komunikační platformě Telegram. Na jejich odrážení se podílí italská agentura pro kybernetickou bezpečnost.

Za cíl si v úterý hackeři vybrali především webové stránky ministerstev, polovojenskou policii (carabinieri) či finanční stráž. V pondělí se jejich terčem stala dvě mezinárodní milánská letiště, servery přístavů Taranto a Terst a banka Intesa Sanpaolo.

Itálie se podle APA stává terčem útoků ruských hackerů zejména kvůli podpoře Ruskem napadené Ukrajiny. Italského prezidenta Sergia Mattarellu označili hackeři za rusofoba kvůli jeho vyjádřením na univerzitě v Marseille z tohoto měsíce.

 Mattarella přirovnal dobyvačnou válku nacistického Německa k současné ruské agresi vůči Ukrajině. Minulý týden jeho výroky kritizovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která je označila za pobuřující a rouhačské.

 X X X

 Někteří Ukrajinci mají pocit, že si v Česku můžou dovolit vše, říká asistent strážníků

Je Ukrajinec a souhlasí s tím, že někteří jeho krajané se častěji dopouštějí přestupků, jako je narušování veřejného pořádku. „Česko začíná být na Ukrajince přísnější a já jim říkám, aby se tomu nedivili, že to není legrace. Je nás tu hodně, začínáme tady dělat víc problémů. Kdyby ke mně domů přišel cizí člověk a nechoval by se dobře, tak bych ho tam taky nechtěl. Takže rozumím tomu, proč se lidi dívají na Ukrajince víc kriticky,“ říká asistent městské policie v Plzni Vladimír Skačkov.

Diskuse(3 příspěvky)Sdíletčlánek

Při setkání s místní ukrajinskou komunitou doporučoval, aby jeho krajané apelovali na své známé, že je nutné dodržovat zdejší pravidla. Vysvětloval, že by například pomohlo, pokud by Ukrajinci vedli své děti tak, aby volný čas netrávily na ulici, ale našly lepší využití.

V poslední době hodně lidí tvrdí, že se cítí méně bezpečně a poukazují přitom na Ukrajince. Těm přisuzují rušení nočního klidu, řízení pod vlivem alkoholu nebo porušování pravidel pro rozdělávání ohně a nepovolený rybolov.

Vnímáte to, že se postoj veřejnosti k Ukrajincům mění k horšímu?
Ano. Atmosféra se zhoršuje. Ale to je dané i tím, že lidi vidí hlavně ty problematické Ukrajince. Když pojede v tramvaji deset Ukrajinců a jeden bude chováním obtěžovat ostatní, nikdo si nevšimne, že je tam devět Ukrajinců, kteří se chovají slušně, pracují a platí daně. Takové ani nepoznají. Ale všímají si především, že někdo pije alkohol nebo že nedodržuje noční klid. To většině vadí nejvíc. Ale takové prohřešky má na svědomí především ukrajinská mládež a podle mě za to příliš nemůžou ti, kteří sem přišli po začátku války na Ukrajině. Odhaduji, že víc než z poloviny to souvisí s dětmi Ukrajinců, kteří tady bydlí dlouhá léta, mají v Česku už trvalý pobyt, zvykli si tu a jejich rodiny mají lepší pozici.

Ať si na mě klidně stěžují, že jsem proti nim na straně Čechů. Někteří mi už na sociálních sítích nadávají, že nemám rád své spoluobčany.

X XX

X X X

 Kdy nastane mír na Ukrajině? Trumpův plán získává konkrétnější obrysy? 

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na mír na Ukrajině je zatím plný nejasností, uvádí analýza CNN. Situaci by mohly zlepšit ukrajinské prezidentské volby, které by se ale musely konat v době příměří. Otázkou také zůstává, zda Rusko vůbec o klid stojí, když na frontě neustále postupuje, byť za cenu velkých ztrát.

Navzdory relativnímu mlčení Trumpovy administrativy, která se jinak k rusko-ukrajinské válce často vyjadřuje, by se v následujících dvou týdnech mohly objevit významné signály ohledně budoucího směřování, uvádí analýza CNN.

Americký prezident Donald Trump minulý týden oficiálně jmenoval 80letého generála ve výslužbě Keitha Kellogga svým vyslancem pro Ukrajinu a Rusko. Téměř okamžitě po jmenování Kellogg oznámil, že na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se koná 14. až 16. února, bude s aliančními partnery jednat o jejich vizi míru na Ukrajině. O čtyři dny později plánuje navštívit také Kyjev.

Kellogg se ale v rozhovoru pro Newsmax ohradil proti náznakům, že na mnichovské konferenci budou veřejně odhaleny podrobnosti o mírovém plánu. „Osobou, která mírový plán představí, je prezident Spojených států, nikoli Keith Kellogg,“ sdělil.

Trump se v posledních dnech pokusil proces nastartovat, když v sobotu listu The New York Post řekl, že o ukončení války hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Neposkytl ale žádné podrobnosti. Kreml sice odmítl tento hovor potvrdit, ale mluvčí Dmitrij Peskov ho pro CNN nepopřel. „Mohlo by tam být něco, o čem nevím,“ řekl. Trump také tento týden uvedl, že se chce setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Nebylo ale stanoveno žádné konkrétní datum.

