Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zástupci několika evropských zemí v pondělí jednali v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenského přijeli podpořit generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Společně probírali možnosti ukončení války na Ukrajině, kterou před třemi lety vyvolalo Rusko. Trump společné jednání náhle přerušil s tím, že zavolá do Kremlu. Podle zdrojů BBC široké setkání skončilo, dál spolu údajně už budou jednat zase jen Zelenskyj s Trumpem.

Podle Bildu bylo jednání evropských státníků, Zelenského a Trumpa prerušeno, když šéf Bílého domu oznámil, že musí zavolat ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Původně se pak mělo jednat dál, podle zdrojů BBC už ovšem jednání v širokém formátu skončilo a dál už spolu budou mluvit zase jen oba prezidenti.

Trump už před koncem úvodního tiskového brífinku řekl, že Putin očekává jeho telefonát a že mu bude volat hned, jak jednání se Zelenským skončí.

Hosté z Evropy, včetně von der Leyenové, německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Giorgii Meloniové a finského prezidenta Alexandera Stubba, se k Zelenskému a Trumpovi přidali zhruba v 21:00 SELČ. Přítomen je i britský premiér Keir Starmer a šéf Severoatlantické aliance Rutte.

Podle BBC zatím všichni zůstávají v Bílém domě. „Jsme zde jako spojenci a přátelé, abychom podpořili mír na Ukrajině a v Evropě. Toto je důležitý okamžik, protože pokračujeme v práci na silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a na trvalém a udržitelném míru,“ napsala šéfka  Merz či Macron před jednáním v krátkých vystoupeních před kamerami zdůraznili potřebu rychlé dohody o příměří, která by ukončila aktuální násilí. „Neumím si představit další setkání bez příměří, pracujme tímto směrem a zkusme vyvinout tlak na Rusko,“ prohlásil německý kancléř. Důležitost bezpečnostních záruk zase na úvod jednání zdůraznila šéfka Komise von der Leyenová.

Macron zmínil také možnost uspořádat čtyřstranné jednání, kde by kromě Zelenského, Putina a Trumpa byli přítomni i zástupci Evropy. Podle Trumpa je možnost uzavření dohody, která by zajistila mír na Ukrajině, reálná. Řekl, že by byl raději, kdy bylo možné dosáhnout okamžitého klidu zbraní, ale vyjádřil naději, že půjde uzavřít dohodu, která bude sloužit jako odstrašující prostředek k další agresi.

Trump přerušil setkání s evropskými lídry, aby zavolal Putinovi, uvádí deník Bild.

Bílý dům na síti X sdílel fotografii amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského. „Usilování o mír,“ píše se v příspěvku.

Zelenskyj uvedl, že na jednání s Trumpem hovořil o citlivých otázkách, včetně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Řekl, se Trump pokusí zorganizovat trojstranné jednání s Putinem a že bude rád, pokud bude americký prezident přítomen.

Na otázku, jaké bezpečnostní záruky si Ukrajina představuje, Zelenskyj odpověděl, že veškeré. Trumpovi poděkoval za jeho snahy a zdůraznil, že válka musí skončit. Trump uvedl, že Kyjev obdrží velkou bezpečnostní pomoc a že bude s Ukrajinou a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na tom, aby byl mír trvalý.

Bezpečnostní záruky? Podoba naznačených bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po válce ještě není známá, stanice BBC však mezitím přišla se čtyřmi možnostmi, jak by mohly vypadat: „Pozemní jednotky. Tato možnost je považována za nejméně pravděpodobnou. Donald Trump považuje tuto válku za problém Evropy, za něco, co ‚by se nikdy nestalo, kdyby byl ve funkci‘. Aby vyslal pozemní jednotky, byť v mírové roli, do konfliktu, který hluboce nesnáší, musel by udělat zásadní obrat. Letecké a námořní hlídky. To je pravděpodobnější. Americké letectvo už provádí průzkumné lety nad Černým mořem a jinde, aby sledovalo průběh války. Je však velký rozdíl mezi nekonfrontačním průzkumným letem nebo námořní hlídkou a letem nebo hlídkou, která je připravena zapojit se do ozbrojeného střetu s jadernou velmocí, jako je Rusko. Zpravodajské služby. Americké satelitní a letecké zpravodajské služby se ukázaly jako zásadní při pomoci Ukrajině zadržet postup ruských invazních sil. V případě mírové dohody, na které se všechny strany shodnou, je to oblast, ve které by USA pravděpodobně rády pomohly. Logistika. Ať už bude mít ‚uklidňující síla‘ vedená Velkou Británií a Francií v případě mírové dohody nakonec jakoukoli podobu, bude potřebovat značnou logistickou podporu. Ačkoli administrativa prezidenta Trumpa naznačila, že hodlá omezit svou vojenskou přítomnost v Evropě, jedná se o jednu z oblastí, ve které by Washington pravděpodobně rád pomohl,“ píše britská stanice.

Dopis od Oleny, oblek a volby

Stejně jako při minulé návštěvě Zelenskyj s Trumpem vystoupil ještě před zahájením jednání před novináři v Oválné pracovně. Ukrajinský prezident šéfovi Bílého domu předal dopis od své ženy Oleny pro jeho manželku Melanii.

Ocenil také, že americká první dáma po manželovi poslala dopis šéfovi Kremlu o dětech trpících v důsledku války. Oba prezidenti opakovaně zdůraznili, že je potřeba válku ukončit a že se to brzy podaří. Rusko napadlo Ukrajinu před více než třemi lety.

Trump podle CNN v úvodu jednání přímo nevyloučil vyslání amerických sil na Ukrajinu, které by dohlížely na dodržování zatím nedojednaného příměří. Zároveň naznačil, že věc bude předmětem jednání s evropskými lídry, kteří mají na bezpečnosti Ukrajiny zájem.

Zelenskyj za Trumpem přijel v černém sportovním kabátě, který rovněž přišel na přetřes. Zeptal se na něj novinář, který Zelenskému minule vytkl, že na sobě nemá oblek. Nyní se prezidentovi omluvil a současný outfit pochválil, což následně udělal i Trump. Ukrajinský prezident si do tohoto novináře rýpl s tím, že sám má na sobě stejný oblek jako minule. „Já se na rozdíl od vás převlékl,“ řekl mu za smíchu přítomných.

Trump se mimo jiné podivil, že Ukrajina během války nemůže vypsat nové volby, což byla rovněž jedna z otázek na Zelenského. „To znamená, že pokud se ocitneme s někým ve válce, už žádné další volby? Ach, to je dobré,“ liboval si americký prezident. Zelenskyj řekl, že volby musejí být legální, svobodné a demokratické.

Trump také poznamenal, že se mu líbí koncept příměří, protože se zastaví zabíjení. Připomněl, že nyní už USA Ukrajině nedávají zbraně, ale prodávají je. Což je změna oproti éře jeho předchůdce Joea Bidena, kterého označil za zkorumpovaného a „ne moc chytrého“ prezidenta. Zelenskyj pak naznačil, že nejde jen o současné nákupy zbraní, které platí Evropa, ale i o zabezpečení ukrajinské bezpečnosti v budoucnu a vzdušnou obranu země, o které už spolu oba státníci mluvili.

Z páteční schůzky s ruským vládcem Vladimirem Putinem podle Trumpa může vzejít něco dobrého a v tuto chvíli lze hovořit o určitém pokroku. Nyní však prý nedojde k okamžitému příměří, ale lze jednat o dohodě. Zelenskyj v Oválné pracovně uvedl, že je připraven o ukončení války jednat v trojstranném formátu, tedy s Trumpem a Putinem.

Americký republikánský prezident následně změnil téma a začal mluvit o tom, že zruší možnost korespondenčních voleb v USA, které jsou podle něj možné jen proto, aby demokraté mohli podvádět. Mimochodem, ruský diktátor Putin Trumpovi na poslední schůzce na Aljašce údajně potvrdil jeho dojem, že předminulé americké prezidentské volby byly zmanipulované právě kvůli hlasování poštou.

 „Jsme připravení na novou bezpečnostní architekturu“

Ještě před příjezdem do Bílého domu Zelenskyj na síti X napsal, že „hlavním cílem je spolehlivý a trvalý mír pro Ukrajinu a celou Evropu“. „A je důležité, aby dynamika všech našich setkání vedla právě k tomuto výsledku. Chápeme, že nemůžeme očekávat, že Putin dobrovolně upustí od agrese a nových pokusů o dobývání. Proto musí tlak fungovat, a to společný tlak – ze strany Spojených států a Evropy a ze strany všech na světě, kteří respektují právo na život a mezinárodní pořádek,“ uvedl.

„Ukrajina je připravena na skutečné příměří a na vytvoření nové bezpečnostní architektury. Potřebujeme mír,“ dodal.

Trump na své síti Truth Social napsal, že „za šest měsíců urovnal šest válek“, což mimochodem zmínil i na brífinku se Zelenským. „Jedna z nich mohla vyústit v jadernou katastrofu, a přesto musím číst a poslouchat Wall Street Journal a mnoho dalších, kteří nemají ani ponětí, jak se věci mají, a říkají mi, co všechno dělám špatně v případě chaosu mezi Ruskem a Ukrajinou, což je válka Sleepyho Joea Bidena, ne moje. Jsem tu jen proto, abych to zastavil, ne abych to dále vyšetřoval,“ vzkazuje šéf Bílého domu.

