Neočekávám kolaps Ukrajiny. Nalézt ale v současné situaci řešení konfliktu, nebude snadné, říká analytik. Vladimir Putin panuje v Rusku už 25 let. A už téměř tři roky vede jeho režím vojenskou agresi vůči Ukrajině. Rusům se v posledních měsících daří na frontě postupovat, jejich šéf diplomacie Sergej Lavrov v pondělí uvedl, že ho neuspokojí uniklé návrhy administrativy Donalda Trumpa na mírové řešení konfliktu. „Pozice obou stran je natolik tvrdošíjná, že řešení nebude snadné,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál analytik Pavel Havlíček.

 X Řekl byste, že ministrův komentář k možnému Trumpovu plánu dost zchladil vyhlídky na klid zbraň na Ukrajině, nebo ty jsou i tak spíš mizivé?

Já bych řekl, že zchladí. Myslím si, že se ukazuje, že ty plány Donalda Trumpa a jeho administrativy na vyřešení konfliktu za 24 hodin, prostě nebudou realizovatelné. Ta situace je natolik složitá a pozice jednotlivých stran natolik tvrdošíjná, že to nepůjde snadno. A je vidět, že režim Vladimíra Putina bude do poslední chvíle ty snahy blokovat a využívat toho, že má Rusko dnes na Ukrajině spíše navrch. A to je něco, co bude velkým oříškem, aby Rusko za této situace přistoupilo na jakékoliv dohody o budoucím uspořádání.

 Rozhovor s analytikem Pavlem Havlíčkem

X Co se podle dostupných informací odehrává v tomhle směru v zákulisí na diplomatické úrovni ještě před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu?
Vidíme několik směrů. Samozřejmě se spekuluje, nakolik probíhají přímé rozhovory mezi americkou a ruskou stranou. Nicméně dynamika, která nás musí také zajímat, je ta naše vnitroevropská. Tady je samozřejmě známo, že již nějakou dobu probíhají jednání například mezi evropským členským státy o budoucím vyslání nějakých mírových jednotek na východ Ukrajiny tak, aby se skutečně stabilizovala ta situace, aby se nějakým způsobem zakotvilo uspořádání, na kterém prostě ta dohoda bude.

X A potom je tady samozřejmě také značný tlak na Ukrajinu a do určité míry také na Ruskou federaci, aby oni sami ve svých společnostech hledali nějaký konsenzus pro to, jak by to budoucí uspořádání mohlo vypadat.

Určitě jsou tady některé myšlenkové návraty do doby po začátku té velké ruské agrese v roce 2022. Do jednání, která tehdy mezi ukrajinskou a ruskou stranou probíhala. Je to takový velmi spletitý ekosystém jednání, která na různých úrovních probíhají.

Pavel Havlíček: Pavel Havlíček je analytikem AMO se zaměřením na východní Evropu, zejména Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Profesně se zabývá také otázkami bezpečnosti, dezinformací a strategické komunikace stejně jako demokratizace a podpory občanské společnosti.

X Dá se v nadcházejícím už třetím roce ruské agrese očekávat zásadnější posun na válečných frontách na Donbasu, kde ruské síly v předchozích měsících zaznamenávaly určité územní zisky?

Co je v tom posledním měsíci patrné, je, že ty ruské zisky, které byly v listopadu velmi dramatické, markantně poklesly. Tempo postupu se zpomalilo v souvislosti s už probíhající zimou přesně, jak se očekávalo a tak, jak Ukrajina trošku doufala. Ukrajincům se totiž v posledních měsících příliš nedařilo. Sice koordinovaně, ale do velké míry pod tím ruským tlakem ustupovali. Teď se to vlastně nějakým způsobem vyrovnává.

Myslím si ale, že další týdny určitě budou stále pokračovat v gardu Ruské federace, která má stále navrch. Tlačí, zejména v Doněcké oblasti, hodně se mluví o té situaci kolem města Pokrovsk. Ale dynamika není příznivá pro Ukrajinu ani na dalších úsecích fronty.

Zároveň je ale k tomu nutné dodat, že neočekávám, že dojde k nějakému dramatickému průlomu nebo kolapsu ukrajinských sil. Ukrajinská strana na té nejvyšší politické úrovni ujišťuje, že má na minimálně další šest měsíců dostatek finančních i vojenských prostředků, ale také lidí na to, aby tu situaci koordinovala a stabilizovala.

Znamená to ale, že v tom nejbližším horizontu neočekávám žádné velké průlomy. Velkým otazníkem je samozřejmě nástup nové americké administrativy po 20. lednu, v čele s Donaldem Trumpem, který bude potom dávat poměrně zásadní impulzy pro další možný vývoj konfliktu v budoucnu.

