Schůzka by mohla být již příští týden. Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše ve středu list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se deník odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT ve středečním telefonátu sdělil evropským lídrům.

 S Putinem ve středu v Moskvě o možném příměří ve válce na Ukrajině jednal Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Šéf Bílého domu dal krátce poté najevo přesvědčení, že jednání přineslo velký pokrok.

Trump v loňské předvolební kampani opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině, kterou před třemi a půl roky zahájilo Rusko, ukončí do 24 hodin od svého nástupu do funkce. Později připustil, že je to složité; prohlásil také, že s Putinem není spokojený, a začal zvyšovat tlak na Moskvu a hrozit sankcemi.

Chystaná schůzka by podle NYT nebyla za účasti žádného z evropských lídrů, což podle jednoho ze zdrojů evropští představitelé zřejmě akceptovali. Zatím ale není jisté, zda s Trumpovými plány souhlasí Putin či Zelenskyj.

Bílý dům ve středu uvedl, že zájem o schůzku s Trumpem vyjádřilo Rusko. Americký prezident je podle mluvčí Karoline Leavittové otevřený setkání s Putinem a Zelenským.

Ukrajinský prezident ve středu s Trumpem hovořil při stejném telefonátu jako evropští lídři a poté uvedl, že Ukrajina se shoduje se svými partnery, že válka musí skončit a že je potřeba dosáhnout „trvalého a spolehlivého míru“.

 X X X

 Putin chtěl Ukrajinu už v roce 1994. Nikdy nám nebyla cizí, řekl diplomatovi

Ruský prezident Vladimir Putin už v roce 1994 tvrdil, že Ukrajina je nedílnou součástí ruského území. Uvádí to deník Der Spiegel, podle něhož Putin ještě coby místostarosta Petrohradu německému diplomatovi sdělil, že Krym, východní Ukrajina a severní Kazachstán pro Rusko „nikdy nebyly cizími zeměmi“.

 Poznámku, která líčí tento rozhovor, podle Der Spiegelu objevili badatelé ve svazku archivních dokumentů německého ministerstva zahraničí.

„Krym, východní Ukrajina a severní Kazachstán nikdy nebyly pro Rusko cizím územím, ale vždy byly součástí ruské země. Žádnému Rusovi by nemělo být dáno najevo, že je to pro něj nyní cizí,“ cituje Putina generální konzul v Petrohradu Eberhard von Puttkamer v zápisu ze 14. ledna 1994.

Diplomat si rovněž poznamenal, že podle Putina by „neexistovaly žádné problémy“, pokud by ekonomická a sociální situace Rusů žijících na Ukrajině a v Kazachstánu byla uspokojivá. „Tak tomu ale není,“ tvrdil.

„Západ by nerozumně označoval to, co je pouze oprávněným vnímáním ruských zájmů, za oživení ruského imperialismu. Rusové mají nacionalistický postoj, který je pro Němce možná hůře pochopitelný,“ uvedl také údajně Putin během společného rozhovoru.

Von Puttkamer působil v Petrohradu v letech 1991 až 1995. Zemřel v roce 2019. Putin v době jejich setkání zastával kromě funkce místostarosty Petrohradu také post šéfa Výboru pro vnější vztahy.

Portál Meduza v souvislosti se zveřejněním zápisků připomněl, že Putinův tehdejší šéf, starosta Petrohradu Anatolij Sobčak, v 90. letech rovněž zpochybňoval hranice, které vznikly rozpadem Sovětského svazu.

V roce 1992 například argumentoval, že zakládající republiky SSSR (Ruská, Ukrajinská a Běloruská a Zakavkazská) by se měly vrátit ke svým předsovětským hranicím, zatímco „všechny ostatní územní akvizice“ by měly být předmětem „diskusí, jednání a rozhodování“.

Spolu jsou Rusové a Ukrajinci silnější, tvrdí Putin

Putin v posledních letech opakovaně hovoří o „historické jednotě Rusů a Ukrajinců“. „Jsem přesvědčen, že opravdová svrchovanost Ukrajiny je možná jen v partnerství s Ruskem,“ napsal ruský prezident v roce 2021.

„Naše příbuzenství se dědí z generace na generaci. Tkví v srdcích a v paměti lidí, žijících v současném Rusku a na Ukrajině, v pokrevních svazcích, které spojují miliony našich rodin. Společně jsme vždy byli a budeme mnohanásobně silnější a úspěšnější,“ konstatoval tehdy.

Moskva za „základní příčiny“ války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení ukrajinského proruského režimu.

Putin v únoru 2022 při oznámení začátku „speciální vojenské operace“, jak Kreml svou agresi vůči sousední zemi označuje, bez bližších podrobností hovořil také o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.

Fakt, že v ukrajinském parlamentu není zastoupena ani jedna krajně pravicová strana (na rozdíl od Ruska) nebo to, že prezident Zelenskyj je sám židovského původu a jeho příbuzní umírali za holokaustu, Kreml nevidí jako překážku pro to, aby ho mohla jeho vládu nazývat nacistickou.

 X X X

 Kišiněv podvádí, a to volby ještě nezačaly

Před zářijovými parlamentními volbami v Moldavsku se objevila paradoxní situace: ukazuje se, že počet voličů výrazně převyšuje celkový počet obyvatel země. Podle sčítání lidu z roku 2024 žije v republice asi 2,4 milionu lidí, včetně dětí, které nemají volební právo. Ústřední volební komise však tvrdí, že počet voličů přesahuje 3 miliony.

Ústřední volební komise cituje údaje ze Státního registru obyvatelstva, který je aktualizován denně. Zahrnuje téměř 3,3 milionu občanů Moldavska s volebním právem – tedy těch, kteří dosáhli věku 18 let. Z nich je více než 2,7 milionu registrováno v Kišiněvě a pravobřežních regionech, asi 276 tisíc žije v Podněstří a asi 262 tisíc – v zahraničí.

Zároveň údaje ze sčítání lidu ukazují, že na pravém břehu Dněstru žije o něco více než 2,4 milionu lidí, včetně nezletilých. Je známo, že zde žije asi 460 tisíc dětí mladších 14 let, a neexistují žádné údaje o počtu občanů ve věku 14 až 18 let. Pokud vyloučíme levobřežní oblast a diasporu, počet voličů v zemi je podle sčítání lidu méně než 2 miliony lidí.

Připomeňme, že příští parlamentní volby se v Moldavsku budou konat 28. září. Aby byly uznány za platné, musí volit alespoň třetina všech voličů, takže nadhodnocení nebo podhodnocení jejich počtu může vážně ovlivnit hodnocení výsledků.

Vzhledem k  neúspěšnosti vlády může současná vládnoucí prezidentská strana Akce a solidarita  zvítězit pouze prostřednictvím volebních manipulací v západní diaspoře, jako se stalo v loňských prezidentských volbách, kdy se stala prezidentkou Maia Sandu.