„Kdybych byl prezidentem, nikdy by k tomu nedošlo. Vím přesně, co dělám, a nepotřebuji rady od lidí, kteří se všemi těmito konflikty zabývají už léta a nikdy nebyli schopni nic udělat, aby je zastavili. Jsou to ‚hloupí‘ lidé bez zdravého rozumu, inteligence nebo porozumění, kteří jen ztěžují řešení současné katastrofy v Rusku a na Ukrajině. Navzdory všem mým povrchním a velmi závistivým kritikům to dokážu – vždycky to dokážu!!!“ dodal.

X X X

TRUMP:  UKONČIL  JSEM  ŠEST  VÁLEK,  UKONČÍM  I  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ

Ukončil jsem šest válek. Ukončím i tuto, řekl Trump při setkáním se Zelenským v Oválné pracovně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu, kde bude jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Šéf Bílého domu při té příležitosti hovořil o pokroku v jednáních a řekl, že bude spolupracovat s Ukrajinou a Ruskem za účelem ukončení války. Konec konfliktu si podle Trumpa nyní přeje i ruský prezident Vladimir Putin. Zelenskyj Trumpovi poděkoval za jeho snahy a zdůraznil, že válka musí skončit.

 Zelenského, který je oblečen v černém obleku bez kravaty, Trump přivítal potřesením ruky. Spolu s evropskými lídry projednají společný postup v podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem. Trump přitom před schůzkou na své sociální síti vyloučil návrat Krymského poloostrova Ukrajině a také odmítl případný vstup země do NATO.

Trump uvedl, že Kyjev obdrží velkou bezpečnostní pomoc a že bude s Ukrajinou a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na tom, aby byl mír trvalý.

Z páteční schůzky s Putinem na Aljašce podle Trumpa může vzejít něco dobrého a v tuto chvíli lze hovořit o určitém pokroku. Nyní však podle amerického prezidenta nedojde k okamžitému příměří, ale lze jednat o dohodě. Se Zelenským chce šéf Bílého domu diskustovat také o bezpečnostních zárukách.

Zelenskyj v Oválné pracovně uvedl, že je připraven o ukončení války jednat v trojstranném formátu, tedy s Trumpem a Putinem. Řekl také, že je otevřený k uspořádání voleb.

‚Slabost před Ruskem‘

„Pokud nyní ukážeme před Ruskem slabost, zaplatíme za to později vysokou cenu. Připravíme půdu pro další konflikty,“ varoval v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron.

Po jednání takzvané koalice ochotných dodal, že rozhodnutí o Ukrajině nemůže být bez Ukrajinců. Evropští lídři ve společném prohlášení zdůraznili, že je potřeba společně vyvinout tlak na Moskvu, aby válku proti Ukrajině ukončila.

Postupné ohlašování přítomnosti lídrů Francie, Německa a Velké Británie ve Washingtonu mělo podle televize CBS pomoci zajistit, že Zelenského schůzka s Trumpem se nezvrhne v peskování ukrajinského prezidenta, kterého byl svět svědkem na konci února. Průběh tehdejšího jednání jsme popisovali na webu iROZHLAS.

Donald Trump v pondělí ráno na Truth Social odmítl, že by Ukrajině povolil vstup do NATO. Zelenského vyzval k tomu, aby umožnil konec války. Je to přitom Rusko, kdo od února 2022 na východě Ukrajiny válku vede. S Trumpem se Zelenskyj sejde večer, poté budou za zavřenými dveřmi jednat i s evropskými státníky.

Kromě francouzského prezidenta budou Zelenského v Oválné pracovně doprovázet také britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová a finský prezident Alexander Stubb.

Účast potvrdili také generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Postoj spojenců

Po nedělní videokonferenci se Zelenským i další účastníci zdůrazňovali nutnost vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války. Stejně tak poukazovali na nutnost zachovat jednotu mezi transatlantickými spojenci či potřebu bezpečnostních záruk, které by v případě uzavření mírové dohody ochránily Ukrajinu před další ruskou agresí.

Zelenskyj po bruselských jednáních na sociálních sítích napsal, že rozhovory byly velmi užitečné a západní partneři vyslovili plnou podporu ukrajinské nezávislosti a suverenitě.

Účastníci se podle Zelenského shodli, že je nepřípustné měnit hranice silou a všichni souhlasí s tím, že klíčové otázky se mají řešit v rámci trojstrannných jednání mezi Kyjevem, Washingtonem a Moskvou.

Bezpečnostní záruky

Zelenskyj dále uvedl, že tématem schůzky s Trumpem budou i budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Ocenil, že jsou Spojené státy ochotny se na nich podílet společně s Evropskými zeměmi. Podle Zelenského je ale třeba znát podrobnější informace o tom, jak by takové záruky fungovaly.

Ukrajina žádá pevné bezpečnostní záruky, které by zajistily, že ji Rusko znovu nenapadne. Měly by se do jisté míry podobat bodům, které má NATO v dohodě o kolektivní obraně, ale bez NATO. Podrobnosti jsou však zatím neznámé.

Na Ukrajině se obávají, aby se záruky nepodobaly těm z roku 1994, známých pod názvem Budapešťské memorandum. Tehdy se jaderné mocnosti včetně Ruska zavázaly, že neohrozí územní celistvost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu výměnou za připojení se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní.

Ukrajinský prezident chce dále s Trumpem mluvit o nutnosti rychlého příměří. O požadavcích Kremlu podle Zelenského nelze vyjednávat, dokud bude Rusko na Ukrajině dál zabíjet.

Územní ústupky

Evropští lídři už s Donaldem Trumpem konzultovali postoje a postup před jeho setkáním s Vladimirem Putinem minulý pátek v Anchorage. Summit na Aljašce ale nepřinesl žádné viditelné výsledky.

Trump po něm však upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině a v souladu s Putinovým přáním začal tvrdit, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Putin také požadoval územní ústupky od Ukrajiny, které Kyjev odmítá.

Zelenskyj řekl, že jednání o míru na Ukrajině musí vycházet ze současné frontové linie, Ukrajina podle něj nebude obchodovat se svým územím. O územních otázkách může jednat pouze Kyjev a Moskva, řekl Zelenskyj.

X X X

 Udělali jsme správný krok k míru, oznámil Trump. Řeší setkání se Zelenským a Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bílém domě jednal s prezidentem USA Donaldem Trumpem o dalším postupu při řešení války s Ruskem, které proti Ukrajině vede již čtvrtým rokem brutální konflikt. Kromě něj zavítali do Washingtonu i evropští lídři. Trump se poté telefonicky spojil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Poté oznámil, že všechny strany učinily „správný krok k míru“. Nyní Trump slibuje společné jednání mezi ním, Zelenským a Putinem.

Pondělní jednání Trumpa, Zelenského a evropských lídrů je podle zahraničních médií v čele s BBC u konce. Americký prezident měl poté kontaktovat šéfa Kremlu Vladimira Putina. Mluvčí Zelenského potvrdil, že později v Oválné pracovně ještě hovořili pouze Trump a Zelenskyj.

 Trump později na sociální síti Truth shrnul výsledek pondělního jednání se Zelenským a evropskými lídry. „Během setkání jsme diskutovali bezpečnostní garance pro Ukrajinu a jaké by měly zajistit evropské státy s koordinací Spojených států amerických. Všichni jsou velmi šťastní ohledně možnosti míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ napsal Trump. Dodal, že jde o „velmi správný a raný krok pro ukončení války“.

X X X

Zajíček: Konec války ohrozí podnikání v Česku. Řada oblastí se bez Ukrajinců neobejde

Kromě toho dodal, že stále platí jeho myšlenka uspořádat společné setkání mezi ním, Zelenským a Putinem. Před pondělním jednáním hlásil, že jej chce uskutečnit na pátek. Místo setkání stále není určeno.

Do Washingtonu ukrajinského prezidenta doprovodili francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo britský premiér Keir Starmer. Na schůzku přišli také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte. Lídři koalice ochotných už od neděle deklarovali Zelenskému podporu. Trump ohlásil, že Ukrajina nevstoupí do NATO.

Český premiér Petr Fiala se za Česko cesty do Bílého domu neúčastní. Českou republiku má na jednání zastupovat Finsko.

Hlavní cíl? Zkrotit Trumpa

Kromě vyjádření podpory bylo hlavní rolí evropských lídrů především „ukočírovat“ Donalda Trumpa, konstatovala analýza britské stanice BBC. Zejména s ohledem na dřívější drsný střet v Oválné pracovně, ke kterému mezi ním a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským došlo.

 Kreml: Hovor Trumpa s Putinem trval asi 40 minut

Americký prezident Donald Trump informoval Vladimira Putina o svém jednání s Volodymyrem Zelenským a Evropany v asi 40 minut trvajícím telefonátu, oznámil v noci podle světových agentur Kreml.

Evropa řeší bezpečnostní záruky pro Ukrajinu s podporou USA

Součástí pondělního jednání v Bílém domě byly i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Ačkoliv Donald Trump hlásil, že členství NATO není pro Kyjev nyní možná, tak se zdá, že nějakých garancí se přece jen Ukrajinci mohou dočkat. „Během setkání jsme řešili bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a jaké by jí měly být zajištěny různými evropskými státy s koordinací se Spojenými státy americkými,“ napsal Trump na sociální síti Truth.

Všichni chtějí mír, hlásí Trump. Společné jednání se Zelenským a Putinem se blíží

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth oznámil ukončení jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Podle něj chtějí všichni zúčastnění státníci mír a nyní k němu učinili velký krok. Trump rovněž potvrdil, že po jednání volal ruskému autoritářskému vládci Vladimiru Putinovi a aktuálně řeší trojstranné jednání mezi ním, šéfem Kremlu a Zelenským.