Ve skutečnosti ale není jasné, co všechno se děje za zavřenými dveřmi. Kreml naznačil „intenzivnější“ diskuze, poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz zas hovořil o soukromých snahách.

Mohou volby změnit situaci na bojišti?

Tento týden se v ukrajinských médiích objevily spekulace o možném časovém plánu dohody, který naznačoval zavedení příměří kolem Velikonoc, mírovou konferenci a širší dohodu v květnu a uspořádání prezidentských voleb v srpnu. Prezidentskou kanceláří byl ale jednoznačně označen za falešný.

Řeči o volbách vyvolaly v Kyjevě spekulace o Zelenského budoucnosti. Ve svém čtvrtečním projevu si byl „jistý“, že „zatím“ žádný oficiální mírový plán neexistuje. „To, co je v určitých publikacích, opět jsem si jistý, že to není oficiální plán prezidenta Trumpa,“ dodal. S Kelloggem a Waltzem prý v posledních dnech hovořili jeho vedoucí pracovníci.

Zelenskyj však již není nenahraditelnou postavou. V některých průzkumech veřejného mínění před prezidentskými volbami vede Valerij Zálužnij, vojenský velitel, kterého Zelenskyj loni propustil.

 Volby na Ukrajině jsou v současné době odloženy kvůli válečnému stavu. Příměří by tak mohlo zajistit klid, a dokonce i šanci pro Zelenského odstoupit a poskytnout příležitost k vyjednávání širší dohody nové tváři bez nepříjemné historie. „Vyhrál by někdo jiný než Zelenskyj, kterého Putin zjevně i osobně nenávidí. To by mohlo možná utvořit podmínky pro lepší dohodu o přinejmenším dočasném ukončení konfliktu,“ pronesl ve vysílání CNN Prima NEWS amerikanista Jakub Lepš.

Chce Rusko vůbec mír?

Hrozí však řada problémů. Volební chaos by mohl vést ke zpochybňování výsledků. Do volebních lístků by se totiž mohlo promítnout více proruských nálad, a to prostřednictvím hackerských útoků.

Není také jasné, zda si Kreml vůbec mír přeje a případně kdy. V současné době na bojišti totiž Rusko vítězí. Nikoliv závratným tempem, ale neustále získává další území. Zdá se, že ruské síly obsadily město Toreck a možná se brzy zmocní Pokrovska hlouběji v ukrajinské Doněcké oblasti. Tím by také získalo relativně volné území a dostalo by se až ke klíčovým městům Dnipro a Záporoží.

Na to upozornil i politolog Roman Joch. „Zdá se, že největší překážkou míru je nyní Putin, jehož jednotky na Ukrajině mírně postupují. Byť za cenu velkých ztrát, na kterých ale Putinovi nezáleží,“ řekl Joch ve vysílání CNN Prima NEWS.

 X X X

 Trump chce za každou cenu zastavit válku i na úkor Ukrajiny. Hlavním zájmem USA je Čína, říká diplomat Šedivý.

V úterý mají začít jednání Spojených států a Ruska v Saúdské Arábii o situaci ve válce na Ukrajině. Samotný Kyjev ani EU se však tohoto jednání zřejmě nezúčastní. „Ukrajinci v nějaké fázi jednání ke stolu budou muset zasednout. Stejně tak je velmi sporné až nepřípustné, aby byla vynechávána Evropská unie,” zdůrazňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý.

 Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Keith Kellogg dal v Mnichově jasně najevo, že Evropa nebude při jednání s Ruskem o Ukrajině v Saúdské Arábii zastoupena. Jednání mají začít už v úterý. Co tím Spojené státy sledují?
Myslím, že tím sledují to, aby držely proces pevně ve svých rukou. Tím základním cílem je – a je to cíl prezidenta (Donalda) Trumpa – v podstatě dosáhnout co nejrychleji dohody za každou cenu.

 Koncept evropské armády se čas od času vynoří a většinou působí kontraproduktivně, upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý

Slyšeli jsme už to, jak definoval parametry, se kterými půjde do jednání. Zdá se, jako by vykládal své karty na stůl ještě předtím, než hra začíná. Ale myslím si, že skutečně je jeho hlavním cílem za každou cenu zastavit válku, dosáhnout příměří i případně na úkor Ukrajiny a domluvit se s Ruskem.

A myslím si, že za tím je ještě jedna věc. Této administrativě a prezidentu Trumpovi nejde ani tak o Ukrajinu. Skutečně je to už dlouhodobější trend, ale teď to bude ještě, myslím si, ostřejší. Hlavním strategickým zájmem a zároveň strategickým odpůrcem dlouhodobě pro Spojené státy je Čína.

Myslím, že Trump se také bude snažit nějakým způsobem alespoň částečně odpojit Rusko od Číny a uvolnit si ruce v Evropě pro to, aby se mohli soustředit na svůj hlavní zájem v oblasti asijsko-pacifické.