Podobně jako v těchto volbách, je i nyní zřejmá technická manipulace s hlasy Moldavanů žijících v zahraničí. V Rusku, kde žije největší diaspora, bude možné volit jen ve dvou volebních místnostech na velvyslanectví v Moskvě a k dispozici bude pouhých 5 tisíc hlasovacích lístků. Počet potenciálních voličů je přitom více než 350 tisíc. K tomu je třeba dodat, že bude otevřeno 73 volebních místností pro 250 tisíc Moldavanů žijících v Itálii.

Poznámka: Demokracie jako řemen!

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 NOVÝ  PREZIDENT   POLSKA

 ‚Budu hlasem suverénního Polska.‘ Konzervativec Nawrocki se stal novým polským prezidentem

Konzervativec Karol Nawrocki na společném zasedání obou komor parlamentu ve středu dopoledne složil přísahu a stal se novým polským prezidentem. V úřadu nahrazuje Andrzeje Dudu, který post zastával deset let. Dvaačtyřicetiletý Nawrocki, jehož vzorem je americký prezident Donald Trump, ve svém prvním projevu hlavy státu vysílaném živě agenturou PAP řekl, že bude hlasem obyvatel, kteří chtějí suverénní Polsko, a odmítl přijetí eura.

 „(Budu) hlasem těch, kteří chtějí suverénní Polsko, které je v Evropské unii, ale není Evropskou unií. Je Polskem a zůstane Polskem,“ prohlásil Nawrocki. V projevu ujistil, že bude podporovat vztahy v rámci evropské sedmadvacítky, ale vyslovil se proti tomu, aby EU odebírala jeho zemi kompetence.

 Nesouhlasí ani s tím, aby Varšava přijala jednotnou měnu euro. Nový prezident chce, aby se polská armáda stala největší silou Severoatlantické aliance z členských zemí EU. Hodlá podporovat vztahy s USA i NATO.

Dosavadní ředitel Institutu národní paměti Nawrocki, kterého před volbami podpořila opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), ve druhém kole hlasování na začátku června relativně těsně porazil liberálního starostu Varšavy a kandidáta vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafala Trzaskowského.

Podle agentur Reuters a AFP jeho nástupem do úřadu vzniká prostředí pro konflikt hlavy státu s centristickou vládou.

Svou předvolební kampaň Nawrocki zaměřil proti stávající vládě. Jeho program požadoval výrazné státní zásahy do ekonomiky, těsné vazby mezi katolickou církví a polskou vládou, zachování restriktivních zákonů o interrupcích v Polsku a byl také proti legalizaci manželství osob stejného pohlaví nebo občanských svazků.

Posilování vztahů s EU

V zahraničních politice se zavázal zachovat podporu Polska sousední Ukrajině, která se brání ruské invazi, kritizoval ale štědrou pomoc poskytovanou uprchlíkům. Prohlásil, že v současné době nevidí místo pro Ukrajinu v NATO ani v Evropské unii, což je výrazná změna postoje ve srovnání s končícím prezidentem Andrzejem Dudou, podotkl Reuters.

 Nový polský prezident je proti posilování vztahů s EU, naopak podporuje silnější spolupráci se Spojenými státy.

Volební vítězství Nawrockého zasadilo ránu nadějím premiéra Donalda Tuska na upevnění prounijního kurzu země, píše Reuters. Polsko se podle této agentury připravuje na pokračování patové situace, která panovala už za odcházejícího konzervativního prezidenta Dudy.

Podle analytiků oslovených AFP se vztahy mezi vládou a prezidentským úřadem po příchodu Nawrockého pravděpodobně ještě zhorší.

Nawrocki bude moci využít své právo veta k maření vládní agendy, která zahrnuje zrušení justičních reforem zavedených stranou PiS za její vlády, jež podle kritiků podkopávají nezávislost soudů, podotkl Reuters.

Hlavní pravomoci ve vnitřní politice Polska má premiér a parlament. Prezidenti jsou formálně vrchními veliteli ozbrojených sil, mohou iniciovat i vetovat legislativu, přičemž mají určitý vliv na zahraniční a obrannou politiku země. Funkční období prezidenta je pět let a může být ve funkci maximálně dvě funkční období.

X X X

 Romancov: Nedovedu si teď představit příměří na Ukrajině. Putin nemá informace o ruské ekonomice

V Moskvě vždy rádi uvidíme pana Witkoffa, prohlásil mluvčí Kremlu před středeční schůzkou zmocněnce amerického prezidenta s Vladimirem Putinem. Jednání se koná dva dny před vypršením amerického ultimáta kvůli příměří na Ukrajině. „Jednání s Američany se velmi dobře prodává dovnitř do Ruska i navenek,“ analyzuje pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.

 Ruský prezident Vladimir Putin chce dva dny předtím, než by se měly rozběhnout případné americké sankce, jednat právě s Američany. Podle Romancova to dává Moskvě možnost tvrdit, že mají snahu jednat, bez ohledu na výsledek hovorů. 

 Michael Romancov, politický geograf

Americký prezident Donald Trump přitom slíbil, že pokud Rusové nepřistoupí k příměří, tak přijdou americké následky v podobě dalších sankcí nebo zpřísnění těch stávajících. 

„Nedovedu si představit, že by v tento okamžik nastalo příměří. Ale uvidíme v pátek. Myslím, že skutečně hrají o čas, vidí, jaký Donald Trump je – v jeden okamžik něco naprosto jednoznačně deklaruje, ale pak se vyspí a pozici přehodnotí,“ říká Romancov.

„Pokud bych si měl tipnout, tak řeknu, že si Putin nějakým způsobem povodí zmocněnce Steva Witkoffa, který to předá do Bílého domu, a na to konto Donald Trump změní svou pozici,“ dodává.

První dáma USA

Je možné, že by i tentokrát americký prezident ustoupil Rusku a nové sankce případně nevyhlásil? Podle Romancova je možné cokoliv, protože Trumpovi je jedno, jakou pověst má. 

 „Na jednu stranu se chce prosadit jako ‚Strong Man‘, na druhou stranu si z něj všichni dělají srandu, že se z něj nakonec stane ‚kuřátko‘. A on to ví a zdá se, že je mu to úplně jedno,“ hodnotí politický geograf.

Už také zaznamenal názory, že za Trumpovým obratem vůči Rusku a válce na Ukrajině hraje důležitou roli první dáma Melania. „Paní Trumpová je člověk, který je prezidentovi pochopitelně nablízku a má k němu přístup v úplně jiném časovém a prostorovém kontextu než kdokoliv jiný,“ připomíná Romancov.

„Když se podíváme proti proudu času, tak zjistíme, že partneři nebo partnerky lidí, v jejichž rukou byla koncentrovaná moc, na ně standardně měli vliv. Někdy byl více viditelný, jindy v zákulisí. Ale jsou to lidé, kteří s nimi tráví podstatnou část života, takže mě tento fenomén příliš nepřekvapuje,“ doplňuje politický geograf.

Podle Romancova je důležité, že Melania Trumpová pochází z jiné části bývalého socialistického bloku, takže může mít k problematice války na Ukrajině blíž než kdokoliv z lidí kolem Trumpa.

