Americký prezident Donald Trump uvedl, že věří Putinovi, že usiluje o mír na Ukrajině, a zdůraznil nutnost ukončení války. Slíbil, že Kyjev bude součástí vyjednávání. „Myslím, že by mi řekl, kdyby (mír) nechtěl,“ řekl Trump o Putinovi. Ukrajina, která se obává, že bude v dialogu s Moskvou odsunuta na vedlejší kolej, se podle Trumpa zúčastní jednání o konci války s Ruskem.
Na otázku novinářů v Bílém domě ohledně možného návratu Ruska do skupiny G7 Trump odpověděl, že by byl rád, kdyby se tak stalo. „Myslím, že byla chyba (Rusko) vyhodit“, prohlásil republikánský prezident.
Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik G7, tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
Staronový americký prezident také sdělil, že chce vést jednání s Čínou a Ruskem o jaderném odzbrojení a o snížení výdajů na obranu všech tří mocností na polovinu. Zvažuje uspořádání summitu s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, jakmile se „věci trochu uklidní“.
Trump ve středu oznámil, že si s šéfem Kremlu telefonoval a oba politici se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo na příkaz Putina před téměř třemi roky. Trump se s Putinem plánuje setkat v Saúdské Arábii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Donalda Trumpa, že Vladimir Putin jen předstírá ochotu uzavřít mírovou dohodu, protože se ho bojí. Trump předtím telefonicky jednal s Putinem a dohodl se s ním na osobním setkání. Oba státníci chtějí hledat řešení války na Ukrajině a Trump ujistil Zelenského, že Ukrajina bude u jednání zastoupena.
Rozhovor mezi Trumpem a Zelenským trval asi hodinu. Ukrajinský prezident potvrdil, že usiluje o mír, ale upozornil, že Putin říká Trumpovi to, co chce slyšet. Trump uznal možnost, že Zelenskyj má pravdu, ale trval na tom, že Putin mluvil vážně.
Trump zdůraznil význam schůzky Zelenského s americkými diplomaty na Mnichovské bezpečnostní konferenci a vyzval ho, aby připravil vlastní vyjednávací tým. Na závěr mu poskytl soukromé telefonní číslo a Zelenskyj mu jako gesto slíbil pás boxerského mistra světa Oleksandra Usyka.
X X X
VELMOC RUSKO DO ROKA UKONČIT VÁLKU NA UKRAJINĚ
O MIRU V EVROPĚ ROZHODNOU VELMOCI USA, RUSKO,
JAKO PO HITLEROVI
RUSKO VYBOJOVANÉ ÚZEMÍ NA UKRAJINĚ NEPUSTÍ
S UKRAJINOU BOJUJE PROTI RUSKU CELÝ SVĚT
UKRAJINA KAPITULOVAT, ZELENSKÉHO VYHODIT,
NA UKRAJINĚ ZBYTEČNĚ DÁLE ZABÍJET LIDI
VÁLKU NA UKRAJINĚ ZAVINIL ZELENSkÝ, POSLECHL BIDENA, ANGLII…
Rusko chce do roka skončit válku, ale za svých podmínek, varuje norská služba
Ukončit válku na Ukrajině, ovšem pouze za svých podmínek, bude letos hlavní prioritou Moskvy, tvrdí norská vojenská rozvědka ve své nejnovější zprávě. Hlavní překážkou je ale západní pomoc Kyjevu. Pokud si Ukrajina zajistí příliv zbraní a udrží dostatek bojových sil, vyjednávací pozice Moskvy může rapidně zeslábnout a počátkem roku 2026 se překlopit ve prospěch Kyjeva.
„Západní zbrojní podpora je zásadní pro schopnost Ukrajiny bránit se proti ruské agresi a je jediným nejdůležitějším faktorem, který ovlivní průběh války v roce 2025,“ uvádí v nové zprávě norská vojenská rozvědka NIS (Etterretningstjenesten).
Rusko má sice podle hodnocení zpravodajců ve válce „navrch“, ale nepodařilo se mu uskutečnit zásadní průlom. Bude proto intenzivně vyvíjet tlak na Západ a snažit se západní země odradit od další pomoci Kyjevu.
„Ruská chuť riskovat se může dále zvýšit, pokud se válka vyvine ve prospěch Ukrajiny.“
FOCUS norské vojenské rozvědky NIS
Bude k tomu intenzivně využívat sabotáže, fyzické i v kyberprostoru, a hrozit svým jaderným arzenálem, tvrdí Norové.
Připouští, že takové způsoby jednání do jisté míry svědčí o tom, že je Moskva ochotna se postavit Západu, ale zároveň by se ráda vyhnula přímé vojenské konfrontaci s NATO.
A norští zpravodajci také potvrzují, že v pomoci Kyjevu je naprosto zásadní vytrvalost. „Pokud by se západní zbrojní podpora zvýšila a Ukrajina uspěla v obtížném úkolu udržet si přístup k dostatečnému množství bojujícího personálu, mohla by se válka v roce 2026 naklonit ve prospěch Ukrajiny,“ předpokládá NIS.
Zároveň varuje, že pokud by k tomu došlo, Rusko by v reakci bylo ochotné podstoupit větší riziko a do boje proti západním podporovatelům Ukrajiny by nasadilo podstatně širší škálu prostředků včetně sabotážím přímo na dodávky zbraní či munice pro ukrajinské obránce nebo subverzním akcím proti západní kritické infrastruktuře.
Ruské zpravodajské a bezpečnostní služby podle NIS v roce 2024 rekrutovaly Evropany prostřednictvím digitálních platforem a nabízely jim platby za provedení konkrétních a postupně čím dál závažnějších sabotáží. „Řada žhářských útoků a vandalismu po celé Evropě byla součástí rozsáhlého, koordinovaného ruského úsilí odradit a sabotovat západní zbrojní podporu Ukrajině,“ uvádí se ve zprávě.