„Everyone is very happy about the possibility of PEACE for Russia/Ukraine. At the conclusion of the meetings, I called President Putin, and began the arrangements for a meeting…“ – President Donald J. Trump 🇺🇸🇺🇸 pic.twitter.com/avDo5j39F9

 První reakce: Rusy nemile překvapil Trump, Ukrajinci chválí Zelenského

Reakce na první záběry z jednání na sebe nenechaly dlouho čekat a v Rusku nebyly příliš dobré. „Ruští komentátoři, novináři a propaganda byli přesvědčeni, že Donald Trump přinutí Volodymyra Zelenského k tomu, na čem se dohodl (Trump) s Putinem v pátek na Aljašce. Zdá se, že to se nestalo,“ popisoval náladu v Rusku spolupracovník CNN Prima NEWS žijící v Moskvě Jiří Just se slovy, že zatím se objevují spíš negativní komentáře.

To optimismus a pozitivní reakce přicházely naopak z Ukrajiny, kde je v tuto chvíli reportér CNN Prima NEWS Patrik Kaizr. Ukrajinci v Kyjevě podle něj byli rádi už jen za to, že nedošlo na ponižování Zelenského ze strany Američanů, jako tomu bylo při jeho poslední návštěvě. „Někteří dokonce označují diplomacii Zelenského za velmi chytrou, protože setkání s Trumpem zahájil tak, že poděkoval za Melanii Trumpové za dopis Putinovi, v němž ho žádala, aby umožnil návrat unešených dětí na Ukrajinu,“ řekl Kaizr.

Hovoří už jen Trump a Zelenskyj, potvrdil mluvčí ukrajinského prezidenta

Mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Serhij Nykyforov potvrdil, že aktuálně spolu v Oválné pracovně už jednají pouze Zelenskyj a americký prezident Donald Trump. Prozradil to CNN.

BBC: Jednání Trumpa se Zelenským a Evropany skončilo

Podle zdrojů BBC z ukrajinské delegace jednání Trumpa se Zelenským a zástupci evropských zemí už skončilo, ale šéf Bílého domu dál hovoří s ukrajinským prezidentem. Zelenskyj měl původně na plánu rozhovor s americkou televizní stanicí Fox News, která straní Trumpovým republikánům, avšak rozhovor měl být zrušen.

Trump měl přerušit jednání se Zelenským, aby si zavolal s Putinem

Americký prezident Donald Trump měl přerušit jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry, aby si zavolal s ruským autoritářským vládcem Vladimirem Putinem. Informuje o tom s odkazem na svůj zdroj německý deník BILD. Jednání tak mělo být přerušeno a má pokračovat, až Trump s Putinem dohovoří.

Putin mi chce nabídnout dohodu, řekl Trump Macronovi

„Myslím, že mi chce nabídnout dohodu, chápete? I když to zní šíleně,“ řekl americký prezident Donald Trump svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi podle CNN. Jejich rozhovor měly zachytit mikrofony při jednání v Bílém domě, kde Trump hostí ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského a další evropské lídry. Trump se podle všeho podivoval nad tím, že Putin chce jednat s ním, ačkoliv jeho Rusko válčí s Ukrajinou.

„Na cestě k míru,“ zní z Bílého domu

Nálada směrem k jednání je minimálně u americké strany podle indicií velmi dobrá. Bílý dům sdílel fotografii Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským, kterak spolu v dobrém rozmaru hovoří a kráčí sídlem amerického prezidenta.

X X X

ADVOKÁT  NOHA  OBRAL  DR   BARTÁKA  O  MILIONY?

 Když jsem zjistil krádež milionů, klesla mi brada, říká lékař Barták. Viní advokáta

 Obvodní soud pro Prahu 1 začal v úterý projednávat obžalobu na bývalého advokáta Jiřího Nohu, který řadu let obhajoval lékaře Jaroslava Bartáka odsouzeného za znásilňování svých asistentek. Podle obžaloby zpronevěřil Bartákovi 2,5 milionu korun, které si u něj lékař uschoval kvůli výkonu trestu vězení. Barták hovoří o vyšší částce, konkrétně o 15 milionech. Noha vinu odmítá.

 Smlouvu o advokátní úschově peněz uzavřel lékař Jaroslav Barták se svým advokátem Jiřím Nohou v červnu 2012. O rok později dostal za sérii znásilnění, sexuální nátlak a vydírání pravomocně 14 let vězení. Trest mu později o dva roky zmírnil Nejvyšší soud.

Barták si u Nohy uschoval miliony korun, které získal například za prodej podílu v nemovitostech či ze svého podnikání.

„Byl jedním z mých deseti advokátů. Myslel jsem si, že je jeden z nejlepších. Vždycky mi do vězení nosil šunku, jeho manželka mi smažila řízky. Věřil jsem mu, zdál se mi solidní, měl jsem v něj důvěru,“ vypověděl u soudu Barták. Uvedl, že u advokáta postupně uložil asi 15 milionů korun.

Obhájce prý mohl v případě nutnosti sám manipulovat s částkou do 25 tisíc korun na drobná vydání, ale musel na to Bartáka upozornit.

 Z vězení byl lékař podmíněně propuštěn v září 2022. Navštívil advokáta a chtěl vidět vyúčtování. „Poklesla mi brada, když jsem zjistil, o kolik milionů mě okradl. Mnoho let vybíral statisícové částky, aniž by mi o tom řekl. Ty výběry v hotovosti mi nikdy nezdůvodnil, nevyúčtoval. Připravil mě téměř o všechny peníze,“ tvrdí poškozený lékař.

Noha podle něj zpronevěřil jeho finance už v roce 2015. „Nevěděl jsem o tom. Nebyla mi vrácena ani koruna. Řekl mi, že peníze poslal nějakému svému známému, a on je zpronevěřil. To mě nezajímá. Ať mi vrátí peníze, které mi ukradl, těch 15 milionů,“ žádal Barták.

„A proč požadujete 56 milionů?“ zajímalo soudkyni Danu Šindelářovou v návaznosti na požadavek, který v jednací síni vznesl lékařův zmocněnec. „To spočítal můj právní zástupce,“ odpověděl bez bližšího vysvětlení Barták

Nyní již bývalý advokát Noha obžalobu, podle které měl Bartákovi zpronevěřit celkovou částku „jen“ kolem 2,5 milionu korun, odmítl. Před soudem nechtěl vypovídat, pouze se krátce vyjádřil.

„Nevypovídal jsem ani v přípravném řízení. Ve spisu jsou nepravdivé, smyšlené a lživé skutečnosti. Vždy jsem postupoval podle pokynů a k prospěchu pana doktora Bartáka. Pracoval jsem pro něj jedenáct let, za celou dobu neměl proti mé osobě námitky. Ještě když se vrátil z výkonu trestu, dělal jsem pro něj řadu úkonů, které nezaplatil, proto jsem uplatnil pohledávku,“ uvedl Noha.

„Skrytě doufal, že už se nikdy nevrátím z vězení,“ myslí si Barták o svém bývalém obhájci. „Kdybych věděl, že mě podvádí, tak podám trestní oznámení dřív. Zjistil jsem to až na podzim 2022. V prosinci jsem na něj podal trestní oznámení u paní doktorky Bradáčové,“ dodal.

 „Podepsal jsem prázdný papír…“

Když soudkyně předložila Bartákovi jeho údajné prohlášení, podle kterého již v květnu 2014 věděl, jak Noha nakládá s jeho penězi, s transakcemi byl seznámen a odsouhlasil je, lékař důkaz zpochybnil.

Tvrdí, že advokátovi podepsal prázdné papíry a on toho zneužil – uvedené prohlášení měl vytvořit bez jeho vědomí. „Je to nesmysl. Nikdy žádný volný papír (Barták) nepodepsal,“ odmítl bývalý advokát.

Podle Nohy měl část lékařových peněz zpronevěřit jistý inženýr Severa z firmy NODA Technologies, když údajně na pokyn Bartáka založil v zahraničí off-shorovou společnost.

Lékař nad tím kroutí hlavou. „Já žádného Severu neznám. Proč mu (Noha) poslal moje peníze, navíc bez mého souhlasu, jsem doteď nepochopil,“ uvedl s tím, že takový pokyn nikdy nedal.

Soudkyně si chce Severu předvolat k příštímu hlavnímu líčení. Na návrh Bartáka má v plánu vyslechnout i Nohovu manželku a dceru. Z jejího účtu prý chodily lékaři do vězení drobné platby. Advokát mu přitom měl posílat peníze například na útratu v kantýně z úschovního konta, nikoliv přes účet dcery. Nohovi hrozí v případě prokázání viny za zpronevěru až osm let vězení.