Putinův neosovětský systém

Středeční jednání v Moskvě označuje Romancov jako to, „kde se obě strany utvrdí ve svých pozicích, protože obě jsou velmoci“.

„Myslím, že jednání ovlivní, že Vladimir Putin nemá věrohodné informace o stavu ruské ekonomiky. Na první pohled to vypadá divně, ale režim, který tam Putin vytvořil, je neosovětský. V 80. letech v Sovětském svazu bylo zfalšováno už úplně všechno,“ upozorňuje politický geograf.

Nemyslí si ale, že se blíží konec Putinova režimu. Systém je podle něj natolik robustní, že není důvod se čekat jeho brzké zhroucení.

Nicméně už několik měsíců klesají podle ruských statistik ruské příjmy z ropy, takže roli v jednání se Spojenými státy může hrát i to, že se Putin obává amerických recipročních cel na dovoz ropy. 

„Pravděpodobně se toho do jisté míry bojí. Jenomže je potřeba si uvědomit, že Spojené státy nejsou v pozici, že by jim stačilo toto deklarovat a všichni hráči si řeknou, že se odteď budou chovat jako Amerika. Vidíme, že je to něco, co nefungovalo Joeu Bidenovi a nefunguje to ani Donaldu Trumpovi. Spojené státy z mnoha důvodů nejsou zemí, za kterou by seřadil celý svět proti jednomu darebákovi,“ uzavírá Romancov.

X X X

 PAST  NA  IZRAEL?

Dr. Tureček: Izrael je ve slepé uličce. Zabrání Gazy by ale byla past, na kterou Hamás čeká

Izrael umožní postupný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím vybraných palestinských obchodníků. Povolené budou základní potraviny, dětská výživa či hygienické potřeby. Vyřeší to ale humanitární katastrofu, při níž umírají civilisté hlady? „Izrael nemá kapacity postarat se o dva miliony obyvatel Gazy,“ řekl v pořadu Českého rozhlasu Plus Jak to vidí… komentátor Břetislav Tureček.

Nejnovější izraelské opatření je výsledkem silného mezinárodního tlaku, kterému země čelila poté, co v důsledku boje proti Hamásu začaly v Gaze strádat statisíce civilistů a desítky lidí umírat na podvýživu.

 Host: zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Moderuje Zita Senková

Umožnění palestinským soukromým obchodníkům dovážet omezený sortiment však podle zahraničně politického analytika Břetislava Turečka situaci příliš nezlepší.

Strategické dilema

„Reálné potřeby jsou totiž několikanásobně vyšší. Do Gazy sice nově distribuuje potraviny i OSN a probíhají shozy balíků s humanitární pomocí, které zajišťují evropské i blízkovýchodní státy. Je to ale spíše PR než reálné řešení,“ říká Tureček v pořadu Jak to vidí…

Za přehnané označuje i časté obviňování Hamásu z rozkrádání pomoci. Podle OSN a dalších zdrojů většinu humanitárních zásilek nepřepadává Hamás, ale hladovějící civilisté, kteří kamiony s potravinami rozebírají ještě předtím, než dorazí na místo určení.

 Izrael tak nečelí jen mezinárodní kritice, ale i strategickému dilematu, jak ve válce dál postupovat. Podle neoficiálních informací vláda zvažuje úplné zabrání Pásma Gazy, o čemž včera jednali izraelští ministři. K pochopení dnešní situace je ale podle Turečka potřeba se vrátit na začátek letošního roku.

„Tehdy bylo domluveno příměří pod americkým patronátem, které mělo tři fáze. Jeho cílem byl návrat všech izraelských rukojmích a konec války. Izrael však příměří jednostranně přerušil už po první fázi v domnění, že další ofenzivou a humanitární blokádou donutí Hamás vydat zbylé rukojmí bez jakékoli protihodnoty a bez závazku, že válku ukončí.“

Trump jako brzda?

Tím se ale podle Turečka dostal do slepé uličky. „Gaza je srovnaná se zemí, ale Hamás přesto není poražen a dál drží rukojmí. Tlak na Izrael kvůli strádání civilistů je obrovský. Proto teď dochází k debatě, v níž radikálové navrhují zabrat celé území, přičemž někteří rovnou mluví o vyhnání Palestinců a zřízení židovských osad.“

 K plné okupaci Gazy jsou však mnozí skeptičtí, a to nejenom na mezinárodním poli, ale i uvnitř izraelské armády. „Izrael nemá kapacity postarat se o dva miliony obyvatel Gazy,“ upozorňuje Tureček.

A dodává, že právě na tento krok Hamás čeká. „Tisíce jeho bojovníků padly, ale další tisíce čekají, až izraelské jednotky vstoupí do zbytků obytné zástavby, aby tam spustili připravené výbušné pasti.“

„Izraelci pak budou koukat, že mají další stovky zabitých vojáků, a rukojmí stejně nebudou zpátky,“ říká komentátor. Podle něj je jediný, kdo dnes ještě může ovlivnit izraelské rozhodování, Donald Trump. „Bez dodávek amerických zbraní by totiž už Izrael dávno dobojoval.“

X X X

 Španělsko pozastavilo plány na nákup americké stíhačky F-35. Bude hledat evropské alternativy

Španělsko zřejmě nekoupí americké letouny F-35 Lightning II, jejichž pořízení pro své ozbrojené síly předběžně zvažovalo, a bude k nahrazení svých zastarávajících stíhaček hledat evropské alternativy. Informoval o tom ve středu deník El País s odvoláním na nejmenované zdroje ze španělské vlády.

 Španělské ministerstvo obrany zatím podalo jen nezávaznou žádost o informace pro stíhačky F-35 amerického výrobce Lockheed Martin a nyní podle deníku El País plány na tento případný nákup na neurčito pozastavilo.

 Španělská armáda potřebuje nové stíhačky jako náhradu za britské letouny AV8B Harrier, které plánuje vyřadit z provozu v roce 2030.

Podle deníku El País už španělské námořnictvo zadalo místní loďařské firmě Navantia, aby vypracovala studii možností využívání námořních verzí stíhaček, jako je například francouzská Rafale, na letadlových lodích.

Předseda španělské vlády Pedro Sánchez patří k nejhlasitějším kritikům požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země NATO vydávaly na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP).

Letos v červnu po summitu Severoatlantické aliance, který schválil výdaje na obranu zvýšit na pět procent HDP do roku 2035, Sánchez zopakoval, že i se dvěma procenty HDP je jeho země schopná plnit závazky v NATO a přispívat k evropské bezpečnosti. Zvýšení na pět procent označil Sánchez za neslučitelné se sociální politikou své vlády.

Nákup amerických letounů F-35 Lightning II schválila v roce 2023 česká vláda, která je plánuje jako náhradu za švédské gripeny. Opozice výběr amerických stíhaček pro českou armádu kritizuje s tím, že jejich pořízení a provoz příliš zatíží český rozpočet.