Kellogg označil evropské politiky za „součást problému“ a za „lidi, kteří selhali ohledně Minských dohod“. Jak tomu rozumíte?
Myslím si, že toto je nesmysl, že by politici selhali ohledně Minských dohod. V jakém smyslu? V tom smyslu, že Minské dohody Rusko nedodržovalo a Evropa Rusko nedonutila nějakým způsobem k tomu, aby se jimi řídilo? Je to možné, ale myslím si, že to je nepřesné a přehnané hodnocení.

Český prezident Petr Pavel jasně řekl, že by Evropa měla u kulatého stolu rozhodně být. To, že tam Evropu chce, deklaroval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který řekl: „Jsme Evropa, jsme v Evropě, budoucnost vidíme v Unii. Evropa nám hodně pomohla.“ Co naznačuje přístup Washingtonu, že nepřizvali ani Ukrajinu?
Ukrajinci v nějaké fázi jednání ke stolu budou muset zasednout. To skutečně není možné…

Rozumím, ale zítra (v úterý) v Rijádu nebudou.
Nebudou v Rijádu, ale to berme jako jakousi přípravu. Ale skutečně si nedovedu představit, aby Ukrajina byla z tohoto procesu zcela vynechána. Stejně tak je velmi sporné až nepřípustné, aby byla vynechávána Evropská unie.

A to nejen z toho důvodu, že prezident Trump a jeho ministr obrany (Pete Hegseth) říkají, že postkonfliktní stabilizaci a případně nějaké mírové síly, které by měly být rozmístěny na hranici, která bude dohodnuta mezi Ukrajinou a Ruskem, by měly zajistit především státy EU.

Další věc je také, že Evropská unie od začátku války podpořila Ukrajinu dohromady téměř 140 miliardami eur, z čehož téměř 50 miliard se týkalo vojenské pomoci. V neposlední řadě samozřejmě to, co říkal prezident Zelenskyj, že Ukrajina je součástí Evropy.

 Evropská armáda

Jakub Landovský, šéf středoevropské pobočky Aspen Institute, řekl pro Seznam Zprávy, že Evropa je v zoufalém stavu. Některé země podle něj selhaly jak v plnění slibu o zvýšení výdajů na obranu, tak v podpoře Ukrajiny. Jak to vidíte vy?
Zdá se, že Evropa se na otázce vztahu nebo pozice vůči válce, ruské agresi proti Ukrajině strukturovala. Je tady skupina států, do které patří Česká republika, která skutečně podporuje Ukrajinu velice razantně.

Pak je tady část států – je vidět, že to často odvisí od blízkosti jednotlivých zemí ke konfliktu – které prostě dávají méně. Zase bych neřekl, já bych to negeneralizoval, že selhala Evropa jako taková. Už jsem zmínil částky, které jedou skrz Evropskou unii, a to mluvíme o různých programech a projektech.

Pak je tady ještě další bilaterární podpora od jednotlivých států. Takže bych neřekl, že selhala. Když se podíváme skutečně na celkový objem prostředků a vojenské pomoci, tak Evropa vydala více než Spojené státy, takže bych tady byl trošku opatrnější.

Landovský ale reagoval na projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který na mnichovské bezpečnostní konferenci mimo jiné řekl, že bez silné evropské armády nebudou ostatní mocnosti Evropu respektovat. „Apeluji na vás, jednejte ve jménu vašich domovů, dětí, společné Evropy,“ řekl. Jaké reakce ze strany unijních státníků jste v Mnichově zaznamenal?
Víte, atmosféra tam byla velice zjitřená a projev ukrajinského prezidenta byl výborný. Byl skutečně razantní, energický. Nicméně otázka evropské armády je poněkud kontroverzní a stále zůstane i přesto, co se v posledních týdnech děje.

Koncept evropské armády se čas od času vynoří a většinou působí kontraproduktivně, a to z toho důvodu, že státy si budou i do budoucna udržovat plnou suverenitu v otázkách obrany.

Možná by to ale nemuselo být tak složité, protože jak víte, prezident Pavel navrhuje, že jako půdorys bychom mohli vzít evropský pilíř NATO a posílit ho. Zní to racionálněji, než by bylo vytváření paralelní instituce?
Ano, to zní racionálně a myslím si, že v budoucnosti budeme nejspíše kráčet podobným směrem.

K otázce evropské armády se totiž vážou další věci, které je nutno míti kromě politické vůle, to znamená velitelské struktury, struktury velení a řízení, nejrůznější podpůrné prostředky a tak dále.

Bylo by tedy racionální začít budovat, nechci mluvit o evropské armádě, ale integrovanou evropskou sílu, která by byla schopna samostatně operovat na půdorysu evropského pilíře Severoatlantické aliance.

X X X

 Střežit mír na Ukrajině můžou vojáci z Číny, načrtl v Mnichově důstojník Čou Po

Čína by mohla vyslat na Ukrajinu vojáky, aby tam zajistili dodržování mírové dohody uzavřené s Ruskem. Uvedl to bývalý plukovník Čínské lidové osvobozenecké armády Čou Po na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle zákulisních zpráv zástupci USA sdělili Evropanům, že by si přáli na Ukrajině čínské či brazilské mírové sbory.