Ruské tajné služby rovněž využívají umělou inteligenci a internet k šíření protizápadních narativů a povzbuzování extremistů, například v souvislosti s kontroverzními mediálními příběhy. Účelem je rozvrátit a podnítit nepokoje v západních zemích. „Ruská chuť riskovat se může dále zvýšit, pokud se válka vyvine ve prospěch Ukrajiny,“ upozorňuje NIS.
Moskvě docházejí zdroje
Před iniciativami k „rychlému ukončení války“ v čele s proklamacemi amerického prezidenta Donalda Trumpa zpravodajci varují, že ukončení války za ruských podmínek by jen posílilo víru Moskvy ve vojenskou sílu jako nástroj zahraniční politiky a mohlo by ji povzbudit k dalším útokům jinde. „Státy, které se nacházejí blízko ruských hranic a nejsou členy NATO, jsou vůči vojenskému nátlaku Moskvy nejzranitelnější,“ konstatuje NIS.
Tři roky války podle norských zpravodajců vyčerpaly Moskvu více, než původně předpokládala. Ačkoliv Rusko tvrdí, že jeho ekonomika je silná a že se dobře s válkou a jejími dopady vyrovnává, realita je velmi odlišná. Ruská ekonomika je pod velkým tlakem a stává se stále zranitelnější. Válka ji výrazně oslabila a Moskva financuje své válečné úsilí vyčerpáváním jiných rozpočtových sektorů, které jsou základem životní úrovně obyvatelstva.
Kreml se to podle NIS snaží skrýt jak před ruským lidem, tak před okolním světem tím, že veřejnosti odpírá přístup k makroekonomickým údajům. Po očištění o inflaci je vývoj ruského HDP (hrubého domácího produktu) dokonce už negativní a jeho ekonomika je v recesi. Současná rozpočtová politika země je proto neudržitelná a riziko hospodářské destabilizace narůstá.
Přestože má Rusko ekonomický prostor pro udržení války v roce 2025, počínaje rokem 2026 roste riziko, že válečnému úsilí bude bránit nedostatek finančních prostředků,“ předpokládá norská rozvědka.
Ruské úřady sice mohou získat peníze na válku zvýšením daní pro obyvatelstvo, elitu a hlavní exportéry a přesunem dalších rozpočtových položek; to však s sebou ponese vysoké riziko domácí nestability.
Ruské cíle zůstávají stejné
Celkové cíle Ruska na Ukrajině zůstávají podle zpravodajců nezměněny. Územní ambice zahrnují minimálně čtyři anektované oblasti Luhansk, Doněck, Záporoží a Cherson a v dlouhodobém horizontu pravděpodobně zahrnují také Charkovskou oblast a ukrajinské pobřeží Černého moře. „Politickou ambicí Moskvy je, aby Ukrajina zůstala mimo NATO, postrádala jakékoli věrohodné západní bezpečnostní záruky a podléhala ruské sféře vlivu,“ uvádí se ve zprávě.
Aby toho dosáhlo, snaží se Rusko vojensky vyčerpat Ukrajinu a způsobit zemi tak vysoké ztráty na civilním obyvatelstvu, že ukrajinská vláda „bude donucena jednat o míru za ruských podmínek“.
Zpravodajci v hodnocení konstatovali, že se loni válka do jisté míry vyvíjela ve prospěch Ruska a jeho územní kontrola nad ukrajinským územím se zvýšila o přibližně 3 400 kilometrů čtverečných. „Jedná se o oblast o něco menší než norské hrabství Østfold. Rusku se nepodařilo převést tuto iniciativu do většího průlomu a každý měsíc ztratilo desítky tisíc vojáků, aby dosáhlo tohoto okrajového územního postupu,“ poznamenává NIS.
Připomíná zároveň, že Rusko má přibližně 1 150 000 aktivních vojáků a až 22 milionů lidí ve vojenském věku. Kreml tak má stále dobré předpoklady pro nábor a mobilizaci vojenského personálu a pravděpodobně si udrží dostatečný příliv nových vojáků po celý rok 2025. Trend upřednostňování kvantity nad kvalitou bude na frontě pokračovat.
Nasazení severokorejských vojáků především v ruské Kurské oblasti od loňského podzimu pak norská vojenská rozvědka označila za zanedbatelné a mělo jen poněkud zmírnit nedostatek ruských sil v určitých frontových sektorech.
„Počty severokorejských vojáků na evropské půdě mají prozatím především politický význam a musely by se prudce zvýšit, aby se v nějakém významném rozsahu snížilo nasazení ruských vojáků,“ uvádí se v dokumentu.
Hrozbou je Severní flotila
Ačkoliv ruské námořní síly čelí prohlubující se propasti mezi ambicemi a zdroji, ruská Severní flotila zůstává podle hodnocení norské vojenské rozvědky významnou hrozbou.
Velení flotily na jednu stranu upřednostňuje provádění jen nezbytné údržby před operačními úkoly a potíže v loděnicích zapříčiňují nedodělky zhoršující schopnost mnoha stárnoucích plavidel, na straně druhé ale flotila postupně přijímá do výzbroje nová plavidla včetně víceúčelových ponorek a moderních fregat.
V roce 2025 bude mít ruská Severní flotila tři moderní víceúčelové ponorky třídy Severodvinsk a tři moderní fregaty vyzbrojené hypersonickými střelami Zirkon. „Extrémně vysoká rychlost střel je pro systémy protivzdušné obrany velmi obtížně zachytitelná,“ upozorňuje NIS s tím, že ruské strategické ponorky, vyzbrojené řízenými střelami, se pravidelně pohybují blízko norských námořních hranic.
A situace je podobná také s ruskými strategickými bombardéry, které ruské velení nechalo přemístit na letecké základny na poloostrově Kola, aby snížilo jejich zranitelnost vůči ukrajinským útokům. „Letouny zde zůstanou po celý rok 2025. Budou primárně provádět útoky řízenými střelami na Ukrajinu, ale také létat na západ směrem k Evropě a na sever k USA, aby odstrašily NATO,“ předpokládá norská rozvědka.