 X X X

 PUTIN  DO  ROKU  2025

Stanovili jsme si velké cíle a dosáhli jsme jich, prohlásil Putin v novoročním projevu. O Ukrajině nemluvil

Rusko za posledních 25 letech dosáhlo velkých výsledků, uvedl podle státní agentury TASS v novoročním projevu ruský prezident Vladimir Putin, který byl po celou tuto dobu u moci. O válce na Ukrajině, která na jeho rozkaz začala v únoru 2022 a dosud trvá, se šéf Kremlu přímo nezmínil.

 Putin byl od roku 1999 v čele vlády a o rok později se stal prezidentem. Od té doby je faktickým vládcem Ruska, ačkoliv v letech 2008 až 2012 zastával post premiéra.

 Podle Putina byla první čtvrtina 21. století plná historických a významných událostí pro Rusko. „Stanovili jsme si velké cíle a dosáhli jsme jich, a opakovaně jsme překonali překážky, protože jsme byli jednotní,“ řekl v projevu Putin. Podle něj je Rusko nyní „nezávislou, svobodnou a silnou“ zemí. „Nyní, na prahu nového roku, přemýšlíme o budoucnosti. Jsme si jistí, že vše dobře dopadne,“ řekl dále Putin.

Ve zhruba čtyřminutovém projevu Putin podle agentury AFP přímo nezmínil válku na Ukrajině, která trvá už tři roky. V jedné pasáži projevu však uvedl, že myšlenky milionů Rusů jsou s vojáky a jejich veliteli. Vojáky Putin označil za hrdiny, kteří chrání Rusko a poskytují Rusům bezpečnost.

Putin podle agentury AFP také nezmínil ekonomické problémy Ruska, které zažívá silnou inflaci a musí se vyrovnávat s dopady západních sankcí zavedených po rozpoutání konfliktu na Ukrajině.

Silvestrem v Rusku začíná období novoročních a vánočních svátků. Rozsáhle Putin hodnotil končící rok na tiskové konferenci, která se konala ve druhé polovině prosince.

 X X X

 Petardy v Evropě zabíjely. Při manipulaci s pyrotechnikou přišel o život i 14letý chlapec

Pro policisty, hasiče a zdravotníky v Evropě přelom roku znamenal spoustu zásahů při mimořádných událostech a požárech, jakož i při četných nehodách se zábavní pyrotechnikou. Došlo i k několika smrtelným zraněním. V Německu zemřelo kvůli pyrotechnice pět lidí, informuje agentura DPA s odvoláním na policii. Mnoho osob je zraněných. Z některých měst jsou hlášeny útoky na záchranáře a jen v Berlíně policisté zadrželi 330 výtržníků.

Při explozi dělbuchu zemřel mladý muž v Severním Porýní-Vestfálsku, další obětí je 20letý mladík v Hamburku, který si zábavní pyrotechniku vyrobil sám. Smrtelná zranění utrpěli také dva lidé v Sasku. Jde o muže, který východně od Lipska zapaloval pyrotechniku spadající do kategorie F4, již lze v Německu koupit jen s úředním povolením.

 Nedaleko Saské Kamenice (Chemnitz) přišel o život 50letý muž při manipulaci s ohňostrojem. V Braniborsku zemřel jeden člověk a ještě jeden člověk v této spolkové zemi je v ohrožení života. Dva třicátníci mají vážná zranění v obličeji.

V Berlíně utrpělo zranění 13 policistů. Jeden z nich byl zraněn vážně, zasáhl ho zřejmě dělbuch. Účastníci pouličních šarvátek po strážcích pořádku i po hasičích a zdravotnících házeli láhve a petardy. Policie v německé metropoli ale uvedla, že celkově se nestaly žádné velké incidenty a případy násilností nebyly mimořádně závažné. Osvědčilo se podle ní, že hasiče při zásazích chránili policisté.

Také v Lipsku asi 50 lidí útočilo láhvemi a petardami na policisty, v Kolíně nad Rýnem zábavní pyrotechnika zranila dva strážce zákona. Podobně vypadala první noc nového roku také v Hamburku nebo v Mnichově.

Největší silvestrovský večírek v Německu se konal u Braniborské brány v Berlíně, kde slavily desetitisíce lidí. Po celé zemi se odpalovaly ohňostroje a bouchaly zátky od šampaňského, napsala agentura DPA.

V nizozemském Rotterdamu pak o život přišel teprve čtrnáctiletý mladík, dodala DPA.