 Čou je přesvědčen, že Čína má dostatečně početné jednotky a vojenskou sílu, aby přispěla k mezinárodnímu poválečnému úsilí. Připomněl, že v devadesátých letech byla mezi pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN, kteří dali Ukrajině bezpečnostní záruky za to, že se vzdala jaderných zbraní.

„Bez kolektivních bezpečnostních záruk se Ukrajina nebude cítit v klidu. Co když Rusko kdykoli znovu zaútočí?“ naznačil bývalý ředitel Centra pro bezpečnostní spolupráci v Úřadu pro mezinárodní vojenskou spolupráci čínského ministerstva obrany, který nyní působí jako analytik Centra pro mezinárodní bezpečnost a strategii na pekingské Univerzitě Čching-chua.

„Pokud však budou mírové operace prováděny společně s evropskými zeměmi, Rusko by to mohlo vnímat jako další formu přítomnosti NATO, nebo ne?“ dodal podle portálu South China Morning Post na okraj Mnichovské bezpečnostní konference.

Týdeník The Economist s odvoláním na své zdroje tvrdí, že americký viceprezident J. D. Vance řekl evropských lídrům, že čistě evropské síly by byly při odrazování Ruska od útoku méně účinné. Američané by proto chtěli, aby mír na Ukrajině udržovaly i neevropské země, jako je Brazílie či Čína.

Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem chystá mírové rozhovory, Evropu šokovalo. Její představitelé se bojí, že šéf Bílého domu hodlá uzavřít novodobou „Mnichovskou dohodu“ bez zapojení Evropy a ohledu na její zájmy. Též očekávají, že USA budou po Evropě chtít, aby její síly zajistily ochranu Ukrajině a poskytly jí vojenskou pomoc.

Čínský ministr zahraničí Wang I na Mnichovské bezpečnostní konferenci zdůraznil, že Peking chce, aby se na mírových rozhovorech podílely všechny zúčastněné strany. Řekl, že podporuje účast Evropy při jednáních. Čína je podle něj připravená posílit svou strategickou komunikaci s EU a přinést do světa více stability.

„Vzhledem k tomu, že se válka odehrává na evropské půdě, je tím spíše nutné, aby Evropa hrála svou roli ve prospěch míru, aby společně adresovala základní příčiny krize, našla vyvážený, efektivní a udržitelný bezpečnostní rámec a dosáhla dlouhodobého míru a stability v Evropě,“ prohlásil čínský ministr.

South China Morning Post uvádí, že podle lidí, kteří se setkali s čínskou delegací v Mnichově, došlo k výraznému posunu v čínské rétorice vůči Ukrajině, což interpretují jako uznání, že se věci mění.

Portál dodává, že Kyjev údajně žádal Evropany, aby přestali házet Čínu do jednoho pytle s Íránem a Severní Koreou, pokud jde o podporu Ruska. Po šéfce diplomacie EU Kaje Kallasové a předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi též při jejich prosincové návštěvě chtěli, aby přestali mluvit o továrně na drony v Číně, která údajně dodává Rusku vojenský materiál.

Ukrajina se podle portálu takto připravuje na možnost, že Čína se více zapojí do mírových jednání. „Změní to pravidla hry pro Evropu, USA a Čínu,“ je například přesvědčen bývalý ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin.

„Bude to vůbec poprvé, kdy Čína začne tvůrčím způsobem a vážně hovořit o evropské bezpečnostní architektuře, o případné čínské roli při jejím udržování,“ řekl Klimkin, podle něhož Čína bude hrát v OSN „zásadní roli“ při zajišťování podpory nezápadních zemí pro jakékoli rezoluce o ukončení války.

Peking oficiálně zaujímá k ukrajinskému konfliktu neutrální stanovisko a uvádí, že respektuje ukrajinskou územní celistvost. Nicméně s Ruskem Čínu pojí přátelské vztahy a Západ ji podezřívá, že pomáhá Moskvě obcházet západní sankce, čínská média též přebírají ruskou propagandu. Sami čínští činitelé připustili, že válka vedla k ochlazení vztahů mezi Evropou a Čínou.

Ředitel Centra pro současnou Čínu a svět na Hongkongské univerzitě Li Čcheng se domnívá, že zájmy Číny se od zájmů Trumpovy administrativy zásadně neliší, válka podle něj není v zájmu Pekingu. „Bez války na Ukrajině by byly vztahy Číny s Evropou pravděpodobně mnohem, mnohem lepší,“ podotýká Li. „Takže až válka konečně skončí, Čína by mohla přinejmenším zlepšit vztahy s některými evropskými zeměmi,“ míní.

X X X

KDE  JE  UKRAJINA,  KORUPCE?  DOSTANE  ČR  MILIONY  Z  UKRAJINY?

 Daňový únik za 288 milionů? Česko požádalo Ukrajinu o pomoc s vyšetřováním Porošenkových firem

Česko požádalo Ukrajinu o právní pomoc při vyšetřování možného daňového úniku ve výši stovek milionů korun ze strany firem bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Napsal to v pondělí server Ukrajinski Novyny, který také zveřejnil kopii žádosti adresované ukrajinské generální prokuratuře.

