Proberou konec války na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Dohodli se, že zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a vzájemně se navštíví ve svých zemích. Poprvé se sejdou v Saúdské Arábii, uvedl Trump. Americký ministr financí Scott Bessent se v Kyjevě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednali spolu o vzácných kovech.

 „Právě jsem měl dlouhý a velmi produktivní telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovořili jsme o Ukrajině, Blízkém východě, energetice, umělé inteligenci, síle dolaru a různých dalších tématech. Oba jsme se zamýšleli nad velkou historií našich národů a nad tím, že jsme spolu tak úspěšně bojovali ve druhé světové válce, přičemž jsme si připomněli, že Rusko ztratilo desítky milionů lidí a my jsme také ztratili tolik lidí!“ napsal Trump na své síti Truth Social.

„Každý z nás hovořil o silných stránkách našich národů a o tom, jak velký užitek budeme mít jednou ze vzájemné spolupráce. Nejprve však, jak jsme se oba shodli, chceme zastavit miliony mrtvých, k nimž dochází ve válce s Ruskem/Ukrajinou. Prezident Putin dokonce použil mé velmi silné motto kampaně: ‚Zdravý rozum‘. Oba v něj pevně věříme. Dohodli jsme se, že budeme velmi úzce spolupracovat, včetně vzájemných návštěv svých národů,“ pokračuje.

„Dohodli jsme se také, že naše týmy okamžitě zahájí jednání, a začneme tím, že zavoláme ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, abychom ho o rozhovoru informovali, což udělám hned teď,“ podotkl. Ukrajinský prezident Zelenskyj už prostřednictvím své kanceláře potvrdil, že s Trumpem telefonicky hovořil.

Oba lídři spolu mluvili přibližně hodinu. „Ano,“ odpověděl mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nikiforov na otázku novinářů, zda hovor mezi Zelenským a Trumpem proběhl. „Právě skončil,“ upřesnil poradce Zelenského Dmytro Lytvyn.

Zelenskyj následně na platformě Telegram napsal, že s Trumpem vedl dlouhou konverzaci o možnostech dosažení míru a o „naší připravenosti spolupracovat na týmové úrovni“. Ukrajina si podle Zelenského přeje mír víc než kdokoliv jiný. „Definujeme naše společné kroky s Amerikou, abychom zastavili ruskou agresi a zajistili spolehlivý a trvalý mír. Jak řekl prezident Trump, pojďme to udělat,“ uvedla hlava Ukrajiny.

 „Stejně jako prezident Putin chce (Zelenskyj) dosáhnout míru,“ uvedl Trump na Truth Social s tím, že hovor proběhl velmi dobře. „Diskutovali jsme o různých tématech souvisejících s válkou, ale především o schůzce, která se chystá na pátek v Mnichově, kde delegaci povedou viceprezident J.D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Doufám, že výsledky schůzky budou pozitivní,“ sdělil poté Trump.

Také Kreml oznámil, že Putin s Trumpem vedl hodinu a půl dlouhý telefonický hovor. Je to Putinův první přímý kontakt s americkým prezidentem od února 2022, kdy na Putinův rozkaz ruská armáda napadla Ukrajinu. Putin pozval Trumpa do Moskvy, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého se oba muži také shodli na tom, že „nastal čas, aby naše země spolupracovaly“.

Šéf Bílého domu dále napsal, že požádal ministra zahraničí Rubia, ředitele CIA Johna Ratcliffa, poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze a velvyslance a zvláštního vyslance Steva Witkoffa, aby vedli jednání, „která, jak jsem přesvědčen, budou úspěšná“.

„Miliony lidí zemřely ve válce, ke které by nedošlo, kdybych byl prezidentem, ale došlo k ní, takže musí skončit. Už by neměly být ztraceny žádné životy!“ zopakoval Trump svá dřívější slova. Telefonát se odehrál v době, kdy Trump dal svým poradcům jasně najevo, že prioritou jeho administrativy je zajistit konec ruské invaze na Ukrajinu za podpory USA, píše list The New York Times (NYT).

Americký prezident se vrátil i k úterní výměně amerického učitele Marka Fogela za ruského občana Alexandra Vinnika. Fogel strávil tři roky v ruském vězení a tento týden si jej v Moskvě převzal zmocněnec pro Blízký východ Witkoff. „Chci poděkovat prezidentu Putinovi za jeho čas a úsilí, které věnoval této výzvě, a za včerejší propuštění Marca Fogela, skvělého člověka, kterého jsem včera večer osobně přivítal v Bílém domě. Věřím, že toto úsilí povede ke zdárnému konci, doufejme, že brzy!“ dodal Trump.

Dohoda o nerostech jako bezpečnostní štít

Jako první člen nové Trumpovy administrativy se ve středu americký ministr financí Bessent setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem. Zelenskému předal návrh dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzácných nerostech, která by podle něj po válce mohla Ukrajině sloužit jako „bezpečnostní štít“. Zelenskyj po setkání vyjádřil naději, že se dohodu podaří uzavřít už na Mnichovské bezpečnostní konferenci koncem tohoto týdne. Informovala o tom agentura Reuters.

Bessent řekl, že dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem o vzácných nerostech by mohla po skončení války Ukrajině zaručit bezpečnost jako součást širší mírové dohody, kterou plánuje Trump. Svou návštěvu v Kyjevě označil za důkaz, že Trumpova vláda je odhodlána válku rychle ukončit, a za signál, že Spojené státy stojí na straně Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi.

Zelenskyj řekl, že s Bessentem vedl produktivní a konstruktivní diskusi a že Kyjev předběžný návrh dohody prostuduje. Dodal, že ve středu nicméně nehovořili o přírodních zdrojích na ukrajinském území, které okupuje Rusko. „Pro mě je otázka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu velmi důležitá a mluvili jsme obecně o nerostných surovinách,“ řekl Zelenskyj, který se má v Mnichově setkat také s americkým viceprezidentem J.D. Vancem.

Ukrajinský prezidenz, který si potřebuje udržet podporu USA tváří v tvář ruské agresi, už dříve uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o zpřístupnění ukrajinských nerostných zdrojů americkým investicím.

Trump tento týden v rozhovoru s televizí Fox News poznamenal, že by Ukrajina jednou mohla být ruská a že po ní chce vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12,2 bilionu korun), aby se Spojeným státům vrátila podpora, kterou napadené zemi poskytují. Podle webu amerického ministerstva obrany měla dosavadní bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu ze strany USA hodnotu 67 miliard dolarů (1,6 bilionu korun).

V minulosti prezident často mluvil o Putinovi s obdivem a invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 označil za „geniální“. V prvním týdnu svého druhého funkčního období se však americká hlava státu o Putinovi vyjadřovala kritičtěji. Trump například řekl, že ruský prezident  neměl Ukrajinu napadnout, píše NYT.

 X X X

 Trump: Rusko s námi ve skutečnosti zacházelo velmi pěkně

 Prezident Donald Trump ve středu zvrátil tři roky americké politiky vůči Ukrajině a prohlásil, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodli na zahájení jednání o ukončení války po dramatické výměně zajatců .

Pro ty, kdo si vzpomínají na doslova osobní obdivný vztah Trumpa k Putinovi, díky kterému byl neskutečně perzekuován americkými demokraty a opakovanými pokusy o odvolávání nemůže být rozhodně překvapen

Trump v příspěvku na sociálních sítích uvedl, že s Putinem vedli dlouhý telefonát, během kterého se zavázali „společně velmi úzce spolupracovat“ na ukončení konfliktu a setkat se osobně, možná i ve svých zemích.

Nebylo jasné, jak úzce bude zapojen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přestože s ním Trump ve středu telefonoval pět minut, ukrajinský prezidentský poradce Dmytro Lytvyn to označil za „dobrý rozhovor“.