Na Champs-Élysées slavil milion lidí

V Bělehradu během silvestrovských oslav demonstrovaly tisíce studentů, požadujících od úřadů, aby převzaly odpovědnost za neštěstí ve městě Novi Sad na severu Srbska, kde si zhroucení přístřešku u místního nádraží vyžádalo 15 obětí na životech. Hodně lidí přičítá tragédii korupci a nedbalosti při rekonstrukci nádraží. „Není co slavit,“ prohlásil jeden ze studentů. Na demonstraci zaznívala hesla jako „Přestaňte lhát!“ Úřady v pondělí kvůli zřícení přístřešku obvinily bývalého ministra dopravy Gorana Vesiče a dalších 12 lidí.

  Když to s oslavami příchodu roku 2025 přeženete. Jak předejít kocovině a zmírnit nevolnost?

 Rok 2024 byl rokem převratů také na Blízkém východě, kde po více než 50 letech skončila vláda klanu Asadů nad Sýrií. V centru Damašku se shromáždily stovky lidí, kteří mávali vlajkami v barvách revoluce. Po 13 letech občanské války země vítala vstup do roku 2025 s nadějemi. Palestinští civilisté v Pásmu Gazy si stěžovali, že jsou vyčerpaní válkou mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou spustil útok Hamásu na jih Izraele ze 7. října 2023.

Na francouzském ostrově Mayotte, zpustošeném cyklonem Chido, nebyly silvestrovské oslavy prioritou, přestože se život postupně obnovuje. „Máme děti, které jsou traumatizovány pohromou, takže nic nechystáme,“ řekla úřednice Nouria Ramaová.

Na jihu Francie, v letovisku v Cap d’Agde, si tradiční silvestrovskou koupel ve Středozemním moři užilo téměř 600 naturistů, přestože voda měla pouhých 13 stupňů, dodala AFP.

Silvestrovské a novoroční oslavy ve světě se z Austrálie a Asie přehouply přes Blízký východ a Kavkaz do Evropy. Paříž se pět měsíců po euforii z olympijských her opět oblékla do zářivého hávu a na slavném bulváru Champs-Élysées, uzavřeném pro vozidla, slavilo příchod Nového roku více než milion lidí, uvedla agentura AFP. V Londýně příchod Nového roku ohlásilo tradiční odbíjení hodin na věži Big Ben a velkolepý ohňostroj, který sledovaly davy lidí na nábřeží Temže, uvedla stanice BBC na svém webu.

 X X X

Ohňostroje v Německu mají pět obětí, hlášeny jsou útoky na záchranáře

Čtrnáctiletý chlapec zemřel v nizozemském Rotterdamu poté, co ho vážně zranila zábavní pyrotechnika. Při oslavách příchodu Nového roku zemřelo v Německu kvůli pyrotechnice pět lidí, informuje agentura DPA s odvoláním na policii. Mnoho dalších osob je zraněných. Z některých měst jsou hlášeny útoky na záchranáře a jen v Berlíně policisté zadrželi 330 výtržníků.

Při explozi dělbuchu zemřel mladý muž v Severním Porýní-Vestfálsku, další obětí je 20letý mladík v Hamburku, který si zábavní pyrotechniku vyrobil sám. Smrtelná zranění utrpěli také dva lidé v Sasku. Jde o muže, který východně od Lipska zapaloval pyrotechniku spadající do kategorie F4, již lze v Německu koupit jen s úředním povolením. Nedaleko Saské Kamenice (Chemnitz) přišel o život 50letý muž při manipulaci s ohňostrojem. V Braniborsku zemřel jeden člověk a ještě jeden člověk v této spolkové zemi je v ohrožení života. Dva třicátníci mají vážná zranění v obličeji.

V Berlíně utrpělo zranění 13 policistů. Jeden z nich byl zraněn vážně, zasáhl ho zřejmě dělbuch. Účastníci pouličních šarvátek po strážcích pořádku i po hasičích a zdravotnících házeli láhve a petardy. Policie v německé metropoli ale uvedla, že celkově se nestaly žádné velké incidenty a případy násilností nebyly mimořádně závažné. Osvědčilo se podle ní, že hasiče při zásazích chránili policisté.

 Také v Lipsku asi 50 lidí útočilo láhvemi a petardami na policisty, v Kolíně nad Rýnem zábavní pyrotechnika zranila dva strážce zákona. Podobně vypadala první noc nového roku také v Hamburku nebo v Mnichově.

Německo prodej i odpalování ohňostrojů a petard přísně reguluje, řada obyvatel Německa tak za nákupy zábavní pyrotechniky jezdí do Česka a do Polska.