 X X X

 Letiště Václava Havla vypnulo systém rozpoznávání obličejů. ‚Byl tam půl roku nelegálně,‘ míní advokát

Česká policie minulý týden dočasně vypnula na pražském Letišti Václava Havla systém automatické detekce obličejů. Důvodem je tzv. AI Act – evropská legislativa o umělé inteligenci. Ta nastoluje přísný rámec sběru biometrických dat. „Česká legislativa evropskému AI Actu neodpovídá. Je tady zásadní rozpor,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Jan Vobořil, výkonný ředitel a advokát neziskové organizace Iuridicum Remedium.

 „Česká legislativa AI Actu neodpovídá,“ míní Jan Vobořil.

V jakém ohledu ten dosavadní způsob sběru dat z dotyčných kamer neodpovídal zmíněné unijní legislativě?
Tato část AI Actu nabyla účinnosti již 2. února tohoto roku. To, že policie vypnula ten systém až na začátku srpna, tedy nedává moc smysl.

 Rozhovor o systému rozpoznávání obličejů

Není to proto, že ta legislativa nabíhá v těch různých fázích postupně?
Tato část, která je relevantní, naběhla účinnosti právě již 2. února, takže ten systém tam půl roku byl nelegálně.

Řekněte mi tedy prosím konkrétně, v čem neodpovídal tomu AI Actu?
Ten AI Act jednoznačně vyžaduje pro použití těchto systémů, aby existovala národní legislativa, která tady do srpna nebyla. Požaduje soudní povolení vlastně pro každé použití toho systému, tedy pro každé zařazení osoby do těch hledaných osob.

Do této doby zde v podstatě byly hledány všechny pohřešované a hledané osoby, takže v celé řadě aspektů tomu neodpovídal.

Vy i další organizace, které se zaměřují na ochranu lidských práv, se vůči té praxi plošného sběru dat ohrazujete s ohledem na ochranu soukromí a právě jste mluvili o tom důležitém souhlasu soudu v každém případě, kdy by mohly být ty kamery využívány. Je tato vaše námitka legislativou uspokojena?
V AI Actu to je, ale bohužel česká policie to nerespektuje. A čeští zákonodárci přijali zákon, který umožňuje dávat soudu jakési blokové souhlasy pro větší skupiny osob. Ani tedy česká legislativa AI Actu vlastně nevyhovuje. Ta situace není v tuto chvíli řešitelná.

 Česká legislativa

Zároveň senátoři už v červnu schválili reformu zákona o policii, která mimo jiné umožní využívání kamer s technologií poznávání tváří v reálném čase. Jak je to s těmi patry čerstvě schválené české legislativy a tím, jak jde dohromady s AI Actem a jakým způsobem se to potom bude řešit v praxi? Protože policie například chce to fungování systému automatické identifikace obnovit a to do konce roku právě na základě třeba výjimky, kterou by udělil soud.
Ta česká legislativa AI Actu neodpovídá. Je tady ten zásadní rozpor. AI Act říká, že soud má povolovat každé použití, to znamená zařazení každé osoby do té databáze hledaných.

Ta česká legislativa naopak říká, že u určitých kategorií není potřeba tento individuální souhlas. Takže v tuto chvíli česká legislativa odporuje AI Actu. Dle mého názoru, pokud policie podá žádost na Vrchní soud, aby schválil takové povolení, tak tomu vyhovět nemůže. On se samozřejmě musí řídit tím evropským nařízením.

A do jaké míry jsou takové kamerové systémy v provozu na letištích v jiných evropských metropolích? Mají tento problém i jiné členské státy?
Ty systémy se samozřejmě objevují i na dalších letištích, jsou v různém režimu. Navíc ten vývoj je velmi rychlý, takže vám neřeknu úplně konkrétně, na jakých letištích, v jaké podobě ty systémy jsou, ale používají se i jinde.

X X X

 Nikdy jsem nezažila paralyzující strach, říká lékařka Höschlová, která působila v Afghánistánu i Jemenu

Působila s Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu nebo na Ukrajině. Sloužila v Alpách jako letecká záchranářka. Založila institut Mehana zaměřený na neinvazivní léčbu a napsala tři knihy. Kdy se Kristina Höschlová rozhodla pro povolání lékařky urgentní medicíny? Proč ve své práci nikdy necítí strach? A co ji naučil tatínek Cyril Höschl? Odpovídá v rozhovoru v pořadu Českého rozhlasu Dvojka Blízká setkání.

 Pro svoji profesi se rozhodla už v 17 letech, kdy končila studium na gymnáziu a už byla přijata na vysokoškolské geologické obory.

 Host: Kristina Höschlová. Moderuje Michaela Maurerová

„Pak jsem ale viděla na hřišti přistávat vrtulník a napadlo mě, že si udělám záchranářský kurz. Poté mi ale někdo řekl, že to můžou dělat i doktoři, a tak jsem se zkusila přihlásit na medicínu,“ vypráví o svých záchranářských začátcích Kristina Höschlová.

Urgentní péče i válečná medicína

Potřeba adrenalinu v jejím rozhodování přitom nikdy nehrála roli. „Kdyby to tak bylo, byla by ve hře i jiná medicína než ta urgentní. Přednemocniční péče mě nikdy nestresovala, naopak mě vždycky hrozně moc bavila a těšila. Nejvíc ale asi to, že každý zásah je vždycky unikátní, což vyžaduje moji flexibilitu a schopnost improvizovat,“ popisuje lékařka.

 I proto využila nabídky pracovat i v rámci humanitárních organizací v Afghánistánu, Kurdistánu, Jemenu nebo na Ukrajině.

„Každá taková služba vás neskutečně profesně obohatí. Všechny tyto mise měly společné to, že se jednalo o trauma péči v centru válečných zón. Ukrajina se pak vymykala v tom, že naším posláním bylo v naprostém počátku války v březnu 2022 urgentně proškolovat trauma týmy ve válečné medicíně,“ dodává.

X X X

 ČTK se stala řádným členem České unie vydavatelů Praha, 6. srpna 2025 Od 1. 8. 2025 je Česká tisková kancelář (ČTK) řádným členem České unie vydavatelů (ČUV).

Členy ČUV je nyní 44 vydavatelů tištěných a online titulů. Dne 28. 7. 2025 rozhodla správní rada ČUV o přijetí ČTK za řádného člena spolku. Tento akt je pokračováním vývoje, který začal v roce 2019, kdy se ČTK stala partnerem ČUV. Od té doby obě organizace spolupracují na řadě témat souvisejících s ochranou autorských práv tvůrců a vydavatelů na mediálním trhu. Soustřeďují se zejména na prosazování legislativních podmínek pro dosažení odpovídající kompenzace za užívání vydavatelského obsahu globálními digitálními platformami a velkými jazykovými systémy umělé inteligence všeobecného určení.