V této souvislosti ministr obrany Pete Hegseth ve středu v ústředí NATO v Bruselu však v úderu ukrajinským aspiracím řekl, že členství v NATO není pro Ukrajinu reálné, a řekl, že jakékoli bezpečnostní záruky pro zemi by musely nést evropské země.

Je zřejmé, že  Trumpovo oznámení bourá mantru z Bidenovy éry, že Kyjev bude plnohodnotným účastníkem všech přijatých rozhodnutí. „Nic o Ukrajině bez Ukrajiny,“ opakovali Biden a jeho přední národní bezpečnostní poradci.

Středeční telefonát Trump-Putin a výsledná změna politiky následovala po výměně vězňů, která vedla k tomu, že Rusko propustilo amerického učitele Marca Fogela.

Trump zdůraznil velmi sympaticky okolnosti, které pro naše tupé protiruské jestřáby Pavla, Fialu či Lipavského budou doslova otřesem.

„Každý jsme mluvili o silných stránkách našich příslušných národů a o velkém přínosu, který jednoho dne budeme mít ze spolupráce,“ uvedl Trump v příspěvku na sociálních sítích, kde zveřejnil podrobnosti o hovoru. „Ale nejprve, jak jsme se oba shodli, chceme zastavit miliony mrtvých ve válce s Ruskem/Ukrajinou.“

Trump také uvedl, že „souhlasili s tím, že naše příslušné týmy zahájí jednání okamžitě“ a upozorní Zelenského na svůj rozhovor. Vedením těchto rozhovorů jmenoval Rubia, ředitele CIA Johna Ratcliffa, poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze a svého zvláštního vyslance pro Blízký východ Stevena Witkoffa.

Představitelé Bílého domu později odmítli upřesnit, zda bude Ukrajina stranou jednání USA s Ruskem.

Popsali však výměnu zajatců jako důkaz diplomatického tání, které by mohlo posunout jednání o ukončení bojů na Ukrajině.

Fogel, americký učitel dějepisu, který byl, byl zatčen v srpnu 2021 za držení marihuany a odpykával si 14letý trest vězení. Byl vynechán z předchozích výměn vězňů s Ruskem, které vyjednala Bidenova administrativa.

Vinnik – další zúčastněná osoba, podle dvou amerických úředníků – byl zatčen v roce 2017 v Řecku na žádost USA na základě obvinění z podvodu s kryptoměnami a později byl vydán do Spojených států, kde se loni přiznal ke spiknutí za účelem praní špinavých peněz.

V současné době je ve vazbě v Kalifornii a čeká na převoz, aby se mohl vrátit do Ruska, uvedli úředníci. Kreml potvrdil, že ruský občan byl propuštěn ve Spojených státech výměnou za Fogela, ale odmítl ho identifikovat, dokud nedorazí do Ruska.

Trump přivítal Fogela v Bílém domě v úterý večer po jeho návratu na americkou půdu ve Witkoffově osobním letadle. Trump ve středu odmítl říci, zda mluvil s Putinem o Fogelovi a neřekl, co Spojené státy poskytly výměnou za Fogelovo propuštění.

Trump v úterý v rozhovoru s novináři v Bílém domě naznačil, že Fogelovo propuštění by mohlo pomoci ukotvit mírovou dohodu na Ukrajině, když řekl: „Rusko s námi ve skutečnosti zacházelo velmi pěkně. Doufám, že to je začátek vztahu, kde můžeme ukončit tu válku.“

Kreml byl opatrnější, ale také poznamenal, že dohoda by mohla pomoci posílit vzájemnou důvěru.

Jestli jsem ještě během dne měl několik pochybovačných poznámek k Trumpovi ohledně schopnosti dojednat mír, pak jsem velice rád, že jsem se mýlil a v tomto ohledu rád Donaldu Trumpovi poděkuji.

Pro nás opoziční Čechy, kteří chápou, že spolupráce s Ruskem je nezbytná a že její odmítání  celý evropský kontinent přivedlo k úpadku,  je to velice dobrá zpráva.

A pro českou rusofobní vládu a ještě více rusofóbního prezidenta se jedná o politické fiasko.

Cože o to, vlády se zbavíme na podzim a budeme muset něco vymyslet i na tu žábu na prameni, nejhoršího prezidenta v historii ČR JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 BRICS vede hledání spravedlivějšího mezinárodního finančního systému

 Kombinovaná síla velkých rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí by posílila pokračující úsilí BRICS o stabilnější a spravedlivější mezinárodní finanční systém a zvýšila zastoupení a hlas rozvojových zemí v globální správě, píše na portálu infoBRICS pozorovatelka mezinárodních záležitostí sídlící v Pekingu Yi Xin.

BRICS, mechanismus spolupráce předních zemí globálního Jihu, uspořádal svůj první summit po historickém rozšíření členství. K vůdcům uskupení, které tvoří téměř polovinu světové populace a více než 30 procent celosvětového HDP, se připojilo více než 20 dalších zemí v ruské Kazani, aby prozkoumali způsoby posílení multilateralismu pro globální rozvoj a bezpečnost. Klíčovým konsensem bylo prosadit reformu mezinárodního finančního systému.

CHYBNÝ SYSTÉM

Zatímco kolektivní vzestup globálního Jihu činí svět stále více multipolárním, mezinárodní finanční řád zůstává centralizovaný – obchod je denominován téměř výhradně v amerických dolarech a transakce se provádějí především prostřednictvím SWIFT.

Abychom byli spravedliví, tato struktura usnadňovala obchod po celá desetiletí a poskytovala finanční stabilitu potřebnou pro globální oživení po konci druhé světové války, a to díky fixaci hodnoty dolaru ke zlatu a poté petrodolarovému systému zavedenému v 70. letech 20. století poté, co Spojené státy opustily zlatý standard.

Na druhou stranu však závislost na dolaru vystavila ekonomiky po celém světězranitelnosti. To platí zejména pro nerozvinuté ekonomiky globálního Jihu, které se často ocitají v nemilosti svévolných, někdy nestálých úprav měnové politiky ze strany Spojených států. Jednak agresivní zvyšování úrokových sazeb Fedu, které mělo zachraňovat americkou ekonomiku v problematických časech, znovu a znovu způsobilo únik kapitálu jinam a zvýšilo dluhový tlak na rozvojové země.

Spojené státy také ochotně využívají svého dominantního postavení v systému k potrestání těch, kteří se odváží nesouhlasit. Podle listu The Washington Post uvalují Spojené státy třikrát více sankcí než kterákoli jiná země nebo mezinárodní orgán, přičemž se zaměřují na jednu třetinu zemí s nějakým druhem finančního postihu. Tyto sankce ochromují národní ekonomiky a rychle se přelévají na necílové trhy. Bývalá brazilská prezidentka Dilma Rousseffová, která je nyní prezidentkou New Development Bank (NDB), multilaterální rozvojové banky založené BRICS, varuje, že dolar byl použit jako politický nástroj, což podkopává jeho spolehlivost v globálních financích.

PROBÍHAJÍ ZMĚNY

Fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, jak údajně mává bankovkou BRICS, později objasněnou jako symbolická, na kazaňském summitu vyvolala mediální debatu o alternativách měny a upozornila na rostoucí očekávání změn status quo.

Se silnější solidaritou a spoluprací mezi zeměmi BRICS se rýsuje schůdná cesta. Ve společném prohlášení vydaném na summitu, kromě uvítání „používání místních měn ve finančních transakcích mezi zeměmi BRICS a jejich obchodními partnery“, vedoucí představitelé BRICS podpořili rozvoj iniciativy BRICS Cross-Border Payments Initiative, která má posílit bankovní sítě v rámci BRICS s cílem usnadnit obchodní vypořádání mezi členskými zeměmi.

Členové BRICS již ve skutečnosti výrazně pokročili v používání místních měn. RMB se například používá jako měna volby pro obchod mezi Čínou a Ruskem a stále více pro transakce Ruska s jinými zeměmi – tento posun částečně vedly americké sankce a zabavení aktiv po začátku ukrajinské krize.