Na uskutečnění avizovaných ambiciózních plánů na posílení své vojenské přítomnosti na Dálném severu včetně blízkosti finských a norských hranic ovšem momentálně nemá Moskva kapacity, protože válka má nejvyšší prioritu.
V blízkosti norských hranic by Rusko chtělo rozšířit několik brigád do divizí a založit nový armádní sbor, který má být dislokován v Karélii. „Rusko bude mít malou šanci na uskutečnění těchto plánů, dokud válka bude pokračovat se současnou intenzitou. Moskva může tyto plány plně realizovat nejdříve pět až deset let poté, co válka na Ukrajině skončí,“ konstatuje norská rozvědka.
X X X
Vance v Mnichově tvrdě kritizoval poměry v Evropě, publikum reagovalo vlažně
Svoboda slova je v Evropě na ústupu, řekl ve svém pátečním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci americký viceprezident J. D. Vance. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům. Většinu projevu věnoval kritice poměrů v Evropě, o válce na Ukrajině se zmínil jen okrajově. Mnohá média přitom očekávala, že nastíní představu americké administrativy o cestě k dosažení míru na Ukrajině.
Vance ve svém projevu kritizoval údajné omezování svobody slova v Evropě, jako příklad zmínil mimo jiné nedávno zrušené prezidentské volby v Rumunsku. Kritizoval také Evropskou komisi (EK) a její politiku regulace sociálních sítí, ale i vlády ve Švédsku či Velké Británii. „Obávám se, že svoboda slova je napříč Evropou na ústupu,“ řekl.
Podle amerického viceprezidenta je sice důležité, aby Evropa rozvíjela svou obranyschopnost navenek, zároveň ale dodal, že mu větší starosti dělá nebezpečí, které podle něj Evropě hrozí zevnitř. Obává se, že „by se Evropa mohla zříct některých základních hodnot, hodnot, které sdílí se Spojenými státy“. „Musíme dělat více, než o demokratických hodnotách jen mluvit, musíme je žít,“ dodal.
Von der Leyenové se tleskalo
Před Vancem na bezpečnostní konferenci hovořila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, značnou část projevu věnovala válce na Ukrajině. Uvedla mimo jiné, že její pád by oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy. Zatímco její projev v sálu hotelu Bayerischer Hof přerušil několikrát hlasitý potlesk, na Vanceovu řeč reagovalo obecenstvo složené ze světových politiků jen vlažně.
Téma mnichovské konference, tedy bezpečnost, ve Vanceově projevu prakticky nezaznělo. Americký viceprezident jen zopakoval, že by Evropa měla vydávat více peněz na svou obranu. Prezident Donald Trump před časem vyzval, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Původně se očekávalo, že Vance využije svůj projev na mnichovské konferenci, aby nastínil plány Spojených států pod vedením prezidenta Trumpa na ukončení války na Ukrajině. Některá německá média uváděla, že by mohl rovněž oznámit stažení části amerických sil z Evropy. V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný Trumpův telefonát s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti.
„My přežili Gretu, vy přežijete Muska“
Vance Evropany také vyzval, aby zastavili nelegální migraci. Je to podle něj přáním také evropských občanů, kterým by měli politici více naslouchat. „Ze všech naléhavých výzev, s nimiž se zde zastoupené národy potýkají, není žádný podle mého názoru naléhavější než masová migrace,“ řekl Vance. Americká vláda zahájila po nástupu prezidenta Trumpa k moci program rozsáhlých deportací.
Viceprezident Vance rovněž kritizoval, jak evropské země přistupují k některým stranám označovaným za populistické. Nepřímo přitom podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. „Protipožární zdi nemají místo,“ uvedl. Jako protipožární zeď je označován princip, na základě kterého německé strany politického středu nespolupracují se stranami na okrajích politického spektra. V Německu se příští týden v neděli uskuteční parlamentní volby. AfD se v nich zřejmě stane druhou nejsilnější stranou.
AfD otevřeně podporuje mimo jiné blízký Trumpův spolupracovník, miliardář Elon Musk. Také jeho ve svém projevu Vance zmínil. „Když dokázala americká demokracie přežít deset let nadávání Grety Thunbergové, dokážete vy přežít několik měsíců Elona Muska,“ řekl. Švédka Thunbergová se proslavila jako zastánkyně většího úsilí v boji proti klimatickým změnám. Musk v minulých týdnech podpořil nejen AfD, ale i další pravicově populistické až krajně pravicové strany v Evropě.
X X X
LEYENOVÁ SABOTOVAT KONEC VÁLKY NA UKRAJINĚ
Mír je velmi daleko, míní ruský politolog po Trumpově hovoru s Putinem. EU podle něj bude vyjednávání sabotovat
NA UKRAJINĚ STÁLE MNOHO NACISTŮ PO HITLEROVI,
DOKUD SE NEODSTRANÍ, NEBUDE MÍR, KLID V EVROPĚ
Mír na Ukrajině je ještě daleko. Telefonní rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského lídra Vladimira Putina ho nepřiblížil ani na píď. Myslí si to známý ruský politolog Alexej Muchin. „Pokud se Evropská unie připojí k mírovému procesu, bude pro Rusko a Spojené státy velmi obtížné dosáhnout vzájemného porozumění při řešení konfliktu,“ sdělil mj. v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Lidovky.cz: Jak obecně hodnotíte telefonický rozhovor mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem?
Abych byl upřímný, moc nerozumím tomu rozruchu v médiích a mezi experty. Je to zatím zahájení vyjednávacího procesu. Trump už naznačil, jak by měla vypadat jeho vyjednávací skupina. Její součástí by měl být ministr zahraničí Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz, zvláštní zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. To je mimochodem velmi zvláštní volba. A ještě podivnější volbou je ředitel CIA John Ratcliffe.