Po použití pyrotechniky zemřel v Nizozemí chlapec

O případu chlapce z Nizozemí, kterému vybuchla pyrotechnika v rukou, napsal německý deník Bild. Podle policie mladík kolem půl deváté večer používal pyrotechniku na ulici Watergeusstraat v Rotterdamu.

„Pokusy o resuscitaci byly bohužel neúspěšné,“ uvedly úřady na Twitteru. Vyšetřování události stále pokračuje.

Už dopoledne Bild informoval o nehodě v saském městě Pirna. Šestnáctiletý hoch zde odpaloval petardu. Ta ale explodovala mnohem dřív a mladíkovi roztrhla ruku. Podle policie pyrotechniku, která je v Německu zakázaná, hoch kupoval se svým kamarádem v Česku.

„Po tragické události stejně starý kamarád těžce zraněného muže dobrovolně předal policistům zbylé petardy, které zakoupil v Česku,“ uvedla saská policie v tiskové zprávě.

Další, čtyřiadvacetiletý mladík zemřel při manipulaci s petardou u města Paderborn na severozápadě Německa. Další smrtelné úrazy se stejnou příčinou se staly v Sasku: v Oschatz východně od Lipska zahynul pětačtyřicetiletý muž, u města Chemnitz se smrtelně zranil padesátiletý muž.

Několik zranění hlásila policie ve Frankurtu a v Berlíně vyhledalo ošetření v nemocnici osm raněných, kterým petardy způsobily vážné úrazy rukou.

Používání pyrotechniky třídy F3 a F4 je bez speciálního certifikátu v Německu zakázané.

 X X X

 Česko vstoupilo do roku 2025, v Praze ošetřovali zraněné od petard

Česko vstoupilo do nového roku 2025. Centrem oslav se jako obvykle stala Praha, lidé se sešli na Staroměstském náměstí, jiní sledovali ohňostroje u Vltavy. Záchranáři ošetřili několik zraněných v důsledku používání pyrotechniky a policie z preventivních důvodů uzavřela pražské Smetanovo nábřeží a navazující Křižovnickou ulici. Hasiči v některých koutech republiky měli rekordní počty výjezdů.

 Pražští záchranáři po půlnoci ošetřili 25 pacientů, z nichž 4 utrpěli zranění kvůli zábavní pyrotechnice. Odpálená petarda například podle policie zranila ženu na Václavském náměstí.

„Došlo k zasažení cizinky, která naštěstí neutrpěla žádná závažná poranění,“ řekla mluvčí policie Eva Kropáčová. Dva lidi, kteří na náměstí pyrotechniku odpalovali, policisté předvedli na služebnu. Situaci budou řešit jako přestupek.

  

První hodiny Nového roku byly nabyté zejména pro hasiče, a to napříč celou zemí. O rekordním počtu výjezdů hovořily jednotky z Jihomoravského kraje. „První letošní výjezd byl 20 minut po půlnoci – požár tújí v zahradě u rodinného domu ve Slavkově u Brna,“ informovaly.

Rozsáhlý oheň musely likvidovat též hasiči ve Starých Hodějovicích na Budějovicku, kde také po půlnoci před rodinným domem vzplálo na 40 tújí. Hasiči požár explicitně s pyrotechnikou nespojili, uvedli však, že vedle hořícího porostu hasili rovněž popelnice.

U jednotek až desítek hořících odpadů či keřů zasahovali i v jiných krajích. V pražské Spálené ulici asi hodinu před půlnocí pyrotechnika zapálila několik předmětů.

V celém Česku zasahovali hasiči za celý 31. prosinec u 485 událostí, z nichž bylo 165 požárů. „Je to o necelých 100 událostí více než v roce 2023 a o 40 procent více požárů během celého dne,“ napsali na X.

  Ve Starých Hodějovicích na Budějovicku došlo po půlnoci k požáru asi 40 thují u rodinného domu. Na videu je požár zachycen svědky události v době před příjezdem prvních jednotek. Hasiči ho dostali pod | (0:16)

2/2 Ve Starých Hodějovicích na Budějovicku došlo po půlnoci k požáru asi 40 thují u rodinného domu. Na videu je požár zachycen svědky události v době před příjezdem prvních jednotek. Hasiči ho dostali pod kontrolu 13 minut od nahlášení. 

Uzavření Smetanova nábřeží u Vltavy necelou hodinu před půlnocí odklonilo tramvajovou linku 93. „Kvůli většímu počtu lidí se to z bezpečnostních důvodů uzavřelo,“ uvedla Kropáčová s tím, že šlo o předem stanovený plán.