Připomeňte si kauzy lékaře Jaroslava Bartáka 12. srpna 2011 – Mladá fronta Dnes informovala, že tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg o tři týdny dříve pomohl zachránit 22letou Češku, kterou na Filipínách údajně zadržoval její šéf, vlivný pražský lékař Jaroslav Barták. Schwarzenberg vyrozuměl českého velvyslance na Filipínách, který ženě pomohl s návratem do vlasti. Žena tvrdila, že ji Barták bil, sexuálně napadal a vyhrožoval jí smrtí. 21. srpna 2011 – Barták ukázal časopisu Týden údajný dodatek ke smlouvě s asistentkou, v němž se prý dívka zavázala být mu plně k dispozici. Barták tvrdil, že dívky, které s ním jezdily na zahraniční cesty, měly povinnost mít s ním pohlavní styk. Ta se podle něj skrývala pod pojmem „osobní služby“. 27. srpna 2011 – Barták byl po návratu z dovolené zadržen na ruzyňském letišti. Policie ho obvinila ze sedmi trestných činů. Lékař v té době čelil trestním oznámením od šesti žen. 29. září 2011 – Televize Nova informovala, že Barták měl přístup na vatikánské velvyslanectví v Praze, kde zařídil natáčení historicko-erotického filmu, v němž si sám zahrál. Počátkem září 2012 Nova uvedla, že Barták se zřejmě zúčastnil i utajeného obřadu ve Svatováclavské kapli katedrály svatého Víta. Vojenský velitel Hradu Karel Niederhafner kvůli tomu posléze skončil ve funkci. 5. září 2012 – U Městského soudu v Praze začal soud, v únoru 2013 Bartáka za šest znásilnění, pět případů vydírání a sexuální nátlak, nebezpečné vyhrožování a manipulaci s omamnými látkami poslal na 14 let do vězení. Barták se odvolal. 7. června 2013 – Vrchní soud v Praze potvrdil Bartákovi 14 let vězení. Barták následně podal dovolání k Nejvyššímu soudu. 25. listopadu 2013 – Deník Právo uvedl, že policie viní Bartáka z přípravy vraždy tří lidí: bývalého šéfa vojenské tajné služby Andora Šándora, advokáta Oldřicha Choděry a pravoslavného kněze z Teplic Eugena Freimanna. Barták jejich usmrcení údajně plánoval spolu s dalšími vězni. 17. července 2014 – Nejvyšší soud Bartákovi částečně zrušil rozsudek za sexuální násilí. U většiny skutků jej ale znovu uznal vinným a uložil mu 12 let. 30. září 2014 – Státní zástupce podal na Bartáka obžalobu pro přípravu vraždy tří osob a vydírání dalších tří lidí. 2. prosince 2014 – Krajský soud v Liberci potrestal Bartáka za plánování tří vražd a vydírání dalších tří lidí 18 lety vězení. Z prvního 12letého trestu si odpykal tři roky, ve vězení by tak měl být ještě 27 let. Barták se odvolal. Vinu odmítl s tím, že šlo o běžné vězeňské debaty, které nemyslel vážně. 8. dubna 2015 – Ústavní soud odmítl Bartákovu stížnost proti dvanáctiletému trestu za obtěžování asistentek. 23. listopadu 2016 – Okresní soud v České Lípě zrušil jako nevýznamné další Bartákovo stíhání, a to v kauze pokusu o podplacení dozorce a nedovolených telefonátů z věznice. 12. února 2022 – Server iRozhlas uvedl, že Barták požádal o podmíněné propuštění. Okresní soud s tím nesouhlasil, krajský požádal o psychiatrický znalecký posudek, informoval server. 22. září 2022 – Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl o podmíněném propuštění lékaře Jaroslava Bartáka z vězení se zkušební dobou na sedm let a dohledem. Státní zástupce se vzdal vzdal práva stížnosti, a Barták tak byl 23. září propuštěn z jablonecké věznice Rýnovice. 2. prosince 2022 – Krajský soud v Liberci napočtvrté (po třech odsuzujících rozsudcích, které byly zrušeny) pravomocně zprostil Bartáka obžaloby. Nepodařilo se prokázat, že by ve vězení skutečně plánoval tři vraždy a vydírání. Zproštění navrhl i státní zástupce Jan Černý. Barták vinu od počátku odmítal. zdroj: ČTK MOHOU  LIDÉ  VĚŘIT  ADVOKÁTŮM,  SOUDCŮM,  JUSTICI?

X X X

 Budeme svědky špinavého a upachtěného míru?, predikuje Mikulecký

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký ve vysílání CNN Prima NEWS řekl, že se obává toho, že americký prezident Donald Trump mohl naskočit na rétoriku ruského autoritáře Vladimira Putina o „trvalém míru“. Jeho vyjednání by totiž podle něj bylo ještě velmi pracné a válka by tak pokračovala, zatímco kýžené příměří by naopak znamenalo okamžité zastavení bojů a zamrznutí fronty.

Mimo to zmínil, že ačkoliv šéfa Evropské komise Ursula von der Leyenová či britský ministerský předseda Keir Starmer hovořili o „spravedlivém míru“, tak žádný takový nenastane. „To je v tuto chvíli naprosto nereálné a budeme svědky špinavého a upachtěného míru,“ komentoval Mikulecký. Jako příklad uvedl Finsko a jeho obranu proti ruské invazi během tzv. zimní války v letech 1939-1940.

X X X

Pavel: Škoda, že Trump na Rusko nezatlačil. Pozitivní je, že se s Putinem vůbec sešel

Trump slibuje řešení, Zelenskyj děkoval první dámě USA za děti

„Určitě dnes dojdeme k řešení,“ sliboval při úvodních projevech společného jednání s evropskými lídry a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským šéf Bílého domu Donald Trump. Zelenskyj mimo jiné děkoval Trumpově manželce Melanii, která se zasazuje o návrat ukrajinských dětí unešených Rusy. Téma dětí zmínila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Generální tajemník NATO zase zmínil, že pokud nynější jednání lídři „sehrají dobře, tak mohou válku ukončit“.

Trump a Zelenskyj jednají s evropskými lídry

K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému se po jejich dvoustranném jednání v Bílém domě připojili lídři klíčových evropských zemí a zástupci Severoatlantické aliance a Evropské unie. Širšímu jednání předcházelo pořízení společné fotografie. Trump podle agentur dosavadní průběh dne označil za úspěšný a na úvod schůzky v širším formátu hovořil o chystaném trojstranném jednání se Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předmětem dnešních jednání budou podle něj také bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, která se nadále brání ruské agresi.

Mikulecký: Zelenskyj byl oproti minulému setkání připravený, kritické pasáže promlčel

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký ve vysílání CNN Prima NEWS poznamenal, že Trump i Zelenskyj byli oproti minulému vyhrocenému setkání v Oválné pracovně podstatně lépe připraveni. Obzvláště pak ukrajinský prezident, který se minule americkou stranou nechal vyprovokovat. Kritické pasáže podle Mikuleckého tentokrát přešel mlčením.

Expert se ještě vrátil k pátečnímu jednání v aljašském Anchorage mezi Trumpem a ruským autoritářem Vladimirem Putinem. Dodal, že i kdyby zde „Trump Putina zmlátil holí v přímém přenosu, tak by ruská média šéfa Kremlu vykreslila jako vítěze“.

Tomu se tentokrát podařilo vyhnout, když Zelenskyj přišel do Bílého domu v černém obleku, byť bez kravaty. Trump jej za jeho outfit tentokrát chválil a minimálně úvodní uvítání v Oválné pracovně před médii proběhlo v poměrně příjemné atmosféře, kdy oba státníci vtipkovali.

Přestože se v průběhu posledních týdnů analytici shodovali v hodnocení, že Trumpa manipulování ze strany Kremlu již omrzelo, americká média nyní varují, že se tak zřejmě stále nestalo – a že by i proto mohla Zelenského čekat další studená sprcha, varuje list The Independent.

Nervozitu evropských lídrů před setkáním v Bílém domě podle BBC dokazoval i vysoký počet účastníků, kteří se na setkání vydali.

Kdo má u Trumpa nejsilnější slovo?

Nejzdatnější v komunikaci s Trumpem se dosud ukázal být Mark Rutte, který při jejich posledních setkáních nešetřil lichotkami. Podle deníku Time je to právě on, kdo má na svědomí hned několik Trumpových názorových otoček – od tvrdšího postupu vůči Rusům po postoj Trumpa vůči evropským členům NATO.

Snad nejsilněji veřejným prostorem rezonovalo, když Rutte označil Trumpa na summitu NATO za „daddyho“ (čili taťku). Učinil tak, když se řeč stočila na diplomacii na Blízkém východě, šéf NATO o Trumpovi řekl: „Taťka někdy musí použít tvrdá slova, aby je přiměl přestat.“

Americký prezident Donald Trump se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně Bílého domu ve Washingtonu 13. března 2025.

Trumpovou favoritkou je italská premiérka Meloniová. Sám ji označil za „fantastickou ženu“ a Meloniová dokonce navštívila prezidentovo soukromé sídlo Mar-a-Lago.

Dobré vztahy s Trumpem má také německý kancléř Friedrich Merz, jehož při setkání v Bílém domě sám Trump chválil. Právě Merz byl komentátory označován jako ten, který před jednáním cíleně přitvrdil.

Solidní vztah má americký prezident  s britským premiérem Starmerem – na rozdíl od jeho dvou kolegů se však Starmer vůči Trumpovi veřejně vymezoval například právě v otázce Ukrajiny. Finský prezident Stubb s Trumpem zase sdílí vášeň ke golfu – v březnu spolu dokonce odehráli partii v Trumpově resortu na Floridě.

Předsedkyně Evropské komise pak stojí téměř na opačné straně spektra. V návaznosti na jednání o clech, která s americkou administrativou vedla, zůstaly její vztahy s americkým prezidentem spíš vlažné.

Vedoucí představitelé 7 největších průmyslových zemí se sešli na 50. výročním zasedání G7. Zleva doprava: italská premiérka Giorgia Meloniová, francouzský prezident Emmanuel Macron, americký prezident Donald Trump  Zdroj: Polaris / Profimedia

Nemůžeme jednat pod palbou, říká Zelenskyj

Navzdory tomu, že americký prezident v průběhu předchozích dní přistoupil na ruský návrh vést jednání o míru bez ukončení ostřelování Ukrajiny, Zelenskyj trvá na opaku.