 Vyšetřování se týká české společnosti Upi-Agro Europe a Porošenkových firem Zoria Podillia Foods Company a Podilya Foods Company. Ukrajinská firma Upi-Agro o sobě uvádí, že je největším výrobcem pšeničné mouky a jedním z největších výrobců cukru na Ukrajině.

Trestní řízení začalo loni v únoru a týká se podezření, že účastníci vyváželi výrobky na trhy zemí EU a třetích zemí, přičemž si nezákonně uplatnili nárok na vrácení daně z přidané hodnoty ve výši 11,5 milionu eur (asi 288 milionů Kč) při tranzitu zboží přes Českou republiku, uvedl server. Vyšetřování se podle něj vede podle ustanovení českého zákona o způsobení újmy finančním zájmům EU.

Na Ukrajině se vyřízením žádosti, podepsané Adamem Bašným jako pověřeným evropským žalobcem, podle serveru zabývá ukrajinská prokuratura a úřad vyšetřující hospodářskou kriminalitu. Podle zdrojů z prokuratury se dosud při vyšetřováním zjistilo, že česká společnost Upi-Agro Europe při nákupu cukru a obilných výrobků z Ukrajiny zřejmě vytvořila systém daňových úniků, napsal server. Dodal, že i zmíněná česká společnosti Upi-Agro Europe je spojena s Porošenkovým synem Oleksijem.

Porošenko, přezdívaný kvůli svému podnikání v cukrovinkách Čokoládový král, býval pátým prezidentem nezávislé Ukrajiny, a to v letech 2014 až 2019. Minulý týden na něj ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany uvalila sankce, potvrzené výnosem nynějšího prezidenta Volodymyra Zelenského.

Sankce podle tisku spočívají ve zmrazení aktiv, zákazu obchodních aktivit či odebrání státních vyznamenání. Porošenko, který stojí v čele největšího opozičního uskupení v ukrajinském parlamentu, tento krok označil za protiústavní a politicky motivovaný.

X X X

 V pohraničí chátrají statisíce hrobů po odsunutých Němcích. Stát chystá dotaci na jejich záchranu

O statisíce opuštěných německých hrobů v českém pohraničí by se po dlouhé době zase mohl někdo starat. Většina z nich chátrá už desetiletí, od odsunu Němců po druhé světové válce. Teď by se to mohlo změnit i díky několikamilionové dotaci, kterou nachystalo ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud ji vláda schválí, mohly by od příštího roku obce a spolky žádat o finance třeba na zachování hrobů významných místních rodáků německého původu.

„V Radonicích je to jediný hřbitov, ale pak máme osady. Ještě jeden hřbitov byl v Radechově, ten byl zlikvidován po válce, některé pomníky jsme obnovili v 90. letech, a ještě za Kojetínem byl hřbitov, to je osada směrem na Kadaň, ale ten byl úplně vyvrácen a zničen v roce 1969, armáda ho zlikvidovala, pomníky nahrnuli k potoku, zbourali tam i kostel,“ popisuje nezávislý starosta Radonic na Chomutovsku Jaroslav Santner.

 O statisíce opuštěných německých hrobů v českém pohraničí by se po dlouhé době zase mohl někdo starat

Obec, která byla součástí takzvaných Sudet, byla před druhou světovou válkou většinově německá, a i když dnes na místním hřbitově převládají české hroby, mají tu pořád několik desítek těch německých. O ty se obec stará bez ohledu na to, zda za ně potomci odsunutých Němců platí, nebo ne.

„Zrovna loni nám spadnul tady jeden náhrobek, tak jsme ho nechali opravit. Támhle máme zase jeden další spadnutej, já jsem se ptal, co s tím, říkali mi, ať to odvezu na skládku, ale mně se to příčí,“ vysvětluje starosta Santner, který před několika lety absolvoval školení ministerstva pro místní rozvoj na téma péče o hroby sudetských Němců.

Zmíněná oprava hrobu vyšla obec na dvanáct tisíc korun a finanční pomoc od státu by tady uvítali. Všechny obce ale tak aktivní nejsou. Opuštěných hrobů jsou v pohraničí statisíce, u mnoha už ani není kvůli devastaci možné zjistit, kdo v nich leží.

Hřbitov jako kronika obce

Před druhou světovou válkou žily v Československu víc než tři miliony Němců a většina z nich musela po roce 1945 do odsunu, připomíná historik ústeckého muzea a nezávislý senátor Martin Krsek, který se tématu dlouhodobě věnuje.

„Odsun byl součástí kolektivního trestu za velký podíl sudetských Němců na nacistické diktatuře. Kolektivní vina tedy zahrnovala odsun, konfiskaci naprosté většiny majetku, ať už movitého, nebo nemovitého. To znamená, že vám sebrali domy, továrny. Ale na co ten systém pravděpodobně zapomněl, jsou hroby,“ říká Krsek.

Podle něj jsou hřbitovy kronikami obcí a spousta hrobů má historickou i uměleckou hodnotu.