Debanderizace západních oblastí Ukrajiny po skončení druhé světové války trvala asi 10 let. A to měla NKVD všechny pravomoci, výsady a kompetence. Zde budeme muset pracovat s obyvateli Ukrajiny mnohem déle.
Abych pravdu řekl, trochu mě mate složení vyjednávacího týmu. Neviděl jsem tam například zvláštního vyslance USA pro Ukrajinu a Rusko Keitha Kellogga. Tak uvidíme. Buď Trump sestavil seznam svých představitelů nepozorně, je to nedbalost jeho týmu, nebo jde o nějaký velmi chytrý tah se zařazením do vyjednávací skupiny lidí, kteří s Ukrajinou, mírně řečeno, nemají nic společného. Nebo se věnují čistě výzvědné činnosti. Zkrátka, je to čím dál tím zajímavější.
X X X
Putinovo velké vítězství, válka je u konce, komentují Trumpovy kroky v USA
Středeční telefonát ruského diktátora Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem přinesl pro Rusko stejně velký zlom ve válce proti Ukrajině jako kterákoli bitva, míní deník The New York Times (NYT). Jako ruský úspěch hodnotí vývoj i magazín The Atlantic. List The Washington Post (WP) vidí i povzbudivé signály, The Wall Street Journal (WSJ) zase píše o Trumpově novém přístupu k vleklým konfliktům.
List The New York Times píše o „velkém vítězství“ Putina poté, co Trump ohlásil, že Spojené státy chtějí o osudu Ukrajiny jednat s Ruskem. „Byla to dosud nejjasnější známka toho, že Putin by i přes katastrofální selhání Ruska na začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 mohl z války vyjít s překreslenou mapou Evropy a s posíleným ruským vlivem na kontinentu,“ uvádí.
Deník připomíná také výroky amerického ministra obrany Petea Hegsetha, který se vyslovil proti přijetí Ukrajiny do NATO, nebo jmenování bývalé kongresmanky Tulsi Gabbardové, jejíž některá vyjádření kopírovala ruskou propagandu, do čela amerických tajných služeb. „V součtu tyto události znamenají pro Putina odměnu za jeho několikaměsíční kampaň, kdy nešetřil chválou na adresu pana Trumpa,“ uvádí NYT.
Podle experta listu The Washington Post na zahraniční politiku Davida Ignatiuse ovšem podrobnější pohled na Hegsethovy komentáře nabízí signály, že Trumpova administrativa se bude snažit podporovat „svrchovanou a prosperující Ukrajinu“. Šéf Pentagonu podpořil myšlenku mezinárodní mírové mise na Ukrajině, jakkoli odmítl nasazení amerických vojáků v takovéto iniciativě. „Ukrajina by chtěla víc… ale slyšel jsem ve středu jisté pozitivní komentáře od Američanů, kteří silně podporují obranu Kyjeva proti ruské agresi,“ pokračuje Ignatius.
The Atlantic ve své analýze napsal, že válka na Ukrajině ve středu v jistém smyslu skončila, a že začala její pravděpodobně poslední kapitola. Spojené státy podle něj daly jasně najevo, že už nebudou podporovat válečné cíle Ukrajiny, jejíž vyjednávací pozice se zhoršuje.
„Trump a jeho hlavní poradci odměnili Putina za jeho trpělivost pokračovat ve válce i po listopadových amerických volbách a pravděpodobně mu umožnili uzavřít dohodu, která bude blíž jeho preferencím, až budou Rusko a Ukrajina nakonec zvažovat urovnání války,“ píše The Atlantic. „Válka se ani zdaleka nevyvíjela tak, jak si Putin zpočátku představoval, ale teď má jasně vítr v plachtách,“ dodává.
Deník The Wall Street Journal se na vývoj dívá z pohledu Trumpa, který „přepisuje přijímaná pravidla pro urovnávání těžko řešitelných konfliktů ve světě“. Jeho postup kolem Ukrajiny dává do souvislosti s prezidentovým návrhem, aby USA převzaly kontrolu nad Pásmem Gazy v návaznosti na izraelskou válku proti teroristickému hnutí Hamás.
„Pro Trumpa jsou si Gaza a Ukrajina v lecčems podobné. Tisíce lidí zbytečně umírají. Města jsou v troskách. Prastaré křivdy podněcují nekonečné boje,“ popisuje WSJ. „Jeho plány pro obě místa jsou odmítnutím americké politiky uplatňované po desetiletí, čímž jasně prohlašuje, že konvenční odpovědi Washingtonu na tyto zdánlivě neukončitelné střety byly vyzkoušené a selhaly,“ napsal deník.
X X X
VEDENÍ KU V PRAZE BRALO MILIONY
Vedení Univerzity Karlovy bralo miliony. Rektorka dostala s bonusy víc než premiér
Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy, v květnu 2024 ke svému 175tisícovému platu získala bonus 400 tisíc korun, v listopadu brala odměnu 576 tisíc korun. Podobně vysoké částky dostali k platu kvestor univerzity Martin Maňásek nebo člen vedení, kterého UK nazývá krycím kódem E. S odměnami za další měsíce si tito tři akademici přišli za rok na několik milionů. Jejich příjmy tak dohnaly či předehnaly plat premiéra.
Maňásek si v květnu k platu 165 tisíc přilepšil o 350 000, v listopadu o 573 tisíc korun. Akademikovi skrytým pod kódem E přišel v květnu na účet plat 150 tisíc + bonus 350 tisíc. A v listopadu dostal dokonce odměnu ve výši 610 000 korun.
Celkem si šestnáctičlenný poradní sbor s rektorkou na odměnách rozdělil 11,5 milionu korun. Informace si MF DNES od školy vyžádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím poté, co její hospodaření začala řešit policie.