Vést rozhovory o míru je podle něj nemožné pod neustálou pohrůžkou zbraní. „Potřebujeme příměří a pracovat rychle na finální dohodě,“ uvedl na společné tiskové konferenci s von der Leyenovou, kterou měl v neděli v Bruselu.

Stejný požadavek podpořila po svém nedělním jednání také koalice ochotných. „Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ uvedl na síti X po nedělním jednání členů koalice český premiér Petr Fiala (ODS).

„Mezinárodní tlak musí vzrůst kvůli ruskému odmítání zastavit zabíjení,“ napsal na síť X litevský prezident Gitanas Nauseda.

Klíčovým cílem bude také prosadit nutnost bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po uzavření mírové dohody, píše analýza. Dodává zároveň, že bezpečnostní záruky získávají na významu především kvůli stále klesající šanci na členství Ukrajiny v NATO, které by jí bezpečnost mohlo garantovat.

Podle The Independent je ale možné, že Trump bude ochoten zvážit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které v principu kopírují článek 5 Severoatlantické smlouvy.

To by mohlo znamenat, že pokud Ukrajina podepíše mírovou dohodu, její dlouhodobá suverenita a bezpečnost budou chráněny silou zbraní spojenců, včetně Spojených států. Myšlenku „článku 5“ již veřejně podpořila například předsedkyně Komise nebo premiér Starmer.

Ruku v ruce s bezpečnostními zárukami měly být tématem hovoru také ukrajinské vojenské síly, na jejichž oslabení Moskva opakovaně při vyjednávání trvá.

Ruský požadavek na pět oblastí?

Dalším z bodů společného jednání mělo být také projednání otázek území Ukrajiny a zdůraznění podpory napadené země.

Vladimir Putin údajně požadoval, aby Kyjev jako podmínku pro ukončení války předal Rusům východní oblasti Doněck a Luhansk. Takový krok by podle listu The Independent fakticky znamenal předání průmyslového srdce Ukrajiny, kde se od začátku války sváděly jedny z nejtěžších bojů.

Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff čeká na zahájení tiskové konference mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na společné základně Elmendorf-Richardson 15. srpna 2025.

V neděli večer nicméně pro CNN americký zmocněnec Steve Witkoff uvedl, že Rusko dokonce ustoupilo od původního požadavku na celých pět východních oblastí Ukrajiny.

„Rusové učinili u jednacího stolu určité ústupky ohledně všech pěti regionů,“ řekl Witkoff a dodal, že tato otázka bude předmětem jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během jeho pondělní návštěvy Oválné pracovny.

Putin nedokázal dobýt Doněck 12 let, říká Zelenskyj

Zatímco Rusko nyní kontroluje téměř celou Luhanskou oblast, v Doněcku ovládá asi 70 procent území. „Putin si Doněck nedokázal vzít celých 12 let,“ uvedl Zelenskyj.

Otázku území a jeho možných výměn by podle něj měli diskutovat pouze představitelé Ukrajiny a Ruska, a to na trilaterálním setkání spolu s USA, zdůraznil.

Rusko přitom ale nevykazuje žádné známky toho, že by se takové schůzky hodlalo účastnit, řekl Zelenskyj s tím, že by proto měly přijít na řadu nové protiruské sankce.

Odevzdání území navíc kritizuje většina Ukrajinců, včetně těch, kteří z daných území pocházejí. Západní analytici zase hojně srovnávají směnu území za nejistý mír s odevzdáním československých Sudet nacistickému Německu v roce 1938.

X X X

UKRAJINCI  NARUŠILI  DODÁVKY  ROPY  Z  RUSKA  DO  SR,  ČR

Ukrajinský útok měl odříznout Maďarsko a Slovensko od ruské ropy. ‚Stěžujte si Moskvě,‘ vzkázal ministr

Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to v pondělí uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Přerušení dodávek ropovodem Družba později oznámil i slovenský přepravce ropy Transpetrol, podle něhož je problém mimo slovenské území.

 Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha maďarskému ministrovi vzkázal, ať si jeho země stěžuje Rusku. Szijjártó mu ale připomněl, že Maďaři Ukrajině posílají elektřinu.

Maďarský ministr nespecifikoval čas ani místo útoku. Napsal, že hovořil s ruským náměstkem ministra energetiky Pavlem Sorokinem a ten mu sdělil, že odborníci pracují na obnově transformátorové stanice. Není ale jasné, kdy budou dodávky obnoveny, uvedl podle Szijjárta ruský ministr.

Maďarsko „teď může posílat stížnosti“ Moskvě, a ne Kyjevu, napsal Sybiha na síti X, aniž útok potvrdil, nebo vyvrátil. „Je to Rusko, nikoli Ukrajina, kdo tuto válku začal a odmítá ji ukončit. Maďarsku se už roky říká, že Moskva je nespolehlivým partnerem. Navzdory tomu Maďarsko vynaložilo veškeré úsilí, aby si svou závislost na Rusku zachovalo,“ napsal ukrajinský ministr.

Ukrajina se déle než tři roky brání ruské vojenské invazi. Vláda v Budapešti říká, že od invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 udržuje s Moskvou pragmatické vztahy. To ale vytváří napětí s některými spojenci v Evropské unii, kteří chtějí vůči Rusku zaujmout tvrdší postoj.

Ruská ropa proudí ropovodem Družba přes Bělorusko a Ukrajinu do rafinerií v Maďarsku a na Slovensku. „Společnost Transpetrol registruje přerušení dodávek ropy na Slovensko prostřednictvím ropovodu Družba,“ cituje firmu agentura Reuters. „Naše společnost nemá k dispozici žádné další informace o důvodu přerušení, které je mimo území Slovenské republiky. Přeprava ropy přes slovenské území je zajištěna a prováděna v souladu s čerpacím plánem,“ dodala.

Szijjártó loni uvedl, že Družba zůstane pro Maďarsko hlavní trasou pro dovoz ropy. Maďarský ministr v pondělí také obvinil Kyjev, že útočením na energetickou bezpečnost Maďarska se snaží vtáhnout Budapešť do války na Ukrajině.

Pondělní pozastavení dodávek ropy do Maďarska přichází po dočasném zastavení v minulém týdnu, píše Reuters. Ukrajinská armáda 13. srpna oznámila, že její drony zasáhly ropnou čerpací stanici v západoruském Brjansku.

Ukrajina loni v létě zastavila tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil do Maďarska a na Slovensko. Ukrajinci si tuto firmu přidali na sankční seznam, čímž pak zdůvodňovali, proč nemohou tranzit umožnit. Maďarsko tehdy postup Ukrajiny označilo za vydírání.

X X X

Kongo a konžští povstalci z M23 odložili podpis mírové dohody, budou dále jednat

Zástupci Konga a konžské povstalecké skupiny M23 odložili podpis mírové smlouvy, kterou měli uzavřít dnes v katarském Dauhá. Zádrhelem je podle separatistů neochota Kinshasy propustit vězněné členy M23, napsala agentura Reuters. Obě strany jsou nicméně ochotné dále vyjednávat a do Dauhá dorazí na konci týdne.

 Představitelé obou stran v Kataru 19. července podepsali deklaraci o zásadách, které měly ukončit boje na východě země. Podle agentury AFP ale přetrvávaly určité problematické oblasti, jako například pomalá vyjednávání, nedostatečné znaky k budování důvěry, propuštění příslušníků M23 zadržovaných Kongem, opětovné otevření bank na území ovládaném povstalci nebo jejich stažení z východu země.

Separatistické hnutí v nedělním prohlášení uvedlo, že pouze plná realizace zásad umožní pokračování dalšího kola vyjednávání. Dnes jeden ze členů M23 uvedl, že povstalci sice neočekávají významný pokrok v jednáních, ale v nadcházejících dnech kvůli tlaku Kataru vyšlou malou delegaci.

Zdroj z konžské vlády uvedl, že od vyjednavačů obdržela návrh dohody a obě strany nyní pracují na svých připomínkách, než se delegáti koncem tohoto týdne do Dauhá vrátí. Zdroj také dodal, že propuštění vězňů je složité, protože představuje spíše předmět jednání, než podmínku pro pokračování rozhovorů.

Povstalci z hnutí v průběhu letošní ofenzivy ovládli rozsáhlé oblasti dvou provincií bohatých na nerostné suroviny ve východním Kongu, včetně velkých měst Goma a Bukavu. Při násilnostech zahynulo přibližně 7000 lidí a dalších asi 450 000 přišlo o přístřeší.

Kongo uzavřelo 27. června mírovou dohodu se sousední Rwandou, jejíž armáda podle pozorovatelů podporovala povstalce.

X X X

Rektor Dvořák: Centrální banka je se snižováním úrokových sazeb opatrná. Pokles zatím nelze čekat

Vysoké a prudce rostoucí ceny bydlení nedovolují České národní bance snížit základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí komerční úroky včetně hypotečních. Vlastnické bydlení se pro průměrně vydělávající domácnosti pomalu stává nedostupným. „Růst reposazby ČNB zůstal za očekáváním, což indikuje, že situace na trhu je taková, že v tuto chvíli nelze čekat pokles úroků,“ hodnotí v pořadu Plusu Řečí peněž rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.

 Ještě začátkem kalendářního roku experti předpovídali, že hypoteční úvěry zlevní a jejich sazby budou klesat ke třem procentům. To se ale podle Swiss Life Hypoindexu, který v Česku monitoruje ceny půjček, nestalo. Zájem o hypotéky je přesto rekordní.