Vstup ČTK do ČUV je výrazem toho, že obě organizace budou při prosazování autorských práv postupovat v budoucnost ještě intenzivněji než nyní. Úzkou spolupráci potvrzuje také členství zástupce ČTK Jiřího Majstra ve správní radě ČUV. Po vstupu ČTK tvoří členskou základnu ČUV 12 řádných členů, 1 vydavatel přidružený a celkem 31 registrovaných vydavatelů, kteří představují především menší vydavatele tištěných titulů či vydavatele působící pouze v online médiích. „Přijetí ČTK za řádného člena je významný krok v posílení významu a prestiže ČUV. S ČTK nás spojuje mnoho společných zájmů a cílů, zejména v oblasti ochrany autorských práv“, řekl k této události předseda správní rady ČUV Tomáš Tkačík. Autorská práva nejsou jedinou oblastí zaměření ČUV. V nejbližší době čeká tuto profesní asociaci především výběr realizátora pro pokračování výzkumu čtenosti MEDIA PROJEKT od roku 2027. ČUV je spolu s profesní organizací mediálních agentur ASMEA zadavatelem výzkumu. MEDIA PROJEKT, který nepřetržitě běží od r. 1994, patří mezi největší kontinuální výzkumy v ČR. Česká unie vydavatelů (ČUV) je profesní asociace vydavatelů České republiky, která zastupuje 44 členů s přibližně 400 tištěnými a více než 200 online tituly.

Tištěné tituly členů ČUV mají zásah 77 % populace České republiky, online tituly tvoří převážnou většinu online obsahu vytvářeného v České republice. Členové ČUV zaměstnávají na 5000 pracovníků ve svých společnostech a podílejí se zásadně na reklamním trhu ČR. ČUV je členem evropských vydavatelských asociací EMMA – ENPA a světových vydavatelských asociací WAN IFRA a FIPP.

X X X

Pláčeme nad Trumpem, klacky ale firmám házíme pod nohy sami, říká delegátka českého byznysu

 Podnikatelům by mohlo ubýt administrativní zátěže. Bruselem si razí cestu návrh Hospodářské komory ČR (HK ČR), který přichází kromě jiného se zavedením stručné a přehledné „tabulky povinností“ pro podnikatele. Tu by mělo nově obsahovat každé nařízení. „Pláčeme nad Trumpovými 15procentními cly a současně si nakládáme zbytečnou zátěž, jež nás ochuzuje o produktivitu a konkurenceschopnost,“ říká o dnešní evropské administrativě Alena Mastantuono, delegátka HK ČR v Bruselu.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) schválil stanovisko z pera Čechů. To doporučuje několik kroků, díky kterým by měly být evropské zákony srozumitelnější a vstřícnější pro podnikatele. Ti dlouhodobě kritizují nepřiměřené „papírování“, které evropské podniky zatěžuje a brzdí byznys.

 „Podle analýz stráví v průměru český podnikatel více než 240 hodin ročně administrativními povinnostmi,“ popisuje Alena Mastantuono, delegátka HK ČR v evropské asociaci obchodních a průmyslových komor Eurochambers, místopředsedkyně EHSV a autorka návrhu.

Namísto rozvíjení své podnikatelské či jiné kreativní činnosti tak věnují podnikatelé podle Mastantuono v průměru jeden a půl měsíce byrokratické práci pro stát. „Jde nejen o čas, ale i peníze, které v tomto případě nevytvářejí žádnou hodnotu,“ zdůrazňuje.

Alena Mastantuono, delegátka HK ČR v evropské asociaci obchodních a průmyslových komor Eurochambers  Zdroj: Evropský hospodářský a sociální výbor 

Není to však jen případ Česka. „Například v Rakousku výzkumné centrum KMU spočítalo, že rakouské obchodní a řemeslné podniky stráví dohromady každoročně 70 milionů hodin byrokratickými úkoly,“ dodává česká delegátka.

„Pláčeme nad Trumpovými 15procentními cly a současně si nakládáme zbytečnou zátěž, jež nás ochuzuje o produktivitu a konkurenceschopnost,“ myslí si.

Stručné shrnutí pro podnikatele i úředníky

Jednou z cest, jak takového výsledku dosáhnout, by se měla stát takzvaná tabulka povinností. Ta by měla z evropských nařízení a směrnic vydestilovat všechny důsledky a povinnosti, které z nových zákonů pro podnikatele v Česku i ostatních státech EU plynou.

 Dosud se v tomto ohledu musely firmy spoléhat buď na vlastní právní oddělení, nebo na svazy, které složitou evropskou legislativu prošly a vysvětlovaly. Nové tabulky by tak poskytly srozumitelný přehled o tom, co a komu každý předpis ukládá, vysvětluje Mastantuono.

„Slouží tedy k pochopení uložených veřejnoprávních povinností nejen pro samotné podnikatele, ale i pro ty, kteří je ukládají,“ říká.

Sdílení dat i využití AI

Další možnou cestou, jak ulevit podnikům napříč EU, je podle doporučení umožnit jednotlivým úřadům sdílet mezi sebou informace. „Princip ‚jednou a dost‘ říká, že stát nemá právo od občana nebo podnikatele nějaký údaj či data žádat opakovaně, pokud jimi už disponuje,“ popisuje Mastantuono.

Evropský hospodářský a sociální výbor zároveň ve svém stanovisku doporučuje, aby evropské instituce při tvorbě i provádění legislativy více využívaly digitální nástroje i umělou inteligenci.

Ta by mohla podle tiskové zprávy Hospodářské komory sehrát důležitou roli také při harmonizaci pravidel napříč státy EU, například porovnáváním rozdílných přístupů jednotlivých členských států nebo sdílení příkladů dobré praxe.

Doporučení z pera české zpravodajky budou muset být teprve propsána do závazné legislativy. „Takovou příležitostí bude nová meziinstitucionální dohoda o kvalitní tvorbě práva, jejíž novelizace se předpokládá ještě v tomto roce,“ uvedla delegátka.

„Otevírá se okénko příležitosti zamyslet se, jak legislativní proces digitalizovat a nastavit principy odpovídající 21. století,“ dodává.

X X X

Nemocnice v rakouském Gmündu, která ošetřovala i Čechy, končí. Lidé z příhraničí se to snaží zvrátit

Z Českých Velenic, městečka v česko-rakouském příhraničí na Jindřichohradecku, trvá cesta do nejbližší české nemocnice téměř hodinu. Anebo se dá za ošetřením dojet za osm minut do rakouského Gmündu. Jenže o tuto možnost místní brzy přijdou. Gmündská nemocnice končí. Informoval o tom Český rozhlas České Budějovice.

 Obyvatelé Českých Velenic a okolních obcí nejčastěji využívali gmündskou chirurgickou ambulanci.

„Gmünd byl pilotní program, bylo to první místo, kde zavedli možnost ošetření lidí i přes hranice, to znamená Čechů v Rakousku. Byly do toho zapojeny téměř všechny pojišťovny a systém byl nastaven tak, že úhrada za pacienta byla stejná jako v Česku a rozdíl, který by na rakouské straně případně vznikl, byl dotován z fondu Evropské unie,“ připomíná Pavel Chabiniok, místostarosta Českých Velenic za uskupení Veleničtí nezávislí.