Ke změnám dochází i ve financování. NDB propaguje půjčky v místní měně jako klíčové poslání. V srpnu banka kromě zvýhodněných půjček ve výši 5,8 miliardy dolarů Jihoafrické republice schválila půjčku ve výši 5 miliard randů jihoafrické dopravní společnosti na podporu modernizace jejího nákladního železničního sektoru, jedné z prvních, která byla poskytnuta v jihoafrické měně. K dnešnímu dni je více než 28 procent financování NDB poskytováno v členských měnách a banka se zavázala toto číslo do roku 2026 zvýšit na 30 procent.

MNOHO SE OČEKÁVÁ

Dolar bezpochyby zůstane v dohledné době klíčovou měnou v globálním systému. Namísto úplného odmítnutí dolaru je schůdnějším řešením zmírnit otřesy z amerických měnových a politických rozhodnutí a, jak říká čínský prezident Si Ťin-pching, zajistit, aby „mezinárodní finanční systém účinněji odrážel změny v globální ekonomické scéně“.

BRICS se v tomto procesu pohotově ujímá vedení a k tomuto hledání se připojuje více zemí globálního jihu. Ruské předsednictví oznámilo dohodu o novém modelu partnerské země BRICS. Kombinovaná síla těžkých rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí by posílila pokračující úsilí BRICS o stabilnější a spravedlivější mezinárodní finanční systém a zvýšila zastoupení a hlas rozvojových zemí v globální správě. Dá se toho hodně očekávat.

Yi Xin, Text publikovala portál infoBRICS a čínská  státní agentura Nová Čína

(Připravila Jana Putzlacher), server vasevec.cz

 X X X

 Konečně zajímavý posun ohledně konfliktu na Ukrajině

J.V. Otevřeně jsem byl v poslední době skeptický k obecným ujišťováním Donalda Trumpa, jak jdou věci v jednání o ukrajinské otázce skvěle. Zdálo se to jako jeho obvyklé megalomanské přehánění. Ale změna či alespoň rozšíření o dalšího vyjednavače, který již nepochybně uspěl v Izraeli s uzavřením příměří mezi Hamásem a Izraelem je příjemným osvěžením od dosavadního generála Kelloga řinčícího zbraněmi a výhružkami, který těžko u Putinova týmu mohl uspět. Otázkou se ve svém textu na Strana UA zabývá Stephen Witkoff.

Kelloggova náhrada. Kdo je Steven Witkoff, kterého Trump včera vyslal do Moskvy a co znamená jeho mise?

Ačkoli formálním důvodem cesty Stevena Witkoffa do ruské metropole bylo propuštění Američana Marka Vogela, The New York Times píše, že ve skutečnosti se Witkoff bude věnovat neveřejné diplomacii na Ukrajině. Především kontakty s Moskvou, kde se podle publikace setkal s Putinovými lidmi. Američtí novináři navíc naznačují , že Whitkoff mohl mít dlouhou schůzku se samotným ruským prezidentem.

Trump nepřímo potvrdil, že Whitkoffova cesta do Ruska je spojena s jednáním o Ukrajině s tím, že Vogelovo propuštění „by mohlo být velmi důležitým prvkem pro ukončení války“.

To, že Witkoff jel do Moskvy jako nový ukrajinský vyjednavač, je významné v několika ohledech.

Zaprvé to byla první cesta úředníka Bílého domu od Trumpova zvolení do jedné ze dvou válčících zemí. A tato cesta se konala do Ruska, ne na Ukrajinu. První návštěva Trumpova zástupce v Kyjevě se uskuteční až za pár dní – přijede ministr financí Scott Bessent . Soudě podle zpráv v médiích však nebude diskutovat o plánech na ukončení války, ale o jiných otázkách – využití již přidělené americké pomoci, stejně jako americký přístup k nerostným zdrojům na Ukrajině . Jednání o mírovém urovnání se Zelenským se uskuteční později – koncem týdne na mnichovské konferenci, kam dorazí americká delegace v čele s viceprezidentem Vancem.

Za druhé, samotná Whitkoffova návštěva Moskvy je dalším důkazem toho, že kontakty mezi USA a Ruskem na Ukrajině jsou v plném proudu. A věci se nevyvíjejí tak špatně, protože Putin souhlasil, že se vzdá Vogela. Mimochodem, sám Trump se o tom vyjádřil pozitivně a prohlásil, že „oceňujeme, co Putin udělal“.

Za třetí, Trumpovým oficiálním zvláštním vyslancem pro jednání s Ukrajinou a Ruskem o ukončení války je Keith Kellogg. Nicméně již bylo oznámeno, že je s ním v Ruské federaci zacházeno s extrémní opatrností. Je považován za „lobbistu vojensko-průmyslového komplexu“ a má se za to, že se hlásí k linii západní „válečné strany“ na Ukrajině a v Rusku. Trump se proto zjevně rozhodl poslat k jednání s Moskvou nikoli Kellogga, ale svého osobního přítele Whitkoffa.

A ve skutečnosti bude mít Washington dvě paralelní mise pro mírové urovnání na Ukrajině: „Kelloggova mise“, která bude vyjednávat s Kyjevem a Evropou, a „Whitkoffova mise“, která bude spolupracovat s Moskvou. Pravda, otázkou zůstává, zda se obě mise budou ubírat stejným směrem a nabídnou Trumpovi (poté Moskvě a Kyjevu) jednotnou vizi ukončení války, nebo se jejich přístupy budou rozcházet (už jsme psali, že v otázce války a míru na Ukrajině není jednota v Republikánské straně), což by mohlo zkomplikovat a zpomalit dosahování jakýchkoli dohod.

Co se týče samotného Witkoffa, stal se široce známým po uzavření dohody s Hamásem, na kterou osobně dohlížel – jako Trumpův zástupce pro Blízký východ . Média psala, že Witkoff dost tvrdě „tlačil“ na izraelské vedení, aby uzavřelo dohodu, organizoval setkání, která potřeboval v Izraeli, a nebral v úvahu šabat.

Před vstupem do politiky byl Witkoff, který pochází z židovské rodiny, známý jako významný newyorský realitní developer, miliardář a Trumpův osobní přítel. Začínal jako newyorský realitní právník a měl v této oblasti pověst efektivního vyjednavače.

Během Trumpovy volební kampaně v roce 2024 ho aktivně podporoval, vystupoval na sjezdech Republikánské strany. Byl to také Whitkoff, kdo byl Trumpovým golfovým partnerem v den, kdy mohl být prezident podruhé zavražděn .

Trump hned po svém zvolení jmenoval Whitkoffa svým zvláštním vyslancem pro Blízký východ. Tam, jak již bylo zmíněno, sehrál klíčovou roli při jednání o příměří. Dohoda byla podepsána před Trumpovou inaugurací.

J.V. Tak toto je vcelku dobrá zpráva a počkejme si, jak naloží viceprezident Vance se Zelenským a západními protiruskými jestřáby v pátek na Mnichovské konferenci.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 BOMBA

Rumunské volby manipulovala USAID, zaznělo z USA.

Jedno je třeba vysoce u nastupující Trumpovy administrativy ocenit. To, že odhalila mnohaletý fízlovací systém ve prospěch odstraňování nepohodlných názorů, které nehrají do ruky progresivistické či liberální mainstreamové nadvládě.

Je to horší než jsme zažívali před rokem 1989, alespoň tak mi to připadá. Tehdy jsme věděli, že nežijeme ve svobodné společnosti. Ale dnes přece světlý život v Evropské unii musí být rájem, kde nikdo například nemůže a hlavně nesmí vidět příklad v Rusku.

V Rumunsku to stále vře. V závěru loňského roku v této zemi proběhly prezidentské volby, které však tamní ústavní soud nejprve potvrdil, avšak poté, co  dosavadní prezident předložil informace rumunských provládních tajných služeb o údajné manipulaci ze strany  Ruska, je zrušil.