Centrem dění jako vždy Staroměstské náměstí

Na Staroměstském náměstí bylo podle odhadů pracovníků bezpečnostních složek více lidí než v minulých letech. Důvodem podle nich bylo, že staveniště na Václavském náměstí, které je tradičně centrem v době silvestrovských oslav, odrazuje řadu turistů. Na tom se přitom kvůli jeho větší ploše skupinky lidí lépe rozmělní a nesoustřeďují se na jednom místě.

Do centra hlavního města v odpoledních hodinách vyrazili odpoledne před začátkem oslav hlavně cizinci. Do Prahy podle odhadu Prague City Tourism zamířilo asi 100 tisíc turistů. Loni to bylo 90 tisíc návštěvníků.

V ulicích zněla především angličtina, němčina, italština, ruština a ukrajinština. Značnou část lidí chladné počasí zahnalo do kaváren a restaurací. Večer se ale již na tradičně nejfrekventovanějších místech Prahy častěji objevovali i Češi.

Tisíce lidí v Praze přivítaly příchod Nového roku na nábřeží Vltavy, kam se velká část z nich přesunula z přeplněného Staroměstského náměstí. Davy v historickém centru obsadily také Mánesův a Karlův most, odkud lidé už několik minut před půlnocí sledovali odpalovanou zábavní pyrotechniku. Dým z ní v jednu chvíli téměř zakryl budovu Rudolfina, sídlo České filharmonie.

 Tisíce policistů, i s dlouhými zbraněmi

Na bezpečnost ve městech v poslední den roku a přes noc dohlížely tisíce policistů, některé hlídky měly i dlouhé zbraně. Prioritou byla místa s vysokou koncentrací lidí.

Používání pyrotechniky na určitých místech v hlavním městě bylo vyhláškou zakázáno. Šlo o historické centrum, okolí nemocnic, domovů pro seniory či postižené, podél Vltavy nebo v parcích.

 Nejnáročnější služba v roce

Pro pražské záchranáře je noc z 31. prosince na 1. leden tradičně jednou z nejnáročnějších služeb v roce. Speciální záchranářský modul Golem tentokrát nestál na Václavské náměstí, kvůli probíhající rekonstrukci, ale na Staroměstském náměstí.

  X X X

 Delší a lepší? Slovensko si po půlnoci poslechlo kontroverzní novou verzi hymny

První chvíle nového roku na Slovensku doprovodila nová verze slovenské hymny. Ta vznikla na objednávku ministryně kultury Martiny Šimkovičové a od samého začátku se s ní pojila značná kontroverze. Zájem veřejnosti stupňovaly i informace, že za aranžmá ministerstvo zaplatí desítky tisíc eur, anebo polemiky okolo autora.

 Resort Martiny Šimkovičové si najal jednoho z nejznámějších slovenských dirigentů a skladatelů, Oskara Rózsu, který o změnu aranžmá jednoho ze státních symbolů usiloval od roku 2011.

Rózsa serveru Aktuality.sk nejprve řekl, že se nerad vyjadřuje k věcem, které ještě nejsou dokončené, později z Londýna svým kritikům vzkázal, že hymna není pro ně: „Já tu hymnu nedělám pro vás. Vy jste stále nepochopili, že to není vaše hymna,“ uvedl s tím, že hymna je určená úplně jiné skupině lidí. Za toto vyjádření se později omluvil, připomněl portál, který nyní zveřejnil pro srovnání hymnu ve staré i nové verzi.

 „Kontroverzní projekt plný tajností má tečku,“ napsal na svém webu list Sme poté, co veřejnoprávní stanice RTVS na Nový rok po půlnoci v premiéře odvysílala státní hymnu v nové úpravě, kterou nahrál Oskar Rózsa. Dílo celkem vyšlo na 46 500 eur (asi 1,17 milionu Kč), a to se Slovenská filharmonie nároku na honorář zřekla.

Naživo Rózsova hymna poprvé zazní před publikem na novoročním koncertu filharmonie, televizní Dvojka pak odvysílá dokument o vzniku nové verze hymny s názvem „Nad Tatrou sa blýská“, poznamenal deník. Dodal, že odvysílaná nahrávka trvá minutu a 45 vteřin, zatímco původní oficiální verze má minutu a 25 vteřin.

Starou verzi hymny nahrály Slovenská filharmonie a Slovenský filharmonický sbor v prosinci 1992, tedy před vznikem samostatné Slovenské republiky. Hymnu tvoří první dvě sloky písně Janka Matúšky „Nad Tatrou sa blýska“ z roku 1844.