Univerzita Karlova tvrdí, že vysoké odměny si všichni zaslouží. Podle mluvčí Lucie Přívětivé šlo o odměnu za reakci na tragickou střelbu na filozofické fakultě v prosinci 2023, při níž vrah zabil 14 lidí.
X X X
Trump přizval Čínu k řešení války na Ukrajině. Pro Peking je to příležitost, míní experti
Americký prezident Donald Trump navrhl Číně, aby se podílela na jednání o míru na Ukrajině. Podle CNN má sice Peking s USA složité vztahy, takovou nabídku ale možná neodmítne. Experti soudí, že Čína by tím mohla zazářit na mezinárodním poli a odlákala by americkou pozornost od Asie.
Už od začátku války na Ukrajině se debatuje o tom, kdo by konflikt mohl ukončit. Často se v tomto kontextu skloňovala i Čína, kterou teď k jednacímu stolu pozval přímo také americký prezident Donald Trump.
„Doufejme, že nám Čína pomůže zastavit válku. Mají nad touto situací velkou moc a my s nimi budeme spolupracovat,“ řekl Trump minulý měsíc politickým a obchodním elitám shromážděným na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Půjdou Rusko a Čína proti USA?
Vztahy mezi USA a Čínou jsou dlouhodobě složité, Trump na začátku února uvalil desetiprocentní cla na dovoz čínského zboží do USA. Válka na Ukrajině by ale mohla být vzácným úkazem spolupráce obou mocností.
Trump rozehrál tažení pomsty, píše CNN. Zemětřesení probíhá i mezi jeho podporovateli
„Pokud bude na stole takový kritický aspekt, který by mohl vylepšit americko-čínské vztahy, myslím, že Čína bude čelit velkému pokušení a může být velmi nápomocná,“ řekla pro CNN Jun Sunová, ředitelka čínského programu v think tanku Stimson Center ve Washingtonu.
Peking si ale podle ní bude dávat pozor, aby neohrozil své vztahy s Ruskem. Ačkoli se Čína v přístupu k Ukrajině snaží tvářit neutrálně, s Moskvou udržuje blízké politické i ekonomické vazby. Správně diplomaticky kličkovat by ale v případě společného jednání musely i Spojené státy. Snadno by se mohly ocitnout v silové nevýhodě.
„Vyjednávací stůl, u kterého má Si Ťin-pching významné místo, je zároveň stolem, u kterého má Putin, nikoli Trump, trvalého partnera. Což je podle analytiků skutečnost, kterou by Washington musel pečlivě sledovat, pokud nechce riskovat izolaci evropských spojenců nebo řešení, které by bylo pro Ukrajinu nepřijatelné,“ komentovala CNN.
- D. Vance bude jednat v Evropě
Další vývoj jednání o míru na Ukrajině odhalí páteční bezpečnostní konference v Mnichově, na kterou přiletí i americká delegace. Povede ji Trumpův viceprezident J. D. Vance, který se sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na místě bude i čínský ministr zahraničí Wang I, který bude zastupovat zájmy Pekingu. Informovala o tom agentura Reuters.
Trump už dal najevo, že chce v případě války v Evropě hledat transakční dohodu, a ne nejlepší řešení pro Ukrajinu. Podporu Kyjeva by rád vyměnil za vzácné nerosty, kterými je Ukrajina protkaná a které USA potřebují, aby stačily Číně. Právě o tomto aspektu by se mělo v Mnichově jednat.
Ukrajina by jednou mohla být ruská, řekl Trump. Za pomoc chce vzácné kovy za 500 miliard dolarů
Zelenskyj mezitím dal najevo, že je ochotný s Kremlem jednat, ale jen v případě, že USA s Evropou poskytnou Ukrajině bezpečnostní garance. Rusko zase trvá na tom, že mír by byl možný pouze v případě, že se Ukrajina vzdá myšlenek na členství v NATO a přenechá Rusku všechna okupovaná území. Moskva odmítla myšlenku, že by Ukrajinci za část svých oblastí vyměnili část Kurské oblasti, kterou sami drží.
Středečním prohlášením vyšly Spojené státy naproti spíše požadavkům Ruska. Ministr obrany Pete Hegseth řekl, že je nereálné, aby se Ukrajina připojila k NATO. Stejně tak je podle něj nepravděpodobné, že by země obnovila své původní hranice před rokem 2014. Tedy před anexí Krymu.
X X X
Čas Evropy skončil, je to ošklivá stará panna, raduje se Medveděv
Bývalý ruský prezident a předseda vlády Dmitrij Medveděv ocenil rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem o mírových jednáních. Řekl přitom, že Evropa nikoho nezajímá, její čas skončil a je jen slabá a ošklivá „stará panna“.
„Rozhovor mezi prezidenty Ruska a USA se konečně uskutečnil, což je samo o sobě velmi důležité. Předchozí americká administrativa zrušila všechny kontakty na vysoké úrovni ve snaze potrestat a ponížit Rusko. Výsledkem bylo, že svět balancoval na pokraji apokalypsy,“ ocenil rozhovor prezidentů Medveděv.
Rýpl si přitom do Evropy. „Frigidní stará panna Evropa šílí žárlivostí a vztekem. Nikdo ji nevaroval před telefonátem Putina a Trumpa ani s ní nikdo nekonzultoval jeho obsah či pozdější prohlášení,“ napsal na síť X.
Frigid spinster Europe is mad with jealousy and rage. It wasn’t warned of the Putin-Trump call or consulted about its content or later statements. It shows its real role in the world and chances of snagging a husband. No wonder. Europe’s time is over. It’s weak, ugly and useless
„Ukazuje to její skutečnou roli ve světě a šance na ulovení manžela. Není divu. Čas Evropy skončil. Je slabá, ošklivá a zbytečná,“ dodal místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace, který po vypuknutí války na Ukrajině nechvalně proslul ostrými, agresivními výpady na adresu evropských zemí a hlasitou podporou války.