Může být řešením pro krizi bydlení ve velkých městech dojíždění z menších měst? Poslechněte si celý pořad Řečí peněz s rektorem Vysoké školy ekonomické Petrem Dvořákem

Na dostupnosti nic nezměnilo ani snížení úrokových sazeb Českou národní bankou. Ta základní je aktuálně na 3,5 procenta. Hypoteční úvěry se tak pohybují okolo 5 procent. „Přesto je poptávka po úvěrech relativně vysoká a v letošním roce se budeme v objemu poskytnutých hypoték blížit rekordu,“ připomíná rektor Dvořák.

Na přístupu centrální banky ale vidíme, že je při nastavování svých úrokových sazeb opatrnější, upozorňuje. Změnu v krátkodobém horizontu nepovažuje za pravděpodobnou.

„Růst reposazby České národní banky zůstal za očekáváním, což svým způsobem

„Muselo by dojít k tomu, že úroková úroveň klesne celkově níž. Včetně toho, že i centrální banka bude moct vzhledem situaci zareagovat snížením úrokových sazeb, což by byl impulz, který by vedl ke snížení úrokových sazeb na swapovém trhu,“ předpovídá.

Nižší sazba, vyšší ceny?

Rektor Dvořák také upozorňuje, že samotné snížení úrokové sazby z hypotečních úvěrů by mělo pozitivní dopad především na stávající dlužníky nebo na ty, kteří už mají zafixovanou cenu nemovitostí.

„Snížení úrokové sazby by mohlo vést k tomu, že se zvýší dostupnost úvěrů a logicky se zvýší i poptávka po nemovitosti, která se logicky při omezené nebo nedostatečně rostoucí nabídce projeví zase do cen,“ vypočítává.

Ve výsledku tak podle Dvořáka může dojít ke scénáři, kdy budou úvěry na bydlení díky nižší sazbě sice levnější, ale příliv nových kupujících zvedne ceny nemovitostí natolik, že ve výsledku k žádnému zlepšení na trhu pro kupující nedojde.

Úroková sazba hypoték, které nabízí jednotlivé banky, však záleží na mnoha dalších aspektech mimo základní úrokové sazby. Bankovní a hypoteční domy si financování zajišťují pomocí takzvaných tří a pětiletých swapů.

Ty se obchodují na základě nabídky a poptávky v mezibankovních obchodech a pomáhají snížit riziko spojené s kolísáním sazeb, vysvětluje Dvořák: „Jsou to nástroje, pomocí kterých si banky jsou schopny na příslušná období tří nebo pěti let zafixovat úrokovou sazbu ze svých zdrojů.“

Ačkoliv swapy už klesly na úroveň 3,5 procenta, na hypotečních sazbách se to příliš nepodepsalo. „Úroková sazba swapů je cena, za kterou banky přijímají zdroje na financování půjček. Ale banky mají i další náklady a v úrokové sazbě z hypotečních úvěrů si chtějí kalkulovat i určitý zisk,“ dodává ekonom, proč se jednotlivé ceny rozcházejí.

X X X

Dej nám něco na politiky a máš podmínku, říká Blažek k zadržení Jiřikovského

 Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se na sociální síti X opět vyjádřil k zadržení dárce bitcoinů Tomáše Jiřikovského. Situaci označil za „šeredný příběh“, který připomíná padesátá léta. Policie podle Blažka řekla Jiřikovskému, že pokud „dá něco na politiky“, dostane podmínku. Kauza darované kryptoměny v hodnotě zhruba miliardy korun stála Blažka funkci ministra.

„Státní ozbrojenci násilnicky obsadili rodinný dům a jeho vystrašenému obyvateli sdělili zhruba toto: ,Dej nám něco na politiky a bude z toho pro Tebe podmínka. Jinak se na mnoho let rozluč se svobodou. A nemyl se, soudy budou rozhodovat podle přání veřejnosti, nikdo Ti nepomůže!’,“ napsal Blažek na sociální síti X.

„A protože pan domácí žádného politika nikdy neviděl a nezná, neměl co ,dát’, byl ,drzý’ a lhát podle ozbrojencova návrhu nechtěl, výsledkem byla vazba a pořádná trestní sazba,“ pokračoval exministr. Dodal, že jde o „šeredný příběh“ jako z 50. let.

Blažek tak odkazoval na zásah, při kterém policie v noci na pátek zadržela dárce bitcoinů Tomáše Jiřikovského. Redakce iDNES.cz shání reakci ministryně spravedlnosti Evy Decroix na poslední Blažkovo vyjádření.

Státní ozbrojenci násilnicky obsadili rodinný dům a jeho vystrašenému obyvateli sdělili zhruba toto: “Dej nám něco na politiky a bude z toho pro Tebe podmínka.Jinak se na mnoho let rozluč se svobodou.A nemyl se,soudy budou rozhodovat podle přání veřejnosti,nikdo Ti nepomůže!”.

Bývalý ministr kauzu po svém konci na resortu komentoval několikrát. „Bude-li dárce odsouzen za trestnou činnost spáchanou v souvislosti s předmětem daru, potvrdí se současně, že darovací smlouva byla po téměř 10 letech od spáchání trestné činnosti jediným účinným způsobem, jak se dobrat k výsledku trestního řízení i k tomu, aby byl zabaven případný výnos z ní,“ napsal v pátek s tím, že pokud dárce odsouzen nebude, předmět daru zůstane v majetku státu také.

Na jeho slova reagovala jeho nástupkyně Decroix. „Hele, Pavle, nechtěl bys nás, aspoň z nějaké elementární právní či politické kolegiality, ušetřit názorů, jak je to všechno úplně v pohodě? Je to celé od začátku úplně blbě a tyhle moudra jsou teď ministerstvu fakt platný, jak mrtvýmu zimník!“ reagovala. Na to Blažek odpověděl, že nepíše názory, ale fakta.

Jiřikovského policie zadržela ve čtvrtek večer, v pátek odpoledne ho převezla na brněnský Obilný trh, kde sídlí regionální pobočka Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po zhruba 2,5 hodinách jej policisté převezli jinam. Policie Jiřikovského obvinila z legalizace výnosů z trestné činnosti. V neděli jej Městský soud v Brně poslal do vazby.

Jiřikovský daroval ministerstvu spravedlnosti kryptoměnu za zhruba miliardu korun. Úřad pod vedením Blažka je následně dražil v několika aukcích. Blažek kvůli daru skončil v červnu ve funkci. Jeho nástupkyně Eva Decroix nechala vypracovat audit, jehož první část zveřejnila na konci července.

X X X

Profesor Mearsheimer: Izraelci si myslí, že Palestinci jsou podlidé

  Koncem července poskytl americký politolog profesor John Mearsheimer rozhovor Tuckeru Carlsonovi, který ho zveřejnil na svém kanálu YouTube. V rozhovoru se mimo jiné zabýval izraelskou politikou vůči Palestincům a vojenskými operacemi v pásmu Gazy.

Mearsheimer poznamenal, že myšlenka vyhnání Palestinců z oblasti tzv. Velkého Izraele není nová – podle jeho názoru sahá až k počátkům sionistického hnutí a odráží se v prohlášeních jeho vůdců, jako je například David Ben-Gurion, první izraelský premiér. Mearsheimer tvrdí, že sionisté od samého začátku předpokládali potřebu masových etnických čistek k realizaci svého národního projektu v oblastech obývaných Palestinci po generace.

„Etnické čistky byly tématem, o kterém sionisté diskutovali od samého začátku – velmi otevřeně,“ zdůraznil politolog. Domnívá se, že vůdci jako David Ben Gurion a Vladimír Ze’ev Žabotinský  si byli vědomi toho, že realizace jejich plánů by zahrnovala násilí proti arabskému obyvatelstvu.

Mearsheimer také zdůraznil dva historické momenty, které podle něj již byly v procesu realizace této strategie: 1948 a 1967. Podle jeho názoru události ze 7. října daly Izraeli záminku k zahájení třetí vlny čistek – tentokrát v Gaze. „Toto je skvělá příležitost k zahájení války v Gaze, vyhnání Palestinců a tím vyřešení demografického problému,“ řekl americký profesor.

Izrael se podle jeho soudu snaží nejen o kontrolu nad Gazou, ale má také územní ambice ohledně Sýrie, Libanonu a v budoucnu možná i Sinajského poloostrova. Klíčovým strategickým cílem je také oslabení a rozklad sousedních států.

Mearsheimer také obvinil izraelské elity z používání brutální a nelidské rétoriky vůči Palestincům. „Izraelci jsou neuvěřitelně bezohlední. […] Myslí si, že Palestinci jsou podlidé: dvounohá zvířata, kobylky – to jsou termíny, které používají,“ řekl.

Připojme k tomu ovšem jinou informaci:  97,5 procenta obyvatel Izraele  nemá starověkou židovskou DNA. Původní židovskou DNA má naopak 80 procent Palestinců.  Údaje přinesl genetický výzkum Johns Hopkins Univerzity v Baltimoru v americkém státě Maryland. Je ovšem nutné uvést, že průzkum byl podroben izraelské kritice.

Závěrem rozhovoru s Tuckerem Carlsonnem  Mearsheimer zhodnotil, že navzdory rostoucí dokumentaci o násilí Izraelci doufají, že svět na jejich činy nakonec zapomene. „Přepíšeme historii“ – to je podle něj jejich dlouhodobý plán.