Obvinění ze zahraničního ovlivňování vycházelo z informací ukrajinských tajných služeb,  Mělo jít o Čínu nebo Rusko. Vždyť Georgescu se prezentoval především na  sociální síti TikTok a ta je vlastněna Číňany.

Republikán Richard Grenell ovšem tvrdí, že to bylo trochu jinak a do rumunských záležitostí se vměšovala Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). Administrativě USA se za tuto informaci dostalo poděkování.

„Programy USAID byly vyzbrojeny proti lidem a politikům, kteří nebyli dostatečně woke. Bidenův tým utratil peníze amerických daňových poplatníků na podporu levicových programů a kandidátů po celém světě. Cílem byli konzervativci po celém světě. Nejnovějším příkladem je Rumunsko,“ napsal Grenell.

Grenell není tuctový člověk. Sloužil jako velvyslanec Spojených států v Německu v letech 2018 až 2020 a jako zvláštní prezidentský vyslanec pro mírová jednání Srbska a Kosova v letech 2019 až 2021. Nyní je Trumpovým vyslancem pro zvláštní úkoly, řešil například požáry v Kalifornii.

Georgescu administrativě Donalda Trumpa a úřadu pro odbourávání byrokracie (DOGE) Elona Muska poděkoval. Odhaluje infrastrukturu, která brání bezpečným volbám a poškozuje občany po celém světě. Odhalením globální korupce máme šanci.

Ne všechno, co Trump činí, je hodno potlesku, ale návrat svobody zcela určitě.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Polsko by prý mělo předat Auschwitz-Birkenau Izraeli

Dramatik a režisér David Mamet na stránkách listu Wall Street Journal uvedl, že Donald Trump by měl jednat s Polskem o převodu Státního muzea Auschwitz-Birkenau do Izraele.

Dotyčný článek byl publikován 9. února v názorové sekci listu.  David Mamet, který je židovského původu,   se ve svém materiálu odvolával na oslavy 80. výročí osvobození německého koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, které proběhlo  27. ledna.

„Této akce se zúčastnili různí světoví lídři. Izraelský premiér tak neučinil poté, co v Polsku zaznělo,  že mu hrozí zatčení na základě rozhodnutí ICC, který Netanjahua viní ze   zločinů proti lidskosti,“ uvádí autor.

Skutečnou lekcí z nacistické zkaženosti je, že všichni máme sklony ke krutosti. Naše lidská schopnost zla není omezena ani vymazána. To bylo nepopiratelně odhaleno při masakru 7. října (útok Hamásu na Izrae) a pokračovalo to v reakci světa: nenávist k Izraeli a Židům,  pokračuje Mamet.

Pak vzpomíná na bitvu u Arrasu v roce 1917. „Kanadské síly bojovaly ve Francii za Francii. V roce 1922 Francie předala místo bojiště  Kanadě, aby je mohla použít jako pamětní park, píše autor.

Pokračuje tím, že „Bidenova administrativa a Demokratická strana tolerovaly protiizraelskou a protižidovskou rétoriku a násilí“.

„Prezident Trump vrací americké vládě slušnost, právní stát a zdravý rozum. Navrhuji, aby kromě obnovení Monroeovy doktríny prezident vyjednal s Polskem postoupení Státního muzea Auschwitz-Birkenau Izraeli,“ uzavírá svůj článek David Mamet, server vasevec.cz

X X X

Soudní aktivisté maří vůli lidu, zlobí se Bílý dům kvůli blokování Trumpových příkazů.

Bílý dům ve středu obvinil americké soudce ze zneužívání pravomoci k blokování exekutivních příkazů amerického prezidenta Donalda Trumpa. Soudní rozhodnutí proti Trumpově administrativě činí „soudní aktivisté“, jejichž jednání se rovná ústavní krizi, prohlásila podle agentury AP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trumpovy příkazy byly napadeny desítkami žalob u soudů.

Zatímco Trumpovi spojenci kritizují soudní rozhodnutí v neprospěch vlády, někteří experti mluví o ústavní krizi. „Ke skutečné ústavní krizi dochází v našem soudnictví, kde okresní soudci v liberálních okresech napříč zemí zneužívají pravomoci k jednostrannému blokování základních výkonných pravomocí prezidenta Trumpa. Máme za to, že tito soudci jednají spíše jako soudní aktivisté, než jako poctiví rozhodčí práva“, řekla Leavittová.

Leavittová ve středu soudní rozhodnutí označila za součást širšího úsilí demokratických aktivistů a za zneužívání justice proti Trumpovi. „Liberální soudci“ podle ní jejich snahy podporují, zneužívají právní stát a snaží se „zmařit vůli lidu“.

Trumpovy kroky v prvních týdnech jeho druhého mandátu, jejichž cílem je přetvořit federální vládu a splnit předvolební sliby, se setkaly s více než 50 žalobami, uvedla AP. Soudci dočasně zablokovali Trumpovu snahu ukončit automatické udílení občanství dětem narozeným v USA, umožnit přístup úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) pod vedením miliardáře Elona Muska k citlivým údajům ministerstva financí nebo zavést plán finančně motivovat federální pracovníky k podání výpovědi.

Na konečné rozsudky ohledně kroků Trumpa a jeho vlády se bude čekat týdny či měsíce, v mnoha otázkách bude mít pravděpodobně poslední slovo americký nejvyšší soud. Nižší soudy však mohou poměrně rychle reagovat předběžnými opatřeními, která nařizují pozastavení sporných plánů, zatímco jsou řádně projednávány.

Proti rozhodnutí soudů se také vyjadřují Trumpovi blízcí spolupracovníci. Soudci, kteří vynáší rozsudky proti prezidentově administrativě, by měli být odvoláni, napsal Musk na sociální síti X v narážce na soudce, který rozhodoval v případě přístupu k systému ministerstva financí. Trump nejbohatšímu muži světa udělil dalekosáhlé pravomoci k zeštíhlení federální vlády. „Soudci nemohou kontrolovat legitimní moc exekutivy,“ prohlásil o víkendu viceprezident J. D. Vance.

S přibývajícími soudními případy se objevují otázky, zda bude Trump soudní rozhodnutí dodržovat. Trump v úterý tvrdil, že je dodržovat bude, ale že zváží, jak na jednání soudců bude reagovat. Leavittová ve středu řekla, že prezidentův tým bude usilovat o zrušení rozhodnutí soudců všemi právními prostředky a zajistí, aby Trumpova nařízení byla uvedena v platnost.

X X X

Senát USA jmenoval šéfkou tajných služeb Tulsi Gabbardovou. Z demokratů ji nepodpořil nikdo

Republikánská většina v americkém Senátu ve středu schválila jednoho z nejpřekvapivějších kandidátů do kabinetu prezidenta Donalda Trumpa, když potvrdila jmenování bývalé kongresmanky Tulsi Gabbardové ředitelkou tajných služeb, která dohlíží na práci 18 různých agentur. Ze senátorů Demokratické strany, k níž se bývalá zástupkyně Havaje v Kongresu donedávna hlásila, její nominaci nepodpořil nikdo.

 Volbu 43leté političky a bývalé vojačky do čela ředitelství tajných služeb (ODNI) hodnotil americký tisk jako neobvyklou nejen kvůli její dřívější stranické příslušnosti. Gabbardová má za sebou roky v armádě a dvakrát byla nasazená na Blízkém východě, nemá ale žádné formální zkušenosti s prací ve zpravodajských složkách ani s řízením vládní agentury.

Zároveň je ideologicky velmi obtížně zařaditelnou političkou, která i v době členství v Demokratické straně vystupovala proti jejím lídrům a má vazby například i na jistou sektu založenou na Havaji vycházející z náboženského hnutí Hare Krišna.

V zahraničněpolitických názorech se v minulosti opakovaně rozcházela s hlavním proudem americké zahraniční politiky a závěry zpravodajské komunity. To je ovšem aspekt, který ji spojuje s prezidentem Trumpem.