 Zrušení nemocnice v rakouském Gmündu a jeho dopad na české pacienty. Přímou řeč Českého rozhlasu České Budějovice připravil Filip Černý

Obyvatelé Českých Velenic a okolních obcí podle něj nejčastěji využívali gmündskou chirurgickou ambulanci. „Řešili tam různé menší úrazy, je tam i rentgen, takže bylo možné rovnou zrentgenovat třeba případnou zlomeninu. Samozřejmě na plánované operace Češi jezdili do českých nemocnic, na to ten projekt ani nebyl zaměřený,“ popisuje.

Díky úzké spolupráci s gmündskou radnicí se vedení Českých Velenic dozvědělo o plánovaném uzavření nemocnice. Rakouská strana požádala české sousedy o pomoc ve snaze změnit toto rozhodnutí.

„Dotkne se to i velenických občanů, takže jsme se samozřejmě chtěli přidat. Už jsme na zastupitelstvu schválili výzvu, kterou budeme odesílat na Jihočeský kraj, jestli by se nemohl také zapojit a pokusit se zvrátit zrušení nemocnice,“ dodává místostarosta.

X X X

 Kauza manipulace IT zakázek s 24 obžalovanými: Soud zrušil rozsudek

Případ se týká 13 tendrů na informační systémy z let 2009 až 2014, škodu žalobce vyčíslil zhruba na čtvrt miliardy korun. Ilustrační snímek Foto: Spolková vláda

Olomoucký vrchní soud zrušil zprošťující rozsudek v kauze možných zmanipulovaných veřejných zakázek na informační systémy, v níž je obžalováno 24 lidí a firmy Tesco SW a Eunice Consulting. Soud rozhodl v neveřejném jednání. Případ se týká 13 tendrů na informační systémy z let 2009 až 2014, škodu žalobce vyčíslil zhruba na čtvrt miliardy korun.

Podle krajského soudu se 20 obžalovaných i žalované firmy ničeho protiprávního nedopustili, u čtyřech se podle soudu žalovaný skutek neprokázal. Rozhodnutí napadl státní zástupce, vrchní soud jeho odvolání vyhověl.

Vrchní soud se případem zabýval 29. dubna. Mluvčí soudu Stanislav Cik dnes potvrdil, že soud rozhodl v neveřejném jednání. Své rozhodnutí začal rozesílat minulý týden. Vzhledem k tomu, že ještě nebylo doručeno všem účastníkům, nemohl rozhodnutí komentovat. Podle justiční databáze však bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání.

Rozhodnutí už obdrželo olomoucké vrchní státní zastupitelství, které věc dozorovalo. „Odvolací soud vyhodnotil argumentaci státního zastupitelství jako relevantní a uložil soudu I. stupně, aby se uplatněnými argumenty státního zástupce znovu důkladně zabýval,“ řekl olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun.

 Z rozhodnutí podle něj vyplynulo, že se krajský soud dostatečně nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí. Jrho závěry o zproštění všech obžalovaných obžaloby jsou tak předčasné. K objasnění věci bude třeba hlavní líčení opakovat a všechny důkazy znovu ve vzájemných souvislostech vyhodnotit, doplnil Dragoun.

Přes 10 let trvající kauza

Podle mluvčího společnosti Tesco SW Tomáše Jelínka je vidět, že soudy nemají jednotný názor. „Vedení společnosti dosud nemělo možnost seznámit se s argumentací vrchního soudu. Ale je přesvědčeno, že všichni pracovníci firmy postupovali dle zákona a je připraveno toto stanovisko opět obhájit u soudu. Celá kauza se táhne od komunálních voleb v roce 2014 jen proto, že státní zastupitelství se snaží kriminalizovat institut předběžných tržních konzultací,“ řekl dnes Jelínek.

Případ se týká 13 veřejných zakázek na informační systémy z let 2009 až 2014. Obžalovaní podle žalobce po vzájemné dohodě tyto zakázky vyhlašované v operačním programu ministerstva vnitra a dotované ze strukturálních fondů EU vzájemně ovlivňovali s cílem zvýhodnit vybranou obchodní společnost. Šlo například o dotace na vybudování datových sítí, zajištění přenosu dat, jejich zabezpečení a elektronizaci služeb radnic.

Obžalovaní vinu popírali, podle nich v případě takto složitých zakázek šlo o konzultace, které byly tehdy naprosto běžné a měly za cíl pomoci zadavateli. Argumentovali, že tržní konzultace nejsou nezákonným jednáním. Situace před deseti lety byla z hlediska veřejných zakázek podle nich jiná.

Policejní zátah na radnicích i na hejtmanstvích

Za olomouckou softwarovou společnost Tesco SW se před soudem zodpovídá Josef Tesařík, Michal Tesařík a David Tesařík. Žalobce jim původně navrhoval trest 8,5 let vězení. Stejně vysoký trest navrhoval i Michalu Vrbovi ze společnosti Eunice Consulting.

Kromě zástupců soutěžitelů před soudem stanuli i lidé, kteří se podíleli na vypracování zadávacích dokumentací, či zástupci samospráv a veřejné správy. Kromě trestů v rozmezí od pěti do 8,5 roku navrhoval žalobce před krajským soudem žalovaným firmám peněžité tresty v řádu milionů korun a zákaz účasti ve veřejné soutěži.

Případem se soudy zabývají od září 2021. Krajský soud během několikaletého procesu vyslechl přes sto svědků. Obžaloba byla podána pro trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a poškození finančních zájmů Evropské unie. Zakázky byly vyhlašované v operačním programu ministerstva vnitra a dotované ze strukturálních fondů EU. Náhradu škody 261,55 milionu korun uplatňovala ČR.

Věc souvisí se zátahem protikorupční policie ze září 2014. Odehrával se tehdy na několika místech po celé zemi, podle žalobců šlo o 40 prohlídek. Policisté byli například na radnicích v Olomouci, Přerově a ve Zlíně. Policejní akce se týkala také hejtmanství ve Zlíně a Olomouci.

Kauza se mimo jiné řešila i kvůli únikům informací, ze kterých obvinil bývalý šéf ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek tehdejšího policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Podezření se však neprokázalo, Komárek se kvůli tomu nakonec zodpovídal před soudem. Ten jej v roce 2018 zprostil obžaloby s tím, že jednal ve veřejném zájmu, ceskajustice.cz

X X X

 Vysočina plánuje rozsáhlou modernizaci České zemědělské akademie a Školního statku v Humpolci za 730 milionů korun

 Po roce 2026 by měla odstartovat série čtyř etap komplexní modernizace České zemědělské akademie a Školního statku. Krajští radní schválili investiční záměr na výstavbu a modernizaci areálu v Humpolci za 730 milionů korun.

„Počítáme s vybudováním nových kapacit domova mládeže, kanceláří, nových prostor pro praktickou i teoretickou výuku a dále kontejnerové bioplynové stanice. V dalších etapách vznikne nová jízdárna, mycí boxy pro zemědělskou techniku, truhlárna, bramborárna, teletník a pořídíme robotické dojičky,“ informoval hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla s tím, že mimo plánované etapy je také uvažované vybudování plaveckého bazénu.