 „Ve městě Ústí nad Labem jsou hrobky velmi významných průmyslnických rodů, které nejen zásadně ovlivnily region, ale často hrály velmi významnou roli v rámci celé habsburské monarchie, byli to často lidé, kteří přinášeli nejnovější vynálezy do těch regionů nebo je sami iniciovali,“ připomíná historik.

Zachránit alespoň některé německé hroby má nová dotace, kterou teď nachystalo ministerstvo pro místní rozvoj a kterou by měla v příštích týdnech schválit vláda. Čerpat finance by mělo jít na obnovu hrobů i jiných národnostních menšin, ne jen Němců.

„Ta hloubka a rozsah zanedbání je opravdu velmi velká. Pokud by se měli všechny hroby obnovit, ale nebudou se všechny obnovovat, tak se bavíme o miliardách korun. Ten program, kterých chceme spustit, tak se bavíme o milionech korun, začne se třeba pěti deseti miliony,“ vysvětluje Leo Steiner z ministerstva pro místní rozvoj.

Peníze ministerstvo poskytne ze svého rozpočtu. Spolky, obce nebo sdružení obcí se o příspěvky budou moct hlásit nejspíš na konci tohoto nebo na začátku příštího roku. V roce 2029 by financování oprav německých hrobů měly podle Steinera převzít evropské fondy. K péči o hroby po odsunutých sudetských Němcích se Česko zavázalo smlouvou v roce 1992.

X X X

 Výjimečný krok. Vrchní soud v Praze vrací případ zpronevěry účetním lounského soudu státnímu zástupci k došetření

Trest sedm let pro někdejšího účetního Okresního soudu v Lounech Josefa Pelce za zpronevěru 16 milionů korun neplatí. Vrchní soud v Praze rozhodl podle zjištění České justice 11. února o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a věc vrátil k došetření státnímu zástupci. Případ nyní míří zpět do přípravného řízení, což je v trestním právu poměrně výjimečný postup.

Rozhodnutí bylo vydáno v neveřejném zasedání. „Rozhodnutí odvolacího soudu dosud nebylo písemně vyhotoveno ani doručeno stranám trestního řízení, proto v současné chvíli nemohu blíže komentovat jak bylo rozhodnuto a z jakých důvodů,“ sdělil České justici mluvčí Vrchního soudu v Praze Vít Tomáš Vatra.

Důvody takto neobvyklého kroku nezná ani Krajké státní zastupitelství v Ústí nad Labem, které případ dozoruje. „Rozhodováno bylo v neveřejném zasedání, přičemž písemné vyhotovení usnesení nebylo dosud zdejšímu státnímu zastupitelství doručeno, tudíž se k důvodům vrácení věci nemohu vyjádřit,“ uvedla náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.

Případ zpronevěry takové vysoké částky nemá v justici obdoby. Státní zástupce Tomáš Skála v obžalobě uvedl, že Pelc zneužil přihlašovací údaje a certifikáty, k nimž měl jako hlavní účetní přístup. Peníze následně využil pro svou potřebu. Podle soudkyně prvního stupně se trestné činnosti soustavně po čtyři roky.

Někdejší účetní loni v listopadu vinu u Krajského soudu v Ústí nad Labem přiznal a byl následně odsouzen k sedmiletému trestu odnětí svobody. Z účtu soudu si muž převáděl peníze na své bankovní účty nejméně od června 2019 do listopadu 2023. Řekl, že je použil na hazard. Přestože se u něj podařilo zajistit pouze malou část zpronevěřených peněz, soudkyně přijal jeho prohlášení viny, čímž se zkrátilo dokazování. Pelc však nesouhlasil s výší trestu.

Proč soud k takovému rozhodnutí může přistoupit? Podle advokáta Tomáše Sokola by mohlo jít jít o závažnou procesní vadu, kterou nebylo možné napravit ani odvolacím soudem. „Jisté je, že musí jít o závažnou vadu, pravděpodobně procesního charakteru, kterou nelze napravit ani v dalším soudním řízení, ať již před odvolacím soudem, nebo po zrušení rozsudku soudem prvního stupně. Jediné, co lze s jistotou říci, je, že jde o naprosto výjimečný postup,“ uvedl Sokol.

Podle něj nelze vyloučit, že se problém týká přijetí prohlášení viny obžalovaným. Soud totiž nesmí přijmout takové prohlášení, pokud není v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo pokud došlo k závažnému porušení práv obžalovaného.

„Prohlášení viny výrazně omezuje právo obžalovaného na obhajobu, protože redukuje dokazování a vylučuje možnost odvolání proti závěru soudu o vině. Trestní řízení je však postaveno na zásadě vyšetřovací a zásadě materiální pravdy. Je tedy nepřípustné, aby se obviněný doznával k něčemu, co nespáchal, například jen proto, že už nechce dál podstupovat trestní řízení,“ doplnil Sokol s tím, že bez písemného odůvodnění rozhodnutí soudu k případu nelze říci další podrobnosti.

Česká justice případ konzultovala i se zkušeným trestním soudcem. Ten se se Sokolem shoduje, že v řízení zřejmě muselo dojít k závažné procesní vadě a to už v přípravném řízení,. kterou soud zřejmě nenapravil.