Jeho slova reflektují oficiální ruský názor. Ruská média vítězoslavně píší, že Washington názor Kyjeva ani Bruselu nezajímá. Kreml oficiálně uvedl, že postoj Trumpa mu imponuje a považuje jej za velice důležitý, protože protože kontakty s USA na nejvyšší úrovni v posledních letech chyběly.
Evropští představitelé uvedli, že Evropa musí být přítomná při jednáních o osudu Ukrajiny. Neskrývají obavy, že Trump o ní rozhodne bez zapojení Kyjeva. Někteří, včetně šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové, varují před novým Mnichovem.
I ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj zdůraznil, že nejde uzavřít žádnou dohodu o Ukrajině bez Ukrajiny. Vyslovil se též proto, aby se jednání účastnila Evropa.
X X X
DALŠÍ ÚTOK V NĚMECKU
Další útok před volbami. Už s tou migrací něco udělejte, naléhají Mnichované
Hrozivý, nepochopitelný – taková slova volí Mnichované v reakci na útok, při kterém ve čtvrtek Afghánec najel autem do průvodu odborářů a zranil třicítku lidí. Někteří obyvatelé žádají zpřísnění migrační a azylové politiky. Jiní ale pochybují, že se podobným útokům dá zabránit. Příští týden se v Německu konají parlamentní volby, migrace a bezpečnost jsou hlavním tématem předvolební kampaně.
„Je to hrozná tragédie. Jdu kolem a právě jsem si v mobilním telefonu hledal, co se tu stalo,“ řekl agentuře ČTK pětapadesátiletý Christian.
Místo činu, křižovatku ulic Karlstrasse a Seidlstrasse v centrální mnichovské části Maxvorstadt, má v tu chvíli na dohled, za červenobílou policejní páskou. „Politici s tím musí konečně něco dělat,“ dodal.
Na místě tragédie stále zůstávají věci zraněných, oblečení, kočárek, reflexní vesty, které měli účastníci odborářské demonstrace na sobě, ale i izotermické fólie, které použili záchranáři při poskytování první pomoci.
Na místě stojí také poškozený osobní vůz značky Mini. Jeho řidiče, 24letého žadatele o azyl z Afghánistánu, policie zadržela na místě.
„Prostě nepochopitelné,“ kroutí hlavou nad útokem 23letá Sandra, která v Mnichově studuje vysokou školu.
Útok se odehrál krátce před volbami do Spolkového sněmu. Hlavním tématem předvolební kampaně přitom je migrace a bezpečnost, a to nejpozději od lednového útoku v bavorském Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl zaútočil nožem na skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc.
Obrat v migrační politice?
„Moje rozhodnutí, koho budu volit, to nezmění. Ale mohlo by to určitě posílit pravicové extremisty,“ řekla v reakci na mnichovský útok Sandra.
Na mysli měla stranu Alternativa pro Německo (AfD), která bývá označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou a prosazuje tvrdý přístup k migrantům včetně jejich masových deportací.
V průzkumech veřejného mínění má AfD v posledních týdnech 20 až 22 procent hlasů, a stane se tak zřejmě druhou nejsilnější stranou v parlamentu. „Já si ale nemyslím, že se tohle dá změnit nějakými opatřeními. Páchají to jednotlivci,“ dodala studentka Sandra.
Spolupředsedkyně AfD a kandidátka na kancléřku Alice Weidelová v první reakci na útok v Mnichově vyzvala na síti X k obratu v migrační politice. Použila přitom výraz „Migrationswende“. Podobný výraz, „Zeitenwende“, použil kancléř Olaf Scholz po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022. Avizoval jím, že se zásadně změnila doba, ve které Němci žijí.
Také opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která podle průzkumů volby 23. února vyhraje, v posledních týdnech přitvrdila v požadavcích na změnu migrační a azylové politiky.
Její lídr a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz požaduje mimo jiné důslednější deportace odmítnutých žadatelů o azyl a odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli nárok na azyl.
Bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder na místě útoku vyjádřil zármutek, dodal ale, že se konečně musí něco změnit.
S tím souhlasí i sedmdesátník Franz. I on hovořil v centru Mnichova o tragédii, která ale musí mít konečně následky i ve změně migrační politiky. „Já volím desítky let CSU a myslím, že po volbách, až budou u moci, musí migraci zastavit. Takhle už to přece dál nejde,“ řekl.
V centru Mnichova jsou na mnoha místech o domy opřené kovové bezpečností zábrany. Vidět jsou také desítky policistů. Ve městě totiž panují přísná bezpečnostní opatření kvůli Mnichovské bezpečnostní konferenci, která začne už v pátek. Dohlížet na její průběh má až 5000 policistů.
Na akci se sjede šest desítek hlav států a vlád z celého světa, včetně amerického viceprezidenta J. D. Vance, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského či české hlavy státu Petra Pavla.
X X X
Podle Trumpa svět na cestě k míru
Nečekaný telefonát Donalda Trumpa Vladimíru Putinovi obsahoval přání ukončit válku na Ukrajině a najít dlouhodobé řešení, které zahrnuje obnovu spolupráce mezi USA a Ruskem.
V Bílém domě konečně došlo na Ukrajinu, která přijde o část území i vyhlídku členství v NATO. O zbytek ať se postará EU. To je zhruba představa amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterou známe ze suchého sdělení jeho ministra obrany Peta Hegsetha jednatřiceti kolegům včetně ukrajinského ministra ve štábu NATO v Bruselu.
Sám Trump o tom jednal ve středu v dlouhém telefonickém hovoru s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, se kterým se chce sejít „v nikoliv vzdálené budoucnosti“ v Saúdské Arábii, jak později informoval novináře shromážděné v Oválné pracovně.