Osud její nominace dlouho nebyl zcela jasný, neboť jisté výhrady dávali najevo i někteří senátoři z Trumpovy Republikánské strany. Nakonec ji ale podpořilo 52 z 53 členů republikánské většiny. Jediným republikánem, který společně se 47 demokraty hlasoval proti, byl někdejší dlouholetý stranický lídr v Senátu Mitch McConnell.

Gabbardová při svém senátním slyšení hovořila o tom, že zpravodajské služby jsou podle ní zpolitizované a využívané proti politickým oponentům, čímž kopírovala Trumpovu rétoriku.

Ve výboru pro zpravodajské služby musela odrážet otázky na své dřívější postoje například k ruské agresi na Ukrajině, které se podle jejího vyjádření z roku 2022 „dalo snadno zabránit“. Před senátory prohlásila, že válku začal ruský prezident Vladimir Putin, přičemž nezopakovala dřívější slova o potřebě uznat legitimní obavy Moskvy.

Nyní povede úřad ODNI, který byl zřízen v návaznosti na teroristické útoky z 11. září 2001, aby dohlížel na různé zpravodajské služby USA a koordinoval jejich činnost. Mezi jejími úkoly bude také sestavovat hlášení s nejdůležitějšími informacemi zpravodajců, které každý den dostává hlava státu.

Za úřadování exprezidenta Joea Bidena pozici zastávala Avril Hainesová, která předtím působila ve vysokých pozicích v Ústřední zpravodajské službě (CIA) a Národní bezpečnostní agentuře (NSA).

X X X

SLOVÁK  ŠEVČOVIČ  V  EU  ZASTUPOVAL  LEYENOVOU

 Evropská komise představila plány na rok 2025, navrhne 51 iniciativ. Kritiku vyvolala nepřítomnost Von der Leyen

 Přes padesát iniciativ plánuje v roce 2025 představit Evropská komise dle svého pracovního plánu, který dnes v Evropském parlamentu odprezentoval místopředseda Komise, slovenský eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Prioritami má být podpora konkurenceschopnosti Evropské unie nebo obrana. Přítomní europoslanci kritizovali nepřítomnost předsedkyně Komise Ursuly Von der Leyen, která plán tradičně prezentuje sama.

„Plán nastaví politický tón pro naši práci na dalších pět let. Hlavní zpráva je jasná, nemůžeme pokračovat, jako by se nic nedělo,“ zahájil Šefčovič svůj projev na plénu. Pokud má Evropa zajistit prosperitu a bezpečí pro své občany, nesmí podle něj ztratit svou konkurenceschopnost. Proto chce Komise navrhnout bezprecedentní zjednodušení pravidel, které „uvolní příležitosti, inovace a růst“.

Celkem chce Komise představit jedenapadesát iniciativ, z nichž jedenáct má vést ke zjednodušení. Sedmatřicet návrhů, které jsou nyní v rámci legislativního procesu projednávány Evropským parlamentem nebo Radou EU, Komise stáhne. Jít by mělo o návrhy, na kterých se dlouhodobě nedaří dosáhnout shody. Kromě toho Komise stáhne také čtyři stávající právní normy.

Mezi klíčovými iniciativami zmínil Šefčovič nedávno představený Kompas konkurenceschopnosti, akční plán, díky kterému chce Evropa zvýšit svou konkurenceschopnost vůči zemím, jako je USA a Čína. A to prostřednictvím inovací a dekarbonizace. Konkrétní pravidla budou obsažena v návrhu Dohody pro čistý průmysl, v originále Clean Industrial Deal, který by měla Komise představit na konci února. „Podpoří vytvoření správných podmínek pro půmysl, aby si mohl zachovat a aby znovu získal svou konkurenceschopnost, zatímco evropské firmy dekarbonizují,“ řekl Šefčovič.

 Dalšími body by mělo být také vytvoření takzvané Unie úspor a investic a zavedení nového dílčího cíle do evropského klimatického zákona. Podle toho by měla Evropa dosáhnout devadesátiprocentního poklesu emisí do roku 2040. Ten by tak doplnil již existující cíle usilující o pětapadesátiprocentní snížení do roku 2035 a stoprocentní do roku 2050.

Větší obrané kapacity pro Evropu

Co se týče dalších priorit, zmínil Šefčovič témata obrany a bezpečnosti. Řekl, že Evropská komise zveřejní takzvanou bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Stát by se tak mělo pravděpodobně v polovině března. „Zahájíme tak široké konzultace a budeme se snažit vytvořit evropský rámcový program pro obranu a zvýšit naše obranné kapacity,“ řekl místopředseda Komise.

Zaměřit se chce i na vnitřní bezpečost, a to v online i offline prostředí. „Budeme dále pokračovat v prosazování migračního a azylového paktu a budeme se dále snažit zrychlit a zjenodušit procesy návratu (neúspěšných žadatelů o azyl, pozn. red.),“ řekl. Evropský štít pro demokracii by pak měl pomoci řešit problematiku zahraničního vměšování.

V zahraničněpolitické části programu bude EK pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Naší hlavní prioritou zde nadále zůstává stát s Ukrajinou tak dlouho, jak to jen bude nutné,“ řekl Šefčovič. Podotkl také, že světový pořádek založený na pravidlech, je čím dál více zpochybňován, proto musí Evropa posilovat svůj vliv na globální scéně.

Zmínil také sociální tematiku a vytváření kvalitních pracovních míst, ochranu vody nebo lepší podmínky pro zemědělce.

Nepřítomná Von der Leyen

Fakt, že program velmi netradičně představil Šefčovič jako místopředseda Komise namísto předsedkyně Ursuly Von der Leyen, se prolínal reakcemi europoslanců napříč politickým spektrem. Místopředseda socialistické frakce Alex Saliba se ještě před zahájením proslovu ptal, proč von der Leyen není přítomna. Šefčovič reagoval, že by bohužel musí řešit „velmi naléhavé problémy“, včetně řady „setkání na vysoké úrovni“.

„Jak řekl pan místopředseda, nejsme dostatečně ‚na vysoké úrovni‘,“ reagoval pak Saliba ve svém projevu, podobně jako celá řada jiných europoslanců. Připomněl, že Von der Leyen před svým zvolením v Parlamentu slibovala těsnou spolupráci jediným přímo voleným orgánem Evropské unie.

Kromě toho Saliba poukázal na to, co podle něj v programu Komise chybí, jako je třeba právo na „odpojení“, neboli právo nebýt dostupný na telefonu či online mimo pracovní dobu.

Kde je slibovaná odvaha a rychlost?

Bas Eickhout, spolupředseda frakce Zelených, zase připomněl, že program má být podle Komise „odvážný, jednodušší, rychlý“. „To co vidím, není dostatečně odvážné na to, co Komise slibuje,“ řekl. Zpochybnil také rychlost — připomněl, že volby proběhly v červnu loňského roku, až nyní přichází první legislativní iniciativy v době, kdy Evropa čelí celé řadě krizí. „Jestli si myslíte, že Evropu zachrání jen deregulace, není to jednoduché, je to zjednodušující,“ řekl k poslednímu bodu a ptal se, kde je vize Evropské budoucnosti.

Podobně mluvila i předsedkyně frakce Obnova Evropy Valérie Hayer. „Mluvíte o obraně, konkurenceschopnosti. Ale naše názory už znáte. Otázka je, kdy konečně budeme jednat v souladu s tím, jak urgnentní problém je. Potřebujeme jednat nyní,“ řekla.

Po tom, aby byla Komise ambiciózní, volal i zástupce největší frakce evropských lidovců, do které patří právě i Von der Leyen, Jeroen Lenaers. „Musíme snížit emise a podpořit naše firmy. Chránit planetu i ekonomiky,“ řekl s tím, že jedno bez druhého mít nelze. Citoval slova Maria Draghiho, že pokud nebude Evropa jednat, budeme se muset vzdát našich sociálních jistot, životního prostředí nebo svobody. „A to nedopustíme,“ řekl.