Pelc je ženatý a má dvě děti. „Mám rodinu. Je pro mě těžké se vyrovnat s mým profesním a lidským selháním,“ řekl loni u soudu. Okresní soud v Lounech se k řízení připojil s podáním o náhradu škody. Částka, kterou soud žádá od bývalého účetního činí 16 138 465. Od původní škody ve výši 16 194 465 se částka liší. Pelc splácí dva tisíce korun měsíčně a už splatil 14 000 korun, zbytek zaplatila jeho matka. „Co vzala matka na sebe plus já je asi šedesát tisíc, které jsou už zaplaceny,“ řekl k tomu Pelc. Ten se netají tím, že s rodinou i po provalení se případu létá na nákladné dovolené do zahraničí.

Eva Paseková, ceskajustice, denik

X X X

JEDNÁNÍ  O  KONCI  VÁLKY  NA  URAJINĚ

HLAVNĚ  PŘESTAT  OKAMŽITĚ  UKONČIT  BOJE

Rubio a Lavrov jednají v Rijádu o válce na Ukrajině, bez zástupců Kyjeva

V saúdském Rijádu začaly rozhovory mezi zástupci Spojených států a Ruska o ukončení války na Ukrajině. Americkou stranu vede ministr zahraničí Marco Rubio, v ruské delegaci nechybí jeho protějšek Sergej Lavrov. Zástupci Kyjeva na jednání, které agentura AP označuje za nejdůležitější mezi oběma stranami od začátku války, pozváni nebyli.

 Jednání v Rijádu jsou dalším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa ke změně politiky Spojených států, která se dosud snažila Rusko izolovat. Mohou také připravit půdu pro případnou schůzku Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Skutečná normalizace s Washingtonem,“ citovala stanice Al-Arabíja zástupce ruské delegace, který tak popsal prioritu Moskvy.

 „Dobré americko-ruské vztahy jsou velmi důležité pro celý svět. Pouze společně se mohou Rusko a USA zaměřit na množství světových problémů, vyřešit globální konflikty a nabídnout řešení,“ uvedl Kirill Dmitrijev, výkonný ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF).

Jeho tým se může zúčastnit části jednání zaměřené na ekonomické otázky. Podle Dmitrijeva přišly americké společnosti kvůli odchodu z Ruska o 300 miliard dolarů (téměř 8,2 bilionu korun).

Dmitrijev, který studoval v USA a býval investičním bankéřem u Goldman Sachs, hrál klíčovou roli při navazování kontaktů mezi Moskvou a Washingtonem za Trumpova prvního funkčního období.

 Úterní schůzky se v Rijádu za ruskou stranu účastní ministr zahraničí Lavrov a zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov.

Spojené státy zastupují ministr Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff.

Fotografie pořízená před začátkem rozhovorů je zachycuje sedící po stranách velkého mahagonového stolu společně se saúdským ministrem zahraničí Fajsalem bin Farhánem a saúdským bezpečnostním poradcem Musáadem bin Muhammad Ajbánem v čele stolu.

„Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o rozhovorech nic nevěděla,“ řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ukrajina považuje jakékoliv vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny za bezvýsledná. Nemůžeme uznat jakékoliv dohody o nás bez nás,“ dodal. Podobný postoj vyjádřila i řada evropských spojenců. Také nikdo z nich nebyl na jednání přizván.

Washingtonská administrativa chce podle svých dosavadních vyjádření válku ukončit i za cenu ukrajinských ústupků, ať už jde o vstup země do NATO či získání zpět veškerého okupovaného území.

Čína vidí prostor k jednání s EU

Na úterní jednání v Rijádu zareagovala také Čína, podle které by se ho měly účastnit všechny zainteresované strany.

 „Vítáme úsilí směřující k míru. Zároveň ale doufáme, že se mírových rozhovorů budou moci ve vhodnou dobu zúčastnit všechny zainteresované strany,“ řekl mluvčí čínské diplomacie Kuo Ťia-kchun.

 Peking proto v této souvislosti vidí příležitost k jednání s Evropskou unií, jejichž „vzájemné zdravé a stabilní vztahy jsou nyní potřeba více než kdy jindy“. Spolupráce by přinesla větší jistotu a stabilitu v neklidném světě, kde by Čína působila jako konstruktivní síla,“ dodal Kuo.

Tato prohlášení podle agentury Reuters představují možný obrat ve vztazích EU a Číny, jejichž zlepšení však budou pravděpodobně bránit úzké vazby Číny na Rusko.

 X X X

Zemřel Miloš Balák, opakovaně stíhaný Zemanův hajný z lánské obory

Bývalý ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák zemřel. Redakci iDNES.cz to potvrdily dva nezávislé zdroje na sobě. Podle nich Balák zemřel v neděli večer. Bylo mu 57 let. Média již před lety informovala, že Balák trpí rakovinou. Tehdy také uvedla, že se jedná o rozvinutou formu nemoci. Co však bylo opravdovou příčinou úmrtí, je však zatím nejasné.