Dodejme, že John Joseph Mearsheimer je americký politolog, filosof a teoretik realistické teorie mezinárodních vztahů. Je profesorem na Chicagské univerzitě. Jeho nejznámější prací je odborná publikace o izraelské lobby v zahraniční politice Spojených států Israel Lobby and U.S. Foreign

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

EXREKTOR  PETRÁČEK  ŽALUJE  GEN:  PAVLA

Odvolaný bývalý rektor ČVUT žaluje prezidenta. Chce upozornit na nedostatky v legislativě, uvedl

Bývalý rektor Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) podal správní žalobu na prezidenta Petra Pavla kvůli svému odvolání z funkce. Cílem je upozornit na nedostatky v současné legislativě, uvedl v pondělním prohlášení. Krok považuje za pokračování snahy o hledání funkčního modelu, jak by měla ideálně fungovat rovnováha mezi vedením škol a jejich nezávislých akademických senátů, uvedl. Na žalobu v pondělí upozornil server Novinky.cz.

 Pavel odvolal Petráčka na návrh akademického senátu školy letos v květnu.

„Cílem podání věci soudu je upozornit na systémové nedostatky v současné legislativě, které umožňují akademickému senátu zcela bez kontroly a možnosti přezkoumání jeho aktivit zásadním způsobem zasahovat bez uvedení jasných důvodů do chodu školy. Z těchto nedostatků pak vyplývá chaos při správě a řízení školy,“ napsal Petráček. Je podle něj nutné zahájit debatu o změně legislativy při odvolávání akademických funkcionářů.

Snaha přezkoumat rozhodnutí o odvolání soudně podle něj nemá osobní charakter. Současná legislativa podle Petráčka neumožňuje napadnout rozhodnutí akademického senátu jinou cestou.

„Věřím, že příslušný soudní senát pečlivě zváží mé námitky a posoudí míru porušení správných postupů, vnitřních předpisů i zákona ze strany Akademického senátu ČVUT, které ve svých důsledcích poškodily mou dobrou pověst, a především dobré jméno ČVUT,“ uvedl Petráček.

„Kancelář prezidenta republiky ji (správní žalobu) obdržela minulý týden a vyjádří se k ní v soudem určené třicetidenní lhůtě,“ řekl serveru Novinky.cz mluvčí Hradu Filip Platoš.

Důvody k odvolání

„Vzhledem k tomu, že nynější vedení ČVUT nemá informace o obsahu žaloby a univerzita není stranou, která by se daného sporu účastnila, nebudeme se ke kroku odvolaného rektora Vojtěcha Petráčka vyjadřovat,“ uvedla Kateřina Veselá z odboru PR a marketingu rektorátu ČVUT.

Akademici navrhli Petráčkovo odvolání kvůli ztrátě důvěry a špatnému ekonomickému řízení školy. Mezi důvody v návrhu k odvolání Petráčka bylo například i to, že opakovaně nereflektoval závažná doporučení Rady pro vnitřní hodnocení ČVUT.

Rektor podle návrhu nebyl ochotný a schopný vysvětlit vysoké výdaje na právní a poradenské služby a bránil akademickému senátu vykonávat jeho kontrolní činnost. Dalším důvodem pro jeho odvolání podle návrhu bylo to, že Petráček opakovaně a často předkládal akademickému senátu nedostatečně připravené dokumenty.

Rektor podle návrhu také nevěnoval pozornost pracovněprávním vztahům na ČVUT, nevyjednal déle než rok kolektivní smlouvu a nebyl schopný řídit hospodaření školy.

Petráček vedl školu od roku 2018, jeho druhé funkční období mělo skončit v lednu 2026. Akademický senát ČVUT proto již loni v prosinci vyhlásil volby nového rektora pro funkční období od února 2026. Uskutečnit by se měly v říjnu.

X X X

E-shopy pod palbou finančáku. Majitelům hrozí až 10 let vězení

Zakleknutí finanční správy na e-shopy, bylo jen otázkou času. „Ze strany laické veřejnosti dochází často k podcenění možností a schopností finanční správy,“ říká partner Bříza & Trubač Ondřej Trubač (na fotografii vpravo). Spolu s advokátem Patrikem Koželuhou radí, jak mohou e-shopy na poslední chvíli zmírnit dopad kontrol. 

x Finanční správa se chystá na konci srpna spustit zátah na e-shopy s milionovými tržbami, které neplatí daně. Ondřej Trubač a Patrik Koželuha, advokáti z kanceláře Bříza & Trubač, v rozhovoru pro Českou justici vysvětlují, jak stát využije digitální stopy z online plateb, sociálních sítí i bank. Jak se mohou provinilé e-shopy ještě zachránit před pokutami a jejich majitelé před hrozbou vězení?

x Finanční správa oznámila, že na konci srpna zaklekne na e-shopy, které mají milionové tržby, ale neplatí žádné daně. Jako důkaz mají posloužit digitální stopy z bezhotovostních online plateb. Překvapilo vás to, nebo jste to čekali?

Ondřej Trubač: Nepřekvapilo. Trend zaměřit se na online prostor pozorujeme dlouhodobě. Česká republika již od loňského roku převedla do svého právního řádu evropské směrnice, které ukládají pravidelné reportovací povinnosti ohledně přeshraničních plateb například poskytovatelům platebních služeb nebo digitálním platformám. Chvíli trvalo, než se nashromáždil dostatek dat, aby si finanční správa mohla udělat obrázek o situaci a rozběhnout kontroly. Teď je už evidentně připravená a chce s tím začít.

x O jaké směrnice konkrétně jde?

Patrik Koželuha: Primárně jde o DAC 7, tedy sedmou novelu směrnice o administrativní spolupráci v oblasti daní. V roce 2024 na jejím základě poprvé proběhla automatická výměna informací. Díky těmto pravidelným reportům, které musí každoročně podávat platformy a digitální tržiště, finanční úřad zjistí identitu prodejce, počet a objem transakcí, které digitální platformy zprostředkovaly, a také čísla účtů, na které platby směřují. Když to porovná se skutečně přijatým daňovým inkasem, může zjistit, že mu to někde nevychází.

Digitální důkazy můžou finanční úřady hledat prakticky kdekoliv. „Vděčným zdrojem informací jsou i sociální sítě,“ upozorňuje partner Bříza & Trubač Ondřej Trubač. 

x Jakým způsobem pak takto získané informace finanční úřad přetaví v konkrétní důkazy proti e-shopům?

T.: Finanční úřad si na základě ustanovení daňového řádu může vyžádat jak od státních orgánů, tak od soukromých subjektů prakticky jakékoli informace. V určitém rozsahu může dokonce prolomit i bankovní tajemství. Díky tomu jsou finanční úřady prostřednictvím své vyhledávací činnosti schopny zjistit velké množství informací o konkrétních daňových poplatnících. Abych to shrnul: na základě informací z automatického reportingu se finanční úřad dozví, že funguje e-shop, má určitý objem transakcí i příslušný účet. Pak požádá banku o seznam proběhlých transakcí. Tak dokáže zjistit skutečný příjem e-shopu.

x Co by tedy teď měly udělat e-shopy, které nemají úplně čisté svědomí? Mohou ještě situaci zpětně zachránit.

T.: Mohou podat dodatečné daňové přiznání a zaplatit dlužnou daň. Výhodou tohoto postupu je, že pokud to udělají dřív, než začne jednat správce daně, zhojí tím nejen daňový dluh a vyhnou se penále v případě doměření daně, ale eliminují také trestněprávní rizika, která mohou být mnohem závažnější.

x V jakých případech by šlo o trestný čin a co za něj hrozí?

K.: V případě vědomě zatajeného příjmu z prodeje přes e-shop půjde ve většině případů o trestný čin. Úmysl krátit daň bude v tomto případě celkem jednoduše dovoditelný. Když totiž daňovému poplatníkovi chodí na účet příjem, těžko může tvrdit, že nevěděl, že ho má zdanit. Za trestný čin krácení daně pak hrozí trest odnětí svobody až na 10 let – v závislosti na rozsahu zkrácené daně.

x Kde všude dnes finanční úřady hledají digitální stopy?

K.: Pokud tím nepřekročí svoji pravomoc, důkazy může finanční úřad hledat prakticky kdekoliv a jako důkaz může posloužit téměř cokoliv. Základním zdrojem jsou evidence a registry získané od jiných úřadů a osob. Úředníci mohou vyžadovat údaje od bank a pojišťoven. Správce daně také sám analyzuje data, která má z vlastní činnosti od všech daňových subjektů, provádí křížové kontroly z daňových přiznání, kontrolních hlášení a podobně. Právní úprava rovněž umožňuje relativně širokou výměnu informací mezi správcem daně a orgány činnými v trestním řízení.

T.: Vděčným zdrojem informací jsou i sociální sítě. Známý je případ z Německa, kdy tamní sportovci deklarovali, že žijí v daňových rájích, a nemusejí tedy v Německu platit daně. Na základě fotek ze sociálních sítí jim ale daňová správa prokázala, že ve skutečnosti pobývali jinde, než tvrdili. To má vliv na určení daňového rezidentství a tím pádem i na to, ve kterém státě má poplatník platit daně.

x Existuje v českém právu jasná definice toho, co je „digitální důkaz“ v daňovém řízení? Co se objevuje před soudy?

K.: Ne, neexistuje. Je to do značné míry na uvážení soudu, co akceptuje. Český daňový řád říká, že jako důkaz může posloužit všechno, co může přispět k prokázání skutečného stavu věci. Omezení, na kterém se dá stavět, je to, že informace vyžádaná finančním úřadem musí být nezbytná pro správu daní.

x Máte e-shop a zatajili jste daně? Ve většině případů půjde o trestný čin, varuje advokát Bříza & Trubač Patrik Koželuha. U soudu za to hrozí až 10 let vězení.