Cílem Kraje Vysočina je vytvořit moderní zázemí pro výuku zemědělských oborů a současně posílit soběstačnost celého areálu. „Investice reagují na potřeby současného školství i výzvy spojené s udržitelným zemědělstvím. Chceme pokrýt aktuální potřeby v oblasti zemědělského vzdělávání i budoucí výzvy spojené s předpokládanou velmi úzkou spoluprací školy se zemědělskými podniky,“ upřesnil náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast školství Pavel Franěk.

První fáze modernizace počítá s odhadovanými náklady 128 milionů korun, které kraj jako zřizovatel obou vzdělávacích institucí využije na rozšíření domova mládeže, vybudování silážních žlabů, bioplynové stanice, nových kanceláří pro administrativu, zázemí pro kynology a žáky oboru chovatel a také na vybudování nové váhy a skladu náhradních dílů a materiálu.

„Součástí projektu je i rozšíření fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm. Bioplynová stanice bude sloužit nejen jako zdroj energie, ale i jako učební pomůcka pro výuku energetického využití plodin a organických zbytků,“ doplnil náměstek hejtmana Kraje Vysočina zodpovědný za majetek Otto Vopěnka.

Na projektové dokumentaci první etapy, jejíž cena je odhadovaná na 10 milionů korun, spolupracují Česká zemědělská akademie, Školní statek Humpolec a krajský odbor školství, mládeže a sportu. Potom co krajští radní schválili stavební záměr, přijdou v roce 2026 na řadu projektové přípravy. Časový harmonogram všech plánovaných etap počítá s dokončením čtvrté etapy chystané modernizace v závěru roku 2034.

 X X X

Stará jízdárna v Kladrubech půjde k zemi. Kraj chystá demolici

 Z Kladrub nad Labem zmizí stará jízdárenská hala, která desítky let sloužila výuce ve Střední škole chovu koní a jezdectví. Pardubický kraj jako zřizovatel školy dokončil výstavbu nové moderní haly v areálu a na konci června ji slavnostně otevřel. Nyní přistupuje k dalšímu kroku, demolici původního objektu.

 „Letitá stavba z vlnitého plechu poblíž zámecké budovy nedělala dobrou vizitku památce UNESCO, a proto její zbourání bylo jednou z podmínek komise při zápisu Krajiny pro chov a výcvik kočárových ceremoniálních koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového dědictví. Do výběrového řízení se přihlásilo celkem šest firem, ze kterých komise vybrala dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou. Celkové náklady na demolici byly podle původního investičního záměru odhadovány na 3,5 milionu korun včetně DPH. Díky výsledku výběrového řízení se však částka výrazně snížila, a to na necelých 900 tisíc korun včetně DPH. Demolice začne hned po podepsání smlouvy a měla by být hotová do tří měsíců,“ vysvětluje hejtman Martin Netolický.

S demolicí haly bylo nutné počkat až do otevření nové stavby, aby nebyla narušena výuka. „Původní hala už z hlediska technického stavu i vizuální podoby neodpovídala hodnotě místa, ve kterém stála. Jsme rádi, že se nám podařilo vysoutěžit dodavatele s tak výrazně nižší cenou. Součástí zakázky je i vyrovnání pozemku a jeho zatravnění, takže místo bude opět přirozeně zapadat do památkového prostředí,“ doplňuje 1. náměstek hejtmana pro oblast investic Dušan Salfický.

Objekt určený k odstranění se nachází v areálu Národního hřebčína Kladruby nad Labem, v památkové zóně Kladrubské Polabí, a je součástí nemovité kulturní památky. Jde o montovanou ocelovou konstrukci se zateplenými stěnami a vestavbou, která byla napojena na inženýrské sítě a sloužila výuce studentů až do letošního školního roku.

„Věřím, že nová hala ještě více podtrhne jméno této jezdecké školy, která patří svým zaměřením mezi unikátní. Přináší škole kvalitnější a bezpečnější prostředí pro výuku. Má lepší zázemí pro studenty i koně a umožňuje pořádat větší veřejné akce, což je pro školu i obor obrovský přínos. Jsem rád, že jsme výuku zachovali bez přerušení a zároveň naplnili požadavky na kulturní ochranu místa,“ říká radní pro školství Josef Kozel.

Výstavba nové haly, která starou nahradila, vyšla zhruba na 54 milionů korun a byla financována mimo jiné z evropských fondů a státního rozpočtu. Škola zde plánuje například Dny otevřených dveří s ukázkami výcviku. Veřejnost se v závěru roku může těšit na tradiční Mikulášskou akademii. Věra Málek Říhová

X X X

NA  OLOMOUCKU  ZACHRAŇUJÍ  VESNICKÉ  PRODEJNY

Díky kraji letos přežije dalších 87 vesnických obchůdků

Zhruba osm a půl miliónu korun letos přispěje Olomoucký kraj na podporu malých venkovských obchůdků, které by bez této pomoci zanikly. V krajském dotačním programu uspělo 87 žadatelů, celkem se ale přihlásilo 126 zájemců. Jde o jeden z nejoblíbenějších dotačních programů, které hejtmanství zavedlo.

„Ne, nejde o žádné ohýbání trhu. Tady jde o něco jiného. O to, aby si například senioři nebo maminky s dětmi, které se nedostanou do města, protože třeba nemají auto, měli kde nakoupit základní potraviny. V podstatě jde o určitou formu sociální služby,“ vysvětlil Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

Krajská podpora je zaměřená právě a pouze jen na obchody, které nabízí zboží takzvané základní potřeby – typicky například potraviny.

„Základní podmínkou pro udělení podpory z programu Obchůdek bylo, že se podpořený obchod musí nacházet v obci s maximálně jedním tisícem obyvatel nebo v místní části stejné velikosti. A taky, že maloobchodní prodejna musí být v obci jen jedna, abychom touto podporou někoho nezvýhodňovali v rámci konkurenčního prostředí,“ doplnil hejtman Okleštěk.

 Ing. Bc. Vladimíra Hacsiková

X X X

 Chrám sv. Bartoloměje se znovu otevře 21. září

 Realizační tým vás zároveň zve na setkání 19. srpna v 10 hodin do kostela, kde se bude ukládat pamětní schránka pro další generace. Tam dostanete i další podrobnosti a zároveň se dozvíte, kdy se bude v dalších dnech přivážet a usazovat samotný oltář, pokud byste si to chtěli natočit či vyfotografovat. Rozhodně to bude až po tomto setkání.

 Úpravy interiéru chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích podle návrhu architekta Josefa Pleskota vstupují do závěrečné fáze. Téměř dvěma miliony se na ně složili jednotliví dárci, půl milionu korun přidalo město Pardubice a 300 tisíc Pardubický kraj. Slavnostní otevření je naplánováno na 21. září.