Vedle toho Trump nabídl pár dalších informací na sociální síti Truth Social:
„Právě jsem měl dlouhý a velmi produktivní telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ napsal ve středu ráno washingtonského času. „Hovořili jsme o Ukrajině, Blízkém východě, energetice, umělé inteligenci, síle dolaru a dalších tématech.“ Oba státníci zmínili „velký přínos, který jednou budeme mít ze vzájemné spolupráce“, a shodli se na potřebě ukončit válku Ruska s Ukrajinou. Slíbili si, že budou spolupracovat „velice úzce“ a vzájemně se navštíví.
Kreml vzápětí informoval o pozvání Donalda Trumpa do Moskvy k jednání o Ukrajině.
Jednáním o ukrajinské válce prezident Trump pověřil ministra zahraničí Marca Rubia, ředitele CIA Johna Ratcliffa, poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze a zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa.
V Trumpově příspěvku na síti Truth Social zaujme také připomínka spojenectví USA a SSSR za druhé světové války, „kde Rusko ztratilo desítky milionů lidí a také my jsme utrpěli velké ztráty“.
Může to bhýt signál, jak mnozí naznačují, že případnou dohodu by mohli podepsat Trump s Putinem 9. května v Moskvě.
Trump také s potěšením poznamenal, že Vladimír Putin v tomto telefonickém rozhovoru použil obrat, který on sám zdůrazňoval ve volební kampani – „ZDRAVÝ ROZUM“ (a zdůraznil to takhle verzálkami).
Nevynechal, že kdyby byl po roce 2020 prezidentem, k válce na Ukrajině by nikdy nedošlo. Proto „musí skončit! Žádné další životy nesmí být ztraceny!“
Podle dalších informací o telefonátu s Putinem, které pak získali novináři od Trumpa v Oválné pracovně, hovor trval přes hodinu (podle Putinova mluvčího Peskova „asi hodinu a půl“) a vyplynulo z něj, že „Putin chce mír“ a „chtěl by už vidět konec“.
V záznamu tohoto briefinku na Youtobe vidíme, že Trump hned na začátku odpovídá na otázku, zda byly pro mírová jednání stanoveny nějaké předběžné podmínky:
„Ne. Měli jsme výborný rozhovor, který trval dlouho, přes hodinu. Potom jsem měl dnes ráno velice dobrý rozhovor také s prezidentem Zelenským. A myslím, že jsme na cestě k dosažení míru.“
Za pozornost tedy stojí:
Trump jednal napřed s Putinem, pak teprve se Zelenským, který netušil, co se chystá.
S Putinem se Trump dohodl na jednání o míru bez předběžných podmínek.
Ignorovány jsou požadavky Zelenského, aby se Rusko napřed stáhlo z okupovaných území a aby bylo zaručeno členství Ukrajiny v NATO.
Odmítnuta je koncepce, že ochranný koridor na hranicích s Ruskem bude za účasti sil USA.
Hlavně je ignorován požadavek, že jednání o míru musí být mezi Ukrajinou a Ruskem.
Podle vyjádření ministra obrany Pete Hegsetha v centrále NATO v Bruselu, Spojené státy předpokládají územní ústupky Ukrajiny (s ohledem na realistické posouzení situace na frontě) a vylučují členství Ukrajiny v alianci.
Mírové jednotky, které by Ukrajině pomáhaly s ochranou území, nebudou za účasti USA, mohou být z členských států NATO, ale nesmí se odvolávat na článek 5 o vzájemné obraně. Znamená to nést riziko případného rozšíření konfliktu takříkajíc na vlastní triko, bez spoléhání na americký jaderný deštník.
Náklady obrany a obnovy Ukrajiny ponese EU.
Americký prezident Trump už se soustřeďuje na to, jak dostat zmařené válečné náklady USA zpátky. To bylo nespíš předmětem jeho jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským, kde mohli rozebírat nabídku „partnerství“ při využívání ukrajinských nerostných zdrojů. Jde zejména o vzácné zeminy, které jsou potřeba pro budování datových center pro umělou inteligenci.
Trump říká, že USA do daly do vojenské pomoci Ukrajině tak 65 miliard dolarů, takže zpátky by měli dostat těžební práva za nějakých 500 miliard dolarů. Evidentně mu na pětníku nezáleží.
Zelenský souhlasí. A co mu zbývá. Pokud na něj vůbec dojde, protože Trump začíná tlačit taky s potřebou ukrajinských voleb. Má to takříkajíc v paži.
Potvrzuje to i poslední střípek z Trumpova brífinku po telefonátu v Oválné pracovně. Jeden reportér se Trumpa zeptal, zda je Ukrajina rovnocenným partnerem v mírovém procesu. „To je zajímavá otázka,“ odpověděl Trump. „Myslím, že musí dojednat mír. Nebylo dobré se do té války pouštět.“
Tohle dám pro jistotu i anglicky:
“I think they have to make peace. That was not a good war to go into.”
Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Světový den rádia se slaví už třináct let. Letos se věnoval roli rozhlasu v informování o změně klimatu
Světový den rádia se slaví od roku 2012, kdy ho vyhlásilo UNESCO. Vznikl na popud Španělské rozhlasové akademie a má připomínat význam rádia a zvuku pro informování veřejnosti. Letos se tematicky věnuje změně klimatu a tomu, jak o ní rozhlas informuje.
„Rozhlas je už více než století nejrozšířenějším a nejdostupnějším médiem na světě a to i pro lidi kteří nemají internet což je zhruba třetina populace celého světa. V době klimatické krize je tedy významným hráčem a dokáže zprostředkovat vědecké poznání i příběhy lidí, kteří na vlastní kůži pociťují, co umí změna klimatu způsobit. Přináší ale také informace o tom, jaká řešení ve světe fungují,“ vysvětluje Michal Broža, ředitel Českého informačního centra OSN v Praze.
Hodiny posledního soudu ukazují 89 sekund do půlnoci. ‚Je to varování pro světové vůdce,‘ říká vědec
Řada médií po světě už zřídila posty klimatických zpravodajů napříč různými redakcemi. Například norský vysilatel veřejné služby NRK takové redakce provozuje dvě, jednu zpravodajskou a druhou investigativní.
Redaktory zaměřené pouze na klima nemají pouze západní média, ale pořad o budoucnosti uhlí vysílá například bulharské rádio nebo ugandská stanice Choice FM.
A existuje také akademie pro novináře, aby lépe porozuměli problematice změny klimatu, půlročním online kurzem Reuters Institutu a Oxfordské univerzity už prošlo na 700 žurnalistů z celého světa.
‚Tichá většina‘
V poslední době se ale čím dál tím častěji vrací například popírání změny klimatu coby zásadního a řešitelného problému. Některá média na to ale obratem reagují. Jeden příklad za všechny: americká platforma Covering Climate Now sdružuje asi 500 médií, které chtějí odpovědně vysvětlovat změnu klimatu. Patří tam třeba agentury Reuters nebo AFP, časopis Time a další.
Tato platforma teď spustila tzv. Projekt 89 procent. Ta reaguje na to, že loňská recenzovaná studie časopisu Nature Climate Change zjistila, že 89 procent světové populace chce po svých vládách ráznější boj se změnou klimatu, a další výzkumy ukazují podobně silnou „tichou většinu“, jak to tento projekt nazývá.
Cílem je propojit redakce a opustit depresivní styl informování o změně klimatu, víc se soustředit na řešení a hlavně na to, jak hnát politiky a vlády k zodpovědnosti.
X X X
Plzeň v Budapešti neuspěla, kvůli nešťastné teči Dweha prohrála v Evropské lize s Ferencvárosem 0:1
Fotbalisté Plzně v prvním zápase úvodního kola vyřazovací fáze Evropské ligy prohráli v Budapešti s Ferencvárosem 0:1 a v domácí odvetě budou muset dotahovat. Maďarský šampion rozhodl ve 23. minutě, kdy se prosadil Muhammad Abu Fani. Odveta je na programu ve Štruncových sadech za týden.
Postupující se v osmifinále utká s Laziem Řím, nebo Bilbaem. Viktoria je jediným českým celkem, který v této pohárové sezoně prošel do vyřazovací fáze. Do jarních bojů na evropské scéně postoupila druhý rok po sobě, vloni se dostala až do čtvrtfinále Konferenční ligy.
Plzeň v pohárech v základní době utrpěla teprve třetí porážku za posledních 29 utkání, zároveň ale druhou po sobě. Aktuálně druhý celek české nejvyšší soutěže nenavázal na vítězství 3:1 nad Ferencvárosem z loňského ledna v přípravě ve Španělsku.
Zatímco Plzeň nastoupila v očekávané sestavě, irský trenér Ferencvárose Robbie Keane, jenž vede maďarský tým teprve od začátku ledna, udělal oproti víkendu několik změn. Mezi tyče naskočil zimní navrátilec z řeckého Levadiakosu Gróf, pětatřicetiletý gólman chytal první zápas od konce listopadu. V zahajovací jedenáctce Ferencvárose nechyběl bývalý bek Sparty a Slovácka Čivič.
Domácí před zaplněným, ale ne zcela vyprodaným stadionem pro zhruba 23 tisíc diváků začali velmi aktivně. Ve čtvrté minutě hlavičkovala jedna ze zimních posil Romao těsně vedle, o chvíli později brankář Jedlička vytáhl nad míč, který se snášel pod břevno po pokusu Saldanhy.
Ve 13. minutě vítěz posledních šesti sezon maďarské ligy marně žádal penaltu za údajnou ruku ve vápně. O 10 minut později už domácí vedli. Viktoria natřikrát neodvrátila míč a Izraelec Abu Fani po Vargově prodloužení střelou hlavou na zadní tyč otevřel skóre. Balon ještě nešťastně přizvedl bránící Dweh.
Hosté se po inkasovaném gólu zvedli a souboj týmů, které se v ligové fázi umístily se shodným bodovým ziskem těsně za sebou na 16. a 17. místě, herně srovnaly. V 27. minutě Cadu našel ze strany nabíhajícího Vydru, ale ten zamířil z první těsně nad. Vyrovnat a rozjásat asi tisícovku hlasitých plzeňských fanoušků v hledišti nedokázal ani Dweh, jehož hlavičku po rohovém kopu ve 38. minutě vyrazil Gróf.
Marná honba za gólem
Po změně stran začali aktivněji Západočeši. V 55. minutě si Havlův střílený centr z pravé strany div nesrazil do vlastní branky jeden ze zadáků. Krátce nato plzeňský halfbek přepustil místo střídajícímu Memičovi, zimní posile Viktorie.
V 66. minutě Plzeň vybojovala presinkem míč u vápna a Červovu ránu zpoza šestnáctky vytáhl Gróf. Gólmanský veterán ustál i následný závar po rohu. O dvě minuty později postupoval na opačné straně v úniku střídající Traoré, ale ve vyložené šanci minul.
Vzhledem k dvojzápasu se v závěru už ani jeden z týmů netlačil za každou cenu dopředu. Domácí v 89. minutě pro odvetu přišli o nejlepšího střelce Barnabáse Vargu, jenž dostal třetí žlutou kartu a čeká ho trest na jedno utkání.
V páté minutě nastavení po velkém závaru nepropálil obranu Dweh a poté hosté u gruzínského rozhodčího ještě marně reklamovali, že střela střídajícího Memiče trefila ve vápně do ruky protihráče.
Viktoria prohrála potřetí z posledních čtyř soutěžních zápasů. Ferencváros, který v roce 2021 překvapivě vyřadil v kvalifikaci Ligy mistrů Slavii, i v šestém domácím utkání v pohárech s českým soupeřem udržel neporazitelnost.
X X X