A zatímco předsedkyně frakce Socialistů Iratxe García Pérez připomněla víkendový sjezd krajně-pravicové frakce Patriotů pro Evropu, který o víkendu proběhl v Madridu a varovala před snahou „obnovit mantry minulosti“, předseda této skupiny Jordan Bardella obvinil Komisi z toho, že „pět let pracovala na tom, aby vytvořila z Evropy peklo pro firmy“. „Teď vidíme výsledky,“ řekl.

Karolína Novotná, ceskajustice.cz

X X X

 Poslanci vydali Okamuru ke stíhání. SPD využila jednání ke své kampani

Poslanci vydali šéfa SPD Tomia Okamuru k trestnímu stíhání kvůli předvolebnímu plakátu s tmavým mužem, zakrváceným nožem a heslem Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu. Podle policie podněcoval k nenávisti vůči skupině osob. „Je to špatně, je to konec demokracie a nakonec to sežere vás,“ řekl po hlasování šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

 „Poslanci vládní koalice včetně Pirátů mě hlasováním vydali k trestnímu stíhání, kde mi hrozí 3 roky vězení, za protiimigrační plakát. Budu dál bojovat za bezpečnou Českou republiku a za svobodu slova,“ reagoval na výsledek hlasování Tomio Okamura.

Pro vydání Tomia Okamury policii bylo 81 ze 143 přítomných poslanců. Vydání podpořili poslanci čtyř stran vládní koalice, Piráti a nezařazený Ivo Vondrák. Proti hlasovali poslanci SPD a hnutí ANO.

 SPD jednání ve středu využilo k vlastní kampani. Do Sněmovny přineslo transparent s nápisem „Neodvolám“ a s grafickým symbolem, který hnutí využívá před volbami do Sněmovny.

„Vedeme fakticky debatu o svobodě slova, ne o mně, ale o tom, co se smí říkat a ukazovat a na co a jak se smí upozorňovat,“ řekl Tomio Okamura.

Poslanci SPD transparent umístili před řečnický pult. Odnesl ho až těsně před hlasováním Okamurův starší bratr a zároveň politický soupeř Hayato, který je poslancem za vládní KDU-ČSL.

Pak poslancům řekl, že viděl svého o šest let mladšího bratra Tomia v kolébce, a tak jeho kolegové jistě pochopí, že odejde ze sálu a hlasování o vydání bratra ke stíhání se nezúčastní.

„Pokus mě umlčet je útokem na svobodu slova,“ tvrdil Tomio Okamura už při první reakci na žádost policie o jeho vydání ke stíhání.

Po jednání mandátového a imunitního výboru dokonce prohlásil, že vládní moc nechce jeho hnutí SPD pustit do voleb.

Předsedkyně mandátového a imunitního výboru Helena Válková ve středu před hlasováním marně vyzývala Tomia Okamuru, aby se jasně vyjádřil, zda si přeje nebo nepřeje být vydán, protože to ve Sněmovně neudělal a na jednání mandátového a imunitního výboru ani nepřišel.

 X X X

  Politolog: Okamura může využít trestního stíhání v kampani. Na voliče, o které stojí, to může fungovat

Poslanecká sněmovna začala projednávat policejní žádost o vydání předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury ke stíhání v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD. Okamura zmíněnou kampaň označil za alegorii podloženou fakty. „Politici si velmi dobře uvědomují, že kdyby v tuto chvíli byli velmi přísní na Tomia Okamuru, tak by podobně mohli v takovéto pasti jednoho dne skončit i oni,“ komentuje pro Radiožurnál politolog Lukáš Jelínek.

X  Jak na vás zatím působí dosavadní příspěvky ve sněmovní debatě?

Mě ta debata ani nějak moc nepřekvapuje, protože se zdá, že poslanci v tuto chvíli si uvědomují jednak citlivost toho tématu, uvědomují si, že jsou v roce, kdy se budou konat volby do Poslanecké sněmovny a podle toho také přizpůsobují svoji rétoriku.

 Rozhovor s politologem Lukášem Jelínkem:

X Proč mandátový a imunitní výbor nedal plénu Sněmovny doporučení, jak naložit s policejní žádostí?

Ono je to tak, že většinou poslanci celkem ochotně vydávají své kolegy k trestnímu stíhání, pokud se to týká třeba dopravních nehod nebo nějaké majetkové trestné činnosti, zkrátka záležitostí, které jsou celkem hmatatelné, jasně prokazatelné. Ovšem v okamžiku, kdy už dochází na téma, které souvisí s nějakým politickým názorem nebo nedejbože volební kampaní, tak v takové situaci poslanci našlapují mnohem opatrněji.

X Přitom ve skutečnosti by jejich jediným posláním mělo být, aby zjistili, jestli náhodou se nejedná o šikanu jednoho poslance orgány činnými v trestním řízení. K tomu by mělo právě projednávání žádosti o vydání sloužit.

V okamžiku, kdy vidíme, že se o šikanózní žádost nejedná, protože za podobné trestné činy jsou běžně stíháni i běžní lidé, tak proč by nemohl být stíhán poslanec. Tak v takové situaci si myslím, že by si poslanci neměli hrát na soudce a neměli by prověřovat motivy, důvody, okolnosti, ale bohužel právě možná i proto, že jsme krátce před volbami, tak to s o to větší chutí dělají.

Dilema ostatních

X I z toho důvodu mohou mít poslanecké kluby vládní koalice a hnutí ANO vážnější dilema, jak se postavit k žádosti o vydání Tomia Okamury?

Pro ně tu bude ještě jeden problém, protože samozřejmě oni by velmi rádi v tuto chvíli ukázali na opozičního poslance, který se nějakým způsobem dostal do střetu se zákonem, ale zároveň si uvědomují, že často se na hraně pohybují i oni, tedy reprezentanti ostatních politických stran.

X Například koalice Spolu připodobňováním Andreje Babiše (ANO) k Vladimiru Putinovi, tím, že Andrej Babiš před loňskými evropskými volbami zveřejnil jakousi fotografii migrantů na loďce plující do Evropy.

 Taky si vzpomeňme na dva roky starou kampaň KDU-ČSL proti zneužívání sociálních dávek, kdy tady heslo proti zneužívání dávek doprovázela fotografie Roma s plechovkou piva v ruce. I to by se dalo považovat za určitých okolností jako podněcování nenávisti k nějaké etnické skupině, takže oni si politici velmi dobře uvědomují, že kdyby v tuto chvíli byli velmi přísní na Tomia Okamuru, tak by podobně mohli v takovéto pasti jednoho dne skončit s nějakou svojí kampaní i oni.

X Takže spíš než podstata policejní žádosti nebo věcná podstata hraje roli ten fakt, že přichází několik měsíců před volbami do sněmovny?
To podle mě docela určitě, protože policie se nechová podle volebního kalendáře, koneckonců takřka každý rok máme nějaké volby, ale poslanci podle toho volebního kalendáře do značné míry jedou a v tuto chvíli se nejspíš snaží nějakým způsobem, alespoň svojí rétorikou nebo argumenty, kterými pracují v té debatě, obhájit svůj přístup před svými vlastními voliči.

Pokud by ale existovala skutečná snaha ten problém řešit, tak si myslím, že by poslanci neměli projednávat ani tak detaily jednoho konkrétního případu, jako spíš otázku, jestli tady tento nebo nějaký podobný případ nesnižuje autoritu demokratického právního státu, jestli není v rozporu s hodnotami a principy, na kterých stojí Ústava České republiky a podobně.

X Zdá se ale, že ani tuto trošku akademičtější nebo vznešenější debatu politici nevedou, oni vedou debatu o konkrétních výrocích. Samozřejmě jsou přitom motivováni především svými vlastními volebními zájmy.