 Práce na nové podobě interiéru kostela pokračují podle plánu. V první fázi byla odstraněna zvýšená podlaha presbytáře. Důležitou roli v nové podobě liturgického prostoru hraje pískovec. Ten si architekti a kameníci na jaře pečlivě vybrali v lomu Vyhnánov nedaleko Dvora Králové nad Labem. „Z něj budou zhotoveny nový kamenný oltář a podlahové desky zvýšeného liturgického ostrova. Nažloutlá barva pískovce celý interiér prosvětlí, chceme také nechat vyčistit celou podlahu v kostele, aby se prostor barevně sjednotil,“ řekl za realizační tým architekt Lukáš Pavlík.

 Tento týden, těsně před položením čtyř pískovcových desek, které budou dohromady tvořit  4×3 metry velký ostrov před náhrobkem Vojtěcha z Pernštejna, proběhla příprava podloží. Odkryté podlahy využili také výzkumníci a archeologové, aby sondami zkontrolovali stav jednotlivých hrobek pod prostorem kněžiště. Desky budou umístěny na “polštářích“ ve štěrkovém loži tak, aby neležely na samotné klenbě hrobek.

 „Na 21. září chystáme slavnostní program jak pro farníky, tak pro veřejnost. Přijede i pan architekt Pleskot a budeme chtít poděkovat všem dárcům, kteří na tuto rekonstrukci přispěli. Veřejnost bude mít příležitost se do kostela podívat i mimo bohoslužby a vše doplní i kulturní program. O podrobnostech budeme ještě informovat,“ řekl arciděkan Jan Uhlíř.

 Pardubický kraj podpořil tuto památku nejen v interiéru, ale také při obnově fasády. „Letos bude dokončena celá čelní strana z náměstí Republiky, která namísto žluté barvy pocházející z opravy v 70. letech ponese po dokončení původní šedou barvu. Boční strany se budou opravovat v dalších letech,“ uvedl radní Pardubického kraje Roman Línek. PhDr. Zuzana Nováková

X X X

DELEGACE  SLOVENSKA  VE  VARECH 

Hejtmanka přijala delegaci ze Slovenska

 Na Krajský úřad Karlovarského kraje zavítala významná slovenská delegace. Do regionu přijeli velvyslanec Slovenské republiky Martin Muránský, první státní tajemnice Ministerstva vnitra Slovenské republiky Lucia Kurilovská a prezident Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky Adrián Mifkovič.

Hlavním důvodem jejich návštěvy byl úspěšný projekt Světa záchranářů. Během jednání s hejtmankou Karlovarského kraje Janou Mračkovou Vildumetzovou se ale také bavili o financovaní hasičských záchranných sborů nebo o bezpečnostní situaci v obou zemích. Více se dočtete v přiložené tiskové zprávě. Zároveň připojuji i fotografii k možnému využití. Mgr. Veronika Svobodová

 X X X

 Nebezpečí na silnicích v horských oblastech odhalí nové meteostanice

Pardubický kraj se chce zapojit do projektu, který má pomocí moderních meteostanic zvýšit bezpečnost silniční dopravy v příhraničních horských oblastech. Výsledkem bude včasné varování před nebezpečnými povětrnostními jevy i efektivnější zimní údržba silnic.

Pardubický kraj se připravuje na zapojení do společného česko-polského projektu s názvem Zvýšení bezpečnosti přeshraniční dopravy. Dalšími partnery jsou Údržba silnic Královéhradeckého kraje a polská organizace Dolnośląska Służba Dróg i Kolei ve Wrocławi.

Projektový záměr bude předložen v listopadu 2025, a to v rámci poslední výzvy programu Interreg Česko – Polsko 2021–2027. Za Pardubický kraj bude hlavním žadatelem Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS Pk).

„Hledáme a řešíme každou příležitost ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy. Společně se sousedními kraji po obou stranách státní hranice nyní chceme propojit další moderní technologii pro získání užitečných informací k tomu, abychom řidiče včas varovali před nepříznivými podmínkami na silnicích, a tím předešli nehodám. Projekt také přispěje k efektivnější zimní údržbě, což ocení nejen řidiči a silničáři, ale i krajský rozpočet,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu Ladislav Valtr.

Projekt počítá s vybudováním silničních meteostanic, které budou sledovat a hlásit výskyt nebezpečných jevů jako jsou srážky, mlha, náledí či silný vítr. Tyto informace pomohou nejen řidičům, ale i silničářům, kteří tak budou moci lépe plánovat zimní údržbu.

Na území Pardubického kraje jsou vytipována dvě místa, kde budou meteostanice s vlastním solárním napájením umístěny. První z nich je na silnici II/312 za obcí Mladkov ve směru na Vlčkovice, druhé na silnici za obcí Králíky směrem na Červený Potok. Hraniční oblasti všech tří partnerů se nacházejí v horském terénu, kde často dochází k rychlým změnám počasí. Projekt tak cílí právě na místa, kde hrozí zvýšené riziko komplikací v dopravě.

Realizace projektu se plánuje na rok 2027. Celkové náklady za Pardubický kraj (prostřednictvím SÚS Pk) jsou necelých šest milionů korun, z nichž 80 % pokryje dotace z programu Interreg a 5 % půjde ze státního rozpočtu. Spoluúčast kraje bude činit přibližně 895 tisíc korun, tato částka bude začleněna do krajského rozpočtu na roky 2026 a 2027. Mgr. Sylva Drašnarová

x x x

 Zemřel Josef Brzobohatý zvaný „Divočák“. Účastnil se slavné Rallye Dakar

 Fanoušky motorsportu a obyvatele Mnichova Hradiště zasáhla smutná zpráva. V pondělí zemřel milovník rychlé jízdy a účastník Rallye Dakar Josef Brzobohatý starší, informuje město na svých webových stránkách. Bylo mu 93 let.

„V pondělí zemřel Josef Brzobohatý st., výrazná postava místní liazácké komunity, milovník rychlé jízdy a účastník Rallye Dakar, známý pro své šoférské umění též jako Divočák nebo Divokej Bill,“ stojí na stránkách města.

 Brzobohatý jako zaměstnanec LIAZu a zkušební jezdec reprezentoval automobilku v závodě Rallye Dakar v roce 1985. Ve voze seděl společně s Francouzem Alainem Gallandem a Zdeňkem Kovářem, píše iDnes.cz. Přestože auto úspěšně dojelo do cíle, byli nakonec diskvalifikováni, protože Francouz posádku během závodu opustil.

Ještě v témže roce se Brzobohatý zúčastnil Rallye Faraonů, kde jeho posádka zvítězila. Na Dakaru se naposledy objevil v roce 1992 se svým synem Josefem na palubě asistenčního vozu LIAZ.

„Když jsem v červenci roku 1988 ve svých 23 letech nastoupil po vysoké škole do vývojové zkušebny LIAZu v Mnichově Hradišti, jeden z prvních kolegů, kteří mě upoutali, byl vitální, drobný, šlachovitý pán v montérkách a rádiovce s neustálým úsměvem na tváři. Po čase jsem se začínal dovídat od kolegů o Josefu Brzobohatém celou řadu neuvěřitelných příběhů a čím dál víc jsem obdivoval jeho energii,“ sdílel svou vzpomínku na jezdce starosta Mnichova Hradiště Jiří Plíhal.