 Redakce iDNES.cz oslovila ohledně informace bývalého mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka či exkancléře Vratislava Mynáře. Ani jeden však nereaguje na SMS zprávy či volání.

Miloš Balák byl v roce 2022 odsouzen ke třem letům vězení, peněžitému trestu 1,8 milionu korun a čtyřletým zákazem činnosti za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zpevnění břehů lánské vodní nádrže Klíčava. Tehdejší prezident Miloš Zeman mu krátce poté udělil milost.

Zeman milost v kauze zakázky na zajištění a odvodnění svahů u vodní nádrže Klíčava odůvodnil tak, že Balák se neobohatil ani nevznikla žádná národohospodářská škoda. Baláka prohlásil za bezúhonného člověka, s jehož prací byl velmi spokojen. Zeman tehdy uvedl, že byl odsouzen kvůli tomu, kde pracoval.

Podezření z neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Balák tehdy stíhání potvrdil týdeníku Respekt, uvedl, že obvinění považuje za nepodložené.

„Trestní stíhání probíhá na svobodě, kdy věc dozoruje Okresní státní zastupitelství v Kladně. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněné osobě trest odnětí svobody až na tři roky,“ sdělil v lednu mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Stíhání podle Respektu souviselo s odvozem vycpané zvěře z Lán do skladů u Kladna.

Balák byl také loni v srpnu odsouzený v kauze špatné správy majetku, rakovnický soud mu uložil peněžitý trest přes 993 tisíc korun a čtyřletý zákaz činnosti. Už dříve byl odsouzen také za ovlivňování zakázky v případě zpevnění břehů kolem vodní nádrže Klíčava v Lánské oboře.

Soud se v minulosti také zabýval kauzou nevýhodného prodeje a těžby kamene v Lánské oboře, za což Balákovi uložil peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti.

 X X X

 Vvýzkumné aktivity v rámci nového dotačního projektu!

  Institut lázeňství a balneologie (ILaB) s potěšením oznamuje zahájení nového projektu ve spolupráci se společností XR Institute, s.r.o. Projekt s názvem „Validace systému pro sledování dolních končetin ve virtuální realitě a možnosti jeho komerčního využití ve zdravotnictví“ byl podpořen v rámci výzvy Proof of Concept OP TAK Ministerstva průmyslu a obchodu. Projekt odstartoval 1. ledna 2025.

Předkládaný projekt je zaměřen na vývoj inovativní technologie pro rehabilitaci dolních končetin ve virtuální realitě, která reaguje na rostoucí poptávku po moderních řešeních rehabilitačních procesů. Ve spolupráci s odborníky se bude vyvíjet systém, který umožní efektivní rehabilitaci po náročných operacích, jako jsou totální endoprotézy kyčelních a kolenních kloubů.

„Lázeňství se neustále vyvíjí a hledá nové cesty, jak pacientům nabídnout co nejefektivnější péči. Virtuální realita může významně rozšířit možnosti rehabilitace a přizpůsobit ji individuálním potřebám pacientů. Propojení tradičních lázeňských postupů s moderními technologiemi přináší nové příležitosti nejen pro léčbu, ale i pro samotný rozvoj lázeňství, může také významně přispět k efektivitě lázeňské péče“ uvedla Andrea Pfeffer Ferklová, radní Karlovarského kraje pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO.

Projekt je součástí dlouhodobého strategického zaměření na propojení moderních technologií a lázeňské péče. Kombinace virtuální a rozšířené reality s prvky umělé inteligence přinese interaktivní a vysoce efektivní řešení pro pacienty, kteří potřebují rehabilitaci po náročných chirurgických zákrocích.

„Tento projekt je dalším krokem v našem snažení propojit vědu, moderní technologie a lázeňskou péči. Spolupráce s XR Institute nám umožní vyvinout unikátní řešení, které může mít globální dopad na rehabilitaci a kvalitu života lázeňských pacientů,“ uvedla Alina Huseynli, ředitelka ILaB. „Zároveň se jedná o již druhý dotační projekt, který se nám podařilo získat v posledním roce, což je pro náš institut velký úspěch“.

Nové léčebné metody v kombinaci s možnostmi virtuální reality umožňují uzpůsobení rehabilitace na základě sledování pohybu pacienta a vyhodnocování individuální progrese, což je zásadní pro maximalizaci celkového efektu lázeňské léčby.

„Po ověření funkčnosti našeho prvotního prototypu nám projekt Proof of Concept umožní dokončit vývoj komerčně nasaditelného řešení. V rámci vývoje je nesmírně důležité otestování uživatelské přívětivosti s koncovými uživateli k čemuž nám dopomůže právě spolupráce s ILaB“, zdůraznil Marek Bureš, hlavní řešitel projektu.

Projekt bude probíhat po dobu 24 měsíců a zahrnuje validaci vyvinuté technologie v reálných klinických podmínkách. Klíčovými milníky projektu budou vývoj prototypu, testování v pilotních provozech a příprava na komercializaci. Jarmila Klsák, Garantka komunikace v oblasti vědy a výzkumu, ILaB,

tel: 730 823 703, e-mail: klsak@i-lab.cz