Stíhání a předvolební kampaň

X Takže se na verdiktu Sněmovny můžou výrazněji podepsat úvahy, nakolik by případně vydání předsedy Okamury mohlo SPD využít v předvolební kampani?

To je taková smutná stránka té věci, protože na jedné straně se domnívám, že skutečně se pan Okamura do střetu se zákonem dostal a ta policejní žádost nebo ta snaha tu celou kampaň prošetřit, má nějaký racionální základ.

 Průvodním jevem toho všeho ale samozřejmě je, že Tomio Okamura bude chtít pracovat s touto kauzou jako s ukázkou postihování opozičního poslance, jako s ukázkou snahy ho umlčet a zdá se, že tímto způsobem by mohl část voličů přesvědčit, zvlášť, když potřebuje kolem sebe shromáždit radikálně pravicový elektorát, který se poohlíží i po jiných politických projektech, ať už třeba po Motoristech sobě, anebo po hnutí Stačilo!, které se stále více blíží krajní pravici.

Zkrátka poptávka po radikálních hlasech bude velmi silná a Tomio Okamura bude moci před volbami říci – podívejte se, já vystupuji takovým způsobem, že všichni po mně jdou, a proto mi dejte svoji důvěru. To si myslím, že by mezi těmi voliči, o které on stojí, zafungovat mohlo.

X Nakolik podle vás obstojí argument, že pokud by policie, případně soudy dostaly příležitost rozhodovat v té věci, tak by mohly dál vymezit hranice svobody projevu a činů, které už můžou být za hranicí zákona?

Asi bych vymezování těchto věcí nenechával ani na policii a skoro bych asi to nenechával ani na jednotlivých soudech.

Myslím si, že by možná stálo za to, kdyby se podobná kauza dostala třeba z nějakého důvodu až před Ústavní soud, který by mohl skutečně potom autoritativně jakési mantinely zkusit stanovit, ale podle mě k ničemu takovému nakonec ve skutečnosti nedojde.

Podle mě je velmi pravděpodobné, že zákonodárci nakonec Tomia Okamuru nevydají, že se s podobnými případy budeme potkávat i v budoucnosti a jejich řešení bude vždycky až do posledního okamžiku nevyzpytatelné.

X X X

 Kondomy za miliony pro Gazu? Musk se v Oválné pracovně omlouval za své budoucí chyby

Nejbohatší muž světa Elon Musk překvapil novináře při komentování kauzy s údajným posíláním kondomů v hodnotě 50 milionů dolarů (více než 1,2 miliardy korun) do Pásma Gazy. Klíčový muž staronového prezidenta USA Donalda Trumpa, který mu dal za úkol rapidně snížit federální výdaje, připustil, že udělal chybu. Případ byl jedním z argumentů Trumpovy administrativy, proč přistupuje k extrémnímu omezení financí pro americkou agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Trumpova vláda ve svém tažení proti USAID využila mimo jiné i argument, že poskytovala hodnotné dodávky prezervativů obyvatelům Pásma Gazy. „Identifikovali jsme a zastavili 50 milionů dolarů, které měly být poslány do Gazy na nákup kondomů pro Hamás,“ cituje americká stanice CNN tiskovou mluvčí amerického prezidenta Karoline Leavittovou z brífinku na konci ledna.

Ona ani Bílý dům nedodali žádný důkaz o tomto tvrzení. CNN navíc uvádí, že podle federální zprávy z dob úřadování Trumpova předchůdce Joea Bidena vyplývá, že USAID nenakupovala žádné prezervativy nejen pro Pásmo Gazy, ale ani pro celý Blízký a Střední východ.

 Výrok nyní musel korigovat šéf Trumpem zbudovaného resortu pro zefektivnění vlády (DOGE) a nejbohatší člověk světa Elon Musk. V Oválné pracovně Bílého domu, po boku prezidenta Trumpa a se svým synem pojmenovaným X Æ A-Xii na ramenou, bral před hloučkem novinářů zpátečku.

Podle jeho slov udělala administrativa chybu, když mluvila o 50miliónových kondomech pro Pásmo Gazy. „Některé věci, které řeknu, budou chybné,“ pronesl Musk před novináři. „Ano, budeme dělat chyby, ale budeme je také rychle napravovat,“ doplnil magnát.

Jak to vůbec je s výrokem o kondomech? Televize Al-Džazíra informuje, že Trumpův kabinet mohl mít na mysli zcela jinou Gazu – provincii v africkém Mozambiku. Stát na jihovýchodě Afriky se potýká s obrovským výskytem sexuálního onemocnění AIDS. Zde USAID skutečně kondomy posílala, od roku 2021 měly do země plynout prezervativy v hodnotě dokonce až 83 milionů dolarů. Je však otázkou, zda se Trumpova administrativa zmýlila, nebo manipulovala.

Milionové kondomy pro Mozambik?

Izraelský deník The Times of Israel Muska dále cituje, že se mu nápad s posíláním ochranných sexuálních pomůcek nelíbí, ať jsou posílány kamkoliv.

„Nejsem si jistý, zda bychom měli posílat kondomy v hodnotě 50 milionů dolarů kamkoliv. Nejsem si jistý, že to je něco, co by Američany nadchlo. Je to obrovské množství kondomů,“ prohlásil Musk v Oválné pracovně. Doplnil, že pokud jde o zásilky pro Mozambik, tak „to není tak špatné, jako pro Gazu“, ale i tak byl proti.

Musk na brífinku v Bílém domě obecně obhajoval plány DOGE na snížení federálních výdajů a naopak musel odmítat nařčení, že postupuje netransparentně. Naposledy mu zhatil plán soud, podle něhož nemůže požadovat přístupy k finančním údajům a systémům ostatních resortů.

 X X X

 Zemřel největší český hledač pokladů Josef Mužík. Pátral po zlatu nacistů

V Praze ve středu zemřel nejznámější český hledač pokladů Josef Mužík. Bylo mu 76 let. Řekl to Pavel Kotrba ze spolku Lokace artefaktů a potvrdil Mužíkův syn Augustin. Mužík byl známý hlavně pátráním po takzvaném štěchovickém pokladu, což mělo být zlato, další cennosti a archivní dokumenty ukryté nacisty koncem druhé světové války v okolí Štěchovic u Prahy.

 Mužík v hledání štěchovického pokladu v 90. letech a na přelomu století soupeřil zejména s Američanem německého původu Helmutem Gaenselem. Poklad se pokoušeli najít také další lidé.

Mužík i Gaensel několikrát ohlásili brzké objevení pokladu, jejich pátrání ale skončilo neúspěchem. Ještě před nimi v době komunistického totalitního režimu poklad tajně a neúspěšně hledala Státní bezpečnost (StB).

Mužík podle svých slov počátkem 90. let pracoval v sekretariátu obnovované sociální demokracie a měl vlastní bezpečnostní agenturu. Za průzkumné a výkopové práce postupně dal víc než 20 milionů korun, jak řekl iDNES.tv, a postupně mu narostly dluhy.

Pro své pátrání měl i sponzory. V roce 2008 před novináři Mužík demonstrativně spálil několik pytlů s dokumenty, které během 18 let pátrání po štěchovickém pokladu nastřádal.

Kotrba předpokládá, že poslední rozloučení s Mužíkem se odehraje v rodinném kruhu. Lidé spříznění se spolkem Lokace artefaktů ale plánují na 23. února vzpomínku na Mužíka v Hradištku u Prahy, do jehož okolí zejména pod vrch Medník se Mužíkovo pátrání soustřeďovalo.

 X X X

 Ruský řetězec Mere otevírá v Česku další pobočky. Obchod v podobě skladu láká na ceny

Ruský diskontní řetězec Mere pokračuje v expanzi v České republice. Nově chystá pobočky v Ústí nad Labem, Karlových Varech a Jihlavě. Koncept skladu místo běžného obchodu přitahuje pozornost hlavně kvůli levnějším cenám než v klasických supermarketech, informoval web Kupi.cz.