Jednu novou verzi hymny nahrál v roce 2004 skladatel Peter Breiner, ve svižném tempu trvajícím jen 53 vteřin. „Slovenský rozhlas používal jednu dobu mou verzi o půlnoci, ale po stížnostech strážců slovenské pravověrnosti je tam nějaká verze, která nikomu nevadí,“ řekl Breiner Sme v srpnu 2016. Následující rok nahrála rockovou verzi hymny skupina Metalinda.

 X X X

 Může nám závidět celý svět, řekl Kim při návštěvě nového plážového letoviska

Severokorejský vůdce Kim Čong-un i se svou dcerou Kim Ču-ae navštívil dlouho budované severokorejské plážové letovisko Kalma, které hodlá otevřít v příštím roce. Označil jej za „první velký krok“ v rozvoji cestovního ruchu v zemi.

Podle severokorejské tiskové agentury KCNA vzbudila „malebná podoba“ turistického resortu na pobřeží v severokorejském vůdci „zářivý úsměv“.

Kalmu označil za spektakulární, krásnou a úchvatnou a ocenil, že zdejší budovy jsou na takové úrovni, že může letovisko využívat pro hoštění zahraničních státních návštěv stejně jako pro další významné politické a kulturní události.

„Naše země má bohaté a rozmanité turistické zdroje, které jí může závidět celý svět, a také politickou stabilitu, institucionální výhody a materiální a ekonomické podmínky nezbytné pro rozvoj turistického průmyslu,“ řekl severokorejský vůdce s tím, že využíváním těchto výhod se „otevře nová oblast socialistické kulturní výstavby“. Kalma je podle něj prvním velkým krokem pro „nastartování epochálního rozvoje národního turistického průmyslu“.

Kim místo navštívil i se svou dcerou Kim Ču-ae, jež dosahuje jeho výšky a kterou podle jihokorejské rozvědky zřejmě připravuje jako svou možnou nástupkyni. Šlo o její první veřejné vystoupení od 31. října, kdy se svým otcem dohlížela na test mezikontinentální balistické rakety.

KLDR začala s výstavbou plážového resortu na poloostrově Kalma už v roce 2014, podotýká portál The Korea Times. Mezinárodní sankce uvalené na KLDR a pandemie covidu-19 ale dokončení projektu významně oddálily.

Kim novým turistickým letoviskem míří pravděpodobně především na ruské návštěvníky. Země se jim letos otevřela, aby využila sílících vazeb mezi oběma státy a skutečnosti, že válka na Ukrajině Rusům omezila možnosti jejich zahraničních cesty.

X X X

 Neúprosné statistiky. V USA se loni na pracovištích odehrálo 458 vražd

Ve Spojených státech amerických došlo během roku 2023 na pracovištích ke 458 vraždám . Vyplývá to z aktuálních dat amerického úřadu Bureau of Labour Statistics. Ze statistik je ale také patrné, že počet vražd na pracovištích se Američanům daří mírně snižovat. V roce 2022 jich totiž bylo celkem 524.

Celkově mezi lety 2018 a 2023 přišlo v práci o život po násilném trestném činu 2 762 lidí, píše portál CNN . Podle webu však v roce 2023 nebyly vraždy hlavní příčinou úmrtí v zaměstnání. Tou byly dopravní nehody, vlivem kterých v minulém roce zemřelo 1 942 lidí. Po dopravních nehodách následovala úmrtí po tragických pádech, které stály život 885 lidí.

Některé vraždy na amerických pracovištích se v minulosti také medializovaly. Mezi nejznámější příběhy loňského roku patří řádění Connora Sturgeona krátce po Velikonocích. Ten během několika minut zavraždil celkem pět svých kolegů v Old National Bank v Louisville. Dalších osm spolupracovníků zranil, z nichž některé i vážně.

„Opravdu jsem si myslela, že si Connor koupil o víkendu zbraň a přinesl nám ji jen ukázat. Nikdy jsem nepředpokládala, že ji skutečně použije. Zatímco jsem ležela na podlaze, střelil mě do zad,“ řekla pro CNN jeho kolegyně Dana Mitchellová, která ve stejné bance před tím pracovala dlouhých 40 let a nikdy se o svou budoucnost nebála.

Ještě před samotnou střelbou sice musela absolvovat povinné školení od zaměstnavatele, které se na bezpečnost v případě střelby zaměřovalo, nebrala jej ale příliš vážně. „To se u nás v bance přeci nemůže stát, říkala jsem si,“ doplňuje Mitchellová.

Zaměstnanci často nejsou připraveni

Odborníci ale zároveň říkají, že těchto školení je v případě USA stále poměrně málo. „I průměrný žák třetí třídy toho ví víc než běžný zaměstnanec,“ varuje odbornice Jessica Martinezová s tím, že mnoho amerických zaměstnavatelů na zvýšenou bezpečnost při podobných rizicích příliš nedbá.