T.: To slovíčko „nezbytná“ je zásadní. Před dvěma lety proběhl soudní spor, ve kterém šlo o to, že si finanční úřad vyžádal záznamy z dálničních kamer, protože měl podezření, že deklarované služební jízdy neodpovídají skutečnosti. Nejvyšší správní soud nejprve použití dálničních kamer povolil, ale Ústavní soud tento názor korigoval s tím, že finanční úřad si může vyžádat tyto informace pouze tehdy, pokud je to nezbytné a nutné. Nestačí tedy, že je to pro finanční úřad nejjednodušší způsob, jak získat informace. Musí také vážit, aby zásah nebyl nepřiměřený.

x Jak často se digitální důkazy dnes před soudem objevují?

K.: Prakticky velmi běžně.

x Pokud tedy e-shopy neodváděly daně, podcenily situaci a bylo jasné, že na to finanční správa dříve nebo později přijde?

T.: Ano, to bylo jen otázkou času. Ze strany laické veřejnosti dochází často k podcenění možností a schopností finanční správy. Daňoví poplatníci si neuvědomují, jakou analytickou práci finanční úřady odvádějí. V souvislosti se zavedením kontrolních hlášení a dalších opatření dnes finanční správa velmi rychle a jednoduše dohledá spoustu věcí.

x Jak se ověřuje pravost digitálních důkazů, aby obstály u soudu?K.: Žádný formalizovaný postup neexistuje, postupuje se vždy podle konkrétního typu důkazu. V praxi to funguje tak, že pokud nejsou pochybnosti, pravost se většinou předpokládá. Pochybnosti mohou založit například metadata, z nichž může vyplývat manipulace s důkazem. Důležité je mít také realistická očekávání v tom, co může konkrétní důkaz prokázat. Například fotografie sama o sobě nemusí stačit – pokud z ní nevyplývá datum pořízení. Nebo při dokazování reklamní kampaně nestačí jediná fotka, daňový subjekt musí prokázat, že reklama běžela v televizi nebo visela na billboardu po celé deklarované období.

x V čem firmy při práci s daty nejčastěji chybují? A jak to mohou berní úředníci využít při daňové kontrole?

T.: Daňový poplatník by měl umět doložit autenticitu dat a také logování do systému tak, aby bylo zřejmé, kdo a kdy zaznamenával nebo prováděl různé události a že systém nebyl narušen třetí stranou. To se týká například situací, kdy daňový subjekt prokazuje vedení evidencí v elektronické podobě. Finanční úřad pak může zpochybnit jejich správnost. Třeba když prokáže, že skladníci neevidovali zásoby důsledně, nemusí být evidence vůbec použitelná. To může vést k doměření daně.

x Od ledna se bude v Česku zavádět jednotné hlášení zaměstnavatele. O jak velký posun podle vás půjde a co může pomoci rozkrýt?

K.: Jednotné hlášení zaměstnavatele má dvě roviny. Zaprvé jde o potenciál zjednodušení a zvýšení klientského servisu – má totiž nahradit více formulářů jedním. Data z jednotného hlášení by měla umožnit předvyplňování daňového přiznání. Poplatník by pak dokument jen zkontroloval. Zadruhé platí, že čím více dat bude takto sdíleno, tím více to umožní správci daně provádět automatizovanou kontrolu. Systém vytipuje pochybnosti a problematická místa. Obdobně v oblasti DPH se už dnes hodně vysleduje z kontrolního hlášení.

T.: Když například deklaruji v kontrolním hlášení každý měsíc vydané a přijaté faktury, umožňuji finančnímu úřadu identifikovat, jaký jsem měl zhruba zdanitelný příjem. A pokud se tam objeví velký rozdíl oproti tomu, co jsem přiznal na dani z příjmu, přijde to finančnímu úřadu podezřelé.

x Dá se tedy říct, že se zavedením jednotného hlášení zaměstnavatele opět zmenší prostor pro daňové úniky?

K.: To určitě. Umožní to také správci daně zaměřovat kontroly na případy, kde jsou pochybnosti.

T.: A ubude situací, kdy finanční úřad přijde na kontrolu jen tak. Bude méně zatěžovat subjekty, které nedělají nic nelegálního.

 x V poslední době se mluví o tom, že by se po volbách mohla znovu zavést elektronická evidence tržeb. Jaký význam by to mohlo mít pro daňové kontroly?

T.: Možná je to trochu kacířská myšlenka, ale myslím si, že případné znovuzavedení EET v určitém rozsahu by nemusela být katastrofa. Když odhlédneme od toho, že jde aktuálně o předvolební téma, byl to systém, který v nějaké podobě funguje v mnoha evropských zemích. Na jedné straně sice dochází ke shromažďování spousty informací o daňovém subjektu, ale ten díky nim zase mohl správci daně jednoduše a transparentně prokázat řadu věcí. Správce daně si tak mohl stáhnout potřebné informace a nemusel poplatníky nadměrně zatěžovat, natož je někdy zbytečně podezírat. Proto také řada daňových poradců při zrušení EET navrhovala, aby firmy mohly systém využívat dobrovolně.

K.: Já jsem byl proti zavedení i proti zrušení. Proti zavedení kvůli tomu, že se příliš vychylovala rovnováha ve prospěch správy daní. A proti zrušení proto, že když už to fungovalo, přišlo mi zbytečné to zase rušit. Aby ale bylo EET společensky a politicky přijatelné, bylo by vhodné nabídnout daňovým subjektům kompenzaci ve formě zjednodušení. Například propojit systémy tak, aby data z EET usnadňovala podávání daňového přiznání.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

x x x

 Přes 1,3 milionu korun půjde na podporu venkovských prodejen

Rada Karlovarského kraje schválila rozdělení dotací v rámci Programu podpory malých prodejen na venkově „Obchůdek 2021+“. V letošním roce si o podporu požádalo 14 zájemců, z toho 3 své žádosti stornovali a 11 jich nakonec uspělo. Cílem programu je pomoci udržet provoz malých obchodů v obcích, ve kterých často představují jediné místo, kde si obyvatelé mohou nakoupit základní potraviny a další potřebné zboží.

„Podpora malých prodejen na venkově není jen o zachování místa, kde si lidé nakoupí. Je to investice do života v našich obcích a do dostupnosti služeb, které se z venkova postupně vytrácejí. Bez těchto obchodů by byl život na venkově pro mnoho obyvatel, zejména těch méně mobilních, podstatně složitější,“ uvedl krajský radní pro oblast správy majetku a investic Erik Klimeš.

O podporu mohly žádat obce i podnikatelé provozující prodejny v obcích do 1 000 obyvatel, případně v menších částech obcí do 3 000 obyvatel. Dotace lze využít například na mzdy zaměstnanců, nájemné, energie, provozní služby nebo na pořízení drobného vybavení. Výše dotace se pohybuje v rozmezí od 50 000 do 130 000 korun.

„Pro letošní rok bylo v krajském rozpočtu na tyto účely vyčleněno 3,8 milionu korun. Vzhledem k tomu, že žádosti dosáhly podstatně nižší částky, nemuseli jsme přistupovat k jejich krácení a všechny byly uspokojeny v plné výši. Prostředky směřují do obcí napříč celým regionem. S naší podporou mohou fungovat obchůdky například v Krásné, Bublavě, Rovné, Stříbrné, Libavském Údolí, Verušičkách, Radošově, Dolních Nivách, Dubině nebo Lesově,“ doplnil Erik Klimeš.

Veškeré informace o podpoře venkovských prodejen jsou k dispozici na webu Karlovarského kraje a na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu věnovaných programu Obchůdek 2021+.

 Mgr. Veronika Svobodová

x x x

 VOSECKÁ  BOUDA  V  KRKONOŠÍCH  SE  VYLEPŠÍ?

 Žádný kávovar a spaní v čepicích. Odlehlá bouda bez proudu je unikátem Krkonoš

Jedna z nejodlehlejších krkonošských bud se proměnila ve staveniště. Vosecká bouda nad Harrachovem má od loňska novou střechu, letos řemeslníci zateplují a opravují fasádu. Provoz chaty je závislý na dieselovém agregátu. Boudař musí každých čtrnáct dní vozit kanystry s naftou, na celoroční provoz jsou potřeba tisíce litrů. Teplo a teplou vodu dodávají kotle na uhlí a dřevo.

Toto hospodářství na Vosecké je krkonošským unikátem. Klub českých turistů (KČT), který dřevostavbu v nadmořské výšce 1 260 metrů vlastní, chce pořídit další solární panely a s Poláky jedná o přivedení elektřiny, aby se závislost boudy na agregátu snížila.

Nemáme kávovar ani myčku, protože spotřebují hodně proudu. Po celém domě jsou úsporná svítidla, na pokojích chybí zásuvky.

 Jedna z nejodlehlejších krkonošských bud se proměnila ve staveniště. Vosecká bouda nad Harrachovem má od loňska novou střechu, letos řemeslníci zateplují a opravují fasádu. Provoz chaty je závislý na dieselovém agregátu. Boudař musí každých čtrnáct dní vozit kanystry s naftou, na celoroční provoz jsou potřeba tisíce litrů. Teplo a teplou vodu dodávají kotle na uhlí a dřevo.

Toto hospodářství na Vosecké je krkonošským unikátem. Klub českých turistů (KČT), který dřevostavbu v nadmořské výšce 1 260 metrů vlastní, chce pořídit další solární panely a s Poláky jedná o přivedení elektřiny, aby se závislost boudy na agregátu snížila.

Nemáme kávovar ani myčku, protože spotřebují hodně proudu. Po celém domě jsou úsporná svítidla, na pokojích chybí zásuvky.