Po otevření čtyř poboček – v Mostě, Příbrami, Písku a Plzni – řetězec Mere oznámil, ve kterých dalších lokalitách hodlá působit. Zatímco v Ústí nad Labem a Karlových Varech ještě nejsou termíny vzniku nových poboček zveřejněny, v Jihlavě již nabírají zaměstnance, píše web Kupi.cz.

 O otevření prodejny Mere v Ústí nad Labem se mluví už několik měsíců, stále ale není jasné, kdy se tak stane. Podobná situace je i v Karlových Varech, kde řetězec původně sliboval termín na přelomu listopadu a prosince. Nové datum zatím chybí.

V Jihlavě je situace jasnější. Pobočka, která otevře na adrese Znojemská 4904/117, již hledá zaměstnance, informoval řetězec na svém Facebooku.

Pozor na nebezpečné čokoládové preclíky. Oblíbený řetězec je stahuje ze všech prodejen

Mere vstoupil na český trh na podzim roku 2021 a hlásal, že chce konkurovat zaběhlým řetězcům s potravinami. První pobočku otevřel v Mostě, následovala Příbram a Písek, naposledy přibyla v listopadu 2023 prodejna v Plzni.

Společnost chystala ambiciózní expanzi, cílem bylo otevřít 50 poboček po celé České republice, po více než třech letech však Mere za svými konkurenty zaostává, píše Kupi.cz.

 X X X

 Společnost SUAS Lab úspěšně získala akreditaci nových mikrobiologických zkoušek

  Do široké nabídky služeb společnosti SUAS Lab, která je členem skupiny SUAS GROUP, přibylo provádění mikrobiologických zkoušek v nové moderní laboratoři. Společnost SUAS Lab úspěšně získala osvědčení o akreditaci, což jí umožní poskytovat služby kromě jiného i pro provozovatele bazénů či vodáren v Karlovarském kraji.

 Ještě před zahájením akreditačního procesu bylo zapotřebí zvládnout odbornou metodiku a vybavit laboratoř podle požadavku technických norem na příslušné mikrobiologické zkoušky. „Nejnáročnější bylo zavedení vlastních mikrobiologických metod, kdy jsme si nejprve museli nastudovat velké množství odborných podkladů, technických norem, porozumět provázání s legislativou a podobně. Mezitím jsme v průběhu roku pořizovali nové moderní vybavení laboratoře, jako jsou například inkubační termostaty, mikroskopy, vakuový autokláv nebo takzvaný flow box, ve kterém se provádí mimo jiné očkování agarových ploten. Laboratoř byla uvedena do provozu v srpnu loňského roku, kdy začalo praktické zavádění metod, proběhlo rozsáhlé ověřování příslušných zkoušek, bez kterých by nebylo možné akreditaci získat,“ popsala Iveta Dyková, jednatelka SUAS Lab.

 V nové laboratoři se provádějí zkoušky podle vyhlášky, která stanovuje požadavky na mikrobiologické a fyzikálně-chemické ukazatele jakosti vod v umělých koupalištích. „Specializujeme se ale také na zkoušky v pitné a teplé vodě. Zatím se jedná o mikrobiologické ukazatele typu koliformní bakterie, E. coli, počty organismů při 22 °C, počty organismů při 36 °C a intestinální enterokoky. Tyto zkoušky jsme samozřejmě schopni akreditovaně stanovovat i ve vodách povrchových, podzemních, technologických a odpadních,“ dodala druhá jednatelka SUAS Lab Eva Čechová s tím, že v letošním roce pokračuje mikrobiologická laboratoř v zavádění dalších metod, které budou v květnu připraveny k akreditaci.

 Společnost SUAS Lab v současnosti zaznamenává největší zájem ze strany měst, obcí, firem a dalších zákazníků o rozbory pevných a kapalných odpadů nebo fosilních paliv a biopaliv. Veškeré informace o portfoliu jejích služeb a dalších aktivitách najdou zájemci na webu.

 Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

 V Pardubicích si převzalo ocenění DofE téměř sto mladých lidí

 Devadesát tři mladých lidí z Pardubického kraje si  v pardubickém Domě hudby převzalo ocenění Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, zkráceně DofE. Program neformálního vzdělávání je určený pro lidi ve věku od 13 do 24 let. V Česku funguje od roku 1995.

 „Děkuji všem učitelkám a učitelům, ředitelkám a ředitelům škol v Pardubickém kraji, že myšlenku DofE přijali a že ji u nás stále více a více rozvíjejí. Jsem rád, že se mu tady daří a zjevně je tu jako doma. Pro mě je to nádherná odpověď za to, co jsme si před pěti lety řekli a tehdy slavnostně podepisovali v sále Rady jako závazek do budoucna. Jsem za to velmi rád. Všem, kteří dosahují úrovně ať už bronzu, stříbra, později zlata, Vám všem držím pěsti, aby to nekončilo jen oceněním, odznáčkem, ale aby to přinášelo to, co je myšlenkou DofE, tedy aby Váš život byl v budoucnu o to bohatší,“ řekl úvodním slovem radní pro oblast školství Josef Kozel.

 V Domě hudby si ocenění převzali mladí lidé za bronzovou a stříbrnou úroveň. Každý účastník programu si volí dovednost, sportovní a dobrovolnickou aktivitu podle svého zájmu. Těm se pak věnuje několik měsíců. Absolvovat musí také týmovou expedici. „DofE je příležitost pro každého mladého člověka najít v sobě odhodlání, trénovat vytrvalost, porazit strach, který může bránit v úspěchu. DofE nedělá rozdíly. Je otevřené všem a srovnává startovací čáru pro mladé lidi z různých prostředí,” popisuje ředitelka české kanceláře Mezinárodní ceny Gabriela Drastichová.

 V Pardubickém kraji bylo v loňském roce do programu zapojených celkem 439 žáků základních a středních škol, členů sportovních klubů nebo dětí z dětských domovů. Celkem je v Pardubickém kraji už 19 DofE center a tuto síť rozšiřují každým rokem další školy.

 Certifikát a odznak za stříbrnou úroveň si převzala i Patricie Krenarová ze svitavského Gymnázia, obchodní akademie a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. V pohybu si dala za cíl vydržet dvě minuty v planku, v dovednosti se učila vařit deset nových jídel. A v rámci dobrovolnictví pomáhala se zajištěním chodu Charity Svitavy. „Díky DofE jsem si uvědomila, že když si jasně stanovím své cíle a aktivně na nich pracuji, dokážu dosáhnout prakticky čehokoliv. To stejné platí pro závěrečnou expedici, kde jsem zjistila, že mé limity leží dál, než jsem předpokládala. Ve zkratce mám pocit, že si teď ve mnoha ohledech víc věřím a nebojím se překonávat nejrůznější překážky, které mi život nadělí.”

 Svitavská střední škola se podle DofE vedoucí Markéty Henychové zapojila, protože u svých studentů chce podpořit rozvoj studentů nejen ve vzdělání, ale i v osobním růstu. „Jako vedoucí mám možnost vidět, jak studenti překonávají výzvy, rostou a získávají nové zkušenosti. Program mi přináší radost z jejich pokroků a dává mi příležitost být součástí jejich úspěchů,” dodává Markéta Henychová.

 Program Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu založil princ Philip, vévoda z Edinburghu, v roce 1956 jako podporu sebe rozvoje chlapců a dívek bez ohledu na jejich zázemí, fyzické schopnosti nebo dovednosti. Do Česka program přivedla golfová šampionka Luisa Abrahams. Do programu se v minulém roce v celém Česku zapojilo přes 8 800 mladých lidí ve skoro čtyřech stovkách DofE center. Na 381 DofE centrech je doprovázelo bezmála 900 dobrovolných vedoucích DofE – učitelů, preventistů, vychovatelů nebo trenérů. Věra Málek Říhová