Ačkoliv je počet vražd na pracovištích v USA dlouhodobě vysoký, běžná americká veřejnost se jich příliš neobává. Podle průzkumů se podobného incidentu na vlastním pracovišti bojí jen čtvrtina z nich. Mnohem více mají Američané strach z útoků na veřejnosti, mezi které se řadí i nákupní centra nebo školy.

Prodavači i obsluha v obchodech

Řada vražd na pracovištích v USA ale stále zůstává relativně bez povšimnutí. Na světlo veřejnosti se dostávají hlavně masové střelby. Při většině těchto incidentů ovšem zemře jen jedna oběť a tyto příběhy se do amerických celostátních deníků tak často nedostávají. Někdy dokonce ani do těch regionálních, upozorňuje CNN.

Z amerických statistik vyplývá, že mezi nejčastější oběti vražd na pracovištích se řadí hlavně policisté a zaměstnanci ostrahy. Velmi často to však jsou také právníci, číšníci nebo prodavači v obchodech.

Výzkumníci z centra Violence Prevention Project došli k tomu, že současná nebo bývalá pracoviště pachatelů jsou nejčastějšími místy, kde v případě USA k masovým střelbám v minulých letech docházelo. „Často pramení z pocitu osobní nespravedlnosti. Pro některé pachatele totiž pracoviště představuje symbol nepřijatelné autority a nepochopení“ uzavírá pro CNN vědecký pracovník Dr. James Dempsey.

 X X X

 Mladí Číňané nechtějí pracovat pro soukromníky. Láká je práce pro stát

Mladí Číňané se hrnou do veřejného sektoru. Láká je mnohdy celoživotní jistota zaměstnání i další výhody, které jsou s prací pro čínský stát spojené. K nim v době čínské nemovitostní krize patří i dotované bydlení. Oproti roku 2014 se zájem ze strany mladé čínské generace o práci pro stát zvýšil až trojnásobně.

Čínští úředníci musí před nástupem do funkce úspěšně absolvovat náročné zkoušky, které mají ověřit jejich znalosti a další předpoklady. V roce 2024 se k těmto zkouškám přihlásilo rekordních 3,4 milionů mladých Číňanů, což bylo asi o 400 tisíc více než v roce 2023. Třeba v roce 2014 tento počet jen lehce přesáhl jednomilionovou hranici, píše agentura Reuters.

Ačkoliv mnoho čínských provincií bojuje v posledních letech s vysokým zadlužením, které pociťují právě i jejich zaměstnanci, zájemce to zatím příliš neovlivňuje. Dokážou snést i to, že veřejný sektor se v posledních měsících již i opakovaně zpozdil s posláním slíbených výplat. Pracovníci z generace Z ale říkají, že v čínském soukromém sektoru nevidí pro své uplatnění příliš mnoho možností, a proto cílí na práci pro stát.

Peníze nejsou pro mnohé již tak podstatné

Příkladem je čínská studenta Klaire, která úspěšně absolvovala potřebné úřednické zkoušky počátkem letošního prosince. Připravovala se na ně devět hodin denně po dobu několika týdnů a za doučování utratila 980 jüanů, což je v přepočtu zhruba 3 300 korun. Ještě před ní ale stojí pohovory i další schůzky, které mají ověřit její připravenost na práci pro čínské státní úřady.

 „Chci jen složit zkoušku a nestarat se moc o to, co bude dál. Nemusím vydělávat spoustu peněz,“ řekla agentuře Reuters čtyřiadvacetiletá dívka s tím, že práce pro stát kromě stability nese i společenskou prestiž. Klaire zároveň uvedla, že propouštění v čínském státním sektoru je podle ní spíše vzácné, což v konečném rozhodnutí hrálo obrovskou roli.

Profesor Alfred Wu podotýká, že současné čínské politické vedení příliš nemá do dalších let v úmyslu snižovat počet zaměstnanců veřejného sektoru. „Aktuální generace čínských absolventů ale nezažila masivní propouštění v devadesátých letech minulého století. Má poměrně idealizovaný pohled na věc,“ doplňuje.

Někomu se mzdy už snížily

Agentura Reuters ale zveřejnila i několik rozhovorů s čínskými státními zaměstnanci ze čtyř rozdílných čínských provincií. Ty vykreslují trochu jiný obrázek, než který vnímá nedávná absolventka Klaire. Úředníci říkají, že v posledních měsících je potkalo citelné snížení mezd a odměn, a to zejména kvůli citelným úsporným opatřením. Řada z nich kvůli tomu zvažovala i výpověď.

„Některá oddělení se rozhodla snížit platy svým zaměstnancům až o třicet procent. Jiná propustila desítky lidí,“ líčí úřednice Katherine Linová, které se měsíční příjem za poslední týdny snížil asi o čtvrtinu a přišla o veškeré prémie. Její měsíční odměna momentálně činí asi 15 tisíc jüanů, což je v přepočtu necelých 50 000 korun.

Zájem o úřednické posty ze strany mladých Číňanů ale pohání i vysoká nezaměstnanost této generace. Ta se dlouhodobě pohybuje okolo 20 procent. Ačkoliv se za posledních několik měsíců snížila, stále zůstává na vysokých hodnotách.

Agentura Reuters uzavírá, že Peking dlouhodobě čelí tlaku na výrazné reformy svého přebujelého veřejného sektoru. K výrazným reformám se ale pod tlakem nedostatku financí měly zatím jen čínské provincie, které od roku 2020 zrušily desítky tisíc pracovních míst. Samotný stát, čínské nemocnice nebo školy zatím k výrazným změnám nesáhly.

 X X X

 Jihokorejský soud vyhověl vyšetřovatelům, vydal zatykač na prezidenta Juna

Jihokorejský soud dnes vydal zatykač na prezidenta s pozastavenými pravomocemi Jun Sok-jola a svolil také k prohlídce jeho kanceláře v souvislosti s jeho neúspěšným pokusem ze začátku měsíce zavést v zemi stanné právo. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na vyšetřovací orgány.

Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO), který vede vyšetřování ve spolupráci s policií a vojenskými úřady, potvrdil, že soud v západním okrsku v Soulu vyhověl jejich žádosti o vydání zatykače. Vyšetřovatelé chtějí Juna vyslechnout kvůli obviněním ze zneužití úřadu a organizování vzpoury. To patří mezi jedno z mála obvinění, na něž se v případě jihokorejského prezidenta nevztahuje imunita.

 Podle jihokorejských médií je to poprvé, co byl na úřadujícího prezidenta v Jižní Koreji vydán zatykač. Jun Sok-jol byl hlasováním parlamentu v polovině prosince dočasně zbaven pravomocí, pro jeho případné odvolání z funkce je však nutný verdikt ústavního soudu, který takzvaný impeachment v současné době nezávisle na vyšetřování CIO zkoumá.

Zatykač na úřadujícího prezidenta je bezprecedentní a jen prohlubuje politickou krizi, která zachvátila čtvrtou největší asijskou ekonomiku a klíčového spojence USA, podotýká agentura Reuters. Země se navíc v těchto dnech potýká s následky největší letecké katastrofy na své půdě, při níž v neděli v jihokorejském Muanu zemřelo 179 lidí.

Současný zatykač platí do 6. ledna a po jeho uplatnění by měl být Jun držen ve vazební věznici v Soulu, uvedla tisková agentura Jonhap s odvoláním na úřad CIO.

Prezidentův advokát uvedl, že zatykač je nezákonný a neplatný, neboť CIO nemá podle jihokorejských zákonů žádnou pravomoc o něj žádat. Dodal, že prezidentův právní tým podá k ústavnímu soudu návrh na zneplatnění zatykače.

Soud zatykač vydal kvůli pravděpodobnosti, že Jun nebude reagovat na předvolání k výslechu, aniž by k tomu měl ospravedlnitelný důvod, a také kvůli tomu, že existuje závažný důvod k podezření, že se dopustil trestného činu, uvedla Jonhap. Samotný soud se k věci odmítl vyjádřit.

Není jasné, kdy nebo jak bude zatykač na Juna uplatněn, upozorňuje Reuters. Bezpečnostní služba prezidenta v prohlášení uvedla, že se zatykačem bude nakládat v souladu s řádnými postupy. Mnozí pozorovatelé již dříve pochybovali, že by úřady nechaly Juna násilně zadržet právě kvůli riziku střetu s prezidentskou bezpečnostní službou, podotkla AP.

Soud rovněž schválil příkaz k prohlídce Junovy rezidence, uvedl CIO. Jun dosud ignoroval několik žádostí společného vyšetřovacího týmu a veřejných prokurátorů o vyslechnutí a jeho bezpečnostní služba také zabránila pokusům o prohledání jeho kanceláře. Podle jihokorejských zákonů nemohou úřady obsadit nebo prohledat místa potenciálně související s vojenskými tajemstvími bez souhlasu s obviněnou osobou.

Jun šokoval Korejce i svět, když 3. prosince v zemi nečekaně vyhlásil stanné právo, což odůvodnil snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Několik hodin nato se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament a vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda.